pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. 27C 4/2020-237,

8. Proti tomuto rozsudku, a to pouze proti vyhovujícímu výroku o věci samé a proti výroku o nákladech řízení, se v zákonné lhůtě odvolala žalovaná, která namítala, že soud prvního stupně věc nesprávně právně posoudil, učinil nedostatečná skutková zjištění a rozhodnutí je nepřezkoumatelné. Z trestního spisu jednoznačně vyplývá, že v den konání domovní prohlídky byla žalobkyně policejním orgánem náležitě poučena, že bude vyslechnuta, k čemuž ona uvedla, že poučení v plném rozsahu porozuměla a že bude s policií spolupracovat na řádném objasnění věci, nicméně momentálně se necítí býti schopna, vzhledem k únavě, rozumně přemýšlet a chtěla by být ve věci vyslechnuta v jiném termínu. Po přečtení protokolu žalobkyně podpisem stvrdila, že obsah protokolu souhlasí s její výpovědí, nežádala provedení oprav, ani jeho doplnění. Je evidentní, že policejní orgán neopomněl žalobkyni vyslechnout, vyhověl její žádosti, aby byla vyslechnuta podrobněji později, neboť byla unavená. Žalovaná akcentovala, že příkaz k domovní prohlídce nařízený Obvodním soudem pro Prahu 5 nebyl nikdy později změněn nebo zrušen k tomu příslušným orgánem, při domovní prohlídce byly zajištěny potřebné věci a došlo tak k naplnění podezření. Není v souladu se zjištěným skutkovým stavem, že ze strany policejních orgánů došlo k porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti a že nebyl proveden výslech žalobkyně. Z ničeho nevyplývá, že by postup policejního orgánu při domovní prohlídce byl v rozporu s právními předpisy. Při stanovení konkrétního postupu při konání neodkladného a neopakovatelného úkonu policejní orgán musí vždy vyhodnotit aktuální situaci a významnou roli hraje tzv. překvapivost prvního zásahu. Policejním orgánům je třeba nechat prostor pro uplatnění kriminalisticko taktických postupů, včetně provádění neodkladných úkonů. Policejní orgán v dané věci prováděl ve stejný den a ve stejném čase domovní prohlídky na dvou místech, a to na adrese [adresa], a na adrese [adresa], neboť na podkladě operativně pátracích prostředků bylo dáno důvodné podezření, že podezřelý [jméno] [příjmení] se může aktuálně zdržovat na obou adresách že v objektech se mohou nacházet věci důležité pro trestní řízení, což se posléze potvrdilo a domovní prohlídka splnila svůj účel. V této věci absentuje odpovědnostní titul, neboť policejní orgán při provádění domovní prohlídky neporušil pravidla předepsaná právními normami. I svědkyně [jméno] [příjmení] potvrdila, že domovní prohlídka probíhala zcela standardním způsobem a nedošlo k žádnému excesu. Žalovaná upozornila na to, že žalobkyně se začala domáhat náhrady škody u žalované až v dubnu 2019, tedy po třech a půl letech od provedení domovní prohlídky. Žádné výhrady k domovní prohlídce v protokolu o jejím konání neuvedla. Žádnou stížnost v průběhu trestního řízení přípravného, ani před soudem, nevznesla žalobkyně, ani její manžel. Oba se v přípravném řízení pouze zajímali o zajištěnou peněžní hotovost a žádali vrácení peněz s tvrzením, že nejde o výnosy z trestné činnosti, ale o úspory žalobkyně. I kdyby bylo prokázáno, že policejní orgán vniknul násilně do domu, pak právní předpisy to v zásadě nezakazují, jestliže si policejní orgán vyhodnotí, že tento postup je v daném případě nezbytný, aby nebyl podezřelými zmařen smysl úkonu, nemůže se to samo o sobě považovat za nesprávný úřední postup. Vniknutí policejního orgánu do domu nemohl být pro žalobkyni překvapivý moment, který by pro ni znamenal masivní úlek, jak popisuje znalec, neboť žalobkyně tvrdila, že zrovna v tu dobu se chystala zkontrolovat koně ve stáji, protože měla za to, že se kůň mlátí, potom uviděla baterku a následně se otevřely dveře, kdy ona sama se zajímala jen o zvířata. Závěr soudu prvního stupně, že policejní orgány se při předmětné domovní prohlídce dopustily nesprávného úředního postupu, odporuje provedenému dokazování a vyplývá pouze z toho, že nebyl proveden výslech žalobkyně, což není pravda, a že policejní orgán při vstupu do domu nezvonil. Tvrzení žalobkyně ohledně toho jsou velmi stručná a nekonkrétní a soud ji nevyzval, aby je specifikovala. Žalovaná akcentovala, že žalobkyně žila v domě, v němž při domovní prohlídce policie našla v místnosti nad garáží pěstírnu marihuany, byla zajištěna nelegálně držená zbraň a množství nábojů a větší finanční hotovost. Žalobkyně uváděla, že o tom neměla tušení, byť tam denně pobývala. Soud prvního stupně pochybil i při prokazování vzniku zdravotní újmy na straně žalobkyně, neboť výše soudem přiznaného odškodnění byla určena na podkladě znaleckého posudku, který odporuje metodice Nejvyššího soudu pro určování újmy na zdraví. Žalovaná polemizovala se závěry znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], které jsou neúplné a nedostatečné a objektivní není ani na něj navazující znalecký posudek znalce [příjmení] [jméno] [příjmení]. Z těchto důvodů žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek ve vyhovujícím výroku o věci samé změnil a žalobu zamítl a přiznal žalované náklady řízení před soudy obou stupňů.

