o zaplacení 694 897,14 Kč s příslušenství

1. Napadeným rozsudkem ve znění opravného usnesení ze dne [datum] soud prvního stupně uložil žalovanému, aby žalobkyni zaplatil částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (výrok I.) a náhradu nákladu řízení ve výši [částka] (výrok II.), a aby zaplatil České republice náklady státu, a to znalečné ve výši [částka], do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Obvodního soudu pro [adresa] (výrok III.).

2. Žalobkyně se žalobu podanou proti žalovanému domáhala náhrady škody v žalované výši s odůvodněním, že jako provozovatelka vozidla Lotus Evora a jeho budoucí vlastnice se dne [datum] účastnila veřejné akce [název], na které došlo ke střetu vozidla, které řídil jednatel žalobkyně, a speciálně upraveného vozidla BMW, který řídil žalovaný. V souvislosti s nehodou jí vznikly náklady za odtah vozidla ve výši [částka], náklady za opravu ve výši [částka], náklady za zpracovaný znalecký posudek ve výši [částka] a majetková škoda spočívající ve snížení hodnoty vozidla ve výši [částka], přičemž za způsobenou škodu je odpovědný žalovaný.

3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že nehodu nezpůsobil, neboť řidič, který řídil vozidlo Lotus, zcela zjevně přecenil své řidičské schopnosti a jeho jízdní manévr, který předcházel kolizi. Následně namítal, že vozidlo v době střetu neřídil, v průběhu řízení pak doplnil, že vůz v době nehody řídil jeho automechanik [jméno FO].

4. Soud prvního stupně po provedeném dokazování na základě zjištění z jednotlivých důkazů podrobně popsaných v odůvodnění napadeného rozsudku, na které pro stručnost odvolací soud odkazuje, s citací a právním posouzením podle § 2894 odst. 1, § 2900, § 2910, § 2911, § 2927, § 2951 a § 2969 o. z. dospěl k následujícím závěrům.

5. Žalobkyni se podařilo prokázat logicky navazujícími důkazy, které vozidlo kolizi způsobilo, ale i kdo ho v době střetu řídil, včetně rozsahu výše uplatněné a požadované náhrady škody.

6. Mezi účastníky nebylo sporu, že dne [datum] došlo na akci [firma] ke kolizi vozů žalobkyně (Lotus) a žalovaného (BMW), přičemž vůz BMW zezadu narazil do vozu Lotus a způsobil na něm škodu.

7. Tvrzení žalovaného, že vůz v době nehody řídil [jméno FO] z důkazů nevyplynulo, naopak z e-mailové korespondence bylo patrno, že [jméno FO] do akce jako možný řidič nebyl přihlášen, přičemž výpověď svědka [jméno FO] nemohla být provedena, neboť žalovaným nebyl ztotožněn datem narození, když navíc existuje možnost, že je tato osoba již po smrti.

8. Vozidlo, které způsobilo škodu, byl speciální driftovací vůz zn. BMW, který v době střetu řídil právě žalovaný a nikdo jiný. Žalovaný o nehodě hovořil jak se svědkem [jméno FO], tak v e-mailové i mobilní komunikaci, v první osobě, ani po podání žaloby nevznesl námitku, že vůz neřídil, pouze uváděl, že kolizi a škodu nezavinil. Přitom tvrzený řidič [jméno FO] nebyl nikde přihlášen coby osoba, jež mohla s vozem na trať. Námitka žalovaného, že vůz neřídil, tak byla ryze účelová.

9. Skutečná výše požadované škody sestávala z nákladů za odtah vozidla ve výši [částka], nákladů za opravu ve výši [částka], nákladů za zpracovaný znalecký posudek ve výši [částka] a ve snížení hodnoty vozidla ve výši [částka].

10. S ohledem na shora uvedené závěry soud prvního stupně již další důkazy neprováděl.

11. O příslušenství soud prvního stupně rozhodl podle § 1968 a § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

12. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky navzájem soud prvního stupně podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

