Rozhodnutí 29 Co 250/2024-121

1. Soud I. stupně v záhlaví citovaným rozsudkem uložil žalované zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši [částka], to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.). Žalované zároveň uložil zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám její zástupkyně (výrok II.).

2. Předmětem řízení je zaplacení faktury číslo [číslo] dne [datum] znějící na žalovanou částku. Žalobkyně ji vystavila žalované na základě objednávky č. [hodnota]-[číslo] ze dne [datum] a předávacího protokolu ze dne [datum] za čerpání a vysávání vody v objektech stavebního díla [jméno FO] [jméno FO], v nichž žalovaná prováděla stavební činnost.

3. Žalovaná nárok žalobkyně ani částečně neuznala. Namítla jednak neprokázaný rozsah provedených prací, jednak skutečnost, že za ni měl ve věcech realizačních a technických jednat [jméno FO]. Ten však rozsah prací provedených žalobkyní nepotvrdil a nepřevzal. Předávací protokol podepsal [jméno FO] přibližně 2 měsíce po údajném provedení prací. Nebyl k převzetí prací oprávněn a s časovým odstupem nemohl provedení prací zkontrolovat.

4. Soud I. stupně provedl k důkazu řadu listinných důkazů a vyslechl svědky [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] a jako účastníka řízení [jméno FO], jednatele žalobkyně. Dospěl ke skutkovému závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena dohoda, na jejímž základě se žalobkyně zavázala provést pro žalovanou sjednané práce – čerpání a vysávání vody na stavební akci [jméno FO] [jméno FO] ve sjednaném rozsahu a žalovaná se zavázala uhradit žalobkyni za provedené práce cenu sjednanou prostřednictvím akceptace cenové nabídky. Smluvní strany se dohodly, že cena bude uhrazena na základě faktury, jejíž součástí bude soupis provedených prací. Za žalobkyni měl podle dohody jednat [jméno FO] a za žalovanou [jméno FO] ve věcech realizačních a technických, [jméno FO], úsekový stavbyvedoucí, jako zásobovač, [tituly před jménem] [jméno FO] jako hlavní stavbyvedoucí a kontaktní osoba na stavbě a [jméno FO] v oboru přípravy staveb. Žalobkyně provedené práce spočívající v čerpání a vysávání vody dle objednávky [číslo] předala, provedení prací v plném rozsahu dle objednávky potvrdil podpisem předávacího protokolu ze dne [datum] za žalovanou [jméno FO]. Žalovaná fakturu na částku [částka] ve třicetidenní lhůtě splatnosti ani později přes opakované výzvy žalobkyně neuhradila.

5. Po právní stránce soud I. stupně posoudil žalobou uplatněný nárok jako nárok na zaplacení ceny díla dle ust. § 2610 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) a dospěl k závěru, že je důvodný. V řízení bylo zjištěno, že účastníci mezi sebou zavedli během dlouhodobé spolupráce a s ohledem na větší množství zakázek zajišťovaných žalobkyní určitou praxi ohledně objednávek a předání díla zejména v případech naléhavé potřeby odčerpání vody na stavbách. Právě s ohledem na charakter urgentní zakázky na odčerpání vody docházelo nejprve k provedení prací a až následně byla zhotoviteli zaslána objednávka a sepsán předávací protokol. Předem totiž ani nebylo možné určit, kolik vody bude nutno odsát, hodnota zakázky byla zjištěna až po jejím provedení.

6. Soud I. stupně neměl pochybnosti o tom, že práce dle objednávky datované dnem [datum] byly provedeny ve sjednaném rozsahu, a to dílem přímo žalobkyní a dílem subdodavatelsky prostřednictvím společnosti [právnická osoba], jak to vyplynulo ze svědeckých výpovědí. Neztotožnil se s argumentací, že jedinou oprávněnou osobou jednat za žalovanou byl dle objednávky [jméno FO]. Z objednávky, všeobecných obchodních podmínek žalované ani ze zavedené smluvní praxe nevyplývá, že pouze on mohl přebírat provedené práce a podepisovat předávací protokoly. Proto soud žalobě vyhověl a přiznal úspěšné žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení.

7. Žalovaná podala proti rozsudku včasné odvolání. Uvedla v něm, že soud I. stupně nesprávně zjistil skutkové okolnosti rozhodné pro právní závěr o právu žalobkyně na úhradu ceny díla a nesprávně aplikoval pravidla pro koncentraci řízení, neudělil žalované totiž procesní poučení dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř.

8. Soud I. stupně podle žalované opominul, že ustanovení § 2604 a § 2610 odst. 1 o. z. mají dispozitivní charakter. Dohoda účastníků má přednost před zákonnou úpravou. V článku 7 a 8 všeobecných obchodních podmínek se žalovaná mimo jiné zavázala uhradit cenu díla na základě vystavené faktury, jejíž nedílnou přílohu bude tvořit soupis skutečně provedených prací podepsaný stavbyvedoucím uvedeným jako kontaktní osoba v objednávce. Ten žalobkyně v řízení nepředložila. Soud se spokojil s předávacím protokolem ze dne [datum]. Zatížil tak řízení vadou podle § 205 odst. 2 písm. d), resp. e) o. s. ř. Žalovaná setrvala na svém výkladu objednávky, že jedinou oprávněnou osobou, která mohla potvrzovat či přebírat provedené práce, byl [jméno FO].

9. Dále žalovaná namítla, že z výslechu [jméno FO], jednatele žalobkyně, vyplynulo, že si byl vědom skutečnosti, že veškeré objednávky nad [částka] musí být schváleny ředitelem žalované [jméno FO]. Závěr soudu, že interní pravidla ohledně schvalování objednávek s hodnotou nad [částka] ředitelem žalované nemohou jít k tíži žalobkyně, je v rozporu s druhou větou ustanovení § 431 o. z. [jméno FO] vypověděl, že byl informován o interním pravidle pro schválení objednávky s hodnotou převyšující [částka]. V reakci na tento důkaz navrhla žalovaná výslech [jméno FO], který se mohl detailně vyjádřit k interním procesům upravující podrobně schvalování objednávek. Přestože žalovaná tento důkaz bez své viny nemohla uplatnit dříve, soud jej v rozporu s ustanovením § 118b odst. 1 o. s. ř. odmítl provést.

10. Žalovaná závěrem navrhla, aby odvolací soud rozsudek zrušil a vrátil věc k novému projednání soudu I. stupně.

11. Žalobkyně se s rozsudkem ztotožnila a navrhla jej jako správný potvrdit. Co se týče výslechu [jméno FO], uvedla, že jej žalovaná mohla navrhnout dříve. Z výpovědi jednatele žalobkyně vyplynulo, že s [jméno FO] nikdy nejednal. Dále z ní vyplynulo, že o interních pravidlech schvalování zakázek žalované se žalobkyně dozvěděla až při řešení úhrady ceny sporné zakázky, proto toto pravidlo nemůže jít k její tíži. [jméno FO] se měl na návrh žalované vyjádřit ke schvalování a interním postupům žalované. To jsou okolnosti uplatněné v rozporu s koncentrací řízení. Podle žalobkyně není povaha interních procesů u žalované podstatná pro rozhodnutí ve věci samé. Žalovaná v odvolání návrh na provedení tohoto důkazu odůvodnila nově tak, že měl prokázat, že žalobkyně věděla o interních pravidlech a o překročení zástupčího oprávnění [jméno FO]. To zásadě koncentrace rovněž odporuje. Žalobkyně mění svá tvrzení: původně tvrdila, že práce nebyly odvedeny vůbec, poté, že nebyly provedeny ve fakturovaném rozsahu, a v odvolání tvrdí, že objednávka neproběhla dle interních procesů, a proto nebyla uhrazena.

12. Závěrem žalobkyně navrhla, aby odvolací soud rozsudek potvrdil a přiznal jí náhradu nákladů odvolacího řízení.

13. Odvolací soud po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou a že splňuje náležitosti uvedené v ust. § 205 o. s. ř., přezkoumal napadený rozsudek a řízení, které jeho vydání předcházelo, a to způsobem vyplývajícím z § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř., a po provedeném jednání dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněné.

