o zaplacení 119 769,10 Kč s příslušenstvím

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 15% ročně od [datum] do zaplacení (výrok I) a dále uložil žalované povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám jeho advokáta (výrok II).

2. Takto soud I. stupně rozhodl o nároku žalobce na zaplacení smluvní pokuty. Žalobce tvrdil, že dne [datum] uzavřel jako objednatel s žalovanou jako zhotovitelem Smlouvu o dílo, na jejímž základě se žalovaná zavázala provést pro žalobce rekonstrukci stávající vodní nádrže „[název] – [adresa], m. č. [adresa]“ zahrnující celkovou rekonstrukci břehů a hráze nádrže včetně přítoku, odbahnění 1 a výměnu stávajícího vtokového a odtokového objektu. Smluvní strany si sjednaly, že dílo bude provedeno do [datum]. Cena díla byla sjednána v částce [částka]. Žalovaná dílo rozpracovala, avšak v průběhu provádění díla žalovaná fakticky provádění díla dlouhodobě přerušila. Dílo bylo rozpracované, avšak v jeho provádění nebylo pokračováno. Po celý rok 2022 nebylo dílo prováděno. Žalobce se opakovaně dotazoval, kdy žalovaná bude pokračovat v provádění díla. Žalobce zaslal žalované dopisy dne [datum], [datum], [datum]. Dále se snažil s žalovanou komunikovat i prostřednictvím e-mailu a telefonicky. Komunikace byla značně komplikovaná. Ke dni [datum] dílo nebylo provedeno ani předáno. Dne [datum] se uskutečnilo jednání mezi žalobcem a žalovanou, v rámci něhož žalovaná uvedla, že má zájem dílo dokončit a že bude v díle pokračovat od dalšího týdne. Žalovaná současně potvrdila, že provádění díla nebrání žádná technická ani finanční překážka, a potvrdila, že si je vědoma svého prodlení. Žalovaná však k pokračování v provádění díla nepřistoupila a dílo nebylo nadále prováděno, proto žalobce od smlouvy odstoupil. Dopisem ze dne [datum] žalobce vyzval žalovanou k úhradě smluvní pokuty s odkazem na článek XIII. odst. 2 Smlouvy o dílo ve výši [částka] denně, tedy za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] (55 x [částka]).

3. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Tvrdila, že prodlevy s dokončením díla byly způsobeny částečně z důvodu nepříznivých klimatických podmínek, dále z důvodu odstávky betonárky. Jelikož dílo bylo částečně financováno z dotace poskytované Ministerstvem zemědělství ČR, bylo z právě uvedených důvodů nutné požádat dotační orgán o souhlas s prodloužením termínu prací, s čímž byl žalobce seznámen, a žalovaná mu poskytovala v této souvislosti svoji součinnost. Určité prodlevy v provádění díla pak byly zapříčiněny též dlouhodobým vyjednávání mezi žalobcem a žalovanou o podobě opěrné zdi. V okamžiku, kdy byla žalovaná připravena dílo dokončit, žalobkyně od smlouvy odstoupila. Žalovaná dále uvedla, že se dohodla s žalobcem na prodloužení termínu dokončení díla, a to do [datum], s tím, že v prvních měsících roku 2023 bude připraven harmonogram dalších prací. Nicméně žalobce počátkem měsíce března 2023 od smlouvy odstoupil. Z důvodu pasivity na straně žalobce nedošlo k uzavření Dodatku ke smlouvě o dílo, který by potvrdil ústně uzavřenou dohodu o prodloužení termínu provádění prací do [datum].

4. Soud I. stupně činil skutková zjištění z listinných důkazů, která popal v bodech 4 až 12 napadeného rozsudku. Odvolací soud pro stručnost na tato zjištění odkazuje. Žalobu následně shledal důvodnou.

5. Soud I. stupně uvedl, že žalobce uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o dílo dle § 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), jejímž předmětem byla revitalizace obecního rybníka. Žalobce od této smlouvy odstoupil pro neplnění povinností ze strany žalované dopisem ze dne [datum]. Ve smlouvě bylo sjednáno dokončení a předání díla dne [datum]. Žalovaná měla dostatečný časový prostor pro provedení díla. Žalovaná byla opakovaně ze strany žalobce vyzývána ke splnění svých povinností a byl ji dán i prostor, aby upravila harmonogram prací a přistoupila k uzavření písemného dodatku, kterým by byl termín provedení prací prodloužen. Po několika snahách žalobce strana žalovaná přislíbila, že práce na díle zahájí v dalším týdnu po setkání smluvních stran dne [datum], k čemuž ze strany žalované nedošlo. Žalovaná též nevytvořila harmonogram prací. Z vyjádření v zápise o jednání ze dne [datum] je patrno, že žalované nebrání žádné technické ani finanční podmínky v dokončení díla. Již od května 2022 žalobce vyzýval žalovanou k zahájení prací, je tedy zřejmé, že neměl zájem o pozdržení prací z důvodu problémů z finančními prostředky. Žalovaná ani přes výzvu soudu I. stupně nedotvrdila konkrétní skutečnosti, které by jí bránily v provedení díla, zejména kdy byly nepříznivé klimatické podmínky, kdy byla dlouhá odstávka betonárky, a ohledně jednání týkajících se opěrné zdi. Je nepochybné, že se žalobce snažil o dohodu s žalovanou, avšak očekával její aktivní přístup, aby byl uzavřen dodatek ke smlouvě o prodloužení termínu provedení díla. K písemnému uzavření dodatku o prodloužení termínu k provedení díla, jak vyžaduje smlouva o dílo, nedošlo. Žalobci tak vznikl nárok na smluvní pokutu s odkazem na ustanovení bodu XIII.2. smlouvy o dílo. Tato smluvní pokuta za období od [datum] (dílo mělo být dokončeno a předáno do [datum]) do [datum] činí [částka] (55 x [částka]). Vyúčtování smluvní pokuty bylo žalované doručeno.