13. O nákladech řízení státu soud prvního stupně rozhodl podle § 148 odst. 1 o. s. ř.

14. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný včasné odvolání, ve kterém především soudu prvního stupně vytkl, že neprovedl důkazy, které navrhl pro prokázání svého tvrzení, že předmětné vozidlo BMW neřídil. K tomu uvedl, že svědek [jméno FO], organizátor akce [název], při které došlo k předmětné kolizi, nemohl jako organizátor, tedy osoba odpovědná, sdělit nic jiného, než že na trať nemohl vyrazit nikdo, kdo nebyl dříve nahlášen, neboť by připustil, že zajištění akce nebylo dostatečné. V této souvislosti namítl, že jeho tvrzení, že to bylo jinak, soud prvního stupně prostě ignoroval. Současně vytkl soudu prvního stupně, že neprovedení jeho důkazních návrhů není v napadeném rozhodnutí nijak odůvodněno, k čemuž odkázal na nálezy Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [číslo], ze dne [datum], sp. zn. [číslo], a ze dne [datum], sp. zn. [číslo] jakož i na čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Vytkl dále soudu prvního stupně, že pokud jde o otázku odpovědnosti za škodu, který řidič vozidla BMW způsobil majiteli vozidla Lotus, spokojil se pouze se znaleckým posudkem, přičemž znalec popsal kolizi jako dopravní nehodu, ač zcela zjevně o dopravní nehodu nešlo, neboť znalec zcela pominul, že ke kolizi došlo na uzavřeném závodním okruhu, za speciálních podmínek mimo pozemní komunikace, tudíž zde neplatila pravidla silničního provozu, každý účastník takovéto akce totiž bere na sebe zvýšené riziko související s takovými akcemi. Dle žalovaného také znalec pracoval nejen s tím, že se jednalo o dopravní nehodu, ale rovněž uvažoval o bezpečné vzdálenosti, která je jiná při provozu na pozemních komunikacích a jiná na uzavřeném závodním okruhu. V tomto ohledu zdůraznil, že naopak je nutno o ní uvažovat jako o sportovní akci, ve které každý její účastník bere na sebe přiměřené riziko vzniku škody, a to nejen na majetku, ale i na zdraví. Poukázal dále na to, že řidič vozidla Lotus se nechoval standardně, jelikož dle videa, které znalec zkoumal, v zatáčce na závodním okruhu bez varování téměř zastavil - zbrzdění ze 150 km/h na rychlost kolem 30 km/h, což je porušení pravidel okruhu, jelikož nepoužil včas (vůbec) výstražná světla. Na podporu své argumentace pak odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]. Namítl rovněž, že znalec, ale zejména soud prvního stupně, měl i toto při svém rozhodování zvážit a že na tuto akci měl aplikovat stejná kritéria, jaká jsou uplatňovaná na škodu, ke které dojde při sportu. Dle jeho názoru také soud prvního stupně zcela pominul prohlášení o odpovědnosti pro účast na akcích pořádaných společností [právnická osoba], které podepsal nejen žalovaný, ale i řidič vozidla Lotus, dle kterého mj. účastník „…si je vědom odpovědnosti, kterou nese za újmu na zdraví a majetku svém… způsobené porušením svých povinností plynoucích z tohoto „Prohlášení“ (čl. 5.), ….účastní se jízdy na vlastí nebezpečí (čl. 6), …bude dodržovat zásady jízdy po závodním okruhu (čl. 14)… a přizpůsobí jízdu po závodní dráze a její rychlost svým schopnostem“ (čl. 16). Vytkl též soudu prvního stupně, že nezjišťoval, zda se řidič vozidla Lotus takto choval, tudíž zda to nějak neovlivní uplatněný žalobní nárok, a to zcela nebo alespoň z části a že nijak nezkoumal výši škody, pouze se spokojil s tvrzením žalobkyně, když vozidlo Lotus nejevilo známky poškození a na voze BMW byla škoda také minimální, dle odhadu asi [částka], přičemž na místě nebyla kolize ze strany organizátorů řešena, ani sám řidič po kolizi nepožadoval žádnou náhradu škody, ani jakkoliv věc řešit, nekontaktoval podle informací žalovaného, nikoho z jeho týmu, a to včetně řidiče vozu BMW. Podle žalovaného se tak soud prvního stupně dopustil jednak čistého formalismu, když evidentně opomenul veškeré okolnosti svědčící pro žalovaného, jednak neprovedl navržené dokazování a v řízení nepostupoval v souladu s občanským soudním řádem ani ustálenou judikaturou vyšších soudů, přičemž i odůvodnění je natolik kusé, že je ve svém důsledku nepřezkoumatelné. Navrhl tedy, aby byl napadený rozsudek zrušen a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

15. Žalobkyně navrhla potvrzení napadeného rozsudku s odkazem na správné závěry soudu prvního stupně vyplývající z provedených důkazů s tím, že bylo spolehlivě prokázáno, že to byl žalovaný, kdo řídil driftovací speciál BMW, dále byla prokázána výše škody, kterou žalovaný způsobil a také byl o spolehlivě prokázáno zavinění žalovaného. Dále uvedla, že žalovaný po jejím kontaktování nejprve požadoval znalce z oboru dopravy, neboť tvrdil, že nehodu nezavinil, po podání žaloby v průběhu řízení změnil strategii a začal tvrdit, že vozidlo neřídil a označil, že ho řídila osoba [jméno FO], který [podezřelý výraz]. Poukázala pak na komunikace právních zástupců účastníků, dle které je jednoznačné, že žalovaný se k účasti na nehodě hlásil, „jen“ neuznával svoji vinu. V tomto ohledu zdůraznila, že žalovaný je známou osobou v automobilovém sportu a že vůz, se kterým se akce dne [datum] účastnil, je speciálně upraveným vozidlem na míru, tedy není možné, že existují dvě shodná vozidla a že její jednatel, který řídil vozidlo Lotus, s žalovaným, který vystoupil z BMW, bezprostředně po střetu těchto vozidel viděl žalovaného z vozidla BMW vystupovat, žalovaný bezprostředně po vystoupení ze svého vozu BMW osobně komunikoval s jejím jednatelem s tvrzením, že si „…držel svoji stopu, a protože Lotus před zatáčkou zabrzdil, nenese žalovaný na nehodě žádnou vinu“, načež nasedl do vozu a odjel s poškozeným vozem ke svému servisnímu stanu, přičemž její jednatel se následně sám na žalovaného obracel písemně, dopisy a e-mailem. Poukázala rovněž na skutečnost, že její jednatel vypovídal, zatímco žalovaný svoji výpověď odmítl. Dále odkázala na facebookovou poštovní aplikaci Messenger ohledně komunikace žalovaného a jejího jednatele, kdy žalovaný následně své odpovědi smazal, podle které žalovaný sám uveřejnil střet vozidel prostřednictvím sociálních sítí, ve kterých se do diskuse zapojilo více osob. Akcentovala také svědeckou výpověď provozovatele akce [jméno FO] a jeho prohlášení, podle kterého mu žalovaný sdělil, že za střet vozidel nenese odpovědnost, neboť vozidlo Lotus mělo nečekaně zabrzdit před zatáčkou, což měl prý její jednatel uznat, což plně koresponduje s tím, co žalovaný uvedl na Facebooku. Zdůraznila také, že svědek [jméno FO] uvedl, že je pravidlem, že rychlejší vůz má zodpovědnost za bezpečné provedení předjížděcího manévru a že jí poskytl jeho SMS komunikaci se žalovaným, ze které jednoznačně vyplývá, že to byl žalovaný, kdo řídil BMW, dokonce žalovaný uvádí, že on sám má škodu na vozidle za [částka]. Uvedla také, že do spisu byla založena e-mailová komunikace mezi panem [jméno FO] a žalovaným ohledně osob, které se měly předmětné akce účastnit, ze které je jednoznačné, že tam byl žalovaný, přičemž z dokazování soudem prvního jednoznačně vyplynulo, že vozidlo řídil žalovaný, a proto další důkazy byly nadbytečné. Akcentovala též, že žalovaný ani neoznačil k výzvě soudu prvního stupně datem narození osobu, která dle něj měla vozidlo BMW řídit, námitka žalovaného je pouze tak jen účelová a navržení svědci by jen prodlužovali soudní proces. Následně uvedla, že škoda způsobená na jejím vozidle byla spolehlivě prokázána jí předloženým znaleckým posudkem, který žalovaný nezpochybňoval. K tomu dodala, že s cílem předejít sporům, několikrát žalovaného vyzývala v rámci transparentního jednání k prohlídce vozidla Lotus za účasti znalce, za účelem stanovení míry poškození a předběžných nákladů na opravu, na což však žalovaný nereagoval. Ohledně samotného střetu vozidel zdůraznila, že svědek [jméno FO] jí poskytl video, spolupracoval s ní při zajištění oficiálního videa tratě od Autodromu, přičemž soudem prvního stupně byl zadán a následně zpracován znalecký posudek z oboru dopravy, ke kterému žalovaný neposlal žádné výtky či písemné dotazy a k jednání, při kterém byl znalec slyšen, se žalovaný ani jeho právní zástupce nedostavil. V této souvislosti akcentovala, že znalec učinil jednoznačný závěr, že řidič vozidla BMW reagoval na zpomalení vozidla Lotus intenzivním bržděním, došlo k zablokování kol, ale řidič brzdil dál; příčinou vzniku nehody byla chybná technika jízdy řidiče BMW, který jednak nedodržel bezpečnou vzdálenost od vozidla Lotus a chybná technika jízdy při brždění vozidla BMW, kdy řidič měl uvolnit brzdový pedál, což ale neučinil. K tomu dodala, že v daném případě se sice vozidla pohybovala na závodním okruhu, ale nejednalo se o závody, kde platí jiná pravidla. Track Days je zábavní akce, u které se rozhodně se nepředpokládá, že by mělo docházet ke střetu vozidel, naopak každý účastník takové akce je povinen se chovat tak, aby třetí osobě nezpůsobil škodu a aby střetu vozidel předešel, přičemž žalovaný špatně interpretuje prohlášení o odpovědnosti, ve kterém je uvedeno, že každý účastník nese odpovědnost za újmu na zdraví a majetku, že bude dodržovat zásady na okruhu (platil zákaz driftování, který žalovaný porušil), je zde povinnost přizpůsobit jízdu (což žalovaný neučinil), naopak je evidentní, že žalovaný porušil pravidla pro Track Days, kdy nepřizpůsobil svoji jízdu, driftoval.

