o žalobě na uložení povinnosti zdržet se neoprávněného zásahu do vlastnického práva, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 21. května 2024, č. j. 17 C 339/2022-273

1. Soud I. stupně rozsudkem označeným v záhlaví zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala povinnosti žalované: A) zdržet se zásahů do vlastnického práva žalobkyně k pozemkům [číslo] a p. č. [číslo], zapsaných na LV č. [hodnota], vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město [město], Katastrální pracoviště [adresa] pro obec [adresa], katastrální území [adresa], spočívajících v umožňování vstupu osob anebo vjezdu motorových vozidel na pozemky p. [číslo], zapsaných na LV č. [hodnota], vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město [město], Katastrální pracoviště [adresa] pro obec [adresa], katastrální území [adresa]; B) zdržet se zásahů do vlastnického práva žalobkyně k pozemku p. [číslo], zapsanému na LV č. [hodnota], vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město [město], Katastrální pracoviště [adresa] pro obec [adresa], katastrální území [adresa], jakýmkoli možným způsobem jeho užití (výrok I.). Žalobkyni uložil zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce (výrok II.) a náklady státu ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Obvodního soudu pro [adresa] (výrok III.).

2. Zdržovací žaloba žalobkyně se týká zásahů do vlastnického práva žalobkyně k pozemkům v k. ú. [adresa], specifikovaným ve výroku rozsudku (dále jen Pozemky). Žalobkyně tvrdila, že žalovaná jednu ze svých jednotek pronajímá či přenechává k užívání [jméno FO], na Pozemcích umožňuje parkování konkrétních vozidel, umisťuje na Pozemky zahradní nábytek, na fasádu svého domu instalovala elektrické zařízení (zřejmě klimatizační jednotku), umožňuje vjezd motorových vozidel na Pozemky pojezdnými vraty na p. č. [číslo] a podnajímá své nemovitosti manželům [jméno], kteří přes Pozemky chodí.

3. Žalovaná se žalobě bránila tvrzením, že mimo rozsah svého věcného břemene neumožňovala vstup ani vjezd motorových vozidel třetích osob na Pozemky a parkování na nich. Právo průchodu životního partnera žalované [adresa] a syna žalované [jméno FO] je odvozeno od věcného břemene zřízeného v její prospěch. Manželé [jméno] užívají jednotku ve vlastnictví [tituly před jménem] [jméno FO] a přes Pozemky chodí v rámci věcného břemene své pronajímatelky. Odmítla i další tvrzení žalobkyně jako nepravdivá.

4. Soud I. stupně provedl podrobné dokazování a dospěl k závěru o skutkovém stavu. Vzal za prokázáno, že žalobkyně je od října 2017 vlastníkem pozemků p[číslo], a od července 2013 vlastníkem mimo jiné rozestavěných jednotek č. [hodnota] a č. [hodnota] v budově stojící na pozemku p. č. [hodnota], vše k. ú. [adresa]. Do budovy je přístup přes Pozemky. Pro zajištění přístupu žalované k nemovitostem v jejím vlastnictví byla v roce 2013 v její prospěch smluvně zřízena služebnost stezky a jízdy v souladu s ustanoveními § 1274 a § 1276 o. z. přes pozemky p. [číslo] a 25/1. Žalovaná ke svým jednotkám užívá vstup přes pozemky žalobkyně [číslo], a to na základě Smlouvy o zřízení věcného břemene uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a [tituly před jménem] [jméno FO] (vlastnicí rozestavěné jednoty č. [hodnota] v budově na p. č. [hodnota]). Od roku 2022 žalobkyně vyzývá žalovanou ke zdržení se porušování vlastnických práv k Pozemkům. Služebnosti byla pro žalovanou zřízena in personam. V řízení nebylo prokázáno tvrzení o zásazích žalované do vlastnického práva žalobkyně.

5. Po právní stránce soud I. stupně posoudil nárok žalobkyně podle ust. §§ 1023, 1029, 1042, 1257, 1258, 1260, 1274, 1276 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.). Zejména uvedl, že co se týče partnera a syna žalované, ti využívají služebnost odvozeně od služebnosti oprávněné žalované. Tvrzení o vjezdu a parkování automobily třetích osob umožněné žalovanou nebylo prokázáno. Ani vstup nájemců [tituly před jménem] [jméno FO] na pozemky nelze žalované přičítat k tíži. Soud I. stupně poukázal na skutečnost, že do jednotek žalované se bez použití pozemku parc. [číslo] nelze dostat, jde o jedinou přístupovou cestu do budovy. Výměra tohoto pozemku (59 m2) a jeho potenciální využitelnost (kopíruje stěny budovy na pozemku p. č. [hodnota]) nesvědčí o tom, že jeho užíváním dochází k nadměrnému omezení vlastnického práva žalobkyně. V této souvislosti soud I. stupně odkázal na institut práva nezbytné cesty ve smyslu ust. § 1029 o. z.

6. Žalobkyně podala proti rozsudku včasné odvolání. Má za to, že soud neprovedl navržené důkazy a nezjistil dostatečně skutkový stav, proto dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním. Nesouhlasila se zjištěním, že k vjezdu vozidel na Pozemky je potřebný ovladač k otevření vjezdové brány a že jím žalovaná nedisponuje; v případě vstupů [jméno FO] že se jednalo o stav výjimečný, který už netrvá; v případě manželů [jméno] není podle žalobkyně podstatné, že užívají jednotku ve vlastnictví [tituly před jménem] [jméno FO]. Tvrdila, že zamýšlený hospodářský účel služebnosti chůze a jízdy zřízené pro žalovanou se od zjištění soudu liší – měl sloužit k přístupu na pozemek p. č. [hodnota] z veřejné komunikace, nikoli jako přístup k jednotkám v budově na p. č. [hodnota].

7. Podle odvolatelky soud I. stupně věc po právní stránce posoudil vadně. Žalobkyně argumentovala tím, že služebnost byla zřízena pro osobu žalované a nelze ji vyložit extenzivně ani ve prospěch osob žalované blízkých. Zejména nesouhlasila s tím, že jsou rodinní příslušníci, návštěvy a nájemci oprávněni se souhlasem žalované užívat její Pozemky k chůzi a jízdě. Poukázala na rozsudek Nejvyššího soudu ČSR z [datum], sp. zn. Rv II 1757/23. Budova na pozemku p. č. [hodnota] byla v době zřízení služebnosti a dosud je rozestavěná, její užívání k bydlení není možné.

8. Závěrem odvolatelka navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

9. Žalovaná podala k odvolání písemné stanovisko. Odvolání označila za nedůvodné. Odkázala na provedené důkazy, prokazující skutečnost, že žalovaná nevlastní ani nemá k dispozici dálkový ovladač k pojezdným vratům. Žalobkyně neprokázala, že by žalovaná kterékoli třetí osobě umožňovala vjezd na Pozemky. Žalovaná rovněž namítla, že žalobkyně přichází v odvolacím řízení s novou skutkovou verzí, s tvrzením, že dochází ke zneužívání aktuálního stavu právního stavu vlastnictví jednotek v budově na p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa].

10. K náhledu žalobkyně na rozdíl mezi služebností zřízenou ad personam a zřízenou ad rem cituje žalovaná komentářovou literaturu, podle níž může třetí osoba za určitých podmínek odvozovat své právo od služebnosti zřízené pro oprávněnou osobu (srov. odst. IV. 27 odvolání s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka]¨), žalovaná uvádí, že budova na p. č. [hodnota] je doposud i v době sepisu jejího stanoviska rozestavěná. Pro dobu po kolaudaci bytových jednotek by bylo absurdní trvat na tom, že osoby oprávněné ze zřízených služebností mají pouze přístup k pozemku a nikoli ke stavbě na tomto pozemku. Podle žalované je tento spor pokusem dosáhnout ze strany žalobkyně odkup jednotek ve vlastnictví žalované a [tituly před jménem] [jméno FO] za nízkou cenu. Obdobný spor vyvolala žalobkyně v řízení sp. zn. [spisová značka] vedeném proti [tituly před jménem] [jméno FO], Obvodní soud pro [adresa] její žalobu zamítl.

11. Odvolací soud po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou a že splňuje náležitosti uvedené v ust. § 205 o. s. ř., přezkoumal napadený rozsudek a řízení, které jeho vydání předcházelo, a to způsobem vyplývajícím z § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř., a po provedeném jednání dospěl k závěru, že odvolání je neopodstatněné.

12. Odvolací soud posoudil rozsah dokazování, jak je provedl soud I. stupně písemnými důkazy – zejména výpisy z katastru nemovitostí a smlouvami, na základě nichž byla práva účastníků do katastru nemovitostí vložena, dále místním šetřením, soudními spisy Obvodního soudu pro [adresa] sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka] a výslechy svědků, jako zcela dostačující pro učinění závěru o skutkovém stavu a přijetí náležitého právního posouzení uplatněného nároku. V odst. 5 rozsudku soud I. stupně náležitě odůvodnil své rozhodnutí neprovádět další důkazy.

13. Soud I. stupně svá skutková zjištění opřel o výsledky provedeného dokazování. Podle odvolacího soudu se to týká i zjištění ohledně ovladače k přístupovým vratům na Pozemky (srov. odst. 13 rozsudku), jež žalobkyně v odvolání zpochybnila. Vyjádřila však pouze úvahu, že žalovaná společně se svým životním partnerem [adresa] a jeho matkou [tituly před jménem] [jméno FO] nejméně jedním ovladačem disponují. Ani zjištěná skutečnost, že vrata lze otevřít manuálně, nepřináší důkaz o zásahu žalované do chráněných práv žalobkyně, protože tvrzená teoretická možnost zásahu není důkazem o uskutečněném zásahu. Ani žalobkyní tvrzené okolnosti týkající se užívání částí budovy na pozemku p. č. [hodnota] [jméno FO] a manžely [jméno] nepředstavují důvod pro změnu právního posouzení žalobního nároku. Přítomnost [jméno FO] v předmětných nemovitostech i nájemní právo manželů [jméno] osvětlila svědecká výpověď [adresa], žalované se tyto vztahy netýkají.

14. Odvolací soud zcela odkazuje na přiléhavé právní posouzení, logicky a vnitřně nerozporně odůvodněné. Přijaté rozhodnutí je rovněž v souladu s rozhodnutím Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]. Tímto rozsudkem soud zamítl žalobu žalobkyně proti [tituly před jménem] [jméno FO] o zdržení se neoprávněných zásahů do předmětných pozemků ve vlastnictví žalobkyně, a zdejší odvolací soud jej rozsudkem ze dne [datum], čj. [spisová značka], částečně potvrdil jako věcně správný a částečně změnil ve vztahu k manželům [jméno]. Dospěl totiž k závěru, že dokud předmětná budova na p. č. [hodnota] (a jednotky v ní) není zkoulaudována, nejsou manželé [jméno] nájemci [tituly před jménem] [jméno FO], a proto ona není oprávněna umožnit jim vstup na Pozemky. Ve vztahu k zásahům směřujícím na Pozemky žalobkyně uskutečňovaným manžely [jméno] shledal soud pasivně legitimovanou [tituly před jménem] [jméno FO]. To potvrzuje obranu žalované v projednávané věci, která nikterak nevyvracela, že na uvedené Pozemky chodí, ale namítala, že jim to sama neumožňuje, neboť s nimi nemá žádný smluvní vztah.

15. Co se týče pozemku p. č. 25/3, k němuž žalovaná nemá zřízenu služebnost chůze a jízdy, soud I. stupně v odst. 36 rozsudku vysvětlil, že jde o pozemek, bez jehož překonání se k rozestavěné budově nelze dostat, bylo by tudíž v rozporu s dobrými mravy a se zákonným institutem nezbytné cesty, pokud by žalobkyně žalované ve vstupu na tento pozemek bránila. Nadto lze právo žalované k tomuto pozemku rovněž odvodit od jejího blízkého vztahu k paní [jméno FO] jako matce jejího partnera.

16. Ani odvolací soud tedy neposoudil tvrzení žalobkyně o neoprávněných zásazích do jejího vlastnického práva nad rámec přiměřeného využívání práv, vyplývajících ze služebnosti chůze a jízdy přes Pozemky. Proto potvrdil napadený rozsudek podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný, včetně akcesorického výroku o nákladech řízení.

17. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná byla v odvolacím řízení úspěšná, proto má právo na náhradu nákladů. Náhrada zahrnuje zaplacený náklady na zastoupení advokátem v řízení vypočtené dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, a to jednak ve znění účinném do [datum] a jednak ve znění účinném od [datum]. Žalované náleží nahradit odměnu advokáta stanovenou dle § 9 odst. 3, písm. c) a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, z tarifní hodnoty ve výši [částka] v částce [částka] za vyjádření k odvolání ze dne [datum] dle § 11 odst. 1, písm. g) a. t. s paušální náhradou hotových výdajů ve výši [částka] a odměnu z tarifní hodnoty [částka] v částce [částka] za účast při jednání odvolacího soudu dne [datum], s paušální náhradou hotových výdajů ve výši [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. Výpočet: 2 500 + 300 +3 700 + 450 + 21% z 6 950 = [částka]. Náhrada ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. 21% zahrnuje daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů.