o nahrazení rozhodnutí [anonymizována tři slova], k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací]
JUDr. Tomáš Vejnar · Rozhodnutí ze dne 1. 12. 2022
Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Tomáše Vejnara a soudkyň Mgr. Adély Kaftanové a JUDr. PhDr. Aleny Novotné, Ph. D. ve věci
žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupen advokátem Mgr. et Mgr. [jméno] [příjmení]
sídlem [adresa]
za účasti: [právnická osoba], [IČO]
sídlem [adresa]
zastoupen advokátem Mgr. [jméno] [příjmení]
sídlem [adresa]
o nahrazení rozhodnutí [anonymizována tři slova], k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací]
I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.
II. Žalobce je povinen zaplatit účastníkovi [právnická osoba] na náhradě nákladů odvolacího řízení částku [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení].
1. Shora označeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal nahrazení rozhodnutí [anonymizována tři slova] ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací], sp. zn. [anonymizováno] [číslo] ve spojení s [anonymizováno] Rady [anonymizována tři slova] ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] tak, že 1) žalobci vznikl, trvá a vůči [právnická osoba], a. s. náleží nárok na podporu elektřiny vyrobené z obnovitelného zdroje vyrábějícího elektřinu ze slunečního záření ve fotovoltaické výrobně elektřiny [anonymizována dvě slova], evidenční číslo provozovny 1, zdroj identifikační číslo [anonymizována dvě slova] o instalovaném výkonu [anonymizována dvě slova], nacházející se na adrese [adresa], na sedlové střeše objektu haly stojící na p. [číslo] v katastrálním území Podvihov, provozované na základě licence na výrobu elektřiny [číslo] ve formě ročního zeleného bonusu, a to ve výši stanovené [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] účinným pro příslušný kalendářní rok pro zdroj vyrábějící elektřinu využitím slunečního záření uvedený do provozu od [datum] do [datum] s instalovaným výkonem nad 30 [anonymizováno] (výrok I.), a že 2) [právnická osoba], a. s. je povinna zaplatit žalobci částku [částka] spolu s 10% úrokem z prodlení p. a. za dobu od [datum] do zaplacení (výrok II.). Současně uložil žalobci povinnost zaplatit účastníkovi [právnická osoba] (kterého označil jako„ žalovaný“) na náhradě nákladů řízení částku [částka] (výrok III.).
2. Takto bylo rozhodnuto v řízení vedeném dle ust. § 244 a násl. o. s. ř., v němž žalobce požadoval, aby soud nahradil pro něho negativní rozhodnutí [anonymizována tři slova] ve spojení s [anonymizováno] Rady [anonymizována tři slova] vydané dle ust. [ustanovení pr. předpisu], o podmínkách podnikání a o výkonu [anonymizováno] správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů ([anonymizováno] zákon) ve spojení s ust. § 52 odst. 1 zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie. Protože správní orgán návrhům žalobce nevyhověl, žádal žalobce nahrazení těchto rozhodnutí [anonymizováno] soudním, jímž bude oběma návrhům vyhověno.
3. Žalobce na základě licence vyrábí elektřinu ze slunečního záření, mimo jiné ve výrobně nacházející se na adrese [adresa], na sedlové střeše objektu haly stojící na pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Podvihov o instalovaném výkonu [anonymizována dvě slova] (identifikační číslo [anonymizována dvě slova]). Za elektřinu vyrobenou ve výrobně žalobce má nárok na podporu dle [ustanovení pr. předpisu], o podporovaných zdrojích energie (přede dnem [datum] dle [ustanovení pr. předpisu], o podpoře využívání obnovitelných zdrojů). Podle ust. [ustanovení pr. předpisu] platí, že pro výrobny elektřiny uvedené do provozu přede dnem nabytí účinnosti zákona (tj. přede dne [datum]), pro které vznikl nárok na podporu elektřiny podle dosavadních předpisů, trvá nárok na podporu elektřiny podle tohoto zákona po dobu životnosti výrobny elektřiny dle dosavadních právních předpisů. V období let [rok] [číslo], kterých se žaloba týká, žalobce zvolil podporu formou zelených bonusů, jíž je povinen hradit operátor trhu, tj. účastník, [právnická osoba], a. s., dle ust. [ustanovení pr. předpisu], o podporovaných zdrojích energie a dle ust. [ustanovení pr. předpisu]
4. Rozsah a výši podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů stanoví [anonymizována tři slova] dle ust. [ustanovení pr. předpisu] (přede dnem [datum] ji stanovil dle ust. [ustanovení pr. předpisu] v cenovém rozhodnutí, které vydává pro každý rok. Pro výši podpory v každém roce je podstatné, v jakém roce byla výrobna uvedena do provozu. Mezi žalobcem a účastníkem bylo sporné, zda předmětná výrobna byla (pro účely stanovení výše podpory) uvedena do provozu v roce [rok], jak tvrdí žalobce, nebo v roce [rok], jak tvrdí účastník. Žalobci byla až do [datum] vyplácena podpora ve formě zeleného bonusu ve výši stanovené pro zdroje uvedené do provozu v roce [rok], účastník však zpětně ve vztahu k období od [datum] do [datum] vystavil opravné doklady, na jejichž základě žalobce účastníkovi vrátil částku [částka], která představuje rozdíl mezi podporou pro zdroj uvedený do provozu v roce [rok] a podporou pro zdroj uvedený do provozu v roce [rok]. Od [datum] účastník žalobci vyplácel podporu ve formě zelených bonusů stanovenou pro zdroje uvedené do provozu v roce [rok]. Rozdíl ve výši podpor za období od [datum] do [datum] činí [částka]. Žalobce se tedy návrhem podaným k [anonymizována tři slova] domáhal zaplacení dlužné (části) podpory ve formě zeleného bonusu za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] (součet vrácené částky [částka] a nezaplacené částky [částka]) a rovněž určení, že mu vznikl, trvá a vůči operátorovi trhu náleží na podporu elektřiny ve formě ročního zeleného bonusu ve výši stanovené [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] pro zdroj uvedený do provozu v roce [rok].
