o odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],
JUDr. Jana Knotková · Rozhodnutí ze dne 3. 5. 2022
Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Knotkové a soudců JUDr. Kateřiny Kodetové a Mgr. Zdeňka Váni ve věci
žalobce: [osobní údaje žalobce]
sídlem [adresa]
zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení]
sídlem [adresa]
proti
žalované: [osobní údaje žalované]
bytem [adresa]
zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení], [anonymizováno].
sídlem [adresa]
o zaplacení [částka] s příslušenstvím
o odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],
Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. mění jen tak, že se zamítá žaloba o zaplacení 8,25% úroku z prodlení ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum], jinak se v tomto výroku a ve výroku II. rozsudek soudu prvního stupně potvrzuje.
1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně rozhodl částečným rozsudkem tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci [částka] s 8,25% z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.) s tím, že o zbývající části nároku a o náhradě nákladů řízení bude rozhodnuto v konečném rozsudku (výrok II.). Takto soud prvního stupně rozhodl o žalobě z [datum], kterou se žalobce jako [anonymizována tři slova] (dále jen„ [anonymizováno]“) po žalované domáhala úhrady záloh spojených s užíváním bytu, jehož je žalovaná vlastníkem, za období od ledna [rok] do října [rok] včetně v celkové částce [částka]. Součástí předepsaných záloh bylo též navýšení příspěvku do fondu oprav (dále„ [anonymizováno]“) na dvojnásobek, tj. na částku [částka] na místo původní částky [částka] od [anonymizováno] [rok]. Protože žalobou manželů [příjmení] (vlastníci jiného bytu) byla v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka] napadena platnost usnesení shromáždění [anonymizováno] ze dne [datum] o navýšení příspěvku do fondu oprav z částky [částka] na částku [částka], rozhodl soud prvního stupně pouze o části uplatněného nároku, tj. o nároku mimo požadovaného navýšení příspěvku do [anonymizováno] o částku [částka] od [anonymizováno] [rok].
2. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že správu domu pro žalobce původně vykonávalo [příjmení] bytové družstvo [obec a číslo] (dále„ [anonymizováno]“), původní mandátní smlouvu se však nepodařilo dohledat, proto byla [datum] uzavřena nová příkazní smlouva o správě domu. Žalované byly předepsány zálohy na opravy (příspěvky do [anonymizováno]) a na plnění spojená s užíváním bytu ve výši [částka] od 1/ [rok], [číslo] od 5/ [rok] a [číslo] od 6/ [rok]. Žalovaná jako vlastnice bytové jednotky [číslo] platila předepsané zálohy do konce roku [rok], od ledna [rok] zálohy přestala platit s odůvodněním, že bankovní spojení, na které má platit, nepatří žalobci, ale [anonymizováno] s tím, že bude-li zřízen samostatný účet žalobce, bude žalovaná zálohy hradit. Žalovaná zálohy neuhradila ani poté, kdy jí bylo k její žádosti sděleno číslo účtu žalobce zřízeného u [právnická osoba], na který mají být zálohy hrazeny.
3. Soud prvního stupně nárok žalobce posoudil podle § 1180 a § 1181 o. z. a podle čl. 9 stanov žalobce (dále„ Stanovy“), podle nichž žalovaná jako členka žalobce je povinna přispívat pravidelnými zálohami na správu domu a pozemku a na služby spojené s užíváním bytové jednotky. Soud prvního stupně zdůraznil, že výše záloh a příspěvku ve výši [částka] nebyla do konce roku [rok] žalovanou ani jiným členem [anonymizováno] sporována, resp. rozhodnutí [anonymizováno] o těchto příspěvcích nebylo do konce roku [rok] napadeno žalobou. Platby žalovaná také do konce roku řádně hradila a za rok [rok] jí dokonce vznikl přeplatek. Kromě navýšení příspěvku do [anonymizováno] na dvojnásobek (z původní částky [částka] na [částka]), což bylo napadeno žalobou na neplatnost rozhodnutí shromáždění [anonymizováno] z [datum], proto soud rozhodl o povinnosti žalované uhradit dlužné zálohy. Soud prvního stupně odmítl jako nedůvodné a účelové námitky žalované. Pokud jde o žalovanou zpochybněné platební místo, resp. zpochybnění správce domu [anonymizováno], pak tyto pochybnosti nemohou zprostit žalovanou povinnosti hradit předepsané zálohy, neboť v případě pochybnosti mohla žalovaná složit dlužné zálohy do soudní či notářské úschovy, o čemž byla žalovaná informována. Obdobné platí též o pochybnostech o tom, zda ostatní členové [anonymizováno] hradí předepsané zálohy. Pokud jde o zpochybnění výše stanovených částek, pak tato výše kromě zdvojnásobení příspěvku na [anonymizováno] nebyla nikdy žalovanou ani jiným členem [anonymizováno] napadena žalobou. Nedůvodnou shledal soud též námitku nezpůsobilosti Mgr. [jméno] [příjmení] zastupovat žalobce, když udělení plné moci bylo řádné a zastupování žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo též schváleno na shromáždění [datum]. Soud prvního stupně proto uložil žalované povinnost zaplatit nespornou částku na zálohách za období leden až říjen [rok], tj. 10 x [částka] včetně zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z. od [datum] Kč, tj. podle lhůty k plnění dané žalované předžalobními výzvami.
4. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včasné odvolání. Namítla, že soud prvního stupně nevzal v úvahu, že žalované bylo dne [datum] doručeno vyúčtování služeb za rok [rok], přičemž podle judikatury po termínu pro vyhotovení vyúčtování nelze žalovat zálohy. Soud se také nezabýval tím, že žalovaná proti tomuto vyúčtování vznesla v zákonné lhůtě„ odpor“. Žalovaná opakovaně namítá, že vyúčtování bylo vystaveno neoprávněnými osobami, když bylo vystaveno paní [příjmení] z [anonymizováno], jehož žalovaná není členem, proto jí z tohoto vyúčtování nemohl vzniknout dluh a na vyúčtování je třeba pohlížet,„ jako by nebylo“. Tato námitka byla uplatněna též v závěrečné řeči žalované, stejně jako její majetková opatrnost, avšak protokol o jednání z [datum] tuto námitku neobsahuje. Žalovaná poukázala na požadavek řádnosti vyúčtování, jak byl tento vysloven v dosavadní judikatuře (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]). Vyúčtování bylo žalované doručeno opožděně v rozporu s § 7 odst. 1 zák. č. 67/2013 Sb. Podle žalované jí vůči [anonymizováno] nemohla vzniknout povinnost hradit žádné platby, což je podle ní žalobou požadováno. [anonymizováno] také nebylo oprávněno pro žalobce vykonávat žádné činnosti, k tomu nebyla předložena požadovaná smlouva. Nebylo ani objasněno, na jaké platební místo mají být zálohy hrazeny. [anonymizováno] nemělo svůj účet, proto žalovaná nemůže být ani v prodlení, přičemž není její povinností hledat alternativní způsoby úhrady. Účet u [právnická osoba] založený„ mimo shromáždění“ dne [datum] nelze podle žalované považovat za řádné platební místo žalobce. Dále žalovaná zpochybnila oprávněnost zastupování žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení]. Podle žalované se soud nedostatečně vypořádal s jejími námitkami, proto je rozsudek nepřezkoumatelný. Při odvolacím jednání žalovaná ještě zpochybnila otázku zákonného soudce, když došlo k výměně soudkyně a nová soudkyně se nemohla seznámit s obsahem spisu. Navíc podle údajů připojených k zasílanému rozsudku soudu prvního stupně je„ faktickým autorem“ rozsudku původní soudkyně Mgr. [příjmení]. Žalovaná navrhla změnu napadeného rozsudku tak, že se žaloba zamítá, popř. zrušení napadeného rozsudku.
5. Žalobce navrhl potvrzení napadeného rozsudku. Uvedl, že žaloba byla podána v době, kdy nebylo k dispozici vyúčtování záloh za rok [rok], že žalovaná zálohy neplatila ani za další období, což je předmětem jiného řízení. Podle žalobce není jeho povinností měnit žalobu pro případ, že v průběhu řízení dojde k vyúčtování záloh. Žalovaná nebyla oprávněna přestat hradit zálohy na správu a údržbu domu a zálohy spojené s užíváním bytové jednotky. Pokud pak měla pochybnosti o platebním místu, mohla platbu složit do úschovy soudu či notáře. Opožděné předložení vyúčtování není významné, neboť předmětem řízení není vyúčtování služeb. Právní zastoupení žalobce je řádné, neboť poslední výbor byl zvolen na shromáždění dne [datum] ve složení [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], pro tento výbor hlasovala také žalovaná a plná moc byla podepsaná [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Žalobce navrhl potvrzení napadeného rozsudku.
6. Odvolací soud přezkoumal ve smyslu ustanovení § 212 a § 212a o. s. ř. napadený rozsudek i řízení, které předcházelo jeho vydání, a dospěl k závěru, že odvolání z větší části není důvodné.
7. Odvolací soud neshledal důvodnou námitku, že došlo k odnětí zákonného soudce, když ve věci došlo k výměně soudkyně. Z obsahu spisu vyplývá, že původně žalobu projednávala soudkyně Mgr. [příjmení], která přešla z Obvodního soudu pro Prahu 5 na Obvodní soud pro Prahu 8 a podle rozvrhu práce věc převzala soudkyně Mgr. [příjmení] [příjmení]. Převzetí probíhajícího sporu novou soudkyní z důvodu odchodu původní soudkyně od soudu podle rozvrhu práce soudu je právem aprobovaným způsobem změny rozhodujícího soudce. [ulice] soudkyně Mgr. [příjmení] [příjmení] se tak stala zákonným soudcem pro daný spor. Ve věci bylo také v souvislosti se změnou soudkyně postupováno podle § 119 odst. 3 o. s. ř., jak vyplývá z protokolu o jednání. Námitka, že se nová soudkyně nemohla seznámit s obsahem spisu, je pouhou spekulací žalované. S důvodem změny soudkyně byli účastníci také řádně seznámeni při jednání dne [datum].
8. Důvodná není ani námitka o tom, že„ autorem“ rozsudku ve věci je původní soudkyně, tedy Mgr. [příjmení]. Žalovanou předložený„ printscreen“, který se žalované zobrazil při„ rozkliknutí“ podrobností stránky elektronicky zasílaného rozsudku ve formátu souboru„ pdf“, na němž je jako„ autor“ uvedena Mgr. [příjmení], nevypovídá nic o tom, kdo je původcem rozsudku. Jedná pouze o technický údaj související s použitým počítačem, resp. softwarem. U rozsudku je zákonem vyžadováno, aby jeho písemné vyhotovení bylo podepsáno soudcem (§ 158 odst. 1 o. s. ř.), čímž je stvrzeno, že rozsudek pochází od rozhodujícího soudce. Tato náležitost rozsudku byla v tomto případě splněna, neboť originál písemného vyhotovení rozsudku je opatřen vlastnoručním podpisem soudkyně Mgr. [příjmení].
9. Nedůvodná je též námitka nesprávnosti protokolu o jednání ze dne [datum] opřená o tvrzení, že závěrečná řeč žalované nebyla správně protokolována. Je zřejmé, že protokolace závěrečné řeči žalované nebyla doslovná, ani taková být nemusí. Obsah protokolu pak odpovídá obsahu závěrečné řeči žalované, tak jak byl žalovanou přenesen. Žalovanou v závěrečné řeči zdůrazňována„ majetková opatrnost“, či pochybné„ dispoziční oprávnění“ k účtu žalobce, nebo další námitky ohledně účtu žalobce, jsou nevýznamné, viz také dále.
