o určení neúčinnosti právního jednání

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně určil, že právní jednání [Jméno žalované], narozeného dne [Datum narození žalované], bytem [Adresa žalované], spočívající v založení svěřenského fondu [právnická osoba], IČO [IČO], se sídlem [adresa], a vyčlenění do něj majetku:

a) pozemek p. č. st. [číslo] - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je na něm stojící stavba rodinného domu č. p. [číslo], pozemek p. č. [číslo] - trvalý travní porost, pozemek p. č. [číslo] - ostatní plocha, pozemek p. č. [číslo] - zahrada, pozemek p. č. [číslo] - - zahrada, pozemek p. č. [číslo] - zahrada, vše zapsáno v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro [adresa] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na LV č. [číslo], katastrální území [adresa], obec [adresa],

b) pozemek p. č. [číslo] - ostatní plocha, pozemek p. č. [číslo] - ostatní plocha, pozemek p. č. [číslo] - ostatní plocha, pozemek p. č. [číslo] - trvalý travní porost, pozemek p. č. [číslo] - trvalý travní porost, pozemek p. č. [číslo] - zahrada, pozemek p. č. [číslo] - zahrada, pozemek p. č. [číslo] - orná půda, vše zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro [adresa] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na LV č. [číslo], katastrální území [adresa], obec [adresa],

c) pozemek p. č. [číslo] - trvalý travní porost, pozemek p. č. [číslo] - ostatní plocha, pozemek p. č. [číslo] - lesní pozemek, pozemek p. č. [číslo] - lesní pozemek, pozemek p. č. [číslo] - lesní pozemek, pozemek p. č. [číslo] - lesní pozemek, pozemek p. č. [číslo] - lesní pozemek, pozemek p. č. [číslo] - trvalý travní porost, vše zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro [adresa] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na LV č. [číslo], Katastrální území [adresa] ve [adresa], obec [adresa],

d) pozemek p. č. [číslo] - orná půda, pozemek p. č. [číslo] - ostatní plocha, pozemek p. č. [číslo] - lesní pozemek, pozemek p. č. [číslo] - orná půda, pozemek p. č. [číslo] - orná půda, pozemek p. č. [číslo] - orná půda, pozemek p. č. [číslo] - orná půda, pozemek p. č. [číslo] - trvalý travní porost, pozemek p. č. [číslo] - trvalý travní porost, pozemek p. č. [číslo] - trvalý travní porost, pozemek p. č. [číslo] - ostatní plocha, vše zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro [adresa] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na LV č. [číslo], katastrální území [adresa], obec [adresa],

e) podíl o velikosti 100 % na základním kapitálu obchodní společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO], se sídlem [adresa], zapsané v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v [adresa], oddíl [Označení], vložka [číslo], na který připadá vklad ve výši 200 000 Kč,

učiněné formou notářského zápisu sepsaného dne [datum] notářkou [tituly před jménem] [jméno FO] pod [spisová značka], [spisová značka], k němuž přistoupila formou notářského zápisu sepsaného dne [datum] notářkou [tituly před jménem] [jméno FO] pod [spisová značka], [spisová značka], paní [jméno FO], je vůči žalobkyni neúčinné (výrok I.). Dále uložil 1. žalovanému [Jméno žalované] a 2. žalovanému [Jméno žalované], jako společným a nerozdílným svěřenským správcům svěřenského fondu [právnická osoba], IČO [IČO], aby společně a nerozdílně žalobkyni zaplatili náhradu nákladů řízení ve výši 24 656 Kč (výrok II.).

2. Žalobkyně žalobu podanou u soudu dne 23. 12. 2023 odůvodnila tím, že [Jméno žalované], narozený dne [Datum narození žalované], bytem [adresa] (dále jen „[tituly před jménem] [jméno FO]“, pozn. odvolací soud shodně se soudem prvního takto pro odlišení označuje ve významu, kdy vystupoval jako fyzická osoba, nikoliv v pozici 1. žalovaného v tomto řízení, kdy je žalován jako správce svěřenského fondu a kdy bude výslovně označen jako „1. žalovaný“), jako fyzická osoba, založil dne [datum] svěřenský fond [právnická osoba], IČO [IČO] (dále shodně se soudem prvního stupně jen „svěřenský fond“), a vyčlenil do tohoto svěřenského fondu svůj ve výroku I. tohoto rozsudku blíže specifikovaný nemovitý majetek a) zapsaný na LV č. [číslo], vedeném pro k. ú. [adresa], b) zapsaný na LV č. [číslo], vedeném pro k. ú. [adresa], c) zapsaný na LV č. [číslo], vedeném pro k. ú. [adresa] ve [adresa], d) zapsaný na LV č. [číslo], vedeném pro k. ú. [adresa] (dále shodně se soudem prvního stupně „nemovitosti“) a rovněž e) obchodní podíl ve výši 100 % ve společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO], sídlem [adresa] (dále shodně se soudem prvního stupně „obchodní podíl“). Dále uvedla, že má za [tituly před jménem] [jméno FO], jakožto fyzickou osobou, vykonatelnou pohledávku z titulu náhrady nemajetkové újmy způsobené podáním šikanózního insolvenčního návrhu, přičemž insolvenční řízení bylo vedeno Krajským soudem v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] (dále shodně se soudem prvního stupně „insolvenční řízení“) a nárok na náhradu újmy ve výši 1 000 000 Kč vůči němu byl žalobkyni přiznán rozsudkem Krajského soudu v [adresa] ze dne 11. 10. 2022, č. j. [spisová značka], ve znění rozsudku Vrchního soudu v [adresa] ze dne 27. 9. 2023, č. j. [spisová značka], s datem nabytí právní moci dne 29. 12. 2023 a vykonatelnosti dne 3. 1. 2024; dále má žalobkyně nárok na náhradu nákladů uvedeného řízení v částce 497 017,14 Kč. Žalobkyni je známo, že jsou proti [tituly před jménem] [jméno FO] vedeny exekuce i pro další pohledávky, a že se v soudních řízeních prezentuje jako osoba zcela nemajetná a dožaduje se osvobození od soudních poplatků, které je mu v soudních řízeních přiznáváno, přičemž [tituly před jménem] [jméno FO] založil svěřenský fond a vložil do něj veškerý svůj exekučně postižitelný majetek, a to za účelem úmyslného zkrácení uspokojení pohledávek svých věřitelů, ať již existujících či budoucích, neboť se tím stal fakticky nemajetným. O účelu jeho jednání podle názoru žalobkyně svědčí fakt, že [tituly před jménem] [jméno FO] je nejen zakladatelem svěřenského fondu, ale i jeho svěřenským správcem a obmyšleným. Zkracující úmysl tak musel být nabyvateli, tj. svěřenskému fondu, reprezentovanému svěřenským správcem, znám. Žalobkyně před nabytím vykonatelnosti své pohledávky učinila výhradu práva dovolat se neúčinnosti právního jednání, a to přípisem ze dne 4. 1. 2021, o čemž byl sepsán protokol soudním exekutorem [tituly před jménem] [jméno FO] dne 5. 1. 2021. O výhradě práva dovolat se neúčinnosti byli soudním exekutorem vyrozuměni oba tehdejší svěřenští správci, a to v lednu 2021. Jelikož bylo uspokojení vykonatelné pohledávky žalobkyně v důsledku převodu jediného postižitelného majetku [tituly před jménem] [jméno FO] do svěřenského fondu zkráceno, domáhá se žalobkyně určení neúčinnosti tohoto právního jednání.

3. První žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že v době založení svěřenského fondu neměla žalobkyně vůči němu jako fyzické osobě žádnou pohledávku; její pohledávka z titulu nemajetkové újmy vznikla v návaznosti na insolvenční řízení vedené u Krajského soudu v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka], které bylo zahájeno dne 16. 7. 2014 a insolvenční návrh byl zamítnut 12. 4. 2016, tudíž újma žalobkyni z titulu uvedeného insolvenčního řízení mohla vzniknout nejdříve po 12. 4. 2016. K tomu dodal, že notářský zápis, na základě kterého byl svěřenský fond založen, se však datuje již ke dni [datum] a vzniku újmy tak předchází. V době tohoto právního jednání proto žalobkyně žádnou pohledávkou nedisponovala a on nebyl jejím dlužníkem ani vznik pohledávky žalobkyně nemohl tušit, mít o ní povědomí, natož znát její výši, tu ostatně určil až soud na základě žaloby podané žalobkyní.

