o odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), v části, ve které se žalobce domáhal po žalované zaplacení dalších [částka] s příslušenstvím, žalobu zamítl (výrok II.) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů [anonymizováno] [částka] do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce (výrok III.).

2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobce domáhal nároků na základě zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ OdpŠk“), a to poté, co proti němu bylo od [datum] vedeno [anonymizována dvě slova] pro skutek kvalifikovaný jako [anonymizována dvě slova] úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, 6 písm. a) trestního zákoníku; rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] pod sp. zn. [spisová značka] byl však podle § 226 písm. a) trestního řádu zproštěn obžaloby. Žalobce konkrétně podanou žalobou požadoval částku [částka] jako náhradu nemajetkové újmy za nezákonné [anonymizována dvě slova].

3. Soud prvního stupně provedl dokazování, jak rozvedl v písemném odůvodnění rozsudku, a dospěl ke skutkovému závěru, že v [anonymizováno] vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka] došlo k vydání nezákonného rozhodnutí, kterým je usnesení o zahájení [anonymizována dvě slova] žalobce ze dne [datum], neboť toto pravomocné rozhodnutí bylo následně zrušeno rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum], kterým byl žalobce v celém rozsahu obžaloby zproštěn.

4. [anonymizována dvě slova] žalobce bylo zahájeno nezákonným rozhodnutím, proto má žalobce právo na odškodnění újmy, která mu byla v příčinné souvislosti s vydáním nezákonného rozhodnutí způsobena. Nemajetková újma vzniklá v důsledku nezákonně vedeného [anonymizována dvě slova] musí být dle judikatury prokázána. Žalobce byl stíhán pro skutek kvalifikovaný jako [anonymizována dvě slova] úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, 6 písm. a) trestního zákoníku a byl ohrožen trestem odnětí svobody v trvání 5 až 10 let, případně i náhradou škody ve výši 7,5 milionu Kč. [anonymizována dvě slova] trvalo 3 roky a 4 měsíce. Negativní dopady [anonymizována dvě slova] do jednotlivých sfér života žalobce byly v [anonymizováno] prokázány, zejména do sféry podnikatelské, kdy žalobce byl nucen omezit podnikání v zahraničí. Byly prokázány i dopady do jeho [anonymizováno] sféry, kdy trpěl stresem, úzkostí a nespavostí. Soud prvního stupně považoval za nutné, a to zejména s ohledem na délku [anonymizována dvě slova] a hrozící trest odnětí svobody, aby žalobci byla způsobená nemajetková újma odškodněna poskytnutím peněžitého zadostiučinění. Pokud jde o výši peněžitého zadostiučinění, učinil nalézací soud srovnání s jinými případy odškodnění nemajetkové újmy způsobené nezákonně vedeným [anonymizována dvě slova], a to konkrétně s věcmi vedenými u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka], rovněž tak s věcí vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. [spisová značka] (ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka]). Po porovnání těchto případů soud prvního stupně stanovil výši peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu, způsobenou žalobci vydáním nezákonného rozhodnutí v označeném soudním [anonymizováno], částkou [částka]. V tomto rozsahu ve vztahu k uplatněnému nároku na nemajetkovou újmu soud prvního stupně žalobě vyhověl s odkazem na § 5, 8 odst. 1 a § 31a OdpŠk, ve zbytku pak žalobu jako nedůvodnou zamítl. Výrok o nákladech [anonymizováno] byl odůvodněn odkazem na § 142 odst. 3 o. s. ř.

