o zaplacení 29 205 Kč s příslušenstvím

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu žalobce na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím (výrok I) a žalobci uložil povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám jejího právního zástupce (výrok II).

2. Takto soud rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal zaplacení žalované částky s odůvodněním, že má spolu s manželkou [jméno FO] ve společném jmění manželů podíl jedné ideální 1/2 na nemovitostech v [jméno FO], mj. na rodinném domě č. p. [číslo] v obci a k. ú. [adresa]. Druhým spoluvlastníkem je žalovaná, která vlastní rovněž jednu ideální 1/2. Mezi účastníky byly již v minulosti spory, neboť žalobce s manželkou nemovitost č. p. [číslo] trvale užívají k bydlení a žalovaná čistě sporadicky cca jednou do roka. Žalobce v minulosti prováděl drobné opravy, když do nemovitosti zatékalo, žalovaná se na nákladech opravy nechtěla nijak podílet a žalobce je musel vymáhat soudně a exekučně. Nyní žalobce přistoupil již k nákladnější opravě, neboť docházelo k odchlipování fasády, které stále gradovalo, a vlivem povětrnostních podmínek docházelo k rozšiřování poškozené plochy omítky. Žalobce se obával zatékání do zdiva, promrzání nemovitosti a podstatného zhoršení stavu celého domu. Proto jednal s péčí řádného hospodáře a zjednal opravu omítky u [jméno FO], IČO [IČO], se sídlem [adresa], který na místě zjistil větší rozsah poškození, než se předpokládalo. Za provedenou opravu stavby č. p. [číslo] zaplatil žalobce částku [částka], přičemž část materiálu na opravu měl k dispozici, a cena opravy je tedy podstatně ponížena o dodaný materiál. Žalobce opakovaně vyzýval žalovanou, aby se na úhradě faktury za opravu jejich společné nemovitosti podílela a uhradila polovinu zaplacených prostředků, což žalovaná odmítala. Žalobce je přesvědčen, že jednal podle § 1136 o. z. a že šlo o náklad, který bylo potřeba vynaložit na záchranu věci, když oprava byla činěna v nezbytně nutném rozsahu. Dodavatele na revizi domu a případnou opravu sháněl žalobce dlouho a byl odmítán. Oprava spočívala v odstranění částí omítky na domě, kdy bylo postaveno lešení a otlučena omítka, která vlivem zatékání a klimatických podmínek již nedržela na obvodových zdech domu a hrozilo její zřícení, přičemž na některých místech opadala okamžitě jen při samotném zjišťování stavu. Následně byla tato holá místa očištěna a nově omítnuta. Žalobce opakovaně vyzýval žalovanou, aby se do [jméno FO] dostavila, aby mohli stav nemovitosti projednat. Žalovaná se však nechová jako řádný vlastník, s žalobcem nekomunikuje, na své adrese trvalého pobytu si nepřebírá poštu a na dopisy žalobce neodpovídá. Žalovaný vyzýval žalovanou, aby se starala i o své nemovitosti v těsné blízkosti majetku žalobce (zahrada). Stejně tak žalovanou vyzývala obec [adresa], nic z toho si žalovaná nepřevzala a dopisy se vrátily odesílatelům