16. K vyjádření žalobkyně žalovaný namítl, že nebylo spolehlivě prokázáno, že při předmětné jízdě, kdy došlo ke kolizi, řídil on. Závěr soudu prvního stupně neodpovídal provedenému dokazování, byl by přiléhavý na kohokoli, kdo ten den byl přítomen na okruhu, přičemž organizátor akce mohl pouze potvrdit, že řídit mohl kdokoli, kdo byl zapsaný na seznamu. Dále uvedl, že na místě se incidentem organizátor vůbec nezabýval a nikdo z účastníků řízení se nebyl ani u auta zeptat, kdo vůz řídil, přičemž od počátku tvrdil, že za škodu neodpovídá. Podle jeho názoru okolnosti, za jakých škoda vznikla, nejsou vinou řidiče BMW, jelikož na videu je vidět, že vozidlo žalobkyně velice prudce zpomaluje a sníží rychlost na minimum, přičemž mírná zatáčka se projíždí při 120 km/h, a toto chování je na okruhu nepřípustné. Zdůraznil dále, že pouze popírá, že by vozidlo řídil při předmětné jízdě a že žalobkyní doložená komunikace svědčící o opaku, není věrohodná, v řízení nebyla zkoumaná její pravost ani vztah k ostatním provedeným důkazům. K tvrzení jednatele žalobkyně o tom, co mu po jízdě měl žalovaný říct, namítl, že je pouze neprokázaným tvrzením. V tomto ohledu uvedl, že nepopírá, že jako majitel vozidla BMW po kolizi komunikoval s jednatelem žalobkyně, popírá však, že by uznal, že vozidlo BMW v předmětné jízdě řídil on. Ke svědecké výpovědi [jméno FO] podotkl, že byla jen citací pravidel, které se však na místě samém porušovaly, k čemuž navrhl důkazy, které ale nebyly soudem prvního stupně provedeny. Podle žalovaného facebooková a SMS komunikace dokládá mnohé, nelze z ní však jednoznačně dovodit, že vozidlo v předmětné jízdě řídil on. Zopakoval pak, že se nejednalo o klasickou dopravní nehodu, ke kolizi došlo na uzavřeném závodním okruhu, za speciálních podmínek mimo pozemní komunikace, tudíž zde neplatila pravidla silničního provozu a že žalobkyně zcela ignorovala povinnosti, které sama na sebe převzala podepsáním prohlášení o odpovědnosti pro účast na akcích pořádaných společností [právnická osoba]. K tomu dodal, že mylně předpokládal, že každý řidič, který se této akce zúčastní, bude pravidla akce dodržovat a že má patřičné schopnosti, aby jízdu na uzavřeném okruhu zvládl. Uvedl též, že jeho vozidlo bylo ten den testováno několika řidiči a všichni jezdili tak, aby jakékoli kolizi předešli, nicméně „ když před Vámi jede auto běžnou rychlostí, které je schopné silné supersportovní auto dosahovat a z nenadání bez varování a bez důvodu prakticky zastaví v ideální stopě, tak už je ve hře jen štěstí a smůla či ke kolizi dojde či nikoli.“ Ohledně snížení hodnoty poškozeného vozidla namítl, že se jednalo o minimální poškození vnějších dílů karoserie a že tím hodnota vozidla zcela jistě neklesla.

