Rozhodnutí 29 Co 224/2024-87

1. Napadeným rozsudkem soud I. zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení (výrok I), a žalobci uložil povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka] (výrok II).

2. Takto rozhodl o nároku žalobce na náhradu majetkové újmy způsobené v důsledku nesprávného úředního postupu, který měl spočívat v nepředvolání žalobce jako účastníka řízení u Obvodního soudu pro [adresa], pod sp. zn. [spisová značka], k jednání nařízenému na den [datum] a na den [datum]. Žalobce tvrdil, že nebýt nesprávného úředního postupu, a to jeho nepředvolání, tj. kdyby byl k uvedeným jednáním řádně předvolán, dosáhl by plného úspěchu ve věci, a nebyla by mu tak vnikla škoda spočívající ve vynaložených nákladech na právní zastoupení, dále v nákladech řízení, které musel zaplatit procesně úspěšné protistraně, a nakonec by nedošlo ani ke vzniku ušlého zisku ve formě nepřiznané jistiny. Tvrzená škoda se dle žalobce po upřesnění žaloby skládá z částek [částka], což je nepřiznaná jistina, dále [částka], což jsou náklady řízení zaplacené procesně úspěšné protistraně, a dále [částka], [částka], [částka] a [částka] (náklady vynaložené žalobcem a jeho manželkou na vedení řízení).

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, neboť nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu. I kdyby k němu došlo, nebyly splněny další dva předpoklady pro vznik odpovědnosti za škodu. Dále uvedla, že žalobce uplatňuje stejnou škodu v řízení vedeném u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. [spisová značka], a to z důvodu nezákonného rozhodnutí. Ani jeden z nároků žalovaná neshledává důvodným. Pokud jde o posuzované řízení vedené u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] (dále též „posuzované řízení“), žalobce se sám připravil o možnost přezkoumat pro něj nepříznivý (zamítavý) rozsudek soudu I. stupně, když nezaplatil soudní poplatek za odvolání, a odvolací řízení pak bylo zastaveno. Nevyužil tak všech možností, jak zvrátit pro něj nepříznivé rozhodnutí a předejít vzniku škody. Pokud by bylo odvolání řešeno po věcné stránce, byla by řešena i otázka nákladů řízení. Jejich náhrady se nyní nemůže domáhat, když je mohl uplatnit v posuzovaném řízení.

4. Soud I. stupně činil skutková zjištění v bodech 6 až 14 napadeného rozsudku. Odvolací soud na tato zjištění pro stručnost odkazuje. V bodě 15 napadeného rozsudku učinil soud I. stupně závěr o skutkovém stavu, a to tento: Žalobce vystupoval v posuzovaném řízení v procesním postavení jednoho ze žalobců. Dne [datum] byl vydán elektronický platební rozkaz, který byl dne [datum] zrušen z důvodu nemožnosti jeho doručení žalované. Při jednání konaném dne [datum] byl vyhlášen rozsudek pro zmeškání. Tento rozsudek byl dne [datum] potvrzen odvolacím soudem. Žalovaná podala dovolání i žalobu pro zmatečnost. Řízení o žalobě pro zmatečnost bylo přerušeno do skončení dovolacího řízení. Spis byl dne [datum] předložen Nejvyššímu soudu ČR, který rozsudkem ze dne [datum] zrušil oba napadené rozsudky a vrátil věc soudu I. stupně k dalšímu řízení. Následně bylo vydáno rozhodnutí o zastavení řízení o žalobě pro zmatečnost. Dne [datum] se konalo jednání a dne [datum] byl při jednání vyhlášen rozsudek, kterým byla žaloba zamítnuta a žalobcům bylo uloženo zaplatit žalované náhradu nákladů řízení. Žalobci podali odvolání, po výzvě k zaplacení soudního poplatku podali žádost o osvobození od soudních poplatků. Jejich žádost byla usnesením ze dne [datum] zamítnuta, rozhodnutí soudu I. stupně bylo potvrzeno odvolacím soudem. Další žádost žalobců o přiznání osvobození od soudních poplatků byla zamítnuta usnesením ze dne [datum], dne [datum] bylo rozhodnutí soudu I. stupně potvrzeno odvolacím soudem. Usnesením ze dne [datum] bylo odvolací řízení pro nezaplacení soudního poplatku zastaveno. Rozhodnutí soudu I. stupně bylo dne [datum] potvrzeno odvolacím soudem. Řízení pravomocně skončilo dne [datum].

5. Po právní stránce soud I. stupně odkázal na § 1 odst. 1, § 5, § 7 odst. 1, § 13 odst. 1 a § 26 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), dále též „zákon č. 82/1998 Sb“, tato ustanovení v napadeném rozsudku citoval. Také uvedl, že podle zákona č. 82/1998 Sb. jsou podmínkami vzniku odpovědnosti státu za škodu existence odpovědnostního titulu, a to nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, vznik škody a existence příčinné souvislosti mezi odpovědnostním titulem a vznikem škody. Tyto podmínky musí být splněny zároveň, aby bylo možno odpovědnost státu za škodu vyslovit a náhradu škody přiznat.

6. V poměrech posuzovaného případu obvodní soud uzavřel, že žalobce skutečně nebyl řádně předvolán k jednáním v rámci posuzovaného řízení (sp. zn. [spisová značka]) konaným ve dnech [datum] a [datum]. K tomu dospěl shodný soud I. stupně i v řízení sp. zn. [spisová značka]. Nicméně tento nesprávný úřední postup nemohl být příčinou vzniku škody. Příčinná souvislost byla totiž přerušena tím, že žalobce neumožnil přezkoumání rozsudku soudu I. stupně v posuzovaném řízení v rámci odvolacího řízení, když nezaplatil soudní poplatek za odvolání, a nevyužil tak možnosti (věcného) přezkoumání jeho nároku odvolacím soudem. Proto jako nadbytečnou otázku neřešil soud I. stupně ani otázku, zda žalobci skutečně vznikla škoda a v jaké výši. Soud I. stupně dále uvedl, že žalobce byl v souvisejícím [podezřelý výraz] řízení sp. zn. [spisová značka] u Obvodního soudu pro [adresa] odsouzen pro pokus [podezřelý výraz] podvodu právě ke škodě [jméno FO], žalované ve věci sp. zn. [spisová značka] (posuzované řízení), jak plyne z odůvodnění bodu 12, a bylo-li by žalobci přiznáno odškodnění, bylo by to v rozporu s dobrými mravy, neboť se nelze se nelze domáhat plnění iniciovaného vlastní nepoctivostí. Proto žalobu zamítl a o náhradě nákladů řízení rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř.

7. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné odvolání, ve kterém v obecné rovině namítal nesprávně a neúplně zjištěný skutkový stav, když soud I. stupně nepřihlédl k žalobcem tvrzeným skutečnostem a důkazům. Dále žalobce vysvětloval, že v rámci posuzovaného řízení neměl prostředky pro zaplacení soudního poplatku za odvolání. To, že v posuzovaném řízení nevyužil všech opravných prostředků, má význam v případě nezákonného rozhodnutí, on ale tvrdí nesprávný úřední postup. Argumentace soudu I. stupně je tak v rozporu se zákonem.

8. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

9. Soud I. stupně zjistil skutkový stav v míře dostatečné pro jeho rozhodnutí a věc i správně právně posoudil. Na jeho argumentaci odvolací soud odkazuje a v zásadě s ní souhlasí, jen s upřesněním uvedeným níže.

10. Odvolací soud jen pro upřesnění skutkových zjištění doplnil dokazování trestními rozsudky, resp. především rozsudkem [podezřelý výraz] odvolacího soudu. Z těchto rozsudků je tedy zcela evidentní, že žalobce byl rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], odsouzen pro skutek spočívající v tom, že v období od března do června 2015, během kterého s poškozenou [jméno FO], nar. [datum], dlouhodobě pobývající v USA, jednal o prodeji bytu č. [hodnota], na [adresa], [adresa], který měl se souhlasem poškozené dlouhodobě k užívání, a následně s ní na předmětný byt uzavřel dne [datum] kupní smlouvu, již oproti předchozím verzím a vzájemné dohodě pozměnil a doplnil mj. o smluvní pokutu ve výši [částka] za každý den prodlení až do výše kupní ceny bytu v případě nepředání bytu poškozenou obviněnému, ačkoliv mělo dojít z požadavku společnosti [právnická osoba]. pouze k doplnění kupní smlouvy o dalšího kupujícího – manželku obžalovaného [jméno FO], nar. [datum], a podpis poškozené v zastoupení, kterým byl pověřen pan [jméno FO], nar. [datum], jehož důvěřivosti a přesvědčení o podpisu odsouhlasené smlouvy obžalovaný využil, když mu v úmyslu neoprávněně se obohatit předložil k podpisu pozměněnou smlouvu, kterou užil k převodu vlastnického práva a následnému vymáhání smluvní pokuty po poškozené za nepředání bytu, který byl v jeho vlastnictví a fakticky i v jeho držení, přičemž poškozená o uplatněných nárocích a soudních řízeních neměla žádné ponětí, neboť úřední listiny byly zasílány na adresu předmětného bytu, v důsledku čehož obžalovaný v exekučním řízení vymáhá od poškozené mj. jistinu ve výši [částka], která doposud nebyla plně vymožena. Tímto skutkem spáchal [podezřelý výraz] podvodu a byl odsouzen k souhrnnému podmíněnému trestu odnětí svobody a peněžitému trestu. Poškozená byla odkázána se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Odvolání do tohoto rozsudku bylo zamítnuto Městským soudem v Praze, dne [datum], usnesením č. j. [spisová značka]. [podezřelý výraz] rozsudek tak nabyl právní moci a vykonatelnosti dne [datum].