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Potvrdila, že je spoluvlastnicí předmětného domu v [jméno FO], vlastní ideální spoluvlastnický podíl o velikosti jedné poloviny, žalobce vlastní v SJM druhý druhou polovinu. Účastníci nesjednali pravidla pro správu společného domu, a je tak třeba aplikovat zákonnou úpravu. Žalobce opravy provedené na rodinném domě v červnu 2023 objednal a nechal zrealizovat zcela bez vědomí žalované a bez jejího souhlasu. O opravě se žalovaná dozvěděla až prostřednictvím dopisu ze dne [datum], kdy ji žalobce vyzval k úhradě nákladů. Žalovaný najal zhotovitele a musel čekat na termín realizace, lze tak dospět k závěru, že oprava nebyla záležitostí natolik urgentní, aby o záměru ji provést a objednat firmu na její zrealizování žalobce nemohl žalovanou informovat a opravu a její cenu s ní konzultovat. Oprava byla provedena pouze ve spodní části domu, což svědčí o její naprosté nesystematičnosti a nekompletním charakteru. Trhliny na omítce, jež měly být důvodem opravy, se vyskytují i v prvním patře domu, kam oprava nikterak nezasáhla. Část domu, kterou dle dohody užívá žalovaná, připadá zejména právě na místnosti nacházející se v prvním patře, a žalobce tak provedl opravu pouze v přízemí, kde se nacházejí místnosti spadající do jeho užívání. Žalobce tak opravu provedl způsobem prosazujícím pouze jeho vlastní zájmy. Žalovaná s opravou nesouhlasí, z jejího pohledu je neúčelná a odmítá se na ní podílet, neboť se nejedná o systematické řešení. Je nutná celková oprava vnějšího pláště domu, není zřejmé, jakého stáří byl použitý materiál poskytnutý žalobcem. Nejednalo se o opravu směřující k záchraně věci, a to ani z hlediska estetického, za situace, kdy byla opravena toliko spodní část domu. Žalovaná s žalobcem nekomunikovala, neboť mezi stranami je osobní spor a dopisy žalobce jsou netaktní.

4. Soud I. stupně vyšel ze zjištění, že rozsudkem tamního soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku [částka] s příslušenstvím z titulu nákladů na opravu terasy u domu. Soud tehdy rozhodl rozsudkem pro zmeškání, neboť žalovaná se bez omluvy nedostavila k nařízenému jednání, ačkoli k němu byla řádně předvolána. Za stavební práce spočívající v opravě vnější fasády rodinného domu [adresa] provedené dodavatelem [jméno FO] vynaložil žalobce částku [částka]. Z výpovědi [jméno FO], zhotovitele sporné opravy, zjistil, že žalobce jej poptal na stavební práce, svědek zpracoval cenovou nabídku a pak stavbu provedl. Jednalo se o bytový dům a bylo tam třeba řešit opravy omítek. Řešili jen spodní část budovy, na každé stěně byla omítka poškozená, celkem v rozsahu asi 15% plochy spodní části. Celkový rozsah poškozené omítky svědek odhaduje zhruba na 50 m2. Řešit vrchní část nebylo zadáno, žalobce chtěl řešit pouze spodní část, ale i na vrchní části jsou místa, která jsou poškozená dodnes. Poté, co se domluvili na ceně, postavili lešení, poškozená místa otloukli a viděli rozsah poškození, který byl větší, než se předpokládalo. Svrchní omítka byl břízolit, ta padala v podstatě po kusech. Pokud by se za to vzalo, tak by to spadlo. Podklad byl vydrolený. Postavili lešení, celé to otloukli, očistili, omyli vodou, nahodili jádro a poté dávali znovu břízolit. Stříkaný materiál na podklad kompletně poskytl svědek, to byla malta, břízolit poskytl žalobce ze svých zásob. Svědek nevěděl, zda byl břízolit v záruce, ale byl použitelný. Svědek má stavební firmu a v oboru pracuje přes 20 let. Pokud by se oprava neprovedla, pak by to nemělo vliv na stavbu z hlediska statiky. Pokud jde o průnik vlhkosti nebo tepelné toky z domu ven, tak to by také v zásadě vliv nemělo. Jen možná, pokud by to bylo na západní straně, kde více prší, a pokud by břízolit opadal včetně podkladové vrstvy až na cihlu, pak by cihla mohla natahovat vlhkost. Zda by vlhkost pronikla až do domu, svědek nebyl schopen určit. Pády kusů omítky by mohly mít vliv na bezpečnost osob, které prochází kolem, zejména asi na malé děti, dospělému by to patrně nic neudělalo, dům však není veřejně přístupný, je oplocen. Rozsah poškození horní části budovy byl obdobný. To bylo vidět. Žalobce svědka na práci poptával zhruba rok dopředu, protože jsou dlouhé dodací lhůty. Poškození spočívající v popraskané omítce se vyskytuje i na horní části domu. Žalobce vyzval žalovanou k zaplacení částky [částka] představující polovinu nákladů za opravu provedenou svědkem [jméno FO] dopisem ze dne [datum], v němž ji zároveň vyzval, aby se přijela na nemovitost podívat, zkontrolovat, vyvětrat ji, s tím, že zahrada je zarostlá a na vedlejším pozemku roste túje, která zasahuje na pozemek žalobce. Žalovaná úhradu nákladů odmítla s tím, že oprava byla provedena bez jejího souhlasu a vědomí a není zřejmé, čeho se oprava týkala a zda problém vyřešila. Žalovaná také požádala o předložení podkladů a nabídek řemeslníků. Obec [adresa] vyzvala žalovanou dne [datum] na základě stížnosti žalobce k tomu, aby dala do řádného stavu pozemek č[číslo] v obci [adresa], který je v jejím vlastnictví, a aby posekala vzrostlý travní porost. K uvedení pozemku do odpovídajícího stavu stanovila obec žalované lhůtu do [Datum narození advokáta], [adresa], byla připravena k vyzvednutí dne [datum] a vrátila se obci nedoručená. Dopisem ze dne [datum] informoval žalobce žalovanou o tom, že v červenci bude proveden závěrečný nátěr fasády, fakturu žalobce žalované zašle, aby mohla zaplatit 50%. Žalovaná reagovala tak, že s opravou nesouhlasí a nebude se na ní jakožto na neefektivní úpravě finančně podílet.

5. Po právní stránce odkázal soud I. stupně na § 1136 písm. b) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z“) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Uzavřel, že mezi účastníky nebylo sporu o tom, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky domu č. p. [číslo] v obci [adresa], přičemž každý vlastní podíl o velikosti ideální jedné poloviny. Jako takoví jsou povinni o nemovitost jako celek řádně pečovat a mj. předcházet jejímu znehodnocení, a to bez ohledu na to, zda a v jakém rozsahu nemovitost užívají; v tomto směru je sama o sobě nedůvodná námitka žalované, že žalobce opravou zasáhl pouze do spodní části domu, kde sám bydlí, kdežto horní část domu, kterou dle dohody užívá žalovaná, zůstala nedotčena. Bylo dále nesporné, že žalobce provedl opravu omítky bez vědomí a souhlasu žalované. V takovém případě má právo na úhradu poměrné části nákladů pouze v případě, že opravou došlo ke zhodnocení věci [§ 1136 písm. a) o. z.], které však nebylo tvrzeno, nebo na úhradu nákladů vynaložených na záchranu věci [§ 1136 písm. b) o. z.], kterou žalobce tvrdil. Soud I. stupně konstatoval, že si je vědom extenzivního výkladu pojmu „záchrana věci“ zahrnující nejen samotné zničení (zánik) věci, ale i znehodnocení věci, pozbytí její funkční či estetické podstaty či ekonomické využitelnosti. Zde odkázal na judikaturu a komentářovou literaturu. I přesto má za to, že podmínky aplikace § 1136 písm. b) o. z. nebyly naplněny. Z výslechu svědka [jméno FO] vyplynulo, že neprovedení opravy by na další existenci a charakter domu nemělo zásadní vliv, poškození omítky se projevovalo toliko jejím opadáním, což může mít pouze bezpečnostní dopady na případné kolemjdoucí; nepovedení opravy by nemělo vliv na statiku budovy ani průnik tepla a vlhkosti dovnitř a ven. Pokud jde o estetickou a uvedenou bezpečnostní stránku věci, je otázkou, nakolik byla provedená oprava ku prospěchu za situace, kdy byla provedena pouze ve spodním patře a v horní části praskliny zůstaly, což svědek potvrdil. Pokud jde o argumentaci, že žalobce žalovanou vyrozumět nemohl, neboť s ním žalovaná nekomunikovala, lze žalobci přisvědčit v tom, že žalovaná by se měla aktivněji o stav svého majetku zajímat a nenechat věci dojít tak daleko, že je třeba upozornění obce k tomu, aby žalovaná udržovala svůj majetek v řádném stavu. Je však i z následné komunikace stran zřejmé, že i kdyby žalobce žalovanou o opravě vyrozuměl dopředu, žalovaná by s ní nesouhlasila, neboť s ní nesouhlasí dosud a nesouhlasí ani s dalšími opravami plánovanými žalobcem. Soud I. stupně tak dospěl k závěru, že žalobce jako spoluvlastník vynaložil náklad na společnou věc bez vědomí a souhlasu žalované jako druhé spoluvlastnice, přičemž se nejednalo o náklad vynaložený k záchraně věci. Žalobu proto zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).

6. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné a přípustné odvolání. Nesouhlasil s právním posouzením věci, jak jej učinil soud I. stupně. To shledal v rozporu s rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]. Zopakoval, že pojem záchrany věci je dle judikatury i odborné literatury nutné vykládat extenzivně a pod záchranu věci lze subsumovat i vynaložené náklady na zabránění znehodnocení věci, pozbytí funkčnosti či estetickou stránku věci. Žalobce má za to, že liknavý přístup žalované, která si nepřebírá poštu, nemovitost nenavštěvuje a nijak se o ni nestará, nemůže být sanováno výlučnou péčí žalobce. Takové zanedbávání péče o nemovitost ze strany žalované má zcela jistě vliv na hodnotu nemovitosti a případné znehodnocení věci, pokud by oprava nebyla provedena z popudu žalobce, pak by nebyla provedena vůbec a zcela jistě by došlo k hlubšímu poškození vnější fasády. Odchlipování a opadávání fasády je postupný proces, na který mají vliv povětrnostní podmínky, a čím déle by se oprava odkládala, tím větší by byl nutný rozsah oprav a oprava by byla finančně náročnější. V mezidobí žalobce, výlučně ze svých finančních prostředků, dokončil obnovu fasády v přízemí, nechal fasádu ještě natřít. Při srovnání předchozího stavu a současného stavu je zcela zřejmé, že jednání žalobce mělo naprosto zjevný vliv na estetickou stránku celého domu č. p. [číslo]. K tomu žalobce předložil fotografie. Dále nově dne [datum] vlivem povětrnostních podmínek došlo k odlomení a pádu masivního kusu omítky z prvního patra nemovitosti, která dosud nebyla předmětem opravy, což opět žalobce doložil fotografiemi. Vyjádřil přesvědčení, že je oprávněn tyto nové důkazy navrhnout k provedení v souladu s § 205a písm. f) o. s. ř. Uvedl, že stav omítky v prvním patře je v dezolátním stavu a je nebezpečný pro žalobce a jeho manželku, kteří se kolem domu pohybují. V obdobném stavu byla před opravou i omítka v přízemí. Nelze souhlasit s argumentací soudu I. stupně, že oprava byla činěna toliko z estetických důvodů, neboť nemovitost „hyzdily praskliny na omítce“. Žalobce opravu stále považuje za nutnou i z pohledu hrozícího znehodnocení a společné věci. Pokud se soud I. stupně zabýval estetickou stránkou věci, pak měl věc posuzovat v širším kontext. Žalobce žije v této nemovitosti již po dobu několika desítek let a vždy byl schopen se s původními spoluvlastníky (rodiče žalované a bratr žalobce) na veškerých opravách domluvit, nemovitosti tak byly přiměřeně udržovány a opravovány. [adresa] je malá obec a žalobce měl obavu i o to, jak jej vnímá okolí, proto když se žalovaná o nemovitost nestarala, převzal v tomto směru iniciativu, aby neměl v okolí ostudu, zejména z důvodu, že celý život pracoval v oboru stavebnictví. Pak je pochopitelné, že nechtěl být vystaven posměch, že není schopen si sám zajistit opravu své vlastní nemovitosti. Jak je patrno z přiložených fotografií, žalobce postupně dokončil opravu vnějšího pláště přízemí nemovitosti. Nebyl však schopen sám financovat opravu fasády celé nemovitosti, když na ní žalovaná odmítala a stále odmítá jakkoli přispět, a proto provedl na etapy alespoň opravu přízemí. Žalobce prostřednictvím právního zástupce vyzýval žalovanou k jednání a dokončení opravy fasády i v horním patře domu (i dalších částí nemovitosti). Tento návrh byl ze strany žalované jednoznačně odmítnut. Soud I. stupně de facto naznačuje, že žalobce by měl provést na svůj náklad opravu celé fasády domu a teprve poté by měl nárok na její proplacení. To však není ve finančních možnostech žalobce a tento výklad je příliš extenzivní a nelze jej přijmout. Žalobce dále upozornil na to, že před soudem I. stupně tvrdil a prokazoval, že neměl jak se s žalovanou spojit. [jméno FO] žalovaná nejezdila. Když žalovanou vyzývala obec k nápravě stavu, tento dopis nebyl žalované na její trvalé adrese doručen a vrátil se zpět na obec. V předchozím soudním řízení vedeném rovněž u obvodního soudu se žalovaná na jednání nedostavila a listiny si rovněž na adrese trvalého pobytu nepřebírala. Jak měl tedy žalobce prokazatelným způsobem žalovanou vyzvat, když její trvalá adresa je jedinou, kterou žalobce má k dispozici? Zde žalobce odkázal na komentářovou literaturu (Spáčil, J. A kol. Občanský zákoník III. Věcná práva /§ 976-1474/ Komentář. 2. - vydání [adresa]: [právnická osoba]. Beck, 2021, s 639). Navrhl proto změnu rozsudku a vyhovění žalobě

7. Žalovaná navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. S ohledem na skutečnost, že na předmětnou opravu (dále též „Oprava“) žalobce najal zhotovitele a musel čekat na termín realizace, lze dospět k závěru, že Oprava nebyla záležitostí natolik urgentní, aby o záměru ji provést a objednat firmu na její zrealizování žalobce nemohl žalovanou informovat a Opravu s ní konzultovat. Tato skutečnost byla potvrzena výpovědí svědka, pana [jméno FO], který Opravu prováděl. Žalobce s žalovanou nekonzultoval potřebu Opravy jako takové, zhotovitele, cenu Opravy, ani její rozsah. Pokud jde o tvrzené novoty, ty jsou irelevantní, neboť spor se týká jen Opravy. Žalovaná opravu rozporuje a nepovažuje ji za nutnou, s tím, že Oprava zcela zřetelně nevedla k záchraně věci. Není pravdou, že by se žalovaná nechtěla podílet na údržbě předmětné nemovitosti, nesouhlasí však s neúčelným postupem žalobce. Oprava nebyla nutná a nevedla k záchraně věci. Pokud jde o komunikaci, žalobce může komunikovat přes svého advokáta a byl v tomto smyslu taktéž advokátem žalované poučen. V současné době žalovaný stále zasílá dopisy atd. na advokáta žalované napřímo.

8. Odvolací soud přezkoumal podle § 212 a § 212a o. s. ř. rozsudek soudu I. stupně a po konaném jednání došel k závěru, že odvolání je důvodné.

9. Soud I. stupně dostatečně zjistil skutkový stav. Odvolací soud z jeho zjištění vychází. Aplikoval dále přiléhavá ustanovení občanského zákoníku a seznámil se též s komentářovou literaturou. Odvolací soud se však i s ohledem na okolnosti celého případu neztotožňuje s právním hodnocením soudu I. stupně.

10. Podle čl. 11 odst. 3 zákona č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky (dále jen „LZPS“) platí, že vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem.

11. Podle § 8 o. z. zjevné zneužití práva nepožívá ochrany.

12. Podle § 1136 písm. b) o. z. spoluvlastník, který vynaložil na společnou věc náklad v zájmu ostatních spoluvlastníků bez jejich vyrozumění a souhlasu, může požadovat náhradu nutných nákladů, jednalo-li se o náklad, který bylo třeba vynaložit na záchranu věci.

13. Jak již správně uvedl soud I. stupně s odkazem na komentářovou literaturu, samotný pojem „záchrana věci“ občanský zákoník nedefinuje. Pod tyto případy tak bude nutno zahrnout nejen jednání, kterým se věc zachraňuje před zničením, tj. před zánikem věci v právním smyslu, ale zřejmě je namístě širší výklad, jenž přizná spoluvlastníku právo na náhradu nutných nákladů tam, kde jeho jednání směřovalo k tomu, aby se předešlo znehodnocení věci, pozbytí její funkční či estetické podstaty, ekonomické využitelnosti apod.

