pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. 13C 191/2018-68,
Mgr. Michael Nippert · Rozhodnutí ze dne 2. 11. 2022
Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Michaela Nipperta a soudkyň JUDr. Ivany Hesové a JUDr. Aleny Bílkové ve věci
žalobců: a) [jméno] [příjmení], narozený dne [datum]
b) [jméno] [příjmení], narozená dne [datum]
oba bytem [adresa]
oba zastoupení Mgr. [jméno] [příjmení], narozeným dne [datum]
bytem [adresa]
proti
žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátkou JUDr. Ing. [jméno] [příjmení] [příjmení]
sídlem [adresa]
o žalobě na bezplatné odstranění vady bytu a slevu z nájemného
k odvolání žalobců proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 13C 191/2018-68,
I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.
II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalovanému náklady odvolacího řízení ve výši [částka], do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokátky JUDr. Ing. [jméno] [příjmení] [příjmení].
1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, aby soud uložil žalovanému povinnost do jednoho měsíce od právní moci rozsudku bezplatně odstranit vady bytu žalobců [číslo] o velikosti 2+kk, který se nachází v prvním nadzemním podlaží domu [adresa], ve [ulice] ulici č. orientační 11, v [obec a číslo] - Řepích, projevující se zatékáním:
a. do koupelny bytu žalobců, a to na stěnu mezi koupelnou a záchodem žalobců pod vyústěním bytového ventilátoru, v místě nacházejícím se 20 cm pod stykem stěny a stropu koupelny bytu žalobců,
b. do záchodu bytu žalobců, a to do spoje mezi stěnou záchodu a koupelny bytu žalobců, v místě nacházejícím se 5 cm pod stykem stropu záchodu, stěny koupelny a stěny záchodu bytu žalobců, a to vše tak, aby stěny nejevily následky zatékání (výrok I.).
Zamítnuta byla rovněž žaloba o zaplacení částky [částka] (výrok II.) a žalobcům bylo uloženo zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši [částka] k rukám zástupkyně žalovaného do tří dnů od právní moci rozhodnutí (výrok III.).
2. Takto bylo rozhodnuto o žalobě, kterou se žalobci domáhali uložení povinnosti žalovanému odstranit vady bytu, který užívají a zároveň požadovali slevu z nájemného kompenzující výskyt vad bytu. V průběhu řízení byla žaloba upřesněna ohledně požadavku na odstranění vad tak, jak bylo uvedeno v zamítavém výroku rozsudku a ohledně slevy z nájemného ve výši [částka], jednalo se o slevu za období od března do června [rok] v částce [částka], od července do prosince [rok] v částce [částka], od ledna do března [rok] ve výši [částka], od dubna do prosince [rok] ve výši [částka], od ledna do června [rok] ve výši [částka] a od července do listopadu [rok] v částce [částka]. Žalobci tvrdili, že jsou společnými nájemci bytu a že od srpna 2017 žalovanému oznamovali, že do prostoru koupelny zatéká a žádali odstranění vady. Dne [datum] proběhlo v bytě místní šetření, které zatékání potvrdilo, dne [datum] byla vybourána část příčky v koupelně v místě zatékání a otvor byl překryt sádrokartonovou deskou. Ke dni podání žaloby, tedy ke dni [datum] byla příčka stále vybourána. V podání ze dne [datum] žalobci uvedli, že do bytu stále zatéká a nově i na další místo nacházející se na záchodě - místo ve spoji mezi stěnou záchodu a koupelny. K výše žalované slevy na nájemném žalobci dospěli tak, že z měsíčního nájemného za jednotlivé měsíce vypočetli 10 %.
3. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby, neboť se o žalobě dozvěděl poprvé v červenci [rok], přičemž již v březnu [rok] v bytě žalobců proběhly stavební práce, kterými mělo dojít k odstranění příčiny průsaků, když demontoval původní ventilátor, zazdil otvor, osadil a instaloval nový ventilátor, provedl štuk, penetraci a malbu v koupelně a na WC. Podle žalovaného stav bytu prezentovaný žalobci nebyl lze po provedení těchto prací objektivně ověřit, a to ani žalobci navrhovaným znalcem. Namítl dále, že žalobci včas nehlásili průsaky a že je žádal, aby jej v případě výskytu průsaků kontaktovali včas, aby bylo možno lépe zjistit příčinu průsaků. Dále akcentoval, že žalobci neposkytli dostatečnou součinnost a že nemohly požadovat slevu z nájemného.