5. Podpora pro rok [rok] byla stanovena [anonymizováno 5 slov] [číslo] kterým se stanovuje podpora pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných energetických zdrojů (dále jen„ [anonymizováno] [číslo]“). Výše podpory byla v [anonymizováno] [číslo] (a i v navazujících cenových rozhodnutích pro další kalendářní roky) stanovena v závislosti na tom, kdy byla výrobna uvedena do provozu. Jak bylo dovozeno v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka], [anonymizována tři slova] má pravomoc vydávat cenová rozhodnutí, jakožto obecné normativní akty a kromě stanovení výše výkupních cen elektřiny může podle ust. [ustanovení pr. předpisu], o cenách, stanovit další věcné podmínky, např. co se rozumí pojmem uvedení výrobny do provozu. [anonymizováno] [číslo] v bodě ([číslo]) stanovilo, že u nově zřizované výrobny elektřiny nebo zdroje se uvedením do provozu rozumí den, kdy výrobce začal v souladu s [anonymizováno] o udělení licence a vzniku oprávnění k výkonu licencované činnosti vyrábět a dodávat elektřinu do elektrizační soustavy při uplatnění podpory formou výkupních cen nebo začal vyrábět elektřinu při uplatnění podpory formou zelených bonusů. Stejné podmínky pro uvedení výrobny elektřiny do provozu (pro účely stanovení podpory) byly uvedeny i v bodě (1.9) Cenového rozhodnutí [anonymizována tři slova] [číslo] [rok], kterým se stanovuje podpora pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných energetických zdrojů (dále jen„ [anonymizováno] 4/ [rok]“), jímž byla stanovena výše podpory pro rok [rok].
6. Pro první období po uvedení do provozu uplatnil žalobce podporu formou výkupních cen, pro určení rozhodného dne uvedení do provozu ve smyslu bodu ([číslo]) [anonymizováno] [číslo], případně (1.9) [anonymizováno] 4/ [rok], je tedy podstatné, kdy byla ohledně předmětné výrobny naplněna definice:„ den, kdy výrobce začal v souladu s [anonymizováno] o udělení licence a vzniku oprávnění k výkonu licencované činnosti vyrábět a dodávat elektřinu do elektrizační soustavy“.
7. Soud I. stupně vyšel při posouzení shora uvedené rozhodné právní otázky z následujícího skutkového stavu (téhož skutkového stavu, který byl podkladem pro rozhodnutí správního orgánu): Žalobce je držitelem licence na výrobu elektřiny v předmětné výrobně, rozhodnutí o udělení licence nabylo právní moci dne [datum]. Dne [datum] bylo provedeno nastavení a odzkoušení ochran předmětné výrobny. Dne [datum] proběhla funkční zkouška výrobny, při níž došlo k neměřené dodávce elektřiny do elektrizační soustavy. Zkouška byla provedena s dopředu daným souhlasem provozovatele distribuční soustavy (společnosti [právnická osoba]). [ulice] zpráva o revizi [číslo] vykonané dne [datum] vyzněla se závěrem, že zařízení je schopno bezpečného provozu. Zkušební provoz (který zmiňovala revizní zpráva pro období od [datum] do [datum]) nebyl provozovatelem distribuční soustavy povolen. Provozovatel distribuční soustavy tedy nedal souhlas s případnou kontinuální neměřenou dodávkou elektřiny realizující se po dni vyhotovení revizní zprávy, resp. po nabytí právní moci rozhodnutí o udělení licence v roce [rok] Smlouva o připojení výrobny do elektrizační soustavy byla uzavřena s provozovatelem distribuční soustavy dne [datum], téhož dne bylo instalováno měřící zařízení a od tohoto data byla výrobna elektřiny se souhlasem provozovatele distribuční soustavy připojena a dodávka elektřiny měřena. Dne [datum] byla rovněž uzavřena smlouva o podpoře formou výkupních cen.