4. Usnesením ze dne 12. 11. 2024, č. j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne 3. 12. 2024, soud prvního stupně na návrh žalobkyně připustil, aby do řízení vstoupil na straně žalované jako 2. žalovaný [Jméno žalované], narozený dne[Anonymizováno][Datum narození žalované], bytem [adresa], svěřenský správce svěřenského fondu [právnická osoba], IČO [IČO], neboť v té době byl druhým svěřenským správcem svěřenského fondu a svěřenští správci svěřenského fondu mají v řízení postavení nerozlučných společníků ve smyslu § 91 odst. 2 o. s. ř.

5. Druhý žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému soudnímu jednání dne 26. 2. 2025 se bez omluvy nedostavil, soud prvního stupně proto věc projednal podle § 101 odst. 3 o. s. ř. v jeho nepřítomnosti.

6. Po provedeném dokazování soud prvního stupně, na základě zjištění z jednotlivých důkazů, které jsou popsány v odůvodnění napadeného rozsudku, a na které odvolací soud pro stručnost odkazuje, vzal za prokázaný následující skutkový stav, jenž pro přehlednost rozčlenil podle jednotlivých předpokladů relativní neúčinnosti:

K vykonatelné pohledávce

7. Žalobkyně má za [Jméno žalované] vykonatelnou pohledávku na zaplacení 1 000 000 Kč a 424 016,02 Kč, kterou jí přiznal Krajský soud v [adresa] rozsudkem ze dne 11. 10. 2022, č. j. [spisová značka], ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v [adresa] ze dne 27. 9. 2023, č. j. [spisová značka], dne 29. 12. 2023. Tato pohledávka nabyla vykonatelnosti dne 3. 1. 2024.

K dovolání se neúčinnosti

8. Žalobkyně učinila dne 4. 1. 2021 výhradu práva dovolat se neúčinnosti právního jednání, kterým [tituly před jménem] [jméno FO] a [jméno FO] vložili tam označené nemovitosti a obchodní podíl do svěřenského fondu. Soudní exekutor doručil protokol o výhradě žalobkyně ze dne 5. 1. 2021 oběma svěřenským správcům a na adresu sídla svěřenského fondu.

K založení svěřenského fondu a svěření majetku

9. Svěřenský fond byl založen dne [datum], kdy [jméno FO] přistoupila k notářskému zápisu učiněnému dne [datum] [tituly před jménem] [jméno FO]. Tímto byl vyčleněn majetek, a to konkrétně nemovitosti a obchodní podíl tak, aby tvořily majetek svěřenského fondu při jeho vzniku. Katastr nemovitostí zapsal 1. žalovaného na základě vkladu smlouvy o svěření vyčleněného majetku svěřenskému správci ze dne [datum] s právními účinky zápisu ke dni [datum]. Převod obchodního podílu na svěřenské správce byl v obchodním rejstříku zapsán ke dni [datum].

Ke zkrácení věřitele

10. Vložením majetku do svěřenského fondu [tituly před jménem] [jméno FO] znemožnil žalobkyni uspokojit její vykonatelnou pohledávku, přičemž [tituly před jménem] [jméno FO] je povinným ve vícero zahájených exekucích, má příjem pouze 11 500 Kč z invalidního důchodu, nemá úspory. Není vlastníkem žádného majetku, ze kterého by žalobkyně mohla svou vykonatelnou pohledávku uspokojit.

11. S odkazem na § 589 odst. 1, § 590 odst. 1 písm. a), § 593, § 594 odst. 1, § 1448 odst. 1, § 1456 o. z., na § 11 odst. 1 písm. j) zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, a na rozsudky Nejvyššího soudu sp. zn. 21Cdo 549/2001, sp. zn. 30Cdo 1606/2004, sp. zn. 31Cdo 619/2000, sp. zn. 29Cdo 5640/2015, soud prvního stupně dospěl k závěru, že v řízení bylo tvrzeno a prokázáno splnění všech předpokladů pro vyhovění žalobě.

