o odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhala zaplacení [částka] s příslušenstvím jako nedoplatku ceny za odebranou elektřinu za dobu od [datum] do [datum], když žalobkyně neakceptovala v mezidobí zvýšenou cenu.

2. Žalovaná v řízení navrhovala zamítnutí žaloby s tím, že žalobkyně nemá nárok na vyšší cenu za dodanou elektřinu; poukazovala v tomto směru na § 11a odst. 5 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona.

3. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně žalobu zamítl a rozhodl o povinnosti žalobkyně zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího advokáta.

4. Mezi stranami nebylo sporu o tom, že [datum] uzavřely smlouvu o dodávkách elektřiny do sjednaného odběrného místa na adrese [adresa], že žalobkyně vyúčtovala cenu za dodávku elektřiny v období od [datum] do [datum] fakturou na částku [částka], kterou žalovaná zaplatila jen částečně – zálohu [částka] a doplatek [částka]. Žalovanou částku [částka], která představuje rozdíl mezi původně sjednanou a v mezidobí zvýšenou cenou, žalovaná ani na základě předžalobní upomínky nezaplatila. Jedinou spornou skutečností bylo, zda došlo k platnému zvýšení ceny za dodávku elektřiny, tedy zda žalobkyně byla oprávněna ve vztahu k žalované účtovat zvýšenou cenu, či nikoli.

5. Soud prvního stupně věc posoudil podle § 11a odst. 5 energetického zákona, přihlédl též k čl. IV.1 a [anonymizováno] všeobecných obchodních podmínek (dále jen [anonymizováno]) a uzavřel, že žalobkyně mohla jednostranně zvýšit cenu elektřiny za předpokladu, že v souladu s citovaným zákonným ustanovením uveřejnila (zde na webu žalobkyně) nový ceník a zároveň způsobem sjednaným ve smlouvě ve lhůtě 30 dnů před nabytím účinnosti nového ceníku oznámila odběrateli, že dochází ke změně ceny energií a od jakého data. Takové oznámení pak bylo návrhem konečných cen. Žalobkyně se k jednání soudu prvního stupně nedostavila, svojí neúčast neomluvila. Soud prvního stupně věc rozhodl v její nepřítomnosti postupem podle § 101 odst. 3 o. s. ř. Soud prvního stupně vyšel z obsahu spisu a konstatoval, že žalobkyně k oznámení zvýšení ceny žalované nic netvrdila, natož aby k prokázání této skutečnosti navrhla nějaký důkaz. S ohledem na nepřítomnost žalobkyně pak nebyl dán prostor pro poučení žalobkyně podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o její povinnosti tvrdit a prokázat, že došlo účinným způsobem k oznámení zvýšení ceny elektřiny žalované (jak a kdy). V důsledku toho soud prvního stupně žalobu pro neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního zamítl a o nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

6. Proti tomuto rozsudku podala včasné odvolání žalobkyně, která soudu prvního stupně vytýkala neprovedení důkazu 1/ ceníkem elektřiny [anonymizováno] pro distribuční oblast [právnická osoba], [účinnost] a 2/ podrobnými informacemi o souboru, z nichž je patrný den nahrání souboru obsahujícího shora specifikovaný ceník na webové stránky žalobkyně [webová adresa] dne [datum]. Žalobkyně upozornila na to, že oba tyto návrhy předložila soudu prvního stupně ještě před prvním jednáním ve věci samé. Podle žalobkyně těmito důkazy bylo prokázáno, že oznámení zvýšení ceny žalované proběhlo řádně včas a protože žalovaná nevyužila svého práva odstoupit pro zvýšení ceny v zákonné lhůtě podle § 11a odst. 5 cit. zák. od smlouvy a elektřinu dále spotřebovávala, je podle žalobkyně povinna platit za její dodávku novou zvýšenou cenu, kterou navíc žalobkyně účtovala až od [datum], ačkoli tak mohla činit již od [datum]. Navrhla proto, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, v němž bude přistoupeno k provedení včas označených důkazů (viz výše).

7. Žalovaná navrhla potvrdit rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný s tím, že důkazy specifikované žalobkyní v odvolání v době rozhodnutí soudu prvního stupně obsahem spisu nebyly, tedy by k nim nemělo být přihlíženo. Navíc jejich provedení nemůže na výsledku sporu ničeho změnit, neboť nejde o doklady o oznámení zvýšení ceny žalované, nýbrž pouze o doklady o zveřejnění nového ceníku na webu žalobkyně. Zveřejnění samo o sobě nemohlo vést k účinnému zvýšení ceny ve vztahu k žalované, když podle čl. [anonymizována dvě slova] byla žalobkyně povinna oznámit zvýšení ceny žalované nejméně 30 dní před nabytím účinnosti nového ceníku. To však neučinila.

8. Odvolací soud přezkoumal ve smyslu ustanovení § 212 a § 212a o. s. ř. napadený rozsudek i řízení, které předcházelo jeho vydání, a to postupem podle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalobkyně, která se k jednání, ač řádně a včas předvolána, nedostavila, svojí nepřítomnost omluvila a souhlasila s tím, aby odvolací soud jednal v její nepřítomnosti. Odvolací soud doplnil dokazování v potřebném rozsahu a shledal, že odvolání není důvodné.

9. Podle § 11a odst. 1 zákona č. 485/200 Sb., energetický zákon, ve znění [účinnost] držitel licence na výrobu elektřiny, výrobu plynu, obchod s elektřinou nebo obchod s plynem je povinen uveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup uplatňované podmínky dodávek plynu a ceny za dodávku plynu pro domácnosti a podnikající fyzické osoby s roční spotřebou plynu do [anonymizována dvě slova], podmínky dodávek elektřiny a ceny za dodávku elektřiny pro domácnosti nebo podnikající fyzické osoby odebírající elektřinu z hladiny nízkého napětí. Zvýšení cen za dodávku elektřiny nebo plynu nebo změny jiných podmínek dodávek elektřiny nebo plynu je držitel licence povinen uveřejnit a oznámit svým zákazníkům způsobem sjednaným ve smlouvě nejpozději třicátý den přede dnem jejich účinnosti. Pokud není způsob oznámení ve smlouvě sjednán, držitel licence oznámí zákazníkovi zvýšení cen za dodávku elektřiny nebo plynu nebo změny jiných podmínek dodávek elektřiny nebo plynu prokazatelným způsobem.

10. Podle odst. 5 téhož zvýší-li držitel licence na obchod s elektřinou, obchod s plynem, výrobu elektřiny nebo výrobu plynu cenu za dodávku elektřiny nebo plynu nebo změní-li jiné smluvní podmínky, je zákazník oprávněn bez uvedení důvodu odstoupit od smlouvy do 3 měsíců od data zvýšení ceny nebo změny jiných smluvních podmínek. To neplatí, pokud držitel licence oznámí zákazníkovi zvýšení ceny nebo změnu jiných smluvních podmínek nejpozději třicátý den přede dnem jejich účinnosti a současně zákazníka poučí o jeho právu na odstoupení od smlouvy. V takovém případě je zákazník oprávněn bez uvedení důvodu odstoupit od smlouvy nejpozději desátý den přede dnem zvýšení ceny nebo změny jiných smluvních podmínek. Právo na odstoupení od smlouvy podle tohoto odstavce zákazníkovi nevzniká v případě zvýšení regulované složky ceny, daní a poplatků, a dále v případě změny jiných smluvních podmínek v nezbytném rozsahu z důvodu zajištění souladu s obecně závazným právním předpisem.

11. Podle komentáře k tomuto ustanovení - ustanovení § 11a představuje transpozici čl. 3 odst. 7 třetí směrnice pro elektroenergetiku a čl. 3 odst. 3 třetí směrnice pro plynárenství. Uvedená ustanovení směrnic ukládají členským státům [anonymizováno] povinnost přijmout ochranná opatření, která musí mimo jiné zahrnovat opatření uvedená v příloze I obou směrnic, přičemž je třeba upozornit na skutečnost, že mezi elektřinou a plynem je nutné rozlišovat, elektřina je nenahraditelná, plyn je nahraditelný. Ustanovení § 11a není komplexní úpravou zahrnující veškerá opatření na ochranu zákazníka. Jde o úpravu dílčí a doplňkovou, která navazuje na jiné ochranné normy zakotvené nejen v energetickém zákoně, ale především v občanském zákoníku. Účelem předmětného ustanovení je chránit především spotřebitele, ale v určitých případech i tzv. malé zákazníky, jde-li o fyzické osoby. Ustanovení § 11a můžeme charakterizovat jako zvláštní pravidla spotřebitelského práva, což je významné zejména při interpretaci jednotlivých v něm obsažených pravidel. Je totiž nutné přihlédnout nejen ke znění třetí směrnice pro elektroenergetiku a třetí směrnice pro plynárenství, která jsou v § 11a implementována, ale i k úpravě spotřebitelských smluv v občanském zákoníku (§ 1810-1867 o. z.), zákonu o ochraně spotřebitele (zákon č. 634/1992 Sb.) a ke směrnici o právech spotřebitelů (směrnice [anonymizována dvě slova] a [ustanovení právního předpisu EU]), protože na ně předmětné ustanovení navazuje.

12. První odstavec § 11a cit zák. ukládá držitelům licence, kteří mohou obchodovat s elektřinou a plynem, tj. držitelům licence na výrobu elektřiny, výrobu plynu, obchod s elektřinou a obchod s plynem, dvě povinnosti. V první větě zákon těmto držitelům licence předepisuje, aby způsobem umožňujícím dálkový přístup, tj. na svých internetových stránkách, uveřejňovali v návaznosti na § 11 odst. 1 písm. j) podmínky dodávek elektřiny a plynu, včetně cen. Druhou povinností uloženou v komentovaném odstavci výrobci elektřiny, výrobci plynu, obchodníkovi s elektřinou a obchodníkovi s plynem je povinnost uveřejnit a oznámit adresně svým zákazníkům zvýšení ceny. Jde o transpozici bodu 1 písm. b) přílohy č. I opatření na ochranu spotřebitele obou citovaných směrnic, v němž je zakotveno právo zákazníků dostávat přiměřené informace o každém záměru změnit smluvní podmínky a s tím spojené právo na odstoupení. Zvýšení ceny má být učiněno přímo a včas, transparentně a srozumitelně. Dané ustanovení předpokládá právo zákazníků odstoupit od smlouvy, pokud s novými podmínkami nesouhlasí. Obě směrnice vyžadují, aby oznámení o zvýšení ceny a změně jiných podmínek bylo přímé, což znamená, že má být učiněné adresně a individuálně a teprve od učinění takového oznámení plyne lhůta pro odstoupení. Zákon ani směrnice nevyžadují, aby oznámení bylo zákazníkům doručováno písemně prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb, postačí, je-li informace o změnách uvedena například na vyúčtování, zaslána e-mailem, či [anonymizováno] zprávou, a to i tehdy obsahuje-li jen základní informaci o změně s konkrétním odkazem na internetové stránky, na kterých je informace poskytnuta v úplnosti. Smyslem pravidla totiž je, aby se zákazník o změně dozvěděl bez toho, že by musel být proaktivní, tj. bez upozornění dodavatele si sám byl nucen vyhledávat informace o tom, zda došlo ke zvýšení ceny nebo změně podmínek. Vzhledem k tomu, že jde o ochranářská pravidla, která mají chránit zákazníka ve výrazně slabším postavení, lze spíše dovodit, že předmětné pravidlo se netýká všech zákazníků, nýbrž jen spotřebitelů anebo i určených podnikajících fyzických osob. Tomuto výkladu pak odpovídá i novelizované znění §11a citovaného zákona účinného od 1. 1. 2022, podle kterého sankce neúčinnosti zvýšení ceny v případě nezveřejnění podmínek dodávek a ceny, jakož i v případě absence prokazatelného a adresného oznámení zvýšení ceny nejpozději třicátý den přede dnem její účinnosti způsobem uvedeným ve smlouvě, dopadá toliko na smlouvy, jejichž zákazníky jsou spotřebitelé a tam uvedené podnikající fyzické osoby.

13. Z ceníku elektřiny [anonymizováno] pro maloodběratele pro distribuční oblast [právnická osoba], [účinnost] odvolací soud zjistil, že došlo ke zvýšení cen dodávky elektřiny v tam uvedených sazbách, a to s účinností od [datum]. Z podrobných informací o tomto souboru pak bylo zjištěno, že nový ceník [účinnost] byl zveřejněn na webových stránkách žalobkyně dne [datum].

