Rozhodnutí 29 CO 486/2021-925

1. Usnesením ze dne [datum] soud I. stupně zrušil ze zmatečnostního důvodu dle ust. § 229 odst. 2, písm. b) o. s. ř. rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne [datum rozhodnutí] č. j. 11 C 125/2004-105 ve znění opravného usnesení ze dne [datum rozhodnutí] č. j. 11 C 125/2004-143 a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] č. j. 24 Co 398/2006-196 (výrok I.) a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne [datum rozhodnutí] č. j. 11 C 125/2004-249 ve znění opravného usnesení ze dne [datum rozhodnutí] č. j. 11 C 125/2004-280 a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] č. j. 24 Co 298/2006-319 (výrok II.).

2. Takto bylo rozhodnuto o včas (§ 234 odst. 1, § 235 odst. 2 o. s. ř.) podaných žalobách pro zmatečnost účastníka 5) - Hlavního města Prahy, které byly soudu doručeny dne [datum] a dne [datum] a jimiž byly napadeny výše (ve výroku tohoto usnesení) označené části pravomocných rozhodnutí vydaných ve věci vedené před Obvodním soudem pro Prahu 10 pod sp. zn. 11 C 125/2004. Uvedenými částmi rozsudků (ve spojení s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] č. j. 28 Cdo 944/2011-391) bylo rozhodnuto, že žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], původní žalobkyně [jméno] [příjmení] (jíž je žalobkyně [příjmení] [příjmení] právní nástupkyní) a původní žalobkyně [jméno] [příjmení] (jíž je žalobkyně [příjmení] [příjmení] rovněž právní nástupkyní) jsou podílovými spoluvlastnicemi konkrétních pozemků v katastrálním území Hostivař, které byly součástmi pozemků PK 504, 507 a 508, čímž bylo (zčásti) nahrazeno rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu Praha ze dne [datum rozhodnutí] č. j. PÚ 8715/193 (o tom, že v rozhodnutí označené osoby vlastníky těchto pozemků nejsou). Hlavní město Praha – účastník 5) se řízení před pozemkovým úřadem a řízení dle části páté o. s. ř. účastnil jako povinná osoba. Dle účastníka 5) je naplněn zmatečnostní důvod dle ust. § 229 odst. 2, písm. b) o. s. ř., neboť o tomtéž restitučním nároku již bylo rozhodnuto rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. 16 C 82/92 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] č. j. 19 Co 561/93-59 (pro totožnost věci není podstatné, že v uvedených pravomocných rozhodnutích byl nárok posuzován z pohledu zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, a že v řízení před pozemkovým úřadem a následně soudem v řízení dle části páté byl nárok posuzován dle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku). Ve vztahu k nárokům, které nebyly uplatněny [jméno] [příjmení], účastník 5) uvedl ještě důvod zmatečnosti podle ust. § 229 odst. 1, písm. d) o. s. ř. spočívající v tom, že o nárocích JUDr. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (uplatněných v řízení před pozemkovým úřadem) bylo rozhodnuto, aniž by tyto osoby podaly žalobu dle části páté o. s. ř. proti pravomocnému rozhodnutí pozemkového úřadu.

3. V usnesení ze dne [datum] soud I. stupně rozhodl o podaných žalobách pro zmatečnost poté, co jeho původní zamítavá rozhodnutí (usnesení ze dne [datum rozhodnutí] č. j. 11 C 125/2004-497 a č. j. 11 C 125/2004-503) potvrzená rozhodnutím odvolacího soudu (usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] č. j. 24 Co 321, [číslo]), proti nimž bylo dovolání zamítnuto (usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] č. j. 21 Cdo 2791/2013-644), byla nálezem Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. III. ÚS 3567/14 zrušena (včetně navazujících rozhodnutí odvolacího a dovolacího soudu) s tím, že rozhodnutími obecných soudů bylo porušeno právo účastníka 5) na soudní ochranu podle článku 36 odst. 1 ve spojení s článkem 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a s článkem 1 odst. 1 Ústavy České republiky. Při novém rozhodnutí o žalobách respektoval soud I. stupně závazný právní názor vyjádřený Ústavním soudem a uzavřel, že obecné soudy rozhodly ve věci, o které již jednou bylo rozhodnuto, aniž by takové rozhodnutí bylo„ odklizeno“ postupem podle § 5 odst. 2 zákona č. 131/2002 Sb., pročež je dán zmatečnostní důvod podle § 229 odst. 2, písm. b) o. s. ř.

4. Ústavní soud dospěl k jednoznačnému závěru o totožnosti věci, o níž bylo rozhodnuto Obvodním soudem pro Prahu 10 v řízení vedeném pod sp. zn. 16 C 82/92, a věci posléze řešené rozhodnutím pozemkového úřadu ze dne [datum rozhodnutí] č. j. PÚ 8715/193, potažmo v řízení dle části páté o. s. ř. vedeném Obvodním soudem pro Prahu 10 pod sp. zn. 11 C 125/2004 Ústavní soud v nálezu konstatoval, že v souzené věci jde o kompetenční konflikt, který bylo třeba řešit stanoveným postupem, tj. na základě zákona č. 131/2002 Sb., kdy příslušným orgánem je zvláštní senát, který však v dané věci nerozhodl. Podle tohoto nálezu„ existuje-li zde možnost, či dokonce pochybnost, že soud, jenž rozhodl ve věci samé, k tomu neměl pravomoc, ač zde byl stanovený postup, kterým taková pochybnost mohla být odstraněna, a nebyl-li stejně tak dodržen zákonem stanovený procesní postup týkající se zjištění pravomoci orgánu veřejné moci podle zákona č. 131/2002 Sb. (správního orgánu, potažmo soudu), a nebylo proto postaveno najisto, čí pravomoc je v dané věci dána, došlo k porušení základních práv stěžovatelky… Situaci, kdy stejná věc byla rozhodnuta dvakrát s rozdílným výsledkem, a to z toho důvodu, že nebyl dodržen stanovený procesní postup, se neslučuje s požadavky ústavnosti. Mezi základní atributy právního státu (článek 1 odst. 1 Ústavy) náleží respekt k principu právní jistoty, s nímž je zjevně neslučitelné, aby bylo o téže věci rozhodnuto dvakrát, neboť orgán veřejné moci může autoritativně rozhodnout„ v tomtéž případě“ podle článku 2 odst. 2 Listiny, popř. článku 2 odst. 3 Ústavy jen jednou“.

5. Proti usnesení soudu I. stupně podali včasné odvolání žalobkyně a účastníci 3) a 4). Odvolatelé soudu I. stupně předně vytkli, že rozhodl toliko o (účastníkem 5/ tvrzeném) zmatečnostním důvodu dle ust. § 229 odst. 2, písm. b) o. s. ř. a opomněl rozhodnout o zmatečnostním důvodu dle ust. § 229 odst. 1, písm. d) o. s. ř. Z tohoto důvodu je napadené usnesení třeba zrušit a vrátit věc soudu I. stupně k dalšímu řízení.

6. Odvolatelé jsou přesvědčeni, že tu není dán zmatečnostní důvod dle ust. § 229 odst. 2, písm. b) o. s. ř. Dle ustálené judikatury Nejvyššího i Ústavního soudu (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 2438/2005, nález Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. IV. ÚS 302/99) je bezpředmětné, zda byl nárok na vydání věci podle zákona o mimosoudních rehabilitacích zamítnut, neboť nejde o relevantní skutečnost, když tento zákon se na zemědělský majetek nevztahoval. Zákon [číslo] Sb. je ve vazbě k zákonu č. 87/1991 Sb. předpisem pozdějším a speciálním. Zákon o půdě nejen vyplnil výluku z předmětu úpravy zákona č. 87/1991 Sb. v ust. § 1 odst. 4 (regulací restituce zemědělské půdy využívané k zemědělské výrobě), avšak současně rozšířil výluku regulovanou v ust. § 1 odst. 3 téhož zákona. Rozhodující bylo tedy pouze to, o jaký druh majetku šlo v době, kdy došlo k přechodu do vlastnictví státu. Z důkazů provedených v řízení bylo opakovaně soudy všech instancí potvrzováno, že žalobou uplatněné pozemky jsou pozemky spadající pod úpravu zákona o půdě, nikoliv pod režim zákona o mimosoudních rehabilitacích.

7. S ohledem na existenci (zcela nesprávných) závěrů obsažených v nálezu Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. III. ÚS 3567/14 žalobkyně podala dne [datum] k Obvodnímu soudu pro Prahu 10 žalobu pro zmatečnost proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 sp. zn. 6 C 82/92 ze dne [datum rozhodnutí] a proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] č. j. 19 Co 561/93-59, aby odstranila údajnou překážku věci rozhodnuté a napravila tak Ústavním soudem dovozenou zmatečnostní vadu. Uvedená rozhodnutí jsou rozhodnutími nicotnými a je nelogické, aby taková rozhodnutí nebyla zrušitelná a mohla zasahovat do právní sféry žalobkyně. Odvolatelé proto navrhli, aby odvolací soud přerušil řízení o podaném odvolání do doby, než nabyde právní moci rozhodnutí o žalobě pro zmatečnost proti (nicotným) rozhodnutím vydaným v řízení sp. zn. 16 C 82/92.

8. Odvolatelé pro úplnost doplnili, že zmatečnostní důvod dle ust. § 229 odst. 1, písm. d) o. s. ř. tu není (k tomuto tvrzenému zmatečnostním důvodu se soud I. stupně nevyjádřil), neboť v podání ze dne [datum], které bylo Obvodnímu soudu pro Prahu 10 doručeno dne [datum rozhodnutí] ke sp. zn. 11 C 125/2004, JUDr. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] návrh na zahájení řízení (o jejich nárocích, jimž nebylo vyhověno rozhodnutím správního orgánu) společně podaly, neboť v podání uvedly, že přistupují do řízení a navrhují, aby soud žalobě vyhověl tak, že jim přizná vlastnické právo k v tomto podání definovaným vlastnickým podílům na pozemcích. Existence návrhu dalších oprávněných osob (vedle [jméno] [příjmení]) je tedy nepochybná. Zmatečnostní důvod dle ust. § 229 odst. 1, písm. d) o. s. ř. pak nemůže být rozšířen o včasnost podaného návrhu. Vedle toho se k otázce, jaké byly ve vztahu k předmětu daného řízení účinky žaloby podané pouze některou z oprávněných osob, Nejvyšší soud vyjádřil ve svém usnesení ze dne [datum rozhodnutí] č. j. 21 Cdo 2791/2013-644 tak, že„ podala-li žalobu jedna z oprávněných osob, je nezbytné, aby věc byla projednána a rozhodnuta i vůči ostatním oprávněným osobám, které uplatnily své nároky k týmž nemovitostem, a které jsou proto účastníky řízení“.

9. Účastníci 5) a 7) navrhli potvrzení napadeného usnesení jako věcně správného. Účastník 5) k odvolací argumentaci brojící proti závěrům vyjádřeným Ústavním soudem v nálezu sp. zn. III. ÚS 3567/14 podotkl, že uvedený nález je následnou soudní praxí využíván a hojně citován.

10. Odvolací soud zamítl návrh odvolatelů na přerušení odvolacího řízení, neboť navrhované přerušení neshledal hospodárným; naopak jej shledal zbytečným. Na existenci„ zmatečnostní“ vady řízení, které předcházelo vydání žalobou pro zmatečnost napadeného rozhodnutí, nemá žádný vliv, zda po vydání napadeného rozhodnutí byla či nebyla„ zmatečnostní“ vada odklizena. Zmatečnostní vady řízení z povahy věci není možné dodatečně zhojit.

11. Odvolací soud dle ust. § 212 a § 212a o. s. ř. přezkoumal rozhodnutí soudu I. stupně včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a došel k závěru, že odvolací argumentace opodstatněná není, avšak usnesení soudu I. stupně je třeba změnit (§ 220 odst. 1, písm. a/ o. s. ř.).

12. Je tomu tak pouze proto, že soud I. stupně zrušil v pořadí prvé rozhodnutí soudu I. stupně ve věci samé v řízení sp. zn. 11 C 125/2004 (ve spojení s navazujícím rozhodnutím odvolacího soudu) ve větším rozsahu, než bylo navrhováno (v podané žalobě pro zmatečnost), a proto, že soud I. stupně v pořadí druhé rozhodnutí soudu I. stupně ve věci samé (ve spojení s navazujícím rozhodnutím odvolacího soudu) zrušil bez doplňujícího usnesení o nákladech řízení. Uvedená pochybení soudu I. stupně proto byla napravena změnou napadeného usnesení obsaženou ve výrokové části tohoto usnesení.