17. Odvolací soud podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 ve spojení s § 214 odst. 1 o. s. ř. přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně.

18. Podle § 213 odst. 2 o. s. ř. odvolací soud zopakoval důkaz sdělením podstatného obsahu znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], č. 1411/0010/2021, ze kterého upřesnil závěry soudu prvního stupně, neboť dle tohoto posudku hodnota realizované opravy vozidla činila celkem [částka] bez DPH a hodnota snižující hodnotu vozidla činila [částka]. V tomto ohledu odvolací soud uzavřel, že celkové náklady za opravu vozidla včetně DPH činily [částka] a že snížení hodnoty nebylo ve výši [částka], jak tvrdila žalobkyně a uzavřel soud prvního stupně.

19. Na základě takto upřesněného skutkového stavu, s přihlédnutím k rozhodným skutečnostem prokázaným již v rámci dokazování v řízení před soudem prvního stupně, které byly uvedeny v odůvodnění napadeného rozsudku, odvolací soud uzavřel, že byl dostatečně zjištěn skutkový stav ohledně žalobou uplatněného nároku, a na jehož podkladě bylo možné ve věci samé rozhodnout. Soud prvního stupně pak prokázaný skutkový stav správně posoudil po právní stránce a dostatečně se také vypořádal s námitkami žalovaného. Vzhledem k tomu, že odvolací soud v zásadě souhlasil se všemi závěry soudu prvního stupně, který své rozhodnutí dostatečně odůvodnil, lze v podrobnostech odkázat na odůvodnění napadeného rozsudku.

20. Odvolací soud vzal shodně se soudem prvního stupně za relevantní důkazy výpověď svědka [jméno FO], komunikaci Messenger, e-maily mezi právními zástupci účastníků a oba znalecké posudky - [jméno FO] ze dne [datum], č. [hodnota], a [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], č. [číslo].

21. Svědek [jméno FO] totiž po poučení dle § 126 o. s. ř. mj. zcela jasně vypověděl, že vůz Lotus v době nehody řídil jednatel žalobkyně a vůz BMW žalovaný, jenž s ním po nehodě o této nehodě komunikoval, aniž by zpochybňoval, že vůz řídil.

22. Sám žalovaný pak ani nepopíral věrohodnost facebookové (formou aplikace Messenger) a SMS komunikace, pokud i ve své replice ze dne [datum] k vyjádření žalobkyně k jeho odvolání uvedl, že tato komunikace „dokládá mnohé“, přičemž pouze namítl, že z ní nelze dovodit, že vozidlo v předmětné jízdě řídil. Přitom ve vztahu k adresátu „[jméno FO]“ v rámci aplikace Messenger zcela jasně uvedl, že „nedelal jsem zadny picoviny, jel jsem normalne za nim cca 160 a misto aby zabrzdil na 110 tak zabrzdil na 60, sam to uznal ze to byla picovina ze to neodhadnul a pokud bude potreba tak mam onboard i video zvenku.“ V rámci e-mailové komunikace mezi právními zástupci účastníků pak žalovaný pouze setrvával na tom, že odpovědnost za škodu odmítá a že „bez posouzení celé situace znalcem z oboru dopravy se specializací na dopravní nehody, bude každá se stran trvat na svém pohledu na věc.“

23. Podle znaleckého posudku [jméno FO] ze dne [datum], č. [hodnota], včetně jeho výpovědi, bylo v daném případě rozhodné, jak uvedl soud prvního stupně, že vůz Lotus je sériově vyráběným sportovním vozidlem určeným pro provoz na pozemních komunikacích, vůz BMW je upraveným vozidlem pro závody v driftování určeným pouze a výhradně pro tento druh akcí (nemá antiblokovací systém ani systém stabilizace podvozku), přičemž příčinou vzniku nehodového děje byla chybná technika jízdy řidiče vozidla BMW, který nedodržel bezpečnou vzdálenost za vozidlem Lotus a hlavně chybná technika jízdy při brždění vozidla (řidič vozidla BMW reagoval na zpomalení vozidla Lotus a intenzivně brzdil, došlo však k zablokování všech kol a řidič brzdil intenzivně stále až do nárazu do vozidla Lotus) a další příčinou bylo i chybné užití závodní dráhy řidičem vozidla BMW, který nevyhodnotil rozdíl řidičů, vozidel a nerespektoval volbu prvního, před ním jedoucího řidiče. Z uvedeného se tedy podává, že řidiči vozidla Lotus nebylo lze přičíst okolnosti, které by případně vedly ke vzniku či zvětšení škody ve smyslu § 2918 o. z.

24. Nadto, v návaznosti na shora uvedené a s ohledem na odvolací námitky žalovaného týkající se charakteru akce, které se obě vozidla dne [datum] zúčastnila (nejednalo se o klasickou dopravní nehodu; ke kolizi došlo na uzavřeném závodním okruhu, za speciálních podmínek mimo pozemní komunikace, tudíž zde neplatila pravidla silničního provozu; žalobkyně zcela ignorovala povinnosti, které sama na sebe převzala podepsáním prohlášení o odpovědnosti pro účast na akcích pořádaných společností [právnická osoba]), je třeba poukázat právě na „Prohlášení o odpovědnosti“, podle kterého účastník pořádané akce mj. prohlásil, že „si bude počínat tak, aby nedošlo při jízdě ke škodě na zdraví, majetku, přírodě či životním prostředí a chovat se ohleduplně k ostatním účastníků jízdy“ (odst. 10.), dále že „přizpůsobí jízdu po závodní dráze a její rychlost svým schopnostem, stavu vozidla, stavu závodní dráhy a aktuálním klimatickým podmínkám“ (odst. 16.) a že „bude jezdit tak, aby neohrozil ostatní účastníky; pokud se sejdou na trati jezdci různých jezdeckých zkušeností, bude jezdit ohleduplně k pomalejším“ (odst. 20.). Z podání samotného žalovaného i z provedených důkazů bylo dle názoru odvolacího soudu prokázáno, že se shora uvedenými podmínkami akce žalovaný zjevně neřídil. Odvolací soud tedy přisvědčil žalobkyni, že v daném případě se sice vozidla pohybovala na závodním okruhu, ale nejednalo se o závody.

25. Znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], č. [číslo], který obsahuje doložky ve smyslu § 127a o. s. ř., a o jehož závěrech neměl ani odvolací soud důvod pochybovat, pak byla zcela jasně stanovena hodnota realizované opravy vozidla žalobkyně, a to ve výši [částka] bez DPH, včetně DPH pak [částka], a také hodnota snižující hodnotu vozidla ve výši [částka], přičemž náklady za odtah ve výši [částka] a za znalecký posudek ve výši [částka] žalobkyně prokázala listinnými důkazy o platbách, jak také uzavřel soud prvního stupně.

26. V poměrech projednávané věci tedy soud prvního stupně správně pro nadbytečnost zamítl další žalovaným navržené důkazy, přičemž bylo lze uzavřít, že obrana žalovaného, tak, jak se v průběhu celého řízení vyvíjela, byla účelová a nevěrohodná.

27. Ke shora uvedenému odvolací soud dodává, že s ohledem na prokázané skutečnosti shledal ve smyslu § 2894 a násl. o. z. žalobu důvodnou co do částky [částka] (náklady za odtah vozidla ve výši [částka], náklady za opravu ve výši [částka], náklady za zpracovaný znalecký posudek ve výši [částka], snížení hodnoty vozidla ve výši [částka]).

28. Pokud se týká žalobkyní požadovaného příslušenství ze žalované částky [částka] za vynaložené náklady na znalecký posudek, odvolací soud tuto částku posoudil ve smyslu § 513 o. z. jako příslušenství pohledávky, neboť se jednalo o náklady spojené s jejím uplatněním, a proto z této částky nebylo lze přiznat další příslušenství ve formě úroku z prodlení.

29. Z výše uvedených důvodů odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve znění opravného usnesení ze dne [datum] podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. změnil tak, že ve výroku I. žalobu co do částky [částka] [částka]) s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] ([částka]) od [datum] do zaplacení zamítl a co do částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] ([částka] od [datum] do zaplacení podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil, přičemž o příslušenství přiznané částky odvolací soud rozhodl podle § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Odvolací soud současně podle § 164 o. s. ř. opravil zjevnou nesprávnost ve výroku I. v části týkající se potvrzeného úroku z prodlení, kdy namísto správné částky [částka] byla při vyhlášení uvedena částka [částka].

