o odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 5. března 2024, č. j. 18 C 395/2022-110,

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím (výrok I), žalobě vyhověl jen co do úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] (výrok II) a žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka] (výrok III).

2. Takto soud I. stupně rozhodl o nároku žalobkyně na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným a nepřiměřeně dlouhým [podezřelý výraz] vedeným u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobkyně původně požadovala nemajetkovou újmu za nepřiměřenou délku [podezřelý výraz] ve výši [částka], nemajetkovou újmu za nezákonné [podezřelý výraz] ve výši [částka] a nemajetkovou újmu za částečný výkon nezákonně uloženého trestu, a to podmíněně uloženého trestu odnětí svobody a trestu zákazu řízení, ve výši [částka].

3. Žalobkyně uplatnila svůj nárok u žalované dne [datum], žaloba byla podána dne [datum], k dobrovolnému částečnému plnění ze strany žalované došlo až dne [datum], a to v celkové částce [částka]. V této částce tedy vzala žalobkyně žalobu co do jistiny zpět a soud I. stupně v této částce řízení již pravomocně zastavil.

4. Žalovaná, pokud jde o zbývající částku předmětu řízení, navrhovala zamítnutí žaloby, neboť své dobrovolné plnění považovala za dostatečné.

5. Soud I. stupně činil skutková zjištění k průběhu [podezřelý výraz] zahájeného dne [datum] (viz bod 12 napadeného rozsudku), které skončilo zproštěním obžaloby, když soud I. stupně rozhodoval 6x, odvolací soud 5x, jednou rozhodoval Nejvyšší soud o dovolání, který odsuzující rozsudek prvostupňového [podezřelý výraz] a rozhodnutí odvolacího [podezřelý výraz] o zamítnutí odvolání svým usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka], zrušil a věc přikázal Obvodnímu soudu pro [adresa] k projednání a rozhodnutí, neboť se neztotožnil se skutkovými závěry soudů nižších stupňů. Žalobkyně byla následně zproštěna obžaloby rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa], vydaným dne [datum], pod č. j. [spisová značka], který nabyl právní moci dnem [datum]. Soud I. stupně (v předmětném řízení) činil následně zjištění k tomu, jak nezákonné [podezřelý výraz] zasáhlo do života žalobkyně (viz bod 15 a další napadeného rozsudku).

6. Soud I. stupně s odkazy na příslušná ustanovení zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), dále jen „OdpŠk“ nebo „zákon č. 82/1998“, shledal poskytnuté zadostiučinění za všechny tři nemajetkové újmy přiměřeným. V podrobnostech viz body 32, 33 a 34 napadeného rozsudku. Žalobu proto zamítl a přiznal jen úrok z prodlení za opožděné plnění již vyplacené částky zadostiučinění. Náhradu nákladů řízení přiznal dle zásady úspěchu ve věci žalované s odkazem na § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).