14. Odvolací soud se podrobně zabýval postupem soudu I. stupně, který předcházel vyhlášení rozsudku. Soud I. stupně poučil účastníky o koncentraci řízení a žalobkyni dle ust. § 118a o. s. ř. o následcích neunesení důkazního břemene při prvním ústním jednání ve věci dne [datum], k doplnění důkazních návrhů stanovil oběma účastníkům lhůtu 10 dnů. Žalovaná měla v této lhůtě doplnit identifikaci dvou navržených svědků [jméno FO] a [jméno FO], zejména jejich doručovací adresy. Žalovaná tyto údaje nedoplnila, proto svědkové nemohli být předvolání na následující jednání, konané dne [datum]. Při něm žalovaná nově navrhla výslech [jméno FO], ředitele žalované. Soud I. stupně při tomto druhém jednání vyslechl svědky navržené žalobkyní a doplnění dokazování výslechem svědků [jméno FO] a [jméno FO] zamítl. Toto procesní rozhodnutí odvolací soud podrobil přezkumu, neboť je jednou z odvolacích námitek žalované.

15. Dle ust. § 120 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede. Citované ustanovení ukládá účastníkům povinnost označit důkazy k prokázání jejich tvrzení. Důkazní návrhy, které strana učiní, musí označit natolik určitě a konkrétně, aby bylo zřejmé, jaká skutečnost jimi má být prokázána, a současně tak konkrétně, aby soud mohl důkazní prostředek obstarat. (srov. komentář k cit. ustanovení autora [jméno FO], publikovaný v ASPI). Soud nemusí vyhovět každému takovému důkaznímu návrhu (viz např. III. ÚS 150/93), neboť by pak mohly být prováděny i takové důkazy, které nemají pro posouzení věci význam. Je však povinností soudu o navržených důkazech rozhodnout, a pokud určitému důkaznímu návrhu nevyhoví, v odůvodnění v souladu s § 157 odst. 2 o. s. ř. vyložit, proč důkaz neprovedl (viz např. I. ÚS 2610/11). Pokud soud důkaz neprovede a důkazní návrh nezamítne, popř. neodůvodní, proč mu nevyhověl, jedná se o tzv. opomenutý důkaz (II. ÚS 881/08, II. ÚS 2067/14, III. ÚS 395/05 a další). Judikatura Ústavního soudu však nepovažuje opomenutí důkazu za porušení práva na spravedlivý proces v situaci, kdy by opomenutý důkaz stejně neměl být proveden, např. „v případě důkazních návrhů nemajících k projednávané věci žádnou relevanci, jež nemohou vést k objasnění skutečností a otázek, podstatných pro dané řízení, resp. mohou být dokonce i výrazem procesní taktiky“ (viz např. II. ÚS 2067/14, II. ÚS 2172/14).

16. V projednávané věci soud I. stupně nevyhověl návrhu žalované na výslech tří svědků. Co se týče [jméno FO], na jeho provedení jeho výslechu žalovaná výslovně netrvala. Co se týče [jméno FO], vytkl soud I. stupně žalované, že v uložené lhůtě soudu nedodala jeho identifikační údaje. Co se týče [jméno FO], návrh na jeho výslech odmítl jako uplatněný opožděně po uplynutí koncentrační lhůty. Ohledně svědků [jméno FO] a [jméno FO] se odvolací soud zaměřil na odůvodnění důkazního návrhu, tzn. označení sporných skutečností, které navržené důkazy měly podle žalované prokázat. V případě výslechu [jméno FO] odvolací soud považuje postup soudu I. stupně, kdy nepovolil právnímu zástupci při jednání telefonicky zjistit doručovací adresu navrženého svědka, za nepřiměřeně formalistický a má za to, že zamítnutí důkazního návrhu z tohoto důvodu by neobstálo. Nicméně za dané důkazní situace a zejména za stavu tvrzení uplatněných žalovanou stranou neposoudil odvolací soud provedení tohoto důkazu jako účelné ke zjištění skutkového stavu. Svědecké výpovědi, účastnická výpověď, objednávka a předávací protokol bylo možno hodnotit jako důkazy, které prokazují bezrozporně, že [jméno FO] jednak byl oprávněn za žalovanou jednat a že také jednal, dále že potvrdil provedení díla v objednaném rozsahu a předávací protokol podepsal. O pravosti jeho podpisu nepanoval ani stín pochybnosti. Žádné tvrzení, které by popsané přijaté skutkové zjištění zpochybňovalo, ze strany žalované nepadlo. Proto opomenutí, resp. oslyšení tohoto důkazního návrhu nepředstavuje vadu, která by měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci samé.

17. Co se týče výslechu [jméno FO], který by musel být proveden jako kvaziúčastnický, neboť navržený svědek je představitelem žalované s rozhodovací pravomocí, takový důkaz soud provádí, pouze pokud nelze tvrzenou skutečnost prokázat jinak. Žalovaná navrhla tento výslech k detailnímu vysvětlení interních procesů u žalované (srov. protokol z jednání soudu I. stupně konaného dne [datum], č. l. 83 spisu). Existence interních pravidel však mezi účastníky nebyla sporná, žalobkyně pouze namítala, že uplatnění pravidla o schválení objednávky s hodnotou nad [částka] ředitelem žalované nemůže jít k její tíži. Pokud žalovaná tvrdí, že tímto důkazem hodlala reagovat na provedené důkazy, jde o pouze nepřímou souvislost s dosavadními výsledky dokazování. Tvrzení o důvodu neuhrazení faktury právě z důvodu, že cena díla přesáhla [částka] a nebyla schválena ředitelem žalované, je oproti dosavadní obraně žalované ohraničené koncentrační lhůtou nové, a proto rozhodnutí soudu I. stupně důkaz neprovést posoudil odvolací soud jako správné.

18. Závěr o skutkovém stavu, který soud I. stupně učinil na základě provedeného dokazování, tvoří solidní základ pro právní posouzení nároku žalobkyně. Stěžejní důkaz, předávací protokol ze dne [datum] podpořený slyšenými svědky, prokazuje provedení prací v objednaném rozsahu. Obsah protokolu nebyl zpochybněn, až na datum jeho podpisu zhruba dva měsíce po provedení prací. Zpoždění vyhotovení objednávky a předávacího protokolu vysvětlila žalobkyně zavedenou praxí a specifikou prováděného díla. Podpis stavbyvedoucího [jméno FO] na tomto protokolu rovněž nebyl žalovanou zpochybněn. Klíčový argument žalované, na kterém žalovaná postavila svou obranu, totiž nedostatek oprávnění [jméno FO] dílo převzít a předávací protokol podepsat, posoudil soud I. stupně správně. V objednávce se uvádí, že [jméno FO] jedná za žalovanou ve věcech realizačních a technických, dále je uvedeno, že [tituly před jménem] [jméno FO] je kontaktní osobou na stavbě, rovněž u něj je uvedeno telefonické a e-mailové spojení. Objednávka neobsahuje žádnou osobu, která je oprávněna jednat za žalovanou ve věcech smluvních. Tento text nelze vyložit tak, že jedinou osobou oprávněnou podepsat předávací protokol byl [jméno FO], nevyplývá to z jazykového rozboru ani z faktického stavu, kdy [tituly před jménem] [jméno FO] byl v hierarchii žalované nadřízeným [jméno FO]. Rozhodně pak takový výklad nelze přijmout k tíži obchodního partnera žalované.

19. Co se týče všeobecných obchodních podmínek žalované datovaných [datum], jsou označeny jako nedílná součást objednávky. Lze mít za to, že akceptací objednávky se jim žalobkyně podřídila. Pokud čl. [právnická osoba] podmínek stanoví, že fakturace bude probíhat na základě soupisu skutečně provedených prací odsouhlasených stavbyvedoucím, pak této podmínce žalobkyně vyhověla, neboť fakturu vystavila na základě potvrzení rozsahu provedených prací stavbyvedoucím [jméno FO] na předávacím protokolu.

20. Odvolací soud se z výše uvedených důvodů mohl ztotožnit s právním posouzením, jak jej přijal soud I. stupně, a posoudit jeho rozhodnutí jako věcně správné.

21. Z uvedených důvodů odvolací soud potvrdil napadený rozsudek podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný, včetně akcesorického výroku o nákladech řízení.

22. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení úspěšná, proto jí náleží náhrada nákladů na zastoupení advokátem. Jde o odměnu za 2 úkony právní služby (vyjádření k odvolání a účast na jednání soudu dne [datum]) po [částka] podle § 7 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, paušální náhradu hotových výdajů podle § 13 a. t. ve výši [částka] za každý úkon právní služby a náhrada daně z přidané hodnoty, jíž je právní zástupkyně žalobkyně plátkyní v sazbě 21% a ve výši [částka]. Výpočet 2 x [částka] + 2 x [částka] + 21% z [částka] = [částka]Kč).

23. Dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.