9. Žalobkyně navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako správného a uvedla, že zcela zásadní je posoudit, v jaké časové posloupnosti byl výslech žalobkyně v den konání domovní prohlídky v objektu proveden. Protokol o provedení domovní prohlídky byl vypracován v rozporu se skutečností, svědkyně [příjmení] vypověděla, že domovní prohlídka byla zahájena v 6:15 hodin, aniž byla předtím žalobkyně jakkoliv vyzvána k vpuštění policejního orgánu do domu, policie u vchodových dveří nezvonila, a to ani ve 4:50 hodin, žalobkyně nebyla vyslechnuta. V protokolu je zcela nesprávně a snad i záměrně uvedeno, že výslech žalobkyně byl proveden ve 4:50 hodin. Je zjevné, že policie si byla vědoma toho, že nepostupovala v souladu s příslušnými ustanoveními trestního řádu a zřejmě záměrně uvedla do protokolu čas výslechu žalobkyně již před zahájením domovní prohlídky. [příjmení] skutečný výslech žalobkyně se odehrál až na služebně a trval podle protokolu do 20:16 hodin, přičemž ke skutečnému výslechu právě z důvodu naprosté indispozice žalobkyně vůbec nedošlo. Je zcela irelevantní, že příkaz k domovní prohlídce nebyl nikdy změněn a zrušen a byl vydán ve smyslu příslušných ustanovení trestního řádu. Policie si svůj postup při domovní prohlídce vyhodnotila zcela nepatřičně, a proto žalobkyni vznikla újma. V okamžiku započetí násilného vniknutí bez předchozí výzvy do domu, týž den byl již na základě zásahu policejní jednotky její manžel ve 4:45 hodin zadržen a nemohl se v daném okamžiku již s nikým domlouvat, jak tvrdí žalovaná. Objekt byl několik týdnů policií permanentně hlídán, mobil podezřelého byl dlouhodobě odposloucháván a jeho pohyb byl monitorován. Policie věděla, že v [město] se podezřelý nenachází a neplatí proto tvrzení žalované, že existovalo důvodné podezření, že se podezřelý může aktuálně zdržovat na obou adresách, tedy v [město] i v [příjmení], kde byl zadržen. Výklad žalované by znamenal, že orgány činné v trestním řízení se mohou chovat při domovních prohlídkách zcela libovolně. Žalobkyně akcentovala, že policie si byla vědoma svých pochybení, neboť bez jakýchkoliv průtahů uhradila žalobkyni vzniklou majetkovou škodou na objektu.

10. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek i řízení mu předcházející v mezích podaného odvolání v odvolacím jednání (§ 212, § 212a odst. 1, 2, 5, § 214 odst. 1 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

11. Odvoláním žalované byl napaden vyhovující výrok o věci samé (výrok I.) a výrok o nákladech řízení (výrok III.). Zamítavý výrok o věci samé (výrok II.) nebyl proto odvolacím soudem přezkoumáván a nabyl samostatně právní moci (§ 206 odst. 2 o. s. ř.).

12. Odvolací soud postupem podle § 213 odst. 2 o. s. ř. opakoval dokazování. Z protokolu o provedení domovní prohlídky ze dne [datum], který je založen ve spise Městského soudu v Praze sp. zn. 43T 1/2017, bylo zjištěno, že dne [datum] byla provedena na základě příkazu soudce Obvodního soudu pro Prahu 5 JUDr. [jméno] [příjmení] ze dne ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 37Nt 5099/2015, domovní prohlídka u [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], narozeného dne [datum]. Byl proveden předchozí výslech podle § 84 trestního řádu a osoba, u které má být prohlídka provedena k vydání věci, vypovídá. [jméno] [příjmení] uvedla na dotaz komisaře, zda se v domě nachází nějaké drogy, rostliny konopí, předměty a chemikálie určené k podpoře růstu těchto rostlin či jiné věci pocházející či určené k trestné činnosti, popřípadě výnosu z trestné činnosti, že o žádných takových věcech neví. [jméno] [příjmení], ročník 1964, ani [jméno] [příjmení], ročník 1992, v místě úkonu nebyli přítomni. Prohlídka byla provedena v prostorách stavby, která je vedena jako rodinný dům na adrese u [obec a číslo], [obec], okres [okres]. Podle § 85 odst. 2 trestního řádu byla prohlídce přítomna nezúčastněná osoba [jméno] [příjmení], narozená dne [datum] Příkaz k domovní prohlídce byl doručen [jméno] [příjmení] v 05:08 hodin v místě konání. S odkazem na § 85a odst. 2 trestního řádu (překonání odporu při úkonu) v rámci realizovaného úkonu byla pouze poškozena skleněná výplň na obou křídlech dveří vedoucích z obývacího pokoje na terasu domu a dále byl poškozen rám levého křídla dveří ve své čelní části. S prohlídkou bylo započato [datum] v 06:15 hodin, při prohlídce byla pořízena fotodokumentace a nebyla pořízena video dokumentace, prohlídka skončila v 11:30 hodin. [jméno] [příjmení] k věci uvádí, že po ukončení domovní prohlídky nežádá být přítomna navazující prohlídce jiných prostor a pozemků podle příkazu sp. zn. 37Nt 5098/2015 a nežádá zajištění přítomnosti jiné zvolené osoby u uvedené prohlídky. Byly zajištěny, kromě jiného, pistole tov. zn. Beretta, uvnitř se zásobníkem se 7 kusy nábojů, 23 kusů nábojů, finanční hotovost ve výši [částka] a finanční hotovost ve výši [částka] a byly zajištěny další náboje. Protokol podepsala [jméno] [příjmení] a stejně tak podepsala každou stranu protokolu. Z protokolu o provedení prohlídky jiných prostor a pozemků ze dne [datum] bylo zjištěno, že předchozí výslech podle § 84 trestního řádu byl proveden a osoba, u níž má být prohlídka provedena k vydání věci, vypověděla. [jméno] [příjmení] na dotaz komisaře, zda se v níže uvedených prostorách nachází nějaké drogy, rostliny konopí, předměty a chemikálie určené k podpoře růstu těchto rostlin či jiné věci pocházející či určené k trestné činnosti, popřípadě výnosy z trestné činnosti, uvedla, že o žádných takovýchto věcech neví. Úkonu nebyl přítomen [jméno] [příjmení], ročník 1964, ani [jméno] [příjmení], ročník 1992. Úkonu byla přítomna nezúčastněná osoba [jméno] [příjmení], příkaz k prohlídce jiných prostor a pozemků byl doručen [jméno] [příjmení] v 05:08 hodin v místě konání, v rámci realizovaného úkonu nebyl překonáván žádný odpor a s prohlídkou bylo započato v 11:50 hodin, byla pořízena fotodokumentace, nebyla pořízena video dokumentace, prohlídka skončila v 18:20 hodin. Oba listy protokolu jsou podepsány dole vpravo [jméno] [příjmení].

