pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. 24C 214/2020-82,
Mgr. Michael Nippert · Rozhodnutí ze dne 21. 9. 2022
Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Michaela Nipperta a soudkyň JUDr. Ivany Hesové a JUDr. Aleny Bílkové ve věci
žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně]
proti
žalovanému: [osobní údaje žalovaného]
o zvýšení výživného
k odvolání žalovaného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 24C 214/2020-82,
I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně žalovanému uložil platit na výživu žalobkyně částku [částka] měsíčně od [datum] se splatností vždy do každého 20. dne v měsíci předem. Dlužné výživné za období od ledna [rok] do února [rok] ve výši [částka] bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni do dvou měsíců od právní moci rozsudku, čímž byl změněn rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 30C 135/2018-43 (výrok I.), zároveň soud žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).
2. Takto soud rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zvýšení výživného z částky [částka] měsíčně na částku [částka] měsíčně s tvrzením, že v souvislosti se zahraničním studiem a stážemi při studiu na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy, kterou studuje od roku [rok], narostly její potřeby. V roce [rok] absolvovala 1 semestr v rámci programu [příjmení], musela si pořídit odbornou literaturu a připravuje se na zahraniční stáž, pro kterou musí doložit jazykový certifikát, cena zkoušky je více než [částka] a přípravný kurs stojí až [částka]. Dále uvedla, že matka pracuje jako ministerský rada na Ministerstvu pro místní rozvoj, žalovaný pracuje u Správy pražského hradu s předpokládaným platem [částka] [anonymizováno] až [částka] měsíčně. Vedle toho je činný ve společnostech [právnická osoba], [právnická osoba] a [právnická osoba], jeho příjem jí není znám. Žalovaný je autorizovaný inženýr a z této činnosti má zřejmě také příjem. Dne [datum] si založil koncesovanou živnost, projektuje a v několika firmách dělá odpovědného zástupce, byl jmenován soudním znalcem, ale žalobkyně neví, zda tuto činnost nadále vykonává. V rámci vypořádání společného jmění manželů po rozvodu matce připadl dům v [obec a číslo] a náklady s ním spojené hradí matka, žalovaný podle dohody o majetkovém vypořádání má přispívat polovinou, ale nečiní tak. Bratr žalobkyně studuje právnickou fakultu [příjmení] univerzity v [obec] a žalovaný k němu má rovněž vyživovací povinnost.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému ústnímu jednání dne [datum] se bez omluvy nedostavil, po celou dobu řízení byl nečinný a nereagoval na výzvy soudu k vyjádření, byť předvolání k jednáním i výzvu k vyjádření převzal do vlastních rukou prostřednictvím datové schránky. Soud prvního stupně proto jednal dle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalovaného.
4. Soud prvního stupně provedl dokazování, zejména vyslechl žalobkyni, která vypověděla, že žalovaného viděla asi před třemi lety, nestýkají se, nedostává od něho žádné dárky a v poslední době jí neplatí ani výživné ve stanovené výši. Žalobkyně studuje vysokou školu, byla na studijním pobytu na Sorboně. Ve Francii si zlomila nohu a matka se žalovaného snažila zkontaktovat, aby ji za ní odvezl a ona se o ni mohla postarat, což žalovaný neučinil. Žalobkyně se hlásila na zahraniční stáže, složila jazykový test z angličtiny a absolvovala i příslušný kurs. Žije u matky v rodinném domě v [obec] a na bydlení jí kvůli studiu nepřispívá. Po dobu trvání řízení nechodila na brigády, neboť měla státem nařízenou pracovní povinnost v době epidemie Covid-19. Žalovaný nehradí v plné výši ani výživné pro jejího bratra, a proto je dlužné výživné vymáháno exekučně. Žalovaný je stavební inženýr, zřejmě je zaměstnán na správě [ulice] hradu, žalobkyně nezná jeho příjmy. Na internetu dohledala jeho působení v několika společnostech a u [jméno] [příjmení], který vyhrál veřejnou zakázku. Žalobkyně neví, jestli má otec novou rodinu a další vyživovací povinnosti. Náklady se jí zvýšily zejména ve spojení s pobytem a úrazem v zahraničí, musela si vzít půjčku, aktuálně nemá ze zdravotních důvodů zvýšené náklady. Dům v [obec a číslo] je po vypořádání společného jmění manželů ve vlastnictví matky, vázne na něm stále hypotéka, kterou si rodiče rozdělili, ale žalovaný na ni nic neplatí. Po vichřici z domu uletěl kus střechy, rodina se snažila žalovaného kontaktovat, aby jim pomohl, na což nereagoval.
5. Soud prvního stupně zjistil, že rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum], byla schválena dohoda rodičů ve věci tehdy nezletilé [jméno] a nezletilého [jméno] a otec se zavázal platit na výživu dcery [částka] měsíčně. Rozsudkem téhož soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 30C 135/2018-43, který nabyl právní moci dne [datum], bylo žalovanému uloženo platit na výživu žalobkyně od [datum] částku [částka] měsíčně. Ke dni podání žaloby byla žalobkyně studentkou 5. ročníku 2. lékařské fakulty UK a ke dni rozhodování soudu pak studentkou 6. ročníku prezenčního studia. Její bratr [jméno] [příjmení] byl v akademickém roce 2019 2020 studentem právnické fakulty na Masarykově univerzitě v [obec]. Podle výpisu z živnostenského rejstříku ke dni [datum] byl žalovaný statutárním orgánem ve společnostech [právnická osoba], [právnická osoba] a [právnická osoba], odpovědným zástupcem ve společnostech build&build s.r.o., [právnická osoba] a [právnická osoba], jakož i u podnikatele [jméno] [příjmení], a sám pak byl zapsán v živnostenském rejstříku jako podnikatel. [jméno] [příjmení] dal dne [datum] nabídku na stavební úpravy objektu pro pečovatelskou službu označenou v seznamu elektronických nabídek statutárního města Ústí nad Labem pod [číslo] kterou nacenil na částku [částka], včetně DPH a nabídka byla zadavatelem vyhodnocena jako nejvýhodnější a veřejnou zakázku získal.
6. Soud prvního stupně postupoval podle § 859, podle § 911, § 913 odst. 1 a § 915 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ o. z.“, a tato ustanovení citoval. Zároveň vzal v úvahu relevantní judikaturu Ústavního soudu, konkrétně rozhodnutí ze dne [datum], sp. zn. III ÚS 3232/15, a ze dne [datum], sp. zn. IV ÚS 1247/13, a ze dne [datum], sp. zn. II ÚS 3113/10, která vyložil. Poté dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť od doby posledního rozhodnutí o výživném došlo u žalobkyně k významné změně poměrů zejména v souvislosti se zahraničním studiem a rovněž přípravou na zahraniční stáž zahrnující jazykové zkoušky a kursy. Zvyšování odborné kvalifikace nad rámec prezenčního studia na vysoké škole soud považuje za řádnou přípravu na budoucí povolání. Je všeobecně známou skutečností, že v souvislosti s pandemií Covid-19 byla opakovaně zavedena pracovní povinnosti studentů zdravotnických programů, což se týkalo rovněž žalobkyně. Žalobkyně byla takto časově vytížená a nemohla proto mít žádný příjem, například z brigád a už vůbec ne vykonávat soustavnou výdělečnou činnost a uspokojovat všechny své potřeby. Soud zjistil, že žalovaný je činný pro 7 podnikajících subjektů a sám je zapsán v živnostenském rejstříku jako podnikatel. Žalovaný figuruje jako odpovědný zástupce u [jméno] [příjmení], který získal shora popsanou veřejnou zakázku. Dále soud přihlédl k tomu, že v době, kdy byla naposledy upravována vyživovací povinnost pro žalobkyni, na probíhající řízení žalovaný rovněž nijak nereagoval a soudu své příjmy a výdaje a další podklady pro zhodnocení majetkových poměrů neposkytl, a proto soud vycházel z fikce příjmu v částce [částka] měsíčně. Nyní zůstal žalovaný rovněž nečinný a soud prvního stupně proto vycházel ze stejné výše příjmu žalovaného s tím, že se předpokládá jeho vysoká podnikatelská aktivita a tomu odpovídá zvýšení výživného pro žalobkyni na [částka] měsíčně od [datum]. Dlužné výživné bylo vyčísleno od ledna [rok] do února [rok], tedy za 26 měsíců po [částka], což představuje částku [částka].
7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť procesně úspěšná žalobkyně náklady nepožadovala.
8. Proti tomuto rozsudku se odvolal žalovaný, který namítal, že jsou zde další skutečnosti či jiné důkazy, které dosud nebyly uplatněny, a soud dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a věc nesprávně právně posoudil. Akcentoval, že v letech [rok] až [rok] se mu podstatně snížily zdanitelné příjmy. V lednu [rok] žalobkyně spolu se svým bratrem exekučně vymáhala neoprávněné částky a žalovaný se ocitl v dluhové pasti. Žalovaný s tím má velké problémy, neboť jsou mu blokovány účty, má nedostatek finančních prostředků a musí si půjčovat. Dále uvedl, že v únoru [rok] se mu s přítelkyní narodil další potomek a žalobkyně o tom věděla. Od června [rok] již žalovaný nepracuje v pracovním poměru u Správy [ulice] hradu a bez práce byl až do konce srpna [rok], poté začal pracovat u Nejvyššího kontrolního úřadu. O tom žalobkyně musela vědět, neboť tyto informace měla její matka. V červenci [rok] se žalovanému s přítelkyní narodil další potomek. Žalovaný z podnikání ve firmách uváděných žalobkyní nemá žádný finanční prospěch, jsou to takzvaně„ mrtvé firmy“ a nemají žádný obrat. Soud neprověřil, že podnikatel [jméno] [příjmení] sice získal stavební zakázku u města Ústí nad Labem, ale tuto nerealizoval a žalovaný z toho neměl žádný profit. Všechny příjmy má žalovaný uvedeny v daňovém přiznání a daňový základ je každý rok nižší než ten předchozí. Stanovené výživné je nepřiměřeně vysoké, a proto navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a aby stanovil výživné ve výši [částka] měsíčně od [datum] do [datum] a od [datum] pak [částka] měsíčně.
9. Žalobkyně navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako správného, neboť soud prvního stupně řádně zjistil skutkový stav a věc správně právně posoudil. Uvedla, že žalovaný mohl svá tvrzení uplatnit ve vyjádření k žalobě, anebo před soudem prvního stupně, kam se bez omluvy na jednání nedostavil. Žalobkyně musela podat návrh na nařízení exekuce, neboť od roku [rok] výživné nebylo řádně hrazeno, na výzvy žalovaný nereagoval a z dostupných zdrojů je zřejmé, že již od roku [rok] je na něj vedena jiná exekuce. O svém soukromém životě žalovaný žalobkyni neinformoval, neboť o ni nejeví žádný zájem. Tvrzení žalovaného o ukončení pracovního poměru v době, kdy navyšuje počet svých vyživovacích povinností, považuje žalobkyně za absurdní a má zato, že žalovaný se snaží své příjmy uměle snižovat a zatajovat a účelově se vyhýbá plnění svých závazků.
10. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek i řízení mu předcházející, aniž nařizoval odvolací jednání (§ 212, § 212a odst. 1 a 5, § 214 odst. 3 o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.
11. Podle § 205 o. s. ř. skutečnosti nebo důkazy, které nebyly uplatněny před soudem prvního stupně, jsou u odvolání proti rozsudku nebo usnesení ve věci samé odvolacím důvodem jen tehdy, jestliže
a) se týkají podmínek řízení, věcné příslušnosti soudu, vyloučení soudce (přísedícího) nebo obsazení soudu;
b) jimi má být prokázáno, že v řízení došlo k vadám, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci;
c) jimi má být zpochybněna věrohodnost důkazních prostředků, na nichž spočívá rozhodnutí soudu prvního stupně;
d) jimi má být splněna povinnost tvrdit všechny rozhodné věci, významné skutečnosti nebo důkazní povinnost, a to za předpokladu, že pro nesplnění některé z uvedených povinností neměl odvolatel ve věci úspěch a že odvolatel nebyl řádně poučen podle § 118a odst. 1 až 3;
e) odvolatel nebyl řádně poučen podle § 119a odst. 1;
f) nastaly (vznikly) po vyhlášení (vydání) rozhodnutí soudu prvního stupně.
12. Ve věcech, v nichž je odvolací řízení ovládáno zásadou neúplné apelace platí, že skutečnosti nebo důkazy, které nebyly uplatněny před soudem prvního stupně, jsou způsobilým odvolacím důvodem jen v případech uvedených v § 205a, že jiní účastníci než odvolatel mohou u odvolacího soudu namítat skutečnosti nebo důkazy, které nebyly uplatněny před soudem prvního stupně, jen za podmínek uvedených v § 205a nebo tehdy, neplatí-li pro odvolatele omezení odvolacích důvodů podle § 205a, že při zjišťování skutkového stavu odvolací soud nepřihlíží ke skutečnostem nebo důkazům, které byly účastníky uplatněny v rozporu s § 205a nebo § 211a, a že k přípustným novým skutečnostem a důkazům smí odvolací soud přihlédnout, jen když byly uplatněny (§ 212a odst. 3) (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 21Cdo 1681/2004; rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na [webová adresa]).
13. Pro závěr, zda skutečnosti, které byly uplatněny v odvolání, jsou z hlediska § 205a odst. 1 o. s. ř. nové, je rozhodné posouzení, zda byly některým účastníkem řízení uplatněny před soudem prvního stupně, nebo zda v průběhu tohoto řízení jinak vyšly najevo; okolnost, že účastník po poučení podle § 119a o. s. ř. neopakoval tyto návrhy formálně znovu na závěr jednání před soudem prvního stupně, je z tohoto hlediska bezvýznamná (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 21Cdo 4419/2008).
14. Pro posouzení důvodnosti odvolání žalovaného je právně významné zjištění, že mu byla řádně soudem prvního stupně do datové schránky dne [datum] doručena žaloba spolu s výzvou k vyjádření k ní a dne [datum] mu bylo řádně doručeno předvolání k ústnímu jednání nařízenému na den [datum]. Žalovaný nijak na tvrzení žalobkyně nereagoval, k nařízenému ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil, nesdělil údaje o svých poměrech a nedoložil ke svým tvrzením žádné důkazy. Soud prvního stupně proto měl splněny podmínky pro postup dle § 101 odst. 3 o. s. ř. a správně jednal v nepřítomnosti žalovaného. Vzhledem tomu, že žalovaný soudu prvního stupně neposkytl žádné tvrzení ani důkazy, nelze k jeho odvolacím námitkám přihlížet, neboť jeho tvrzení o tom, že má další dvě vyživovací povinnosti, že po určitou dobu neměl příjem z pracovního poměru, že nemá žádný příjem z podnikání a že neměl žádný profit z veřejné zakázky, kterou získal [jméno] [příjmení], jsou nepřípustné novoty, k nimž odvolací soud nemůže přihlížet. Všechny tyto skutečnosti měl žalovaný možnost uplatnit před soudem prvního stupně, což neučinil, aniž by bylo zřejmé, proč se tak stalo.
15. Z výše uvedených důvodů byl napadený rozsudek jako správný potvrzen (§ 219 o. s. ř.).
Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné.