o 16 017 Kč s příslušenstvím

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 16 017 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 15 717 Kč od 21. 6. 2023 do zaplacení (výrok I) a na náhradě nákladů řízení částku 14 045,20 Kč (výrok II).

2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném jako po vlastníkovi a provozovateli vozidla registrační značka [SPZ], VIN [VIN kód], č. technického průkazu vozidla [číslo] (dále též „předmětné vozidlo“), úhrady příspěvku nepojištěného vozidla, a to v období od 1. 7. 2022 do 16. 12. 2022, tedy po dobu 169 dní. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě se splatností příspěvku ke dni 20. 6. 2023. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný ničeho neuhradil, zaslala mu žalobkyně dne 7. 11. 2023 předžalobní upomínku s výzvou k plnění. Kromě dlužného příspěvku požaduje žalobkyně rovněž náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na základě ustanovení § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon č. 168/1999 Sb.“), ve výši 300 Kč, a to dle § 2a vyhlášky ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb.

3. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Namítal, že pojištění vypověděl v červnu 2022 pozdě, proto mu bylo sděleno, že skončí až v červenci 2023. Vozidlo tedy nemohlo být v roce 2022 nepojištěné. Žádné sdělení o následném ukončení pojistné smlouvy dohodou neobdržel.

4. Jedná se již o druhé rozhodnutí soudu I. stupně. Nejprve soud I. stupně rozsudkem ze dne 8. 8. 2024, č. j. [spisová značka], žalobu zamítl, neboť vzal za prokázané, že pojistný vztah trval. Odvolací soud usnesením ze dne 6. 3. 2025, č. j. [spisová značka], však napadaný rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud ve svém zrušujícím rozhodnutí konstatoval, že žalobkyně od počátku tvrdila, že pojistná smlouva č. [číslo] musela i přes sdělení [právnická osoba] žalovanému ze dne 22. 6. 2022 nakonec zaniknout dohodou, a to k datu 30. 6. 2022. Pokud tedy navrhovala k důkazu další komunikaci mezi [právnická osoba] a žalovaným probíhající i po datu 22. 6. 2022, nelze uzavřít, jak nesprávně učinil soud I. stupně v bodě 18 tehdy napadeného rozsudku, že tyto důkazy nelze vyžádat a provést, neboť zde nejsou relevantní tvrzení žalobkyně. S tímto názorem odvolací soud nesouhlasil. Shledal tedy, že soud I. stupně pochybil, pokud navrhované důkazy neprovedl, neboť tvrzení o neexistenci jakéhokoliv smluvního zákonného pojištění odpovědnosti minimálně implicitně vyplývá ze skutečnosti, že žalobkyně předmětnou žalobu podala, a neexistenci takového pojištění od počátku tvrdí, a to v této věci pro období od 1. 7. 2022 do 16. 12. 2022. Odvolací soud dodal, že správnost skutkových zjištění soudu I. stupně nemůže podpořit ani skutečnost, že žalovanému byl zaslán výpočet pojistného na další rok a zelená karta. Tyto listiny nejsou důkazem, že pojištění trvalo i celou druhou polovinu roku 2022, když k vyhotovení příslušného dopisu došlo již 6. 5. 2022, a žalobkyně tvrdí, že [právnická osoba] souhlasila se zánikem pojistné smlouvy k 30. 6. 2022 až v červenci 2022. Odvolací soud konstatoval, že pojistnou smlouvu č. [číslo] uzavřel s [právnická osoba] žalovaný, neboť i před koupí předmětného vozidla v červnu 2022 byl jeho provozovatelem. Žalovaný však namítal, že [právnická osoba] mu neustále sdělovala, že pojištění bude trvat až do července 2023, protože je vypověděl pozdě. Žalovaný popíral, že mu byl dopis [právnická osoba] ze dne 15. 7. 2022 o ukončení pojištění k 30. 6. 2022 dohodou doručen. Odvolací soud konstatoval, že neměl k dispozici pojistnou smlouvu č. [číslo], neboť soud I. stupně si tuto k důkazu nevyžádal, tj. její plné znění včetně korespondujících pojistných podmínek, a to ani přes výslovný návrh žalobkyně v doplnění žaloby ze dne 11. 4. 2024, nemohl tedy i přes zjevnou existenci důkazů prokazujících změnu stanoviska [právnická osoba] k zániku smlouvy posoudit, zda byly skutečně splněny všechny podmínky pro zánik pojistné smlouvy, včetně řádného doručení konečného stanoviska [právnická osoba] k návrhu žalobce ze dne 21. 6. 2022 na ukončení pojistné smlouvy. Tehdejší rozsudek soudu I. stupně tedy zrušil a vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení, přičemž jej zavázal, aby si vyžádal příslušnou pojistnou smlouvu vč. obchodních podmínek a posoudil, zda došlo k ukončení smlouvy dohodou.

5. Soud I. stupně doplnil skutková zjištění dle pokynu odvolacího soudu. Svá celková skutková zjištění shrnul v bodech 6 až 8 napadeného rozsudku. Odvolací soud pro stručnost na skutková zjištění soudu I. stupně odkazuje.

6. Po právní stránce soud I. stupně následně odkázal na zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů a § 1740 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Žalobu po doplnění dokazování shledal důvodnou. Konstatoval, že v řízení bylo prokázáno, že mezi žalovaným a společností [právnická osoba]. byla platně a účinně uzavřena k předmětnému vozidlu pojistná smlouva č. [číslo]. Pojistná smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Dále bylo v řízení prokázáno, že mezi žalovaným a společností [právnická osoba]. byla uzavřena dohoda o zániku pojistné smlouvy č. [číslo], a to akceptací návrhu žalovaného ke dni 30. 6. 2022, o čemž byl žalovaný vyrozuměn na základě emailu ze dne 15. 7. 2022, který byl odeslán dne 15. 7. 2022 ve 21:53:54. Pojistná smlouva tedy zanikla k datu 30. 6. 2022. Komunikace prostřednictvím e-mailu byla mezi stranami ujednána v rámci pojistných podmínek pojišťovny a akceptovaná žalovaným. Dle předmětných podmínek pak platí, že doručeno je desátým dnem po odeslání e-mailu. Nárok žalobkyně má oporu v § 4 odst. 1 zákona o č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů. Výše příspěvku byla určena v souladu s § 4 odst. 3 zákona § 4 odst. 1 zákona o č. 168/1999 Sb., jako součin počtu dní, po které byla porušována povinnost ve smyslu § 1 odst. 2 zákona o č. 168/1999 Sb. a výše denní sazby podle druhu vozidla. Žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení částky odpovídající součinu počtu dní, kdy byla porušována povinnost (169 dní) a výše denní sazby podle druhu vozidla (93 Kč). Žalovaný dlužnou částku neuhradil, a to ani přes opakované upomínky ze strany žalobkyně. Nárok na zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva vychází z ustanovení § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve spojení s § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Rozhodnutí o přiznání úroku z prodlení vychází z § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. O náhradě nákladů řízení před soudem I. stupně a před soudem odvolacím rozhodl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”).

7. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný včasné odvolání, ve kterém v zásadě zopakoval svou dosavadní argumentaci. Poukazoval na svou e-mailovou komunikaci s pojišťovnou [právnická osoba] z konce června 2022, kdy tato setrvávala na stanovisku, že pojistnou smlouvu nelze ukončit, a popíral, že by mu následná akceptace ukončení sporné pojistné smlouvy k datu 30. 6. 2022 byla doručena. Upozorňoval ještě na rozsudek ve věci sp. zn. [spisová značka], kterým byl nárok žalobkyně, jen za jiné časové období, zamítnut.

8. Žalobkyně navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného.

9. Odvolací soud odvoláním napadený rozsudek soudu I. stupně přezkoumal podle § 212 a § 212a o. s. ř. a po konaném jednání dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

10. Řízení před soudem I. stupně nebylo správně koncentrováno dle § 118b odst. 1 o. s. ř. na prvním jednání, proto po zrušujícím usnesení odvolacího soudu č. j. [spisová značka] je možné vzít v úvahu všechna tvrzení a důkazy, které byly v průběhu celého řízení tvrzeny a předloženy, včetně argumentace a důkazů předložených žalovaným v rámci předchozího odvolacího řízení.

11. Soud I. stupně zjistil v zásadě dostatečně skutkový stav, odvolací soud jeho zjištění jen doplnil o podstatný obsah e-mailové korespondence mezi žalobkyní a žalovaným z konce června 2022, kdy z e-mailu odeslaného z adresy užívané žalovaným a označené jako e-mailová adresa pro komunikaci s pojišťovnou [právnická osoba]. [e-mail] v 12,10 hod. píše žalovaný pojišťovně na e-mailovou adresu [e-mail] , že v nedávné době žádal o ukončení smlouvy z důvodu, že již nebude provozovatelem vozidla k 30. 6. 2022, pojišťovna mu pak stejným způsobem odpovídá téhož dne v 14,38 hod., že jeho pojistná smlouva č. [číslo] zanikne až 13. 7. 2023 (tedy za rok). Tyto skutečnosti zjistil odvolací soud z e-mailové komunikace z 28. 6. 2022 na č. l. 86 spisu.