10. Nedůvodná je též námitka nepřezkoumatelnosti napadeného rozsudku. Žalovaná vytýká, že se soud prvního stupně nedostatečně vypořádal s jejími námitkami. Nelze přehlédnout, že žalovaná v řízení namítala velmi mnoho různých námitek, různě konstruovaných teorií a názorů, které podle ní zpochybňují nárok žalobce. Soud prvního stupně zásadní námitky žalované vystihl a dostatečně se s nimi v rozsudku vypořádal. Ústavní soud konstantě judikuje, že ústavně zaručenému právo na spravedlivý proces odpovídá povinnost obecných soudů svá rozhodnutí řádně odůvodnit a v tomto rámci se adekvátně, co do myšlenkových konstrukcí racionálně logickým způsobem vypořádat s argumentačními tvrzeními uplatněnými účastníky. Závazek odůvodnit rozhodnutí„ nemůže být chápán tak, že vyžaduje podrobnou odpověď na každý argument“ (srovnej např. nálezy Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 201/04, IV. ÚS 787/06 nebo III. ÚS 961/09).
11. Soud prvního stupně správně posoudil otázku zastoupení žalobce v řízení advokátem Mgr. [jméno] [příjmení]. Lze tak jen poukázat na podrobné odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně v bodu 27. Řádnost zastoupení žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] vyplývá ze schváleného rozhodnutí [anonymizováno] na shromáždění dne [datum] a z plné moci udělené advokátovi předsedou a členem výboru [anonymizováno] Ing. [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení] dne [datum].
12. Soud prvního stupně v zásadě správně zjistil skutkový stav, nicméně věc zcela správně neposoudil. Žalované lze přisvědčit potud, že významnou skutečností, která v řízení vyšla najevo, bylo doručení vyúčtování předepsaných záloh za rok [rok]. V soudní praxi je přitom ustáleně zastáván názor, že po datu, kdy mělo dojít k vyúčtování, se již nelze domáhat zaplacení samotných záloh (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] nebo [spisová značka]). Dále však také bylo vysloveno Nejvyšším soudem (viz např. rozhodnutí sp. zn. [spisová značka]), že za situace, kdy byla podána žaloba na zaplacení předepsaných záloh a v průběhu řízení dojde jejich vyúčtování, je povinností soudu právně kvalifikovat uplatněný požadavek jako nárok na zaplacení nedoplatku z vyúčtování.
13. V tomto směru odvolací soud poučil účastníky o tom, že nárok bude posuzovat jako nárok z provedeného vyúčtování.
14. Z tohoto důvodu odvolací soud opakoval důkazy týkající se vyúčtování a námitek proti němu. Z obsahu vyúčtování služeb za rok [rok] datovaného dne [datum] (viz čl. 124 a 125) bylo zjištěno, že pod vyúčtováním je podepsána„ [příjmení]“ za [anonymizováno] a dále„ [příjmení]“ a„ [příjmení]“. Vyúčtování bylo žalované doručeno [datum] s průvodním dopisem žalobce ze dne [datum], za žalobce průvodní dopis podepsali [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], tedy předseda a člen výboru [anonymizováno]. Obsahem vyúčtování je rozpis celkových nákladů na vodné, energie, odpad a odměnu správce, stanovení odpovídajícího podílu z celkových nákladů na žalovanou (podle spotřeby u vodného, podle počtu osob u energií a odpadu na dům a podle počtu bytu na odměnu správce), s tím, že nebyly uhrazeny zálohy, proto nedoplatek činí za vodné [částka], za energie na dům [částka], za odpad na dům [částka] a jako odměna správce [částka], k tomu nedoplatek příspěvku vlastníka do [anonymizováno] za leden až prosinec [částka], příspěvek na správu za leden až červenec [částka], což je sníženo o přeplatek za služby za rok [rok] ve výši [částka], tedy dluh činí [částka], který má být zaslán na označený účet [anonymizováno] vedený u [právnická osoba] do [datum].
