o zaplacení částky 2 212 763,66 Kč s přísl.,

1. Rozsudkem, citovaným v záhlaví, soud I. stupně rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 2 212 763,66 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), a žalované a vedlejšímu účastníku uložil, aby žalobci zaplatili společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení žalobci ve výši 376 657,50 Kč (výrok II).

2. Soud I. stupně rozhodl stejně jako předchozím rozsudkem ze dne 30. 11. 2023, který odvolací soud usnesením ze dne[Anonymizováno]16. 5. 2024, čj. [číslo] zrušil a vrátil nalézacímu soudu k dalšímu řízení.

3. Žalobní nárok představuje škodu, jež měla být žalobci způsobena v důsledku pochybení žalované při výkonu advokacie. Žalovaná zastupovala žalobce v řízení vedeném u Okresního soudu v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] (dále také jen „původní řízení“). V řízení žalobce (jako „tehdejší žalovaný“) čelil žalobě společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO], („tehdejšího žalobce“) o zaplacení částky 1 815 000 Kč s příslušenstvím z titulu závazku žalobce ze Smlouvy o koupi nemovité věci, o zřízení věcných břemen a o poskytnutí příspěvku na vybudování komunikace ze dne 5. 2. 2019 (dále jen „Smlouva“). Současně se Smlouvou byla uzavřena smlouva o úschově listin a peněžních částek s dodatkem č. 1 ze dne 13. 3. 2019, na základě níž žalobce složil částku 1 815 000 Kč do advokátní úschovy advokáta [tituly před jménem] [jméno FO]. Uschovatel složenou částku dne 19. 12. 2020 vrátil zpět složiteli, neboť společnosti [právnická osoba]. nevznikl nárok na její vyplacení, když sjednané podmínky pro vydání úschovy nesplnila. Okresní soud v [adresa] vydal ve shora uvedené věci platební rozkaz dne 22. 3. 2021, č. j. [spisová značka], proti kterému tehdejší žalovaný podal včasný odpor, a dne 14. 4. 2021 udělil žalované plnou moc k zastupování v tomto řízení. Žalovaná jako právní zástupce tehdejšího žalovaného měla podaný odpor odůvodnit ve lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu. Žalovaná ve stanovené lhůtě doručila soudu pouze plnou moc k zastupování a přílohy, odůvodnění odporu soudu (nedopatřením) nedoručila. Okresní soud v [adresa] žalobě vyhověl rozsudkem pro uznání dne 18. 5. 2021, č. j. [spisová značka]. Krajský soud v [adresa] - pobočka v [adresa] jako soud odvolací rozsudkem ze dne 14. 9. 2021, č. j. [spisová značka], rozsudek v plném rozsahu potvrdil a tehdejšímu žalovanému uložil zaplatit náklady odvolacího řízení v částce 44 563 Kč. Dovolání proti němu bylo Nejvyšším soudem ČR odmítnuto usnesením ze dne 20. 1. 2022, č. j. [spisová značka]. Žalobce zaplatil společnosti [právnická osoba]. částku 1 815 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z této částky od 8. 12. 2020 do zaplacení a náklady soudního řízení v částce 138 968,50 Kč a 44 563 Kč. Dále uhradil soudní poplatek z odvolání ve výši 90 750 Kč.

4. Soud I. stupně v intencích závazného právního názoru odvolacího soudu pokračoval v dokazování, svá skutková zjištění popsal v odst. 9 až 26 odůvodnění rozsudku, v odst. 27 až 29 formuloval závěr o skutkovém stavu. Dospěl k závěru, že pokud by žalovaná řádně plnila povinnosti advokáta vyplývající z uzavřené smlouvy o zastupování a udělené plné moci a za tehdejšího žalovaného by včas podala kvalifikované vyjádření po podaném odporu, nenastala by fikce uznání nároku a její klient by byl v řízení u Okresního soudu v [adresa] úspěšný. K otázce (sporné) pasivní věcné legitimace tehdejšího žalovaného se vyjádřil stručně, neboť měl za to, že je zde jiný zásadní důvod, pro který by žaloba v původním řízení neuspěla. Měl za prokázané, že tehdejší žalobce neprokázal splnění podmínek pro obdržení příspěvku na výstavbu příjezdové komunikace ve výši 1 815 00 Kč ve smyslu ustanovení článku V. odst. 1 Smlouvy ze dne 5. 2. 2019. Svědčí o tom k důkazu provedený znalecký posudek č. [číslo] znalce [tituly před jménem] [jméno FO] (popsaný v odst. 25 odůvodnění rozsudku). Závěr znalce říká, že dne 13. 10. 2022 byla na pozemku p. č. [číslo] v části od hranice pozemku p. č. [číslo] v délce 40 m směrem k pozemku p. č. [číslo] vybudována účelová obslužná komunikace z válcovaného štěrku lemovaná betonovými obrubníky. Tato kolaudovaná stavba komunikace končí u první odbočky na pozemek vysazenými obrubníky do oblouku, naznačujícího odbočení na p. č. [číslo]. Na této odbočce je osazena automatická závora. zbývající části pozemku v délce 47 m není stavba tělesa komunikace provedena. Na pozemku není vybudováno veřejné osvětlení, ani chodník pro pěší ze zámkové dlažby. Dále od dokončené a kolaudované části komunikace délce 40 m od p. č. [číslo] pokračuje zpevněná plocha volně nasypaného hrubého stěrku o měnící se šířce cca 3,8 m, neohraničená obrubníky. Takto upravená plocha provizorně sloužící pro provoz stavení techniky na staveniště, nesplňuje konstrukci stavby komunikace.

5. Škodu vzniklou žalobci soud I. stupně shledal způsobenou opomenutím žalované, přičemž v příčinné souvislosti s ním je jak částka, uhrazená na základě vydaného rozsudku pro uznání, včetně příslušenství v podobě úroku z prodlení, tak navazující náklady odvolacího řízení a zaplacený soudní poplatek z odvolání, v součtu jistiny ve výši 1 815 000 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 123 482,16 Kč, nákladů řízení za řízení v I. stupni ve výši 138 968,50 Kč a nákladů odvolacího řízení ve výši 44 563 Kč a zaplaceného soudního poplatku za odvolání ve výši 90 750 Kč. Soud I. stupně tak žalobě v celém rozsahu vyhověl a přiznal úspěšnému žalobci náhradu nákladů řízení.

6. Žalovaná podala proti rozsudku včasné odvolání. Odmítla závěr soudu I. stupně, že účelem smluvního ujednání bylo stoprocentní splnění podmínek pro vydání sjednaného příspěvku na výstavbu příjezdové komunikace. Podle jejího názoru byly podmínky splněny tím, že tehdejší žalobce vybudoval funkční příjezdovou cestu k nemovitosti tehdejšího žalovaného. Příspěvek 1 815 000 Kč měl být tehdejšímu žalobci podle článku VI. odst. 2 Smlouvy vydán z úschovy po předložení kolaudačního rozhodnutí nebo kolaudačního souhlasu (týkajícího se předmětné příjezdové komunikace). Právě podmínky sjednané v čl. VI. odst. 2 Smlouvy považuje žalovaná za rozhodující a za splněné. Kolaudačním rozhodnutím Městský úřad v [adresa] dne 22. 10. 2020, č. j. [číslo] povolil užívání části svatby „Obslužné komunikace [adresa] na p. č. [číslo] v k. ú. [adresa] o délce 40 m, před jejímž zakončením je připraven sjezd na sousední pozemek p. č [číslo].

7. Skutečnost, že příspěvek nebyl tehdejšímu žalobci vydán z úschovy, nepovažuje žalovaná za podstatnou, neboť advokátní úschova je formálním úkonem, schovatel se musel striktně řídit smlouvou o úschově. Právo tehdejšího žalobce na úhradu příspěvku nezaniklo dnem 31. 12. 2019, neboť většina příjezdové komunikace byla vybudována.

8. Dále žalovaná popírá, že v příčinné souvislosti s opomenutím podat ve lhůtě vyjádření k žalobě jsou další nároky žalobce – náhrady nákladů řízení a soudní poplatky v původním řízení, celkem 135 313 Kč. V odvolacím řízení žalovaná žádnou svou povinnost neporušila, o možnosti neúspěchu v tomto řízení žalobce poučila.

9. Závěrem žalovaná navrhla, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu I. stupně a žalobu zamítl.

10. Žalobce ani vedlejší účastník se k odvolání písemně nevyjádřili. Při jednání odvolacího soudu se vedlejší účastník ztotožnil s odvolací argumentací žalované. Žalobce navrhl rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný potvrdit.

11. Odvolací soud po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou a že splňuje náležitosti uvedené v ust. § 205 o. s. ř., přezkoumal napadený rozsudek a řízení, které jeho vydání předcházelo, a to způsobem vyplývajícím z § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř., a po provedeném jednání dospěl k závěru, že odvolání je nedůvodné.

12. Odvolací soud posoudil rozsah dokazování provedeného soudem I. stupně jako zcela dostatečný, účastníci ostatně žádné další důkazy nenavrhovali. Z výsledků dokazování vzešel závěr o skutkovém stavu, který představuje solidní základ pro právní posouzení nároku. Skutkové otázky nebyly v řízení předmětem sporu. Zásadní skutková zjištění učiněná znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] (viz tento rozsudek odst. 4 shora) žalovaná nikterak nerozporovala. V odvolání namítla, že podmínkou pro poskytnutí příspěvku nebylo stoprocentní splnění podmínek sjednaných ve Smlouvě a že příjezdová komunikace byla „funkční“. Tuto úvahu o vůli účastníků smlouvy však neopřela o žádný důkaz.

13. Spor, který řešil Okresní soud v [adresa] v řízení sp. zn. [spisová značka] vycházel z citované Smlouvy ze dne 5. 2. 2019. Její jazykový, logický a teleologický výklad soud I. stupně přesvědčivě vyložil zejména v odst. 27 svého rozsudku. Odvolací soud se s tímto výkladem ztotožňuje. Ve Smlouvě se tehdejší žalobce - společnost [právnická osoba]. zavázal vybudovat na pozemku parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa] (ve vlastnictví společnosti [právnická osoba].) a pozemku parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa] (ve vlastnictví společnosti [právnická osoba]) příjezdovou cestu k pozemku, který nabyl žalobce, tj. pozemku parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa], a to obousměrnou komunikaci z povrchu zválcovaný štěrk pro osobní automobily, automobily do maximální hmotnosti 3,5 tun a pro autobusy, s chodníkem zámkové dlažby pro pěší, spolu s veřejným osvětlením, dopravním značením a závorou (dále jen příjezdová komunikace,) a to nejpozději do 31. 12. 2019. Žalobce (tehdejší žalovaný) se zavázal přispět společnosti [právnická osoba]. na vybudování příjezdové komunikace částkou ve výši 1 815 000 Kč včetně DPH. Splatnost příspěvku byla vázána na splnění podmínek uvedených v ustanovení čl. VI. odst. 2 do pěti pracovních dní po předložení kolaudačního rozhodnutí v právní moci nebo kolaudačního souhlasu, kterým Městský úřad v [adresa] povolí užívání příjezdové komunikace vybudované na pozemcích p. č. [číslo] a [číslo] v k. ú. [adresa] s vlastnostmi odpovídající popisu obsaženému v čl. V této smlouvy. Kolaudační rozhodnutí ze dne 22. 10. 2020, které tehdejší žalobce předložil, znělo na část příjezdové komunikace, nesplňovalo limit dokončení výstavby do 31. 12. 2019 a nesplňovalo parametry, sjednané v čl. V. Smlouvy, jak to bylo zjištěno znaleckým posudkem dokonce ještě v roce 2022.

14. Ani odvolací soud proto neposoudil věc tak, že podmínky pro obdržení příspěvku tehdejším žalobcem byly splněny. Nesplnění přitom nespočívá v žádných malicherných detailech – příjezdová komunikace nebyla dostavěna, nebyla opatřena chodníkem a osvětlením a ani její kolaudovaná část nebyla hotová ve sjednaném čase do 31. 12. 2019. Proto tehdejšímu žalobci nárok na výplatu příspěvku nevznikl. V řízení nebyly předloženy žádné důkazy, které by tento závěr o pravděpodobném průběhu řízení sp. zn. [spisová značka] vyvrátily. Za dané situace, kdy úspěch žaloby byl v provedeném řízení vyloučen, je nadbytečné zabývat se otázkou, zda by žaloba byla zamítnuta pro nedostatek pasivní věcné legitimace tehdejšího žalovaného.

15. Soud I. stupně správně aplikoval kogentní ustanovení zákona § 16 a 24 č. 85/1996 Sb. o advokacii. Odpovědnost advokáta za škodu, způsobenou klientovi v souvislosti s výkonem advokacie je odpovědností objektivní. Liberační důvod nebyl v projednávané věci přítomen, nebyl žalovanou ani tvrzen.

16. Na základě shora popsaného právního posouzení a výsledku odvolacího přezkumu odvolací soud potvrdil napadený rozsudek podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný, včetně akcesorického výroku o nákladech řízení.

17. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl v odvolacím řízení úspěšný. Náhrada nákladů řízení žalobce 21 332,30 Kč zahrnuje náklady na zastoupení advokátem vypočtené dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, tj. odměnu za účast na jednání soudu II. stupně dne 26. 6. 2025 ve výši 17 180 Kč dle ust. § 7, § 11 odst. 1, písm. g) tarifu a paušální náhradu hotových výdajů advokáta ve výši 450 Kč dle ust. § 13 odst. 1, 4 vyhlášky. Dále k náhradě náleží dle ust. § 137 odst. 3, písm. a) o. s. ř. 21% daň z přidané hodnoty, jíž je právní zástupce žalobce plátcem, a to ve výši ve výši 3 702,30 Kč. Dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. jsou žalovaná a vedlejší účastník povinni zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobce. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.