pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. 7C 252/2021-101,

1. Obvodní soud pro Prahu 8, dále soud prvního stupně, rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 7C 252/2021-101, zamítl žalobní návrh, aby žalovaná žalobci zaplatila [částka] s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení (výrok I.) a neúspěšnému žalobci uložil povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka] (výrok II).

2. Takto rozhodl o žalobě, jíž se žalobce domáhal zaplacení žalované částky na podkladě tvrzení, že jeho právní předchůdkyně S.I.C. real, s.r.o. uzavřela se žalovanou pojistnou smlouvu [číslo] jejíž součástí bylo havarijní pojištění vozidla značky Mercedes Benz GL, [příjmení], X164 [registrační značka], včetně pojištění proti odcizení vozidla nebo jeho částí. V roce [rok] došlo ke dvěma pojistným událostem, když na počátku roku někdo odcizil všechna 4 kola vozidla (škoda [částka]) a v dubnu bylo odcizeno celé vozidlo (škoda [částka]). Obě události byly nahlášeny Policii ČR, vozidlo ani pachatele se však nepodařilo nalézt, přičemž obě byly nahlášeny žalované jako události pojistné, leč žalovaná pojistné plnění odmítla vyplatit. Žalobce s postupem žalované nesouhlasil, protože nenastala výluka pojištění, neboť ke škodě nedošlo ani při opravě vozidla ani v prostorách autoservisu, v době krádeží mělo vozidlo vymontovaný motor, nemohlo odjet po vlastní ose a autoservis dosavadní prostory provozovny zcela vyklidil a vozidlo nechal zaparkované na parkovišti dříve, než ke krádežím došlo. K postoupení předmětných pohledávek na žalobce došlo dne [datum] a postoupení bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum].

3. Žalovaná na svoji obranu uvedla, že v obou případech byly splněny předpoklady pro výluku pojištění. Ze závěrečné zprávy Policie ČR vyplynulo, že blíže nezjištěného data koncem roku 2016 bylo vozidlo předáno k opravě do servisu [právnická osoba], který vymontovaný motor zaslal dne [datum] k opravě do [jméno] cars & servis s.r.o. Datum finální opravy stanovil na den [datum]. Vozidlo s vymontovaným motorem zůstalo v prostorách servisu, kde [datum] mělo dojít k první škodné události (krádeži kol) a dne [datum] k druhé (krádež vozidla), která byla uplatněna u žalované až dne [datum], aniž by řádně a včas předala podklady potřebné k prošetření obou událostí. Vzhledem k tomu, že vozidlo nebylo zpětně předáno z opravy právnímu předchůdci žalobce, odmítla žalovaná výplatu pojistného plnění ve smyslu čl. 19 odst. 2 Všeobecných pojistných podmínek VPP H [číslo], dále jen„ VPP“, a shledala i další důvody pro odmítnutí plnění. Vozidlo nebylo zabezpečeno, čímž bylo zvýšeno riziko pojistné události podle čl. 15 odst. 2 písm. e) VPP, dále došlo k porušení povinnosti stanovené v čl. 15 odst. 2 písm. g) VPP, neboť nebylo zajištěno řádné uzavření a zabezpečení vozidla, tudíž zde byl další důvod pro výluku z pojištění. Dále druhá pojistná událost byla žalované oznámena po více než dvou měsících, což je v rozporu s čl. 16 odst. 1 písm. b) VPP, byly jí poskytnuty nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje týkající se rozsahu pojistné události nebo podstatné údaje byly zamlčeny, tudíž žalovaná není povinna poskytnout pojistné plnění podle čl. 18 odst. 3 písm. b) VPP. Žalovaná ještě namítala, že pachatel nepřekonal překážku nebo opatření chránicí pojištěnou věc před odcizením a odkázala na výluku z pojištění podle čl. 19 odst. 8 VPP. Navrhla, aby žaloba byla zamítnuta.

4. Soud prvního stupně v odůvodnění rozsudku stručně a jasně vyložil, které skutečnost vzal za prokázané, z kterých důkazů vyšel a jaký učinil závěr o skutkovém stavu věci. Odvolací soud na odůvodnění rozsudku odkazuje a jeho závěry stručně shrnuje.