13. K důvodům, pro které soud I. stupně žalobám pro zmatečnost podaným účastníkem 5) vyhověl, odvolací soud nemá co dodat, neboť tyto důvody kopírují závěry Ústavního soudu vyjádřené ve zrušujícím nálezu, který byl vydán v této věci dne [datum] pod sp. zn. III. ÚS 3567/14. Závěry vyjádřené Ústavním soudem jsou přitom pro obecné soudy rozhodující v této věci závazné, a nelze je vyložit jinak, než že (žalobami pro zmatečnost) napadená rozhodnutí vydaná soudem I. stupně a odvolacím soudem zmatečností trpí, protože byla vydána v téže věci, o níž již dříve bylo pravomocně rozhodnuto (§ 229 odst. 2, písm. b/ o. s. ř.). Byl-li již uvedený zmatečnostní důvod, který pokrývá v plném rozsahu (žalobami pro zmatečnost) napadenou část rozsudku soudu I. stupně ze dne [datum] ve spojení s rozsudkem odvolacího soudu a rozsudek soudu I. stupně ze dne [datum] ve spojení s rozsudkem odvolacího soudu, postupoval soudu I. stupně hospodárně, pokud žalobám pro zmatečnost vyhověl a nezabýval se druhým tvrzeným důvodem zmatečnosti, který může dopadat toliko na rozhodnutí o vydání ideální části nemovitostí, k nimž bylo vlastnické právo restituováno označenými rozsudky. Odvolací soud jen pro úplnost přisvědčuje odvolatelům v tom, že žalobu dle části páté o. s. ř. na nahrazení rozhodnutí Ministerstva zemědělství - Pozemkového úřadu Praha ze dne [datum rozhodnutí] č. j. PÚ 8715/93 podaly (vedle [jméno] [příjmení]) i [jméno] [příjmení] a JUDr. [jméno] [příjmení], a to dne [datum] (jak plyne z obsahu spisu).

14. Na otázku, zda, podala-li žalobu (dle části páté o. s. ř.) jen jedna z oprávněných osob, je nezbytné, aby věc byla projednána a rozhodnuta i vůči ostatním oprávněným osobám, které uplatnily své nároky u pozemkového úřadu k týmž nemovitostem, odpověděl Ústavní soud v nálezu ze dne [datum] sp. zn. III. ÚS 3567/14 vcelku jednoznačně, a to negativně. Uvedené znamená, že v řízení, které bude pokračovat po zrušení žalobou pro zmatečnost napadených rozhodnutí, lze znovu zkoumat včasnost podaných žalob dle části páté o. s. ř.

15. Vzhledem k tomu, že (přes existenci důvodu zmatečnosti dle ust. § 229 odst. 2, písm. b/ o. s. ř. při vydání napadených rozhodnutí) stále existuje možnost, že pravomocná rozhodnutí vydaná ve věci vedené před soudem I. stupně pod sp. zn. 16 C 82/92 budou odklizena„ zákonem stanoveným způsobem“, tj. na základě návrhu na zahájení řízení podle ust. § 3 odst. 2 zákona č. 131/2002 Sb., neaplikoval soud I. stupně správně – s ohledem na specifika dané věci – ustanovení § 235e odst. 2 o. s. ř. v plném rozsahu a napadená rozhodnutí toliko zrušil (a řízení současně nezastavil). Je možné, že zvláštní senát dle ust. § 5 odst. 2 zákona č. 131/2002 Sb. vysloví nicotnost pravomocných rozhodnutí vydaných v řízení vedeném soudem I. stupně pod sp. zn. 16 C 82/92. Tuto možnost ostatně sám zvláštní senát nevyloučil ani v usnesení ze dne [datum rozhodnutí] č. j. Konf. 20/2017-35, jímž (pro předčasnost) odmítl návrh senátu 11 C Obvodního soudu pro Prahu 10 na rozhodnutí (Ústavním soudem definovaného) sporu o pravomoc (viz odst. 29 odůvodnění).