6. Soud I. stupně dále vysvětlil, proč neprovedl výslech starosty žalobce, když uvedl, že jiných důkazů (zápis z jednání, korespondence mezi žalobcem a žalovanou, odstoupení od smlouvy) je zřejmá vůle žalobce k jednáním s žalovanou. Nadbytečným shledal i výslech zaměstnance žalované [jméno FO] a stavbyvedoucího pana Klusáka, neboť veškeré podstatné věci týkající se stavby měly být ve stavebním deníku, který nebyl ze strany žalované navržen k důkazu, a dále je nepochybné, že probíhala jednání o případné dohodě o prodloužení termínu provedení díla, avšak písemný dodatek, jak vyžaduje smlouva o dílo, k prodloužení termínu provedení díla uzavřen nebyl. Ze samotného prohlášení ze strany žalované ze dne [datum] vyplývá, že mohla pokračovat v provádění díla, což neučinila.

7. Pokud jde požadavek žalované na moderaci smluvní pokuty ve smyslu § 2051 o. z., k této otázce soud I. stupně uvedl, že smluvní pokuta plní jak funkci prevenční, kdy se jednalo o provedení díla ve veřejném zájmu a bylo žádoucí, aby termín byl dodržen, tak funkci sankční, když žalované byl dáván dostatečný prostor pro zhotovení díla a řádným neprovedením tohoto díla nemohl být obecní rybník využíván. Smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z ceny díla s ohledem na celkovou cenu díla [částka] shledal soud přiměřenou a neshledal důvod ji moderovat.

8. O nákladech řízení rozhodl soud I. stupně dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).

9. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včasné odvolání. Namítala nedostatečně a nesprávně zjištěný skutkový stav. Tvrdila, že soud I. stupně nesprávně vyhodnotil obsah a význam ústní dohody, kterou mezi sebou uzavřel žalobce (rukou starosty) a žalovaná dne [datum] a která vyplývá ze sdělení ze dne [datum], které žalobce žalované zaslal. Z tohoto sdělení plyne, že se obě strany dohodly na prodloužení termínu dokončení díla do [datum] a že obě strany předpokládaly uzavření písemného dodatku ke smlouvě o dílo v tomto duchu. Žalovaná trvala na výslechu svědka [jméno FO], který v této věci jednal se starostou obce. Tento důkaz navrhovala k prokázání okolností uzavření ústní dohody o prodloužení termínu k dokončení díla, jakož i k okolnostem následného neuzavření písemného dodatku ke smlouvě o dílo, který by takovou dohodu stran stvrdil. Žalovaná tvrdila, že to není ona, kdo nese plnou odpovědnost za nedodržení původně sjednaného termínu provedení díla, a že právě proto by měl soud přistoupit k moderaci smluvní pokuty tak, aby výše pokuty odpovídala míře zavinění žalobkyně na vzniku prodlení. V návaznosti na to pak soud nesprávně posoudil věc po právní stránce, když nepřistoupil k moderaci žalobkyní uplatněné smluvní pokuty, ačkoli pro takovou moderaci byly nepochybně splněny zákonné podmínky. Navrhla proto, aby odvolací soud buď napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení, nebo aby jej změnil, žalobní nárok přiměřeně moderoval a ve věci znovu rozhodl.

10. Žalobce ve vyjádření k odvolání argumentoval, že mezi stranami byla sjednána písemná smlouva o dílo, kdy v čl. XVI. odst. 3 smlouvy o dílo strany sjednaly, že smlouvu lze měnit, doplňovat či upřesňovat jen písemnými dodatky. Žalobce nesouhlasí, že by s žalovanou uzavřel jakoukoli ústní dohodu o prodloužení termínu pro dokončení do [datum], avšak i kdyby tomu tak bylo, byla by takováto ústní dohoda zcela bezpředmětná, neboť smlouvu o dílo lze měnit jen písemně. Stejně tak z dopisu žalobce ze dne [datum] nelze učinit žádný závěr o takovéto dohodě. Žalobce nezpochybňuje, že měl snahu s žalovanou situaci řešit a komunikovat s ní, kdy dopisem ze dne [datum] si z žalovanou domlouval schůzku a prosil ji o zaslání návrhu dodatku ke smlouvě s předstihem. To však nelze považovat za uzavření dohody o změně obsahu smlouvy o dílo. Snaha žalobce o řešení byla stejně bezvýsledná. Žalovaná žádný návrh dodatku nezaslala a fakticky ani s žalobcem nekomunikovala. K uskutečnění schůzky došlo až dne [datum], během níž žalovaná vzala na vědomí své prodlení. Stejně tak žalovaná přislíbila, že bude pokračovat v provádění díla, avšak v přislíbeném termínu se opět nic nestalo. Žalovaná je se splněním své povinnosti v prodlení, v důsledku čehož jí vznikla povinnost k zaplacení smluvní pokuty. Žalobce proto navrhl potvrzení napadeného rozsudku.

11. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, dle § 212 a § 212a o. s. ř., a po provedeném jednání dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

12. Soud I. stupně zjistil skutkový stav v míře dostatečné pro své rozhodnutí. Odvolací soud ze skutkových zjištění soudu I. stupně vychází a plně na ně odkazuje. Soud I. stupně věc také posoudil správně po právní stránce. Zde se odvolací soud též zcela ztotožňuje s právním hodnocením soudu I. stupně a také na ně plně odkazuje.

13. Pokud jde o odvolací námitky žalované, žalovaná ani přes výzvu soudu I. stupně dle § 118a o. s. ř. řádně netvrdila, jak a po jakou dobu jí výše uvedené překážky bránily v řádném dokončení díla, její tvrzení zůstala v obecné rovině a jsou nevěrohodná. Bylo by proto nadbytečné v tomto směru doplňovat dokazování dalšími výslechy. Také neprokázala, že by došlo k písemné změně smlouvy o dílo a k posunutí termínu dokončení prací. Soudu I. stupně i žalobkyni lze přisvědčit, že i pokud bylo jednáno o případné změně smlouvy ohledně posunutí termínu dokončení, neznamená to, že k dohodě skutečně došlo. Dohoda navíc nemohla být učiněna ústně, ale byl nutný písemný dodatek. Žalovaná nevyhověla požadavku žalobce, aby předložila nový harmonogram dokončení díla, o čemž bylo jednáno v prosinci 2022, písemný dodatek tak nebyl uzavřen. Na poslední schůzce stran dne [datum] žalovaná i podepsala písemné prohlášení, že jí nebrání žádné technické ani finanční podmínky v dokončení díla a že neprodleně od dalšího týdne započne s pracemi, což se však nestalo a žalobce následně od smlouvy o dílo odstoupil.

14. Dle aktuální judikatury Nejvyššího soudu reprezentované sbírkovým rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] je nutné přiměřenost smluvní pokuty ve smyslu § 2051 o. z. posuzovat také s ohledem na to, jakým způsobem a za jakých okolností nastalo porušení smluvní povinnosti utvrzené smluvní pokutou a v jaké míře se dotklo zájmů věřitele, které měly být sjednáním smluvní pokuty chráněny. Soud nezkoumá nepřiměřenost ujednání o smluvní pokutě, nýbrž nepřiměřenost konkrétního nároku na smluvní pokutu. Přihlédne přitom nejen k okolnostem známým již v době sjednávání smluvní pokuty, ale též k okolnostem, které zde byly při porušení smluvní povinnosti, jakož i k okolnostem, které nastaly po jejím porušení, mají-li v porušení smluvní povinnosti nepochybně původ a byly-li v době porušení povinnosti předvídatelné. Tuto úvahu soud I. stupně učinil (viz shrnutí bod 7 tohoto rozsudku) a dospěl k závěru o přiměřenosti smluvní pokuty. Nelze mu tedy vytýkat, že nepřistoupil k její moderaci. Postupoval dle aktuální judikatury a jeho úvaha je zcela správná.

15. Z výše uvedených důvodů shledal odvolací soud napadený rozsudek věcně správným a dle § 219 o. s. ř. jej potvrdil včetně správného výroku o nákladech řízení.

16. O náhradě nákladů odvolacího řízení odvolací soud rozhodl dle § 224 odst. 1 ve spojení s §142 odst. 1 o. s. ř. a ve věci úspěšnému žalobci přiznal jejich plnou náhradu. Tyto náklady jsou tvořeny odměnou advokáta, a to za dva úkony právní služby, vyjádřením k odvolání a účastní na jednání odvolacího soudu, z tarifní hodnoty [částka], v sazbě [částka] za úkon, a dvěma paušálními náhradami nákladů po [částka] dle § 6 odst. 1, § 7, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 a § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“). Dále jsou náklady řízení tvořeny cestovními náklady advokáta dle § 14 a. t. za cestu na jednání odvolacího soudu z Příbrami do Prahy a zpět (130 km) ve výši [částka], náhradou za promeškaný čas 4 půlhodiny po [částka] za 1 půlhodinu. Celková výše nákladů odvolacího řízení činí [částka] a tyto náklady byly žalobci přiznány v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1, věta prvá před středníkem o. s. ř.) na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).