o ochranu osobnosti

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu, kterou se žalobci domáhali po žalovaných zdržet se pořizování kamerového záznamu nemovitostí na parc. [číslo], parc. č. [číslo]. [číslo] vše v k. ú. [adresa], kterým zasahují do osobnostních práv a práva na soukromí žalobců jako vlastníků a uživatelů těchto nemovitostí (výrok I), a žalobcům uložil povinnost nahradit žalovaným náklady řízení ve výši [částka] k rukám jejich právního zástupce (výrok II).

2. Takto rozhodl o žalobě na ochranu osobnosti, jíž se žalobci domáhali uložení povinnosti žalovaným zdržet se pořizování kamerového záznamu nemovitostí specifikovaných výše. Původně žalovala také společnost [právnická osoba]. (dále též „společnost [firma]“). Ve vztahu k ní byla žaloba vyloučena k samostatnému projednání a po rozhodnutí Vrchního soudu v Praze o věcné příslušnosti je projednávána u Městského soudu v Praze. Žalobci tvrdili, že žalovaní jsou majiteli rodinného domu č. p. [adresa] a souvisejících pozemků. V listopadu 2021 byla na zeď přístavby rodinného domu žalovaných instalována kamera s objektivem směřujícím a snímajícím komunikaci mezi nemovitostmi účastníků, nemovitosti žalobců a zejména vchod do jejich nemovitosti. Tím je ze strany žalovaných zasahováno do osobnostních práv žalobců, zejména do práva na soukromí. Žalobci, resp. společnost [firma], proto žalované dne [datum] vyzvali k odstranění kamery. Žalovaní dne [datum] sdělili, že kamerový systém již není nastaven tak, aby snímal vchod nemovitosti žalobců, s tím, že byl nainstalován za účelem preventivní ochrany jejich majetku, života a zdraví. Směřování zorného pole kamerového systému však upraveno nebylo, proto žalobci dne [datum] vyzvali žalované ke zjednání okamžité nápravy. Žalovaní v reakci uvedli, že kamerový systém byl upraven a nemovitosti žalobců již nejsou snímány. Žalobci měli za to, že k nápravě situace nedošlo, proto znovu opakovaně vyzvali žalované k nápravě, žalovaní v reakci z [datum] uvedli, že provedli softwarový výmaz části zorného pole kamerového systému a nadále tak není možné nemovitosti žalobců snímat. Žalobci nadále neměli za to, že by bylo jejich požadavku vyhověno.

3. Žalovaní navrhovali zamítnutí žaloby. Uvedli, že kamera byla na zeď přístavby instalována za účelem preventivní ochrany majetku žalovaných, případně jejich života a zdraví, jejich jednání je tak zcela v souladu s rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. [spisová značka]. Odkázali zejména na pasáž z tohoto rozhodnutí citovanou i žalobci v žalobě, v níž je rozebírán rozdíl mezi hypotetickými hrozbami a prevencí skutečných útoků. Právě ze strany žalobců již k útoku na majetek žalovaných došlo, což bylo kamerou zaznamenáno, když v noci ze [datum] na [datum] žalobce a) naházel na pozemek žalovaných dřevěné palety a kovové mobilní oplocení. Dále žalovaní shrnuli komunikaci účastníků ohledně kamery, uvedli, že se žalobcům snažili vyjít vstříc, upravili zorné pole kamery tak, aby nemovitosti žalobců nezabírala, pro žalobce to však stále nebylo dostačující. [název] je oplocený, avšak není vyloučeno, aby se cizí osoby do areálu dostaly, neboť v nedávné době došlo k vykradení objektu č. [číslo] ve vlastnictví pana [jméno]. Sami žalobci pak nainstalovali na nemovitosti [firma] kamery snímající příjezdovou komunikaci, nemovitosti [firma] a možná i další objekty.