8. Dále ze skutkových zjištění soudu I. stupně (a správního orgánu) plyne, že žalobce byl [anonymizována čtyři slova], územní inspektorát pro Moravskoslezský kraj, [číslo] sp. zn. [anonymizováno] ze dne [datum] uznán vinným ze spáchání správního deliktu podle ust. [ustanovení pr. předpisu], o cenách, kterého se dopustil tím, že nedodržel věcné podmínky stanovené [anonymizováno] orgánem podle § 5 odst. 5 zákona o cenách pro uplatnění úředně stanovené ceny upravené v cenových rozhodnutích [anonymizována tři slova] [číslo] [rok] v bodu ([číslo]) pro rok [rok], [číslo] [rok] v bodu (1.9) pro rok [rok], [číslo] [rok] v bodu (1.9) pro rok [rok], [číslo] [rok] v bodu ([číslo]) pro rok [rok], [číslo] [rok] v bodu ([číslo]) pro rok [rok] a [číslo] [rok] v bodu ([číslo]) pro rok [rok], když jako prodávající a držitel licence [číslo] na výrobu elektřiny ve své výrobně [anonymizována dvě slova], evidenční číslo výrobny [anonymizováno], [příjmení] [číslo] v Podvihově, [anonymizováno] zdoje [anonymizováno], za období od [datum] do [datum] (kontrolované období) neoprávněně uplatnil u provozovatele distribuční soustavy společnosti [právnická osoba] (v letech [rok] až [rok]) a později u operátora trhu s elektřinou [právnická osoba], a. s. (v letech [rok] až [rok]) úředně stanovenou cenu formou výkupních cen za období roku [rok] a formou zelených bonusů za období let [rok] až [rok] pro výrobu elektřiny využitím slunečního záření pro zdroj s instalovaným výkonem nad 30 [anonymizováno] a uvedeným do provozu od [datum] do [datum], ačkoliv měl správně uplatnit úředně stanovené ceny pro výrobu elektřiny s využitím slunečního záření pro zdroj s instalovaným výkonem nad 30 [anonymizováno] a uvedeným do provozu od [datum] do [datum], neboť nesplnil věcnou podmínku bodu ([číslo]) cenového rozhodnutí [anonymizována tři slova] [číslo] platného pro rok [rok], tj. vyrábět a dodávat elektřinu do elektrizační soustavy při uplatnění podpory již v roce [rok], nezbytnou pro posouzení této výrobny jako uvedené do provozu do [datum], přičemž začal vyrábět a dodávat elektřinu do elektrizační soustavy při uplatnění podpory formou výkupních cen prokazatelně až [datum], uplatnil a přijal za nesprávně vykázanou elektřinu platby od společnosti [právnická osoba] v období let [rok] až [rok] a od [právnická osoba], a. s. za období let [rok] až [rok], čímž získal přiměřený majetkový prospěch vyčíslený rozdílem stanovených výkupních cen a zelených bonusů ve výši [částka] a neodvedením odvodů z elektřiny ze slunečního záření za období od [datum] do [datum] ve výši [částka]. Za uvedený správní delikt byla žalobci uložena pokuta podle § 16 odst. 4, písm. b) zákona o cenách ve výši [částka]. Uvedené rozhodnutí nabylo právní moci poté, co žalobcovo odvolání proti němu bylo zamítnuto a prvostupňové správní rozhodnutí bylo potvrzeno [anonymizována čtyři slova], ústřední inspektorát [číslo] ze dne [datum] sp. zn. [anonymizováno].
9. Spornou rozhodnou otázku, zda předmětná výrobna byla uvedena do provozu v roce [rok] či v roce [rok], vyřešil soud I. stupně stejně jako správní orgán v žalobou napadených rozhodnutích. Využil přitom judikatorní závěry Nejvyššího soudu vyjádřené v rozhodnutích sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka]. Judikatura se zabývala především výkladem bodu (1.9) [anonymizováno] 4/ [rok], lze ji však dobře použít i pro výklad bodu ([číslo]) [anonymizováno] [číslo], neboť oba body obsahují totožný text. Nejvyšší soud se jednoznačně vyjádřil tak, že splnění požadavku dodávek do elektrizační soustavy v souladu s [anonymizováno] o udělení licence a vzniku oprávnění k výkonu licencované činnosti nelze spatřovat v uskutečnění takové dodávky, která předchází okamžiku nabytí právní moci o udělení licence. Vedle toho z judikatury Nejvyššího soudu plyne, že uvedená podmínka není splněna i tehdy, jde-li o dodávky, které nejsou realizovány v souladu s právem, tj. bez právního titulu, či dokonce protiprávně. Taktomu je v případě, jsou-li dodávky prováděny bezesmluvně a bez připojení k přenosové nebo distribuční soustavě provedené provozovatelem příslušné soustavy.
10. Pro poměry posuzované věci to dle soudu I. stupně znamená, že předmětná výrobna nebyla uvedena do provozu v roce [rok], neboť ke krátkodobému připojení výrobny k distribuční síti (na počátku prosince [rok]) došlo před pravomocným udělením licence (právní moc rozhodnutí o udělení licence nastala [datum]). [příjmení] v prosinci [rok] pak soud I. stupně pokládal současně za„ neoprávněnou“ ve smyslu ust. § 52 energetického zákona proto, že v uvedené době neměl žalobce uzavřenu smlouvu s provozovatelem distribuční soustavy (k uzavření smlouvy došlo až dne [datum]). Z těchto stěžejních důvodů (vysvětlených v bodě 25. odůvodnění) shledal soud I. stupně rozhodnutí správního orgánu věcně správným, a proto žalobu dle ust. § 250i o. s. ř. zamítl.
11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Úspěšnému účastníkovi bylo proti neúspěšnému žalobci přiznáno právo na náhradu vynaložených nákladů řízení. Přiznaná částka [částka] zahrnuje 1x paušální náhradu hotových výdajů ve výši [částka] dle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. a vyhlášky č. 254/2015 Sb. za úkon vyjádření k žalobě (ze dne [datum]) a náklady právního zastoupení vypočtené dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. odměnu za 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení, sepis vyjádření ze dne [datum] a účast na jednání soudu I. stupně dne [datum]) po [částka] dle ust. § 7 a § 9 odst. 4, písm. d) a § 11 odst. 1, písm. a), d) a g) vyhlášky, 3x paušální náhradu hotových výdajů advokáta po [částka] dle ust. § 13 odst. 4 vyhlášky a zvýšení souhrnu odměny a náhrad advokáta o 21% DPH v částce [částka].
12. Rozsudek napadl žalobce včasným odvoláním. Navrhl, aby odvolací soud změnil rozsudek tak, že žalobě bude vyhověno, případně aby jej zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.