5. Rozsudek napadla včasným odvoláním žalovaná, které směřovala proti výroku I. o věci samé, a proti výroku III., kterým bylo rozhodnuto o nákladech [anonymizováno]. Žalovaná především namítala, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. [příjmení] mezi účastníky nebyl o tom, zda žalobci nemajetková újma v důsledku [anonymizována dvě slova] vznikla, nýbrž o výši a především formě zadostiučinění, které žalobci náleží s ohledem na rozsah nemajetkové újmy, která byla žalobci v důsledku [anonymizována dvě slova] způsobena. Žalovaná poskytla žalobci satisfakci ve formě konstatování nezákonnosti [anonymizována dvě slova] a písemnou omluvu. Dle žalované žalobci nenáleží zadostiučinění v peněžité formě. Sám soud prvního stupně dospěl k závěrům, že„ … nebyly prokázány žádné zásadní zásahy do cti a pověsti žalobce… rodina jej podporovala, přátelé jej podporovali, žádné zásahy do [anonymizováno] sféry žalobce, až na oblast psychiky a nespavost, nebyly zjištěny“. Žalovaná nesouhlasila se závěrem soudu prvního stupně o souvislosti [anonymizována dvě slova] žalobce a útlumem jeho podnikání. Z účastnické výpovědi žalobce vyplynulo, že své podnikání omezil na základě vlastního úsudku, žádný z obchodních partnerů či zákazníků nechtěl ukončit nebo omezovat spolupráci se žalobcem z důvodů jeho [anonymizována dvě slova]. Na míru a intenzitu žalobcem pociťovaných negativních stavů jeho osobnosti měla zajisté vliv i další podstatná skutečnost, kterou se soud prvního stupně nezabýval, a to úpadek rodinné firmy, který [anonymizována dvě slova] předcházel. Předmětné [anonymizována dvě slova] nenabylo co do zásahů do osobnostních práv žalobce takových rozměrů a takové intenzity, aby to odpovídalo výši přiznaného zadostiučinění v penězích. I pokud by odvolací soud dospěl k závěru, že žalobci finanční satisfakce náleží, žalovaná považovala přiznané zadostiučinění v částce [částka] za nepřiměřené. Neobstojí ani při porovnání s prokázanou úrovní intenzity a rozsahu nemajetkové újmy žalobce, ani při porovnání s rozhodovací praxí soudů v obdobných věcech. Sám obvodní soud jako obdobné případy uvedl šest rozhodnutí ve věcech nemajetkové újmy způsobené [anonymizována dvě slova], přičemž ve všech těchto případech byla výše poskytnuté satisfakce nižší od [částka] až [částka]. Žalovaná dále nesouhlasila též s rozsahem nákladů [anonymizováno], které obvodní soud žalobci přiznal výrokem III. rozsudku. Soud žalobci přiznal náhradu nákladů [anonymizováno] za šest úkonů, mj. za dvě porady s klientem, ty žalovaná považovala za neúčelné. Žalovaná proto navrhla, aby odvolací soud změnil napadený vyhovující výrok I. rozsudku soudu prvního stupně tak, že žaloba se i ve zbývajícím rozsahu, tedy co do žalobního požadavku na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím zamítá a aby odvolací soud rozhodl i o nákladech [anonymizováno] před soudy obou stupňů.

6. Žalobce považoval odvolání žalované za nedůvodné, ve svém písemném vyjádření k odvolání navrhl potvrzení napadeného rozsudku.

7. Odvolací soud z podnětu včas podaného odvolání žalované a v mezích jím vytčených podle § 212 a § 212a o. s. ř. přezkoumal při nařízeném jednání napadený rozsudek, odvolání však opodstatněným neshledal.

8. Odvolací soud předně seznal, že soud prvního stupně správně a v rozsahu, který lze považovat za dostatečný pro rozhodnutí věci, zjistil skutkový stav, přičemž provedené důkazy v souladu s ustanovením § 132 o. s. ř. hodnotil jak jednotlivě, tak i v jejich vzájemné souvislosti, a na tomto základě pak dospěl ke správným skutkovým zjištěním.

9. V tomto [anonymizováno] uplatnil žalobce nárok na náhradu nemajetkové újmy vzniklé jeho [anonymizována dvě slova], které skončilo zproštěním obžaloby. Je ustálenou soudní praxí, že podle OdpŠk odpovídá stát i za škodu způsobenou zahájením (vedením) [anonymizována dvě slova], které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozhodnutím [anonymizováno] soudu. Jelikož zákon tento nárok výslovně neupravuje, vychází se z analogického výkladu úpravy nejbližší, a to z úpravy odpovědnosti za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím, za něž je považováno rozhodnutí, jímž se [anonymizována dvě slova] zahajuje (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo] rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

10. Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], konstatoval, že zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou [anonymizována dvě slova], které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem, se poskytuje podle § 31a odst. 2 OdpŠk, jenž je normou s relativně neurčitou hypotézou, která není stanovena přímo právním předpisem, a jenž tak přenechává soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Soudy při stanovení formy či výše zadostiučinění vychází především z povahy [anonymizováno] věci, též z délky [anonymizována dvě slova], a především dopadů [anonymizována dvě slova] do osobnostní sféry poškozené osoby. [příjmení] a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti, tj. její přiznání je nad rámec konstatování porušení práva namístě pouze tehdy, jestliže by se z hlediska obecné slušnosti poškozenému satisfakce skutečně mělo dostat.