4. Soud I. stupně činil skutková zjištění v 7 až 18 napadeného rozsudku. Takto zjistil, že vlastníkem předmětných nemovitostí označených ve výroku napadeného rozsudku je společnost [právnická osoba]. Dopisem ze dne [datum] vyzvali žalobci žalované k odinstalaci kamery. Žalovaní v reakci ze dne [datum] uvedli, že již zjednali nápravu stávajícího stavu tak, že kamera umístěná na zeď stavby na pozemku parc. [číslo] nesměřuje na vchod do rodinného domu ani na jiné pozemky ve vlastnictví společnosti [firma]. Dopisem ze dne [datum] uvedli žalobci, že k nápravě nedošlo, což je patrné ze záznamu, který žalovaní předložili jako důkazní prostředek v rámci přestupkového řízení vedeného ÚMČ [adresa] pod sp. zn. [číslo], a vyzvali žalované ke zjednání nápravy takovým způsobem, kterým bude bez jakýchkoli pochybností, průkazně a trvale, bez možnosti manipulace s kamerou odstraněn protiprávní stav v podobě monitorování a snímání vchodu do RD a dalších nemovitostí společnosti [firma]. Žalovaní v reakci ze dne [datum] uvedli, že zorné pole již dům ve vlastnictví společnosti [firma] nezabírá, a nemůže tudíž docházet k monitorování, zaznamenávání ani případné identifikaci osob pomocí jejich kamerového systému, a to díky softwarové úpravě zorného pole kamery. Jednatelem společnosti [právnická osoba]. je žalobce b). Žalobce a) naskládal dne [datum] na pozemek žalovaných 8 kusů palet a 3 kusy mobilního oplocení s odůvodněním, že se snažil svépomocí odstranit jejich věci, které dlouhodobě zůstávaly na společné příjezdové cestě, v rámci řízení byl přehrán videozáznam z bezpečnostní kamery; žalobce a) nejprve své jednání popíral. E-mailem ze dne [datum] poděkovali žalobci žalovaným za odstranění stavebního odpadu a materiálů. Z kamerového záznamu bylo zjištěno, že dne [datum] v noci vstoupil neznámý pachatel ke vstupní brance nemovitosti žalovaných, následně přeskočil 2 m vysoký plot, přešel přes pozemek do zadní části zahrady, kde opět přelezl oplocení a odešel. Kamerový systém snímá pouze dvorek a plot žalovaných, nejpozději k [datum] byla učiněna softwarová úprava – černý pás zakrývající nemovitosti užívané žalobci.

5. Na místním šetření konaném dne [datum] bylo zjištěno, že předmětná kamera se nachází na levé straně v rohu nemovitosti žalovaných. Kamery se nacházejí i na všech ostatních nemovitostech v areálu, dvě jsou umístěny na sloupu u nemovitosti žalobců. Žalovaný 1) na mobilním telefonu ukázal aktuální záběr z kamery, kdy byl snímán pouze pozemek žalovaných a plot, za který není vidět. Předmětný areál je z jedné strany volně přístupný. Strana žalovaná potvrdila, že nemá zájem snímat žalobce ani jejich nemovitost či pozemky, kamera je instalována pouze za účelem ochrany jejich vlastnictví. Po místním šetření byla kamera dále snížena, zabírá pouze pozemek žalovaných a malou část plotu, viz foto z [datum].

6. Po právní stránce posoudil soud I. stupně věc dle § 81 odst. 1 a 2, § 82 odst. 1, § 2956, § 2971 a § 2951 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Konstatoval s odkazem na komentářovou literaturu, že nezbytnou podmínkou úspěšné žaloby na upuštění od neoprávněného zásahu je, aby neoprávněný zásah do osobnostní hodnoty (obojí musí mít vždy zcela konkrétní a individualizovanou podobu) dosud trval, popř. pokračoval, anebo aby existovalo konkrétní nebezpečí (hrozba) jeho opakování v budoucnu (např. žalovaný vyhrožuje, že bude neoprávněný zásah opakovat). Z uvedeného plyne, že žaloba tohoto druhu nemá místo tam, kde neoprávněný zásah do osobnosti fyzické osoby byl již ukončen (dokonán) a netrval, popř. dále nepokračoval, resp. kde neexistuje konkrétní – reálné nebezpečí (hrozba) jeho opakování v budoucnu (tato žaloba nepřichází proto v úvahu tam, kde by šlo o jednorázový a již dokonaný zásah). Tento právní prostředek, který směřuje k tomu, aby se žalovaný zdržel již dalšího neoprávněného zásahu, má výrazně preventivní povahu

7. V poměrech posuzovaného případu obvodní soud věc uzavřel tak, že z doložené komunikace účastníků je zcela jednoznačné, že již před podáním žaloby předmětný kamerový systém nemovitosti užívané žalobci nesnímal, žalovaní upravili opakovaně zorné pole kamery, učinili softwarovou úpravu, opakovaně se snažili vyjít žalobcům vstříc. Po sdělení soudu, že softwarovou úpravu nepovažuje za dostačující, upravili žalovaní zorné pole kamery tak, že snímala pouze dvorek a vnitřní část plotu žalovaných, což bylo ověřeno na místním šetření. Následně žalovaní sklopili zorné pole kamery ještě níže. Současně žalovaní opakovaně, a to i v předžalobní komunikaci se žalobci, deklarovali, že nemají zájem snímat žalobce či jimi užívané nemovitosti, kamera byla instalována výlučně za účelem ochrany jejich vlastnictví. K útoku na jejich majetek ostatně již došlo, a to ze strany samotného žalobce a), jak bylo v řízení prokázáno, kdy na jejich pozemek naházel palety a mobilní oplocení, dále [datum] neoprávněně přelezla plot na pozemek žalovaných neznámá osoba, v nedávné minulosti došlo k vykradení nemovitosti souseda pana [jméno]. Areál, v němž se nemovitosti účastníků nachází, je sice oplocen, avšak z jedné strany – od [název] – volně přístupný, ochrana prostřednictvím kamerového systému je na místě, ostatně kamery jsou instalovány na všech nemovitostech v areálu. Instalovány je mají i žalobci.

8. Sami žalobci správně odkázali na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], podle něhož je třeba brát vždy do úvahy, zda instalace a provozování kamery je prevencí před útoky, které v tomto místě hrozí, případně zda snad dokonce představuje reakci na opakované útoky na majetek či jiné ústavně chráněné hodnoty, či naopak zda osoba instaluje kamerový systém z obavy před protiprávní činností, která je však hypotetická a s ohledem na všechny okolnosti spíše nepravděpodobná či iluzorní. Zde se o žádnou hypotetickou či iluzorní obavu nejedná, neboť, jak bylo prokázáno, k útokům na majetek žalovaných dochází, mimo jiné i ze strany žalobce a), který své jednání nejprve popíral a dokonce den po útoku prostřednictvím svého právního zástupce žalovaným poděkoval za odstranění stavebního odpadu a materiálů, který však „odstranil“ on sám naházením těchto věcí na pozemek žalovaných. Zásah tvrzený žalobci, a to snímání žalobci užívaných nemovitostí kamerou žalovaných, netrval již před podáním žaloby a netrvá nadále, nehrozí ani jeho opakování v budoucnu, což žalovaní opakovaně deklarovali a podle toho i jednali, jak výše popsáno.

9. Soud I. stupně pro úplnost ještě uvedl, že podáním ze dne [datum] navrhli žalovaní uzavření soudního smíru zcela v intencích žalobního návrhu. Žalobci jeho uzavření odmítli. Naopak počali činit změny žaloby lišící se nejen od žalobního nároku, ale výrazně i samy od sebe, konkrétně v podáních ze dne [datum], [datum] a [datum]. Soud I. stupně tyto změny žaloby nepřipustil, neboť je z nich zřejmé, že žalobci vlastně nevědí, co v řízení žádat, není možné podat žalobu a následně ji bez jakékoli změny skutkového stavu opakovaně zásadně měnit. Všechny tři změny žaloby jsou pak do značné míry neurčité a tedy nevykonatelné, přičemž při vykonatelném prvotním žalobním petitu není prostor pro odstraňování vad změn žaloby, nadto pokud jsou činěny opakovaně, ale pro jejich nepřipuštění. Pokud žalobci trvají na jiných nárocích, než které vznesli v žalobě, mohou je prostřednictvím společnosti [firma] řádně konkretizovat a vznést v řízení vedeném Městským soudem v Praze pod sp. zn. [spisová značka], které se týká totožné věci a účastníků (pouze s rozdílem, že na straně žalobce vystupuje společnost [firma], jejímž je žalobce b) jednatelem) a dosud nebylo skončeno (jedná se o věc vyloučenou z tohoto řízení z důvodu věcné nepříslušnosti).

