Rozhodnutí 28 Co 275/2024-59

1. Obvodní soud pro [adresa], dále soud prvního stupně, rozsudkem ze dne [datum], č. j. [spisová značka], žalované uložil, aby žalobkyni zaplatila [částka] s úrokem z prodlení 14,75 % ročně od [datum] do zaplacení (výrok I.), žalobní návrh zamítl co do částky [částka] s úrokem z prodlení 14,75 % ročně od [datum] do zaplacení a co do úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] (výrok II.) a žalované uložil, aby na náhradě nákladů řízení žalobkyni zaplatila [částka] (výrok III.).

2. Takto rozhodl o žalobě, jíž se žalobkyně podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, dále také „OdpŠk“, domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím jako přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která jí měla vzniknout v důsledku nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce řízení zahájeného dne [datum] u Okresního soudu v Olomouci, posléze v prvním stupni vedeného u Krajského soudu v [adresa] - pobočka v Olomouci pod sp. zn. [spisová značka] a trvajícího ve vztahu k žalobkyni (žaloba byla žalobkyni doručena dne [datum]) dosud 8 let a 1 měsíc (dále „posuzované řízení“), které ještě není skončeno, neboť proti pravomocnému meritornímu rozhodnutí odvolacího soudu bylo podáno dovolání k Nejvyššímu soudu. K věci samé žalobkyně dále uvedla, že v řízení šlo o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, byla v procesním postavení žalované strany, řízení proběhlo ve dvou stupních soudní soustavy, v jeho průběhu došlo opakovaně k průtahům, žalobkyně se na délce řízení nepodílela, její nejistota o výsledku řízení byla značná a dlouho trvající. Nárok na přiměřené zadostiučinění nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou posuzovaného řízení předběžně uplatnila u žalované a ta jí poskytla odškodnění ve formě peněžitého plnění ve výši [částka].

3. Žalovaná připustila, že posuzované řízení bylo nepřiměřeně dlouhé, nicméně jednalo se o řízení složitější, věc byla projednána před soudy dvou stupňů a posléze bylo podáno i dovolání k Nejvyššímu soudu, v důsledku čehož se nutně doba řízení prodloužila. Význam řízení pro žalobkyni byl standardní. Žalovaná žalobkyni před zahájením soudního řízení zaplatila [částka] a toto peněžité plnění má za přiměřené a spravedlivé zadostiučinění její presumované nemajetkové újmy. Navrhla, aby žaloba byla zamítnuta.

4. Soud prvního stupně předně vzal za prokázané, že žalobkyně splnila podmínku pro soudní uplatnění nároku na odškodnění nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, předvídanou ustanovením § 14 OdpŠk, neboť předběžně a včas předmětný nárok uplatnila u žalované.

5. V odůvodnění rozsudku soud prvního stupně stručně a jasně vyložil, které skutečnosti vzal za prokázané, o které důkazy svá skutková zjištění opřel a jaký učinil závěr o skutkovém stavu. Odvolací soud na skutková zjištění soudu prvního stupně odkazuje a na tomto místě je jen stručně shrnuje. Posuzované řízení bylo zahájeno dne [datum] u Okresního soudu v Olomouci, žaloba spolu s vydaným platebním rozkazem byla žalobkyni v procesním postavení žalované doručena dne [datum]. Řízení bylo od [datum] ze zákona přerušeno z důvodu úpadku žalující strany a pokračováno v řízení bylo na návrh insolvenční správkyně úpadce ze dne [datum]. Okresní soud rozhodoval o právním nástupnictví nového nabyvatele žalobou uplatněné pohledávky. Usnesení okresního soudu o právním nástupnictví bylo přezkoumáno odvolacím krajským soudem a usnesením ze dne [datum] bylo potvrzeno. Dne [datum] byla věc předložena Vrchnímu soudu v Olomouci a tento soud usnesením ze dne [datum] rozhodl, že k projednání a rozhodnutí věci je příslušný krajský soud a věc byla postoupena k dalšímu řízení Krajskému soudu v [adresa]; u krajského soudu byla věc od [datum] vedena pod sp. zn. [spisová značka]. Krajský soud vedl žalující stranu v odstranění vad žaloby, k doplnění skutkových tvrzení a důkazních návrhů, posléze vyzval žalovanou stranu k doplnění obranných tvrzení a důkazních návrhů, prováděl při jednáních dokazování, dne [datum] vyhlásil rozsudek, který účastníci napadli odvoláním. Věc byla předložena odvolacímu soudu dne [datum], odvolací soud vyhlásil rozsudek dne [datum] - rozhodnutí soudu prvního stupně zčásti potvrdil a zčásti zrušil a vrátil k dalšímu projednání. Další dokazování spočívalo především na znaleckém posudku, který byl v další fázi řízení vypracován. Rozsudek byl vyhlášen [datum], účastníci napadli tento rozsudek odvoláním, věc byla předložena odvolacímu soudu dne [datum] a rozhodnutí bylo vydáno dne [datum]. Žalující strana podala proti rozhodnutí odvolacího soudu dovolání a věc byla předložena Nejvyššímu soudu dne [datum].

6. Ve vztahu k žalobkyni dosavadní celková délka posuzovaného řízení činila 8 let a 6 měsíců (od [datum] do [datum], tj do vyhlášení přezkoumávaného rozsudku). Posuzované řízení probíhalo ve věci samé opakovaně ve dvou stupních soudní soustavy a nadto bylo rozhodováno o příslušnosti soudu, dále z důvodu úpadku žalující strany bylo řízení ze zákona přerušeno. Po skutkové i procesní stránce byla věc velmi složitá, proběhla řada ústních jednání, několikrát došlo k odročení jednání z důvodu výzvy účastníkům podle § 118a o. s. ř., byly provedeny výslechy svědků a důkaz znaleckým posudkem, byla vydána řada procesních usnesení a i po právní stránce byla věc složitější. Žalobkyně k celkové délce posuzovaného řízení mírně přispěla, neboť její podání nebyla úplná, soud jí opakovaně vedl k odstranění nedostatků, a také opakovaně požádala o odročení jednání. Posuzované řízení nebylo prosto průtahů a nekoncentrovaného postupu ze strany soudů. Komunikace s insolvenční správkyní nebyla plynulá a včasná, příslušnost soudu měla být rovněž řešena na počátku řízení, nikoli až po fázi řízení odvolacího, k odstranění vad žaloby a k výzvám oběma účastníkům k doplnění skutkových tvrzení a důkazních návrhů měl soud přistoupit již při přípravě jednání, jestliže tak činil až při jednáních a opakovaně výzvy doplňoval, šlo o postup, který jde k tíži orgánů veřejné moci. Dále došlo k tomu, že rozhodnutí nebylo řádně účastníkům doručeno, přesto byl spis předložen odvolacímu soudu a ten pak věc vrátil bez věcného vyřízení, načež posléze bylo odvolací jednání nařízeno až po devíti měsících. Význam posuzovaného řízení pro žalobkyni posoudil soud prvního stupně jako standardní.

7. Zjištěný skutkový stav věci soud prvního stupně právně posoudil podle zákona č. 82/1998 Sb. a dospěl k závěru, že posuzované řízení trvalo nepřiměřeně dlouhou dobu, čímž došlo k porušení práva žalobkyně na projednání věci v přiměřené lhůtě, a je namístě poskytnout jí zadostiučinění ve formě peněžitého plnění, neboť jiná forma plnění by nebyla dostačující. S odkazem na Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [číslo] (rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na http://www.nsoud.cz), základní částku odvodil od částky [částka] za první dva roky a každý další rok trvání posuzovaného řízení, vyčíslil ji na [částka] za řízení celkem trvající 8 let a 6 měsíců. Dále se zabýval otázkou, zda a jak základní částku ovlivní kritéria vyjmenovaná v ustanovení § 31a odst. 3 OdpŠk. Základní částku snížil o 35 % z důvodu složitosti věci a o 5 % z důvodu podílu žalobkyně na délce řízení, základní částku zvýšil o 25 % z důvodu postupu orgánů veřejné moci. Uzavřel, že žalobkyni by náleželo odškodnění ve výši [částka] (základní částka zvýšená o 15 %) a vzhledem k tomu, že žalovaná již žalobkyni zaplatila [částka], přisoudil žalobkyni ještě [částka], co do částky [částka] žalobní návrh zamítl. Žádaný zákonný úrok z prodlení z přisouzené částky žalobkyni přiznal s odkazem na § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když se žalovaná dostala do prodlení po uplynutí šestiměsíční lhůty počítané od doručení žádosti o předběžné projednání nároku; ve zbývajícím rozsahu uplatněný nárok na úroky z prodlení zamítl.

8. Soud prvního stupně podle § 142 odst. 1, § 151 odst. 1 o. s. ř. přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení.

9. Žalovaná včasným a přípustným odvoláním napadla vyhovující rozhodnutí o věci samé (výrok I.) a související rozhodnutí o nákladech řízení (výrok III.). K důvodům odvolání uvedla, že soud prvního stupně nesprávným způsobem při výpočtu přiměřeného zadostiučinění zhodnotil kritérium postupu orgánu veřejné moci. Vzhledem k tomu, že posuzované řízení dosud není skončeno, v době předběžného projednání nároku žalobkyně trvalo 8 let a 1 měsíc a v době vydání přezkoumávaného rozsudku o 5 měsíců déle, náleží žalobkyni doplatek zadostiučinění, ale ne v přisouzené výši. Žalovaná vytýkala soudu prvního stupně, že navýšil základní částku o 25 % pro postupu orgánu veřejné moci v posuzovaném řízení; v bodě 17. odůvodnění rozsudku rozebral podrobně postup soudů a shledal sice opakované, ale poměrně krátké průtahy (většinou 4 měsíce, nejdelší zjištěný průtah byl v délce 9,5 měsíce), a pak i další pochybení soudu, nicméně právě tyto okolnosti vedly k závěru, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce řízení. Soud prvního stupně popsané okolnosti hodnotil v její neprospěch dvakrát, poprvé při závěru o nepřiměřené délce řízení a podruhé při navýšením základní částky. V důsledku plynutí času by žalobkyni při výpočtu zadostiučinění bez navýšení o 25 % z důvodu postupu soudu náležel nižší doplatek zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu za dalších několik měsíců trvání posuzovaného řízení (k navýšení mělo dojít pouze v důsledku plynutí času). Žalovaná navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. změnil tak, že se žaloba i co do částky [částka] spolu s úrokem z prodlení zamítá, a aby žalované přiznal náhradu nákladů řízení.

10. Žalobkyně v písemném vyjádření k odvolání uvedla, že ve vztahu k žalobkyni posuzované řízení v době zahájení kompenzačního řízení trvalo 8 let a 1 měsíc, sama žalovaná konstatovala, že dosavadní délka posuzovaného řízení byla nepřiměřená. Posuzované řízení a zejména jeho průtahy ovlivňovaly osobní život žalobkyně, která žila v nejistotě a řízení pro ni znamenalo i značnou finanční zátěž. Soud prvního stupně se pečlivě vypořádal se všemi důležitými skutečnostmi a správně ve věci rozhodl, proto navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek v odvoláním dotčeném rozsahu potvrdil.

11. Odvolací soud přezkoumal rozsudek ve smyslu § 212 a § 212a odst. 1 a 5 ve spojení s § 214 odst. 3 o. s. ř., neboť obě účastnice s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasily.

12. Soud prvního stupně provedl dokazování procesně správným způsobem a v dostatečném rozsahu. V odůvodnění rozsudku stručně a jasně vyložil, které skutečnosti vzal za prokázané, o které důkazy opřel svá skutková zjištění a jaký učinil závěr o skutkovém stavu věci. Dokazování zaměřil na zjištění rozhodných skutečností významných pro posouzení věci z hlediska hmotného práva, při zjišťování skutkového stavu věci neopomenul rozhodné skutečnosti, jež byly v řízení prokázány, pro svá skutková zjištění měl oporu v provedeném dokazování. Odvolací soud z popsaných důvodů vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, proti nimž účastnice ani neměly námitky.

13. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, neboť délka řízení byla nepřiměřená, že žalobkyni v důsledku toho vznikla presumovaná nemajetková újma a že její újmu je třeba odškodnit peněžitým plněním; proti tomuto závěru žalovaná nebrojila a předmětem odvolacího řízení zůstal přezkum postupu a závěru soudu prvního stupně při řešení otázky, jaká výše zadostiučinění ve formě peněžitého plnění je přiměřená a spravedlivá.

14. Soud prvního stupně při řešení otázky, jaká výše peněžitého plnění je přiměřená a spravedlivá, vzal v souladu s § 31a odst. 3 OdpŠk znovu v úvahu celkovou délku řízení, složitost řízení, jednání poškozené žalobkyně v průběhu řízení, postup orgánů veřejné moci během řízení a význam řízení pro žalobkyni. [právnická osoba] při stanovení zadostiučinění nemajetkové újmy v penězích spočívá v určení tzv. základní částky, která vychází z celkové délky nepřiměřeně dlouho trvajícího řízení (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]; rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na http://www.nsoud.cz). Soud prvního stupně vzal v úvahu, že celková délka posuzovaného řízení ke dni vydání rozsudku činila 8 let a 6 měsíců, přičemž vyšel z roční základní částky [částka] za první dva roky a za každý další rok trvání řízení a základní částku vyčíslil na [částka]. Odvolací soud má tento dílčí závěr za správný.

15. Je-li vyčíslena základní částka, pak tuto částku je možné snížit či zvýšit v závislosti na zjištěných okolnostech případu vztahujících se ke skutečnostem uvedeným v ustanovení § 31a odst. 3 OdpŠk (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

16. Žalovaná nebrojila proti tomu, jak soud prvního stupně vyčíslil základní částku a jak tuto částku modifikoval z důvodu složitosti řízení (-35 %), jednání poškozené žalobkyně v průběhu řízení (-5 %) a významu řízení pro žalobkyni (0 %). Odvolací soud shledal, že soud prvního stupně při vyčíslení základní částky a hodnocení uvedených kritérií postupoval správně a své závěry srozumitelně a dostatečně odůvodnil.

17. Žalovaná nesouhlasila pouze s tím, že soud prvního stupně zvýšil základní částku o 25 % z důvodu postupu orgánů veřejné moci během posuzovaného řízení.

18. V posuzovaném řízení postup soudů nebyl prost průtahů, které v konečném důsledku jdou k tíži žalované. Šlo o nekoncentrovaný postup soudů prvního a druhého stupně a opakované průtahy (nekoncentrovaná komunikace s insolvenční správkyní, výzva k odstranění vad žaloby až v průběhu řízení, nikoli na jeho začátku, neúčelné jednání dne [datum], pochybení při úkonech předcházejících předložení věci odvolacímu soudu k projednání odvolání, u odvolacího soudu pak nařízení jednání k projednání odvolání až po 9 měsících), které soud prvního stupně v odůvodnění podrobně popsal (viz odstavec 17. odůvodnění rozsudku) a také je správně právně posoudil. Na závěru o nepřiměřenosti délky řízení a v návaznosti na něm i o výši zadostiučinění se projeví kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) ve stejném poměru, v jakém se na délce řízení podílena (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Soud prvního stupně zcela správně vzal v úvahu, že k celkové délce řízení přispěla nejvyšší měrou složitost věci, dále postup orgánů veřejné moci a v menší míře i jednání poškozené žalobkyně v průběhu řízení a poměr těchto kritérií promítl do vyčíslení přiměřeného zadostiučinění. Význam posuzovaného řízení pro žalobkyni posoudil jako standardní a z tohoto důvodu základní částku tedy nemodifikoval. Lichá je výtka žalobkyně, že postup orgánů veřejné moci soud prvního stupně k tíži žalobkyně nesprávně posoudil dvakrát, tedy při posouzení přiměřenosti délky řízení i při posouzení výše zadostiučinění v peněžité formě.

19. O příslušenství uplatněného nároku soud prvního stupně rozhodl v souladu s § 1968, § 1970 a § 605 odst. 2 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a Stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum], sp. zn. [číslo].

20. O náhradě nákladů řízení soud prvního stupně rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. a judikaturou (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]) a náhradu správně vyčíslil.

21. Odvolací soud odvoláním napadený rozsudek ve vyhovujícím výroku o věci samé (výrok I.) a ve výroku o nákladech řízení (výrok III.) podle § 219 o. s. ř. potvrdil, neboť je v těchto výrocích věcně správný.

22. Zamítavé rozhodnutí vyjádřené ve výroku II. nebylo odvoláním účastnic napadeno, tudíž podle § 206 odst. 2 o. s. ř. zůstalo stranou přezkumné činnosti odvolacího soudu.

23. O náhradě nákladů odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle § 142 odst. 1, § 151 odst. 1 a 3 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. V odvolacím řízení plně úspěšná žalobkyně má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů odvolacího řízení, vyčíslenou podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) takto: odměna advokáta [částka] počítaná z tarifní hodnoty [částka] za úkon právní služby, tj. vyjádření k odvolání ve věci samé, a to podle § 6, § 7, § 9 odst. 4 písm. a), § 11 odst. 1 písm. k) advokátního tarifu, paušální náhrada hotových výdajů [částka] podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu a daň z přidané hodnoty 21 % ze součtu odměny a náhrady výdajů, tj. [částka], celkem [částka]. Lhůta a místo plnění byly stanoveny podle § 160 odst. 1 a § 149 odst. 1 o. s. ř.