11. Ustanovení § 31a OdpŠk hovoří pouze o tom, že zadostiučinění musí být přiměřené, samotné určení výše však ponechává na volném uvážení soudu. Zákon tedy nevymezuje žádnou případnou hranici (minimální nebo maximální) pro určení výše zadostiučinění. Soud je při úvaze o přiměřenosti výše finančního odškodnění povinen vycházet z úplně zjištěného skutkového stavu a opírat se o zcela konkrétní a přezkoumatelná hlediska, kterými jsou především závažnost nemajetkové újmy a ověřené okolnosti, za kterých k neoprávněnému zásahu do osobnosti fyzické osoby došlo. Kritéria, která pravidelně mohou indikovat rozsah způsobené nemajetkové újmy, jsou v případech zahájení [anonymizována tři slova]), které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem, následující: 1) Povaha [anonymizováno] věci. Pod tímto kritériem se má na mysli zejména závažnost [anonymizována dvě slova] kladeného osobě poškozené za vinu, neboť ta zpravidla přímo úměrně zvyšuje intenzitu, s jakou osoba poškozená konkrétní [anonymizována dvě slova] proti ní vedené negativně vnímá. Ta souvisí i s hrozbou [anonymizováno] postihu (druhem a výší trestu) a případného společenského odsouzení, jež se zrcadlí v charakteru veřejného zájmu chráněného trestními předpisy v konkrétním případě (tedy v těch veřejných hodnotách, které jsou chráněny konkrétní skutkovou podstatou obsaženou ve zvláštní části [anonymizováno] zákoníku). 2) Délka [anonymizována dvě slova]. Toto kritérium zohledňuje zejména to, po jak dlouhou dobu zásah do osobnostních složek jednotlivce v důsledku proti němu vedeného [anonymizována dvě slova] trval. 3) Následky způsobené [anonymizováno] řízením v osobnostní sféře poškozené osoby. Toto kritérium umožňuje zohlednění individuálních následků [anonymizována dvě slova] v osobnostní sféře poškozené osoby, jež mohou být umocněny či zmírněny v důsledku objektivních skutečností daného případu formulovaných pod body 1 a 2. Jinými slovy řečeno, negativní dopady zahájeného [anonymizována dvě slova] do osobnosti člověka – morální narušení osobnosti (integrity) poškozeného v době [anonymizována dvě slova] a narušení její profesní, soukromé, rodinné, popřípadě i jiné sféry života (viz výše) – mohou být zvýrazněny či naopak potlačeny podle intenzity naplnění prvních dvou kritérií.

12. V soudní praxi je též zastáván názor, že výše zadostiučinění přiznaného podle § 31a odst. 2 OdpŠk na náhradě nemajetkové újmy způsobené [anonymizována dvě slova], které skončilo zproštěním obžaloby nebo zastavením, musí odpovídat výši zadostiučinění přiznaného v případech, které se s projednávanou věcí v podstatných znacích shodují; významnější odchylka je možná jen tehdy, bude-li soudem řádně a přesvědčivě zdůvodněna.

13. Soud prvního stupně tato judikatorní kritéria respektoval, provedl potřebnou komparaci s obdobnými případy. Obvodní soud si povšiml relevantních údajů o dopadech [anonymizována dvě slova] do osobnostní sféry poškozených v porovnávaných věcech, dané věci správně označil za případy srovnatelné, přitom dostatečně vysvětlil, v čem spočívá jejich odlišnost, jaké jsou naopak jejich společné znaky a jakým způsobem se tyto společné a rozdílné znaky promítají do výše stanoveného zadostiučinění. Při úvaze o výši zadostiučinění tak částku [částka] stanovenou žalobci jako náhradu nemajetkové újmy nelze považovat za zjevně nepřiměřenou. Tento závěr obstojí i ve vztahu k ostatním porovnávaným případům, které detailně popsal v napadeném rozsudku soud prvního stupně. Odvolací soud dodává, že rozhodnutí použitá k porovnání s případem žalobce nemohou být po skutkové ani po právní stránce shodná, avšak jen z tohoto důvodu nelze tato rozhodnutí označit za nevhodná ke srovnání s případem žalobce, jak žalovaná naznačovala v podaném odvolání. Smyslem srovnání není zcela do podrobností provést srovnání s použitými rozhodnutími, když každé z nich je zejména po skutkové stránce svým způsobem jedinečné. Účelem porovnání je stanovit výši finančního zadostiučinění tak, aby tato výše představovala odškodnění újmy poškozeného s přihlédnutím ke skutkovým zjištěním v dané věci a zároveň, aby výše odškodnění nevybočovala od odškodnění, které se dostalo nezákonně trestně stíhaným za obdobnou trestnou činnost.

