o snížení výživného

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou žalobce požadoval změnu rozsudku Obvodního soudu pro [adresa] ze dne 11. 9. 2018, č. j. [spisová značka], tak, že vyživovací povinnost, tehdy stanovená na 10 000 Kč měsíčně, se s účinností od 1. 4. 2023 snižuje na 3 000 Kč měsíčně (výrok I.). Žalobci bylo uloženo zaplatit žalované náklady řízení ve výši 92 590,89 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám její právní zástupkyně (výrok II.).

2. Takto soud rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal snížení výživného od 1. 4. 2023 na 3 000 Kč měsíčně, které bylo naposledy stanoveno rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] ze dne 11. 9. 2018 ve výši 10 000 Kč měsíčně. Tvrdil, že došlo ke změně poměrů, během Covidu musel změnit zaměstnání a nemohl si složit rekvalifikační zkoušku pro výkon realitního zprostředkovatele. Začal pracovat jako [funkce] a nyní pracuje jako kuchař studené kuchyně pro [právnická osoba]. Živí se tedy tím, čím byl původně vyučen. Aby dostál své povinnosti platit stanovené výživné, musel použít úspory a ty mu již došly. Žalobce má další vyživovací povinnost k nezletilé [jméno FO], která začala chodit do první třídy a má zvýšené náklady. Ve společné domácnosti žije rovněž s matkou nezletilé [jméno FO], která nepracuje, a dále s jejím nezletilým synem, kde otec hradí výživné 5 000 Kč měsíčně. Žalovaná studuje [nazev] školu a mohla by chodit na brigády, s žalobcem se nestýká a bezúspěšně se s ní snažil komunikovat ohledně snížení výživného. Žalovaná podala na výživné exekuci, která je zastavena, neboť výživné bylo doplaceno.

3. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby, protože dle jejího názoru majetkové poměry žalobce neodůvodňují snížení výživného. Žalobce nevysvětlil, jak naložil s finančními prostředky, které obdržel za obchody s nemovitostmi, v roce 2019 prodal družstevní byt za neznámou částku a nakoupil nebytové prostory na [adresa] za 2 100 000 Kč, které poté prodal za 2 380 000 Kč. V roce 2021 koupil pozemek v [adresa] za 200 000 Kč a zůstalo mu 2 180 000 Kč, které jak tvrdí již nemá. Žalobce s jeho partnerkou vlastní [činnost] a je jednatelem firmy [právnická osoba], společnost zakládala jeho partnerka, je u ní evidována půjčka ve výši 2 000 000 Kč a nebyl doložen původ těchto peněz. Z pronájmu za [činnost] plynou příjmy, stejně jako ze [činnost]. Partnerka žalobce již není na rodičovské dovolené a mohla by pracovat. Žalobce, kdyby pracoval 20 dnů v týdnu, pak by vydělával minimálně 50 000 Kč měsíčně. Žalovaná je dlouhodobě v péči dětské psychiatrické kliniky [adresa] pro sociální fobií, úzkostnou poruchu a ADD.

