Přeskočit na obsah
Městský soud v Praze 30 CO 175/2022-184 ECLI:CZ:MSPH:2022:30.Co.175.2022.1 Rozsudek

o odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací],

JUDr. Jana Knotková · Rozhodnutí ze dne 21. 6. 2022

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Knotkové a soudců JUDr. Kateřiny Kodetové a Mgr. Zdeňka Váni ve věci

žalobce: [osobní údaje žalobce]

sídlem [adresa]

zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení]

sídlem [adresa]

proti

žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení]

sídlem [adresa]

o zaplacení [částka] s příslušenstvím

o odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací],


I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů odvolacího řízení [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení].

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a dále o náklady uplatnění pohledávky ve výši [částka] (výrok I.), uložil žalobci nahradit žalované na nákladech řízení částku [částka] k rukám právního zástupce žalované (výrok II.) a uložil žalobci nahradit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 na nákladech řízení částku [částka] (výrok III.).

2. Stalo se tak v řízení, v němž žalobce nárokoval doplatek pojistného plnění s tvrzením, že mu vznikla škoda na vozidle při nehodě dne [datum] zaviněné řidičem pojištěným u žalované. Pokud obdržel od žalované částečná plnění [číslo] a [částka], celkem [částka], nebyla podle něj škoda nahrazena zcela. Žalovaná s dalším plněním nesouhlasila s tím, že jde o spor z povinného ručení, na kterém se žalobce snaží„ vydělat“. Při nehodě došlo k poškození levých zadních dveří [anonymizováno] let starého vozidla [role v řízení]. Žalobce požadoval plnění za opravu dveří jejich výměnou za nové, avšak žalovaná zjistila, že k výměně nedošlo. Podle žalované byly dveře jen opraveny, ačkoli servis fakturoval práci jako při výměně s tím, že nový díl dodal sám žalobce. Žalovaná tak neměla za prokázané, že oprava proběhla, tak jak tvrdil žalobce. Jeho jednání měla za nepoctivé, jemuž nelze poskytnout právní ochranu.

3. Soud prvního stupně zjistil následující skutkový stav. Dne [datum] bylo žalobcovo vozidlo [anonymizována čtyři slova] („ předmětné vozidlo“) poškozeno škodícím vozidlem, jehož řidič byl pro ten případ pojištěn u žalované. Dne [datum] bylo vozidlo prohlédnuto technikem [právnická osoba], [jméno] [příjmení], který v zápise o poškození vozidla uvedl potřebu výměny levých zadních dveří (dále též dveře). [příjmení] technik provedl kontrolu vozidla po opravě, mimo jiné měřením tloušťky laku, a shledal, že dveře nebyly vyměněny, byly jen opraveny překytováním a přelakováním. Ke stejnému závěru dospěl i soudní znalec [jméno] [příjmení], podle kterého navíc dveře bylo možné opravit běžnou opravárenskou technologií, tedy vyrovnat a lakovat dveře rozstřikem včetně kliky dveří, čímž by bylo vozidlo navráceno do původního stavu před škodní událostí. Pokud by došlo k výměně dveří za nové, pak částka takové opravy ve výši [částka] je podle znalce cenou obvyklou, zároveň by nedošlo k tržnímu zhodnocení vozidla. Žalobce předložil doklad o nákupu nových dveří za [částka] bez DPH, opravce [jméno] [příjmení] vystavil žalobci za opravu vozidla fakturu na částku [částka] bez DPH. Žalovaná ukončila šetření pojistné události dne [datum], kdy žalobci vyplatila po odpočtu částky [částka] z fakturovaného materiálu a částky [částka] z fakturovaného lakování, se závěrem, že pro sjednocení odstínu postačil přístřik laku na levém zadním blatníku, celkem [částka] bez DPH. Dne [datum] doplatila [částka] + [částka] bez DPH, když předchozím plněním uhradila pouze opravu laku, nikoliv opravu dílu dveří. Žalovaná uzavřela, že tímto způsobem provedené opravě včetně přístřiku do levého zadního blatníku odpovídá částka pojistného plnění [částka] bez DPH.

4. Soud prvního stupně věc posoudil podle příslušných ustanovení zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s § [číslo], § 2951 a § 2952 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, o. z., poukázal na věc dopadající judikaturu (např. II. ÚS 2221/07, I. ÚS 1902/13) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Jádrem sporu mezi účastníky je obvyklá cena účelné opravy předmětného vozidla. Žalobce požaduje pojistné plnění ve výši ceny opravy provedené výměnou dveří. Přestože bylo prokázáno, že žalobce nový díl dveří skutečně zakoupil, bylo zjištěno, že nový díl při opravě vozidla žalobce nebyl namontován, dveře byly jen vytmeleny, přebroušeny a přestříkány lakem. Tvrzení žalobce o opaku tak bylo vyvráceno mimo jiné výpovědí svědka [příjmení] a znaleckým posudkem i výpovědí znalce [jméno] [příjmení], z nichž bylo zjištěno, že po opravě naměřená tloušťka laku [číslo] mikronů odpovídá vytmelení a přelakování. Soud neuvěřil ani tvrzení žalobce o tom, že při přepravě nového dílu byl tento poškozen právě v místě, na kterém byl původní díl při dopravní nehodě, když toto tvrzení uvedl až v reakci na závěry znalce, že podle naměřené tloušťky laku se nemohlo jednat o nový díl, ačkoliv věděl, že žalovaná snížila pojistné plnění právě v důsledku naměřené neodpovídající tloušťky laku, ve spojení s tím, že žalobce při zjištění údajného poškození nového dílu dveří dveře nereklamoval. Tato tvrzení vyhodnotil soud prvního stupně jako čistě účelová vedená snahou zakrýt skutečnost, že při opravě žádný nový díl dveří použit nebyl. Ze stejných důvodů soud prvního stupně shledal nevěrohodnou i výpověď svědka [příjmení]. Soud prvního stupně souhlasil s poukazem žalobce, že způsob opravy vozidla výměnou dveří byl žalovanou odsouhlasen prostřednictvím technika žalované v zápisu o poškození vozidla s tím, že pokud by žalobce takto odsouhlasenou opravu výměnou dveří skutečně realizoval, bylo by na jeho straně dáno legitimní očekávání, že odsouhlasený způsob opravy bude žalovanou uhrazen bez ohledu na následné výsledky dokazování o účelnosti takového způsobu opravy. V dané věci však k výměně dveří ve skutečnosti nedošlo. Zároveň bylo prokázáno, že výměna nutná nebyla, když opravou původních dveří vytmelením, přebroušením a lakováním rozstřikem byly vozidlu žalobce navráceny původní vlastnosti před jeho poškozením. Soud prvního stupně proto žalobu jako nedůvodnou zamítl. Zároveň rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalované přiznal náklady právního zastoupení – 8 x odměnu [částka] za 8 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (AT), 8 x [částka] náhradu hotových výdajů podle § 13 odst. 3 (správně § 13 odst. 4) AT, to vše s 21% DPH, celkem [částka] O nákladech státu, které tvoří státem uhrazené znalečné v celkové výši [částka], rozhodl podle § 148 odst. 1 o. s. ř.

5. Proti uvedenému rozsudku podal žalobce včasné odvolání s tím, že soudu prvního stupně v rozporu se základními principy institutu náhrady škody i ustálené rozhodovací praxe soudů všech stupňů podmiňuje výši skutečné škody dalšími nesouvisejícími okolnostmi. Žalobce jako poškozený má právo požadovat škodu ve výši tržní hodnoty opravy s případným odpočtem zhodnocení a není rozhodné, jak bylo s věcí naloženo; výše náhrady za poškození není závislá na tom, zda si poškozený nechal věc opravit, zda ji opravil sám nebo zda zůstane neopravená (viz [spisová značka], [spisová značka]). Odvolatel akcentoval, že rozsah poškození vozidla uvedený v zápise o poškození je nesporný, proto jediné, co je zásadní, je zjištění obvyklých nákladů na opravu vozidla; ty byly zjištěny výpovědí znalce, stejně jako skutečnost, že opravou poškození výměnou dveří případně nedošlo ke zhodnocení vozidla. Soud prvního stupně však v rozporu s mezi účastníky nespornou otázkou ohledně rozsahu poškození vozidla v zápise sám zjišťoval míru poškození vozidla. Závěry znalce o tom, že dveře nebyly vyměněny, ale jen opraveny, byly přijaty pouze na základě fotografií bez bližšího ohledání vozidla, a tudíž nejsou správné. Znalec vyšel z údajů o měření tloušťky laku od svědka [příjmení]. Ten však sám potvrdil, že neprovedl tzv. destrukční zkoušku. Přitom pouze na základě ní by bylo možné naprosto přesně určit, co se pod lakem nachází, když příčinou vyšší výšky laku mohou být i jiné skutečnosti. Žalobce proto navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobě v plném rozsahu vyhoví.

6. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že daný případ je typickým parazitováním na povinném ručení ve smyslu nálezu Ústavního soudu sp. zn. [ústavní nález]. Žalobce v dané věci sice doložil fakturu za nové dveře, ale tyto skutečně do vozidla nenamontoval. Žalobce nikdy dříve až do [anonymizováno] [rok], kdy se dostal do neunesitelného postavení z důvodu znaleckého posudku znalce [příjmení], který prokázal tvrzení žalované, že dveře byly lakovány v místě poškození, tedy že jde o původní díl, netvrdil, že by převzal poškozené nové originální dveře, navíc poškozené čirou náhodou na tom samém místě, jako byly poškozené dveře původní, a že si tyto nové poškozené dveře nechal a nechal je nalakovat. Podle žalované průměrně uvažující člověk by dveře ihned reklamoval. Je rovněž neuvěřitelné, že staré původní dveře se opět čirou náhodou kamsi ztratí – jsou vyhozeny servisem, který to odůvodňuje svou nezkušeností. Přitom opravce [jméno] [příjmení] podniká v oboru od roku [rok], tedy se jistě setkal s pojišťovnou, která chce všechny díly vidět a dokladovat. Lze proto uzavřít, že svědek [příjmení] upravil svou výpověď, tak aby žalobci poskytl alibi. Doložení nákupu nových dveří pro závěr o opodstatněnosti nároku žalobce sám o sobě nestačí, když nové dveře sice mohl skutečně koupit i odebrat, ale stejně tak je mohl i někomu prodat. Podstatné je, že na vozidle jsou dveře původní. Požaduje-li žalobce plnění ve výši ceny obvyklé opravy výměnou dveří, ačkoli k ní nepřistoupil, jde o parazitování na povinném ručení vedené snahou využít nehodu k vlastnímu obohacení. K obdobným závěrům pak dospěl Městský soud v Praze ve věci sp. zn. [spisová značka], na jehož rozhodnutí ze dne [datum] žalovaná upozornila. Z uvedených důvodů žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil.

7. Odvolací soud přezkoumal ve smyslu ustanovení § 212 a § 212a o. s. ř. napadený rozsudek i řízení, které předcházelo jeho vydání, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