13. Žalobce nesouhlasí s výkladem bodu ([číslo]) [anonymizováno] [číslo] tak, že k výrobě a dodávkám elektřiny do elektrizační soustavy musí dojít až po nabytí právní moci rozhodnutí o udělení licence. Jinak řečeno nesouhlasí s tím, že je nezbytné dodržet pořadí 1) udělení licence a následně 2) výroba a dodávka elektřiny do elektrizační soustavy. Dle žalobce je naopak možné splnění uvedených podmínek v opačném pořadí, pokud ke splnění každé podmínky dojde v roce [rok], což se v jeho případě stalo. Žalobce v této souvislosti poukázal na skutečnost, že sám [anonymizována tři slova] vydal dne [datum] stanovisko nazvané„ Uvedení obnovitelného zdroje energie do provozu a přiznání nároku na podporu“ k výkladu stejně formulovaného bodu (1.9) [anonymizováno] 4/ [rok], v němž za den uvedení výrobny do provozu pro stanovení rozhodného dne pro přiznání podpory označil„ pozdější z termínů účinná licence na výrobu elektřiny a datum paralelního připojení výrobny k distribuční soustavě, které se dokumentuje vystavením Protokolu o splnění technických podmínek pro uvedení výrobny do provozu s distribuční soustavou PDS“. Tento výklad byl později aprobován i ve výkladovém stanovisku [anonymizována tři slova] [číslo] k uvedení výrobny elektřiny z obnovitelného zdroje do provozu v roce [rok]. Jde o autentický výklad cenového rozhodnutí (výklad orgánu veřejné moci, jenž je autorem příslušné normy), který zakládá v adresátech legitimní očekávání, že se tímto výkladem budou správní orgány při posuzování data uvedení výrobny do provozu za účelem stanovení výše podpory řídit.
14. Žalobce podrobil kritice závěr soudu I. stupně o tom, že žalobce v roce [rok] nedodával elektřinu do elektrizační soustavy legálně (resp. oprávněně). Soud I. stupně tímto závěrem de facto protiprávně rozšířil podmínky stanovené [anonymizováno] předpisem [anonymizována tři slova] o nutnost mít uzavřenu smlouvu s provozovatelem distribuční soustavy a diskvalifikoval jakékoli dodávky energie, které se neuskutečnily na základě platné smlouvy o připojení k distribuční soustavě. Soudem I. stupně přijaté závěry jsou přitom v přímém rozporu s komentářem k § 52 energetického zákona, dle kterého představuje první paralelní připojení legální neměřenou dodávku elektřiny do distribuční soustavy v rámci odzkoušení provozu výroby:„ Jestliže měřící zařízení nebylo instalováno, nesmí být dodávka realizována, ledaže si to provozovatel přenosové soustavy či provozovatel distribuční soustavy na straně jedné a zákazník, výrobce elektřiny nebo provozovatel distribuční soustavy výslovně ujednali. V praxi k takovým ujednáním dochází (na základě Pravidla provozování distribuční soustavy) zejména v procesu prvního paralelního připojení výrobny k distribuční soustavě, jehož součástí je také uskutečnění legální neměřené dodávky elektřiny do distribuční soustavy v rámci odzkoušení provozu výrobny“ ([příjmení] K., [příjmení] [jméno], [příjmení] [jméno], [příjmení] [jméno], [příjmení] [jméno], [příjmení] [jméno], [příjmení] [jméno] [příjmení] zákon. Komentář. [obec]: [anonymizována tři slova], [rok], str. [číslo]). Legálnost neměřené dodávky elektřiny v rámci prvního paralelního připojení byla zdůrazněna i ve výkladovém stanovisku [anonymizována tři slova] [číslo]. Legálně tedy lze uskutečnit dodávku i v rámci procesu prvního paralelního připojení, přičemž podmínkou legálnosti není uzavření smlouvy s provozovatelem distribuční soustavy ani udělená licence. Pokud soud I. stupně v bodě 25. rozsudku uváděl, že [právnická osoba] o výrobě elektřiny a dodávce v roce [rok] nevěděla a nesouhlasila s ní, byla tato skutečnost v řízení vyvrácena (přípis společnosti [právnická osoba] ze dne [datum] a ze dne [datum] protokol o odzkoušení ochran generátorů ze dne [datum], vyjádřením [anonymizována dvě slova]).
15. Z pohledu smyslu a účelu stanovení okamžiku uvedení výrobny elektřiny do provozu je nerozhodné, zda bylo provedeno dříve první paralelní připojení nebo zda dříve nabyla právní moci licence na výrobu elektřinu. Dnem uvedení výrobny do provozu lze pro účely stanovení rozhodného dne označit pozdější z uvedených termínů, což plyne z obou výše zmíněných stanovisek [anonymizována tři slova]. Tento výklad pak zastává i Nejvyšší správní soud, jak plyne z rozsudku ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [číslo jednací] (rozhodnutí ve věci [anonymizováno] [obec]). Nejvyšší správní soud poukázal na to, že [anonymizována tři slova] závěry vyslovené ve stanovisku z roku [rok] plně potvrzuje ve výkladovém stanovisku [číslo] že jde o autentický výklad právní normy a konstatoval, že podmínku vyrábět a dodávat elektřinu do elektrizační soustavy podle bodu (1.9) [anonymizováno] 4/ [rok] bylo možné splnit také realizací prvního paralelního připojení výrobny do elektrizační soustavy.