4. Žalobci při ústním jednání dne [datum] k žalobě uvedli, že od února [rok] do bytu zatékalo a že průsaky hlásili žalovanému, přičemž místní šetření proběhlo až dne [datum]. V lednu [rok] došlo k vybourání příčky a místo bylo překryto sádrokartonem. Druhé místo na rohu na záchodě se začalo objevovat v září [rok], což hlásil zástupce žalobců zástupkyni žalovaného v dopise ze září [rok]. V červnu [rok] se objevila další mokrá skvrna v obývacím pokoji, která nebyla žalovanému hlášena, a zástupce žalobců se o ní dozvěděl v den, kdy se konalo jednání soudu. Dne [datum] byla provedena kontrola v bytě [číslo] (byt nad sporným bytem), kdy se jednalo o kontrolu stavu rozvodů vody a kanalizace. Žalobci věc konzultovali s odborníkem, podle kterého v bytě [číslo] došlo k neodborným opravám vodoinstalace. Sleva z nájemného byla žalobcům poskytována ve výši 10 % nájemného již od roku [rok] v souvislosti s výskytem vlhkosti a plísní na stropě koupelny a kuchyně a je poskytována dosud. Skvrny ze zatékání se v bytě objevovaly už v letech [rok] až [rok], žalobci na své náklady zajišťovali odstranění plísní výmalbou. Opravu výmalby po výskytu zatečení zajišťoval žalovaný.
5. Mezi účastníky nebylo sporné, že v březnu [rok] proběhly v bytě stavební práce, kterými mělo dojít k odstranění příčiny průsaků, do června 2021 nedocházelo k žádnému viditelnému zatečení. V červnu [rok] žalobce a) nafotil místo, kdy se objevila nevýrazná skvrna v obývacím pokoji a průsak nikomu nehlásil, poté byli žalobci 20 dnů pryč a po návratu zjistili, že skvrna má jasnější obrys a fotodokumentaci pořídili dne [datum]. Žalobci připustili, že nehlásili jednotlivé průsaky po březnu 2020, posléze začali tvrdit, že hlásili průsaky prostřednictvím procesních podání v průběhu sporu. Nově tvrzenou skutečnost o zatečení do obývacího pokoje žalobci žalovanému nehlásili.
6. Soud po provedeném dokazování ohledně skutkového stavu uzavřel, že žalobcům svědčí právo společného nájmu ke spornému bytu, který je ve vlastnictví žalovaného. Od února [rok] do prosince 2017 žalobci žalovanému písemně oznamovali nahodilý výskyt mokrých skvrn na stěnách koupelnového jádra. Skvrny podle obsahu jednotlivých hlášení žalobců vysychaly a zase se objevovaly. Žalovaný, respektive jím pověřený správce v únoru [rok] projevil aktivitu a v dubnu [rok] žalobce kontaktoval v zájmu vyšetření příčiny výskytu mokrých skvrn. V lednu [rok] došlo k vybourání příčky v koupelnovém jádru a osazení vybouraného místa sádrokartonovou deskou. K uvedení do původního stavu (zazdění příčky) nedošlo s ohledem na potřebu přístupu k místu zatékání, pro objasnění možné příčiny zatékání v případě dalšího výskytu mokrých skvrn. Žalobci vyhledali pomoc advokáta, který projevil aktivitu v komunikaci se žalovaným od února [rok]. Od posledního hlášení výskytu mokré skvrny v prosinci [rok] do října [rok] žalobci žádné průsaky nahlásili. V říjnu [rok] žalobce a) reagoval na výzvu správce a sdělil, že do příčky nadále zatéká, proto odmítl, aby byla sádrokartonem překrytá příčka uvedena do původního stavu. Nový výskyt zatečení v místnosti, kde je umístěn záchod, oznamoval zástupce žalobců v dopise sepsaném dne [datum]. V mezidobí žádné průsaky hlášeny nebyly. V březnu [rok], poté co žalovaný nechal odborně prohlédnout šachtu přiléhající ke koupelnovému jádru bytu i stav vodoinstalace a odpadního potrubí v bytě nacházejícím se nad bytem užívaným žalobci, došlo ke stavebním úpravám v bytě žalobců a poté stěny těchto místností nejevily a nejeví následky zatékání. Žalobcům byla i v roce [rok], [rok] a [rok] poskytována sleva z nájemného, a to podle tvrzení žalobců v souvislosti s výskytem vlhkosti a plísní na stropě koupelny a kuchyně.
