pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. 15C 46/2017-755,

6. Proti tomuto rozsudku se odvolala žalobkyně, která namítala, že jsou dány odvolací důvody dle § 205 odst. 2 písm. b), c), d), e) a g) o. s. ř. Soud prvního stupně pochybil, jestliže vycházel z dodatků ke smlouvě o dílo [číslo] až 16, neboť ty nebyly nikdy žalobkyní odsouhlaseny a podepsány. Ze smlouvy o dílo vyplývá, že jakákoliv změna či dodatek musí být vypracován písemně a podepsán oběma stranami, což se nestalo. Rozsah zadání dle smlouvy o dílo ve znění dodatků 1 až 13 nebyl dopracován ani ke dni [datum], což vyplývá ze zápisu z řídícího výboru. Žalovaná i soud prvního stupně tvrdí, že dílo bylo řádně zpracováno, pak není zřejmé, proč by byla poskytována další přiměřená lhůta do [datum]. Není srozumitelné, proč soud prvního stupně uvádí, že dokončení díla bránily dodatečné požadavky žalobkyně. Zjištění soudu, že na konci roku [rok] bylo dílo připraveno k nasazení do ostrého provozu, je zcela irelevantní, neboť dodatek [číslo] upravující předmět díla byl podepsán až dne [datum]. Pokus o testování díla jako celku proběhl právě na konci roku [rok] a skončil naprostým fiaskem. O tom svědčí i výpovědi svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení]. I soudem jmenovaný znalec ohodnotil jako krajně nestandardní skutečnost, že není k dispozici protokol z tohoto testování. Soud vycházel z důkazu předloženého žalovanou a z jeho excelové tabulky, ta byla upravená zjevně po uplynutí žalobkyní stanovené dodatečné lhůty pro dokončení díla. Závěry tam uvedené jsou v rozporu s výpovědí projektového manažera žalované [příjmení] a [příjmení], kteří uvedli, že po doručení výzvy žalobkyně k předání díla v září roku 2015 se již na díle nepracovalo. Žalobkyně reagovala na žalovanou předloženou excelovou tabulku a navrhla k prokázání svých tvrzení důkazy, které soud provedl pouze částečně, neboť nevyslechl svědka [jméno] [jméno] a s žádným z provedených důkazů se řádně nevypořádal. Jedná se o excelový dokument označený jako„ Protokol zMigrace CD“, excelový dokument označený jako„ Migrace kontrolyPrehled“, excelový dokument označený jako„ Kontroly Prehled Agregace“. Soud nezohlednil závěry znaleckého posudku [právnická osoba] a.s. a pokud měl nejasnosti ohledně závěrů tam uvedených, pak se je nesnažil odstranit ani při osobním výslechu zástupkyně znaleckého ústavu. Svědecky bylo prokázáno značné množství nedostatků díla v okamžiku od odstoupení od smlouvy o dílo. Nefungoval tzv. model Collection, který byl klíčovou částí díla umožňující vymáhání pohledávek žalobkyně, což potvrdil také svědek [příjmení], který uvedl, že systém bez tohoto modulu nebylo možno prakticky využívat, přičemž tohoto svědka navrhla žalovaná. Nesprávné jsou závěry soudu prvního stupně k problematice nedodání tzv. uživatelské dokumentace. Ostrý provoz informačního systému bez toho, aby všechny osoby se systémem pracující měly přesný návod k jeho funkcionalitám, je nemyslitelný. Z povahy věci je nemožné, aby na straně žalobkyně běžely dva informační systémy. Podle smlouvy bylo povinností žalované předat uživatelskou dokumentaci na konci každé jednotlivé etapy díla, tedy nikoliv při dokončení díla či dokonce po jeho uvedení do ostrého provozu. Znalecký ústav [právnická osoba], tento nedostatek komentuje jako jeden ze zásadních nedodělků. Žalovaná nikdy neprovedla testování díla jako celku a nemá o tom protokolární výstup. Jestliže žalovaná měla za to, že dílo bylo podle smlouvy o dílo ve znění pozdějších 13 dodatků dokončeno, pak po obdržení výzvy ze dne [datum] měla žalobkyni vyzvat k implementaci a předání díla, žalovaná to neučinila a její svědci vypověděli, že byly zastaveny veškeré práce. Soud prvního stupně tvrdí, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně výhrad k provádění díla, což je irelevantní. Od smlouvy o dílo žalobkyně totiž odstoupila pouze proto, že žalovaná dílo nepředala v dodatečně poskytnuté lhůtě. Nedokončení a nepředání díla výslovně připouští i oficiální komunikace žalované, kterou předložila k důkazu. Prokázáno bylo, že dílo nebylo v rozhodné době dokončeno a kvůli tomu bylo od smlouvy o dílo odstoupeno. Z obou znaleckých posudků vyplývá, že migrace dat nebyla potřebná k dokončení díla a podle smlouvy o dílo měla přípravu migrace a vlastní migraci dat provádět žalovaná. Žalobkyně opakovala, jakým způsobem dospěla k výši požadované částky, odkázala na dodatek ke znaleckému posudku ze dne [datum], z něhož soud prvního stupně neučinil žádné skutkové závěry. Žalobkyně považuje odůvodnění napadeného rozsudku za nepřezkoumatelné, několikrát odkazuje na nástroj Cleverlance Reqester jako důkaz svědčící o zásadních dohodách či jednáních smluvních stran, tento důkaz však rozsudek nikde nehodnotí a není zřejmé, o jaké změnové požadavky se má jednat, kdy byly požadavky zadány, kdy byly zpracovány a kdy akceptovány. Soud prvního stupně neavizoval dopředu, že hodlá jako neplatné hodnotit odstoupení žalobkyně od smlouvy o dílo a neupozornil žalobkyni na to, že zde neunáší důkazní břemeno. Odstoupení od smlouvy o dílo není mezi stranami sporné, neboť soud vůbec nezohlednil skutečnost, že žalovaná dne [datum] rovněž od smlouvy o dílo odstoupila. Žalobkyně považuje své odstoupení od smlouvy o dílo za platné a svůj nárok požaduje z titulu bezdůvodného obohacení. Z těchto důvodů žalobkyně navrhla, aby napadený rozsudek byl odvolacím soudem zrušen a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

7. Žalovaná navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako správného, polemizovala s jednotlivými odvolacími námitkami žalobkyně a jejich důvodnost vyvracela. Trvala na tom, že žalobkyně jí neposkytovala dostatečnou součinnost při migraci dat, přičemž do systému žalobkyně žalovaná neměla přístup. Žalovaná akcentovala výslech soudního znalce, který podával znalecký posudek zadaný soudem a dále výpověď svědka [příjmení] [příjmení]. Žalovaná nesouhlasila s tím, že na konci roku [rok] testy skončily fiaskem, neboť je to v rozporu s chováním žalobkyně v rozhodné době, což bylo dokumentováno provedenými důkazy. Byly vypracovány akceptační testovací scénáře zaslané [datum], což odpovídá rozsahu dodatku [číslo] ke smlouvě o dílo. Ze zápisu z řídícího výboru ze dne [datum] vyplývá, že v systému bylo nalezeno 38 akceptačních chyb, což svědčí o velmi dobrém stavu systému. Akceptační testy žalobkyně prováděla od dubna [rok] do července [rok] a až do začátku září probíhala implementace funkčnosti dodatku [číslo]. V září [rok], a tedy i na konci dodatečné lhůty k odstoupení byl systém v rozpracovaném stavu a jako takový nemohl být k akceptaci připraven, ale nikoliv z důvodu na straně žalované, ale pro změny, která iniciovala žalobkyně. V odvolání žalobkyně uvádí další nové důkazy o datových migracích provedených v říjnu [rok], k čemuž se nemůže žalovaná vyjádřit. V systému NIS byly rozpracovány požadavky na změny, které byly obsahem dodatků [číslo]. Soud prvního stupně správně nevycházel ze závěrů znaleckého posudku Apogeo, neboť ten byl nepřezkoumatelný, jednostranný a zjevně účelový. Žalovaná se ztotožňuje se závěrem soudního znalce, který byl jmenován soudem. Jestliže žalovaná tvrdí, že nikdy nedošlo k akceptaci díla jako celku, pak k tomu žalovaná uvedla, že spolupráce probíhala několik let, opakovaně docházelo k požadavkům na změnu díla za dohodnutých časových a finančních podmínek, na těchto úpravách žalovaná pracovala a poté se žalobkyně rozhodla požadovat dílo ve stavu, v jakém bylo před několika měsíci. Takové chování je zneužitím práva a jednáním v rozporu s dobrými mravy, které nemůže požívat právní ochrany. Opakovaně žalovaná zdůraznila, že migrační data poskytovaná žalobkyní byla chybná, žalobkyně trvala na testování na migrovaných datech, což vyplývá ze zápisu z řídících výborů jednání pracovních skupin i z výpovědí svědků. Žalobkyně v odvolání poukazuje na důkazy o migracích dat v říjnu [rok], které nebyly předloženy soudu prvního stupně. Některá data žalobkyně, která poskytovala, byla v nestrukturované podobě a ani samotní pracovníci žalobkyně nevěděli, jak je poskytnout k migraci. V odvolání žalobkyně zpochybňuje používání systému aplikace Requester, v němž byly plánovány i zachyceny obsahy dodatků [číslo]. Z řady provedených důkazů bylo zjištěno, že účastníci s aplikací běžně pracovali a společně jejím prostřednictvím komunikovali v rámci provádění díla a na tuto aplikaci se běžně odkazují obě strany v zápisech z řídících výborů projektu. Dodatky [číslo] byly domluveny formou dohody zachycené v této aplikaci a byly komunikovány i napřímo mezi zástupci žalobkyně a žalované. Žalovaná poukázala na příklad, kdy ohledně jednoho z požadavků v prvním kroku pracovník žalobkyně [jméno] [příjmení] zadal do aplikace nový požadavek ve znění„ Chtěl bych vás poprosit o jednoduchou změnu ve schvalovacím procesu na produktu A“, a následně proběhlo e-mailové potvrzení mezi projektovými manažery žalobkyně a žalované o tom, že požadavek má být skutečně oceněn. Tento požadavek se stal následně součástí připravovaného dodatku 14, 15, 16 NSG. Následně byl požadavek akceptován v aplikaci Requester projektovým manažerem žalobkyně [jméno] [příjmení] jako realizovaný, a to dne [datum] v 10:47. Aplikace byla mezi stranami standardně používána za účelem projektové i kontraktační komunikace a požadavky, které byly součástí dodatků [číslo] byly žalobkyní prostřednictvím aplikace jednak zadány, ale dokonce některé z nich žalobkyní po jejich provedení i akceptovány, a to vše bez uzavření příslušných dodatků ke smlouvě o dílo.

8. Žalobkyně se vyjádřila k podání žalované, trvala na tom, že žalovaná předání díla nerealizovala, ani v dodatečné lhůtě, a proto žalobkyně po jejím marném uplynutí dne [datum] odstoupila od smlouvy o dílo, neboť došlo k podstatnému porušení smluvní povinnosti. Soud prvního stupně nesprávně věc posuzoval z hlediska upozorňování žalobkyně na vady a četnosti reklamovaných vad, což neodpovídá žalobním tvrzením. Pro odstoupení od smlouvy nebyly rozhodující reklamované vady, ale skutečnost že ani v prodloužené lhůtě dílo nebylo dokončeno a předáno. Není správný závěr soudu prvního stupně, že bylo prokázáno, že ke dni, kdy žalobkyně odstoupila od smlouvy, dílo splňovalo sjednaná akceptační kritéria. Nesprávný je závěr soudu prvního stupně o tom, že dílo bylo připraveno k ostrému nasazení ke konci roku [rok]. Ohledně neformálních dohod mezi smluvními stranami je potřeba přihlédnout k předmětu jednání stran ze dne [datum], kdy si strany dohodly, že dohoda o změnových požadavcích bude stvrzena dodatkem ke smlouvě o dílo, který bude sepsán v návaznosti na vypracování zadání k implementaci. Rozsah zadání nebyl dopracován ani dne [datum], což prokazuje zápis z řídicího výboru z tohoto dne. Na neformálních dohodách z řídících výborů nelze stavět smluvní vymezení předmětu díla. I kdyby tomu tak bylo, pak bylo stejně prokázáno, že po poskytnutí dodatečné lhůty žalovaná na dopracování díla již nepracovala a nevyzývala k testování či jeho převzetí. Žalobkyně nesouhlasila s tím, jak jsem soud vypořádal se znaleckým posudkem společnosti [právnická osoba], znalecký ústav. Jestliže měl soud za to, že jsou nadále i po provedení výslechu znalců rozpory, měl zadat zpracování revizního znaleckého posudku, což neučinil. Soud nevyslechl autora odborného stanoviska doc. Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., ten nevypracoval znalecký posudek a znalecký ústav neměl k jeho námitkám šanci se vyjádřit. Soud prvního stupně zjistil, že žalovaná rovněž odstoupila od smlouvy o dílo, a proto měl zkoumat bezdůvodné obohacení v případě závěru o neplatnosti odstoupení žalobkyně.

9. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek i řízení mu předcházející v odvolacím jednání (§ 212, § 212a, § 214 odst. 1 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

10. Soud prvního stupně nezatížil řízení vadou, ke které by odvolací soud musel přihlédnout a která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ve smyslu § 212a odst. 5 o. s. ř.

11. Soud prvního stupně provedl dostatečné dokazování, náležitě zjistil skutkový stav a věc správně posoudil i po stránce právní. Na odůvodnění napadeného rozsudku odvolací soud proto odkazuje a neztotožňuje se s odvolacími námitkami žalobkyně.

12. Soud prvního stupně správně ve smyslu § 3028 odst. 3 o. z. věc posuzoval podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen obch. z.), účinného do 31. 12. 2013, neboť účastníci uzavřeli smlouvu o dílo dne [datum].

13. Podle § 536 odst. 1 obch. z. smlouvou o dílo se zavazuje zhotovitel k provedení určitého díla a objednatel se zavazuje k zaplacení ceny za jeho provedení.

14. Podle § 536 odst. 2 věta první obch. z. dílem se rozumí zhotovení určité věci, pokud nespadá pod kupní smlouvu, montáž určité věci, její údržba, provedení dohodnuté opravy nebo úpravy určité věci nebo hmotně zachycený výsledek jiné činnosti.

15. Podle § 536 odst. 3 obch. z. cena musí být ve smlouvě dohodnuta nebo v ní musí být alespoň stanoven způsob jejího určení, ledaže z jednání o uzavření smlouvy vyplývá vůle stran uzavřít smlouvu i bez tohoto určení.

16. Podle § 537 odst. 1 věta první obch. z. zhotovitel je povinen provést dílo na svůj náklad a na své nebezpečí ve sjednané době, jinak v době přiměřené s přihlédnutím k povaze díla.

17. Podle § 537 odst. 2 obch. z. objednatel je povinen provedené dílo převzít.

18. Podle § 546 odst. 1 věta první obch. z. objednatel je povinen zhotoviteli zaplatit cenu dohodnutou ve smlouvě nebo určenou způsobem stanoveným ve smlouvě.

19. Podle § 550 obch. z. objednatel je oprávněn kontrolovat provádění díla. Zjistí-li objednatel, že zhotovitel provádí dílo v rozporu se svými povinnostmi, je objednatel oprávněn dožadovat se toho, aby zhotovitel odstranil vady vzniklé vadným prováděním a dílo prováděl řádným způsobem. Jestliže zhotovitel díla tak neučiní ani v přiměřené lhůtě k tomu mu poskytnuté a postup zhotovitele by vedl nepochybně k podstatnému porušení smlouvy (§ 345 odst. 2), je objednatel oprávněn odstoupit od smlouvy.

20. Podle § 560 odst. 1 obch. z. dílo má vady, jestliže provedení díla neodpovídá výsledku určenému ve smlouvě.

21. V této věci účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o dílo, podle níž se žalovaná zavázala pro žalobkyni provést dílo podle akceptačních kritérií, spočívajících v dodání a implementaci software - informačního systému. Smlouva byla postupně doplněna dodatky [číslo] ke smlouvě o dílo, které podepsaly obě účastnice. Termín provedení a dodání díla byl sjednán nejpozději do [datum]. Třináct smluvních dodatků bylo sepsáno v období od [datum] do [datum]. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že dílo jako celek nebylo k [datum] dokončeno, testováno a předáno a nebylo uvedeno do rutinního provozu a plnění předložené žalovanou nesplňovalo požadavky ani dne ke dni [datum], kdy žalobkyně odstoupila od smlouvy o dílo, když předtím dopisem ze dne [datum] žalovanou vyzvala k implementaci a předání díla do dne [datum], což žalovaná nesplnila. Původně žalobkyně požadovala po žalované vrácení peněžitého plnění ve výši [částka] a následně redukovala požadavek na [částka], což se stalo předmětem soudního sporu. Ke snížení žalobkyně přistoupila poté, co znalec posoudil míru snížení užitných vlastností díla a jí odpovídající část zaplacené ceny podle smlouvy o dílo. Podle žalobkyně došlo ke zhodnocení míry snížení užitných vlastností díla v důsledku nedodělků, při posouzení míry snížení užitných vlastností díla byly u každé jednotlivé části díla (odpovídající konkrétním etapám díla) hodnoceny základní ukazatele, využitelnost částí díla pro účely předpokládané smlouvou, kvalitativní vlastnosti části díla a interoperabilita předmětné části díla. [jméno] snížení užitných vlastností jednotlivých částí díla byla dle žalobkyně zjištěna v rozsahu 2 % až 43 %. Při přepočtu na celek byla zjištěna výsledná míra snížení užitných vlastností díla s hodnotou 20,29 %, což odpovídá části zaplacené ceny díla ve výši žalované částky.

22. Dle názoru odvolacího soudu soud prvního stupně správně vycházel z obsahu smlouvy o dílo, včetně dodatků [číslo] které byly podepsány oběma účastnicemi. Zároveň soud prvního stupně správně přihlédl rovněž k obsahu dodatků [číslo] které nebyly žalobkyní formálně podepsány. Bylo však prokázáno, že o obsahu těchto dodatků bylo jednáno mezi účastníky na úrovni řídícího výboru, obsah dodatků byl žalobkyni elektronicky zadán, ta je nepodepsala a poté od smlouvy odstoupila pro nedodržení závazku dodat dílo v dodatečně poskytnuté lhůtě. V odvolání žalobkyně akcentovala, že podle smlouvy o dílo musely být dodatky sepsány písemně, a proto nelze k dodatkům [číslo] přihlížet. Odvolací soud však shodně se soudem prvního stupně vzal za prokázané, že žalovaná podle těchto dalších dodatků již postupovala, na změnách díla dále pracovala, a proto takové chování žalobkyně soud hodnotí jako rozporné s § 6 odst. 1 o. z., podle něhož každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Odvolací soud vzal v úvahu obsah svědecké výpovědi Ing. [jméno] [příjmení], bývalého předsedy představenstva žalobkyně, který vypověděl, že v roce 2015 probíhaly mezi vedením obou společností schůzky, kde se řešilo, jak zadání dokončit a následně se na základě tam uvedených dohod uzavíraly písemné dodatky. Svědek vypověděl, že je možné, že někdy na schůzce došlo k dohodě, ale následně nebyl uzavřen písemný dodatek smlouvy a žalovaná i bez toho někdy práce na díle podle tohoto ujednání již prováděla. Podle svědka se zadání v průběhu času opakovaně měnilo v důsledku legislativních změn. V době odstoupení od smlouvy žalobkyně používala interně vyvíjený informační systém a k jeho změně nedošlo ani do poloviny roku [rok], kdy svědek od žalobkyně odešel. Tuto skutečnost potvrdil rovněž svědek [příjmení] [jméno] [příjmení], který byl u žalobkyně zaměstnán od dubna [rok] do října [rok] a pracoval souběžně na optimalizaci starého informačního systému, což se povedlo úspěšně dokončit. Podle svědka u žalobkyně je tento informační systém používán dosud. Odvolací soud sdílí názor žalované, že právě tato okolnost byla hlavním důvodem, proč žalobkyně posléze přikročila k odstoupení od smlouvy, neboť zjistila, že pro její potřeby bude postačovat tento její informační systém. Odvolací soud přihlédl k tomu, že žalovaná se chovala dle obchodních zvyklostí zachovávaných obecně v příslušném obchodním odvětví, podle nichž bylo i v minulosti v předmětném smluvním vztahu postupováno, což je v souladu s ust. § 264 odst. 1 obch. z.

23. Žalobkyně odstoupila od smlouvy o dílo dopisem ze dne [datum] s tvrzením, že žalované poskytla dodatečnou lhůtu k dokončení a implementaci díla do [datum] a tato lhůta marně uplynula. Žalovaná odstoupení žalobkyně neakceptovala a v dopise ze dne [datum] jí sdělila, že nepovažuje odstoupení od smlouvy za platné. Protože žalobkyně dala jasně najevo, že nehodlá nadále plnit své závazky vyplývající ze smlouvy o dílo dne [datum] a je v prodlení s plněním závazků, rovněž žalovaná dne [datum] od smlouvy o dílo odstoupila. Žalovaná ve vyjádření k žalobě výslovně uvedla, že eviduje vůči žalobkyni neuhrazené pohledávky z titulu smlouvy o dílo, ve sporu však žádnou částku neuplatnila a nepožadovala.

24. Podle § 351 obch. z. jestliže před tím, než došlo k odstoupení od smlouvy, poskytli si účastníci nějaká plnění, jsou povinni je vrátit, musí jít o plnění, kterých se dle § 347 obch. z. odstoupení od smlouvy může dotýkat. Tuto povinnost mají obě smluvní strany, plnění ztratila svůj smluvní důvod, stala se bezdůvodným plněním, a je proto nutno je vrátit. Vráceno by mělo být to, co bylo získáno, nakolik je to možné. Odstoupením od smlouvy mj. zaniká závazek, jehož porušení bylo důvodem odstoupení od smlouvy. Právo na vrácení poskytnutého plnění vychází v obchodních vztazích z ust. § 351 odst. 2 obch. z. (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 32Odo 622/2006).

25. Předmětem sporu v této věci není vzájemné vypořádání bezdůvodného obohacení z obou stran, byť žalovaná od smlouvy o dílo platně odstoupila pro prodlení s plněním smluvních závazků žalobkyní, což je v souladu s čl. 15 [číslo] smlouvy o dílo. Vyhověním požadavku žalobkyně by vzniklo na její straně bezdůvodné obohacení. Právní zástupci účastnic před odvolacím soudem deklarovali vůli k jednání o smírném vyřešení sporu, o což by se jistě měli pokusit a veškeré své případné vzájemné pohledávky vypořádat.

26. Z výše uvedených důvodů považuje odvolací soud napadený rozsudek za správný, a proto jej potvrdil, včetně správných výroků o nákladech řízení (§ 219 o. s. ř.).

27. Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn § 224 odst. 1 o. s. ř. a § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť v této fázi řízení byla žalovaná úspěšná a vznikly jí náklady za zastoupení advokátem ve výši [částka] (2,5 úkonu po [částka] dle § 7 bod 6., § 11 odst. 1 písm. d/, g/, § 11 odst. 2 písm. f/ vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif - dále jen AT, 3x [částka] dle § 13 odst. 4 AT, 21% DPH ve výši [částka] dle § 137 odst. 3 písm. a/ o. s. ř.).

Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání do dvou měsíců od jeho doručení, u soudu prvního stupně, k Nejvyššímu soudu České republiky, za podmínek § 237 o. s. ř. o přípustnosti dovolání rozhodne dovolací soud.