13. Vykonat domovní prohlídku nebo osobní prohlídku nebo prohlídku jiných prostor a pozemků lze jen po předchozím výslechu toho, u koho nebo na kom se má takový úkon vykonat, a to jen tehdy, jestliže se výslechem nedosáhlo ani dobrovolného vydání hledané věci nebo odstranění jiného důvodu, který vedl k tomuto úkonu. Předchozího výslechu není třeba, jestliže věc nesnese odkladu a výslech nelze provést okamžitě (§ 84 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád).

14. Orgán vykonávající domovní prohlídku nebo prohlídku jiných prostor je povinen umožnit osobě, u níž se takový úkon koná, nebo některému dospělému členu její domácnosti nebo v případě prohlídky jiných prostor též jejímu zaměstnanci, účast při prohlídce. O právu účasti při prohlídce je povinen tyto osoby poučit (§ 85 odst. 1 trestního řádu).

15. K výkonu domovní a osobní prohlídky je třeba přibrat osobu, která není na věci zúčastněna. Orgán vykonávající prohlídku prokáže své oprávnění (§ 85 odst. 2 trestního řádu).

16. V protokole o prohlídce je třeba též uvést, zda byla dodržena ustanovení o předchozím výslechu, popřípadě označit důvody, proč dodržena nebyla. Došlo-li při prohlídce k vydání nebo odnětí věci, je třeba pojmout do protokolu také údaje uvedené v § 78 odst. 5 (§ 85 odst. 3 trestního řádu).

17. Osoba, u níž má být provedena domovní prohlídka, prohlídka jiných prostor a pozemků, osobní prohlídka nebo vstup do obydlí, je povinna tyto úkony strpět (§ 85a odst. 1 trestního řádu).

18. Neumožní-li osoba, vůči níž směřuje úkon uvedený v odst. 1, provedení takového úkonu, jsou orgány provádějící úkon oprávněny po předchozí marné výzvě překonat odpor takové osoby nebo jí vytvořenou překážku. O tom učiní záznam do protokolu (§ 85 odst. 3) (§ 85a odst. 2 trestního řádu).

19. Soud prvního stupně správně uzavřel, že domovní prohlídka byla provedena v rámci trestního řízení vedeného vůči Ing. [jméno] [příjmení], narozenému dne [datum] (manžel žalobkyně), pro spáchání přečinu nedovoleného pěstování rostlin obsahujících omamnou nebo psychotropní látku podle § 285 odst. 1 trestního zákoníku Trestní stíhání vůči němu bylo vedeno následně u Městského soudu v Praze, skončilo odsuzujícím rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 43T 1/2017, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 10. 2017, sp. zn. 11To 66/2017, jímž byl obžalovaný [příjmení] [jméno] [příjmení] uznán vinným zvlášť závažným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy podle § 283 odst. 1, 3 písm. c) trestního zákoníku a přečinem nedovoleného ozbrojování podle § 279 odst. 1 trestního zákoníku. Domovní prohlídka byla provedena v rámci trestního řízení, které skončilo odsuzujícím rozsudkem a k domovní prohlídce proto nedošlo na základě nezákonného rozhodnutí.

