o odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I) a na nákladech řízení [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně (výrok II). Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka] jako vrácení zápůjčky poskytnuté žalované ve dvou částkách, a to dne [datum] ve výši [částka] a dne [datum] ve výši [částka]. Žalovaná se bránila tím, že dluží žalobkyni pouze částku [částka] ([částka] s úrokem), a dále se bránila tvrzeným zánikem pohledávky žalobkyně, proti níž započetla pohledávku svého [jméno] [příjmení] (dále syn [anonymizováno]) vůči žalobkyni ve výši [částka] ze smlouvy o zprostředkování prodeje nemovitosti v [obec a číslo]. Soud prvního stupně vzal za prokázané, že žalobkyně převedla na účet žalované dne [datum] částku [částka] s označením„ zápůjčka [příjmení]“ a dne [datum] částku [částka] s označením„ zápůjčka [příjmení] navýšení“. Žalobkyně vyzvala žalovanou písemnou upomínkou k zaplacení žalované částky nejpozději do [datum]. Podle žalovanou předložené smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] měla být synem [anonymizováno] postoupena žalované pohledávka postupitele za žalobkyní ve výši [částka], a to pohledávka ze smlouvy o zprostředkování prodeje nemovitosti ze dne [datum], kupní smlouvy ze dne [datum] a smlouvy o úschově ze dne [datum]. Dne [datum] byl ověřen podpis syna [anonymizováno] na plné moci, kterou syn [anonymizováno] zmocnil žalovanou k zastupování a zároveň k vyřízení úhrady„ přeplatku“ od žalobkyně v souvislosti s prodejem označené nemovitost v [obec a číslo]. V plné moci syn [anonymizováno] potvrdil, že si žalovaná zapůjčila od žalobkyně [částka] včetně úroku, a zmocnil ji k jednání s žalobkyní o vrácení„ neoprávněně čerpaného přeplatku ve výši [částka]“, přičemž z této částky jí umožnil čerpat úhradu dluhu ve výši [částka].

2. Soud prvního stupně posoudil jako neplatnou smlouvu o postoupení pohledávky, a to s ohledem na skutečnost, že pohledávka měla být žalované postoupena smlouvou ze dne [datum], avšak dne [datum] zmocnil syn [anonymizováno] žalovanou k tomu, aby uvedenou jeho pohledávku proti žalobkyni„ vyřídila“, smlouvu o postoupení shledal proto jako zjevně účelovou. Dále soud prvního stupně učinil závěr, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zápůjčce (§ 2390 o. z.), podle níž byla žalované žalobkyní zapůjčena částka [částka] a žalovaná je tak povinna vypůjčenou částku žalobkyni vrátit. Pro případ, že by ohledně částky [částka] nebyla uzavřena smlouva o zápůjčce, jak žalovaná zpochybňovala, pak nárok na vrácení poskytnutého plnění je odůvodněn jako vrácení poskytnutého bezdůvodného obohacení podle § 2991 o. z. K obraně žalované ohledně započtení částky [částka] soud prvního stupně poukázal na § 1879 o. z. a na judikatorní závěry k problematice zápočtu (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]), a uzavřel, že pohledávka žalované použitá k započtení je s ohledem na okolnosti věci značně nejistá a neurčitá, a proto nezpůsobilá k započtení. Z uvedených důvodů vyhověl žalobě a úspěšné žalobkyni také přiznal náhradu nákladů řízení (§142 odst. 1 o. s. ř.).

3. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včasné odvolání a namítla, že právní posouzení smlouvy o postoupení pohledávky je nesprávné. Navíc žalobkyně prokázala půjčku v nižší než žalované výši, proto měla být žaloba částečně zamítnuta, i kdyby započtení nebylo uznáno. Dále poukazovala na svůj nepříznivý stav ([anonymizováno] a [anonymizováno]).