12. Žalobkyni svědčí vůči [tituly před jménem] [jméno FO] vykonatelná pohledávka ve výši 1 000 000 Kč z titulu náhrady nemajetkové újmy a náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 424 016,02 Kč, která byla žalobkyni přiznána rozsudkem Krajského soudu v [adresa] ze dne 11. 10. 2022, č. j. [spisová značka], ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v [adresa] ze dne 27. 9. 2023, č. j. [spisová značka], v právní moci dne 29. 12. 2023, vykonatelnost dne 3. 1. 2024. Rozsudek deklaroval, že žalobkyni vznikla újma z titulu šikanózního insolvenčního návrhu [tituly před jménem] [jméno FO], který byl v insolvenčním rejstříku zveřejněn dne 17. 7. 2014. Přitom vznik pohledávky z titulu nemajetkové újmy podle § 147 odst. 1 insolvenčního zákona se váže již k okamžiku zveřejnění takového návrhu v insolvenčním rejstříku, neboť právě tehdy se veřejnost a případní obchodní a smluvní partneři či zákazníci dozví o skutečnostech, které je vedou k obezřetnému jednání ve vztahu k insolvenčnímu dlužníku. Již to má za následek nepochybný zásah do dobrého jména dlužníka, a to navzdory tomu, že se jinak z obchodního hlediska těší stabilní a nikoliv úpadkové situaci. V projednávané věci je podstatné navíc i to, že [tituly před jménem] [jméno FO] jednal v pozici insolvenčního navrhovatele s vnitřní znalostí poměrů žalobkyně, a to z pozice jejího bývalého jednatele a společníka.

13. Soud prvního stupně přihlédl k tomu, že v řízení o náhradu nemajetkové újmy před Krajským soudem v [adresa] bylo prokázáno [tituly před jménem] [jméno FO] podával insolvenční návrh ve zjevné snaze společnost žalobkyně poškodit. Dle soudu prvního stupně tudíž není pravdou, že v době založení svěřenského fondu v [datum] a při vyčlenění majetku do tohoto fondu nesvědčila žalobkyni vůči [tituly před jménem] [jméno FO], jako dlužníkovi, pohledávka z titulu z nemajetkové újmy. Ačkoliv byla tato pohledávka doposud nevyčíslená, u soudu neuplatněná a v té době nevykonatelná, zcela objektivně již existovala (jelikož již došlo k protiprávnímu jednání, vzniku újmy i příčinné souvislosti mezi nimi) a [tituly před jménem] [jméno FO] měl o její existenci alespoň rámcovou představu, byť k jejímu konkrétnímu vyčíslení došlo až následně v soudním řízení.

14. Soud prvního stupně dále uvedl, že založení svěřenského fondu a vyčlenění majetku v podobě pozemků, mimo jiné i orné půdy a stavební parcely, jejíž součástí je i stavba určená k bydlení, je nepochybně právním jednáním, které je objektivně způsobilé zkrátit uspokojení pohledávky věřitele (žalobkyně). [tituly před jménem] [jméno FO] jako převodce tohoto majetku nezískal založením svěřenského fondu a vložením majetku do něj jakoukoliv ekvivalentní protihodnotu. Naopak izoloval tento majetek ze svého vlastnictví a omezil vlastní soukromou dispozici s ním. Nutno podotknout, že navzdory deklarovanému účelu svěřenského fondu lze na zkracující úmysl usuzovat i z toho, že se [tituly před jménem] [jméno FO] stal zároveň i obmyšleným a také svěřenským správcem, kterým zůstal po celou dobu existence svěřenského fondu až doposud. Změnil se tedy režim vloženého majetku tak, aby se vymanil ze sféry přímé dispozice [tituly před jménem] [jméno FO] jako fyzické osoby, z níž je možné uspokojovat jeho soukromé dluhy a zároveň si však jako svěřenský správce ponechal možnost rozhodovat o tomto majetku, spravovat jej a v konečném důsledku jako obmyšlený tento majetku po uplynutí určené doby či splnění jiných podmínek znovu nabýt, ať už sám, nebo prostřednictvím svých dědiců.

15. Podle soudu prvního stupně skutečnost, že uspokojení vykonatelné pohledávky žalobkyně je objektivně zkráceno, je zřejmé ze skutečnosti, že proti [tituly před jménem] [jméno FO] je vedeno větší množství exekucí (konkrétně osm), z nichž nejstarší datuje své zahájení v roce 2017. [tituly před jménem] [jméno FO] dle svých deklarací v soudních řízeních není výdělečně činný a svou nemajetnost úspěšně uplatnil i v řízení před Krajským soudem v [adresa] sp. zn. [spisová značka], kde pro účely rozhodování o osvobození od soudních poplatků vyšel soud ze zjištění, že má příjmy toliko z invalidního důchodu, reálně hospodaří s částkou nižší než je životní minimum a nemá žádné úspory. Sám [tituly před jménem] [jméno FO] v žádosti o osvobození od soudních poplatků popsal, že je proti němu vedeno mnoho exekucí pro dluhy převyšující 20 000 000 Kč, je odkázán na pomoc rodiny a není schopen splácet ani drobné exekuce.

16. Na zkracující úmysl [tituly před jménem] [jméno FO] bylo lze dle názoru soudu prvního stupně usuzovat z totožnosti jeho osoby jako zakladatele svěřenského fondu, svěřenského správce a obmyšleného. V tomto ohledu vzal soud prvního stupně za relevantní, že uvedené postavení je spojeno s přímou kontrolu nad svěřeným majetkem, byť ten nadále nepodléhá jeho soukromé dispozici a díky mechanismu zániku svěřenského fondu, resp. výplaty obmyšleným, dojde k budoucímu návratu hodnot přímo jemu či jeho dědicům; svěření majetku do svěřenského fondu zároveň zaručilo oddělení majetku od jeho soukromé osoby a znemožnilo uspokojení jeho věřitelů včetně žalobkyně, čehož si musel být vědom.

17. Současně soud prvního stupně konstatoval, že pro naplnění skutkové podstaty relativní neúčinnosti podle § 590 odst. 1 písm. a) o. z. postačuje úmysl nepřímý. Ten podle doktríny představuje formu zavinění, kdy v konkrétním projednávaném případě dlužník věděl, že může zkrátit své věřitele, a byl srozuměn s tím, že se tak může stát; zkrácení věřitele tak nemuselo nutně být hlavním cílem dlužníka, ale možností, kterou dlužník (alespoň) připustil, protože mu bylo lhostejno, zda věřiteli tuto újmu způsobí, k čemuž odkázal na komentářovou literaturu [Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání (2. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2023, § 590, A. Janoušková].

18. Soud prvního stupně vzal rovněž v úvahu, že v rozsudku Krajského soudu v [adresa] č. j. [spisová značka], v bodu 32. a násl. odůvodnění, jsou popsány i další starší závazky [tituly před jménem] [jméno FO] vůči žalobkyni přiznané jí v jiných soudních rozhodnutích, např. za porušení povinnosti péče řádného hospodáře (rozsudek Krajského soudu v [adresa] č. j. [spisová značka], č. j. [spisová značka], a další) a bezdůvodné obohacení (rozsudek Krajského soudu v [adresa] č. j. [spisová značka]), odpovědnost za škodu (rozsudek Krajského soudu v [adresa] č. j. [spisová značka]). Z uvedeného soud prvního stupně dovodil, že [tituly před jménem] [jméno FO] měl důvod se minimálně ve vztahu k žalobkyni zbavovat majetku.

19. Dále soud prvního stupně dospěl k závěru, že lhůta 5 let stanovená v § 590 odst. 1 písm. a) o. z. pro uplatnění nároku žalobkyní byla splněna a že žaloba podaná dne 23. 12. 2023 byla včasná. V tomto ohledu vzal za relevantní, že svěřenský fond byl založen přistoupením [jméno FO] k notářskému zápisu dne [datum] a vznik svěřenského fondu do evidence byl zapsán ke dni [datum], přičemž ve vztahu ke konkrétnímu majetku, tj. k nemovitostem a obchodnímu podílu je pak rozhodné datum zápisu vložení tohoto majetku v příslušných veřejných rejstřících. Přitom právní účinky zápisu vkladu oprávnění svěřenského správce do katastru nemovitostí nastalo ke dni [datum]; převod obchodního podílu v obchodním rejstříku nastal ke dni [datum]. Lhůta pěti let pro uplatnění relativní neúčinnosti (tj. odpůrčí žaloby) by tedy uplynula dne 21. 3. 2021, resp. 20. 4. 2021. Žalobkyně však před uplynutím lhůty úspěšně a zákonem stanoveným způsobem uplatnila výhradu dovolat se neúčinnosti pro svou v té době nevykonatelnou pohledávku podle § 593 o. z. Stalo se tak v lednu 2021, kdy prostřednictvím návrhu u soudního exekutora nechala doručit svou výhradu jak 1. žalovanému, tak druhé v té době ustanovené svěřenské správkyni [jméno FO]. Lhůta pro uplatnění odpůrčí žaloby se tak stavěla (neplynula), a to ode dne 11. 1. 2021, kdy se zásilka soudního exekutora obsahující výhradu žalobkyně dostala do sféry dispozice 1. žalovaného, až do nabytí vykonatelnosti pohledávky žalobkyně, tedy do 3. 1. 2024. Zbytek pětileté lhůty po následném obnovení jejího běhu neskončil marně, jelikož žalobkyně ještě předtím (a dokonce ještě před nabytím vykonatelnosti pohledávky, což je přípustné) zahájila dne 23. 12. 2023 podáním žaloby toto soudní řízení.