7. Proti výrokům I a III napadeného rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání. Pokud jde o nemajetkovou újmu za nepřiměřenou délku řízení, požadovala úhradu celé požadované částky [částka]. Nesouhlasila s tím, že [podezřelý výraz] bylo skutkově i právně složité, neboť primárně prvostupňový [podezřelý výraz] [podezřelý výraz] zastavil a jen opakovanými intervencemi odvolacího soudu docházelo k neúměrnému prodlužování řízení. Argumentovala, že soud I. stupně měl přihlédnout k inflaci a nedržet se dolního rozmezí ročního zadostiučinění. Pokud jde o nemajetkovou újmu za nezákonné odsouzení, tvrdila, že vykonala téměř polovinu uloženého trestu (podmíněný trest odnětí svobody v trvání 6 měsíců se zkušební dobou jednoho roku a roční trest zákazu řízení motorových vozidel). Přiznanou nemajetkovou újmu ve výši [částka] považovala za nízkou. Pravomocným odsouzením došlo ještě k prohloubení zásahu [podezřelý výraz] do života žalobkyně, když žalobkyně používala motorové vozidlo denně a dále také k cestám za svou matkou v pokročilém seniorském věku žijící v [město], kdy tuto brávala autem na nákupy, což v době, kdy vykonávala trest, činit nemohla, s čímž se soud I. stupně nevypořádal. Pokud jde o nemajetkovou újmu za nezákonné [podezřelý výraz], nesouhlasila s argumentací soudu I. stupně, že se řízení pro ni po valnou část vyvíjela příznivě. Tvrdila, že po celé [podezřelý výraz] byla frustrována jeho průběhem, tj. opakovaným rušením zprošťujících rozhodnutí. [podezřelý výraz] zásadně zasáhlo do jejího osobního a pracovního života. Po pravomocném odsouzení se obávala o ztrátu zaměstnání. Jako bezúhonný člověk vnímala velmi úkorně, že by byla odsouzena také pro úmyslný [podezřelý výraz] (neposkytnutí pomoci). Nelze ji také vyčítat, že probíhající [podezřelý výraz] jako introvertní osoba spíše tajila, nechtěla, aby se o něm dozvěděla její matka, svěřila se jen sestře. Přiznanou částku ve výši [částka] považovala za nedostatečnou. Nesouhlasila také s tím, že jí nebyly přiznány náklady řízení, když k plnění žalované došlo až po uplynutí lhůty 6 měsíců od uplatnění nároku, v době, kdy již byla podána žaloba, a plněno bylo na všechny tři nároky, byť nedostatečně. Navrhovala proto změnu napadeného rozsudku a vyhovění žalobě.

8. Odvolání podala i žalovaná, a to do výroku o nákladech řízení, když požadovala jejich přiznání za další tři úkony, a to přípravy na jednání soudu.

9. Odvolací soud odvoláním napadený rozsudek soudu I. stupně přezkoumal podle § 212 a 212a o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je částečně důvodné, odvolání žalované do nákladů řízení důvodné není.

10. Soud I. stupně zjistil v zásadě dostatečně skutkový stav. Odvolací soud z jeho zjištění vychází.

11. Odvolací soud jen částečně doplnil výslech žalobkyně, přičemž dále zjistil, že žalobkyně v pozdější fázi [podezřelý výraz], kdy opakované rušení zprošťujících rozsudků pro ni bylo frustrující, se s tím, že je proti ní vedeno [podezřelý výraz], svěřila sestře. Své matce ve vyšším seniorském věku o [podezřelý výraz] říkat nechtěla, aby ji zbytečně nerozrušila, neboť její matka byla po smrti otce vnímavější ke špatným zprávám. Žalobkyně používala automobil denně a jezdila jím také za svou matkou do Liberce, několikrát do měsíce. Brávala ji na nákupy, ale i třeba na výlety. Po dobu, kdy měla uložen pravomocně trest zákazu činnosti, matce řekla, že autem jezdit nemůže, že je má v opravě. Nákupy pro matku pak zajišťovala prostřednictvím společností doručujících nákup až k zákazníkovi. Po rozhodnutí Nejvyššího soudu jí byl po vyřízení všech formalit vrácen řidičský průkaz až koncem února, fakticky tak nemohla automobilem jezdit do konce února 2022.

12. Soud I. stupně základ právního posouzení věci samé zcela správně vystavěl na závěrech dlouhodobě ustálené soudní praxe, podle níž stát odpovídá za škodu způsobenou zahájením a vedením [podezřelý výraz], které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozhodnutím [podezřelý výraz]. Zákon č. 82/1998 tento nárok sice výslovně neupravuje, avšak v dané souvislosti se vychází z analogického výkladu úpravy nejbližší, a to z úpravy odpovědnosti za škodu způsobené nezákonným rozhodnutím, za něž je považováno rozhodnutí, jímž se [podezřelý výraz] zahajuje. Neposuzuje se tedy správnost postupu orgánů činných v [podezřelý výraz] při zahájení [podezřelý výraz] (nejde o nesprávný úřední postup), rozhodující je výsledek [podezřelý výraz] (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [číslo], uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo] civ, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Soud I. stupně v souladu s výše uvedenými skutečnostmi správně uzavřel, že byla-li žalobkyně v předmětném [podezřelý výraz] zproštěna obžaloby, pak tím samým byl naplněn primární předpoklad vzniku uvedeného typu odpovědnosti žalované spočívající v existenci nezákonného rozhodnutí. Ostatně i žalovaná tuto odpovědnost ve vztahu ke všem třem uplatněným nemajetkovým újmám uznala, sporná je jen výše poskytnutého přiměřeného zadostiučinění za nemajetkové újmy.

13. Pokud jde o odvolací námitky, v otázce přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou [podezřelý výraz] souhlasí odvolací soud s úvahou soudu I. stupně obsaženou v bodě 34 napadeného rozsudku. S ohledem na počet rozhodnutí na prvních dvou instancích nelze již délku trestního stíhání považovat za přiměřenou. Soud I. stupně vyšel z částky přiměřeného zadostiučinění [částka] ročně snížené na polovinu za první dva roky při délce trestního stíhání cca 3 roky a 7 měsíců. Takto určenou základní částku přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu [částka] snížil o 10% za složitost věci danou mj. nutností vypracování znaleckého posudku a třemi instancemi, na kterých byla věc projednávána, a dospěl tak k částce [částka]. Ostatní kritéria soud I. stupně nemodifikoval, a to ani význam řízení pro žalobkyni, neboť ten je zohledňován i při poskytnutí nemajetkové újmy za nezákonné [podezřelý výraz], kdy je brána v úvahu i jeho délka. V případě nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku řízení již tedy k dalšímu navýšení přistoupit nelze. K otázce inflace odvolací soud uvádí, že se soud I. stupně řídil Stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [číslo], dále jen „Stanovisko“. Použití spodní hranice roční sazby přiměřeného zadostiučinění, tj. [částka] ročně, se jeví jako přiměřené, délka [podezřelý výraz] byla sice nepřiměřená, nebyla však extrémně dlouhá. K otázce inflace odkazuje odvolací soud na rozhodovací praxi Nejvyššího soudu. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], k možnosti překonání závěrů učiněných ve Stanovisku s ohledem na ekonomický růst se Nejvyšší soud vyjadřoval v usnesení ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], kde mj. uvedl, že na přiměřenost výše základní částky zadostiučinění nemá vliv ani znehodnocení měny v důsledku inflace nebo změna kursu měny (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], a ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Samotná vzrůstající životní úroveň pak není sama o sobě důvodem mechanického zvýšení zadostiučinění, když ani judikatura ESLP v tomto směru nedoznala změny.

14. Pokud jde o přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou žalobkyni výkonem trestu pravomocného v důsledku rozhodnutí [podezřelý výraz] soudu ze dne [datum], kterým bylo její odvolání zamítnuto, žalobkyně jednak vykonávala podmíněný trest odnětí svobody (6 měsíců s roční zkušební lhůtou) a dále roční trest zákazu činnosti. Způsobu života žalobkyně se dotkl především trest zákazu činnosti, který jí znemožňoval řízení automobilu, kterým do té doby jezdila v zásadě denně, při obstarávání svých záležitostí, a také s ním několikrát měsíčně jezdila za svou matkou do Liberce. Žalobkyně vypověděla, že fakticky došlo k vrácení řidičského průkazu až koncem února 2022, kdy nějakou dobu trvalo vyřízení nezbytných formalit, odvolací soud nemá důvod její výpovědi nevěřit. Žalobkyně původně požadovala zadostiučinění ve výši [částka] měsíčně, celkem [částka]. Odvolací soud shledal přiměřenou částku [částka] měsíčně, přiznal ji však za 7 měsíců, tedy i za únor 2022, celkem tedy [částka]. Žalovaná dobrovolně plnila částku [částka]. Odvolací soud proto žalobkyni přiznal dalších [částka] za tuto nemajetkovou újmu.

15. Pokud jde o přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným trestním stíháním, odvolací soud se zcela neztotožnil se závěry soudu I. stupně, pokud jde o výši zadostiučinění. Odvolací soud ve smyslu ustálené judikatury Nejvyššího soudu (např. rozhodnutí sp. zn. [spisová značka]) provedl srovnání s dalšími níže uvedenými případy, se kterými seznámil strany sporu:

a) pravomocným rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], ve znění rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka], byl poškozený, nezákonně stíhán pro [podezřelý výraz] zneužití pravomoci úřední osoby dle § 329 odst. 1, písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., [podezřelý výraz] (dále jen „TZ“), kdy mu tehdy hrozil trest odnětí svobody až 5 let, [podezřelý výraz] trvalo dva roky, následně byl skutek projednáván jako přestupek, odškodněn částkou [částka]. Došlo k zásahu do osobní a pracovní sféry poškozeného. Ten pracoval jako strážník městské policie, nebyl však postaven mimo službu. Jednalo se o bezúhonnou osobu. Jako komparace byla použita obdobná řízení týkajících se kolegů poškozeného, sp. zn. Městského soudu v Praze [spisová značka] a [spisová značka], výše zadostiučinění [částka] a [částka].

b) pravomocným rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], ve znění rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka], byl poškozený, nezákonně stíhán pro [podezřelý výraz] neposkytnutí pomoci dle § 207 odst. 1 zákona č. 140/1961 Sb., [podezřelý výraz] (dále jen „TZák“), kdy mu hrozil trest až 2 roky odnětí svobody, [podezřelý výraz] trvalo 4 roky, odškodněn částkou [částka]. Poškozený byl [podezřelý výraz] za tvrzené neposkytnutí pomoci svému kamarádovi, žil na menší obci, kde se všichni znali, před stíháním se účastnil veřejného dění, v důsledku [podezřelý výraz] se začal stranit lidí, požíval ve větší míře alkohol, řada kamarádů se od poškozeného odvrátila. Tento případ použil jako srovnávací materiál dva případy dále uvedené.

c) pravomocným rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], ve znění rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka], byl poškozený, nezákonně stíhán pro [podezřelý výraz][Anonymizováno]čin ublížení na zdraví z nedbalosti dle § 224 odst. 1 a 2 TZák, kdy mu jako řidiči autobusu hrozil trest odnětí svobody až 5 let, [podezřelý výraz] trvalo dva roky, odškodněn částkou [částka]. K zásahu došlo do osobního, partnerského a pracovního života (poškozený se obával ztráty zaměstnání).

d) pravomocným rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], ve znění rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka], byl poškozený, nezákonně stíhán pro [podezřelý výraz] zneužití pravomoci úřední osoby dle § 329 odst. 1, písm. a) TZ, kdy mu tehdy hrozil trest odnětí svobody 6 měsíců až 3 roky, [podezřelý výraz] trvalo necelé dva roky, odškodněn částkou [částka]. Poškozený byl policista, v místě dobře známý, byl postaven mimo službu, k zásahu došlo do osobního, rodinného a pracovního života.

16. Ve srovnávaných případech zadostiučinění nekleslo pod [částka], přičemž v případě a) hrozil shodný trest, délka [podezřelý výraz] byla kratší, zásah byl též do osobní a pracovní sféry; v případě b) hrozil nižší trest, délka [podezřelý výraz] byla obdobná, došlo k zásahu do osobní sféry, zde činilo odškodnění [částka]; v případě c) hrozil shodný trest, délka [podezřelý výraz] byla kratší, došlo k zásahu do osobní a pracovní sféry, byla zde obava poškozeného o ztrátu zaměstnání, a v případě d) hrozil nižší trest i délka [podezřelý výraz] byla kratší, došlo však k podstatnému zásahu do pracovního života postavením policisty ve vyšší funkci mimo službu, zde činilo odškodnění [částka].

17. Odvolací soud po provedeném srovnání a zvážení všech okolností případu, kdy žalobkyně byla do té doby bezúhonná osoba, která si nebyla vědoma svého pochybení (skutečnost, že se měla účastnit dopravní nehody bylo dovozována z kamerového záznamu, ona si toho dle svých tvrzení nebyla vědoma, nebyla ztotožněna ani SPZ jejího [SPZ] – viz výše uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu v [podezřelý výraz] žalobkyně), byla velmi frustrována opakovaným rušením zprošťujícího rozhodnutí, [podezřelý výraz] trvalo 3 roky a 7 měsíců, došlo k zásahu do jejího osobního a pracovního života, obávala se, hlavně po pravomocném odsouzení, ztráty zaměstnání v důsledku ztráty bezúhonnosti, dospěl k odpovídající částce přiměřeného zadostiučinění ve výši [částka]. Vzhledem k tomu, že částka [částka] byla po podání žaloby dobrovolně plněna, odvolací soud přiznal žalobkyni dalších [částka].

