o žalobě podle části V. o. s. ř., k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 8. listopadu 2024, č. j. 18 C 124/2024-37

1. Soud I. stupně rozsudkem označeným v záhlaví zamítl návrh žalobce, aby soud změnil rozhodnutí [orgán] ze dne 23. 8. 2023 č. j. [číslo] ve spojení s rozhodnutím [orgán] z 19. 2. 2024 č. j. [číslo], a rozhodl, že návrhu žalované se vyhovuje a žalobkyně je povinna podle § 64 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích uhradit dlužné ceny za poskytnutou službu elektronických komunikací v celkové výši 131 382,73 Kč podle smlouvy o poskytování služeb [nazev] ze dne 26. 5. 2009 za zúčtovací období od 1. 10. 2010 do 31. 10. 2010 ve výši 131 382,73 Kč s tím, že části návrhu žalované k uložení povinnosti žalobci uhradit dlužnou cenu za poskytnutou službu elektronických komunikací a příslušenství za zúčtovací období od 1. 10. 2010 do 31. 10. 2010 ve výši 15 456,87 Kč a úroku z prodlení ve výši 0,05% denně z částky 15 456,87 Kč od 4. 11. 2010 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 0,05% denně z částky 131 382,73 Kč od 4. 11. 2010 do zaplacení, se nevyhovuje a žalovaná je podle ust. § 129 odst. 4 zákona o elektronických komunikací povinna uhradit žalobci náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva v celkové výši 6 483,91 Kč (výrok I). Žalobci soud I. stupně uložil zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 16 456 Kč k rukám jeho advokátky, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II).

2. Účastníky řízení podle části V. o. s. ř. jsou žalobce a ti, kdo byli účastníky správního řízení (§ 250a o. s. ř.). Odvolací soud proto označuje účastníky tohoto řízení tak, jak je uvedeno v záhlaví tohoto rozhodnutí, namísto žalovaného označuje společnost [právnická osoba]. jako účastníka.

3. Předmětem správního řízení bylo zaplacení ceny za služby elektronických komunikací poskytnuté právnímu předchůdci žalobce ve výši 672 827,14 Kč s příslušenstvím za období od 1. 10. 2010 do 31. 12. 2010. Návrh poskytovatele služeb byl v části, týkající se pronájmu [nazev], Provoz a hosting [nazev] a nastavení a instalace [nazev] ve výši 225 768 Kč s příslušenstvím dle ust. § 43 odst. 1, písm. b) správního řádu odložen, neboť se nejednalo o služby elektronických komunikací a příslušným k rozhodnutím o nich je soud. [orgán] orgány I. a II. stupně poté ve věci opakovaně rozhodovaly. Výsledně byl žalovaný úspěšný pouze co do částky 131 382,73 Kč s úrokem z prodlení ve výši 0,05% denně, což za období od 4. 11. 2010 do 28. 2. 2024 představuje částku 319 588,49 Kč. Žalobce poukázal na nepřiměřenou délku řízení. Právě z toho důvodu úroky představují podstatně vyšší částku než samotný dluh. V řízení podle části V. o. s. ř. se proto domáhal, aby soud změnil správní rozhodnutí tak, že mu nebude uložena povinnost k úhradě úroku z prodlení ve výši 0,05% denně z částky 131 382,73 Kč od 4. 11. 2010 do zaplacení.

4. Účastník navrhl zamítnutí žaloby. Žalobce v průběhu řízení nezpochybnil sjednanou výši úroku z prodlení. Dlouhodobé prodlení žalobce s úhradou dlužné částky žalovaný neovlivnil. Žalobce se svého nároku vycházejícího z nepřiměřené délky řízení mohl domáhat vůči [orgán] podle zákona č. 82/1998 Sb.

5. Soud I. stupně provedl důkaz správním spisem [orgán] sp. zn. [spisová značka]; o skutkových okolnostech, které z něj vyplývají a které správní orgán ve svém rozhodnutí postihl, nebylo mezi účastníky řízení sporu.

6. Co se týče právního posouzení, soud přisvědčil žalobci, že správní řízení svým trváním překročilo zákonnou délku, kterou upravuje zákon č. 127/2005 Sb. o elektronických telekomunikacích v ust. § 129 odst. 1 a která činí 4 měsíce, ve zvláště složitých případech 6 měsíců. Výši sjednaného úroku z prodlení 0,05% denně z dlužné částky (18,25% ročně) posoudil soud I. stupně jako nikoli nepřiměřenou v poměrech mezi podnikateli. Soud, vázán skutkovými tvrzeními žalobce, věcný obsah správního rozhodnutí nepřezkoumával. Žalobce totiž netvrdil nic jiného než to, že správní řízení trvalo 12 let. Vůči správnosti a zákonnosti správního rozhodnutí ničeho nenamítal. K souvislosti mezi výslednou výší úroků z prodlení a délkou správního řízení soud I. stupně na adresu žalobce uvedl, že mu nic nebránilo, aby žalovanému dlužnou částku uhradil a tím zastavil běh ve smlouvě sjednaného úroku. Tím by se vyhnul situaci, kdy úrok převyšuje jistinu, kterou má žalovanému uhradit.