20. K pasivní legitimaci obou žalovaných soud prvního stupně pro úplnost dodal, že ačkoliv byl [Jméno žalované], ustanoven svěřenským správcem teprve v průběhu řízení, nemění to nic na jeho postavení žalovaného, neboť spolu s 1. žalovaným navenek reprezentoval hodnoty vyčleněné do svěřenského fondu, který musel mít dva svěřenské správce, tudíž bylo třeba, aby žaloba směřovala rovněž proti němu, byť v době zkracujícího jednání svěřenským správcem nebyl.

21. Soud prvního stupně uzavřel, že námitky 1. žalovaného nemohly být úspěšné, neboť bylo prokázáno, že v době vložení jeho majetku do svěřenského fondu pohledávka již existovala, již došlo k protiprávnímu jednání, vzniku nemajetkové újmy i příčinné souvislosti mezi nimi, přičemž žaloba byla včasná a veškeré podmínky pro relativní neúčinnost byly prokázány.

22. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

23. Podáním ze dne 4. 4. 2025 podali oba žalovaní proti tomuto rozsudku včasné odvolání, ve kterém především namítli, že fond byl založen dne [datum], přičemž lhůta pro podání žaloby o neúčinnost založení svěřenského fondu a včlenění nemovitého majetku mohla uplynout jednak po 2 letech, tj. dne [datum], protože založení svěřenského fondu bylo žalobkyni známo, nebo po 5 letech, tj. dne [datum], kdyby se jednalo o úmyslného jednání dlužníka zkrátit věřitele, ale tato možnost nepřipadla v úvahu. S ohledem na podání žaloby až dne 23. 12. 2023 tudíž žalobkyně nedodržela ani jednu z možností. Dále namítli, že konání exekutora, který ve dnech 5. 1. 2021 a 18. 1. 2021 doručil nebo zaslal oběma tehdejším správcům svěřenského fondu oznámení o výhradě, nebylo učiněno ve smyslu podání této žaloby, a proto se nemůže k jednání exekutora v žádném případě přihlížet. Navíc výhrada nemůže směřovat na správce svěřenského fondu, ale na fyzickou osobu [Jméno žalované]. K tomu dodali, že majetek ve svěřenském fondu nemůže být postižen v rámci exekučního nebo insolvenčního řízení, protože majetek není ani ve vlastnictví zakladatele, obmyšleného, ani správce, avšak pokud obmyšlenému vznikne v době trvání svěřenského fondu nárok na plnění, ten již postižitelný být může. Vložením majetku do svěřenského fondu zakladatelem však nedojde k uchránění majetku před věřiteli zakladatele, jelikož těmto pokusům o odklon vlastnictví se mohou věřitelé bránit dovoláním se relativní neúčinnosti či neplatnosti právního jednání. Dále namítli, že žaloba by měla směřovat vůči fyzické osobě [Jméno žalované], neboť ani 1. žalovaný ani 2. žalovaný, kteří jsou jmenovaní správci svěřenského fondu zakladatelem, a kteří mají za povinnost řídit svěřenský fondu, neměli se založením fondu a vyčleněním majetku do fondu nic společného. Namítli též, že náklady žalobkyně nemohou směřovat na jejich osoby, protože se žalobce dovolává závadového jednání fyzické osoby [Jméno žalované], nikoli správců svěřenského fondu. Navrhli tedy, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a vrátil věc soudu prvního stupně k novému projednání.