4. Žalobkyně navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného s tím, že soud prvního stupně se správně vypořádal s námitkou započtení údajného nároku žalované. Tato námitka je zcela neurčitá, neboť je odkazováno pouze na zprostředkovatelskou smlouvu uzavřenou mezi žalobkyní a synem [anonymizováno], není specifikován důvod ani výše pohledávky. Také postoupení pohledávky je značně nejisté s ohledem na datum smlouvy o postoupení a datum plné moci udělené synem [anonymizováno] žalované k vyřízení jeho pohledávky. Předmětem soudního řízení je tak pouze posouzení oprávněnosti nároku žalobkyně vůči žalované, nikoliv posuzování nepochybně komplikované určitosti a pravosti údajně pohledávky žalované vůči žalobkyni. Pokud jde o zpochybňovanou půjčku ve výši [částka], pak soud prvního stupně správně tuto částku žalobkyni přisoudil, neboť není podstatné, zda se jednalo o další půjčku či bezdůvodné obohacení na straně žalované.

5. Odvolací soud přezkoumal ve smyslu ustanovení § 212 a § 212a o. s. ř. napadený rozsudek i řízení, které předcházelo jeho vydání, zopakoval některé listinné důkazy, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

6. Soud prvního stupně, pokud jde o nárok uplatněný žalobkyní na zaplacení částky [částka], správně zjistil skutkový stav potud, že žalobkyně poskytla žalované částku [částka] a [částka], což je konečně mezi účastníky nesporné. Věc byla také správně posouzena po stránce právní, tedy jako nárok žalobkyně na vrácení zapůjčené částky (§ 2390 o. z.). Pokud žalovaná zpochybňovala ve vztahu k částce [částka] uzavření smlouvy o zápůjčce, pak soud prvního stupně správně uvedl, že i v případě, že se nejednalo o smlouvu o zápůjčce, pak má žalobkyně právo na vrácení částky [částka] z titulu vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 o. z. Tento závěr odvolací soud považuje za správný, neboť žalovaná v odvolacím řízení výslovně poskytnutí částky [částka] nesporovala, aniž by však na přímý dotaz odvolacího soudu uvedla, jaký byl důvod poskytnutí částky [částka] žalobkyní žalované. Nebyl-li tedy žalovanou tvrzen žádný důvod, pro který jí byla žalobkyní poskytnuta částka [částka], pak úhradu takové částky žalované je třeba posoudit jako bezdůvodné obohacení vzniklé žalované tím, že jí byla částka [částka] poskytnuta bez právního důvodu, z čehož plyne povinnost žalované takto vzniklé bezdůvodné obohacení žalobkyni vydat zpět.

7. Obranu žalované založenou na zápočtu částky [částka], soud prvního stupně správně neshledal důvodnou, byť tento závěr nebyl zcela přesně odůvodněn.

8. Odvolací soud nesdílí názor soudu prvního stupně o neplatnosti dohody o postoupení pohledávky uzavřené mezi synem [anonymizováno] a žalovanou dne [datum] z důvodu její údajně účelovosti a neurčitosti. Skutečnost, že žalovaná a její syn uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávky„ účelově“, tedy za účelem, aby postoupenou pohledávku mohla žalovaná využít ke své obraně v tomto řízení, nezpůsobuje neplatnost smlouvy o postoupení, neboť takové jednání není zákonem zakázáno, naopak je zákonem dovolené (§ 1879 o. z.). Je zcela běžnou a legitimní praxí, že povinná osoba účelově (záměrně) získá od třetí osoby pohledávku vůči osobě oprávněné, aby ji mohla povinná osoba uplatnit započtením proti osobě oprávněné a způsobit tak zánik pohledávky oprávněné osoby vůči osobě povinné. Neplatnost smlouvy o postoupení nezpůsobuje ani okolnost, že smlouva o postoupení pohledávky byla uzavřena dne [datum] a následně dne [datum] udělil syn [anonymizováno] plnou moc své matce k vyřízení„ jeho přeplatku“ ve výši [částka], který má syn [anonymizováno] vůči žalobkyni. Pokud byla plná moc udělena synem [anonymizováno] žalované až následně po postoupení pohledávky, mohlo by to způsobit neplatnost plné moci, neboť v době jejího udělení již předmětnou pohledávku, k jejímuž vyřízení je plná moc udělována, neměl syn [anonymizováno], ale žalovaná (na základě dohody o postoupení pohledávky z [datum]). Smlouva o postoupení pohledávky není neplatná ani pro její neurčitost, neboť postupovaná pohledávka je vymezena zcela jasným způsobem v části I., tj. jako pohledávka syna [anonymizováno] vůči žalobkyni z titulu smlouvy o výhradním zprostředkování prodeje nemovitosti ze dne [datum], kupní smlouvy z [datum] a smlouvy o úschově ze dne [datum]. Jsou-li ve smlouvě o výhradním zprostředkování prodeje nemovitosti ze dne [datum] určitým způsobem vymezeny práva a povinnosti účastníků, zejména právo na žalobkyně na úhradu provize od zájemce v dohodnuté výši, resp. vrácení poskytnuté zálohy zájemci a je-li ve smlouvě kupní a ve smlouvě o úschově ujednáno, že žalobkyni zůstává část kupní ceny ve výši [částka], pak je zřejmé, že pohledávka syna [anonymizováno] vůči žalobkyni plyne z uvedených ujednání. Právě ve smyslu ustanovení § 574 o. z., na které soud prvního stupně poukazoval, je třeba smlouvu o postoupení považovat za platný právní úkon. Navíc z jednání účastníků (viz jejich mailová korespondence z [anonymizováno] [rok]) je zřejmé, že účastníkům bylo jasné, že se jedná o pohledávku z vyúčtování prodeje nemovitosti na základě smlouvy o zprostředkování prodeje ze dne [datum].