7. Po právní stránce soud prvního stupně odkázal na § 871 odst. 1 a § 703 odst. 1 až 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále jen„ obč. zák.“ Ve smyslu § 3074, věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), postupoval též podle § 2257 odst. 1, 2 o. z., přihlédl rovněž k § [číslo] odst. 1 a 2, § [číslo] odst. 1 až 3, § 2266 a § 2270 odst. 2 o. z. a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
8. Soud prvního stupně zdůraznil, že byl vázán žalobním požadavkem, tak jak byl žalobci uplatněn. Žalovanému byla žaloba doručena poprvé až dne [datum] a stavební práce, včetně výmalby, žalovaný ve sporném bytě provedl v březnu roku [rok] [ulice] úpravy byly provedeny v koupelnovém jádru, kde bylo prokázáno zatékání již v roce [rok] a toto poškození mělo být podle formulace žalobního požadavku žalovaným odstraněno. Mezi účastníky bylo učiněno nesporným, že v koupelnovém jádru proběhly stavební úpravy, které zahrnovaly i provedení štuku a výmalby poškozených míst na stěně. Dále bylo prokázáno, že žalovaný zajistil posouzení příčiny výskytu průsaku v koupelnovém jádru a že bylo zvoleno technické řešení pomocí odvedení kondenzátu na dno šachty tak, aby nestékal po stěnách šachty, ale odpařoval se šachtou vzhůru. Soud prvního stupně přitom vzal za relevantní, že žalobci namítali, že stavebními úpravami žalovaný odstranil důsledky, ale ne příčinu, avšak žalobou usilovali o to, aby žalovaný odstranil vadu bytu tak, aby na konkrétních místech bytu (nikoliv v kuchyni, nikoliv v obývacím pokoji, ale toliko v koupelně a v místnosti, kde mají umístěn záchod) stěny bytu nejevily následky zatékání. V tomto ohledu soud prvního stupně uzavřel, že žalovaný shora uvedené povinnosti dostál. Součástí žalobního požadavku totiž nebylo odstranění jiné vady, a proto bylo bezpředmětné tvrzení žalobců, že komfort bydlení byl snižován výskytem plísní v jiných místnostech, odlupující se omítkou v jiných místnostech či zvýšenou vlhkostí v koupelně a v místnosti, kde mají umístěn záchod. Zároveň soud prvního stupně zjistil, že žalobci jednotlivé průsaky hlásili v průběhu roku [rok] a že žalovaný nebyl nečinný a na hlášení reagoval, neboť již v lednu [rok] byla dočasně vybourána příčka a byla překryta sádrokartonovou deskou. V průběhu roku [rok] žádné průsaky hlášeny nebyly, pouze žalobce a) na výzvu správce sdělil, že zatéká do příčky a zatékání do nového místa oznamoval zástupce žalobce žalovanému v září [rok], což nebylo lze hodnotit jako operativní hlášení vad poškození bytu tak, aby mohla být zjištěna příčina. Vzhledem k tomu, že žalovaný v průběhu řízení zajistil provedení stavebních úprav, vlivem kterých stěny dotčených místností vymezených v žalobě již nejeví známky zatékání a učinil tak dokonce ještě před doručením žaloby a žalobci na to nereagovali, pak byla žaloba správně zamítnuta.