12. Odvolací soud dále konstatuje, jak již bylo zjištěno ze spisu soudu I. stupně sp. zn. [spisová značka], o stejném nároku žalobkyně, jen za období od 17. 12. 2022 do 26. 3. 2023, soud I. stupně již rozhodl jiným soudcem tak, že žalobu zamítl. Vycházel přitom ze shodného skutkového stavu a ve svém odůvodnění konstatoval, že žalovaný pojišťovnu opakovaně žádal o ukončení pojistné smlouvy (shodné jako v nyní řešeném případě) ke dni 30. 6. 2022, avšak pojišťovna mu opakovaně sdělovala, že k ukončení pojistné smlouvy dojde až ke dni 13. 7. 2023, což naposledy učinila e-mailem ze dne 28. 6. 2022. Soud I. stupně v této v zásadě skutkově shodné věci pak konstatoval, že žalobkyně ofertu (nabídku) žalovaného na ukončení smlouvy ke dni 30. 6. 2022 neakceptovala, neboť stále trvala na ukončení smlouvy výpovědí k 13. 7. 2023. Na tom nemění ničeho ani následně žalovanému doručený e-mail ze dne 15. 7. 2022 o tom, že smlouva končí dohodou k 30. 6. 2022, neboť v té době, tedy až 15. 7. 2022, již nabídka žalovaného netrvala, jednak proto, že ji žalobkyně odmítla, a jednak proto, že uplynula doba (k ukončení smlouvy mělo dojít do 30. 6. 2022).

13. Podle § 13 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích; byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky.

14. Podle § 1740 odst. 1 až 3 o. z. osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou. Projev vůle, který obsahuje dodatky, výhrady, omezení nebo jiné změny, je odmítnutím nabídky a považuje se za novou nabídku. Přijetím nabídky je však odpověď, která vymezuje obsah navržené smlouvy jinými slovy. Odpověď s dodatkem nebo odchylkou, která podstatně nemění podmínky nabídky, je přijetím nabídky, pokud navrhovatel bez zbytečného odkladu takové přijetí neodmítne. Navrhovatel může přijetí nabídky s dodatkem nebo odchylkou předem vyloučit již v nabídce nebo jiným způsobem, který nevzbuzuje pochybnost.

15. Podle § 1743 odst. 1 o. z. i pozdní přijetí nabídky má účinky včasného přijetí, pokud navrhovatel bez zbytečného odkladu alespoň ústně vyrozumí osobu, které nabídku učinil, že přijetí považuje za včasné, nebo se začne chovat ve shodě s nabídkou.

16. Odvolací soud s ohledem na § 13 o. z. neshledává podmínky pro to, aby se ve skutkově a právně shodné věci, jako bylo řízení pod sp. zn. [spisová značka], odchýlil od závěrů tamního soudu. Odvolací soud již výše vysvětlil, proč doplnil dokazování. Lze souhlasit se závěrem, že žalobkyně nabídku žalobce na ukončení smlouvy dohodou ke dni 30. 6. 2022 dne 28. 6. 2022 odmítla, neboť stále trvala na tom, že pojistná smlouva zanikne až 13. 7. 2023 výpovědí. Pokud pak následně vyrozuměla žalovaného, a to e-mailem ze dne 15. 7. 2022, který byl žalovanému prokazatelně doručen na jeho e-mailovou adresu sloužící ke komunikaci s žalobkyni v souladu s pojistnou smlouvu a smluvními podmínkami až dne 15. 7. 2022, nabídka ze strany žalovaného na ukončení smlouvy (dříve již odmítnutá) v té době již netrvala, a to i z toho důvodu, že již uplynulo datum 30. 6. 2022. Žalovaný pozdní přijetí nabídky nijak nezhojil např. dle § 1743 odst. 1 o. z. sdělením, že ji považuje za včasnou. Naopak v rámci soudního řízení popíral doručení tohoto e-mailu ze dne 15. 7. 2022. Odvolací soud tedy neshledává možnost, pokud jde o právní argumentaci, jak se odchýlit od závěrů předchozího rozhodnutí v obdobné věci sp. zn. [spisová značka].

17. Z těchto důvodů odvolací soud napadený rozsudek ve výroku I změnil dle § 220 odst. 1, písm. b) o. s. ř. tak, že žalobu zamítl.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl dle § 224 odst. 2 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. a ve věci úspěšnému žalovanému přiznal 5 úkonů nezastoupeného účastníka po 300 Kč dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., a to za přípravu a účast u jednání soudu I. stupně dne 8. 8. 2024 – 2 úkony, přípravu a účast na jednání odvolacího soudu dne 6. 3. 2025 – 2 úkony, a podání odvolání ze dne 21. 10. 2025, celkem 5 úkonů po 300 Kč, tedy 1 500 Kč. Zde odvolací soud na rozdíl od soudu I. stupně ve věci sp. zn. [spisová značka] již neshledává důvod pro použití § 150 o. s. ř., a to ani z důvodu postavení žalobkyně, která skutečně komunikaci pojišťovny [právnická osoba] s žalovaným nemohla ovlivnit, to však nelze přičítat v tomto řízení k tíži žalovaného. Současně náhrada nákladů řízení přiznávaná žalovanému je v zásadě jen symbolická.