14. Podmínky uvedené v předchozím odstavci byly v posuzovaném případě splněny. Bylo prokázáno, že do fasády domu zatékalo, což se projevovalo především ve spodní části. Žalovaná se o dům nestarala a celá záležitost ji zjevně nijak netrápila, neboť v domě ani v obci nebydlela. Žalobci naopak daný stav vadil a snažil se věc v rámci svých možností řešit. Neměl prostředky na celkovou opravu fasády, která by byla samozřejmě nejúčelnější, ale provedl opravu alespoň spodní části fasády, což její funkčnost zlepšilo a mělo to i estetický efekt a jistě to zabránilo dalšímu znehodnocování dané nemovitosti. Vzhledem k nefungující komunikaci mezi spoluvlastníky provedl opravu bez souhlasu žalované, avšak oprava byla i v jejím zájmu, neboť žalovaná není jen vlastnicí, resp. spoluvlastnicí, určité části domu, kterou by mohla teoreticky užívat, nýbrž domu celého, a to v jedné ideální ½. V rámci širšího výkladu ustanovení § 1136 písm. b) o. z. neplyne, že by nebezpečí muselo hrozit bezprostředně, přičemž i z výpovědi svědka je zřejmé, že fasáda byla poškozena a mohla začít kdykoliv opadávat ve vyšší míře, jak se to ostatně aktuálně děje i v prvním patře. Odvolací soud přihlédl také ke skutečnosti, že žalobce v předmětném domě žije a záleží mu na tom, aby jeho stav, a to i vizuálně, nebyl zjevně zanedbaný. Liknavý přístup žalované k jejímu majetku je naopak zřejmý i z výzev obce na řádnou údržbu dalšího pozemku v jejím vlastnictví. Dle názoru odvolacího soudu s ohledem na výše popsané okolnosti případu tak ustanovení § 1136 písm. b) o. z. na danou situaci aplikovat lze. Cenu opravy přitom odvolací soud považuje za nutný náklad i s přihlédnutím k tomu, že část materiálu byla použita ze zásob žalobce, a cena se zjevně nejeví jako nepřiměřená.

15. Vzhledem k výše uvedenému odvolací soud napadený rozsudek změnil dle § 220 odst. 1, písm. a) o. s. ř. a žalobě vyhověl včetně zákonného příslušenství přiznaného v souladu s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to od [datum], když žalovaná se prokazatelně seznámila s výzvou k plnění až dne [datum], jak sama připouští; ve zbývající části tohoto výroku, tj. již jen ve zbývající části příslušenství, odvolací soud napadený výrok dle § 219 o. s. ř. potvrdil.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl odvolací soud dle § 224 odst. 2 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. a vzhledem ke změně napadeného rozsudku nově rozhodl i o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. Ve věci byl co do jistiny zcela úspěšný žalobce, má tedy právo na plnou náhradu nákladů řízení. Ty jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši [částka] a za odvolání ve výši [částka]. Dále jsou tyto náklady tvořeny odměnou advokáta za 7 a půl úkonu právní služby po [částka] ([částka] poloviční úkon) z tarifní hodnoty [částka], a to za tyto úkony: převzetí zastoupení, odstranění vad žaloby, účast na jednání den [datum], reakce na výzvu soudu – podání ze dne [datum], účast na jednání dne [datum], účast na vyhlášení rozsudku v poloviční výši, odvolání a účast na jednání odvolacího soudu dne [datum] a 7 náhrad paušálních výdajů po [částka] a jedna náhrada paušálních nákladů po novelizaci ve výši [částka], vše dle § 6 odst. 1, § 7, § 8, § 11 odst. 1, § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“). Dále cestovní náklady za cestu z [adresa] a zpět, tj. 222 km, celkem [hodnota] x na jednání soudu I. stupně včetně vyhlášení rozsudku ve výši [částka], plus ztráta času dle § 14 odst. 3 a. t. za 18 půlhodin, tj. 18 x [částka], a na jednání odvolacího soudu ve výši [částka], plus ztráta času dle § 14 odst. 3 a. t. ve znění od [datum] za 6 půlhodin, tj. 6 x [částka], osobním automobilem Volvo s průměrnou spotřebou 5,31 l/100 Km. Při cestách na jednání soudu I. stupně v roce 2024 při vyhláškové ceně nafty [částka]/l a paušální náhradě [částka] na km. Při cestě na jednání odvolacího soudu v únoru 2025 při vyhláškové ceně nafty [částka]/l a paušální náhradě [částka] na km. Náklady řízení v celkové výši [částka] byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).