9. Ohledně slevy z nájemného bylo zjištěno, že žalovaný poskytoval žalobcům slevu i před rokem [rok] a rovněž v období, za které se další slevy domáhají. Dále soud prvního stupně uvedl, že nahodilý výskyt mokrých skvrn na stěnách koupelnového jádra nemohl způsobit žalobcům tak významné omezení v užívání bytu, aby jim náležela další sleva z nájemného, když sami prohlásili, že i před rokem [rok] se v bytě vyskytovala nejen vlhkost, ale i plíseň, a to nejen v koupelnovém jádru, a tyto obtíže byly vždy kompenzovány poskytovanou slevou z nájemného. Vady bytu, jejichž odstranění se žalobci domáhali a žalovaný je v průběhu řízení zajistil, nemohly snížit komfort jejich bydlení, a to vzhledem k rozsahu a frekvenci výskytu zmokření stěn v bytě. Žalovaným poskytovaná sleva z nájemného i v období bez hlášeného výskytu průsaků by převyšovala slevu, která žalobcům náležela při úvaze o spravedlivé kompenzaci. Z těchto důvodů byl požadavek na zaplacení částky [částka] zamítnut.
10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., tedy podle procesního úspěchu žalovaného ve sporu.
11. Proti tomuto rozsudku se odvolali žalobci, kteří namítali, že soud prvního stupně na základě provedených důkazů dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a věc nesprávně právně posoudil. Namítli, že soud prvního stupně nezjišťoval, za co jim byla která sleva poskytnuta, na jakou dobu, a zda stejná nebo obdobná sleva byla poskytnuta i jiným obyvatelům v domě. Podle žalobců nebylo podstatné, kdy se žalovaný dozvěděl o sporu, resp. kdy mu byla doručena žaloba. Podstatné bylo, kdy byla žaloba podána k soudu. Trvali dále na tom, že hlásili opakovaně průsaky v bytě a na magistrát zasílali dopisy, kde upozorňovali na nečinnost správce. Zdůraznili, že není pravdou, že by se žalovaným nespolupracovali. Předchozí sleva jim byla poskytnuta za vlhkost a plísně v bytě, které neměly původ v zatékání do koupelny a záchodu, a proto se důvodně domáhali další slevy z jiného důvodu. Akcentovali rovněž, že soud prvního stupně nepřihlédl k důkazům, které předložili, kdy se jednalo o dopisy magistrátu a o odborné posudky ohledně koupelnového jádra v bytě nad jejich bytem. Podle žalobců nebylo zřejmé, proč k řešení problému nikdy nebyl přizván soudní znalec. V tomto ohledu poukázali na to, že předložili přehled průsaků s vyznačením kdy, jak a komu byly hlášeny a že žalovaný a jeho správcovská firma předložily seznam místních šetření, který se nezakládal na pravdě. K tomu dodali, že proběhlo pouze šetření dne [datum], v prosinci [rok] bylo neúspěšné místní šetření a že další se uskutečnilo v lednu [rok], přičemž žádné jiné šetření neproběhlo. Vyjádřili také názor, že žalovaný neřešil situaci, kdy nájemce nad jejich bytem jim znepřístupnil byt v době, kdy mělo proběhnout místní šetření, ale až následně. V této souvislosti poukázali na to, že soudu prvního stupně předložili fotografie se zatékáním a vždy konkretizovali, v jakých místech se to děje a že uvedli data, kdy docházelo k pravidelnému zatékání do označených míst, o čemž byl žalovaný písemně informován. Zdůraznili pak, že uplatnili nárok na slevu z nájemného za období od března [rok] do listopadu [rok], tedy za období, kdy vady jejich bytu nebyly žalovaným odstraněny, neboť k tomu došlo až počátkem března [rok]. Před odvolacím soudem žalobci pak uvedli, že jejich hlavním cílem nebylo získat slevu z nájemného, ale odstranit příčiny opakovaného zatékání do bytového jádra a kuchyňského koutu. Podle žalobců žalovaný sloučil dvě slevy na nájemném a nerozlišil mezi nimi, přičemž výklad § 2265 o. z., který provedl, byl zcela nesprávný. Podle jejich názoru bylo třeba odstranit vadu v bytě nad nimi a bylo nezbytné udělat znalecký posudek, neboť do jejich bytu nadále zatéká. Z těchto důvodů navrhli, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