20. Žalobkyně se náhrady škody na zdraví v této věci domáhala s tvrzením, že v průběhu konání domovní prohlídky došlo k nesprávnému úřednímu postupu podle § 13 zákona č. 82/1998 Sb., neboť byly porušeny předpisy upravující způsob vedení domovní prohlídky. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 30Cdo 1019/2012, dospěl k závěru, že nesprávný úřední postup při provádění domovní prohlídky, jenž by mohl zakládat úvahu o aktivní legitimaci žalobkyně jako poškozené ve smyslu § 13 odst. 2 odškodňovacího zákona, musí být podložen žalobními tvrzeními a jeho existence musí být podpořena skutkovými závěry, které soud ohledně nařízení a samotného provedení prohlídky učiní.

21. Po opakování dokazování odvolací soud zjistil, že soud prvního stupně učinil nesprávný skutkový závěr, že orgány policie neprovedly před započetím domovní prohlídky v rozporu s § 84 trestního řádu předchozí výslech žalobkyně a že to vyplývá z protokolu o provedení domovní prohlídky. Kopie protokolu o provedené domovní prohlídce, kterou žalobkyně spolu se žalobou do spisu založila a z níž zřejmě soud prvního stupně vycházel, se neshoduje s originálem této listiny, který je založen v trestním spise a jehož obsah byl k důkazu před odvolacím soudem citován. Policie postupovala v souladu s § 84 trestního řádu a provedla předchozí výslech žalobkyně, což vyplývá rovněž z obsahu tohoto protokolu, a tak je to i výslovně v protokolu uvedeno. Podle § 85 trestního řádu pak policie umožnila žalobkyni účast při domovní prohlídce a přibrala i osobu na věci nezúčastněnou. Podle § 85a trestního řádu policie do protokolu zaznamenala poškození dveří, k čemuž došlo při vstupu do nemovitosti. Žalobkyně primárně akcentovala, že při vstupu do nemovitosti ji policie nevyzvala k otevření domu a nebyl důvod k překonání odporu. K poškození dveří objektivně došlo, bylo to zaznamenáno v protokolu o provedení domovní prohlídky a žalobkyně byla za poškození dveří odškodněna. Jak vyplynulo z provedeného dokazování a z tvrzení uvedených žalobkyní, v době, kdy policie se pohybovala kolem domu, žalobkyně uslyšela ve stáji neklidného koně (zvíře zřejmě cítilo pohyb cizích osob). V době zásahu policie tedy žalobkyně nespala, ale pohybovala se po domě. Policie zjevně v domě viděla pohyb a vzhledem k charakteru [uvedené] činnosti manžela žalobkyně, která byla předmětem vyšetřování, a i s ohledem na posléze potvrzený předpoklad, že se v domě našla zbraň se zásobníkem, včetně dalších nábojů, musela policie počítat i s tím, že zbraň může vůči ní být použita. Na tom nemění nic skutečnost, zda policie věděla či nevěděla, že v době zásahu se v nemovitosti nachází manžel žalobkyně, který byl ve stejný den a ve stejnou hodinu zadržen na jiném místě České republiky, a že policie, která jeho pohyb monitorovala, o tom věděla. Jistě nelze vyloučit, že zbraň vůči policii mohl použít kdokoliv v domě přítomný a tedy i žalobkyně. Odvolací soud považuje postup policie při zahájení domovní prohlídky za přiměřený okolnostem věci, neboť je třeba mít na paměti rovněž ochranu života a zdraví příslušníků policie, kteří by jiným postupem nepřiměřeně riskovali. To, že se policie při konání domovní prohlídky nechovala excesivně, jak se snaží nyní tvrdit žalobkyně, vyplývá i ze skutečnosti, že žalobkyně podepsala bez výhrad protokol o provedení domovní prohlídky a souhlasila s prohlídkou jiných prostor a pozemků v její nepřítomnosti. Žalobkyně, ani její posléze odsouzený manžel, si na postup policie při domovní prohlídce nestěžovali u státního zástupce ve smyslu § 16a zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, a nedomáhali se ani podle § 157a trestního řádu přezkoumání postupu policejního orgánu a státního zástupce. Odvolací soud nijak nezpochybňuje, že žalobkyně jistě byla tím, že došlo k domovní prohlídce, překvapena, zaskočena a konsternována a že šlo o navýsost stresující situaci. S ohledem na počínání jejího manžela však nemohlo jít a ani nešlo o tak překvapivý úkon. Znalec [příjmení] [jméno] [příjmení], který pro žalobkyni vypracovával jeden ze znaleckých posudků, vypověděl, že žalobkyně popsala celou situaci tak, že se šla podívat, proč se ve stáji mlátí kůň, policie vyrazila dveře a narušila intimitu jejího domova, zároveň jí zabavili všechny peníze, které tam byly a ona je potřebovala k nějakým činnostem. V průběhu řízení se žalobkyně snažila o vydání těchto prostředků coby svých úspor, stejně jako její manžel, ale nebylo jim vyhověno. V [uvedeném] řízení se tedy neprokázalo, že by zabavené finanční prostředky byly úsporami žalobkyně a žalobkyně zároveň věděla, že se v domě nacházejí.