4. Soud prvního stupně provedl dokazování, které shrnul v odstavci 5. až 18. odůvodnění napadeného rozsudku. Poté vyšel z následujícího závěru o skutkovém stavu. Rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] ze dne 11. 9. 2018, č. j. [spisová značka], byla schválena dohoda rodičů, podle níž se žalobce zavázal s účinností od 1. 3. 2018 přispívat na výživu žalované částkou 10 000 Kč měsíčně. V té době žalovaná navštěvovala základní školu, příjem žalobce za rok 2017 byl 393 500 Kč, tomu odpovídá 32 791,66 Kč měsíčně. Soud přihlédl k nákupu družstevního bytu a k další vyživovací povinnosti žalobce k nezletilé [jméno FO], narozené dne [datum]. Žalobce zakoupil nebytový prostor na [adresa] za 2 100 000 Kč dne 6. 8. 2019. V době rozhodování soudu měl dále sjednáno životní pojištění u [právnická osoba] s platbou ve výši 433 Kč měsíčně, dále pojištění u [právnická osoba] platbou 2 000 Kč ročně, hypoteční úvěr ve výši 1 000 000 Kč od [právnická osoba]., s výší splátky 5 393 Kč, smlouvu o povoleném debetu ve výši 60 000 Kč (smlouva ze den 21.6.2018 a kontokorent byl vyrovnán platbou ze dne 4. 3. 2023). Žalobce vlastní rodinný dům v [adresa] na základě darovací smlouvy ze dne 30. 4. 2010 na němž vázne hypotéka. Po vydání předchozího rozsudku došlo k uzavření nových závazků na straně žalobce. Žalobce uzavřel s [právnická osoba]. smlouvu o půjčce ve výši 150 000 Kč dne 25. 12. 2022 a splátka je 2 037,77 Kč měsíčně. S [právnická osoba] uzavřel smlouvu o pojištění majetku s počátkem pojištění dne 25. 12. 2022 a platí 614 Kč měsíčně. Dále uzavřel smlouvu o zápůjčce s [jméno FO] ze dne 26. 6. 2023 na částku 10 000 Kč. Po předchozím rozhodnutí žalobce dne 19. 6. 2020 prodal nebytový prostor na [adresa] za 2 500 000 Kč a nebylo prokázáno, kam tyto prostředky byly odeslány a jaké dluhy a v jaké výši byly z této částky uhrazeny. Dále žalobce dne 3. 10. 2019 zakoupil pozemek parc. č. [číslo] orná půda, v [adresa], za kupní cenu 100 000 Kč. Žalobce dále zakoupil dne 22. 10. 2021 pozemek parc. č. [číslo], orná půda, v [adresa], za kupní cenu 200 000 Kč. Žalobce se stal jednatelem společnosti [právnická osoba] se splaceným vkladem ve výši 100 000 Kč a společnost vznikla ke dni 4. 2. 2021. Žalobce doložil režii domácnosti ve výši 4 122,50 Kč měsíčně. Žalobce změnil profesi, neboť oprávnění pro výkon realitního zprostředkovatelství mu zaniklo ke dni 2. 3. 2020. Je vyučen jako [funkce], což chvíli provozoval, dne 3. 4. 2023 mu bylo zrušeno živnostenské oprávnění. Nyní více jak dva roky pracuje na dohodu o pracovní činnosti jako kuchař studené kuchyně pro [právnická osoba] prostřednictvím společnosti [právnická osoba] Pracuje různě dlouho v měsíci, za rok 2023 měl základ daně z příjmu ve výši 366 294 Kč. Proti žalobci nejsou vedeny žádné probíhající exekuce. Nezletilá [jméno FO] chodí do první třídy a partnerka žalobce nepracuje, ale angažuje se ve společnosti [právnická osoba], která prodává krmiva a výživové doplňky, vlastní tři koně a aktuálně má záporný vlastní kapitál a je ztrátová. Žalovaná oproti minulosti nyní navštěvuje [nazev] a [nazev] školu. Chodí na brigády a rámcově si vydělává pár tisíc korun měsíčně. Není v dobrém psychickém stavu a je v dlouhodobé péči Fakultní nemocnice [adresa]. Průměrné výdaje na výtvarné potřeby, knihy, kulturu, obědy a svačiny jsou asi 7 000 Kč měsíčně, dále má povinné výlety se školou do zahraničí, naposledy do Itálie za 16 000 Kč. Žalovaná potřebuje rovnátka, které stály 2 000 Kč, dále prášky proti bolesti za 500 Kč za balení. Žalovaná bydlí s matkou v družstevním bytě, ta pracuje jako [funkce] a její plat je 60 až 70 000 Kč měsíčně. Nájemné a poplatky za vodné činí 5 396 Kč měsíčně, zálohy na elektřinu 2 230 Kč a telefon 1 620,39 Kč, režie domácnosti tedy je asi 9 246,39 Kč. Příjem žalobce odpovídá průměrným výdělkům v jeho profesi a průměrný výdělek v oblasti realitního zprostředkovatelství je rámcově o 10 000 Kč vyšší, než průměrný výdělek profesí [funkce] - [funkce].

5. Po právní stránce soud prvního stupně odkázal na § 913, § 915 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník - dále jen „o. z.“, a rovněž na § 163 o. s. ř. Zároveň postupoval podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 16. 2. 2021, sp. zn. [spisová značka].

6. Soud prvního stupně uzavřel, že na straně žalobce od doby posledního rozhodnutí došlo ke změně povolání a jeho druhá dcera má vyšší náklady, neboť začala chodit do první třídy základní školy, ale nejde o takovou změnu okolností, která by odůvodnila změnu stanoveného výživného. V minulosti byl žalobce ochoten platit výživné ve výši 10 000 Kč měsíčně, přičemž za rok 2017 jeho příjem byl 32 791 Kč čistého měsíčně a už v té době měl sjednanou hypotéku a podstatnou část dalších závazků jako životní pojištění a povolený debet. U žalobce sice došlo ke změně zaměstnání, ale nedošlo tím k podstatné změně okolností, neboť jeho příjem je obdobný, ne-li vyšší, než který byl uváděn v předchozím řízení. Žalobce nepracuje klasický pracovní týden, ale leckdy méně a některé měsíce pracuje jeden den, anebo pár dnů. Jeho výdělkový potenciál je zjevně vyšší. Žalobce je v dobrém zdravotním stavu a není důvod, aby pracoval pár dnů v měsíci a aby negativní důsledky s tím spojené přenášel na žalovanou v podobě snížení výživného. V roce 2020 žalobce prodal nebytový prostor na [adresa] za 2 500 000 Kč a nijak nedoložil, kam peníze byly uloženy, případně jak s nimi naložil, na který dluh je použil a podobně. Vyjadřoval se k tomu pouze obecně, což nepostačovalo k objasnění této skutečnosti. Dále soud prvního stupně uvedl, že je nepochopitelné, jestliže člověk v takto tíživé situaci nakoupí dva pozemky za 300 000 Kč a složí vklad do společnosti [právnická osoba] ve výši 100 000 Kč, u které je zároveň jednatelem. Oproti tomu doložené nové závazky jsou v mnohem nižších částkách, podle smlouvy o zápůjčce jde o 10 000 Kč a podle smlouvy o půjčce 150 000 Kč. Partnerka žalobce dobrovolně nepracuje, byť by mohla přispívat do rodinného rozpočtu, nezletilá [jméno FO] je zdravá a nemá zvýšené náklady a domácnost otce nevykazuje neobvykle zvýšené náklady. Na straně žalované došlo ke zvýšení potřeb, protože již nechodí do základní školy, ale navštěvuje [nazev] a [nazev] školu a má s[Anonymizováno]tím zvýšené náklady. Studuje prezenční studium, což má význam pro její další pracovní uplatnění. Vydělává si několik tisíc korun měsíčně na brigádách. Žalovaná se léčí s psychickými potížemi ve [adresa]. U matky žalované nedošlo k žádné významné změně poměrů. Ze všech těchto důvodů byla žaloba zamítnuta jako nedůvodná.

7. O nákladech řízení soud prvního stupně rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., tedy podle procesního úspěchu žalované ve sporu.