12. Žalovaný navrhl potvrzení napadeného rozsudku jako správného, neboť žalobou uplatněný nárok na odstranění vady bytu neměl oporu v právních předpisech. K tomu uvedl, že žalobci podali žalobu dne [datum] a jej o tom neinformovali, byť mezi nimi probíhala komunikace. O podané žalobě se dozvěděl až dne [datum], kdy mu byla doručena. Zdůraznil pak, že bylo prokázáno, že v bytě žalobců provedl stavební úpravy a že rozsah prací nebyl žalobci rozporován, přičemž provedení prací předcházelo místní šetření, na kterém jej žalobci neinformovali o tom, že byla žaloba podána. V tomto ohledu dodal, že občanský zákoník nájemcům nedává možnost, aby se domáhali autoritativního uložení povinnosti pronajímateli, aby případné vady či nedostatky odstranil způsobem, jakým si žalobci představují, resp. jaký popisují. Podle jeho názoru nebylo pravdou, že by on či správcovská společnost dlouhou dobu věc neřešila a úmyslně mylně informovala žalobce, což ani nebylo před soudem prvního stupně vůbec prokázáno, když z provedeného dokazování vyplývá opak. Ohledně slevy z nájmu nebylo podle žalovaného prokázáno, že mu žalobci poskytovali součinnost při hlášení průsaků a jejich odstranění. V této souvislosti poukázal na to, že na výzvu soudu prvního stupně žalobci neprokázali, jakým konkrétním způsobem jim mokrá skvrna malé velikosti na straně koupelny, vyskytující se náhodně, rychle zasychající, podstatným způsobem ztěžovala užívání bytu, a že tvrdili, že nemohli byt vůbec opustit, protože se báli zhoršení stavu, resp. rozsáhlého zatečení, ale z dokazování vyplynulo, že naopak byt na delší dobu často opouštěli. Podotkl též, že žalobci tvrdili, že nebylo podstatné, kdy se o podání žaloby dozvěděl, neboť rozhodující je datum podání žaloby, avšak nebylo lze odhlédnout od zjištění, že žalobci v urgentní situaci, jako je objevení mokré skvrny, mu tuto skutečnost hlásili formou procesních podání, jako byla žaloba či doplnění žaloby apod., namísto toho, aby například jemu či správcovské firmě zatelefonovali. Podle jeho názoru takové hlášení vady v bytě nelze považovat za řádné a včasné podle § 2265 odst. 2 a 3 o. z.
13. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek i řízení mu předcházející v odvolacím jednání (§ 212, § 212a odst. 1 a 5, § 214 odst. 1 o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.
14. Pronajímatel udržuje po dobu nájmu byt a dům ve stavu způsobilém k užívání (§ 2257 odst. 1 o. z.).
15. Nájemce provádí a hradí pouze běžnou údržbu a drobné opravy související s užíváním bytu (§ 2257 odst. 2 o. z.).
16. Zjistí-li nájemce v bytě poškození nebo vadu, které je třeba bez prodlení odstranit, oznámí to ihned pronajímateli; jinou vadu nebo poškození, které brání obvyklému bydlení, oznámí pronajímateli bez zbytečného odkladu (§ 2264 odst. 1 o. z.).
17. Nájemce učiní podle svých možností to, co lze očekávat, aby poškozením nebo vadou, které je třeba bez prodlení odstranit, nevznikla další škoda. Nájemce má právo na náhradu nákladů účelně vynaložených při zabránění vzniku další škody, ledaže poškození nebo vada byly způsobeny okolnostmi, za které nájemce odpovídá (§ 2264 odst. 2 o. z.).
18. Pronajímatel odstraní poškození nebo vadu v přiměřené době poté, co mu nájemce poškození nebo vadu oznámil (§ 2265 odst. 1 o. z.).
19. Neodstraní-li pronajímatel poškození nebo vadu bez zbytečného odkladu a řádně, může poškození nebo vadu odstranit nájemce a žádat náhradu odůvodněných nákladů, popřípadě slevu z nájemného, ledaže poškození nebo vada nejsou podstatné (§ 2265 odst. 2 o. z.).
20. Neoznámí-li nájemce pronajímateli poškození nebo vadu bez zbytečného odkladu poté, co je měl a mohl při řádné péči zjistit, nemá právo na náhradu nákladů; odstraní-li poškození nebo vadu sám, nemá právo ani na slevu z nájemného (§ 2265 odst. 3 o. z.).
21. Neodstraní-li pronajímatel poškození nebo vadu ani v dodatečné lhůtě a poškození nebo vada byly způsobeny okolnostmi, za které nájemce neodpovídá, má nájemce právo vypovědět nájem bez výpovědní doby, představuje-li prodlení pronajímatele při odstranění poškození nebo vady nebo samo poškození nebo vada hrubé porušení povinnosti pronajímatele (§ 2266 o. z.).
22. Co platí o nájemci, platí obdobně o společných nájemcích, není-li dále stanoveno jinak (§ 2270 odst. 2 o. z.).
23. Soud prvního stupně nezatížil řízení vadou, ke které by bylo třeba přihlížet a mohla by vést ke zrušení rozsudku (§ 212a odst. 5 o. s. ř.), provedl potřebné dokazování, správně zjistil skutkový stav věci a tu správně posoudil i po stránce právní. Odvolací soud se se závěry soudu prvního stupně zcela ztotožnil, a proto v podrobnostech bylo lze odkázat na odůvodnění napadeného rozsudku.
24. V poměrech projednávané věci bylo relevantní, že žalobci žalobou požadovali dva nároky. První z nich se týkal výslovně odstranění vad spočívajících v zatékání do koupelny jejich bytu na stěnu mezi koupelnou a záchodem pod vyústěním bytového ventilátoru, v místě nacházejícím se 20 cm pod stykem stěny a stropu koupelny a do záchodu, a to do spoje mezi stěnou záchodu a koupelny, v místě nacházejícím se 5 cm pod stykem stropu záchodu, stěny koupelny a stěny záchodu tak, aby stěny nejevily následky zatékání. Zároveň žalobci v žalobě požadovali slevu z nájemného, k těmto vadám se vztahující.
25. Z obsahu spisu vyplynulo, že žaloba byla podána dne [datum] a že měla vady, které jí činily neprojednatelnou. Přes výzvu soudu prvního stupně nebyl žalobní petit opraven, a proto byla žaloba odmítnuta. Odvolací soud však usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí podání změnil, neboť žalobci v rámci podaného odvolání žalobu doplnili a žalobní petit upravili. Poté bylo ve věci pokračováno. Doplněná a upravená žaloba byla následně žalovanému doručena dne [datum], přičemž žalovaný do té doby nebyl o průběhu řízení vůbec informován, i když mezi účastníky probíhala korespondence i ústní jednání a žalovaný v březnu 2020 žalobci vytýkané vady, spočívající v zatékání do jejich koupelny a do záchodu odstranil. Jestliže žalovaný v průběhu řízení zajistil provedení stavebních úprav, vlivem kterých stěny dotčených místností vymezených v žalobě již nejeví známky zatékání a učinil tak dokonce před tím, než mu byla doručena žaloba a žalobci na to nereagovali, pak bylo namístě žalobu na odstranění vad bytu zamítnout.
26. Odvolací námitky žalobců nebyly shledány důvodnými. V písemném odvolání žalobci neuvedli, že do bytu nadále zatéká, tuto okolnost sdělili před odvolacím soudem, aniž by to blíže specifikovali. Dále nebylo lze přehlédnout, že se z obsahu spisu podává, že vznik údajné mokré skvrny v obývacím pokoji žalobci sdělili až půl roku po jejím zjištění, a to při ústním jednání před soudem prvního stupně dne [datum], přestože se tak mělo stát již v červnu [rok] a že tato mokrá skvrna nebyla žalobci nikomu hlášena. Dne [datum] žalobci dále soudu prvního stupně sdělili, že v obývacím pokoji se objevují skvrny a že jsou známky vlhkosti v šachtě. Při ústním jednání před soudem prvního stupně dne [datum] pak právní zástupce žalobců uvedl, že po březnu [rok] žalobci nehlásili nikam žádné průsaky do bytu.
27. S ohledem na shora uvedené odvolací soud uzavřel, že žalobci po březnu [rok], kdy došlo k provedení stavebních úprav žalovaným za účelem odstranění vytýkaných vad zatékání do koupelny a WC v jejich bytě, už žádné vady zatékání do koupelny a WC nevytýkali. V této souvislosti odvolací soud zdůrazňuje, že předmětem řízení bylo výhradně zatékání do koupelny a WC, nikoliv do dalších částí bytu, a proto další tvrzení žalobců o zatékání do stropu obývacího pokoje či do šachty byla bez právního významu.
28. Odvolací soud se ztotožnil i se závěrem soudu prvního stupně ohledně nároku žalobců na poskytnutí slevy z nájmu ve výši [částka], neboť soud prvního stupně správně zjistil, že žalobci měli v rozhodném období přiznanou dvojí slevu na nájemném. Od roku [rok] jim byla poskytnuta sleva z nájemného ve výši 10 % za vady spočívající v tvorbě vlhkosti a plísní, a to na základě usnesení rady žalovaného ze dne [datum] [číslo] čemuž předcházelo poskytnutím slevy ve výši [částka], což byla paušální sleva, která byla poskytnuta každému nájemci bytu v domě, v němž se nachází byt žalobců. Žalobci tedy požadovali další slevu na nájemném ve výši 10 %. V odůvodnění napadeného rozsudku pod bodem 44. soud prvního stupně zcela přesně vysvětlil, proč nebylo lze další slevu na nájemném žalobcům přiznat. Žalobci na výzvu soudu prvního stupně nespecifikovali konkrétní obtíže a omezení, které jim výskyt mokrých skvrn v koupelnovém jádru v dotčeném období působil. Žalobci byli ve svých tvrzeních nekonzistentní, neboť například uvedli, že vůbec nemohou na delší dobu opustit byt a zároveň sdělovali, že po výskytu skvrny v obývacím pokoji odjeli na 20 dnů. Je s podivem, že tuto vadu nikam nehlásili a sdělil ji až jejich právní zástupce při jednání soudu dne [datum]. Soud prvního stupně zcela správně poukázal na to, že po mnoho let je žalobcům poskytována sleva z důvodu výskytu vlhkosti a plísně a zodpověděl si správně otázku, zda nahodilý výskyt mokrých skvrn na stěnách koupelnového jádra mohl prohloubit omezení žalobců v užívání nájemního bytu tak, aby jim byla poskytnuta další sleva z nájmu. Nebylo lze přehlížet rovněž skutečnost, že žalovaný nabízel žalobcům případně náhradní byt, na což nereflektovali a posléze to odůvodňovali tím, že jsou zde zvyklí a poblíž bydlí dcera, což jistě s ohledem na jejich věk je významná okolnost. Nicméně je potřeba zdůraznit snahu žalované strany věc řešit. Soud prvního stupně správně přihlédl také k tomu, že žalobci nehlásili zatékání bezprostředně vždy poté, co k němu došlo. K tomu je nutno poukázat na to, že pokud nájemce nesplní svoji povinnost oznámit vadu (poškození) pronajímateli, popřípadě tak neučiní ihned nebo bez zbytečného odkladu, jak má na mysli § 2264 odst. 1 o. z., nemá právo žádat slevu z nájemného, ani právo žádat náhradu nákladů, odstraní-li vadu (poškození) sám.
29. Ze všech shora uvedených důvodů odvolací soud napadený rozsudek jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil, a to včetně výroku o náhradě náklad řízení, ve kterém nebylo shledáno pochybení.
30. Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn § 224 odst. 1 za použití § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaný byl v této fázi řízení procesně úspěšný a vznikly mu náklady za zastoupení advokátem ve výši [částka] (za dva úkony po [částka] dle § 12 odst. 3, § 8 odst. 1, § 9 odst. 1 a § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“), 2x [částka] za náhradu hotových výdajů dle § 13 odst. 4 AT a 21 % DPH ve výši [částka] dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř.
Proti tomuto rozsudku lze podat za podmínek uvedených v § 237 o. s. ř. a násl. dovolání ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím soudu prvního stupně (§ 238a o. s. ř.).
Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat pouze dovolací soud (§ 239 o. s. ř.).