22. Odvolací soud, na rozdíl od soudu prvního stupně, neshledal, že by žalobkyně prokázala, že jsou splněny podmínky vzniku odpovědnosti státu za újmu na jejím zdraví, tedy že by bylo vydáno nezákonné rozhodnutí, které bylo pro nezákonnost zrušeno, či že se orgány činné v trestním řízení dopustily nesprávného úředního postupu a že na straně žalobkyně vznikla újma a je zde dána příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a způsobenou újmou. Za důvodnou považuje odvolací soud odvolací námitku žalované, že v souzené věci nebyla splněna již první podmínka vzniku odpovědnosti za škodu dle zákona č. 82/1998 Sb., neboť zde není odpovědnostní titul. Takový závěr není, dle názoru odvolací soudu, ani v rozporu s judikaturou Ústavního soudu ČR, který se otázkami domovních prohlídek a prohlídek jiných prostor a pozemků zabýval. Poukázal na charakter domovní svobody jako ústavně zaručeného práva plynoucího z čl. 12 Listiny základních práv a svobod, jež svým významem spadá mezi základní lidská práva a svobody. Jestliže proto ústavní pořádek České republiky připouští průlom do ochrany tohoto práva, děje se tak výlučně v zájmu ochrany demokratické společnosti jako takové, případně v zájmu ústavně zaručených základních práv a svobod jiných; sem spadá především nezbytnost daná obecným zájmem na ochraně společnosti před trestnými činy a dále tím, aby takové činy byly zjištěny a potrestány (srovnej nález Ústavního soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 287/96, ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 201/01). V souzené věci bylo prokázáno, že manžel žalobkyně byl trestně stíhán a posléze pravomocně odsouzen za závažnou trestnou činnost, při domovní prohlídce byly nalezeny věci s touto činností související a ji prokazující. Domovní prohlídka splnila svůj účel, způsob jejího provedení nebyl excesivní a odpovídal závažnosti trestné činnosti, která byla vyšetřována. Za velmi významné odvolací soud považuje, že v domě byla nalezena nelegálně držená zbraň se zásobníkem a dalšími náboji, policisté proto byli při výkonu domovní prohlídky potenciálně velmi ohroženi.

23. Ze všech výše uvedených důvodů považuje odvolací soud napadený rozsudek za nesprávný, a proto jej ve vyhovujícím výroku o věci samé změnil a žalobu zamítl (§ 220 odst. 1 písm. b/ o. s. ř.).

24. Výrok o nákladech řízení před soudy obou stupňů je odůvodněn § 224 odst. 2 o. s. ř. a § 142 odst. 1 o. s. ř. a procesně úspěšné žalované byly přiznány náklady před soudy obou stupňů ve výši [částka]. Před soudem prvního stupně vzniky žalované náklady ve výši [částka] za vyjádření k žalobě, v odvolacím řízení vznikly náklady za 4 úkony po [částka] za účast a přípravu na odvolací jednání dne [datum] a dne [datum] (§ 151 odst. 3 o. s. ř., § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb.).

Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím soudu prvního stupně, o jehož přípustnosti, za podmínek § 237 o. s. ř., rozhodne dovolací soud.