16. Podmínka vyrábět a dodávat elektřinu do elektrizační soustavy je vyjádřením požadavku na dokončenost výrobny a její schopnost výroby elektřiny a její dodávky do elektrizační soustavy, jež je splněno již prvním připojením výrobny v rámci procesu prvního paralelního připojení (při němž též k dodávce elektřiny do distribuční soustavy dojde). Z povahy věci přitom nezáleží na tom, zda uvedenou schopností bude výrobna disponovat před udělením licence na výrobu elektřiny, nebo až poté. Druhá podmínka (získání pravomocné licence na výrobu elektřiny) vyjadřuje dovolenost takové činnosti (její oprávněnost). Podstatné je, aby byly splněny obě tyto podmínky, čímž dojde k naplnění sledovaného účelu (bude zde elektrárna, která splňuje všechny podmínky pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů – dokončenost, bezpečnost, povolení k činnosti). Neexistuje logický a ospravedlnitelný důvod, proč by k legální dodávce elektřiny do distribuční soustavy před udělením licence nemělo být přihlíženo. Takový požadavek by měl smysl pouze, pokud by šlo o dodávku nelegální, nepovolenou.
17. Z uvedeného tak plyne, že podmínku vyrábět a dodávat elektřinu do elektrizační soustavy bylo v roce [rok] možné splnit v rámci funkční zkoušky výrobny při prvním paralelním připojení, a to i před nabytím účinnosti licence na výrobu elektřiny, k čemuž v žalobcově případě došlo.
18. Žalobce soudu I. stupně vytkl, že dostatečně nevypořádal s jeho výše uvedenou klíčovou argumentací, nevzal v úvahu předložené důkazy prokazující legalitu dodávky z počátku prosince [rok] a nevzal v úvahu žalobcem označenou judikaturu Nejvyššího správního soudu (zejména rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] ve věci [anonymizováno] [obec] a sp. zn. [spisová značka]). Tato pochybení činí rozsudek soudu I. stupně nepřezkoumatelným. Žalobce rovněž poukázal na to, že odstavec 26. odůvodnění nijak odpovídá projednávanému případu a zjištěným skutečnostem (soud I. stupně zde zmiňuje, že v souvislosti s uvedením výrobny do provozu mohou být předloženy nepravdivé dokumenty a že existuje možnost [anonymizována tři slova], přičemž žádná takováto tvrzení v průběhu sporu ze strany [právnická osoba], a. s. nezazněla a žádné podobné skutečnosti nevyšly najevo). Žalobce uvedl, že nerozumí ani nekonkrétní polemice soudu stran dokončenosti výrobny, resp. její schopnosti sloužit svému účelu (tato skutečnost nebyla v dosavadním řízení nikdy zpochybněna), přičemž je zjevné, že pokud úspěšně proběhlo první paralelní připojení a výrobně byla udělena licence, byla výrobna dokončena a schopna provozu.
19. Dle žalobce se jeho případ odlišuje od případu řešeného v rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], a právní závěry uvedené v tomto rozsudku tak nelze použít; v případě řešeném Nejvyšším soudem výrobna v rozhodné době nesplňovala technické podmínky a rovněž nedošlo k dodávce energie do elektrizační soustavy. Rovněž nelze použít právní závěry vyjádřené Nejvyšším soudem v rozsudku sp. zn. [spisová značka] - rozhodnutí Nejvyššího soudu stojí na nesprávném závěru, že k legální dodávce elektřiny do distribuční soustavy může dojít pouze na základě smlouvy uzavřené s provozovatelem distribuční soustavy; tato premisa však byla následně judikatorně vyvrácena, když bylo dovozeno, že k legální dodávce elektřiny může dojít i v rámci procesu prvního paralelního připojení. Uvedený judikát pak vůbec nepodporuje závěr, že k dodávce elektřiny musí dojít až po získání licence. Nejvyšší soud v rozsudku posuzoval situaci, kdy první paralelní připojení v roce [rok] vůbec neproběhlo a dovolatel byl v roce [rok] připojen k distribuční soustavě jen za účelem odběru, nikoliv dodávek elektrické energie. Rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] pak žalobce rovněž nepokládá za správné, protože legálnost dodávek do elektrizační soustavy spojuje výhradně s existencí pravomocné licence na výrobu elektřiny a ignoruje skutečnost, že dodávka provedená v rámci prvního paralelního připojení je dodávkou legální.
20. Žalobce se vyjádřil i k úvaze soudu I. stupně v bodě 27. odůvodnění o částečném promlčení nároku na zaplacení doplatku finanční podpory (která však nepředstavuje nosný důvod rozhodnutí). Žalobce s úvahou soudu I. stupně nesouhlasil.
21. Konečně se žalobce vyjádřil k výši přiznaných nákladů řízení. Žalobce vyjádřil nesouhlas s tím, aby součástí přisouzených nákladů byly i náklady na zastoupení advokátem. [právnická osoba] s ohledem na předmět sporu vystupuje jako veřejnoprávní subjekt, který hospodaří s veřejnými prostředky. Lze na něho tedy aplikovat pravidlo, že je-li takový subjekt vybaven příslušnými organizačními složkami (finančně i personálně zajištěnými z veřejných prostředků), není v zásadě důvod, aby výkon svých práv a povinností v této oblasti přenášel na soukromý subjekt, jímž je advokát (viz nález Ústavního soudu sp. zn. [ústavní nález] ze dne [datum]).
22. Účastník navrhl potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Zdůraznil, že žalobce účelově pomíjí pravomocné rozhodnutí [anonymizována tři slova], kterým mu byla uložena pokuta za neoprávněné čerpání podpory v sazbě roku [rok], když správně měl čerpat podporu v sazbě roku [rok]. Uvedené pravomocné rozhodnutí, jímž byl žalobce uznán vinným spácháním správního deliktu, je pro soudy rozhodující v této věci závazné, jak plyne z ust. § 135 odst. 1 o. s. ř. Vázaností pravomocným [anonymizováno] o spáchání správního deliktu se rozumí především vázanost skutkovými zjištěními, která jsou uvedena ve výroku rozhodnutí. Podanou žalobou a předcházejícím správním řízením se tak žalobce nepřípustně snaží zvrátit výsledek pravomocně ukončeného správního řízení vedeného u [anonymizována tři slova].
