o zaplacení 40 000 Kč s příslušenstvím
Mgr. Michael Nippert · předseda senátu · Rozhodnutí ze dne 27. 11. 2024
Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Michaela Nipperta a soudkyň JUDr. Ivany Hesové a JUDr. Aleny Bílkové ve věci
žalobce: [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupený advokátkou [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0]
proti
žalované: [název], [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0]
za niž jedná [název] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/1]
o zaplacení [částka] Kč s příslušenstvím
k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 2. května 2024, č. j. 15C 24/2024-61,
I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši [částka], do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Obvodní soud pro [adresa], dále jen „soud prvního stupně“, rozsudkem ze dne [datum], č. j. [spisová značka], zamítl žalobní návrh, aby žalovaná žalobci zaplatila [částka] s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení (výrok I.) a žalobci uložil povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka] (výrok II.).
2. Takto rozhodl o žalobě, jíž se žalobce domáhal zaplacení částky [částka] s příslušenstvím jako přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která mu měla vzniknout v důsledku nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce řízení o jeho [podezřelý výraz], které dne [datum] podal u Obvodního státního zastupitelství pro [adresa] na [jméno FO], matku společných dětí [jméno FO] a [jméno FO], šlo o podezření z [podezřelý výraz] [podezřelý výraz] a [podezřelý výraz] žijící ve společném obydlí. Žalobce nebyl ve lhůtě podle § [podezřelý výraz] řádu vyrozuměn o učiněných opatřeních ze strany orgánů činných v [podezřelý výraz], a když byl dne [datum] předvolán na [podezřelý výraz] k podání vysvětlení, ukázalo se, že šlo o věc [podezřelý výraz] oznámení [jméno FO] - věc č. j. [číslo], nikoliv o věc [podezřelý výraz] na [jméno FO]. Dne [datum] požádal o sdělení stavu řízení o jeho [podezřelý výraz] na [jméno FO], dne [datum] mu byla sděleno číslo jednací tohoto [podezřelý výraz] - č. j. [číslo] a dostal informaci, že stále probíhá prověřování. Nárok na přiměřené zadostiučinění nemajetkové újmy předběžně uplatnil u žalované, leč marně.
3. Žalovaná učinila nesporným, že žalobce u žalované předběžně uplatnil předmětný nárok podáním ze dne [datum], ale má za to, že nárok není důvodný, protože k nesprávnému úřednímu postupu nedošlo a žalobci nemohla vzniknout nemajetková újma. Žalobce byl vyrozuměn Obvodním státním zastupitelstvím pro [adresa] o tom, že jeho oznámení bylo postoupeno příslušnému policejnímu orgánu k dalšímu prověření. Nejprve bylo nutné prověřit související a dříve zahájenou věc (č. j. [číslo], [podezřelý výraz] [jméno FO] na [Jméno zainteresované osoby 0/0]) a po jejím ukončení prováděl policejní orgán úkony ve věci oznámení žalobce. Poskytnutím zadostiučinění za nemajetkovou újmu je kompenzován stav nejistoty ohledné výsledku řízení, v němž je pak poškozený nepřiměřeně dlouhým řízením udržován. Vzhledem k tomu, že žalobce neuplatnil žádný svůj nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy, nemohl být v nejistotě ohledně výsledků řízení. Prostředky trestního práva lze hodnotit jako nejzazší prostředky ochrany společenských zájmů, trestní právo nemůže sloužit jako prostředek nahrazující ochranu práv a právních zájmů jednotlivce v oblasti soukromoprávních vztahů, kde závisí především na individuální aktivitě jednotlivce. Smyslem [podezřelý výraz] je odhalování trestné činnosti a spravedlivé potrestání pachatelů, smyslem [podezřelý výraz] není řešení jiných než trestních případů nebo nápomoc soukromým osobám v prosazování jejich výlučně soukromých zájmů. Policejní orgán ani státní zastupitelství se nedopustily nesprávného úředního postupu, který měl spočívat v neučinění úkonů v přiměřené lhůtě, policejní orgán postupoval v souladu s pokyny státního zastupitelství. Dodala, že žalobce první dotaz na stav prošetření jeho oznámení učinil po dvou letech od podání oznámení, což samo o sobě zpochybňuje jeho tvrzení o značném významu řízení pro jeho osobu. Navrhla, aby žaloba byla zamítnuta.