5. [ulice] [právnická osoba] real, s.r.o. (předchůdce žalobce) byla leasingovým nájemcem vozidla a leasingová společnost s [právnická osoba], měla se žalovanou jako pojistitelem sjednanou rámcovou pojistnou smlouvu [číslo] ze dne [datum]. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že tato smlouva se vztahovala na předmětné vozidlo. Právní předchůdce žalobce koncem roku 2016 předal vozidlo k opravě do servisu [právnická osoba], zde byl vymontován z vozidla motor a odeslán k opravě do specializovaného servisu Mercedes. [právnická osoba], měl provozovnu v areálu v [obec a číslo], [ulice a číslo], z něhož se odstěhoval v době před předmětnými pojistnými událostmi. K faktickému ani formálnímu předání opraveného nebo neopraveného vozidla servisem zpět žalobci, resp. jeho právnímu předchůdci, nedošlo. Po odstěhování servisu zůstalo vozidlo zaparkováno v areálu, kde nejprve došlo k odcizení kol a posléze k odcizení vozidla. Druhá pojistná událost byla žalované nahlášena s více jak dvouměsíčním odstupem.

6. Nedílnou součástí rámcové smlouvy byly všeobecné pojistné podmínky VPP H [číslo], přičemž bylo sjednáno, že dojde-li k pojistné události, je nutno ji nahlásit pojišťovně neprodleně a přesahuje-li škoda částku [částka], nechat událost vyšetřit příslušnými policejními orgány (čl. 16 odst. 1 písm. b), c) VPP). Odcizením vozidla zaniká pojištění (čl. 8 odst. 6 VPP). Pojištěný je povinen neučinit bez souhlasu pojistitele nic, co by mohlo zvýšit pojistné riziko, neumožnit takové jednání třetí osobě a pokud dojde ke zvýšení pojistného rizika, oznámit tuto skutečnost bez zbytečného odkladu pojistiteli, je povinen řádně zajišťovat údržbu pojištěného vozidla a nesmí strpět porušování těchto povinností ze strany třetích osob, je povinen zajistit, aby pojištěné vozidlo v době jeho opuštění bylo řádně uzamčeno a zabezpečeno proti odcizení alespoň způsobem dohodnutým v pojistné smlouvě (čl. 15 písm. e), f), g) VPP). Nastane-li škodná událost, jsou pojistník, pojištěný a jiná osoba, která uplatňuje právo na pojistné plnění povinni zejména oznámit pojistiteli bez zbytečného odkladu, že nastala škodná událost, podat vysvětlení, za jakých okolností ke škodě došlo a o rozsahu následků této události a tyto skutečnosti prokázat a podat vysvětlení o právech třetích osob a postupovat v souladu s pokyny pojistitele (čl. 6 písm. b) VPP). Podle čl. 18 odst. 3 písm. b), i) VPP pojistitel neposkytne pojistné plnění v případech, kdy pojištěný nebo jiná osoba, která uplatňuje právo na pojistné plnění, uvedla vědomě nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje týkající se rozsahu pojistné události nebo podstatné údaje týkající se této události zamlčela. Podle čl. 19 odst. 2 VPP pojištění se nevztahuje na škody vzniklé od okamžiku předání pojištěného vozidla nebo pojištěné nestandardní výbavy jiné osobě za účelem provedení jejich údržby, opravy nebo za účelem zajištění jejich prodeje, do doby jejich vrácení, pokud jde o škody, za které tato jiná osoba odpovídá. Podle čl. 19 odst. 8 VPP pojistitel není pojistitel povinen poskytnout pojistné plnění, došlo-li ke škodě odcizením a šetřením pojistitele bylo prokázáno, že pachatel nepřekonal překážku nebo opatření chránící pojištěnou věc před odcizením.

7. Z usnesení Policie ČR ze dne [datum] a ze dne [datum] vzal soud prvního stupně za zjištěné, že dne [datum] žalobce telefonicky oznámil odcizení čtyř originálních litých kol předmětného vozidla, k čemuž došlo v areálu bývalého sídla [právnická osoba], [ulice a číslo], [obec a číslo], když tato firma měla dne [datum] vozidlo do opravy převzít, avšak od října [rok] již nikdo se žalobcem nekomunikoval. Dne [datum], když žalobce chtěl nechat vozidlo odtáhnout, zjistil, že chybějí kola a že [právnická osoba] od října 2017 v areálu nepůsobí. Dále bylo žalobcem dne [datum] ve 20:00 hodin osobně nahlášeno odcizení vozidla ze zmíněného areálu. Policii se nepodařilo ztotožnit osobu, kterou by bylo možno trestně stíhat. [příjmení] [příjmení] view vyšlo najevo, že v červnu [rok] vozidlo stálo se zalepenými předními okny ve zmíněném areálu. V policejním protokolu o místním šetření bylo uvedeno, že přední boční skla byla zakryta bublinkovou fólií a modrým igelitem, vozidlo mělo stažené, spíše rozbité přední levé okno, chybělo světlo, vozidlo mělo zničené sedačky, chyběla nádrž. Nebylo prokázáno, že by vozidlo bylo servisem zpět předáno do dispozice žalobce, resp. jeho právního předchůdce. Naopak bylo prokázáno, že vozidlo před pojistnými událostmi nebylo zajištěno, bylo v dezolátním stavu a v podstatě volně přístupné. V případě druhé pojistné události došlo k oznámení pojistné události žalované po více než dvou měsících a žalobce, resp. jeho předchůdce, poskytli žalované neúplné informace a neposkytli jí přes urgence všechny podklady.

8. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že v posuzované věci byly dány důvody pro výluku z pojištění, resp. neposkytnutí pojistného plnění, neboť vozidlo převzala do opravy firma [právnická osoba] a vozidlo nebylo předáno zpět do dispozice žalobce. Dále vozidlo nebylo zabezpečeno a bylo v horším stavu, než tvrdil žalobce, tudíž byly naplněny předpoklady pro výluku z pojištění podle čl. 15 odst. 2 písm. e), 15 odst. 2 písm. g), 16 odst. 1 písm. b), 18 odst. 3 písm. b), 19 odst. 2 a odst. 8 VPP. Na podkladě těchto závěrů žalobu zamítl a dodal, že pasivní legitimaci k náhradě škody má [právnická osoba], která převzala vozidlo do opravy, leč vozidlo neopravila a žalobci, resp. jeho právnímu předchůdci, zpět nepředala.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a plně úspěšné žalované přiznal náhradu nákladů účelně vynaložených na bránění práva, tj. nákladů na zastoupení advokátem, vyčíslených podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif).

10. Žalobce napadl rozsudek soudu prvního stupně včasným a přípustným odvoláním. Uvedl, že soud prvního stupně vyšel z nesprávného závěru, že vozidlo se v době obou pojistných událostí nacházelo v opravě u společnosti [právnická osoba] a že byla dána výluka z pojištění dle čl. 19 odst. 2 VPP, neboť k předání vozu z dispozice společnosti do dispozice žalobce nedošlo. Žalobce považoval takový závěr za nesprávný, přepjatě formalistický a nemající oporu v provedeném dokazování. Poukázal na skutečnost, že společnost [právnická osoba] v areálu na Českobrodské ulici v [obec] nepůsobila již od října [rok], tedy před vznikem pojistných událostí. Z toho podle něj vyplynulo, že od října 2017 se vozidlo nenacházelo v opravě společnosti a že k oběma pojistným událostem došlo bez jakékoliv souvislosti s opravou vozidla. Zdůraznil pak, že bez ohledu na to převzal vozidlo nejpozději dne [datum], kdy se dostavil do areálu, aby řešil odcizení kol vozidla a jeho odtažení do jiného servisu, přičemž k odtažení vozidla nedošlo jen proto, že byla odcizena všechna čtyři kola, což oznámil týž den na Policii ČR. K tomu dodal, že kdyby bylo vozidlo pojízdné, tak by s ním uvedeného dne odjel. Namítl dále, že v areálu se vozidlo po [datum] nacházelo jen proto, že mělo vymontovaný motor, odpojenou autobaterii a odcizená všechna čtyři kola. Za nesprávné a nemající oporu v provedeném dokazování považoval i další závěry soudu prvního stupně popsané v bodě 7. odůvodnění rozsudku. Ohledně naplnění předpokladů pro výluku z pojištění podle čl. 19 odst. 8 VPP uvedl, že podle tohoto ustanovení není pojistitel povinen poskytnout pojistné plnění, došlo-li ke škodě odcizením a šetřením pojistitele bylo prokázáno, že pachatel nepřekonal překážku nebo opatření chránící pojištěnou věc před odcizením. V tomto ohledu odkázal na Protokol Policie ČR o ohledání vozidla ze dne [datum], v němž je konstatováno:„ Vnějším ohledáním zjišťuji, že na vozidle chybí kola, kdy jsou na příslušných místech pouze železné části na uchycení kola a brzdy vozidla. Vozidlo je v místech pro kola vždy podepřeno třemi cihlami a na těchto tedy stojí. Dalším vnějším ohledáním zjišťuji, že na vozidle chybí víko od palivové nádrže. Vozidlo je v době ohledání uzavřeno a uzamčeno. Skleněná výplň levých předních dveří je stažena a otvor je zakryt bublinkovou fólií, zakrývající celý otvor. Skleněná výplň pravých předních dveří je stažena a otvor je zakryt modrou fólií.“ Podle žalobce, tedy vozidlo bylo v době krádeže kol uzavřeno a uzamčeno a muselo být uzamčeno a uzavřeno i v době krádeže samotného vozidla. Není pravdou, že by nebylo zajištěno a bylo v podstatě volně přístupné, jak uvedl soud prvního stupně. Dále dle žalobce nebylo lze přehlédnout, že v době krádeže vozidla toto nemělo motor, kola a bylo nepojízdné, tudíž ke krádeži muselo dojít způsobem, který ignoroval obvyklá zabezpečovací opatření (zámek na volant, řádící páku, imobilizér, apod.). Závěr soudu prvního stupně, že při odcizení vozidla nebylo nutné překonat žádnou překážku, tudíž posoudil jako absurdní s tím, že uvedenou výluku z pojištění na krádež kol vozidla nebylo možné vztáhnout. Akcentoval dále, že vozidlo bylo v rozhodném období uzavřeno a uzamčeno a že nemohl být naplněn předpoklad pro aplikaci výluky z pojištění dle čl. 19 odst. 8 VPP. Pokud se jednalo o porušení povinností vyplývajících z čl. 15 odst. 2 písmeno e), čl. 15 odst. 2 písmeno g) a čl. 16 odst. 1 písmeno b) VPP, žalobce žádnou z těchto povinností neporušil, přičemž soud prvního stupně ani v odůvodnění neuvedl, jakým konkrétním způsobem mělo k porušení uvedených povinností ze strany žalobce dojít. Podle žalobcova názoru porušení těchto povinností samo o sobě není důvodem pro odepření pojistného plnění. Ohledně porušení povinností vyplývajících z čl. 18 odst. 3 písmeno b) VPP namítl, že soud prvního stupně neupřesnil, kterou ze dvou alternativ měl žalobce naplnit a o jaké důkazy svůj závěr opřel. Žalobce dále vyjádřil přesvědčení, že se nedopustil jednání uvedeného ve zmíněném článku VPP s tím, že sjednané pojistné bylo žalované řádně hrazeno, a to i v době, kdy se vozidlo skutečně nacházelo v opravě u společnosti [právnická osoba] Žalobce tak očekával, že v případě nastalých pojistných událostí žalovaná řádně dostojí svým povinnostem a poskytne mu smluvené pojistné plnění. Navrhl tedy, aby odvolací soud rozhodnutí soudu první instance zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení.