14. Žalovaná se mýlí, pokud v podaném odvolání poukazuje na absenci souvislosti [anonymizována dvě slova] žalobce a útlumu jeho podnikání. Z účastnického výslechu žalobce, stejně jako z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], bylo zjištěno, že žalobce nemohl dojíždět do Německa a nemohl se zavazovat k dlouhodobým plněním, jeho podnikání bylo paralyzováno, to vše v souvislosti s [anonymizována dvě slova] žalobce, nikoliv v souvislosti s úpadkem rodinné firmy.

15. Obvodní soud pak zcela správně zdůraznil i kritérium povahy [anonymizováno] věci, kdy byl žalobce reálně ohrožen uložením nepodmíněného trestu odnětí svobody, neboť s ohledem na výši [anonymizováno] sazby (§ 81 odst. 1 trestního zákoníku) u něj nepřicházelo v úvahu uložení podmíněného trestu odnětí svobody. Státní zástupce v průběhu [anonymizováno] pro žalobce navrhoval uložení nepodmíněného trestu při spodní hranici zákonné [anonymizováno] sazby se zařazením do příslušného typu věznice, o čemž svědčí protokol o hlavním líčení ze dne [datum].

16. Odvolací soud proto z uvedených důvodů postupoval podle § 219 o. s. ř. a napadený rozsudek ve výroku I. o věci samé jako věcně správný potvrdil.

17. Důvodným pak shledal odvolací soud odvolání žalované proti výroku o nákladech [anonymizováno]. Žalobcem nárokovaný úkon právní služby„ porada s klientem za účelem přípravy žaloby“ je logicky součástí úkonu právní služby převzetí věci a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, který byl soudem prvního stupně honorován. K účelnosti nákladů vynaložených na právní zastoupení Ústavní soud např. v nálezu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 988/12 uvedl, že soud přizná úspěšnému účastníkovi [anonymizováno] pouze náhradu nákladů účelně vynaložených a nezbytných k řádnému uplatnění nebo bránění práva u soudu. Z tohoto hlediska lze za účelně vynaložené náklady považovat toliko takové náklady, které musela procesní strana nezbytně vynaložit, aby mohla řádně hájit své porušené nebo ohrožené subjektivní právo u soudu. Atribut účelnosti dle názoru odvolacího soudu nesplňuje úkon právní služby v podobě další porady s klientem ze dne [datum], neboť z obsahu spisu nevyplývá, že by tato porada měla návaznost na procesní postup soudu vyžadující takovou další poradu.

18. Odvolací soud proto redukoval soudem prvního stupně přiznané náklady [anonymizováno] o 2 úkony právní služby (porada s klientem za účelem přípravy žaloby a porada s klientem dne [datum]). Celkem je tak náhrada nákladů žalobcem spojených se zastoupením advokátem tvořena 4 úkony právní služby po [částka] a 4 náhradami hotových výdajů po [částka] Náklady právního zastoupení žalobce jsou tvořeny odměnou advokáta [částka] a paušální náhradou hotových výdajů [částka] s tím, že náklady právního zastoupení jsou v souladu s § 137 odst. 3 písm. a) a § 151 odst. 2 o. s. ř. navýšeny o náhradu za 21% daň z přidané hodnoty v částce [částka]. Další náklad žalobce je představován soudním poplatkem za žalobu ve výši [částka]. Celková výše nákladů [anonymizováno] před soudem prvního stupně tak dosáhla částky [částka], kterou změnou výroku III. napadeného rozsudku (§ 220 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.) odvolací soud žalobci přiznal, když naopak v základu, ve lhůtě k plnění a v určení platebního místa odvoláním dotčený výrok rozsudku soudu prvního stupně potvrdil (§ 219 o. s. ř.).

19. O náhradě nákladů odvolacího [anonymizováno] mezi účastníky rozhodl soud podle § 224

odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně úspěšnému žalobci vznikly náklady spojené se zastoupením advokátem za dva úkony právní služby po [částka] (vyjádření k odvolání, účast u jednání odvolacího soudu) dle § 7 bod 5 a § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu a dvě paušální náhrady hotových výdajů po [částka] (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu), to vše navýšené o 21% DPH ve výši [částka], což činí celkem [částka] O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu nákladů odvolacího [anonymizováno] v celkové částce [částka] k rukám zástupce žalobce bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř., pariční lhůta byla prodloužena na 15 dnů v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť se jedná o plnění z prostředků státního rozpočtu, což je spojeno s potřebou delší doby pro administrativní zajištění platby.

20. Odvoláním nedotčený výrok II. rozsudku nabyl samostatně právní moci podle § 206 odst. 2 o. s. ř.