9. Pokud jde o započtení postoupené pohledávky provedené žalovanou v tomto řízení, pak bylo soudem prvního stupně správně poukázáno na ustanovení § 1987 o. z. ve spojení se závěry soudní praxe k aplikaci tohoto ustanovení.

10. Podle ustanovení § 1987 odst. 2 o. z. pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

11. Soudní praxe přitom vyslovila tyto závěry (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]): Jde-li o aktivní pohledávku, musí být (zásadně, viz § 1989 odst. 2 o. z.) splatná (§ 1982 odst. 1 věta druhá o. z.) a uplatnitelná u soudu (§ 1987 odst. 1 o. z.); občanský zákoník posléze uvedeným požadavkem brání především tomu, aby si věřitel aktivní pohledávky, jejíhož splnění by se nemohl domáhat u soudu, vynutil její "uspokojení" cestou jednostranného započtení. Aktivní (k započtení použitá) pohledávka dále nesmí být "nejistá nebo neurčitá" (§ 1987 odst. 2 o. z.). Nezpůsobilost aktivní pohledávky k započtení z důvodu, že jde o pohledávku "nejistou nebo neurčitou", zavedl (až) nový občanský zákoník…Nicméně důvodová zpráva alespoň objasňuje základní důvod, pro který bylo ustanovení § 1987 odst. 2 o. z. začleněno do občanského zákoníku; smyslem je zabránit tomu, aby započtení vyvolávalo "nejasnosti a následné spory". Lze tudíž dovodit, že smyslem a účelem vykládaného ustanovení je ochrana věřitele pasivní pohledávky před tím, aby dlužník pasivní pohledávky zabránil jejímu uspokojení či toto uspokojení oddálil jednostranným započtením své sporné (nejisté či neurčité) pohledávky za věřitelem pasivní pohledávky, a dosáhl toho, že místo uspokojení pasivní pohledávky bude mezi stranami veden spor o existenci a výši aktivní pohledávky. "Nejistou nebo neurčitou" ve smyslu vykládaného ustanovení je tudíž (zásadně, viz dále) právě pohledávka ilikvidní, tj. pohledávka, která je co do základu a/nebo výše sporná (nejistá) a jejíž uplatnění vůči dlužníku (věřiteli pasivní pohledávky) formou námitky započtení vyvolá (namísto jednoznačného, tj. oběma dotčenými stranami akceptovaného zániku obou pohledávek v rozsahu, v jakém se kryjí) spory o existenci či výši aktivní pohledávky. Za nejistou či neurčitou nelze pohledávku považovat pouze proto, že ji dlužník neuznává (odmítá uhradit) nebo že je sporná (nejednoznačná) její právní kvalifikace; musí zde být objektivní nejistota, zda pohledávka vznikla a z jakého důvodu, popř. zda je splatná, kdo je jejím věřitelem či dlužníkem, jaká je její výše apod. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod [číslo] [rok] Sb. rozh. obč.). S ohledem na smysl a účel § 1987 odst. 2 o. z. je pak zásadně nutné míru nejistoty ohledně aktivní pohledávky posuzovat relativně, ve vztahu k pohledávce pasivní; za nejistou či neurčitou lze aktivní pohledávku považovat zpravidla toliko tehdy, je-li míra nejistoty ohledně ní vyšší, než je tomu v případě pasivní pohledávky. Současně platí, že výklad § 1987 odst. 2 o. z. nesmí bránit poctivému