24. První žalovaný [Jméno žalované] podáním ze dne 2. 5. 2025 odvolání doplnil námitkou, že soud prvního stupně dovodil neúčinnost právního jednání, aniž by byly splněny veškeré zákonné předpoklady. V této souvislosti zopakoval námitku, že v době založení svěřenského fondu dne [datum] neexistovala žádná pohledávka žalobkyně vůči jeho osobě, pohledávka vznikla až následně v souvislosti se soudním rozhodnutím z října 2022, které nabylo právní moci až 29. 12. 2023. Dle jeho názoru pak žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně jeho vědomého úmyslu zkrátit ji, když její pohledávku v době zakládání fondu ani nemohl předvídat. Současně zpochybnil závěr o existenci pohledávky již k datu [datum] ohledně nutnosti jejího alespoň předpokládaného vzniku v okamžiku právního jednání s tím, že se soud prvního stupně odklonil od požadavku na existenci pohledávky či alespoň předvídatelného závazku v době právního úkonu, k čemuž odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. 21Cdo 2975/2011. Dále namítl, že je dána absence důkazu o vědomém úmyslu a spekulativní konstrukce úmyslu na základě jeho trojí role (zakladatel, správce, obmyšlený) a že chybí dostatečný závěr o neúčinnosti právního jednání. Dle jeho názoru je tudíž právní úprava relativní účinnosti ve smyslu § 589 o. z. pro dané řízení nepoužitelná, neboť pro tento postup není splněna již sama základní podmínka. Akcentoval pak, že předmětným právním jednáním objektivně nezkracoval pohledávku věřitele, neboť v rozhodné době danou pohledávku věřitel vůči dlužníku neměl, ať již vykonatelnou či nevykonatelnou. K tomu dodal, že nedisponuje-li věřitel vůči dlužníku pohledávkou, tak jen těžko lze hovořit o tom, že jej jednání „dlužníka“ zkracuje, přičemž v daném případě je poté uvedené umocněno tím, že v rozhodné době nebyla ani jakákoliv pohledávka věřitele vůči dlužníku rozumně předpokládatelná.

25. Žalobkyně navrhla potvrzení napadeného rozsudku s odkazem na skutkové a právní závěry soudu prvního stupně. K odvolání uvedla, že zakladatel fondu [Jméno žalované] jednal při vyčlenění majetku do svěřenského fondu úmyslně s cílem zkrátit své věřitele. Jelikož byl [Jméno žalované] pravomocně v trestním řízení odsouzen rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] ze dne 28. 5. 2025, sp. zn. [spisová značka], pro spáchání úmyslného trestného činu poškození věřitele dle § 222 trestního zákoníku, nemůže být o úmyslném jednání [Jméno žalované] žádných pochyb. Civilní soud je pravomocným odsuzujícím rozsudkem v trestním řízení vázán. Lhůta k podání odpůrčí žaloby je tedy jednoznačně pětiletá. Tuto lhůta stavěla řádně provedená výhrada, učiněná prostřednictvím soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO]. Jak vyplývá z protokolu o výhradě i z přiložených doručenek, výhrada byla učiněna jak vůči [Jméno žalované] jako fyzické osoba (zakladateli svěřenského fondu), tak i vůči [Jméno žalované] jako svěřenskému správci. Z obsahu výhrady je zjevné, že se týká pohledávky, která je v řízení jako zkrácená tvrzena. K pasivní legitimaci uvedla, že odpůrčí žaloba musí směřovat vůči adresátovi odporovaného jednání, který odporovaným jednáním nabyl prospěch, a kterým je v daném případě svěřenský fond bez právní osobnosti, tudíž žaloba správně směřuje vůči svěřenským správcům jako procesním nerozlučným společníkům. Ohledně předmětné zkrácené pohledávky uvedla, že jejím právním titulem je nárok na náhradu újmy, kterou [Jméno žalované] jako zakladatel svěřenského fondu způsobil žalobkyni podáním šikanózního insolvenčního návrhu u Krajského soudu v [adresa]. Skutečnost, že se jednalo o šikanózní, vědomě nedůvodný, insolvenční návrh, jednoznačně vyplývá z odůvodnění usnesení Krajského soudu v [adresa] ze dne 12. 4. 2016, sp. zn. [spisová značka], kterým byl insolvenční návrh zamítnut. Šikanózní insolvenční návrh [Jméno žalované] podal dne 16. 7. 2014, a proto si musel být v [datum], kdy vyčleňoval majetek do svěřenského fondu, velmi dobře vědom toho, že vůči němu má žalobkyně pohledávku na náhradu újmy, kterou jí insolvenčním řízení způsobil. Dle žalobkyně nebylo lze přehlédnout, že [Jméno žalované] svým postupem sledoval navození stavu, kdy již nebude mít žádný postižitelný majetek, protože do svěřenského fondu vyčlenil veškerý svůj majetek, přičemž jeho cílem bylo neupokojit žádnou pohledávku svých věřitelů a majetek před nimi zcela odklonit. Námitka 1. žalovaného, že v době odporovaného jednání pohledávka žalobkyně ještě neexistovala, tudíž neobstojí, když pohledávka vznikla okamžikem vzniku škody v důsledku šikanózního insolvenčního návrhu. Navrhla tedy, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil a zavázal stranu žalovanou k náhradě nákladů odvolacího řízení.

