pro zaplacení 996 652,80 Kč s příslušenstvím

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 822 013,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 1. 10. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), žaloba byla zamítnuta ohledně částky 174 639,30 Kč s příslušenstvím (výrok II.) a žalované bylo uloženo zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 69 167,78 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.).

2. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s tvrzením, že je postupníkem pohledávek převzatých od postupitele - advokáta [tituly před jménem] [jméno FO], předmětný peněžitý nárok uplatněný v tomto řízení je nárokem plynoucím z podnikatelské činnosti postupitele, tedy z poskytování právních služeb žalované při výkonu advokacie a právní služby poskytnuté postupitelem se přímo týkaly předmětu podnikání žalované. Postupitel dne 7. 9. 2019 převzal právní zastoupení žalované s tím, že půjde o zastupování žalované v rozsahu jednotek tisíc pohledávek žalované za třetími osobami, smlouva o stanovení odměny žalobkyně za zastupování žalované nebyla k označeným právním službám uzavřena. Postupiteli tedy vzniklo právo na odměnu podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, advokátní tarif (dále jen „AT“). Ze strany postupitele došlo k převzetí a přípravě právního zastoupení žalované ohledně vymáhání balíku všech 4 251 případů peněžitých pohledávek za třetími osobami. Postupitel v posuzovaném případě poskytl žalované minimálně dva úkony právní služby, tedy převzetí a přípravu zastoupení u předmětných spisů/pohledávek a oznámení příslušným soudním exekutorům o převzetí právního zastoupení a tyto úkony jsou honorovány mimosmluvní odměnou ve výši jedné poloviny běžného úkonu právní služby, odvislou od tarifní hodnoty každé dílčí pohledávky žalované za třetími osobami, která byla předmětem vymáhání. Postupitel uzavřel se žalobkyní dne 16. 3. 2021 smlouvu o postoupení souboru pohledávek a žalobkyně se stala oprávněnou osobou pro vymáhání veškerých pohledávek za žalovanou. Žaloba byla podána k uhrazení mimosmluvní odměny postupitele plynoucí z 647 postoupených případů, které jsou označeny písmenem „[Označení], u nichž převzal postupitel právní zastoupení v exekucích vedených soudním exekutorem [tituly před jménem] [jméno FO]. Pod označením „[Označení]“ žalobkyně v tabulce, kterou připojila, uvedla pohledávky, které v tomto řízení uplatnila. Souhrnně dosahuje mimosmluvní odměna postupitele postoupená žalobkyni za právní zastoupení žalované ve shora označeném počtu 647 případů pohledávek částky ve výši 823 680 Kč bez DPH. K zaplacení žalované částky byla žalovaná marně vyzvána.

3. Soud prvního stupně ve věci vydal elektronický platební rozkaz, proti němuž žalovaná podala odpor a namítala, že spolupráce mezi ní a advokátem [tituly před jménem] [jméno FO] započala již v říjnu roku 2019, dne 7. 9. 2019 byla udělena právnímu předchůdci žalobkyně plná moc, odměna byla sjednána v čl. 5, 6 smlouvy o správě pohledávek a tato odměna měla právnímu předchůdci žalobkyně náležet v plném rozsahu náhrady nákladů exekučního řízení, ovšem pouze za předpokladu, že taková náhrada bude pravomocně přiznána. Tato smlouva nebyla ze strany právního předchůdce žalobkyně řádně vykonávána a žalovaná od ní odstoupila a odvolala právnímu předchůdci žalobkyně plnou moc a tento úkon byl akceptován přípisem ze dne 3. 5. 2021. Žaloba je šikanózní a obdobných návrhů bylo podáno několik.

4. Žalobkyně v reakci uvedla, že plná moc byla [tituly před jménem] [jméno FO] žalovanou udělena již dne 7. 9. 2019, ten poté v období do 21. 1. 2020 učinil několik úkonů právní služby a neexistovalo žádné ujednání o odměně za poskytování právních služeb. Žalovaná nemůže stavět svoji obranu na textu smlouvy o komplexní správě pohledávek, protože sama od ní odstoupila a smlouva tak nikdy nezaložila dovozované právní účinky. Bylo by nespravedlivé, kdyby právní předchůdce žalobkyně, navzdory odbornému úsilí, neměl právo na žádnou odměnu za poskytnuté právní služby. Žalobkyně v podání ze dne 13. 3. 2023 upřesnila a doplnila žalobu a domáhala se zaplacení mimosmluvní odměny vzniklé [tituly před jménem] [jméno FO], advokátovi, z titulu učiněného úkonu právní služby v podobě přípravy a převzetí právního zastoupení a úkonu ze dne 10. 10. 2019, celkem tedy dva úkony právní služby v rozsahu 647 případů, které byly specifikovány v připojené tabulce s popisem. V odůvodnění napadeného rozsudku je celá tabulka převzata v odstavci 4.

5. Soud prvního stupně v odstavcích 5. až 7. odůvodnění napadeného rozsudku popsal průběh řízení vedeného před Obvodním soudem pro [adresa] pod sp. zn. [spisová značka], které řešilo skutkově obdobnou věc. Ve věci rozhodoval Městský soud v [adresa] jako soud odvolací rozsudkem ze dne 15. 2. 2024, č. j. [spisová značka], [spisová značka], a uzavřel, že k datu provedení úkonu, za který žalobkyně požaduje tarifní odměnu, tedy v době od 7. 9. 2019 do 21. 1. 2021, pokud neměl právní zástupce povědomí o jednotlivých dlužnících, ani o výši vymáhaných pohledávek, žalobkyni nelze přiznat více než jednu odměnu za přípravu a převzetí zastoupení ve výši 750 Kč dle § 9 odst. 1, § 11 odst. 2 písm. e) AT, náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč a 21 % DPH, tedy celkem 1 270,50 Kč. Na jakoukoliv další odměnu nemá žalobkyně nárok. Dovolání proti rozsudku odvolacího soudu bylo usnesením Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2024, č. j. [spisová značka], odmítnuto.

6. Soud prvního stupně provedl dokazování listinnými důkazy, které popsal v odstavcích 7. až 13. odůvodnění napadeného rozsudku, přičemž vzal za prokázané, že mezi žalovanou a [tituly před jménem] [jméno FO] byla uzavřena ústní formou příkazní smlouva podle § 2430 o. z., která se navenek projevila písemnou plnou mocí ze dne 7. 9. 2019 a nebyla sjednána odměna za právní zastoupení. [tituly před jménem] [jméno FO] vyúčtoval dle advokátního tarifu odměnu za přípravu a převzetí zastoupení ve všech případech vymáhaných pohledávek, které jsou specifikovány v žalobě. [tituly před jménem] [jméno FO] převzal a připravil zastoupení, k datu provedení tohoto úkonu právnímu zástupci nemohla být známa tarifní hodnota, z níž postupník požaduje nyní zaplacení odměny, protože neměl povědomí o jednotlivých dlužnících, ani o výši vymáhaných pohledávek po jednotlivých dlužnících. [tituly před jménem] [jméno FO] učinil úkon spočívající v přípravě a převzetí zastoupení žalované obecně ve vztahu k vymáhání blíže nespecifikovaných pohledávek žalované za jejími dlužníky, aniž by znal jejich výši a konkrétní osoby dlužníků, aniž by měl povědomí o jednotlivých exekučních titulech, aniž by bylo známo, ve kterých konkrétních případech byly exekuce již ukončeny z důvodu vymožení, aniž by bylo známo, kde již běží insolvenční řízení apod. Žalobkyně teprve k datu 18. 10. 2019 převzala podklady k pohledávkám, aby mohla být provedena administrace zpracování portfolia pohledávek a jejich převedení do elektronické podoby, což vyústilo v uzavření smlouvy o správě ze dne 21. 1. 2020 a následně k datu 18. 5. 2020 byl zpracován ucelený přehled o jednotlivých dlužnících a výši jednotlivých pohledávek k vymáhání. Advokátovi je tedy třeba přiznat pouze odměnu ve výši 1 270,50 Kč dle § 9 odst. 1 a § 11 odst. 2 písm. e) AT. Soud prvního stupně výslovně uvedl, že se zcela ztotožnil s právním hodnocením, které provedl Městský soud v [adresa] ve shora popsaném řízení, neboť se jednalo o obsahově shodnou právní věc, pouze bylo rozhodováno o jiné části souboru pohledávek postoupených advokátem [tituly před jménem] [jméno FO] žalobkyni, když očekávání účastníků nemohlo být jiné. Poté soud prvního stupně přiznal částku 822 013,50 Kč, přičemž částku 1 270,50 Kč vynásobil 647 případy. Ohledně zbytku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta a o nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř.

7. Proti tomuto rozsudku, a to proti vyhovujícímu výroku o věci samé a proti výroku o nákladech řízení, se včas odvolala žalovaná, která namítala, že rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci a rozsudek je zcela v rozporu s pravomocným rozsudkem Městského soudu v [adresa] ve skutkově obdobné věci sp. zn. [spisová značka]. Soud prvního stupně uvedl, že toto rozhodnutí vzal v úvahu a z něho vycházel, ale na tento případ jej zcela nesprávně aplikoval. Soud prvního stupně v odůvodnění uvedl, že se plně ztotožnil s právním hodnocením Městského soudu v [adresa] v této obdobné věci, ovšem v odstavci 14. odůvodnění napadeného rozsudku zcela nepochopitelně odměnu ve výši 1 270,50 Kč vynásobil počtem vymáhaných pohledávek, tedy počtem 647 případů. Takový postup je v přímém rozporu s logikou věci, kdy se jednalo o balík pohledávek, jejichž počet ani hodnota nebyly známy a je v přímém rozporu s rozhodnutím Městského soudu, s nímž se jinak soud prvního stupně, jak uvádí, plně ztotožňuje. Městský soud v předchozím řízení přiznal žalobci odměnu pouze ve výši 1 270,50 Kč a ve zbytku žalobu zamítnul a nepřiznal za každou údajně vymáhanou pohledávku. Z těchto důvodů žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil ve vyhovujícím výroku o věci samé tak, aby žalobu zamítl a přiznal jí náklady řízení před soudy obou stupňů.

8. Žalobkyně se k odvolání nevyjádřila.

9. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek v mezích podaného odvolání, aniž nařizoval odvolací jednání (§ 212, § 212a odst. 1, 5, § 214 odst. 3 o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

10. Odvoláním žalované nebyl napaden zamítavý výrok o věci samé (výrok II.) a ten nabyl samostatně právní moci (§ 206 odst. 2 o. s. ř.).

11. Podle § 13 o. z. každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích; byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky.

12. Soud prvního stupně postupoval správně potud, jestliže v souladu s § 13 o. z. odkázal na řízení vedené u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] a na rozsudek Městského soudu v [adresa] ze dne 15. 2. 2024, č. j. [spisová značka], [spisová značka]. Rozsudek odvolacího soudu byl podroben dovolacímu přezkumu a dovolání bylo odmítnuto usnesením Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2024, č. j. [spisová značka]. Soud prvního stupně zcela správně konstatoval v odstavcích 7. až 13. odůvodnění napadeného rozsudku relevantní důkazy, z nichž učinil v odstavci 14. odpovídající závěr a výslovně postupoval shodně jako odvolací soud ve skutkově obdobné věci, od jehož závěru se nijak neodchýlil a odvolací soud se s tímto závěrem rovněž zcela ztotožňuje. Soud prvního stupně vzal správně za prokázané, že [tituly před jménem] [jméno FO] byl na základě plné moci ze dne 7. 9. 2019 zmocněn žalovanou ke všem právním úkonům souvisejícím se zastupováním zmocnitele ve věci vymáhání jeho pohledávek. [tituly před jménem] [jméno FO] vyúčtoval odměnu za přípravu a převzetí zastoupení ve všech případech vymáhaných pohledávek, které jsou specifikovány v žalobě, k datu provedení tohoto úkonu v době od 7. 9. 2019 do 21. 1. 2021, kdy byla uzavřena smlouva o správě, nemohla být zástupci žalované známa tarifní hodnota, z níž postupník nyní požaduje zaplacení odměny, pokud neměl povědomí o jednotlivých dlužnících ani o výši vymáhaných pohledávek po jednotlivých dlužnících. Je proto na místě za tento úkon právní služby přiznat advokátovi pouze jednu odměnu ve výši 750 Kč dle § 9 odst. 1 a § 11 odst. 2 písm. e) AT (za tarifní hodnotu se považuje částka 10 000 Kč) a dále za náhradu hotových výdajů 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT a 21 % DPH ve výši 220,50 Kč, celkem 1 270,50 Kč. Lze však přisvědčit odvolací námitce žalované, že na závěr odstavce 14. odůvodnění napadeného rozsudku soud prvního stupně nesprávně částku 1 270,50 Kč, na kterou má žalobkyně nárok, vynásobil číslem 647, což je počet případů, jichž se tato žaloba má týkat, a dospěl k celkové částce 822 013,50 Kč. Není zřejmé, z čeho soud prvního stupně vycházel, když zvolil tento postup, za situace, kdy výslovně odkazoval na předchozí odvolací řízení v jiné věci a zdůraznil, že očekávání účastníků nemohlo být jiné než takové, jak tato věc byla ukončena.

13. Z výše uvedených důvodů odvolací soud napadený rozsudek ve vyhovujícím výroku o věci samé (výrok I.) změnil tak, že žaloba na zaplacení částky 820 743 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně od 1. 10. 2020 do zaplacení zamítl, jinak ohledně částky 1 270,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 1. 10. 2020 do zaplacení rozsudek jako správný potvrdil (§ 219 o. s. ř.).

14. O nákladech řízení před soudy obou stupňů bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 a 3 o. s. ř. a § 224 odst. 3 o. s. ř., neboť žalovaná měla před soudem prvního stupně převážný úspěch a neúspěch byl pouze nepatrný a v odvolacím řízení byla úspěšná. Žalované před soudem prvního stupně vznikly náklady za 7 úkonů právní služby po 12 300 Kč dle 8 odst. 1 a § 7 bod 5., ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d), g) AT za převzetí a přípravu zastoupení, podání odporu proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu, vyjádření k replice žalobkyně na výzvu soudu, účast při ústním jednání dne 24. 3. 2022, dne 27. 7. 2023 a dne 6. 3. 2025, vyjádření k návrhu na přerušení řízení, dále za 5 náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT, ve znění do 31. 12. 2024, a za 2 náhrady po 450 Kč dle § 13 odst. 4 AT, ve znění od 1. 1. 2025. Žalované náleží dále 21 % DPH ve výši 18 585 Kč. Před soudem prvního stupně žalované vznikly náklady ve výši 107 085 Kč. Před odvolacím soudem vznikly žalované náklady za soudní poplatek z odvolání ve výši 41 101 Kč, dále za podané odvolání ve výši 11 620 Kč (předmětem odvolacího řízení byla částka 822 013,50 Kč) dle § 8 odst. 1 a § 7 bod 5., ve spojení s § 11 odst. 1 písm. k) AT, jedna paušální náhrada ve výši 450 Kč dle § 13 odst. 4 AT, ve znění od 1. 1. 2025 a 21 % DPH ve výši 2 534,70 Kč, tedy celkem 55 705,70 Kč. Před soudy obou stupňů žalované vznikly náklady ve výši 162 790,70 Kč.