8. Odvolací soud shledal, že soud prvního stupně správně a dostatečně zjistil skutkový stav věci, když důkazy v souladu s § 132 o. s. ř. hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, vyšel ze zjištění zejména z výpovědi svědka [příjmení] i znaleckého posudku znalce [příjmení]. Znalec byl ve věci též slyšen, přičemž své závěry (zejména o tom, že na vozidle není nový díl) přesvědčivě obhájil. Soud prvního stupně pak stejně přesvědčivě vyložil, z jakých důvodů dal přednost závěrům znalce, proč neměl za věrohodná tvrzení svědka [příjmení] a proč neuvěřil tvrzení žalobce. Závěr soudu prvního stupně o účelovosti tvrzení žalobce o poškození nových dveří shodou okolností na stejném místě jako dveře původní, je přiléhavý. Odvolací soud proto vyšel ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně, který odpovídá provedeným důkazům a je dostatečný pro rozhodnutí ve věci. Ve shodě se soudem prvního stupně tak má odvolací soud za rozhodné, že v daném případě došlo k opravě poškozeného vozidla opravou poškozených dveří, nikoli jejich výměnou, čímž byla věc uvedena do původního stavu, a že obvyklá cena takového způsobu opravy vozidla již byla žalobci ze strany žalované uhrazena. Žalobce se mýlí, pokud má za to, že na konkrétním způsobu provedené opravy nezáleží. Žalobce krom jiného odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] s tím, že jediné, co je významné, je zjištění přiměřených nákladů na opravu vozidla v daném místě a čase, bez ohledu na to, zda a jakým způsobem bylo vozidlo opraveno. Odkaz na uvedený judikát však není přiléhavý, když v tamní věci bylo rozhodováno o výši pojistného plnění ze smluvního havarijního pojištění, u něhož byly rozsah a výše pojistného plnění sjednány pojistnou smlouvou ve spojení s VPPH. V dané věci však nejde o nárok odvíjející se ze smluvního vztahu žalobce a žalované, proto soud prvního stupně ohledně posouzení rozsahu a výše škody zcela správně aplikoval jím citovaná ustanovení zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2951 a § 2952 o. z. Žalobce soudu prvního stupně vytýká, že v rozporu se záznamem technika žalované v zápise o poškození vozidlo o nutnosti vyměnit dveře zjišťoval a měl za významné, zda a jak byla oprava ve skutečnosti provedena, jak poškozený s věcí naložil apod. Žalobce v této souvislosti poukazoval mimo jiné na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] s tím, že tyto skutečnosti s příčinou vzniku škody a s výší její náhrady nesouvisí. Závěry dovolací soudu zde prezentované však žalobce uvádí selektivně, když pominul, že dovolací soud ve stejném rozhodnutí dovodil, že„ Byla-li oprava provedena, je třeba zvažovat, zda cena byla stanovena správně, zda oprava byla provedena účelně a směřovala jen k odstranění následků škodné události.“

9. S ohledem na uvedené lze uzavřít, že náhrada škody je limitována účelností postupu poškozeného, jak se podává např. z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]. Žalobce jako poškozený měl v daném případě právo volby žádat náhradu škody odpovídající rozdílu mezi obvyklou cenou vozidla před poškozením a obvyklou cenou vozidla po poškození, nebo náhradu nákladů potřebných k uvedení vozidla do stavu před poškozením provedením opravy. Žalobce zvolil požadovat náklady na opravu. V takovém případě má žalobce nárok toliko na účelně vynaložené náklady na opravu, tedy na náklady na takovou opravu, která vedla k uvedení vozidla do stavu před jeho poškozením (včetně jeho provozně technických vlastností), a to v ceně obvyklé v daném místě a čase, po odečtení případného zhodnocení, pokud k němu došlo. Zároveň je významné srovnání ceny opravy s hodnotou vozidla před poškozením. Jsou-li náklady na opravu vyšší, jde zpravidla o opravu neúčelnou a poškozenému se hradí hodnota vozidla po odečtení ceny tzv.„ zbytků“.

10. Protože v daném řízení bylo jednoznačně prokázáno, že vozidlo bylo uvedeno do stavu před poškozením opravou, nikoli výměnou poškozených dveří za nové, a zároveň cena takové opravy již byla žalobci ze strany žalované poskytnuta, odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že žalobci již další plnění nenáleží a v souvislosti s tím pak je třeba přijmout i závěr o tomm, že nemá nárok na [částka] jako náklady na uplatnění pohledávky. Výměna dveří za nové prokázána nebyla, když bylo zjištěno jinak; údaj v zápisu o poškození vozidla o potřebě výměny dveří pro závěr o opodstatněnosti nároku žalobce bez dalšího nestačí.

11. Odvolací soud proto rozsudek soudu prvního stupně postupem podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil včetně správných výroků o nákladech řízení a nákladech státu, které soud prvního stupně též správně kvantifikoval.

12. O nákladech odvolacího rozhodl odvolací soud podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal právo na jejich náhradu žalované. Tyto náklady činí [částka] a sestávají z odměny advokáta ve výši [částka] za 2 úkony právní služby po [částka] podle § 7, § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dále jen AT, (vyjádření k odvolání, účast na jednání odvolacího soudu), paušální náhrady hotových výdajů ve výši [částka] za 2 úkony po [částka] podle § 13 odst. 4 AT a 21% DPH z částky [částka].

Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. c/ o. s. ř.).