8. Proti tomuto rozsudku se odvolal žalobce, který namítal, že řízení bylo zahájeno žalobou ze dne 17. 4. 2023 a že podal rovněž návrh na vydání předběžného opatření, který byl soudem zamítnut. Ve věci samé soud prováděl mnoho soudních jednání, řízení se protahovalo a zvyšovaly se náklady řízení. Po celou dobu žalobce platí původní výživné, což mu zvyšuje majetkovou újmu. Soud prvního stupně po celou dobu stranil žalované a prováděl důkazy i po koncentraci řízení. Soud vůči žalobci volil nevhodný tón a připustil bez dalšího, aby vedle zletilé žalované byla přítomna její matka, která měla být pouze ve veřejnosti a ta žalované radila. Při jednání dne 18. 5. 2024 byl prováděn výslech žalované v oddělené místnosti soudu pro utajení svědků a izolovaná od žalobce, byť předchozích ústních jednání se normálně účastnila a sama chtěla vypovídat. Při výslechu zletilé žalované s ní byla přítomna vedle technické pracovnice soudu i její matka, která jí zjevně napovídala. Žalobce akcentoval, že v době schvalování dohody předchozím rozsudkem soud vůbec nezkoumal, zda částka 10 000 Kč není nepřiměřeně vysoká, když žalobce měl dvě vyživovací povinnosti a jeho hrubý příjem v roce 2017 byl 33 000 Kč měsíčně. To neodpovídá doporučujícím tabulkám Ministerstva spravedlnosti, neboť dohodnuté výživné představovalo 30,3 % jeho hrubých příjmů. Přítelkyně žalobce je již zaměstnána, předtím byla na rodičovské dovolené a poté neměla žádné příjmy a veškeré výdaje domácnosti musel hradit žalobce. To bylo doloženo a prokázáno, ale soud na to nijak nereagoval. Podnikání partnerky žalobce nepřináší prospěch a nelze poukazovat na to, že s ohledem na počet odpracovaných hodin u zaměstnavatele žalobcem by on měl ve zbylém volném čase více pracovat a vydělávat a tedy se nepodílet na péči a výchově druhé dcery a chodu společné společně vedené domácnosti. V řízení bylo prokázáno, že došlo ke snížení příjmu žalobce a ke zvýšení jeho výdajů a zvýšení příjmu matky žalované a že žalovaná má příjem z příležitostných brigád. Poslední čistý měsíční příjem žalobce byl zjištěn ve výši 32 514 Kč a výživné ve výši 10 000 Kč představuje 30,7 % z jeho čistých příjmů, což neodpovídá doporučujícím tabulkám Ministerstva spravedlnosti. Z těchto důvodů žalobce navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a snížil výživné od 1. 4. 2023 na částku 5 500 Kč měsíčně a žalobci přiznal náklady řízení, neboť žalovaná s ním odmítala po celou dobu o snížení výživného jednat. Žalobce nesouhlasil rovněž s výší vypočtených nákladů řízení, neboť ty měly být vypočteny pouze z rozdílu v rámci závěrečných návrhů, kdy žalobce navrhoval snížit výživné na 5 500 Kč, nikoliv na 3 000 Kč. Případně by odvolací soud měl postupovat podle § 150 o. s. ř. a žalované náklady řízení nepřiznat či je poměrně snížit.

9. Žalovaná navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako správného. Tvrzení v odvolání, že soud nepostupoval hospodárně, není žádným odvolacím důvodem a navíc jedno z jednání bylo odročeno na pozdější dobu kvůli plánované operaci právního zástupce žalobce. Není pravdou, že by soud prvního stupně stranil žalované a prováděl po koncentraci řízení další dokazování, neboť všechny důkazy, které byly provedeny, byly navrženy již v rámci prvního vyjádření žalované ve věci samé. Žalovaná nepozorovala, že by soudkyně hovořila s žalobcem nevhodným tónem. Není pravdou, že by soud nechal matku žalované po celou dobu jednání vedle ní sedět. Při výslechu žalované, s ohledem na její psychiatrickou diagnózu, která byla doložena, žalovaná žádala, aby její výslech byl proveden v nepřítomnosti otce, a tomu bylo vyhověno. Ve výslechové místnosti byla žalovaná, soudní pracovnice a matka žalované, která se žalovanou neseděla, ale byla v podstatné vzdálenosti od ní a žalovaná navíc měla sluchátka, takže nemohla od matky dostávat žádné rady. Matka nemohla ani slyšet otázky, které byly žalované kladeny a soudní pracovnice by to ani nepřipustila. Soud správně prováděl dokazování ohledně společnosti [právnická osoba], kterou vlastní partnerka otce a on zde vykonává funkci jednatele bez jakékoliv odměny. Žalovaná dále uvedla, že výživné je hrazeno v původní výši, je tedy zřejmé, že žalobce finanční prostředky na to má. Žalobce nedoložil, že vyčerpal všechny úspory na výživné a neprokázal, jak bylo naloženo s příjmy z prodeje družstevního podílu či následně vlastněné nemovitosti. Žalobce se vyhýbal odpovědi na to, kam mu byly vypláceny finanční prostředky z prodeje nemovitostí na [adresa]. Žalobce by mohl mít příjmy vyšší, pokud by pracoval každý den v týdnu. Poukazuje-li žalobce na to, že dcera [jméno FO] je starší a má vyšší náklady, pak i žalovaná je starší a studuje, s žalobcem nejsou v žádném kontaktu, takže nad rámec výživného nic nedostává. V době posledního rozhodování žalobce rovněž tvrdil, že nemá žádné úspory a mlžil o svých příjmech, stejně jako nyní. Žalovaná poukazovala na obsah výslechu žalobce při jednání u soudu, kde výslovně uvedl, že několik let vykonával zprostředkovatelskou činnost, byl z toho unavený, potřeboval klid a nehledal jiné zaměstnání a dnes také nehledá jinou práci, protože když nepracuje, věnuje se rodině a potřebuje si odpočinout. Otec nedoložil své rodinné výdaje, které jsou dle jeho tvrzení ovšem vyšší, než jím tvrzené příjmy a je třeba přihlédnout i k tomu, že dosud hradí výživné v původní výši. Je tedy zjevné, že faktické příjmy žalobce jsou zcela jiné, než tvrdí. Pokud jde o náklady řízení, byly soudem vypočteny správně.

10. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek i řízení mu předcházející v odvolacím jednání (§ 212, § 212a odst. 1, 5, § 214 odst. 1 o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

11. Soud prvního stupně nezatížil řízení vadou, která by měla vést ke zrušení napadeného rozsudku, jak má na mysli § 212a odst. 5 o. s. ř.

12. V řízení před soudem prvního stupně bylo provedeno rozsáhlé dokazování, soud náležitě zjistil skutkový stav a věc správně posoudil rovněž po stránce právní. Na odůvodnění napadeného rozsudku lze odkázat a se závěry tam uvedenými se odvolací soud ztotožňuje. Soud prvního stupně se správně zaměřil na objasnění otázky, zda od doby posledního rozhodování o výživném rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] ze dne 11. 9. 2018, č. j. [spisová značka], došlo k takové změně poměrů ve smyslu § 163 o. s. ř. a dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 16. 2. 2011, sp. zn. [spisová značka], která odůvodňuje změnu předchozího rozsudku.

13. Podle § 163 o. s. ř. rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů.

14. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 16. 2. 2011, sp. zn. [spisová značka] (rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na http://www.nsoud.cz), pravomocný rozsudek může být změněn nebo zrušen jen v případech stanovených v zákoně a pouze z důvodů v něm uvedených. Jedním z případů, kdy zákon připouští změnu nebo i zrušení pravomocného rozsudku, jsou rozsudky vydávané s doložkou rebus sic stantibus; taková rozhodnutí lze změnit nebo zrušit, avšak jen tehdy, změní-li se poměry (okolnosti), které jsou rozhodující pro výši nebo další trvání práva (nároku).

15. V poměrech nyní projednávané věci k úpravě výživného došlo rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] ze dne 11. 9. 2018, č. j. [spisová značka], jímž byla schválena dohoda rodičů, podle které nezletilá [Jméno žalované A] byla svěřena od 1. 3. 2018 do péče matky a otec se zavázal od tohoto data přispívat na její výživu měsíčně 10 000 Kč se splatností vždy každého 20. dne v měsíci předem k rukám matky. Zároveň byl vyčíslen dluh na výživném a byl upraven styk otce s nezletilou. Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že bylo zjištěno, že otec podnikal jako OSVČ, za rok 2017 vykázal příjem ve výši 393 500 Kč, vlastnil bytovou jednotku č. [číslo] v [adresa], kterou dne 21. 8. 2017 prodal za 2 700 000 Kč a tuto částku investoval do převodu družstevního bytu a pořídil si členství v bytovém družstvu. Otec měl další vyživovací povinnost k nezletilé [jméno FO], narozené dne [datum]. Matka byla zaměstnána s průměrným měsíčním čistým výdělkem 38 906 Kč. Nezletilá [jméno FO] navštěvovala základní školu, měla běžné potřeby. Těmto zjištěním odpovídá výživné ve výši 10 000 Kč měsíčně, které se otec zavázal na nezletilou od 1. 3. 2018 přispívat.