4. Soud prvního stupně předně vzal za prokázané, že žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na odškodnění nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, předvídanou ustanovením § 14 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, dále též „OdpŠk“, neboť předběžně a včas předmětný nárok uplatnil u žalované. V odůvodnění rozsudku vyložil, které skutečnosti vzal za prokázané, o které důkazy svá skutková zjištění opřel a jaký učinil závěr o skutkovém stavu. Vzal za prokázané, že žalobce dne [datum] podal oznámení, že mohl být spáchán [podezřelý výraz], popsal chování paní [jméno FO] s tím, že požádal podle § 158 odst. 1 [podezřelý výraz], aby byl vyrozuměn o provedených opatřeních prostřednictvím své zástupkyně [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] (prověřování vedené u [veřejný orgán] pod sp. zn[číslo]). [jméno FO] podala [podezřelý výraz] na [Jméno zainteresované osoby 0/0] (prověřování vedené u [veřejný orgán] pod sp. zn. [číslo]).
5. Popsaná zjištění soud prvního stupně právně posoudil podle zmíněného zákona č. 82/1998 Sb., aplikovaná ustanovení v odůvodnění rozsudku citoval a konstatoval, že v prvé řadě se zabýval postavením žalobce v řízení o jeho [podezřelý výraz] a řešil otázku, zda mu mohla vzniknout nemajetková újma v souvislosti s nepřiměřenou délkou tohoto řízení.
6. V [podezřelý výraz] je nutné rozlišovat postavení jednotlivých subjektů a s tím spojená jejich práva a povinnosti; poškozenou osobou je osoba, která byla přímo trestnou činností dotčena, bylo jí [podezřelý výraz] [podezřelý výraz], byla jí způsobená majetková nebo nemajetková újma nebo se na její úkor pachatel nějakým způsobem fakticky obohatil, a která se připojila v [podezřelý výraz] s nárokem na náhradu újmy a v důsledku toho nabyla procesní práva a procesní postavení poškozené osoby. Žalobce byl pouze oznamovatelem trestné činnosti a jako takový měl pouze právo být (na jeho žádost) ve lhůtě jednoho měsíce informován o přijatých opatřeních. Žalobce odvíjel vznik nemajetkové újmy od toho, že byl informován o přijatých opatřeních teprve v červenci roku 2023, dovozuje, že po dobu cca 2 let, tedy po dobu nepřiměřeně dlouhou, [veřejný orgán] neskončila prověřování jeho [podezřelý výraz], že činila neodůvodněné průtahy a nekonala nezbytné kroky k tomu, aby došlo co k nejrychlejšímu prověření [podezřelý výraz] a přijetí potřebných opatření. Žalobci ale nemajetková újma nemohla vzniknout, neboť nebyl poškozeným, kterému by svědčil zájem na výsledku řízení. Dle § 31a odst. 3 OdpŠk se odškodňuje nejistota ohledně výsledku řízení, ve které je osoba udržována nepřiměřenou dlouhou dobu. Žalobce nebyl osobou, které by jakýkoliv výsledek řízení svědčil, nebyl osobou poškozenou, jeho [podezřelý výraz] se týkalo [podezřelý výraz], nikoliv žalobce, nebyl osobou, které by zákon jakákoliv procesní práva nebo povinnosti v souvislosti s [podezřelý výraz] fakticky přiznával. Smyslem [podezřelý výraz] je odhalování trestné činnosti a potrestání pachatelů, není jeho smyslem nápomoc soukromým osobám v prosazování jejich soukromých zájmů, byť uplatňovaných v občanskoprávním řízení. Žalobce sám uvedl, že jeho zvýšený zájem na výsledku jím iniciovaného [podezřelý výraz] byl dán z toho důvodu, že u Obvodního soudu pro [adresa] probíhalo řízení opatrovnické pod sp. zn. [spisová značka], kde se žalobce a [jméno FO] soudili o výchovu a výživu společných nezletilých dětí, následně byly děti svěřeny do péče otce, tj. žalobce. Soud prvního stupně usoudil, že žalobce i [jméno FO] podaná [podezřelý výraz] chtěli použít na podporu svých zájmů v uvedeném opatrovnickém řízení, nicméně [podezřelý výraz] prostředkem k obstarání důkazů pro soukromoprávní řízení. Za dané situace délka prověřování ani opožděné vyrozumění o učiněných opatřeních nemohlo vést ke vzniku nemajetkové újmy žalobce.
7. Soud prvního stupně žalobu zamítl a podle § 142 odst. 1, § 151 odst. 1 o. s. ř. přiznal žalované paušální náhradu nákladů řízení.
8. Žalobce napadl rozsudek soudu prvního stupně včasným a přípustným odvoláním. Předně uvedl, že odůvodnění zamítavého meritorního rozhodnutí soudu prvního stupně je evidentně nesprávné, neboť soud vyhodnotil, že [podezřelý výraz] se týkalo pouze nezletilých dětí [jméno FO] a [jméno FO], ale z předmětného [podezřelý výraz] vyplývá, že paní [jméno FO] žalobce opakovaně fyzicky napadala např. ranami [podezřelý výraz], opakovaně po žalobci [podezřelý výraz] předměty s úmyslem jej zranit, nedbajíc, že žalobce měl v době útoku [podezřelý výraz] [jméno FO] v náručí atp. Z [podezřelý výraz] plyne, že žalobce v řízení sp. zn. [číslo] nevystupuje pouze jako oznamovatel, ale také jako poškozený. Vzhledem k tomu pak nemohou obstát ani další závěry soudu prvního stupně, neboť žalobci postavení poškozeného náleží, svůj nárok na náhradu nemajetkové újmy neodvozuje od skutečnosti, že po dobu dvou let nebyl vyrozuměn o opatřeních přijatých policejním orgánem, ale od skutečnosti, že prověřování v dané [podezřelý výraz] trvá nepřiměřeně dlouhou dobu, aniž by se policejní orgán dobral jakéhokoliv výsledku, např. vydal usnesení o zahájení [podezřelý výraz] podle ust. [číslo]. 1 zákona č. 141/1961 Sb., [podezřelý výraz] řádu. V tomto ohledu odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], vážící se k posuzování přiměřenosti délky [podezřelý výraz] ve vztahu k osobě, jež měla v [podezřelý výraz] postavení poškozeného (§ 43 odst. 3 tr. řádu) a k řízení adheznímu. Jestliže v posuzované věci policejní orgán takřka tři roky neučinil žádný úkon, nelze konstatovat, že by [podezřelý výraz] jako celek trvalo přiměřenou dobu, přičemž žalobce a obě nezletilé děti jsou tak udržováni ve stavu konstantní nejistoty ohledně výsledku [podezřelý výraz]. [podezřelý výraz] řízení jsou řízení s presumovaným zvýšeným významem. Žalobce se za svoji osobu i za obě nezletilé děti (jako jejich zákonný zástupce) dne [datum] přihlásil s nárokem na náhradu nemajetkové újmy do [podezřelý výraz]. Žalobce navrhl, aby odvolací soud odvoláním napadené rozhodnutí změnil, žalobnímu návrhu vyhověl a žalobci přiznal náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.
9. Žalovaná se k odvolání stručně písemně vyjádřila, souhlasí s právním posouzením věci soudem prvního stupně a navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil.
10. Odvolací soud přezkoumal postupem podle ustanovení § 212, § 212a, § 214 odst. 1 občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“, rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, doplnil dokazování, neboť se to ukázalo potřebné ke zjištění skutkového stavu věci (§ 213 odst. 4 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.
11. Vady řízení, k nimž odvolací soud u přípustného odvolání přihlíží z úřední povinnosti (§ 212a odst. 5 o. s. ř.), odvolací soud neshledal.
12. Podle § 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.
13. Podle § 5 písm. a), b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v [podezřelý výraz], a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.
14. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.
15. Pro založení odpovědnosti státu za újmu způsobenou výkonem státní moci (§ 1 odst. 1 OdpŠk) je zapotřebí kumulativní splnění tří podmínek, a to 1. existence nezákonného rozhodnutí [§ 5 písm. a) a § 8 odst. 1 a 2 OdpŠk], případně nesprávného úředního postupu [§ 5 písm. b) a § 13 odst. 1 OdpŠk], 2. vznik újmy, a to majetkové (škody) nebo nemajetkové, a 3. existence příčinné souvislosti mezi nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem na straně jedné a újmou na straně druhé.
16. Podle § [podezřelý výraz] činit návrh na doplnění dokazování, nahlížet do spisů (§ 65), zúčastnit se sjednávání dohody o vině a trestu, zúčastnit se hlavního líčení a veřejného zasedání konaného o odvolání nebo o schválení dohody o vině a trestu a před skončením řízení se k věci vyjádřit. Jde-li o [podezřelý výraz] zanedbání povinné výživy (§ [podezřelý výraz] zákoníku), rozumí se pro účely tohoto zákona majetkovou škodou, jež byla poškozenému způsobena [podezřelý výraz], i dlužné výživné (odst. 1). Za poškozeného se nepovažuje ten, kdo se sice cítí být [podezřelý výraz] morálně nebo jinak poškozen, avšak vzniklá újma není způsobena zaviněním pachatele nebo její vznik není v příčinné souvislosti s [podezřelý výraz] (odst. 2). Poškozený je oprávněn také navrhnout, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil obžalovanému povinnost nahradit v penězích škodu nebo nemajetkovou újmu, jež byla poškozenému [podezřelý výraz] způsobena, nebo vydat bezdůvodné obohacení, které obžalovaný na jeho úkor [podezřelý výraz] získal. Návrh je třeba učinit nejpozději u hlavního líčení před zahájením dokazování (§ 206 odst. 2); je-li sjednána dohoda o vině a trestu, je třeba návrh učinit nejpozději při prvním jednání o takové dohodě (§ 175a odst. 2). Z návrhu musí být patrno, z jakých důvodů a v jaké výši se nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy uplatňuje nebo z jakých důvodů a v jakém rozsahu se uplatňuje nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Důvod a výši škody, nemajetkové újmy nebo bezdůvodného obohacení je poškozený povinen doložit. O těchto právech a povinnostech musí být poškozený poučen. Nebyl-li by pro rozhodnutí o nároku poškozeného dostatečný podklad a nebrání-li tomu důležité důvody, zejména potřeba vyhlášení rozsudku nebo vydání [podezřelý výraz] bez zbytečných průtahů, soud poškozenému sdělí, jakým způsobem může podklady doplnit, a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu, kterou mu zároveň určí (odst. 3). Poškozený, který je obětí [podezřelý výraz] podle zákona o obětech trestných činů, má právo v kterémkoliv stadiu [podezřelý výraz] učinit prohlášení o tom, jaký dopad měl spáchaný [podezřelý výraz] na jeho dosavadní život. Prohlášení lze učinit i písemně. Písemné prohlášení se v řízení před soudem provede jako listinný důkaz (odst. 4). Poškozený se může rovněž výslovným prohlášením sděleným orgánu činnému v [podezřelý výraz] vzdát procesních práv, které mu tento zákon jako poškozenému přiznává (odst. 5).
17. Zákon sice výslovně nestanoví okamžik, kdy lze nárok poškozeného uplatnit nejdříve, nicméně z požadavku na identifikaci konkrétní osoby, proti níž nárok směřuje (požadavek identifikace obviněného) vyplývá logický důsledek spočívající v možnosti uplatnit nárok řádně nejdříve po zahájení [podezřelý výraz].
18. Odvolací soud si vyžádal spis [veřejný orgán] [adresa] III., Služba kriminální policie a vyšetřování, Odbor obecné kriminality, 3. oddělení, č. j[číslo]-[číslo], a z obsahu tohoto spisu vzal za prokázaná následující zjištění o rozhodných skutečnostech[Anonymizováno]
19. Žalobce dne [datum] doručil Obvodnímu státnímu zastupitelství pro [adresa] oznámení o skutečnostech, že mohl být spáchán [podezřelý výraz] [podezřelý výraz] a [podezřelý výraz] ve společném obydlí, v němž popsal jednání [jméno FO] vůči společným dětem [jméno FO] a [jméno FO] a vůči sobě. Požádal, aby byl vyrozuměn o provedených opatřeních.
20. Podle pokynu Obvodního státního zastupitelství pro [adresa] bylo nejprve zahájeno prověřování vedené u Policie České republiky pod sp. zn. [číslo] ([podezřelý výraz] [jméno FO] na [Jméno zainteresované osoby 0/0]) s tím, že jakmile bude v této věci rozhodnuto, bude přistoupeno k prověřování sp. zn. [číslo] (trestní oznámení [Jméno zainteresované osoby 0/0] na [jméno FO]), o čemž byl dne [datum] sepsán úřední záznam založený ve spise sp. zn. [číslo].
21. Usnesením [veřejný orgán] [adresa] III., [název], Odbor obecné [název], ze dne [datum], sp. zn. [číslo], byla odložena [podezřelý výraz] podezření ze [podezřelý výraz] osoby žijící ve společném obydlí podle [číslo] odst. 1, 2 písm. d) [podezřelý výraz], kterého se měl dopustit [Jméno zainteresované osoby 0/0].
22. Usnesením [veřejný orgán] [adresa] III., [název], Odbor [název], ze dne [datum], č. j. [číslo]-[číslo], bylo zahájeno [podezřelý výraz] [jméno FO] jako obviněné ze [podezřelý výraz] podle [číslo] odst. 1 písm. d), odst. 3 písm. b) [podezřelý výraz].
23. Usnesením Obvodního [veřejný orgán] pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], bylo usnesení o zahájení [podezřelý výraz] [jméno FO] zrušeno a věc byla [veřejný orgán] vrácena k projednání a rozhodnutí.
24. Nebylo-li [podezřelý výraz] [jméno FO] dosud zahájeno, pak žalobce nemá postavení poškozeného ve smyslu § [podezřelý výraz] a není zahájeno adhezní řízení. [podezřelý výraz] se zahajuje podle [číslo] odst. 1 [podezřelý výraz] usnesením o [podezřelý výraz].
25. Na podkladě popsaných zjištění odvolací soud dospěl k závěru, že prozatím nelze dovozovat nesprávný úřední postup jako jednu z podmínek odpovědnosti státu v situaci, kdy není zřejmé, zda prověřování [podezřelý výraz] žalobce vyústí v zahájení [podezřelý výraz] [jméno FO] nebo skončí rozhodnutím orgánu činného v [podezřelý výraz] o jeho odložení. Nutno dodat, že má-li žalobce za to, že byl jednáním [jméno FO] poškozený, pak jakýkoliv průběh řízení o jeho [podezřelý výraz] mu nebránil uplatnit nárok na náhradu škody vůči jmenované v soudním řízení, aniž by bylo známo, jaký je výsledek prověřování orgánů činných v [podezřelý výraz] jeho oznámení.
26. V tvrzené nečinnosti orgánů činných v [podezřelý výraz], které skončilo pravomocným rozhodnutím o odložení [podezřelý výraz], nelze spatřovat nesprávný úřední postup (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]; rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na http://www.nsoud.cz).
27. V odvolání označená judikatura není pro rozhodnutí v této právní věci z výše uvedených důvodů přiléhavá, neboť v rozsudku ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], Nejvyšší soud řešil otázku významu řízení pro účastníka, který uplatnil nárok na náhradu škody na zdraví jako poškozený v adhezním řízení.
28. Odvolací soud odvoláním napadený rozsudek podle § 219 o. s. ř. potvrdil, neboť je ve výrocích věcně správný.
29. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 142 odst. 1, § 224 odst. 1 o. s. ř. a plně úspěšné žalované přiznal náhradu 5x [částka] za vyjádření k odvolání, přípravu na jednání před soudem a účast na jednání před soudem dne [datum] a dne [datum] vyčíslenou podle vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. Lhůta plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.
Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné.