o zaplacení 30 557,65 Kč s příslušenstvím a 1 200 Kč,

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 30 557,65 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z této částky od 30. 11. 2024 do zaplacení, a dále náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč (výrok I) a na náhradě nákladů řízení částku 22 938,24 Kč k rukám advokáta [Jméno advokáta A].

2. Rozhodl tak o nároku žalobkyně na zaplacení částky 30 557,65 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacené kupní ceny dodaného zboží na základě ústně uzavřené kupní smlouvy začátkem března 2023 (v podrobnostech viz bod 1 napadeného rozsudku).

3. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby s tvrzením, že zboží nebylo dodáno ve sjednaných parametrech, žalovaná tyto vady ihned vytkla a účastnice se dohodly na slevě z kupní ceny (v podrobnostech viz bod 2 napadeného rozsudku).

4. Obranu žalované žalobkyně popírala.

5. Soud I. stupně vyšel z nesporných tvrzení účastníků (viz bod 3 napadeného rozsudku) a důkazů označených v bodech 4 až 12 napadeného rozsudku. Takto dospěl k závěru, že žalovaná v březnu 2023 objednala u žalobkyně bukové dřevo, a mezi stranami byla dohodnuta kupní cena 6 400 Kč bez DPH za 1 m³. Žalobkyně poté dodala žalované tři dodávky, a to první o objemu 21,69 m³ dne 17. 4. 2023, a to prkna o síle 23 mm, druhou dodávku o objemu 13,099 m³ dne 5. 6. 2023, a to prkna o síle 18 mm, a poté třetí dodávku o objemu 7,555 m³ dne 10. 7. 2023 a síle prken 23 mm. Objem prken 7,555 m³ byl vyroben ještě před tím, než se začala vyrábět prkna o síle 18 mm. Žalovaná potvrdila převzetí všech tří dodávek. Prkna ze třetí dodávky byla uskladněna na žádost žalované na pozemku svědka [jméno FO], zaměstnance žalobkyně. První dvě dodávky byly žalovanou uhrazeny bez dalšího a třetí dodávka, kterou žalobkyně vyúčtovala žalované fakturou č. [číslo] na částku 58 505,92 Kč včetně DPH splatnou 7. 8. 2023, byla zaplacena žalovanou pouze ve výši 27 948,27 Kč dne 29. 11. 2024. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení zbývající části kupní ceny.

6. Po právní stránce soud I. stupně odkázal na § 2095, § 2099 odst. 1, § 2100 odst. 1, § 2104, § 2106 odst. 1 písm. c), odst. 2 a 3, § 2107 odst. 1, § 2108, § 2112 odst. 1, § 2118 a § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z“).

7. Soud I. stupně dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena ústní kupní smlouva dle § 2079 o. z., na základě které se žalobkyně jako prodávající zavázala dodat žalované jako kupující bukové dřevo. Žalovaná se pak zavázala toto dřevo převzít a zaplatit za něj žalobkyni sjednanou kupní cenu, která činila 6 400 Kč za 1 m3. Byť mezi stranami panoval spor o tom, co konkrétně bylo předmětem objednávky, soud I. stupně měl za prokázané, že si strany sjednaly dodávku bukových prken o síle 23 mm a dále dodávku bukových prken o síle 18 mm. Přestože svědek [jméno FO] hovořil o dodávce prken o síle 22 mm či 24 mm, obdobně jako svědek [jméno FO], a síla prken 22 mm je zmiňována i v dopise žalované ze dne 28. 11. 2024 s tím, že prkna o této síle byla žalobkyní žalované dodána, jedná se o zjevný omyl, neboť žalovaná zaplatila žalobkyni dodávku prken jednak o síle 23 mm (první dodávka) a jednak o síle 18 mm (druhá dodávka). Mezi stranami nebylo dohodnuto konkrétní množství materiálu, který měla žalobkyně žalované dodat. Přestože je v důkazu označeném jako příloha B1 uveden počet kusů jednotlivých prken, která mají být předmětem objednávky, obě strany sporu pak následně hovořily pouze o dodávce prken v objemu metrů krychlových. Skutečnost, že je na příloze B1 rukou připsáno „do 22 m3“, nesvědčí o tom, který konkrétní typ prken měl být žalobkyní v tomto objemu dodán. Soud I. stupně hodnotil svědecké výpovědi tak, že svědek [jméno FO] pak vypověděl, že se počítalo s dodávkou o celkovém objemu v rozsahu 40–60 m³, a svědek [jméno FO] hovořil pouze o objemu 22 m3ohledně prken o síle 18 mm; současně však uvedl, že objednávka prken o této síle a objemu 13,099 m³, byla splněna, byť s jeho urgencemi. V případě prken o síle 23 mm pak uvedl, že je žalovaná nepotřebovala s tím, že vývojem času se mění potřeba trhu a prkna o velikosti 23 mm byla neprodejná. Ani dopis žalované ze dne 10. 2. 2025 nezmiňuje konkrétní množství, v jakém měla být prkna dodána.