26. Odvolací soud přezkoumal rozsudek ve smyslu § 212 a § 212a odst. 1 a 5 ve spojení s § 214 odst. 3 o. s. ř.

27. Soud prvního stupně v daném případě provedl řádné dokazování, na základě kterého správně a v potřebném rozsahu zjistil rozhodný skutkový stav věci, jenž také správně posoudil po právní stránce. Vzhledem k tomu, že odvolací soud souhlasil se všemi závěry soudu prvního stupně, jenž své rozhodnutí náležitě a přesvědčivě odůvodnil, lze pro stručnost v podrobnostech odkázat na odůvodnění napadeného rozsudku, jež bylo v podstatných bodech uvedeno shora.

28. Odvolací soud plně souhlasil se závěry soudu prvního stupně ohledně věcné pasivní legitimace a včasnosti podané žaloby, jakož i ohledně její důvodnosti. Soud prvního stupně správně uzavřel, že v době vložení jeho majetku do svěřenského fondu pohledávka již existovala, již došlo k protiprávnímu jednání, vzniku nemajetkové újmy i příčinné souvislosti mezi nimi, přičemž žaloba byla včasná a veškeré podmínky pro relativní neúčinnost byly prokázány. V této souvislosti odvolací soud souhlasil se závěrem soudu prvního stupně, že žalobkyně má za [Jméno žalované] vykonatelnou pohledávku a že vložením majetku do svěřenského fondu založeného dne [datum] [Jméno žalované] znemožnil žalobkyni uspokojit její vykonatelnou pohledávku, přičemž [tituly před jménem] [jméno FO] je povinným ve vícero zahájených exekucích, má příjem pouze 11 500 Kč z invalidního důchodu, nemá úspory, není vlastníkem žádného majetku, ze kterého by žalobkyně mohla svou vykonatelnou pohledávku uspokojit. Odvolací soud se též zcela ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně ohledně zkracujícího úmyslu [Jméno žalované], který měl důvod se minimálně ve vztahu k žalobkyni zbavovat majetku, a to s ohledem na totožnost jeho osoby jako zakladatele svěřenského fondu, svěřenského správce a obmyšleného s tím, že postačoval nepřímý úmysl. Současně soud prvního stupně dospěl ke správnému závěru, že se žalobkyně řádně dovolala neúčinnosti právního jednání, kterým [tituly před jménem] [jméno FO] a [jméno FO] vložili nemovitosti a obchodní podíl do svěřenského fondu.

29. Odvolací soud tedy uzavřel, že soud prvního stupně rozhodl správně, pokud žalobě vyhověl, a proto napadený rozsudek podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil, a to včetně výroku o náhradě nákladů řízení, ve kterém nebylo shledáno pochybení.

30. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a 2 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. V daném případě vznikly žalobkyni náklady řízení za její právní zastoupení, přičemž její advokát v odvolacím řízení učinil jeden úkon právní služby, jehož sazba ve výši 2 300 Kč byla stanovena podle § 9 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 5. a § 11 odst. 1 písm. k) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právní tarif (advokátní tarif), dále jen „AT“, (písemné vyjádření k odvolání žalovaných). V souvislosti s výše uvedeným úkonem právní služby advokátu žalobkyně dále náležel jeden režijní paušál ve výši 450 Kč podle § 13 odst. 4 AT. Celkové náklady žalobkyně za právní zastoupení v odvolacím řízení tedy činily 2 750 Kč, po připočtení 21% sazby daně z přidané hodnoty ve výši 577,50 Kč pak činily 3 327,50 Kč.