16. K odvolací námitce otce, že v době rozhodování o výživném v roce 2018 neodpovídala částka 10 000 Kč výživného měsíčně jeho příjmům ani celkovým poměrům a doporučujícím tabulkám Ministerstva spravedlnosti a že soud prvního stupně to dostatečně nezkoumal, je potřeba zdůraznit, že tento rozsudek nelze nyní přezkoumávat a polemizovat se závěry tam uvedenými a ty zpochybňovat. Jestliže se tehdy otec (nyní žalobce) zavázal platit takto nastavené výživné, pak to nepochybně muselo odpovídat, dle jeho subjektivního názoru, jeho poměrům a možnostem. Soud prvního stupně se proto správně zaměřil na otázku pro posouzení této věci podstatnou, a sice zda po vydání předchozího rozsudku se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání přisouzeného plnění. Soud prvního stupně správně uzavřel, že žalobce sice od doby posledního rozhodnutí změnil profesi, ovšem jeho průměrný čistý měsíční příjem je v podstatě stejný a navíc žalobce nepracuje naplno po celý pracovní týden. Pracuje na dohodu o pracovní činnosti jako kuchař studené kuchyně pro [právnická osoba] prostřednictvím společnosti [právnická osoba] V době rozhodování soudu prvního stupně partnerka žalobce nepracovala a podnikala ve společnosti [právnická osoba] Před odvolacím soudem k tomu otec uvedl, že tato společnost jde do likvidace a že jeho partnerka je již zaměstnána. Je tak zřejmé, že došlo ke změně poměrů ve prospěch příjmové stránky domácnosti otce. I v době předchozího rozhodnutí i nyní má otec další vyživovací povinnost k nezletilé [jméno FO], která chodí do základní školy. U žalované došlo k výrazné změně poměrů, neboť je studentkou střední školy a její potřeby se zvýšily. U matky žalované se zvýšil příjem, žalovaná však s ní žije ve společné domácnosti a o hrazení výživného ze strany matky v dostatečné výši není sporu. Žalovaná si přivydělává na brigádách, ale protože studuje v denním studiu, nemůže mít pravidelný příjem. Aktuální potřeby žalované jsou v maximální výši, jde o dospělou ženu, studující náročnou střední školu, která má navíc zvýšené náklady se svým zdravotním stavem. Soud prvního stupně správně zdůraznil, že přes podrobné dokazování nebylo zcela jednoznačně zjištěno, jak žalobce nakládal s finančními prostředky, které získal v souvislosti s transakcemi s nemovitostmi, a to pro jeho obecná tvrzení. Žalobce tímto přístupem neumožnil zjistit veškeré rozhodné skutečnosti. Tyto své správné závěry soud shrnul v odstavci 23. odůvodnění napadeného rozsudku.

17. Odvolací soud nepovažuje za důvodnou odvolací námitku žalobce, že žalovaná byla vyslýchána v oddělené místnosti. Soud správně a citlivě přihlédl k jejímu psychickému stavu a žalobce tímto postupem nemohl být nijak poškozen, jak naznačuje.

18. Soud prvního stupně rozhodl správně i o nákladech řízení a odvolací námitky žalobce nejsou důvodné. Výše nákladů řízení odpovídá obsahu spisu, snížení výživného na[Anonymizováno]částku 5 500 Kč žalobce navrhl až v závěrečném návrhu, do té doby navrhoval snížení na částku 3 000 Kč měsíčně.

19. Odvolací soud považuje napadený rozsudek za správný, a proto jej, včetně správného výroku o nákladech řízení, potvrdil (§ 219 o. s. ř.).

20. Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaná byla v této fázi řízení procesně úspěšná a vznikly jí náklady za zastoupení advokátem ve výši 26 693,81 Kč, a to za 2 úkony právní služby - vyjádření k odvolání a účast u odvolacího jednání po 9 980 Kč dle § 11 odst. 1 písm. d) a g vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, advokátní tarif, dále jen „AT“, za dvě paušální náhrady po 450 Kč dle § 13 odst. 4 AT, dále 4x 150 Kč náhrada za ztrátu času dle § 14 odst. 3 AT, dále cestovní výlohy při průměrné spotřebě paliva motorová nafta 5,9 l na 100 km, cena pohonných hmot 34,70 Kč za litr, cesta 1x [adresa] a zpět je 68 km, paušál je 5,80 Kč na 1 km a palivo je 2,04 Kč za 1 km, celkem 8,84 Kč na 1 km a za 68 km jde o 601 Kč, DPH 21 % je ve výši 4 632,81 Kč.