11. Řízení ve věci vedené u Obvodního soudu pro [adresa], pod sp. zn. [spisová značka], kterým se žalobce spolu s [tituly před jménem] [jméno FO] domáhal po žalované obdobných nároků na majetkovou újmu z titulu nezákonného rozhodnutí v řízení sp. zn. [spisová značka] (což je posuzované řízení), bylo částečně zataveno (viz usnesení Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka]), částečně zamítnuto (viz rozsudek Obvodního soudu pro [adresa], ze dne [datum], č. j. [spisová značka], ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze, ze dne [datum], č. j. [spisová značka]). V rozsudku Obvodního soudu pro [adresa] bylo mj. konstatováno, že žaloba nemůže být úspěšná již z toho důvodu, že žalobce nemůže těžit z podvodného jednání, které sám vyvolal, což se vztahuje i na jeho manželku. Městský soud v Praze jako soud odvolací pak neshledal žádné nezákonné rozhodnutí, kterým by žalobcům mohla být způsobena újma, a ztotožnil se se závěry soudu I. stupně, pokud jde o naprosto nemorální žalobní žádání prosté jakékoliv sebereflexe.

12. K odvolacím námitkám odvolací soud uvádí, že ze sporu předmětného, ze sporu vedeného u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] na náhradu nemajetkové újmy [částka], i ze sporu s obdobnými nároky jako v řízení předmětném, jež bylo vedeno u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. [spisová značka], je zřejmé, že žalobce se snaží dosáhnout po žalované jakéhokoliv plnění za pochybení soudu I. stupně při doručování předvolání v posuzovaném řízení. K tomuto pochybení sice došlo, nicméně náhrady újmy se lze domáhat jen za podmínek stanovených výše uvedeným zákonem č. 82/1998 Sb. V předmětném řízení požaduje žalobce majetkovou újmu za nesprávný úřední postup. Soud I. stupně podrobně vysvětlil, proč tento nárok nemůže být důvodný. Odvolací soud k tomu dále doplňuje, že za daných skutkových okolností, které nejsou v zásadě sporné, by se pochybení při předvolání žalobce v posuzovaném řízení promítlo do správnosti rozhodnutí vydaného v posuzovaném řízení. Dle ustálené judikatury však tento druh pochybení při předvolání nemůže být sám o sobě shledán nesprávným úředním postupem jako samostatným titulem pro odškodnění. Pochybení tohoto rázu se totiž, jak bylo řečeno, promítlo do vydaného rozhodnutí (rozsudku), které však nebylo pro nezákonnost zrušeno. Zrušen byl pouze předchozí rozsudek v posuzovaném řízení, který byl navíc pro žalobce příznivý, a zrušen byl ještě před tím, než se událo vytýkané pochybení, nesprávné doručování totiž následovalo až po jeho zrušení. Právní teorie i soudní praxe vychází z toho, že nesprávným úředním postupem je porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to i při takových úkonech, které jsou prováděny v rámci činnosti rozhodovací, avšak neodrazí se bezprostředně v obsahu vydaného rozhodnutí. V posuzovaném případě by však pochybení při předvolání žalobce bylo posuzováno jako procesní vada v rámci věcného řešení odvolání do rozsudku [k otázce nesprávného úředního postupu, který se projevil v rozhodnutí, srovnej též rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] (Soudní judikatura 5/2000)]. Jak správně uvedl soud I. stupně, rozsudek vydaný soudem I. stupně v posuzovaném řízení po pochybení v řádném předvolání žalobce nebyl zrušen, neboť nedošlo k jeho věcnému projednání. Odvolací řízení bylo zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku. Tím, že žalobce nezaplatil soudní poplatek za odvolání v posuzovaném řízení, došlo k přerušení příčinné souvislosti. Dle odvolacího soudu navíc není dán ani odpovědnostní titul, neboť popisované pochybení se promítlo do vydaného rozhodnutí, nelze se tedy nároků domáhat pro nesprávný úřední postup. S ohledem na výše uvedené tak nedošlo k naplnění předpokladů pro vznik nároku na náhradu újmy. Není zde ani vytýkaný nesprávný úřední postup, také nemohla vzniknout žádná újma, neboť v posuzovaném řízení nemohl být žalobce úspěšný z důvodu jeho podvodného jednání výše popsaného, ze kterého se snažil vytěžit prospěch právě podáním žaloby v posuzovaném řízení, při jejímž věcném projednání nemohl být úspěšný, není ani dána příčinná souvislost, a to z výše uvedených důvodů. Odvolací soud souhlasí i s úvahou soudu I. stupně v otázce dobrých mravů a plně na ni odkazuje.

13. Ze všech uvedených důvodů odvolací soud napadený rozsudek dle § 219 o. s. ř. potvrdil včetně správného výroku o náhradě nákladů řízení.

14. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud dle zásady úspěchu ve věci vyjádřené v § 142 odst. 1 o. s. ř. Nezastoupené žalované přiznal dle § 1 vyhl. č. 254/2015 Sb., náhradu nákladů řízení paušální částkou [částka] za úkon, a to celkem za tři úkony: vyjádření ve věci, příprava na jednání odvolacího soudu a účast na jednání odvolacího soudu, celkem tedy [částka].