8. Soud I. stupně vzal tedy za prokázané, že žalobkyně nejprve vyrobila prkna o síle 23 mm, která byla žalované dodána o objemu 21,69 m³ jako první dodávka dne[Anonymizováno]17. 4. 2023, a žalovaná tuto dodávku zaplatila. Žalobkyně poté pokračovala s výrobou prken o této síle, nicméně žalovaná následně zjistila, že pro ně němá odbyt. Tuto skutečnost dle soudu I. stupně potvrzují jak výpovědi obou svědků, neboť svědek [jméno FO] uvedl, že začátkem června 2023 zjistil, že žalobkyně nařezala jiný sortiment, který svědek odmítl převzít, protože jej žalovaná nepotřebovala, tj. se jednalo o prkna o objemu 7,555 m3, a žalobkyně teprve poté začala vyrábět prkna o síle 18 mm. Svědek [jméno FO] pak uvedl, že během výroby prken o síle 23 mm svědek [jméno FO] oznámil jednateli žalobkyně, že nemá pro část objednávky odbyt, a požadoval změnu rozměrů na 18 mm. Z tohoto důvodu žalobkyně vyrobila prkna o síle 18 mm, která dodala žalované dne 5. 6. 2023 v objemu 13,099 m³. Protože však ve skladu žalobkyně zůstala již vyrobená prkna o síle 23 mm, o celkovém objemu 7,555 m³, a žalobkyně pro ně neměla místo, zaslala je do skladu žalované dne 10. 7. 2023. Tuto objednávku svědek [jméno FO] jako zaměstnanec žalované nejprve odmítal převzít, nicméně je poté převzal, a domluvit se se zaměstnancem žalobkyně, svědkem [jméno FO], že dřevo bude uskladněno u něj na pozemku, a to bezplatně.

9. Soud I. stupně uvedl, že zásadní pro posouzení sporu je, zda žalovaná včas vytkla u žalobkyně vady dodané objednávky. Dle § 2104 o. z., kupující si musí věc prohlédnout co nejdříve poté, co je mu věc předána objednatelem, aby pak mohl bez zbytečného odkladu oznámit prodávajícímu vady. V opačném případě soud k námitce prodávajícího nemůže nárok kupujícímu přiznat podle § 2112 odst. 1 o. z. Zabýval se proto tím, zda a co konkrétně bylo vadou dodané objednávky a zda žalovaná tuto vadu vytkla včas. Svědek [jméno FO] vypověděl, že problémem třetí dodávky bylo, že nebyl dodržen její termín. V dopise ze dne 28. 11. 2024 žalovaná uvedla, že si objednala u žalobkyně bukové řezivo o síle 18 mm, a nebylo jí známo, proč žalobkyně v předstihu nařezala řezivo o síle 22 mm v různých délkách, když tento druh byl v předchozích zakázkách a množství splněn. Z dopisu ze dne 28. 11. 2024 pak dále vyplynulo, že žalovaná neměla zájem o prkna o této síle, protože pro ně neměla odběratele. Nicméně skutečnost, že žalovaná ztratila zájemce o daná prkna, vyšla najevo až v průběhu jejich výroby, jak vyplynulo z výpovědi svědka [jméno FO], a nepřímo to potvrzuje i výpověď svědka [jméno FO]. V dopise ze dne 10. 2. 2025 pak žalovaná hovoří o tom, že řezivo o objemu 7,555 m3 nebylo vyrobeno ve sjednaném termínu a kvalitě, a proto se stalo (následně) neprodejným. Dle soudu I. stupně však z provedených důkazů vyplynulo, že prkna o síle 23 mm byla vyrobena ještě před tím, než žalovaná odebrala od žalobkyně prkna o síle 18 mm, a žalovaná je odmítla nejprve převzetí, protože pro ně ztratila odběratele. Soud I. stupně proto dospěl k závěru, že žalobkyně nemohla dodat žalované prkna o síle 23 mm opožděně. Nad to v dopise ze dne 28. 11. 2024 žalovaná vadu pozdního dodání zboží ani žalobkyni nevytkla.

10. Svědek [jméno FO] si předmětnou objednávku převzal, zkontroloval ji a podepsal předmětný dodací list. Při převzetí dřeva neuplatnil žádné výhrady, pouze uvedl, že pro něj nemá odbyt. Převzetím zboží proto vznikla žalované povinnost zaplatit žalobkyni kupní cenu. V průběhu výroby druhé dodávky žalovaná změnila požadované parametry prken, resp. množství, v jakém měla být dodána prkna o síle 23 mm, a učinila tak až poté, co již část materiálu o objemu 7,555 m³ již byla vyrobena. Tato skutečnost vyplynula z výpovědi svědka [jméno FO], který uvedl, že žalobkyni sděloval, že žalovaná potřebuje prkna o jiné síle teprve poté, co již byla vyrobena, a to z důvodu vývoje potřeby trhu. Žalobkyně na změnu částečně přistoupila, a proto vyrobila prkna o síle 18 mm a obejmu 13,099 m³. Jednalo se tak o jednostrannou žádost žalované jako kupující o následnou změnu smlouvy. Tato prkna pak byla žalované dodána jako druhá dodávka. Protože prkna o síle 23 mm byla již žalobkyní vyrobena, nelze jejich výrobu považovat za porušení kupní smlouvy. Tvrzení žalované, že zboží nemohla prodat, není pro posouzení nároku žalobkyně právně relevantní.

11. Svědek [jméno FO] dále potvrdil, že předmětnou objednávku převzal, a učinil tak na základě vlastního uvážení. Svědek dále uvedl, že se na ničem se žalobkyní nedomluvili. Svědek [jméno FO] pak uvedl, že svědek [jméno FO] při převzetí dřeva pouze říkal, že pro něj nemá odbyt, a výhrady k jeho rozměrům neměl. V dopise ze dne 28. 11. 2024 pak žalovaná žalobkyni ani nevytkla, že dodávka neměla potřebné rozměry, pouze opět zmiňovala, že žádný odběratel neměl o tento materiál zájem. O slevu pak žalovaná požádala až v polovině září 2024, kdy se zajistila zákazníka, který měl zájem o kombinované palety. Teprve dopisem ze dne 10. 2. 2025 žalovaná uplatnila u žalobkyně vadu dodaného materiálu s tím, že nebylo vyrobeno ve sjednaném termínu a kvalitě.

12. Soud I. stupně tedy uzavřel, že žalovaná převzala předmětnou dodávku, nicméně nebylo prokázáno, že včas uplatnila případné vady u žalobkyně. Vzhledem k tomu, že zboží bylo dodáno v červenci 2023, a případné vady byly vytknuty až v listopadu 2024, žalovaná vady nevytkla včas. Jestliže tedy žalobkyně namítla pozdní uplatnění těchto vad, nemohl soud přiznat žalované právo z vadného plnění, tj. slevu z ceny zboží. Žalobě proto vyhověl.

13. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včasné odvolání. Namítala, že řízení bylo zatíženo vadami, soud I. stupně neúplně zjistil skutkový stav, nesprávně hodnotil provedené důkazy a dospěl k nesprávným skutkovým i právním závěrům. Uvedla, že již v březnu 2023 si u žalobkyně objednala bukové řezivo ve dvou tloušťkách v celkovém objemu do 45 m³, což podle ní potvrdily svědecké výpovědi i listinné důkazy. Namítala, že soud I. stupně nesprávně uzavřel, že řezivo o tloušťce 18 mm bylo objednáno až v červnu 2023, ačkoliv bylo podle ní zřejmé, že bylo objednáno již v březnu 2023. Tvrdila, že svědecká výpověď zaměstnance žalobkyně byla tendenční a nevěrohodná a že soud I. stupně její námitky k nevěrohodnosti tohoto svědka opominul. Popsala, že po dodání řeziva o tloušťce 23 mm v objednaném množství urgovala dodání řeziva o tloušťce 18 mm, avšak žalobkyně nařezala navíc další množství řeziva o tloušťce 23 mm, které žalovaná odmítla převzít jako nesprávně nařezané. Uvedla, že vady zboží vytkla ihned při jeho dodání dne 10. 7. 2023, a to telefonicky jednateli žalobkyně i jejímu zaměstnanci, a současně požádala o slevu z kupní ceny. Tvrdila, že žalobkyně věděla o tom, že řezivo nařezala v rozporu s objednávkou, a přesto je z kapacitních důvodů dodala žalované, a proto soud I. stupně neměl k její námitce opožděného vytknutí vad přihlížet. Namítala, že soud I. stupně neprovedl jí navržené důkazy, čímž podle ní nedostatečně zjistil skutkový stav. Uvedla, že žalobkyně dodala vadné zboží, žalovaná včas uplatnila práva z vadného plnění a měla nárok na slevu z kupní ceny, takže žalobkyně neměla právo domáhat se doplatku kupní ceny v původní výši. Navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně změnil, žalobu v plném rozsahu zamítl a žalované přiznal náhradu nákladů řízení.

14. Žalobkyně se ve svém vyjádření ztotožnila s rozhodnutím soudu I. stupně a jeho odůvodnění považovala za dostačující. Uvedla, že soud I. stupně správně hodnotil provedené důkazy podle zásady volného hodnocení důkazů a že právem přikládal nižší váhu svědecké výpovědi [jméno FO], u něhož podle žalobkyně existovaly rodinné i ekonomické vazby na jednatelku žalované, což podle ní zásadně snižovalo jeho věrohodnost. Zdůraznila, že [jméno FO] působil věrohodněji, nebyl ekonomicky zainteresován na výsledku řízení a vypovídal konzistentně, což podle ní odůvodňovalo, proč soud I. stupně jeho výpověď upřednostnil. Tvrdila, že žalovaná předložila dokument označený jako objednávka z 2. 3. 2023, který považovala za dodatečně vytvořený, na což podle ní ukazovaly její dřívější argumenty a okolnosti stažení návrhu na provedení tohoto důkazu. Uvedla, že svědecké výpovědi [jméno FO] byly nekonzistentní, protože v různých podáních a výpovědích označoval za údajné vady zboží odlišné skutečnosti, a že tato rozpornost podle ní snižovala jeho důvěryhodnost. Tvrdila, že žalovaná neprokázala svá tvrzení o telefonickém vytknutí vad ani o tom, že řezivo o tloušťce 18 mm bylo objednáno již v březnu 2023, protože nepředložila žádný relevantní důkaz, a že vstupní dokument B1 svědčil naopak o objednávce řeziva o tloušťce 23 mm. Uvedla, že i kdyby byla v dodávce vada spočívající v tloušťce řeziva, nemohla by být sleva, kterou žalovaná uplatnila, v žádném případě stanovena ve výši přibližně 50%, protože první dodávka řeziva o tloušťce 23 mm proběhla bez námitek a zboží bylo řádně využitelné na trhu. Zdůraznila, že soud I. stupně nepochybil ani tehdy, když neprovedl dodací listy navržené žalovanou, protože tyto listiny podle ní neprokazovaly tvrzené okolnosti ohledně komunikace s konečným odběratelem a žalovaná nepředložila jediný záznam, který by její tvrzení doložil. Uvedla, že žalovaná podle ní záměrně neodkryla úplnou komunikaci se svým německým zákazníkem, a proto dodací listy neměly žádnou vypovídací hodnotu. Navrhla proto napadený rozsudek potvrdit jako věcně správný.

15. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a o. s. ř.), se závěrem, že odvolání není důvodné.

16. Odvolací soud zdůrazňuje, že je oprávněn zasáhnout do hodnocení důkazů soudem I. stupně pouze tehdy, jestliže hodnocení důkazů soudem I. stupně neodpovídá postupu vyplývajícímu z § 132 o. s. ř. Domnívá-li se odvolací soud, že by provedené důkazy měly být hodnoceny odlišně, než se stalo za řízení před soudem I. stupně, je povinen je zopakovat, a to včetně tzv. pominutých důkazů, které soud I. stupně sice provedl, ale nehodnotil je, ač tak měl učinit. Odvolací soud zde může dokazování i doplnit o důkazy, které dosud nebyly provedeny, ledaže by se jednalo o doplnění dokazování příliš rozsáhlé. V případě, že odůvodnění rozhodnutí soudu I. stupně navíc neodpovídá požadavkům uvedeným v § 157 odst. 2 o. s. ř., neboť neobsahuje všechny informace, které by z hlediska § 132 o. s. ř. mělo obsahovat, není zopakování důkazů provedených soudem I. stupně ani doplnění dokazování možné a odvolací soud je povinen vždy rozhodnutí soudu I. stupně zrušit a věc mu vrátit k dalšímu řízení. Jestliže však hodnocení důkazů soudem I. stupně respektuje zásady vyplývající z § 132 o. s. ř., byl by za této situace v rozporu se zákonem takový postup odvolacího soudu, který by rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil a uložil by mu, aby se v dalším řízení zabýval možným jiným hodnocením těchto důkazů (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2017, sp. zn. 21 Cdo 1472/2017).

17. V posuzovaném případě má odvolací soud za to, že soud I. stupně řádně hodnotil důkazy dle § 132 o. s. ř. a listiny označené žalovanou jako pominuté důkazy nebyly třeba ke zjištění skutkového stavu nezbytného pro rozhodnutí.

18. V poměrech posuzované věci je totiž podstatné, že kupní smlouva mezi stranami sporu uzavřena byla a žalovaná nakonec převzala dne 10. 7. 2023 třetí dílčí dodávku materiálu. Nebylo naopak prokázáno, že by bez zbytečného odkladu ve smyslu § 2112 o. z. vytkla vady této dodávky a současně požadovala slevu z kupní ceny. Tato skutečnost zůstala jen v rovině tvrzení, přičemž žalobkyně právě tento nedostatek včasného uplatnění vad a nároku na slevu namítla. Žalovaná tak nemůže požadovat slevu z kupní ceny a je povinna ji v celém rozsahu zaplatit. Soud I. stupně tedy věc i po právní stránce posoudil správně.

19. Odvolací soud proto postupoval dle ustanovení § 219 o. s. ř. a napadený rozsudek jako věcně správný v celém rozsahu potvrdil.

20. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud dle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. a v odvolacím řízení úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení, které jsou tvořeny dvěma úkony právní služby dle § 6 odst. 1, § 7, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“) za vyjádření k odvolání a účast na jednání odvolacího soudu v sazbě za úkon 2 340 Kč a dvěma paušálními náhradami po 450 Kč podle § 13 odst. 4 a. t., vše zvýšeno o 21% DPH. Celkem náhrada nákladů řízení činí 6 751,80 Kč a byla přiznána v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.) na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).