14. Ze všeobecných obchodních podmínek článku IV. bod 1 a 2 odvolací soud zjistil, že konečná cena plynu/elektřiny je stanovena v platném ceníku [jméno], který je každoročně aktualizován a zveřejňován na webových stránkách [jméno]. [ulice] cena může být jednostranně upravená změnou ceníku s tím, že v případě zvýšení ceny musí být tato cena zákazníkovi ze strany [jméno] oznámena ve smyslu § 11a odst. 5 energetického zákona nejméně 30 dní přede dnem nabytí účinnosti nového ceníku zveřejněného prostřednictvím webových stránek [jméno]. Toto oznámení se pokládá za návrh změny konečných cen a musí v něm být určeno datum, od něhož je tato změna účinná. Ze článku X. [anonymizováno] o komunikaci smluvních stran pak bylo zjištěno, že podle bodu 3 jakékoliv oznámení nebo dokument, který má být doručen mezi [jméno] a zákazníkem, není-li stanoveno v těchto [anonymizováno] nebo ve smlouvě jinak, může být doručen alespoň jedním z následujících způsobů doručování: a/doručení na doručovací adresu [jméno], b/doručení na doručovací adresu zákazníka uvedenou ve smlouvě nebo zákazníkem sdělenou, c/osobním doručením, popřípadě kurýrem, d/doporučeným dopisem, e/dopisem, f/elektronicky emailem, g/doručením do datové schránky. V pochybnostech se má za to, že zásilka odeslaná jakýmkoliv shora sjednaným způsobem je doručena třetím dnem po jejím odeslání adresátovi.

15. Z obsahu spisu se podává, že žalobkyně netvrdila a netvrdí ani v odvolání, zda, kdy a jakým způsobem učinila ve vztahu k žalované oznámení o zvýšení ceny dodávek elektřiny; logicky pak k prokázání této skutečnosti neoznačila žádný důkaz.

16. Odvolací soud neshledal odvolání žalobkyně důvodným a má za to, že soud prvního stupně správně žalobu zamítl, když správně uzavřel, že žalobkyně dostatečným způsobem netvrdí a neprokazuje všechny pro rozhodnutí významné skutečnosti o okolnostech, za nichž podle smlouvy a [anonymizováno] mohlo mezi stranami sporu dojít k platnému a účinnému zvýšení ceny za dodávku elektřiny pro to které období. Žalobkyně má evidentně za to, že k platnému zvýšení ceny ve vztahu mezi ní a žalovanou postačilo zveřejnit nový ceník 30 dní před jeho účinností na webových stránkách žalobkyně. Tomu by bylo lze přisvědčit, když žalovaná nemá postavení spotřebitele a není ani podnikající fyzickou osobou, nebýt konkrétního ujednání mezi nimi o tom, zda a za jakých podmínek může žalobkyně jednostranně zvýšit cenu dodávky elektřiny. V daném případě samo zveřejnění nového ceníku na webu žalobkyně nepostačuje. Podle smlouvy shora a [anonymizováno], které jsou mezi stranami závazné, si strany sporu sjednaly, že v případě zvýšení je vedle zveřejnění ceníku také zapotřebí, aby tato skutečnost byla výše uvedeným způsobem oznámena konkrétnímu zákazníku. Individuální oznámení zvýšení ceny žalované jako zákazníku žalobkyně však žalobkyně netvrdí. Žalobkyně se k jednání před soudem prvního stupně nedostavila, proto o nedostatku takového tvrzení nemohla být ze strany soudu prvního stupně řádně poučena.

17. Rozsudek soudu prvního stupně, který žalobu zamítl, je proto věcně správný a odvolací soud jej postupem podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil, a to včetně správného výroku o nákladech řízení, který odpovídá plnému procesnímu úspěchu žalované ve věci, když soud prvního stupně nepochybil ani při výpočtu výše náhrady nákladů řízení žalované.

18. Poté bylo rozhodnuto o nákladech odvolacího řízení podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení žalované tvoří 2× odměna advokáta po [částka] za vyjádření k odvolání a účast na jednání odvolacího soudu, 2× režijní paušál po [částka], to vše podle §§ 7, 11 a 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu; celkem [částka], spolu s 21% DPH pak [částka].