pro rozvod manželství

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně rozvedl manželství [Jméno manžela], narozeného dne [Datum narození manžela], a [Jméno manželky], rozené [rodné přijmení], narozené [rodné přijmení] [Datum narození manželky], uzavřené dne [datum], před úřadem Městské části [adresa], a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.

2. Podle odůvodnění rozsudku se manžel domáhal rozvodu manželství s tím, že je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, neplní svou funkci a žádný z manželů nemá zájem na jeho pokračování a manželé se dohodli o vypořádání majetkových vztahů. [adresa] rozvratu manželství je dle manžela v alkoholismu manželky a v tom, že před více než rokem opustila společnou domácnost. Manželka navrhla zamítnutí návrhu, neboť manžel návrh podal pouze z finančních důvodů. Neopustila společnou domácnost, má pouze byt, který využívá příležitostně o víkendech. Po dobu 30 let trvání manželství nepracovala a byla finančně závislá na manželovi, v případě rozvodu by utrpěla újmu a popřela tvrzený alkoholismus.

3. Soud prvního stupně provedl dokazování a zjistil, že dohoda o vypořádání majetkových vztahů pro dobu před a po rozvodu manželství neobsahuje dohodu o společném bydlení, podpisy obou účastníků byly ověřeny dne [datum]. Manželka k tomu uvedla, že k podpisu byla donucena, manžel ji doma psychicky týral a vyhazoval ji z domu, přivedl ji ke svému advokátovi, kde jí bylo vysvětleno, že to je pro její dobro. Soud prvního stupně vyslechl manžela i manželku jako účastníky řízení a zjistil, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat obnovení společného soužití. Manželé od září 2023 nevedou společnou domácnost, manželka se odstěhovala a manžel nechce manželské soužití obnovit. Nebylo zjištěno, že by rozvod manželství byl v rozporu se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma a že by mimořádné okolnosti svědčily ve prospěch zachování manželství. Na rozvratu manželství se podíleli oba manželé a nejsou zde mimořádné okolnosti svědčící ve prospěch jeho zachování. To nikdo ani netvrdil, byť manželka navrhovala zamítnutí návrhu a deklarovala zájem na pokračování manželství účastníků, bylo však zjištěno, že na jeho rozvratu se podílela i ona. Příčinu rozvratu manželství soud spatřoval v názorových neshodách manželů na otázky života a manželství, řešení problémů a v nedostatku vůle k setrvání v manželství ze strany navrhovatele. Po právní stránce soud odkázal na § 755 odst. 1, § 756 a § 758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, dále jen „z. ř. s.“

4. Proti tomuto rozsudku se odvolala manželka, která namítala, že závěr soudu prvního stupně je nesprávný. Z žádného důkazu nevyplývá, že by opustila společnou domácnost a trvale se odstěhovala a že by již účastníci netvořili manželské společenství. Manželka nebývala přes víkend doma, což neznamená, že projevila úmysl opustit společnou domácnost. I manžel při soudním jednání prohlásil, že ví, že nesmí manželce bránit, aby se vracela domů. Manžel se rozhodl se rozvést bez ohledu na její názor a vůli a bez ohledu na to, že za posledních několik desítek let se vzájemný vztah a vzájemné soužití nijak nezměnilo. Manželství účastníků může být zvenku považováno za specifické, ale v takovém stavu bylo manželství účastníků od začátku. Mezi účastníky je vyšší věkový rozdíl, manžel od počátku trval na tom, aby manželka byla v domácnosti. Manželka opakovaně popřela údajný alkoholismus, pomáhala manželovi organizovat svatby a je logické, že se věnovala svatebčanům a nemohla se vyhnout konzumaci alkoholu. Za posledních několik desítek let manželka nezavdala žádnou příčinu k rozvratu manželství, resp. její jednání se po celou dobu nijak nezměnilo. Po celou dobu byla manželka na manželovi finančně závislá a dosud je, což by mělo být důvodem pro zamítnutí návrhu, neboť řízení je vedeno s cílem určité finanční pomsty ze strany manžela, který se jí snaží ublížit. Manželka proto navrhla, aby odvolací soud změnil napadený rozsudek tak, že se návrh zamítá.

5. Manžel navrhl potvrzení napadeného rozsudku jako správného. Zdůraznil, že nemá žádný zájem na pokračování v manželství a krom toho se účastníci dohodli na vypořádání majetkových vztahů. Manželka se z nepochopitelných důvodů snaží prodlužovat tento nefunkční vztah.

6. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek i řízení mu předcházející v odvolacím jednání (§ 212, § 212 a odst. 1, 5, § 214 odst. 1 o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

7. Odvolací soud se předně zabýval tím, zda soud prvního stupně nezatížil řízení vadou, která by měla vést ke zrušení napadeného rozsudku, jak má na mysli § 212a odst. 5 o. s. ř., a dospěl k závěru, že tomu tak není.

8. Soud prvního stupně si pro své rozhodnutí opatřil dostatek důkazů, náležitě zjistil skutkový stav a věc správně posoudil rovněž po stránce právní. Především soud prvního stupně vyslechl oba manžele jako účastníky řízení a dle názoru odvolacího soudu nepochybil, jestliže nedoplňoval dále dokazování.

9. Podle § 755 odst. 1 o. z. manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.

10. Podle § 755 odst. 2 o. z. přesto, že je soužití manžel manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu 3 let.

11. Podle § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.

12. Podle § 758 o. z. manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.

13. Odvolací soud neshledal odvolací námitky manželky důvodnými. Aby nedošlo k rozvodu manželství, musejí existovat objektivně mimořádné okolnosti, které svědčí ve prospěch zachování manželství a zároveň by muselo být prokázáno, že manželka se převážně nepodílela na rozvratu a že je jí rozvodem způsobena újma osobní i majetková. Taková újma by připadala v úvahu, pokud by manželka byla vyššího věku, pokud by u ní byly tvrzeny a prokázány [podezřelý výraz] zásadní povahy a tyto potíže by vyžadovaly pomoc jiné osoby. Takové okolnosti v souzené věci nebyly ani tvrzeny ani zjištěny. Manželka netvrdí a neprokazuje neschopnost vydělat si na dostatečné zabezpečení ani že by byla pracovně neschopná či nezpůsobilá. Pouze uvádí, že nikdy po dobu manželství nepracovala a byla v domácnosti, zároveň však pomáhala manželovi v podnikání. Současně bylo prokázáno, že manžel nemá zájem na obnovení manželského soužití. Odvolací soud tedy neshledal žádné závažné důvody pro zachování manželství, které ostatně sama manželka charakterizovala jako „nestandardní a specifické“.

14. Z výše uvedených důvodů považuje odvolací soud napadený rozsudek za správný, a proto jej potvrdil (§ 219 o. s. ř.).

15. Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn § 224 odst. 1 o. s. ř. a § 23 z. ř. s.