a spravedlivému uspořádání vztahů mezi dotčenými stranami (§ 2 o. z.). Vychází-li obě pohledávky (aktivní i pasivní) ze stejného právního vztahu (založeného např. stejnou smlouvou uzavřenou mezi stranami), nelze přehlížet, že proti právu věřitele pasivní pohledávky na její uhrazení zde stojí právo dlužníka (a věřitele aktivní pohledávky) na to, aby dříve, než bude nucen uhradit svůj dluh (plnit na pasivní pohledávku), byly spravedlivě posouzeny i širší souvislosti, za kterých vznikl (okolnosti celého vztahu). Vznikne-li z téhož vztahu více vzájemných pohledávek, odpovídá zpravidla rozumnému (spravedlivému) uspořádání poměrů mezi stranami, aby tyto pohledávky byly vzájemně započitatelné…Jelikož vykládané ustanovení sleduje především ochranu věřitele pasivní pohledávky, je na něm, aby se případně dovolal neplatnosti jednostranného právního jednání, jímž dlužník proti pasivní pohledávce započítává svoji (aktivní) pohledávku za věřitelem (§ 580 odst. 1, § 586 o. z.); rozpor jednostranného započtení s § 1987 odst. 2 o. z. tudíž zakládá (zpravidla) toliko relativní neplatnost (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]). Ze shora popsaných závěrů se podává, že český zákonodárce upravil likviditu aktivní pohledávky jakožto hmotněprávní předpoklad započtení; není-li aktivní pohledávka "jistá a určitá", odporuje započtení zákonu a je zpravidla (relativně) neplatné. Dovolá-li se věřitel pasivní pohledávky vůči dlužníku relativní neplatnosti jeho právního jednání (jednostranného započtení), účinky započtení nenastanou (pasivní pohledávka nezanikne). Přesto, že je likvidita aktivní pohledávky hmotněprávním předpokladem jednostranného započtení, ochrana poskytovaná vykládaným ustanovením se prosadí zpravidla až v soudním řízení, v němž se věřitel pasivní pohledávky domáhá jejího splnění. Uplatní-li žalovaný dlužník pasivní pohledávky v tomto řízení námitku započtení a vznese-li žalobce (věřitel pasivní pohledávky) námitku relativní neplatnosti jednostranného započtení, musí soud posoudit, zda je započítávaná (aktivní) pohledávka jistá a určitá ve smyslu § 1987 odst. 2 o. z., a tedy způsobilá přivodit svým započtením (v rozsahu, v jakém se pohledávky kryjí) zánik žalobou uplatněné (pasivní) pohledávky. Taktomu zpravidla nebude tehdy, jeví-li se aktivní pohledávka jako objektivně sporná, tj. má-li žalobce proti této pohledávce relevantní věcné argumenty a vyžaduje-li zjištění (prokázání) této pohledávky co do důvodu nebo výše rozsáhlejší či složitější dokazování, jež by vedlo k neúměrnému prodloužení řízení o žalobou uplatněné (pasivní) pohledávce…Byla-li aktivní pohledávka v okamžiku jejího započtení "nejistá a neurčitá", a je-li započtení z tohoto důvodu neplatné, nic nebrání dlužníku pasivní pohledávky (věřiteli aktivní pohledávky), aby - změní-li se okolnosti a dojde-li v mezidobí k "vyjasnění" jeho (aktivní) pohledávky - započetl svoji (aktivní) pohledávku opětovně.

12. Za účelem posouzení, zda aktivní pohledávka žalované na úhradu částky [částka] (uplatněná k započtení) je pohledávkou ve shora uvedeném smyslu nejistou a neurčitou, odvolací soud zopakoval listinné důkazy předložené účastníky a zjišťoval rozhodná tvrzení žalobkyně a žalované k aktivní pohledávce [částka] použité žalovanou k započtení. Tvrzená pohledávka žalované je založena na tvrzení, že z vypořádání smlouvy o zprostředkování prodeje nemovitosti si žalobkyně ponechala z kupní ceny částku [částka], která sestává z poskytnutých záloh na kupní cenu [částka], provize ve výši 5,5 % z kupní ceny, tj. [částka] a dále z částky [částka] jako rozdílu mezi cenou požadovanou a konečnou, ačkoliv podle žalované správně měla žalobkyně obdržet pouze polovinu z tohoto rozdílu. Dále bylo tvrzeno, že z důvodu zdanění provize žalobkyní byla žalovaná a syn JK žalobkyní (jednatelem a společníkem žalobkyně [příjmení] [příjmení]) v [anonymizováno] [rok] požádáni o laskavost, což měla být pouhá„ formalita“, na základě které byl podepsán dodatek [číslo] o snížení provize na částku [číslo] (tj. [částka] včetně [anonymizováno]), a zároveň byly synem [anonymizováno] podepsány 3 doklady o zálohách [částka], [částka] a [částka] (ze dne [datum], [datum] a [datum]), na nichž nesouhlasilo datum a částky na dokladech uvedené skutečně vyplaceny nebyly. Podle žalované podle dodatku [číslo] náležela žalobkyni provize [částka], zálohy na kupní cenu [částka] a [částka] podle uvedených 3 příjmových dokladů, tj. celkem [částka], avšak žalobkyně si ponechala [částka], tj. o [částka] více. Žalobkyně při odvolacím jednání popírala pohledávku žalované, na konkrétní dotazy směřující k tvrzené aktivní pohledávce žalované však zástupce žalobkyně odpovídal rozporuplně, vyhýbavě, svá tvrzení opakovaně měnil, případně uváděl, že odpověď na dotaz soudu nezná. Zástupce žalobkyně nebyl ani schopen jednoznačně uvést, z čeho se skládala částka [částka], která podle kupní smlouvy a smlouvy o úschově připadla žalobkyni, byť popíral složení této částky tvrzené žalovanou; po opakovaných dotazech připustil, že složení této částky odpovídá tvrzení žalované. Připustil dále, že pokud si žalobkyně ponechala v rámci částky [částka] také částku [částka] (rozdíl mezi cenou požadovanou a konečnou), pak tak učinila v rozporu se smlouvou o zprostředkování, neboť podle ní měla nárok pouze na polovinu tohoto rozdílu. V mailu odeslaném JUDr. [jméno] [příjmení] žalované dne [datum] jsou mimo jiné uvedeny hotovostní platby [částka] dne [datum], [částka] dne [datum], [částka] dne [datum], [částka] dne [datum] a [částka] dne [datum]. K těmto platbám byly v řízení předloženy výdajové doklady, z nichž vyplývá, že tuto částku v hotovosti předala žalobkyně synovi [anonymizováno] a jako účel platby bylo uvedeno„ část kupní ceny“, resp.„ zálohy“ v souvislosti s prodejem domu v [obec a číslo]. Žalovaná (její právní zástupkyně) tvrdila, že tyto platby nebyly skutečně provedeny, tedy že uvedené částky vyplaceny nebyly. K účelu těchto plateb uvedených žalobkyní ve shora zmíněném mailu zástupce žalobkyně vypovídal rozporuplně, nejasně, výpověď neustále měnil. [příjmení] jiné uvedl, že se jednalo o vrácení části provize (jak bylo tvrzeno ve vyjádření ze dne [datum]). Uvedený účel platby na výdajových dokladech, kde nebylo uvedeno vrácení provize, ale„ část kupní ceny“, resp.„ zálohy“, nebyl schopen vysvětlit, stejně jako nebyl schopen vysvětlit platby v hotovosti (na rozdíl od dosavadních bezhotovostních plateb). K tvrzené dohodě o mimořádném snížení provize z původní částky [částka] (podle sestavy částky [částka] tvrzené žalovanou a odsouhlasené žalobkyní při odvolacím jednání – viz shora) na částku [částka] ([částka] s [anonymizováno]) dodatkem [číslo] nebyl zástupce žalobkyně schopen uvést důvod pro tento výrazně nestandardní úkon, pouze poukazoval na to, že žalobkyně uvažovala, že bude pro žalovanou (resp. syna JK) zprostředkovávat ještě prodej jiné nemovitosti a že se provize vypořádá až v souvislosti s tímto dalším prodejem. K důkazům o svých tvrzeních navrhovala žalovaná výslechy účastníků (žalované a jednatele žalobkyně), výslech svého syna jako svědka, žalobkyně pak navrhovala výslech jednatele žalobkyně a doklady o existenci hotovosti v pokladně žalobkyně v době uvedené na výdajových dokladech.

