Přeskočit na obsah
Městský soud v Praze 28 CO 356/2022-142 ECLI:CZ:MSPH:2022:28.Co.356.2022 .1 Rozsudek

pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

JUDr. Věra Sýkorová · Rozhodnutí ze dne 30. 11. 2022

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Věry Sýkorové a soudců JUDr. Ivany Hesové a Mgr. Michaela Nipperta ve věci

žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci]

proti

žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem JUDr. [jméno] [příjmení]

sídlem [adresa]

o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím

k odvolání žalovaného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],


I. Rozsudek soudu prvního stupně ze dne [datum] se potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech odvolacího [anonymizována dvě slova] [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku a k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení].

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni [anonymizováno] [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), a nahradit jí k rukám jejího zástupce náklady [anonymizováno] ve výši [částka], rovněž do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.).

2. Soud prvního stupně takto rozhodl o žalobě, podané dne [datum], kterou se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím z titulu smlouvy o operativním leasingu, kterou uzavřeli spolu dne [datum] a jejímž předmětem byl operativní leasing automobilu Volkswagen Touran, který byl předán žalovanému dne [datum]. Žalovaný se zavázal hradit měsíční splátky ve výši [částka] po dobu 36 měsíců a následně vozidlo vrátit ve stavu odpovídajícím běžnému opotřebení a s maximálním nájezdem za kalendářní rok 28 600 km. V případě předčasného ukončení smlouvy byl žalovaný povinen doplatit uhradit všechny do té doby splatné nehrazené peněžité závazky včetně jejích příslušenství, náklady spojené s odebráním, přepravou a skladováním, oceněním, pojištěním a prodejem vozidla, dohodnuté smluvní pokuty; dále se strany dohodly, že žalobkyně má nárok na náhradu škody ve výši rozdílu mezi účetní a zůstatkovou hodnotou ceny vozidla ke dni odstoupení a nejvyšší dosaženou prodejní cenou poníženou o skutečné náklady spojené s prodejem. Vozidlo, které bylo předmětem operativního leasingu, bylo dne [datum] totálně havarováno, smlouva pak byla ukončena ke dni [datum] a dne [datum] provedla žalobkyně vyúčtování smlouvy z důvodu jejího předčasného ukončení, k vyúčtování došlo až v roce [rok], neboť vrak vozidla byl žalobkyni předán policií dne [datum] a poté mohla žalobkyně zorganizovat prodej vraku. Ve vyúčtování specifikovala jednotlivé nároky z předčasného ukončení smlouvy, a to nesplacenou účetní hodnotu ve výši [částka], nesplacenou část služby registrace vozidla ve výši [částka], náklady spojené s uzavřením smlouvy ve výši [částka], náklady spojené s přepravou a oceněním ve výši [částka]; od uvedeného odečetla závazky společnosti vůči žalovanému ve výši [částka] představující prodejní cenu vraku a přijaté pojistné plnění, také platby ve výši [částka], které nebyly započítány ve finančním vypořádání. Podle obchodních podmínek žalobkyně vypočetla účetní zůstatkovou hodnotu vozidla jako rozdíl mezi pořizovací cenou vozidla a celkovou výší odpisů stanovených v souladu se [ustanovení pr. předpisu], o účetnictví, podle vnitropodnikové směrnice. Domáhala se celkem zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím. Žalovaný nárok žalobkyně neuznal, nesporoval, že uzavřel předmětnou smlouvu a dne [datum] byl účastníkem dopravní nehody, v souvislosti s kterou byl obviněn ze spáchání [anonymizována dvě slova] usmrcení z nedbalosti, přičemž [anonymizována dvě slova] žalovaného bylo podmíněně zastaveno usnesením Okresního soudu v Prachaticích, č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci dne [datum]. Namítal však, že účetní hodnota vozidla měla být stanovena podle zákona o účetnictví a nikoli podle vnitropodnikové směrnice společnosti, se kterou žalovaný nebyl před podpisem smlouvy seznámen, nebyla nikde zveřejněna, nebyla žalovanému předložena a nebyla ani součástí smluvní dokumentace. V případě, že by žalobkyně postupovala v souladu se zákonem, činila by zůstatková hodnota vozidla ke dni [datum] [anonymizováno] ve výši [částka].

3. Soud prvního stupně provedl účastníky navržené důkazy a na základě jejich hodnocení dospěl ke zjištěním, která popsal v napadeném rozsudku, přitom vyložil, jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil, proč neprovedl i další důkazy, které skutečnosti má prokázány a které nikoli a o které skutečnosti opřel svá skutková zjištění. Skutkový stav právně posoudil podle ustanovení, která citoval a vysvětlil v odůvodnění přezkoumávaného rozsudku. Odvolací soud na toto odůvodnění odkazuje a na tomto místě stručně skutkové a právní závěry soudu prvního stupně shrnuje. Žalobkyně s žalovaným předčasně ukončila předmětnou smlouvu o operativním leasingu, neboť vozidlo, které bylo předmětem této smlouvy, bylo totálně havarováno. Žalobkyně provedla vyúčtování dne [datum] poté, co jí byl automobil vrácen po ukončení [anonymizována dvě slova]. K výpočtu účetní zůstatkové hodnoty užila dle obchodních podmínek zákona o účetnictví, respektive vnitropodnikovou směrnici. Soud prvního stupně nepřisvědčil námitkám žalovaného a zdůraznil, že způsob výpočtu zůstatkové ceny vozidla byl stanoven v obchodních podmínkách, kde je uvedeno, že celková výše odpisů bude stanovena v souladu se zákonem o účetnictví a vnitropodnikovou směrnicí. [ulice] podmínky byly připojeny k samotné smlouvě a navíc také podepsány žalovaným, tudíž byl s nimi seznámen. Samotná metodika výpočtu účetní zůstatkové hodnoty je pak konkretizována vnitropodnikovou směrnicí žalobkyně, která je tzv. odpisovým plánem, což není další dokument, na který by žalobkyně svévolně odkazovala v obchodních podmínkách, nýbrž povinně vydávaným dokumentem v souladu se zákonem o účetnictví. Žalovaný je navíc také podnikatelem, je tedy předpoklad, že jako podnikatel bude seznámen s předpisy týkající se vedení účetnictví. K námitce neúčinnosti ustanovení obchodních podmínek, že žalovaný nemohl rozumně očekávat, že bude povinen hradit dohodnuté splátky i přesto, že předmět nájmu zanikne, soud prvního stupně uvedl, že se nejedná, a to ani z objektivní ani subjektivní stránky, podstatou smlouvy o operativním leasingu bylo to, že žalobkyně zakoupila automobil podle výběru žalovaného, který se zavázal uhradit jí rozdíl mezi jeho pořizovací cenou a zůstatkovou hodnotou s tím, že po dobu operativního leasingu byl žalovaný oprávněn automobil užívat; amortizaci vozidla a další doplňkové služby pak žalovaný hradil v pravidelných měsíčních splátkách. Po skončení doby operativního leasingu byl žalovaný povinen automobil žalobkyni vrátit a ta by jej prodala prostřednictvím internetové aukce, přičemž v případě, že by byl automobil prodán za nižší cenu, než byla stanovena jako zůstatková hodnota, nesla by ztrátu žalobkyně. S ohledem na povahu smluvního vztahu mezi žalobkyní a žalovaným je tedy očekávatelné, že v případě, kdy byl operativní leasing ukončen předčasně zaviněním žalovaného, a žalobkyni tedy nebyl vyplacen rozdíl mezi zůstatkovou hodnotou automobilu a jeho pořizovací cenou, bude žalobkyně doplacení splátek požadovat. Datum, ke kterému byla nesplacená zůstatková hodnota automobilu vypočtena, nelze považovat za relevantní pro toto [anonymizováno], neboť bylo prokázáno, že metodika výpočtu žalobkyně se za uvedené období nezměnila, a automobil byl navíc žalobkyni předán policejními orgány až dne [datum], bez něj nemoha provést dražbu a zjistit cenu, za kterou se vrak prodal. Z uvedených důvodů soud prvního stupně zcela vyhověl žalobě a o náhradě nákladů [anonymizováno] rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Přiznané náklady [anonymizováno] podrobně v odůvodnění rozsudku vyčíslil.

4. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný odvolání, ve kterém vytýkal soudu prvního stupně, že dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Nesouhlasil se závěrem soudu prvního stupně o správném stanovení účetní zůstatkové hodnoty vozidla v souladu se zákonem o účetnictví a vnitropodnikovou směrnicí a poukazoval na to, že mezi jeho zástupcem a žalobkyní probíhala aktivní komunikace až do podání žaloby, přesto žalobkyně nikdy žalovanému ani jeho zástupci tuto vnitropodnikovou směrnici neposkytla. Soudu prvního stupně žalobkyně předložila neúplné znění vnitropodnikové směrnice, a to z celkových 12 stran jen strany 3, nebyla parafována, tudíž není prokázáno, že v době, kdy mělo dojít k vyúčtování smlouvy a stanovení účetní zůstatkové hodnoty, tato směrnice platila. Žalovaný má tedy za to, že žalobce neprokázal, že vyúčtování bylo provedeno v souladu se smlouvou a všeobecnými obchodními podmínkami. Žalobkyně předložila vyúčtování ze smlouvy vystavené dne [datum], ačkoliv z důkazů, jež předložil žalovaný, je zřejmé, že vyúčtování muselo být provedeno před [anonymizováno] [rok]. Pokud žalobkyně sama stanovila zůstatkovou účetní hodnotu k měsíci březen [rok] ve výši [částka], jak uvedla v žalobě, činila by zůstatková účetní hodnota k měsíci [anonymizováno] [rok] [anonymizováno] [částka]. Je nereálné, aby zůstatková účetní hodnota k měsíci březnu [rok] byla shodná jako v měsíci červen [rok], takový výpočet by byl v rozporu s částí odpisového plánu, čímž se soud prvního stupně nezabýval. Ve vnitropodnikové směrnici žalobce v bodu [číslo] je uvedeno, že odpis je prováděn lineárně, kdy výpočet odpisu je rozdíl mezi pořizovací a kupní cenou/délka leasingu. Ani ve vnitropodnikové směrnici, ani v žádném jiném důkazu není obsažena definice kupní ceny. V případě, kdy žalobce byl schopen v době uzavření smlouvy o leasingu, stanovit odhadovanou prodejní cenu, tedy kupní cenu předmětu leasingu, nic mu nebránilo v tom, aby tato odhadovaná prodejní cena byla uvedena ve smlouvě o leasingu společně s výší měsíčního odpisu vozidla. Žalobce neprokázal, jakým způsobem tuto odhadovanou prodejní cenu stanovil, když mu není předem známo, jaký bude stav na trhu s ojetými vozidly a za jakou prodejní cenu po ukončení leasingu tedy bude možno vozidlo prodat. Zůstatková hodnota vozidla nemusí být shodná s kupní cenou předmětu leasingu, se kterou žalobce kalkuluje ve své vnitropodnikové směrnici. Odvolatel má za to, že stanovení zůstatkové účetní hodnoty nebylo pro něj v době uzavření leasingové smlouvy předvídatelné. V době uzavření smlouvy měl být seznámen se způsobem, jakým je účetní zůstatková hodnota stanovena a na základě této informace posoudit případná rizika a smlouvu o operativním leasingu uzavřít či nikoliv. Soud prvního stupně zohledňuje skutečnost, že viníkem dopravní nehody byl odvolatel, a tedy, že by pro něj nemělo být překvapující, že žalobce bude požadovat doplacení splátek. S tímto odvolatel nemůže souhlasit. Všeobecné obchodní podmínky, ani vnitropodniková směrnice neobsahují jiný postup a stanovení účetní zůstatkové hodnoty v případě, kdyby odvolatel nebyl viníkem dopravní nehody, ale pouze jejím účastníkem. Pro posouzení věci je tedy zcela nerozhodné, kdo zavinil, že došlo k zániku předmětu leasingu, resp. k předčasnému ukončení leasingové smlouvy. Havarijní pojistitel stanovil obvyklou cenu vozidla částkou [anonymizována dvě slova] bez DPH s tím, že hodnotu zbytků vozidla stanovil na [anonymizováno] [částka] bez DPH. V případě, kdyby žalobce provedl vyúčtování v řádném termínu, vyúčtování a tedy stanovená zůstatková účetní hodnota by mohla být o [částka] nižší, než kterou vypočetl žalobce. Že žalobce se o vozidlo v svém vlastnictví nezajímal, nepožádal o jeho vydání orgány činné v [anonymizována dvě slova], nemůže jít k tíži odvolatele. Žalovaný namítal, že žalobce neprokázal, že uhradil náklady spojené s přepravou a oceněním ve výši [částka]. Žalobce měl uhradit znalci [anonymizováno] ve výši [částka], kdy však jediným důkazem nebylo prokázáno, jakou znaleckou činnost měl znalec provést a zda žalobce tuto úhradu provedl. Stejně u položky skladování ve výši [částka], není zřejmé, o jaké náklady se jedná, za jakou dobu, kým byla položka účtována a zda žalobce tyto náklady skutečně uhradil. Žalovaný navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k novému projednání s tím, že žalobce je povinen uhradit žalovanému náklady právního zastoupení odvolacího [anonymizováno].

5. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního stupně potvrdil jako věcně správný.

6. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně postupem podle ust. § 212 a § 212a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), včetně [anonymizováno], které jeho vydání předcházelo, v odvolacím jednání (§ 214 odst. 1 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

7. Vady [anonymizováno], k nimž odvolací soud u přípustného odvolání přihlíží z úřední povinnosti (§ 212a odst. 5 o. s. ř.), odvolací soud neshledal.

8. Soud prvního stupně správným způsobem a v dostatečném rozsahu zjistil skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci, tedy úplně zjistil skutkový stav věci, věc správně posoudil po právní stránce a jeho rozhodnutí je přesvědčivě odůvodněno. Vypořádal se také se všemi námitkami žalovaného ohledně výše zůstatkové ceny. Odvolací soud proto vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně a ztotožnil se i s jeho právním posouzením věci. Na odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně lze zcela odkázat a odvolací námitky nemohou obstát.

9. V [anonymizováno] bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o operativním leasingu ve smyslu ust. § 1725 občanského zákoníku, jejíž součástí byly i obchodní podmínky akceptované žalovaným, a na základě této smlouvy žalovanému přenechala do užívání předmětné vozidlo za pořizovací cenu [částka] s 21% DPH celkem [částka], žalovaný se zavázal hradit žalobkyni splátky dle splátkového kalendáře. Vozidlo, které bylo předmětem operativního leasingu, bylo totálně havarováno, proto došlo k předčasnému ukončení smlouvy a žalobkyně provedla vyúčtování smlouvy z důvodu jejího předčasného ukončení. K odvolací námitce, že soud prvního stupně zohlednil, že viníkem dopravní nehody byl žalovaný, lze poznamenat, že soud neuvedl, že žalovaný dohodu zavinil, ale že k ukončení smlouvy došlo z důvodů na straně žalovaného, což je nepochybné. Odvolací soud souhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že způsob výpočtu zůstatkové ceny vozidla byl stanoven v obchodních podmínkách a celková výše odpisů byla stanovena v souladu se zákonem o účetnictví a vnitropodnikovou směrnicí, která je tzv. odpisovým plánem. Odvolací námitka, že stanovení zůstatkové účetní hodnoty nebylo pro žalovaného v době uzavření leasingové smlouvy předvídatelné, proto nemůže obstát. Námitka, že havarijní pojistitel stanovil jinou obvyklou cenu vozidla bez DPH a jinou hodnotu zbytků vozidla, není rozhodná. K dopravní nehodě, při které bylo předmětné vozidlo totálně poškozeno a která měla za následek předčasné ukončení smlouvy, došlo v březnu [rok], proto námitku žalovaného, že žalobkyně se měla zajímat o své vozidlo a požádat o jeho vydání orgány činnými v [anonymizována dvě slova], čímž mohla provést vyúčtování v řádném termínu, považuje i odvolací soud za nepřípadnou. Náklady spojené s přepravou a oceněním se jeví jako náklady zcela přiměřené.

10. Z uvedených důvodů odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního stupně potvrdil podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný, včetně správné výroku o nákladech [anonymizováno].

11. Při rozhodování o nákladech odvolacího odvolací soud postupoval podle § 142 odst. 1 a § 224 odst. 1 o. s. ř. a zcela úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů [anonymizováno], vynaložených na zastoupení advokátem, kterou vyčíslil podle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, takto: odměna advokáta [částka] za jeden úkon právní služby - účast na jednání před odvolacím soudem, a paušální náhrada hotových výdajů [částka], 21 % DPH ze součtu odměny a náhrady hotových výdajů [částka], celkem [částka] Lhůta a místo plnění byly stanoveny podle ust. § 160 odst. 1, § 149 odst. 1 o. s. ř.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím soudu prvního stupně, o jehož přípustnosti, za podmínek § 237 o. s. ř., rozhodne dovolací soud.