10. O náhradě nákladů řízení soud I. stupně rozhodl dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.).

11. Proti rozsudku podali žalobci včasné odvolání. V obecné rovině namítali, že napadené rozhodnutí je nesprávné, neboť soud I. stupně v dané věci dospěl ve smyslu ustanovení § 205 odst. 2, písm. e) o. s. ř. na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním, resp. že ve smyslu ustanovení § 205 odst. 2, písm. b) o. s. ř. nepřihlédl k tvrzeným skutečnostem účastníků řízení a ve smyslu ustanovení § 205 odst. 2, písm. d) o. s. ř. neúplně zjistil skutkový stav věci. Dále je řízení ve smyslu ustanovení § 205 odst. 2, písm. c) o. s. ř. postiženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a v neposlední řadě, že napadené rozhodnutí soudu I. stupně spočívá ve smyslu ustanovení § 205 odst. 2, písm. g) o. s. ř. na nesprávném právním posouzení.

12. Předmětný spor se týká kamery žalovaných, která je nasměrována na vchod do rodinného domu žalobců, vrata do garáže a sousedící zahradu (dále též „předmětná kamera“). Žalobci v bodě 7 odvolání zrekapitulovali vývoj sporu včetně průběhu řízení před soudem I. stupně, přičemž zdůraznili, že při úpravách podáními ze dne [datum], [datum] a [datum] došlo jen k úpravě petitu, k jeho upřesnění a rozvedení, dle názoru žalobců se nejedná o změnu žaloby. Žalobci odkazovali na přestupkové řízení z roku 2022, kdy nebylo prokázáno, že by se žalobce a) dopustil přestupku a že by žalovaným způsobil škodu na majetku. Předmětná kamera je stále namířena na vchod do rodinného domu žalobců, vjezd do garáže a na část jejich zahrady. Minimálně od roku 2021 do roku 2023 snímala a zaznamenávala rodinný dům žalobců a jejich soukromí. Ke sklopení předmětné kamery došlo až po podání žaloby. Pokud by předmětná kamera do soukromí žalobců nezasahovala, nebyl by důvod provádět její sklopení.

13. Zjištění soudu I. stupně vyvrací kamerový záznam z července 2022, o kterém obě strany sporu na jednání dne [datum] prohlásily, že obsahuje záznam ze snímání rodinného domu žalobců předmětnou kamerou. I soud I. stupně prohlásil na jednání konaném dne [datum] v rámci předběžného právního názoru, že samotné provedení softwarové úpravy není dostačující. K následujícím dvěma úpravám nastavení předmětné kamery ze strany žalovaných došlo až dne [datum] a v květnu 2024. Takový předběžný právní závěr by soud I. stupně nemohl vyslovit, pokud následně vezme za prokázaná tvrzení žalovaných, že předmětná kamera soukromí žalobců nesnímala. Pokud by předmětná kamera do soukromí žalobců nezasahovala, nebyl by důvod její nastavení upravovat. Také nedošlo ke způsobení žádné škody žalobci žalovaným, ani ze strany žalobce a). Žalovaní mohou jednoduše naklopit kameru tak, aby nesměřovala na nemovitosti žalobců. Odkaz žalovaných na výjimku v čl. 2 odst. 2, písm. c) nařízení GDPR také není přiléhavý, neboť buď provozování kamery nezakládá žádný protiprávní stav, neboť žalovaným svědčí uvedená výjimka (výlučně domácí a osobní činnosti) nebo zde musí být dle čl. 6 odst. 1, písm. f) GDPR zákonný důvod pro zásah. Soud I. stupně neprovedl dostatečně test proporcionality. Ten žalobci v odvolání dále provádějí a uzavírají, že umístění kamery není ani vhodné ani potřebné, převažuje právo na ochranu soukromí žalobců. Soud I. stupně se také nevypořádal se závěry rozhodnutí zmíněných v bodě 21 odvolání, v obdobném sporu, když Nejvyšší soud rozhodoval pod sp. zn. [spisová značka], o tom, kdy stačí jen ohrožení práva na soukromí. Dále také vznášeli námitku proti obsahu bodu 28 napadeného usnesení a rovněž namítali, že své nároky nemohou uplatnit v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka], neboť nejsou jeho účastníky.

14. Žalobci dále soudu I. stupně vytýkali, že nepřipustil změnu žaloby učiněnou podáními ze dne [datum], 5. 4. 0024 a [datum]. Pokud tyto navrhované úpravy žaloby považoval soud I. stupně za neurčité, měl na to žalobce upozornit a poučit je dle § 43 odst. 1 o. s. ř. Pokud soud I. stupně zastává názor, že ke dni podání žaloby žádný zásah do soukromí žalobců neprobíhal, nemohly být splněny podmínky řízení a v řízení nemohlo být pokračováno. Žalobci dále setrvávali na své argumentaci, že formulace petitu upravované výše uvedenými podáními nebyly změnami žaloby, ale jen jejím upřesněním. Závěrem žalobci navrhli změnu napadeného rozsudku a vyhovění žalobě nebo jeho zrušení a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení.

15. K odvolání žalobců se vyjádřili žalovaní. Žalovaní souhlasili se skutkovými a právními závěry soudu I. stupně. Navrhovali proto potvrzení napadeného rozsudku. K procesním námitkám uváděli, že vlastně není zřejmé, co žalobci chtějí. Námitku nedostatku podmínky řízení neshledali důvodnou. Postup soudu I. stupně, který nepřipustil změny žaloby, shledávali správným. Soud I. stupně dle názoru žalovaných nebyl povinen žalobce vyzývat k odstranění vad dle § 43 odst. 1 o. s. ř. Důvodem neúspěchu žalobců nebyla absence poučení ze strany soudu I. stupně ani nezhojený nedostatek podmínek řízení. Kamerový systém byl umístěn důvodně, neboť v minulosti docházelo k útokům na majetek žalovaných, a to i ze strany žalobců. Zde odkazovali na incident z noci z [datum] na [datum], kdy se vytýkaného jednání dopustil přímo žalobce a). Došlo i k útokům na majetek ostatních sousedů. Pokud jde o odkazovaný judikát Nejvyššího soudu, ten svědčí spíše ve prospěch žalovaných.

16. Na vyjádření žalovaných reagovali ještě žalobci kratší replikou.

17. Odvolací soud přezkoumal podle § 212 a § 212a o. s. ř. rozsudek soudu I. stupně a po konaném jednání dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

18. Podle § 154 odst. 1 o. s. ř. pro rozsudek je rozhodující stav v době jeho vyhlášení.

19. Soud I. stupně zjistil správně skutkový stav a tento i správně právně posoudil. Již při místním šetření bylo prokázáno, že předmětná kamera snímá jen plot žalovaných a jejich pozemek uvnitř oplocení. Není vidět přes plot a již vůbec ne na nemovitosti žalobců. Následně ještě došlo k dalšímu sklopení kamery, jak plyne z nesporné fotografie na č. l. 183, tedy je vidět jen menší část plotu žalovaných, není vidět nic z toho, co se nachází a děje za plotem směrem k nemovitostem užívaným žalobci. Aktuálně tedy kamera nezabírá žádnou z nemovitostí užívanou žalobci ve vlastnictví společnosti [právnická osoba].

20. Odvolací soud se zabýval argumentací k nutnosti aplikovat rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]. Odvolací soud má však za to, že nyní posuzovaná věc se skutkově odlišuje. V nyní posuzovaném případě není s kamerou nijak účelově nakládáno a manipulováno. Odvolací soud i přes špatné sousedské vztahy účastníků toto ani v budoucnosti nepředpokládá. Usuzuje na to z jednání žalovaných, kteří se od počátku výtek ze strany žalobců snažili situaci ohledně záběru kamery řešit a v zásadě, až na požadavek úplného odstranění kamery, vycházeli žalobcům vstříc. Nakonec kameru úplně sklopili až na záběr, který vyplývá z č. l. 183 a který zabírá jen jejich pozemek a plot. Za situace, kdy aktuálně k zásahu do osobnostních práv žalobců nedochází, neboť je ani jimi užívané nemovitosti předmětná kamera nesnímá, není ani důvod kameru odstraňovat a event. ji umisťovat tak, aby fakticky mířila druhým směrem k Dalejskému potoku, což by s sebou neslo i nemalé náklady, jak vyplynulo z mimosoudních jednání stran. Žalobcům bylo jasně řečeno a ukázáno, že předmětná kamera jejich nemovitosti již nezabírá. Muselo by dojít k manipulaci s touto kamerou a k jejímu vrácení do původní polohy. Nic zatím nenasvědčuje tomu, že by žalovaní postupovali účelově a že by měli v budoucnosti zájem do soukromí žalobců zasáhnout a kameru opět nasměrovat tak, aby nemovitosti užívané žalobci snímala. Pokud by k tomu došlo, mohlo by to odůvodňovat požadavek na odstranění kamery. Aktuálně však zde tato situace není. Není zde tedy ani potencialita natáčení žalobců a jejich nemovitostí, o níž hovoří rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]. Samotný subjektivní pocit žalobců nestačí. Věc musí být posuzována objektivně.

21. Za situace, kdy aktuálně nedochází k zásahu do osobnostních práv žalobců, není třeba provádět test proporcionality, zda je zásah vhodný, potřebný a zda zde převažuje zájem na ochraně majetku nad ochranou osobnostních práv.

22. Také za situace, kdy aktuálně nedochází k zásahu do osobnostních práv žalobců, bylo by v rozporu s ekonomikou řízení připouštět změnu žalobního petitu navrhovaného opakovaně a poněkud rozporně žalobci. I v této otázce tedy soud I. stupně postupoval správně, přičemž návrhy žalobců ohledně úprav petitu je třeba posuzovat jako návrhy na změnu žaloby, nikoliv jen stylistické úpravy.

23. Argumentací rozvedenou v předchozích odstavcích má tak odvolací soud v podstatných a rozhodných rysech odvolací námitky žalobců za vypořádané. Bod 28 napadeného rozsudku pak zjevně nesouvisí s projednávanou věcí a v rozsudku je zřejmě obsažen omylem.

24. Z výše uvedených důvodů odvolací soud napadený rozsudek dle § 219 odst. 1 o. s. ř. potvrdil včetně správného výroku o nákladech řízení.

25. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud dle § 142 odst. 1 a § 224 odst. 1 o. s. ř. s tím, že ve věci úspěšným žalovaným přiznal proti žalobcům náhradu nákladů odvolacího řízení za tři úkony právní služby advokáta, a to sepis vyjádření za [částka] a paušální náhrady po [částka] dle § 9 odst. 3, písm. d), § 7, § 11 odst. 1 písm. d), § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátní tarif (dále jen „a. t.“) ve znění účinném do [datum], a dále za účast na jednání odvolacího soudu dne [datum] za [částka] a při vyhlášení rozsudku dne [datum] v poloviční výši, tj. [částka] a 2 x paušální náhrady po [částka] dle § 9 odst. 3, písm. d), § 7, § 11 odst. 1, písm. g), odst. 2, písm. f), § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a. t. ve znění účinném od [datum], vše zvýšeno o 21% DPH. Celková výše náhrady nákladů řízení tak činí [částka] a odvolací soud uložil žalobcům zaplatit tyto náklady řízení v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1) na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) společně a nerozdílně.