13. Na základě těchto skutečností dospěl odvolací soud k závěru, že žalovanou uplatněná aktivní pohledávka k započtení ve výši [částka] je ve vztahu k žalobkyní uplatněné pohledávce ve výši [částka], jakož i vzhledem k dalším okolnostem pohledávkou nejistou a neurčitou. Zatímco pohledávka žalobkyně uplatněná v řízení je skutkově i právně relativně jednoduchou (nárok na vrácení poskytnuté půjčky, resp. vydání bezdůvodného obohacení, když poskytnutí částky [částka] bylo prokázáno a žalovanou nesporováno), pohledávka žalované uplatněná k započtení je mezi účastníky sporná, když jsou sporné zásadní skutečnosti, z nichž tato pohledávka vyplývá. Je sporné, zda skutečně došlo k dohodě o snížení provize z částky [částka] dodatkem [číslo] když žalovaná tuto dohodu označuje za fingovaný úkon a žalobkyně důvod (kauzu) takového úkonu zjevně nebyla schopna vysvětlit. Je sporné, zda skutečně došlo k výplatě částky ve výši [částka] (4x [částka] a 1x [částka]), na což byly vystaveny žalovanou zpochybňované výdajové doklady, které jsou pochybné označením jiného důvodu plateb, hotovostním způsobem platby oproti dosavadním bezhotovostním převodům, rozdělením platby na 5 částek, datem údajných výplat částek, mělo-li se podle žalobkyně jednat o vrácení přeplatku provize ve výši [částka] dohodnuté dodatkem [číslo] ze dne [datum]. Možným se naopak jeví vysvětlení žalované, že uvedený dodatek [číslo] vyhotovila žalobkyně, aby se vyhnula své zákonné daňové povinnosti, tedy přiznání a odvodu daně ze získané provize ve výši [částka]. Je-li sporná výše sjednané provize jako celek, je také sporné, zda si žalobkyně neoprávněně přisvojila provizi v rozsahu částku [částka] představující celý rozdíl mezi cenou sjednanou a dosaženou, když podle smlouvy měla nárok pouze na polovinu tohoto rozdílu (viz čl. IV. smlouvy o zprostředkování). Ke všem takto sporným skutečnostem bylo navrženo dokazování, které svým rozsahem výrazně převyšuje dokazování k žalované částce [částka]. Protože žalobkyně namítla neplatnost provedeného započtení, je třeba pohledávku započtenou žalovanou ve výši [částka] posoudit v tomto řízení jako nejistou a neurčitou ve shora vysvětleném významu, tedy k započtení nepřípustnou.

14. Tento závěr nebrání žalované, aby svou tvrzenou pohledávku proti žalobkyni uplatnila v samostatném soudním řízení, resp. po vyjasnění sporných skutečností případně dalším úkonem započtení.

15. S ohledem na uvedený závěr, je rozsudek soudu prvního stupně správným, pokud žalobkyni byla žalovaná částka přiznána.

16. Odvolací soud proto napadený rozsudek jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil, a to včetně správně přisouzeného příslušenství (úroku z prodlení) a nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o. s. ř.).

17. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal právo na jejich náhradu žalobkyni, která měla v odvolacím řízení úspěch a má tak právo na náhradu nákladů vzniklých právním zastoupením (odměna [částka] a paušální náhrada [částka] za dva úkony – vyjádření k odvolání a účast při odvolacím jednání, včetně [anonymizováno]) v celkové výši [částka].