15. Dále soud provedl důkaz dopisem žalované ze dne [datum], jímž tato reaguje na zaslané vyúčtování. Proti vyúčtování namítá, že bylo vystaveno neoprávněnými osobami (paní [příjmení] za [anonymizováno]), že přílohou nebyla účetní závěrka, že vyúčtování bylo vystaveno po zákonném termínu, že žalovaná žalobkyni vyzvala k předložení účetnictví [anonymizováno], že rozpis úhrad je„ v přímém rozporu s vyúčtováním“, že úhrady nejsou a nebyly nikdy schvalovány shromážděním, že podpisy [příjmení] a [příjmení] nemají„ podpisové vzory“, že chybí kontrolní mechanizmy, předložení veškerých usnesení od založení [anonymizováno], smluv, faktur a usnesení ohledně spolupráce s Mgr. [jméno] [příjmení], že žádá o zpřístupnění veškerého hospodaření [anonymizováno], všech smluv a účetních knih, faktur, že má být doložen skutečný majitel účtu„ creditas“, že ve vyúčtování nejsou zůstatky na jednotlivých účtech.
16. Odvolací soud neprovedl důkazy navržené žalovanou při odvolacím jednání, a to obsahem předložené e-mailové korespondence z roku [rok], neboť se jedná o důkazy nepřípustné podle § 205a o. s. ř. Okolnost, že tuto e-mailovou korespondenci získala žalovaná až později, není pro posouzení přípustnosti důkazu významná.
17. Odvolací soud činí právní závěr o tom, že vyúčtování služeb je řádným vyúčtováním, neboť obsahuje veškeré potřebné údaje, tj. zejména celkové náklady na jednotlivé služby (voda, energie odpad, odměna správce), způsob rozúčtování nákladů mezi vlastníky jednotlivých bytů podle uvedených kritérií (spotřeba, počet osob, počet bytů), vyčíslení příspěvku vlastníka do [anonymizováno] a příspěvek na správu za 1/ [rok] až 7/ [rok]. Pokud jde o předpis záloh [částka] obsahující zálohu na vodu [částka], zálohu na odpad [částka], pojištění [částka], příspěvek do [anonymizováno] [částka] a správní poplatky [částka], nebylo stanovení těchto plateb žalovanou ani jinými vlastníky bytu napadeno žalobou (viz nesporné tvrzení účastníků při jednání dne [datum]). Je tak třeba vycházet z toho, že takto byly platby [anonymizováno] vlastníkům bytů oprávněně předepsány. Pochybným zůstává pouze to, zda bylo oprávněně ze strany žalobce stanoveno navýšení příspěvku do [anonymizováno] od 5/ [rok] na dvojnásobek, tj. z částky [částka] na částku [částka] Odvolací soud proto v takto jinak řádném vyúčtování namísto částky [částka] představující roční příspěvek do [anonymizováno] uvažuje s částkou [částka] představující řádně odsouhlasený (nenapadený) příspěvek do [anonymizováno] ve výši [částka] měsíčně, tj. 12x [částka]. Proto lze shledat důvodným požadavek žalobce na zaplacení nejméně částky [částka] z provedeného vyúčtování ([částka] příspěvek do [anonymizováno], [částka] náklady na vodu, energie, odpad a odměnu správce a [částka] příspěvek na správu). Po odpočtu přeplatku za služby [částka] za rok [rok] zbývá k úhradě nejméně částka [částka].
18. Nejsou důvodné námitky žalované, jimiž zpochybňovala vyúčtování služeb. Zásadní námitka směřovala proti tomu, že vyúčtování bylo vyhotoveno nikoliv žalobkyní, ale [anonymizováno]. Tato námitka je lichá, neboť není významné, kdo technicky provedl (vypočetl, zpracoval) vlastní vyúčtování, podstatné je, že toto vyúčtování žalobce stvrdil svými podpisy a žalované předal k zaplacení (viz vyúčtování a průvodní dopis). Ze stejných důvodů je nerozhodné, zda [anonymizováno] skutečně vykonávalo správu domu a případně na základě jaké smlouvy se tak dělo. Ani další námitky proti vyúčtování uplatněné žalovanou v odvolání, nemohou obstát. Z vyúčtování neplyne žalovanou konstruovaná povinnost hradit dlužnou částku z vyúčtování [anonymizováno], naopak výslovně je v něm uvedeno, že dlužná částka se má hradit na označený účet žalobce. Neobstojí ani námitka žalované její„ majetkovou opatrností“ (zdůrazňovanou v její závěrečné řeči) co do úhrady na (podle žalované) pochybný účet žalobce u [právnická osoba] Žalobce řádně označil k platbě dlužných částek svůj účet u [právnická osoba], a povinností žalované bylo na tento účet dlužnou částku uhradit. Zda a jaké částky byly na účet převáděny, případně kdo měl či neměl dispoziční oprávnění k tomuto účtu, zda ostatní vlastníci uhrazovali předepsané platby či další vykonstruované obavy o„ vytunelování“ tohoto účtu, nemohou mít žádný vliv na povinnost žalované dlužné úhrady žalobci zaplatit. Ani žalovanou požadované předložení účetnictví za účelem přezkoumání správnosti hospodaření [anonymizováno], veškerých usnesení [anonymizováno] od jeho založení, účetní závěrky, všech smluv a faktur, účetních knih apod. (viz dopis žalované ze dne [datum]) nemá bez dalšího vliv na správnost vyúčtování, neboť konkrétní účetní listiny nejsou povinnou součástí vyúčtování, jakkoliv žalované nelze upřít právo na nahlížení do těchto listin. Další namítaná okolnost, že vyúčtování bylo opožděné, může mít vliv pouze na příslušenství dluhu z vyúčtování, nemá však vliv na správnost vyúčtování a na povinnost žalované dluh z vyúčtování platit. Odvolací soud dodává, že povaha a rozsah námitek žalované nabývá až kverulatorního rázu a svědčí zřetelně o účelové snaze vyhnout se povinnosti platit předepsané zálohy a příspěvky, resp. vyúčtované náklady související s užíváním jejího bytu.
19. Z řádného vyúčtování tak lze učinit závěr, že žalovaná (kromě zpochybněného navýšení příspěvku do [anonymizováno] o částku [částka]) je povinna žalobci uhradit částku [částka]. Pokud soud prvního stupně přiznal žalobci částku [částka], pak rozhodl správně, byť tuto částku lze žalobkyni přiznat nikoliv z titulu dlužných záloh, ale z titulu dlužné úhrady z vyúčtování.
20. Pokud jde o příslušenství, je třeba vzít v úvahu, že zálohy má [anonymizováno] vyúčtovat nejpozději do 30. 6. následujícího roku (čl. 8 Stanov), tj. v případě záloh za rok [rok] do [datum]. Od [datum] tak žalovaná již nemohla být v prodlení s úhradou předepsaných záloh, neboť ty měly být již vyúčtovány. Splatnost dluhu z vyúčtování pak nastala na základě vyúčtování dnem [datum], proto v období od [datum] do [datum] nebyla žalovaná v prodlení se zálohami a posléze s úhradou dluhu z vyúčtování. Žalovaná byla naopak v prodlení se zálohami v nepochybné výši [částka] měsíčně za leden až říjen [rok], tj. ve výši [částka], nejméně od [datum] (od kdy žalobce požaduje úrok z prodlení) do [datum], a to na základě výzvy ze dne [datum]. V této výzvě byl též žalované dostatečným způsobem označen účet žalobce u [právnická osoba] Dále je žalovaná v prodlení s dluhem z vyúčtování od [datum] do zaplacení. Neobstojí proto námitka, že žalovaná nemůže být v prodlení, neboť žalobce neposkytl žalované označením platebního místa součinnost k úhradě dluhu. Budiž na tomto místě jen opakovaně zdůrazněno, že námitky žalované jsou účelově vykonstruované, neboť žalovaná na shromážděních dne [datum] a [datum] avizovala úhradu dlužných záloh, jakmile bude zřízen samostatný účet [anonymizováno] u banky, avšak po zřízení tohoto účtu dlužné úhrady neprovedla a začala nově opět různě vykonstruovanými námitkami zpochybňovat zřízení tohoto účtu, resp. platbu na uvedený účet.
21. Ze shora uvedených důvodů odvolací soud změnil napadený rozsudek jen ohledně příslušenství za období od [datum] do [datum], když v tomto rozsahu žalobu o příslušenství z přisouzené částky zamítl, jinak rozsudek ohledně částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení za dobu od [datum] do [datum] a od [datum] do zaplacení jako věcně správný potvrdil (§ 219 a § 220 o. s. ř.).
Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné.