pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. 15C 126/2021-55,
JUDr. Ivana Hesová · Rozhodnutí ze dne 2. 3. 2022
Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Hesové a soudkyň JUDr. Věry Sýkorové a JUDr. Aleny Bílkové ve věci
žalobce: [osobní údaje žalobce]
adresa pro doručování: [adresa]
proti
žalované: [osobní údaje žalované]
o zadostiučinění ve výši [částka] s příslušenstvím
k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 15C 126/2021-55,
I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím (výrok I.) a žalobci uložil povinnost zaplatit žalované náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.).
2. Takto soud rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím jako náhrady nemajetkové újmy s tvrzením, že dne [datum] dostal rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 6C 21/2016, podle něhož je povinen uhradit částku [částka]. Podle odůvodnění se v této věci mělo konat jednání dne [datum] a dne [datum], žalobci nebylo doručeno žádné předvolání, byla mu odňata možnost jednat před soudem, jde o nesprávný úřední postup, který mu způsobil obrovský psychický šok a stále trvají vnitřní mučivé pocity, neboť byl zbaven svých práv a možností konat, a toto trauma nelze odčinit, neboť událost se již stala a trvá. Újma ve věci je dle jeho názoru neměřitelná, zdůraznil, že adresu pro doručování v evidenčním systému má od [datum] a na tuto adresu mu měl předvolání k jednání soud zasílat, stejně jako mu zaslal rozsudek. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby a vznesla námitku promlčení uplatněného nároku. Rekapitulovala průběh řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 6C 21/2016, zpochybnila, že by žalobci nebyl znám termín nařízených jednání před soudem, neboť o nich byla informována i jeho manželka. Žalovaná zpochybnila, že by žalobci tvrzená újma v takové intenzitě vznikla. O vzniku nemajetkové újmy se dozvěděl nejpozději dnem, kdy mu byl doručen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6, tedy dne [datum], u Ministerstva spravedlnosti nárok uplatnil dne [datum], stanovisko žalované mu bylo doručeno dne [datum] a žaloba byla podána dne [datum], tedy opožděně.
3. Soud prvního stupně ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., průběh řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 6C 21/2016 zjistil z obsahu tohoto spisu, v němž Ing. [jméno] [příjmení] jako první žalobce a Ing. [jméno] [příjmení] jako druhá žalobkyně podali proti žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] žalobu o zaplacení částky [částka] týkající se převodu bytové jednotky. Ve věci bylo nařízeno ústní jednání na den [datum] a žalobci bylo předvolání vhozeno dne [datum] do schránky na adrese [adresa]. Další jednání bylo stanoveno na den [datum], žalobce byl obeslán na stejnou adresu a předvolání mu bylo vhozeno do schránky dne [datum] Ani k jednomu z jednání se žalobce nedostavil. Rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 6C 21/2016-202, byl žalobci doručován na adresu [adresa], a zároveň na adresu [obec a číslo], tato adresa je na doručence přeškrtnuta a není zřejmé, na jakou konkrétní adresu fakticky bylo do vlastních rukou žalobce doručeno, což se stalo dne [datum]. Žalobce proti rozsudku podal odvolání a namítal, že rozhodoval věcně nepříslušný soud, nebylo přihlédnuto k jím tvrzeným skutečnostem a řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a v doplnění odvolání uvedl, že nebyl obeslán k jednání.
4. Po právní stránce soud prvního stupně odkázal na § 32 odst. 1, 2 a 3 a § 35 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) - dále jen zákon. Především se zabýval námitkou promlčení, kterou vznesla žalovaná. Žalobce se o nesprávném úředním postupu mohl dozvědět v okamžiku doručení rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 6C 21/2016-202, který mu byl doručen do vlastních rukou dne [datum] na žalobcem uváděnou doručovací adresu. Tehdy se žalobce dozvěděl, že u soudu proběhla dvě jednání, u nichž nebyl přítomen, neboť mu nebyla předvolání doručena. Od tohoto okamžiku počala běžet promlčecí doba, která je dle § 32 odst. 3 šestiměsíční a uběhla dne [datum]. U Ministerstva spravedlnosti žalobce uplatnil nárok na náhradu škody dne [datum], tedy po uplynutí této promlčecí doby a nemohlo tedy ani dojít k jejímu stavění ve smyslu § 35 zákona. Soud proto uzavřel, že námitka promlčení je důvodná, a z tohoto důvodu žalobu zamítl. Výrok o nákladech řízení byl odůvodněn § 142 odst. 1 a § 151 odst. 3 o. s. ř., neboť žalovaná byla procesně úspěšná a vznikly jí náklady za jeden úkon za [částka].
5. Proti tomuto rozsudku se odvolal žalobce, který namítal, že soud prvního stupně nesprávně hodnotil běh lhůty pro podání žádosti o odškodnění újmy a i konec této lhůty, neboť lhůta pro podání žaloby či žádosti počíná každý den běžet znovu, a to podle judikatury Ústavního soudu, Nejvyššího soudu i Evropského soudu pro lidská práva. Jedná se o trvající zásah, neboť namítané řízení stále trvá a škoda a újma narůstá do skončení řízení. Samotné nezaslání či nesprávné zaslání čehokoliv v řízení je podle judikatury trvajícím zásahem. Obdržení rozsudku byl prvotní šok, s následky nezaslání předvolání se však potýká dosud a újma narůstá každým dnem. Podle judikatury se újma odškodňuje bez ohledu na výsledek dalšího řízení. Odkázal na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 635/18 ze dne [datum], podle něhož lhůta pro podání žaloby počíná běžet v případě trvajícího zásahu každý den jeho trvání znovu a znovu.
6. Žalovaná se k odvolání nevyjádřila.
7. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek i řízení mu předcházející, aniž nařizoval odvolací jednání (§ 212, § 212a, § 214 odst. 3 o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.
8. Nárok na náhradu nemajetkové újmy podle zákona č. 82/1998 Sb. se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věta druhá a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo (§ 32 odst. 3 zákona). Pojem právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen v sobě zahrnuje jak samotné nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup, tak i vznik odškodnitelné újmy v poměrech poškozeného (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 31Cdo 4835/2014). § 32 odst. 3 zákona rozlišuje dva druhy nároků, a to nárok na náhradu nemajetkové újmy vzniklý v souvislosti s nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty první zákona, a nárok na náhradu nemajetkové újmy vzniklé v důsledku nepřiměřené délky řízení podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí zákona. V obou případech zákon stanoví subjektivní promlčecí dobu 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě. V souzené věci žalobce požaduje odškodnit nesprávný úřední postup spočívající v odnětí možnosti jednání před soudem nesprávným doručením předvolání k jednání. Pro určení počátku běhu subjektivní promlčecí doby u nároku na náhradu nemajetkové újmy je třeba určit, zda nemajetková újma vznikla, kdy se o ní poškozený dozvěděl. Nemajetková újma je čistě subjektivní kategorií, kterou lze prokázat jen se značnými obtížemi.
9. Šestiměsíční subjektivní promlčecí lhůta počíná svůj běh ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, tj. kdy se poškozený dozví o zásahu do svých práv, pokud tento zásah vnímá úkorně (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30Cdo 1249/2014, 30Cdo 2040/2012). Vědomost o vzniku nemajetkové újmy v sobě nezahrnuje vědomost o všech následcích zásahu do práv poškozeného. Ta je podstatná ve vztahu k rozsahu vzniklé nemajetkové újmy, respektive její intenzitě, nikoliv pro vědomost o tom, že nemajetková újma vznikla.
10. V souzené věci žalobce vymezil nemajetkovou újmu tak, že v okamžiku, kdy dne [datum] mu byl doručen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6 v namítaném řízení, zjistil, že se ve věci dne [datum] a dne [datum] konala jednání soudu, k nimž však nebyl předvolán a nemohl proto jednat před soudem a došlo k nesprávnému úřednímu postupu, což mu způsobilo obrovský psychický šok a stále trvající vnitřně mučivé pocity, protože byl zbaven svých práv a možnosti konat. Z tohoto titulu požadoval částku [částka] s příslušenstvím. Tak, jak žalobce svůj nárok vymezil v žalobě, pak nejde o újmu, která vzniká či zvětšuje se v průběhu určitého časového úseku, u níž se nárok na její náhradu promlčuje po jednotlivých dnech, jak bylo judikováno v rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30Cdo 446/2012 a nebo ve věci, která byla řešena Ústavním soudem v nálezu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 635/18.
11. Soud prvního stupně nepochybil, jestliže počátek běhu promlčecí doby stanovil na den [datum], kdy žalobci byl v namítaném řízení doručen rozsudek a prokazatelně se dozvěděl o tom, že nebyl předvolán ke dvěma ústním jednáním, což mu újmu dle jeho tvrzení způsobilo. Lze souhlasit se soudem prvního stupně, že šestiměsíční promlčecí doba uplynula dne [datum] a v této lhůtě žalobce svůj nárok neuplatnil u žalované ani u soudu. Závěr soudu prvního stupně je správný, neboť otázka promlčení je otázkou, která se musí řešit primárně, bez ohledu na posouzení nároku samotného. Jinak lze souhlasit s tím, že v namítaném spise Obvodní soud pro Prahu 6 z lustrace z Centrální evidence obyvatel na č.l. 8 spisu byl informován o tom, že žalobce má od [datum] uvedenu doručovací adresu [adresa].
12. Z výše uvedených důvodů byl napadený rozsudek jako správný potvrzen (§ 219 o. s. ř.).
13. Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaná byla v této fázi řízení procesně úspěšná a náklady jí nevznikly.
Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím soudu prvního stupně, o jehož přípustnosti, za podmínek § 237 o. s. ř., rozhodne dovolací soud.