pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. 33C 106/2022-84,

1. Obvodní soud pro Prahu 8, dále jen soud prvního stupně, rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 33C 106/2022-84, předně zastavil řízení co do částek [částka] (jistina), [částka] (kapitalizovaný úrok), [částka] (kapitalizovaný úrok z prodlení), úroku 17,9 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum], úroku 17,9 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení 10 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum], úroku z prodlení 10 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum], protože v tomto rozsahu vzala žalobkyně žalobní návrh zpět (výrok I.), dále zamítl žalobní návrh, aby žalovaný žalobkyni zaplatil [částka] s úrokem 17,9 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení (výrok II.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).

2. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky [částka] s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši [částka], úrokem ve výši 17,9 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, na podkladě tvrzení, že jde o pohledávku ze smlouvy o povoleném debetu [číslo] ze dne [datum], kterou žalovaný uzavřel s bankou [právnická osoba], [IČO]. Sjednaný kontokorentní úvěr činil původně [částka], postupně byl navýšen na [částka] a žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peníze spolu se sjednaným úrokem ve výši 17,9 % ročně a poplatky dle smlouvy a ceníku jmenované banky, nicméně poskytnutý úvěr nesplácel řádně a včas, proto ho banka dopisem ze dne [datum] vyzvala k okamžitému zaplacení dlužné částky. Žalovaný dluh nezaplatil. Zažalovaný nárok sestává z nesplacené jistiny úvěru [částka], kapitalizovaného úroku [částka], kapitalizovaného úroku z prodlení [částka], úroku 17,9 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení a úrokem z prodlení 10 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení. [příjmení] pohledávku postoupila žalobkyni smlouvou ze dne [datum].

3. Žalovaný k žalobě uvedl, že nezpochybňuje svoji povinnost zaplatit jistinu a úrok z prodlení, ale ve zbývajícím rozsahu žalobního návrhu navrhl, aby žaloba byla zamítnuta. Zdůraznil, že jistinu a úroky z prodlení již zaplatil.

4. Soud prvního stupně v odůvodnění rozsudku vyložil, které skutečnosti vzal za prokázané a které nikoliv, o které důkazy opřel svá skutková zjištění, jaký učinil závěr o skutkovém stavu a jak věc posoudil po právní stránce; odvolací soud na odůvodnění rozsudku odkazuje a na tomto místě skutkové a právní závěry stručně shrnuje. Po částečném zpětvzetí žalobního návrhu spornou mezi účastníky zůstala otázka, zda byl sjednán úrok 17,9% ročně a zda je po právu uplatněný nárok na zaplacení [částka] s úrokem 17,9 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení. Žalobkyně nepředložila soudu úvěrovou smlouvu označenou v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, ani doklad o tom, jak byl úvěr čerpán (kdy a v jaké výši), nezúčastnila ani jednoho ze dvou ústních jednání ve věci, tudíž se jí nemohlo dostat dobrodiní ve smyslu poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř. (soud prvního stupně žalobkyni po prvním jednání ve věci upozornil na nedostatek podkladů přípisem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 33 C 106/2022-72), tudíž rozhodné skutečnosti nebyly prokázány a soud prvního stupně žalobní návrh zamítl a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

5. Žalobkyně napadla rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II. o věci samé a souvisejícím výroku III. o nákladech řízení včasným a přípustným odvoláním. Namítá, že soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností, které připojila již k v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, tj. předmětnou smlouvu o úvěru a prohlášení předmětného dluhu za splatný. Zopakovala skutkovou a právní argumentaci a navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II. změnil a žalobnímu návrhu vyhověl včetně návrhu na zaplacení nákladů řízení před soudy obou stupňů.

6. Žalovaný se k odvolání nevyjádřil.

7. Odvolací soud přezkoumal postupem podle ust. § 212, § 212a, § 214 odst. 1 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, doplnil dokazování a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

8. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Tato úprava platí vzhledem k § 211 o. s. ř. i pro řízení o odvolání. Odvolací soud jednal v nepřítomnosti žalovaného, který se k jednání nedostavil a o odročení jednání nepožádal.

9. Vady řízení, k nimž odvolací soud u přípustného odvolání přihlíží z úřední povinnosti (§ 212a odst. 5 věta prvá, o. s. ř.), nebyly namítány a odvolací soud je neshledal.

10. Odvolací soud provedl důkaz listinami, které žalobkyně připojila k návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, tj. Smlouvu o povoleném debetu na běžném účtu č. [bankovní účet] ze dne [datum], Přehledem úrokových sazeb [právnická osoba], nicméně rozhodné skutečnosti svědčící pro žalobní návrh ani těmito důkazy prokázány nebyly.

Žalobkyně se domáhá zaplacení žalovaných částek, na podkladě tvrzení, že jde o pohledávku ze smlouvy o povoleném debetu [číslo] ze dne [datum], kterou žalovaný uzavřel s bankou [právnická osoba], [IČO], ale tato skutečnost z listin, jimiž odvolací soud provedl důkaz, nevyplývá. V listinách není zmínka o smlouvě o povoleném debetu [číslo] ze dne [datum], čtená smlouva je sice ze stejného data, ale uvedeným číslem není označena. Odvolací soud pro úplnost zopakoval důkaz Smlouvou o postoupení pohledávek č. 2018 [číslo] ze dne [datum] včetně příloh, ale ani z této listiny rozhodné skutečnosti nevyplynuly, číslo běžného účtu žalovaného u banky zde není označeno a odkazováno je na smlouvu [číslo], kterou ale žalobkyně nepředložila. Po doplnění a zopakování důkazů odvolací soud uzavřel, že žalobkyně rozhodné skutečnosti neprokázala a zamítavé rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé je věcně správné.

11. Odvolací soud odvoláním napadený rozsudek soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. v zamítavém výroku o věci samé a výroku o nákladech řízení potvrdil, neboť je v obou výrocích věcně správný.

12. O náhradě nákladů odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. a za situace, kdy úspěšnému žalovanému náklady nevznikly, nemá žádný z účastníků na náhradu nákladů řízení právo.