11. Žalovaná navrhla, aby odvoláním napadený rozsudek byl jako věcně správný potvrzen. Zdůraznila, že v projednávané věci bylo spolehlivě prokázáno, že v obou případech pojistných událostí nastala tzv. výluka pojištění, a to podle čl. 19 odst. 2 a čl. 19 odst. 8 VPP, dále, že žalobce porušil povinnost předložit veškeré dokumenty, které si pojistitel vyžádal, a že porušil také povinnosti vyplývající z čl. 15 odst. 2 písm. e), g), a čl. 16 odst. 1 písm. b) VPP.

12. Odvolací soud přezkoumal postupem podle § 212, § 212a, § 214 odst. 1 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.

13. Vady řízení, k nimž se u přípustného odvolání přihlíží z úřední povinnosti (§ 212a odst. 5 věta prvá, o. s. ř.), v postupu soudu prvního stupně neshledal.

14. Podle stávající zákonné úpravy je sporné řízení ovládáno zásadou projednací, která znamená přenesení odpovědnosti za výsledek řízení na samotné účastníky. Je tedy zásadně věcí účastníků řízení, aby uvedli skutková tvrzení (vylíčili skutek, na základě kterého právo uplatňují) a k prokázání těchto tvrzení označili potřebné důkazy.

15. Žalobce se na žalované domáhal pojistného plnění, tudíž bylo na něm, aby tvrdil a prokázal, že během trvání pojištění došlo k pojistné události (pojistným událostem), s níž je podle pojistné smlouvy včetně pojistných podmínek spojena povinnost žalované (pojistitele) poskytnout mu pojistné plnění. Obecně legitimnímu očekávání pojistného plnění předchází povinnost pojištěného neučinit bez souhlasu pojistitele nic, co zvyšuje či by mohlo zvýšit pojistné riziko, neumožnit takové jednání třetí osobě, řádně zajišťovat údržbu pojištěného vozidla, vynaložit veškeré úsilí, které lze po něm rozumně požadovat, aby předešel vzniku pojistné události, zajistit, aby pojištěné vozidlo bylo v době jeho opuštění řádně uzamčeno a zabezpečeno proti odcizení, dojde-li k pojistné události, pak podat pojistiteli pravdivé a úplné vysvětlení o vzniku události, se kterou spojuje požadavek na plnění z pojištění, o rozsahu jejích následků a předložit k tomu potřebné doklady, aby pojistitel mohl po oznámení takové události zahájit bez zbytečného odkladu šetření nutné ke zjištění rozsahu své povinnosti plnit. Popsané povinnosti byly promítnuty i do pojistných podmínek vážících se k předmětné pojistné smlouvě (viz čl. 15, odst. 2 písm. e), f), g), čl. 16 odst. 1 písm. b) VPP). V projednávané věci pak bylo také konkrétně sjednáno, v jakém případě pojistitel neposkytne pojistné plnění (viz čl. 18 odst. 3 VPP) a na jaké škody se pojištění nevztahuje (tzv. výluky pojištění, viz čl. 19 odst. 2 VPP).

16. V řízení bylo prokázáno, že žalobce nedostál shora popsaným obecným povinnostem a pro rozhodnutí o věci samé bylo klíčové, že na jím uplatněné škody se ve smyslu čl. 19 odst. 2 VPP pojištění nevztahovalo. Odvolací soud vyšel ze skutkového závěru soudu prvního stupně, neboť soud prvního stupně při zjišťování skutkového stavu věci dal účastníkům možnost uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání, přihlédl k tvrzeným skutečnostem a navrženým důkazům a dal jim i náležitá procesní poučení. Dokazování zaměřil na zjištění rozhodných skutečností významných pro posouzení věci z hlediska hmotného práva a z obsahu spisu bylo zřejmé, že v průběhu řízení předestřel účastníkům, které rozhodné skutečnosti, z jejichž existence pro sebe vyvozují příznivé právní důsledky, bylo třeba tvrdit a prokázat. Soud prvního stupně provedl dokazování v dostatečném rozsahu, přičemž v odůvodnění rozsudku své skutkové závěry stručně zdůvodnil. Odvolací soud neshledal, že by soud prvního stupně při zjišťování skutkového stavu věci nějaké prokázané rozhodné skutečnosti opomenul, nebo že by pro svá skutková zjištění neměl oporu v provedeném dokazování.

17. Předmětné vozidlo bylo v době před vznikem obou pojistných událostí předáno k opravě do servisu [právnická osoba] a žalobce neprokázal, že by mu vozidlo bylo předáno zpět. Ačkoli datum opravy bylo stanoveno na den [datum], v řízení vyšlo najevo, že žalobce, resp. jeho právní předchůdce, se až do doby, kdy [datum] zjistil a nahlásil Policii ČR, že došlo k odcizení kol, o osud vozidla nestaral. Zjistil-li, že jmenovaný servis se v areálu v [obec a číslo], ulice [ulice a číslo], už nenachází, že vozidlo je na parkovišti areálu opuštěné, pak tuto skutečnost rozhodně nelze vykládat tak, že by tímto okamžikem došlo k vrácení pojištěného vozidla předaného jiné osobě za účelem provedení opravy. Závěr soudu prvního stupně, že ve smyslu čl. 19 odst. 2 se pojištění na žalobcem uplatněné škody nevztahovalo (dne [datum] mělo dojít ke krádeži kol a dne [datum] ke krádeži vozidla), je správný a rozhodně není přepjatě formalistický. Nebylo lze též přehlédnout, že žalobce nevynaložil ani elementární úsilí, které po něm bylo možné rozumně požadovat, aby předešel další pojistné události (odcizení vozidla), neboť v areálu odstavené vozidlo ponechal bez předních bočních skel (prokázáno street view ze dne [datum], kdy vozidlo mělo přední okno jen zalepeno), se staženou nebo rozbitou skleněnou výplní levých předních dveří, zakrytou bublinkovou fólií, se staženou nebo rozbitou skleněnou výplní pravých předních dveří, zakrytou modrou fólií (prokázáno protokolem Policie ČR o ohledání vozidla ze dne [datum]), tedy nezabezpečené, čímž porušil povinnost stanovenou v čl. 15 odst. 2 písm. e) VPP. V poměrech projednávané věci vzal odvolací soud za relevantní, že pokud vozidlo bylo bez skel, pak bylo nerozhodné, zda dveře vozidla byly uzavřeny a uzamčeny, neboť bez ohledu na to bylo vozidlo nezajištěné a jeho stav doslova umožňoval vandalismus či odcizení a pachatel nemusel ani překonat překážku chránící pojištěnou věc před odcizením, tedy žalovaná jako pojistitel, nebyla povinna poskytnout pojistné plnění také podle čl. 19 odst. 8 VPP.

18. Vzhledem k tomu, že žalovaná z popsaných důvodů nebyla povinna poskytnout pojistné plnění, bylo již nerozhodné, zda jednání žalobce, který řádně a včas neposkytl pojistníkovi předepsané a opakované žádané informace o vozidlu a pojistných událostech, bylo lze podřadit pod případy popsané v čl. 18 odst. 3 písm. b) VPP, pro něž pojistitel rovněž neposkytne pojistné plnění a pro rozhodnutí odvolacího soudu nebylo významné, že soud prvního stupně neupřesnil, zda mělo jít o variantu podle (i) nebo (ii) čl. 18 odst. 3 písm. b) VPP.

19. Odvolací soud tedy uzavřel, že rozsudek soudu prvního stupně je ve výroku o věci samé a ve výroku o nákladech řízení věcně správný a rozsudek podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

20. O náhradě nákladů odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. l o. s. ř. a plně úspěšné žalované přiznal náhradu nákladů řízení, kterou podle § 137 o. s. ř. a § 7, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. g), k ), § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, vyčíslil takto: [částka] odměna advokáta za dva úkony právní služby po [částka] (vyjádření k odvolání a účast na jednání odvolacího soudu), [částka] za dvě paušální náhrady hotových výdajů po [částka], 21% daň z přidané hodnoty ve výši [částka], celkem [částka] Lhůtu a místo plnění stanovil podle § 160 odst. 1, § 149 odst. 1 o. s. ř.