18. Z výše uvedených důvodů proto odvolací soud zamítavý výrok I změnil ohledně částky [částka] ([částka]) s požadovaným příslušenstvím dle § 220 odst. 1, písm. b) o. s. ř. tak, že ji žalobkyni přiznal, ve zbývající části tento výrok dle § 219 o. s. ř. potvrdil.

19. O náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů rozhodl odvolací soud dle § 224 odst. 2 ve spojení s § 142 odst. 1 a 3 a § 146 odst. 2, věta druhá o. s. ř. Výše plnění závisela na úvaze soudu. Žalovaná nevyřídila žádost žalobkyně v šestiměsíční lhůtě od uplatnění nároku. Plnila až v době, kdy byla podaná žaloba, cca po 8 měsících od uplatnění nároku a měsíc po podání žaloby, a plnila dobrovolně na všechny tři nároky. Je to tedy žalobkyně, kdo má nárok na plnou náhradu nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 bod 5, § 9 odst. 4 písm. a), § 11 odst. 1 a § 12 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.”) ze součtu tarifních hodnot 3 x [částka], tj. [částka], za 10 úkonů právní služby po [částka], tj. převzetí zastoupení, podání žaloby, odvolání do usnesení o místní nepříslušnosti, částečné zpětvzetí žaloby z [datum], účast na jednání soudu [datum], doplnění tvrzení na výzvu soudu, účast na jednání dne [datum] a dne [datum], podání odvolání, účast na jednání odvolacího soudu dne [datum], a dále 10 náhrad paušálních nákladů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. V souvislosti s cestami advokáta žalobkyně k jednání soudů vozidlem BMW X5, RZ [SPZ], vznikly cestovní výdaje, a to za cestu na jednání dne [datum], Ml. [adresa], nám. Republiky – Obvodní soud pro [adresa] a zpět – 2 x 60 km, s průměrnou spotřebou dle TP 6,0 l/100 km, cena za 1 l nafty dle § 158 odst. 3 zák. 262/2006 Sb., zák. práce – [částka]; tedy 6,0 x 44,10 x 1,20 = [částka], sazba základní náhrady na 1 km dle § 157 odst. 4 zák. 262/2006 Sb., zák. práce – [částka]; 120 x 5,20 = [částka], náhrada za ztrátu času 6 x [částka] = [částka]. Celkem za tuto cestu [částka]. Dále za cesty na jednání dne [datum] a dne [datum] - 2x Ml. [adresa], nám. Republiky – Obvodní soud pro [adresa] a zpět – 4 x 60 km, s průmětnou spotřebou dle TP 6,0 l/100 km, cena za 1 l nafty dle § 158 odst. 3 zák. 262/2006 Sb., zák. práce – [částka]; tedy 6,0 x 38,70 x 2,4 = [částka], sazba základní náhrady na 1 km dle § 157 odst. 4 zák. 262/2006 Sb., zák. práce – [částka]; 240 x 5,60 = [částka], náhrada za ztrátu času 12 x [částka] = [částka]. Celkem za tyto cesty [částka]. Dále za cestu [datum] na jednání odvolacího soudu - Ml. [adresa], nám. Republiky – Městský soud v [adresa] x 62 km, průměrná spotřeba dle TP 6,0 l/100 km, cena za 1 l nafty dle § 158 odst. 3 zák. 262/2006 Sb., zák. práce – [částka]; tedy 6,0 x 38,70 x 1,24 = [částka], sazba základní náhrady na 1 km dle § 157 odst. 4 zák. 262/2006 Sb., zák. práce – [částka]; 124 x 5,60 = [částka], náhrada za ztrátu času 6 x [částka] = [částka]. Celkem [částka]. Celkem cestovné činí [částka]. Po navýšení nákladů na právní pomoc advokáta včetně hotových výdajů a cestovních výdajů o 21% DPH činí celkové náklady řízení [částka] po zaokrouhlení. Náklady řízení byly přisouzeny na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) v delší lhůtě k plnění v trvání 15 dnů nutné ke zprocesování celé platby žalovanou.