30. Pokud se týká náhrady nákladů řízení, odvolací soud dospěl k závěru, že žalobkyně měla ve věci neúspěch v poměrně nepatrné části v rozsahu 3,89 %, a proto jí ve smyslu § 142 odst. 3 o. s. ř. bylo lze přiznat plnou náhradu nákladů řízení.

31. V daném případě odvolací soud s ohledem na obsah písemných podání právního zástupce žalobkyně založených ve spisu a průběh řízení před soudem prvního stupně, kdy s ohledem na evidentní překlep v žalobě předmětem řízení byla částka [částka] s příslušenstvím a podle § 8 odst. 1 a § 7 bod 6. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právního tarifu (advokátní tarif), dále jen „AT“, tak sazba mimosmluvní odměny činila [částka], jako úkony právní služby ve smyslu vyhlášky č. 177/1996 Sb. důvodně učiněné právním zástupcem žalobkyně posoudil tyto úkony:

převzetí věci a příprava zastoupení podle plné moci ze dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. a) AT;

předžalobní výzva ze dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. d) AT;

žaloba ze dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. d) AT;

písemné podání ze dne [datum], za které s ohledem na jeho obsah podle § 11 odst. 3 ve spojení s § 11 odst. 2 písm. h) AT náleží jedna polovina odměny;

písemné podání ze dne [datum], za které s ohledem na jeho obsah podle § 11 odst. 3 ve spojení s § 11 odst. 2 písm. h) AT náleží jedna polovina odměny;

písemné podání ze dne [datum], za které s ohledem na jeho obsah podle § 11 odst. 3 ve spojení s § 11 odst. 2 písm. h) AT náleží jedna polovina odměny;

účast na jednání soudu prvního stupně dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. g) AT;

doplnění žaloby ze dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. d) AT;

účast na jednání soudu prvního stupně dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. g) AT;

účast na jednání soudu prvního stupně dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. g) AT;

písemné podání ze dne [datum], za které s ohledem na jeho obsah podle § 11 odst. 3 ve spojení s § 11 odst. 2 písm. h) AT náleží jedna polovina odměny;

písemné podání ze dne [datum] včetně jeho doplnění ze dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. d) AT;

účast na jednání soudu prvního stupně dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. g) AT;

celkem tedy [částka].

Dále náležela právnímu zástupci žalobkyně paušální náhrada hotových výdajů ke každému úkonu právní služby po [částka] podle § 13 odst. 4 AT, tedy za 13 úkonů celkem [částka].

Náklady za právní zastoupení tak činily [částka], resp. s připočtením 21% sazby daně z přidané hodnoty ve výši [částka] činily [částka] a po připočtení soudního poplatku ze žaloby ve výši [částka] činily [částka].

32. Z výše uvedených důvodů s přihlédnutím k tomu, že nebyly dány podmínky ani pro potvrzení, ani pro zrušení napadeného rozhodnutí, odvolací soud podle § 167 odst. 2 ve spojení s § 220 odst. 1 písm. a) za použití § 221a o. s. ř. výrok II. o náhradě nákladů řízení změnil jen co do výše nákladů řízení a ve zbývající části ohledně splatnosti a platebního místa jej jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

33. Ve výroku III. o náhradě nákladů řízení státu odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

34. O náhradě nákladů odvolacího řízení odvolací soud rozhodl s ohledem na výsledek ve smyslu § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 3 o. s. ř. Žalobkyni vznikly náklady odvolacího řízení za její právní zastoupení, a to za podané vyjádření k odvolání žalovaného podle § 11 odst. 1 písm. k) AT, za účast na jednání odvolacího soudu dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. g) AT a účast na jednání odvolacího soudu dne [datum], při kterém došlo jen k vyhlášení rozsudku podle § 11 odst. 2 písm. f) AT, za které podle § 8 odst. 1 a § 7 bod 6. AT s přihlédnutím k předmětu odvolacího řízení činila odměna za jeden úkon právní služby [částka], celkem pak [částka]. Dále náležely právnímu zástupci žalobkyně 3 režijní paušály ve výši [částka] podle § 13 odst. 4 AT, celkem tedy [částka]. Náklady za právní zastoupení v odvolacím řízení tak činily [částka], resp. s připočtením 21% sazby daně z přidané hodnoty ve výši [částka] pak činily [částka].