7. Proto soud I. stupně žalobu zamítl a úspěšnému účastníku přiznal náhradu nákladů řízení.

8. Žalobce podal proti rozsudku včasné odvolání, zopakoval v něm svou žalobní argumentaci. Označil kapitalizovaný úrok z prodlení v celkové výši 319 588,49 Kč za škodu, způsobenou nepřiměřenou délkou řízení před [orgán]. Za přiměřené by považoval, pokud by řízení trvalo 2 roky, poté by na úrocích hradil pouze 62 209,72 Kč. Napadené rozhodnutí [orgán] podle žalobce nebylo vydáno v souladu se zákonem, je v rozporu se zásadou spravedlnosti a ekvity, je rozporné s dobrými mravy. Navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně zrušil a žalobě v plném rozsahu vyhověl.

9. Účastník ve stanovisku k odvolání navrhl rozsudek soudu I. stupně potvrdit. Konečná výše úroku z prodlení, kterou žalobce zpochybňuje, byla zapříčiněna jeho dlouhodobým prodlením s úhradou pohledávky. Odkázal na rozhodnutí NS 28 Cdo 3281/2011, NS 30 Cdo 1812/2016 a NS Cdo 3071/2015. Nárůst úroků byl pro žalobce předvídatelný, mohl mu zabránit např. smírným vyřešením sporu. Vůči postupu správního orgánu ani nepodal žalobu proti nečinnosti.

10. Odvolací soud po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou a že splňuje náležitosti uvedené v ust. § 205 o. s. ř., přezkoumal napadený rozsudek a řízení, které jeho vydání předcházelo, a to způsobem vyplývajícím z § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. Po provedeném jednání dospěl k závěru, že odvolání je neopodstatněné.

11. Soud I. stupně převzetím skutkových zjištění z rozhodnutí správního orgánu v souladu s ust. § 250e odst. 2 o. s. ř. a doplněným dokazováním dospěl ke správnému závěru o skutkovém stavu. Mezi účastníky byl ostatně skutkový stav nesporný, žádné další důkazy nenavrhovali.

12. Odvolací soud se beze zbytku ztotožňuje s právním hodnocením žalobou uplatněného nároku. Úhrada vysoké částky na úrocích z prodlení svědčí účastníku, nicméně nebylo ani tvrzeno, že by účastník měl podstatný podíl na nepřiměřené délce dotčeného správního řízení. Tato otázka nebyla zkoumána ani v žádném řízení o žalobě proti nečinnosti správního orgánu, jak ve stanovisku k odvolání přiléhavě podotkl účastník.

13. Ani úvaha žalobce, že celková výše úroků z prodlení má příčinu v délce posuzovaného správního řízení, není správná. Žalobci šlo v řízení o povinnost k úhradě poskytnutých služeb a riziku následků prodlení se mohl vyhnout zaplacením či složením požadované částky do soudní úschovy. Uložení povinnosti úhradu zaplatit pro něj bylo předvídatelné. Vzhledem k tomu, že k prodlení s úhradou sjednané ceny došlo v době od 1. 10. 2010 do zaplacení (na základě rozhodnutí ze dne 23. 8. 2023), k tomu, že účastník řádně uplatnil nárok na úroky z prodlení z dlužné částky a že uplatněná výše nároku se opírá o nesporné smluvní ujednání, rozhodl [orgán] správně, když úrok 0,05% z částky 131 382,73 Kč od 1. 10. 2010 do zaplacení účastníku přiznal.

14. Tvrzení žalobce, že účastníku tato výše příslušenství pohledávky nenáleží, protože žalobce tak nese nespravedlivý důsledek nepřiměřeně dlouhé doby správního řízení, je mylné. Tento důsledek nesl i účastník, kterému se přiznání jeho nároku a jeho splnění dostalo až v důsledku předmětného správního rozhodnutí.

15. Z uvedených důvodů odvolací soud potvrdil napadený rozsudek podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný, včetně akcesorického výroku o nákladech řízení.

16. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř.

17. Účastník byl v odvolacím řízení úspěšný, proto má právo na náhradu nákladů řízení. Náhrada zahrnuje náklady na zastoupení advokátem vypočtené dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2025, advokátního tarifu, tj. odměnu za advokáta za 2 úkony právní služby (písemné stanovisko k odvolání proti rozsudku soudu I. stupně a účast na jednání odvolacího soudu) po 4 620 Kč dle ust. § 7, § 9 odst. 5, § 11 odst. 1, písm. g) a k) vyhlášky a 2 x paušální náhradu hotových výdajů advokáta po 450 Kč dle ust. § 13 odst. 4 vyhlášky, celkem 10 140 Kč. Dále k náhradě náleží dle ust. § 137 odst. 3, písm. a) o. s. ř. 21% daň z přidané hodnoty, jíž je právní zástupce žalobkyně plátcem, a to ve výši ve výši 2 129,40 Kč. Celkem odvolací soud přiznal na náhradě nákladů řízení částku 12 269,40 Kč.

18. Dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalobce povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce účastníka. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.