23. Účastník je přesvědčen, že připojení předmětné výrobny elektřiny k distribuční soustavě po právu a se souhlasem provozovatele distribuční soustavy nastalo až po uzavření smlouvy o připojení k distribuční soustavě dne [datum]. Teprve od tohoto data, kdy byl současně instalován elektroměr, a mohlo být měřeno množství elektřiny, lze spolehlivě dovozovat oprávněnost připojení výrobny žalobce k distribuční soustavě a oprávněnost dodávky elektřiny do elektrizační soustavy. Provedení zkoušky ještě přede dnem udělení licence neznamená, že tímto datem započala kontinuální výroba a dodávka elektřiny do distribuční soustavy tak, aby se dalo určit, že ještě v průběhu roku [rok] nastal okamžik, kdy žalobce jako držitel pravomocně udělené licence na výrobu elektřiny zároveň dodával elektřinu do distribuční soustavy. Z výkladového stanoviska ERÚ ze dne [datum] a výkladového stanoviska [číslo] v němž byla správnost předchozího stanoviska aprobována, nelze dovozovat legitimní očekávání žalobce ohledně výkladu [anonymizováno] [číslo], neboť uvedená výkladová stanoviska byla přijata k výkladu [anonymizováno] 4/ [rok]. Ve věci údajné neměřené dodávky do sítě v roce [rok], kterou žalobce zmiňuje, odkázal účastník na názor vyjádřený [jméno] [příjmení] [anonymizována dvě slova] v rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací], podle něhož provedení zkoušek z důvodu zjištění provozuschopnosti elektrárny nelze pokládat za výrobu elektřiny rozhodnou pro vznik nároku na podporu ve smyslu zákona o podporovaných zdrojích a příslušného cenového rozhodnutí.; [jméno] vyjádřila názor, že vyrobená elektřina musí být spotřebována účelně v souladu s účelem a smyslem zákona o podporovaných zdrojích energie.
24. Argumentace judikaturou Nejvyššího správního soudu ve věci [anonymizováno] [obec] je nepřiléhavá z formálního i materiálního hlediska. Z formálního hlediska u žalobce (na rozdíl právě od společnosti [právnická osoba]) nedošlo ke zrušení rozhodnutí [anonymizována tři slova] o uložení pokuty za správní delikt, neboť žalobce nevyužil možnosti soudního přezkumu správního rozhodnutí. Z materiálního hlediska pak výrobce [právnická osoba] disponoval ke dni prvního paralelního připojení pravomocně udělenou licencí, což v případě žalobce nenastalo.
25. Účastník dále znovu ocitoval právní názory vyjádřené Nejvyšším soudem v rozhodnutích sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka].
26. Konečně účastník uvedl, že jím vynaložené náklady na zastoupení advokátem jsou účelné ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. V dané věci nejde o výkon běžné agendy operátora trhu, zakotvený zejména v ust. § 20a energetického zákona, a na účastníkovi nelze spravedlivě požadovat, aby byl v tomto složitém a specifickém sporu zastupován výhradně a pouze svým zaměstnancem. Dle účastníka není na místě, aby mu byla odepřena možnost nechat se právně zastoupit, to by znamenalo faktické porušení rovného postavení účastníků před soudem. Jak plyne z judikatury Ústavního soudu, prostřednictvím termínu účelně vynaložené náklady nelze diskriminačně vymezovat kategorii osob, která by z hlediska práva na právní zastoupení měla odlišné postavení, a sankcionovat ji nepřiznáním náhrady odměny advokáta; závěry o neúčelnosti nákladů na právní zastoupení veřejnoprávních subjektů nelze aplikovat paušálně bez přihlédnutí k předmětu řízení a jeho procesním specifikům (viz nález Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. I. ÚS 3819/13 a usnesení Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. II. ÚS 692/10). Účastník rovněž podotkl, že není veřejnoprávní korporací s ohledem na právní a faktické postavení operátora trhu, a poukázal na existenci práva na právní pomoc (zahrnující právo účastníka zvolit si, zda se nechá či nenechá v řízení zastoupit a kým), které není závislé na tom, zda by účastník soudního projednávání věci byl jinak schopen sám (viz nález Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. II. ÚS 187/06) a na to, že náklady spojené se zastoupení advokátem zpravidla budou odpovídat účelně vynaloženým nákladům ve smyslu ust. § 142 o. s. ř. (viz nález Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. I. ÚS 988/12).
27. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně dle ust. § 212 a § 212 a o. s. ř. včetně řízení, které vydání rozsudku předcházelo, a došel k závěru, že odvolání není opodstatněné.
28. Odvolací soud neshledal důvod pro zrušení napadeného rozsudku dle ust. § 219a odst. 1, písm. b) o. s. ř., tedy pro nepřezkoumatelnost danou nesrozumitelností či nedostatkem důvodů. Soudem I. stupně zvolený způsob odůvodnění rozsudku žalobci – odvolateli nijak nebrání vůči skutečným důvodům zamítavého rozhodnutí věcně argumentovat. K měřítkům přezkoumatelnosti rozhodnutí soudu nižších stupňů odvolací soud poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka], publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo] [rok]. Soud I. stupně v bodech 24. a 25. odůvodnění rozsudku srozumitelně vyjádřil svůj názor, proč nebyly v roce [rok] splněny všechny potřebné podmínky dle článku ([číslo]) Cenového rozhodnutí [anonymizována tři slova] ze dne [datum] [číslo] tj. proč v tomto roce žalobce dle názoru soudu nezačal„ v souladu s [anonymizováno] o udělení licence a vzniku oprávnění k výkonu licencované činnosti vyrábět a dodávat elektřinu do elektrizační soustavy“. Na srozumitelnosti vysvětlení nic nemění zcela zbytečný odstavec 26. odůvodnění rozsudku, který obsahuje (až nemístné) obecné úvahy, které s posuzovanou věcí nemají bližší souvislost.
29. Odvolací soud souhlasí s účastníkem v tom, že soudy v tomto řízení nemohou posoudit právní otázku, zda žalobce splnil věcnou podmínku bodu ([číslo]) [anonymizováno] [číslo] v roce [rok] a zda žalobci vznikl (a trvá) nárok na podporu dle zákona o podporovaných zdrojích energie a navazujících cenových rozhodnutích [anonymizována tři slova] pro zdroje uvedené do provozu v roce [rok], jinak než [anonymizováno] energetická [anonymizováno], územní inspektorát pro Moravskoslezský kraj, v pravomocném rozhodnutí ze dne [datum], jímž byl žalobce uznán vinným ze spáchání správního deliktu dle ust. § 16 odst. 1, písm. c) zákona o cenách. Jak správně vystihl účastník, soud v občanském soudním řízení (i v řízení dle části páté o. s. ř.) je vázán [anonymizováno] příslušných orgánů o tom, že byl spáchán mimo jiné přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo jej spáchal (§ 135 odst. 1 o. s. ř.). Právní názor vyjádřený ve výrokové části rozhodnutí [anonymizována tři slova] je nezbytnou součástí právní kvalifikace žalobcova jednání, které bylo posouzeno k tomu příslušným správním orgánem jako naplňující všechny znaky skutkové podstaty správního deliktu.
30. Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu je přitom ustálena v závěru, že obecný soud není v případě, kdy o předběžné otázce již bylo rozhodnuto správním orgánem, oprávněn přezkoumávat věcnou správnost pravomocného rozhodnutí správního orgánu (správního aktu). Může jej přezkoumat jen se zřetelem k tomu, zda je o akt nicotný (nulitní). Zkoumá tedy, zda jde o správní akt (zda nejde o paakt), zda je správný akt vydán v mezích pravomoci příslušného správního orgánu a zda je pravomocný a vykonatelný. I pro akt věcně vadný nebo nezákonný platí presumpce jeho správnosti. Nejde-li tedy o nicotný správní akt (paakt), platí i v případě věcné vadnosti či nezákonnosti rozhodnutí správního orgánu, že pokud jím bylo rozhodováno o otázce, jež má povahu otázky předběžné pro rozhodnutí soudu, soud z něj vychází (v situacích předpokládaných v ust. § 135 odst. 1 o. s. ř. je [anonymizováno]„ vázán“) – viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka], v němž byly shrnuty závěry obsažené v rozsudcích Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] a v usnesení ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka], shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka], rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] či rozsudek ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]). O nicotnosti rozhodnutí [anonymizována tři slova] přitom nelze hovořit, neboť teorie správního práva i judikatura správních soudů za vady způsobující nicotnost považuje např. absolutní nedostatek pravomoci, absolutní nepříslušnost rozhodujícího správního orgánu, zásadní nedostatky projevů vůle vykonavatele veřejné správy pro absolutní nedostatek formy, neurčitost, nesmyslnost, požadavek k plnění, které je [anonymizováno] nebo absolutně nemožné, uložení povinnosti nebo založení práva něčemu, co v právním smyslu vůbec neexistuje, či nedostatek právního podkladu k vydání rozhodnutí (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]).
31. Již z uvedeného důvodu je rozsudek soudu I. stupně věcně správný, stejně jako žalobou dle části páté o. s. ř. napadená rozhodnutí [anonymizována tři slova].
32. Stěžejní právní závěr soudu I. stupně o tom, že žalobci nevznikl nárok na podporu elektřiny vyrobené v předmětné výrobně z obnovitelného zdroje vyrábějícího elektřinu ze slunečního záření ve výši stanovené [anonymizováno 5 slov] účinným pro příslušný kalendářní rok pro zdroj uvedený do provozu v roce [rok] (a vznikl mu nárok na podporu elektřiny pro zdroj uvedený do provozu v roce [rok]), je zjevně správný i bez ohledu na výše uvedené. Je tomu tak proto, že ustálená judikatura Nejvyššího soudu se - při výkladu bodu (1.9) [anonymizováno] 4/ [rok], který je obsahově totožný s rozhodným bodem ([číslo]) [anonymizováno] [číslo] - oproti názoru žalobce přiklonila k závěru, že splnění požadavku dodávky do elektrizační soustavy v souladu s udělenou licencí nelze spatřovat v uskutečnění dodávky, jež předchází okamžiku nabytí právní moci o udělení licence. Nejvyšší soud tedy (na rozdíl od žalobce) nepochybně nalezl ospravedlnitelné důvody (které ve svých rozhodnutích vysvětlil), proč nemá být přihlíženo k jakékoliv dodávce elektřiny do distribuční soustavy před udělením licence (tj. i k legální neměřené dodávce provedené při zkoušce funkčnosti výrobny). Uvedený závěr zcela jednoznačně plyne z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka], v němž Nejvyšší soud poukázal na svůj rozsudek ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] uveřejněný pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a dále na svůj rozsudek ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. [spisová značka] (viz bod 48. a 49. odůvodnění) jednoznačně konstatoval, že již v minulosti vyjádřil požadavek na legálnost dodávek do distribuční sítě a za rozhodný ve vztahu k vykládané úpravě bodu (1. 9) cenového rozhodnutí [anonymizována tři slova] [číslo] [rok] označil okamžik, kdy výrobna elektřinu z obnovitelných zdrojů legálně – tedy na základě licence dodává do distribuční sítě.
33. Ke stěžejní odvolací argumentaci žalobce se pak Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. [spisová značka] rovněž jednoznačně vyjádřil (v bodě 53. odůvodnění):„ Opačný závěr přitom nevyplývá ani z dovolatelkou citované rozhodovací praxe Nejvyššího správního soudu. V tomto ohledu je třeba poukázat na skutkovou odlišnost případů projednávaných Nejvyšším správním soudem, neboť ten rozhodoval v situacích, kdy došlo k prvnímu paralelnímu připojení výrobny do distribuční soustavy až poté, co se stal výrobce držitelem licence (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]), nezabýval se tak otázkou významu dodávky provedené před tímto okamžikem. Ve svém rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], v němž Nejvyšší správní soud navázal na svá předchozí rozhodnutí, pak Nejvyšší správní soud podotkl, že je sporné, zda k dodávkám elektřiny mohlo po právu dojít před [datum] – tedy před okamžikem, kdy v tam projednávané věci nabyla právní moci licence výrobce elektřiny. Podobně Ústavní soud ve svém usnesení ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 1764/17, shrnul závěry dosavadní judikatury Nejvyššího správního soudu tak, že se ustálila v závěru, že za dodávku elektřiny významnou z hlediska uvedení zařízení do provozu lze považovat i dodávku elektřiny do distribuční soustavy v rámci prvního paralelního připojení výrobny k distribuční soustavě po získání licence na výrobu elektrické energie. Poukazuje-li dále dovolatelka na výkladové stanovisko ERÚ ze dne [datum], resp. výkladové stanovisko ERÚ [číslo] ze dne [datum], pak i zde je v závěrečném shrnutí vysloven závěr, podle kterého lze za datum uvedení výrobny do provozu v roce [rok] označit datum paralelního připojení výrobny s platnou licencí do distribuční soustavy“.
34. Odvolací soud tedy dle ust. § 219 o. s. ř. potvrdil rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný, včetně věcně správného výroku o nákladech řízení.
35. Výrok o nákladech odvolacího řízení vychází z ust. § 142 odst. 1 ve spojení s ust. § 224 odst. 1 o. s. ř. I v odvolacím řízení byl plně úspěšný účastník, odvolací soud mu proto proti žalobci přiznal právo na náhradu nákladů této fáze řízení. Přiznaná částka [částka] představuje odměnu za zastoupení advokátem dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 2 úkony právní služby (vyjádření k odvolání a účast na jednání odvolacího soudu dne [datum]) po [částka] dle ust. § 7, § 9 odst. 4, písm. d) a § 11 odst. 1 písm. g) a k ) vyhlášky, 2x paušální náhradu hotových výdajů advokáta po [částka] dle ust. § 13 odst. 4 vyhlášky a zvýšení souhrnu odměny a náhrad advokáta o 21% DPH v částce [částka].
36. Odvolací soud pokládá náklady na advokátní zastoupení vynaložené účastníkem v řízení dle části páté o. s. ř. za účelné ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Dle názoru odvolacího soudu nelze na účastníka – [právnická osoba], a. s., operátora trhu s elektřinou, vztáhnout závěry následující nálezové judikatury Ústavního soudu: např. nálezy sp. zn. [ústavní nález] - ve vztahu ke státu, sp. zn. [ústavní nález] - ve vztahu k statutárním městům, sp. zn. [ústavní nález] – ve vztahu k fakultní nemocnici, sp. zn. [ústavní nález] - ve vztahu k České televizi a sp. zn. [ústavní nález] – ve vztahu k [anonymizována dvě slova]. Podle uvedené nálezové judikatury tam, kde k hájení svých zájmů je účastník řízení vybaven příslušnými organizačními složkami finančně i personálně zajištěnými z veřejných prostředků, není v zásadě důvod, aby výkon svých práv a povinností v této oblasti přenášel na soukromý subjekt, jímž je advokát; pokud tak přesto učiní, pak není důvod pro uznání takto mu vzniklých nákladů jako účelně vynaložených. Uvedené právní závěry Ústavní soud přijal v případech právnických osob veřejného práva, tj. veřejných institucí hospodařících s veřejnými prostředky, které plní převážně veřejný účel. Do této kategorie však účastník, [právnická osoba], a. s. nemůže spadat již jen proto, že jde o právnickou osobu soukromého práva. Účastník nadto sice vykonává činnosti ve veřejném zájmu, avšak většinu svých příjmů nezískává z veřejných prostředků, nýbrž ze své podnikatelské činnosti. Odvolací soud tak v případě účastníka [právnická osoba] nenalezl racionální důvod pro odklon od pravidla, že ústavně garantované právo na právní pomoc zahrnuje právo každého účastníka řízení zvolit si, zda se nechá či nenechá zastoupit a případně kým, a od pravidla, že náklady spojené se zastoupením advokátem, zásadně odpovídají účelně vynaloženým nákladům řízení.
Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání za podmínek uvedených v ust. § 237 o. s. ř. Takové dovolání se podává do 2 měsíců od doručení tohoto rozsudku k Nejvyššímu soudu ČR u Obvodního soudu pro Prahu 8.