Rozhodnutí 28 CO 253/2022-154
Mgr. Michael Nippert senátu · Rozhodnutí ze dne 14. 9. 2022
Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. [jméno] [příjmení] a soudkyň JUDr. Ivany Hesové a JUDr. Aleny Bílkové ve věci
žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci]
proti
žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D.
sídlem [adresa]
o zaplacení [částka] s příslušenstvím
k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum],
č. j. 31C 439/2020-112,
I. Rozsudek soudu prvního se potvrzuje.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši [částka], do tří dnů od právní moci rozsudku a k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D.
1. Obvodní soud pro Prahu 5, dále soud prvního stupně, rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 31C 439/2020-112, zamítl žalobní návrh, aby žalovaná zaplatila žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení (výrok I.) a neúspěšné žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka] (výrok II.).
2. Žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím na podkladě tvrzení, že dne [datum] při využití mycí linky žalované v obci [obec] u [obec] vjela na pokyn personálu žalované svým vozidlem značky TOYOTA AURIS Touring, [registrační značka], do koleje v mycím prostoru myčky, přičemž v důsledku poruchy na myčce se vozidlo pohybovalo rychleji než obvykle a po zastavení mycího procesu zůstaly kartáče před vozidlem a bránily výjezdu vozidla z myčky. Když se personál mycí linky snažil odstranit kartáče a vyprostit vozidlo, došlo k poškození jeho střechy, zadních dveří, bočního skla a žalobkyně posléze za opravu zaplatila [částka]. Na vyžádání žalobkyně byl dne [datum] sepsán u žalované záznam o stížnosti zákazníka ke způsobené škodě a v tomto záznamu bylo uvedeno, že poruchou mycí linky došlo k uvíznutí jejího vozidla mezi kovovou konstrukcí mycích kartáčů, a že při vyprošťování vozidla obsluhou mycí linky došlo k jeho poškození nátlakem kovové konstrukce. Dne [datum] zaslala žalobkyně žalované předžalobní výzvu k úhradě škody, leč marně.
3. Žalovaná na svoji obranu uvedla, že vozidlo žalobkyně je vybaveno automatickou převodovkou a u těchto vozidel je třeba v mycí lince zařadit tzv. neutrál (řadicí páka v poloze„ N“), na což jsou zákazníci před vjezdem do mycí linky písemně upozorněni na nabídkové informační tabuli, a dále na informačním panelu při vjezdu do mycí linky. Dodrží-li zákazník tento základní princip, posouvá se jeho vozidlo maximální rychlostí posuvníku mycí linky a je vyloučeno, že by se vozidlo pohybovalo rychleji. Žalovaná každý den ráno před zahájením provozu kontroluje funkčnost všech bezpečnostních čidel mycí linky a o této kontrole pořizuje záznam. Dne [datum] se kontrola uskutečnila v čase od 6:30 do 6:33 hodin ráno, provoz byl zahájen v 8:00 hodin a k prvnímu mytí došlo v 8:07. Tohoto dne došlo v době od 8:07 do 17:50 hodin, kdy službu využila žalobkyně, k 183 zcela bezproblémovým umytím. Jestliže se vozidlo žalobkyně pohybovalo v mycí lince rychlostí přesahující rychlost posuvníku mycí linky, musel zdroj energie vozidla spočívat na jeho straně. Žalobkyně pravděpodobně nezařadila řadicí páku do polohy„ N“, nýbrž ji ponechala v poloze„ D“, tudíž vozidlo vyvíjelo určitý pohyb dopředu bez ohledu na fakt, že nebyl sešlápnut pedál plynu, tento samovolný pohyb vozidla byl rychlejší než rychlost posuvníku a vedl ke škodné události. Obsluha mycí linky využila tzv. Emergency stop button, aby byl eliminován jakýkoli zdroj pohybu vozidla, vozidlo se však další tři sekundy samovolně pohybovalo a narazilo do mycích kartáčů, čímž došlo k jejich vychýlení a vozidlo se zaklínilo pod systém mycích kartáčů. Obsluha mycí linky bezprostředně usilovala o vyproštění vozidla, aby nedošlo k další škodě na majetku či dokonce škodě na zdraví, nicméně zaklínění vozidla bylo natolik intenzivní, že nebylo možné vozidlo vyprostit bez použití síly. K záznamu ze dne [datum] žalovaná uvedla, že„ formulář záznamu o stížnosti zákazníka“ má dvě části, přičemž první část obsahuje údaje nesporné (identifikace zákazníka a vozidla, údaj o čase události) a druhá část obsahuje vlastní stížnost zákazníka. Pracovník mycí linky [jméno] [příjmení] podpisem záznamu pouze stvrdil, že záznam byl na požádání žalobkyně sepsán dne [datum], nikoli důvodnost popsané stížnosti. Žalovaná navrhla, aby žaloba byla zamítnuta.
4. Soud prvního stupně v odůvodnění rozsudku stručně a jasně vyložil, které skutečnosti má prokázány a které nikoliv, o které důkazy opřel svá skutková zjištění a proč neprovedl i další důkazy, jaký učinil závěr o skutkovém stavu a jak věc posoudil po právní stránce. Odvolací soud na odůvodnění rozsudku odkazuje a na tomto místě skutková zjištění a právní posouzení věci jen stručně shrnuje.
Vzhledem k tomu, že rozhodnutí záviselo na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, vyžádal si soud prvního stupně znalecký posudek z oboru strojírenství, dopravy a ekonomiky, který vypracoval znalec [příjmení] [jméno] [příjmení], a na návrh žalobkyně znalce také vyslechl. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl ke skutkovému závěru, že vozidlo žalobkyně se v prostoru mycí linky pohybovalo přibližně 8x rychleji než posuvník, mycí linka nevykazovala žádnou zjevnou poruchu a z analýzy rychlosti vozidla a posuvníku vyšlo najevo, že žalobkyně ponechala řadicí páku v poloze„ D“, čímž došlo k pohybu vozidla vlastním motorem, o čemž svědčí i ta skutečnost, že pohyb vozidla pokračoval i po zastavení mycí linky (v čase 17:50 až 17:50 bylo aktivováno centrální zastavení mycí linky - Emergency stop button). Vozidlo nemohlo být vyproštěno z mycí linky jejím zpětným chodem, neboť mycí kartáče byly (dle kamerového záznamu) zasunuty pod hranu přední kapoty, a pokud by byl posuvník mycí linky spuštěn ve zpětném chodu, došlo by ke stejnému principu poškození vozidla. Znalec vysvětlil, že na místě samém prověřoval možnosti manipulace s mycími kartáči, zjistil, že kartáče jsou dva za sebou na jedné ose a jejich hmotnost značně převyšuje možnosti fyzické manipulace dvěma zaměstnanci žalované. Dospěl k odbornému závěru, že obsluha mycí linky nemohla při vyprošťování vozidla postupovat jiným způsobem, nemohla postupovat způsobem, při němž by nedošlo k poškození vozidla. Pro rozhodnutí ve věci bylo dále relevantní zjištění, že pokyny pro použití mycí linky v rozhodné době byly uvedeny na informační tabuli s nabídkou mycích programů (v bodě 4. je uvedeno, že řidič vozidla musí zařadit na řadicí páce neutrál či„ N“ v případě automatu) a ještě jednou na portále u vjezdu do mycího prostoru.
Soud prvního stupně dospěl k závěru, že škoda na vozidle žalobkyně vznikla jednáním žalobkyně, která v rozporu s pokyny žalované neuvedla řadicí páku vozidla do polohy„ N“, v důsledku čehož se vozidlo v mycí lince pohybovalo rychleji než posuvník, narazilo do konstrukce mycí linky a došlo k jeho zaklínění. Obsluha mycí linky neprodleně zastavila mycí program a vyprostila zaklíněné vozidlo způsobem, který v dané situaci byl účelný a správný.
5. Soud prvního stupně právně věc posoudil podle zákona [číslo] občanský zákoník, dále jen„ o. z.“, aplikovaná ustanovení v odůvodnění rozsudku citoval a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
Žalovaná jako provozovatel mycí linky má speciální povinnost k náhradě škody podle § 2924 o. z., této povinnosti se však zprostí, prokáže-li, že vynaložila veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo. V projednávané věci se žalovaná povinnost k náhradě škody zprostila, neboť rozhodného dne provedla test provozu mycí linky a zjistila, že provoz je bez závad, dále žalovanou náležitě informovala, jak má postupovat, nicméně žalovaná pokynů nedbala a jednala jak shora popsáno. Žalovaná vynaložila veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo. Po kolizi zaměstnanci žalované zakročili v souladu s pravidly vyjádřenými v § 2901 o. z., neboť bezprostředně zastavili mycí proces, aby zamezili další škodě a následně vozidlo, ve kterém se žalobkyně stále nacházela, vyprostili z mycí linky účelným způsobem. K vyproštění vozidla nemohlo dojít způsobem, při němž by nedošlo k poškození vozidla.
Soud prvního stupně žalobu z popsaných důvodů zamítl a plně úspěšné žalované přiznal náhradu nákladů řízení účelně vynaložených na bránění práva.
6. Žalobkyně napadla rozsudek soudu prvního stupně včasným a přípustným odvoláním. Namítla, že soud prvního stupně pochybil, když skutková zjištění opřel především o znalecký posudek znalce [příjmení] a jeho výslech. Při jednání znalec svou erudovanost nepotvrdil, naopak se dostal do vážných vnitřních problémů, které však soud prvního stupně neřešil a žalobkyní navrhované důkazy na doplnění dokazování zamítl. I kdyby žalobkyně ponechala volič rychlosti vozidla v poloze„ D“, nelze z toho dovodit, že by v důsledku toho došlo ke vzniku škodlivého následku. Navíc, v rozhodný okamžik volič rychlosti zařadila do pozice„ N“, když mycí linku nevyužila poprvé. Žalobkyně měla za to, že technický popis mycí linky spolu s manuálem, řešícím správný způsob obsluhy mycí linky, musí existovat a tento manuál by mohl objasnit správnost či nesprávnost postupu pracovníků mycí linky při řešení situace, která nastala. Znalec na zajištění manuálu rezignoval, a to je vážná chyba, protože se nelze spokojit s vyjádřením znalce, že jeho úkolem nebylo kontrolovat, jestli má žalovaná nějaký manuál a jestli obsluha záležitost řešila v souladu s takovým manuálem. Dále uvedl, že na místě samém„ pochopil“, že kartáče na okně ležely takovým způsobem, že konec hřídele zasahoval v podstatě pod hranu přední kapoty, tzn. pokud by se pracovníci obsluhy pokusili vozidlo vyprostit směrem zpět, znamenalo by to, že kartáče by nešlo nadzvednout a byly by neustále zaklíněny pod kapotou, proto vozidlo vyprošťovali vozidlo zvoleným tím způsobem. V posudku znalec o zaklínění konce hřídelů pod hranu přední kapoty nehovořil, jeho slovní obraty„ jsem pochopil“, hřídel kartáčů byla„ v podstatě“ pod hranou přední kapoty, nejsou přijatelné, protože úkolem znalce je rozhodující skutečnosti zjistit objektivně a nikoli toliko pochopit. Pokud by bylo možno souhlasit se závěrem znalce, že kartáče byly zaklíněny po kapotou vozidla, tak snad menší destrukční následek by nastal, kdyby byl spuštěn zpětný chod posuvníku anebo samotné žalobkyni dán obsluhou linky pokyn k zařazení zpětného chodu vozidla. Na tuto možnost jednání obsluhy mycí linky však znalec nedal jasnou a logickou odpověď. Žalobkyně nesouhlasila s tím, že soud prvního stupně zamítl její návrh na doplnění dokazování příslušným manuálem - technickou dokumentací mycí linky, aby po provedení důkazu manuálem bylo znalci uloženo posoudit, zda konkrétně jiným způsobem mohlo dojít k odstranění kartáčů z předního skla vozidla (aniž by došlo k poškození vozidla), a zamítl také důkaz výslech pana [příjmení], který byl v posudku zmíněn jako obsluha mycí linky v době škodné události. Podle mínění žalobkyně žalovaná neprokázala, že by vynaložila veškerou péči, kterou lze po ní požadovat, aby ke škodné události nedošlo, jednání obsluhy mycí linky bylo neprofesionální a obsluha nebyla seznámena s tím, jak si má počínat za situace, která dne [datum] nastala. Vyjádřila rovněž nesouhlas se závěrem soudu prvního stupně, že to byla ona, která si vlastním zaviněním, neopatrností a nerespektováním poučení způsobila škodu na svém vozidle. Takovýto závěr pod jejího názoru odporuje zákonu s tím, že bylo nutno ve věci ustanovit jiného znalce, který by k věci zaujal objektivní postoj a provedl znalecký experiment řešící nájezdovou rychlost posuvníku s jejím motorovým vozidlem k mycím kartáčům, jejich skutečnou polohu v okamžiku zastavení mycího procesu a navrhl by řešení správného postupu obsluhy mycí linky, aby k poškození jejího motorového vozidla nedošlo. Žalobkyně měla také za to, že nynější znalec by objektivní doplnění svého znaleckého posudku nepodal, neboť by se nepochybně od svých dosud zastávaných úvah neoprostil. Jevilo se jí rovněž potřebné, aby si znalec opatřil příslušný manuál - technickou dokumentaci, která musí existovat. Navrhla rovněž řízení doplnit o výslech svědka [příjmení], který v rozhodné době mycí linku obsluhoval. Závěrem navrhla, aby odvolací soud odvoláním napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
7. Žalovaná se k odvolání písemně vyjádřila s tím, že skutková zjištění a právní posouzení soudu prvního stupně měla za zcela správné a navrhla, aby rozsudek soudu prvního stupně byl potvrzen.
8. Odvolací soud přezkoumal postupem podle § 212, § 212a, § 214 odst. 1 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně nebylo důvodné.
9. Vady řízení, k nimž odvolací soud u přípustného odvolání přihlíží z úřední povinnosti (§ 212a odst. 5 o. s. ř.), odvolací soud v postupu soudu prvního stupně neshledal.
10. Odvolací soud z obsahu spisu zjistil, že znalecký posudek znalce [příjmení] byl žalobkyni v průběhu řízení včas doručen a žalobkyně v podání ze dne [datum] formulovala otázky, na které by měl znalec ještě odpovědět. Soud prvního stupně při jednání dne [datum] znalce vyslechl a účastníci měli možnost klást znalci otázky, čehož žalobkyně využila a znalec na všechny její otázky odpověděl. Po výslechu znalce a poučení soudu prvního stupně podle § 119a o. s. ř. žalobkyně závěry posudku a výpověď znalce relevantně nezpochybnila, důkaz jiným znaleckým posudkem nepředložila, tudíž nebyl důvod, aby soud nechal znalecký posudek přezkoumat jiným znalcem. Soud prvního stupně nevyhověl návrhu žalobkyně, aby byl proveden důkaz„ manuálem k mycí lince“, a aby tento důkaz obstaral znalec. Odvolací soud považuje postup soudu prvního stupně za správný. Podle stávající zákonné úpravy občanského soudního řízení je sporné řízení ovládáno zásadou projednací, která znamená přenesení odpovědnosti za výsledek řízení na samotné účastníky. Je tedy zásadně věcí účastníků řízení, aby uvedli skutková tvrzení a k prokázání těchto tvrzení, aby označili potřebné důkazy. Navrhovala-li žalobkyně provedení důkazu„ manuálem k mycí lince“, pak bylo na ní, aby takovou listinu předložila nebo alespoň identifikovala tak, aby ji soud případně mohl obstarat, což neučinila. Nadto důkazy potřebné k prokázání sporných tvrzení účastníků byly provedeny v dostatečném rozsahu a rozhodné skutečnosti byly v řízení prokázány. Návrh důkazu výslechem svědka [příjmení] (obsluha mycí linky), který by podle žalobkyně mohl vysvětlit způsob kvalitnějšího odstranění kartáčů z předního skla vozidla, byl zjevně nedůvodný. Žalobkyně ani netvrdila, jakým jiným způsobem mělo být její vozidlo vyproštěno, jak jinak měla nebo mohla obsluha při vyprošťování postupovat, vyjma zmíněné možnosti způsobu zpětného chodu posuvníku či vozidla, k níž se znalec výslovně vyjádřil a takový způsob jako vhodný či vhodnější vyloučil.
11. Podle § 127 o. s. ř. závisí-li rozhodnutí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, vyžádá soud u orgánu veřejné moci odborné vyjádření. Jestliže pro složitost posuzované otázky takový postup není postačující nebo je-li pochybnost o správnosti podaného odborného vyjádření, ustanoví soud znalce (odstavec 1, věta první). Je-li pochybnost o správnosti posudku nebo je-li posudek nejasný nebo neúplný, je nutno požádat znalce o vysvětlení. Kdyby to nevedlo k výsledku, soud nechá znalecký posudek přezkoumat jiným znalcem (odstavec 2).
12. Dlouhodobě ustálená soudní praxe zastává názor, že soud hodnotí důkaz znaleckým posudkem jako každý jiný důkaz (tj. podle ustanovení § 132 o. s. ř.), nicméně je tu při hodnocení tohoto důkazu oproti jiným důkazům určitý rozdíl, který je vyvolán některými zvláštnostmi tohoto důkazu. Při hodnocení důkazu znaleckým posudkem se soud musí zabývat tím, zda posudek znalce má všechny formální náležitosti, tedy zda závěry uvedené ve vlastním posudku jsou náležitě odůvodněny a zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda znalec vyčerpal úkol v rozsahu, jak mu byl zadán, zda přihlédl ke všem skutečnostem, s nimiž se měl vypořádat, zda jeho závěry jsou podloženy výsledky řízení a nejsou v rozporu s výsledky ostatních provedených důkazů. Nemůže však přezkoumávat věcnou správnost odborných znaleckých závěrů, neboť k tomu soudci nemají odborné znalosti nebo je nemají v takové míře, aby mohli toto přezkoumání zodpovědně učinit. To samozřejmě neznamená, že je soud vázán znaleckým posudkem a že jej musí bez dalšího převzít. Má-li pochybnost o věcné správnosti znaleckého posudku, popřípadě je-li znalecký posudek nejasný nebo neúplný, nemůže jej nahradit vlastním názorem, nýbrž musí znalce požádat, aby podal potřebná vysvětlení, zejména aby posudek doplnil nebo jinak odstranil jeho nedostatky, popřípadě aby vypracoval nový posudek; nebude-li tím pochybnost o věcné správnosti znaleckého posudku či jeho nejasnost nebo neúplnost odstraněna, soud za účelem přezkoumání znaleckého posudku ustanoví jiného znalce, popřípadě, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 127 odst. 3 o. s. ř., státní orgán, vědecký ústav, vysokou školu nebo instituci specializovanou na znaleckou činnost (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 26 Cdo 3928/2013, ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 21Cdo 2616/2013; rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na [webová adresa]).
13. Posudek znalce [příjmení] má všechny formální náležitosti, znalec vyšel z relevantních podkladů, které v nálezu označil, provedl (mimo jiné) místní šetření a znalecký experiment, jímž zjistil, že posuvník mycí linky se pohybuje průměrnou rychlostí 0,10 m/s a vozidlo žalobkyně se v mycí lince pohybovalo přibližně 8x rychleji než posuvník. Experimentálně osobně ověřil, že byla-li ve vozidle žalobkyně řadicí páka v poloze„ N“, pak po uvolnění brzdového pedálu vozidlo stálo a nepohybovalo se. Byla-li řadicí páka v poloze„ D“, pak po uvolnění brzdového pedálu, aniž by byl sešlápnutý plynový pedál, se vozidlo plynule rozjelo na elektromotor a tímto způsobem ujelo vytyčenou dráhu 5 metrů průměrnou rychlostí 0,81 m/s. Dále z kamerového záznamu zjistil, že obsluha mycí linky dala žalobkyni pokyn k najetí vozidla do počáteční polohy v čase 17:50, vozidlo mělo v čase 17:50 rozsvícená brzdová světla a nacházelo se v počáteční poloze mycího procesu, v čase 17:50 došlo k uvolnění brzdového pedálu a vozidlo se dalo do pohybu, načež se zjevně pohybovalo vyšší rychlostí, než je rychlost posuvníku, proto obsluha mycí linky v čase 17:50 až 17:50 aktivovala Emergency stop button a mycí proces byl zastaven. Vozidlo dále pokračovalo v pohybu, v čase 17:50 předjelo zastavený posuvník, načež došlo k nárazu do konstrukce a k zaklínění vozidla. Vozidlo se po zastavení mycího procesu a posuvníku pohybovalo průměrnou rychlostí 0,845 m/s.
Uvedl-li znalec při jednání dne [datum] informace, které nebyly výslovně zmíněny v posudku, pak nešlo o nedostatek posudku, jak se mylně domnívá žalobkyně, ale o podrobnější vysvětlení jeho nálezu a závěrů. Odvolací soud neshledal, že by nález a závěry posudku byly v rozporu s výpovědí znalce, vysvětlení znalce bylo úplné a srozumitelné, znalec také vysvětlil, že pro svá odborná zjištění nepotřeboval„ manuál k provozu mycí linky“, protože potřebné technické údaje týkající se mycí linky a vozidla žalobkyně osobně zjistil, na místě samém provedl znalecký experiment a k dispozici měl i kamerový záznam o předmětné události. Rovněž vysvětlil, proč nemohlo být vozidlo vyproštěno jinak, např. žalobkyní zmíněnou možností zpětného chodu mycí linky či vozidla.
14. Odvolací soud uzavřel, že znalecký posudek znalce [příjmení] je jasný a úplný, znalec při jednání své závěry dostatečně vysvětlil, žalobkyni se v řízení nepodařilo nález a závěry znalce relevantně zpochybnit, tudíž nebylo a není třeba přezkoumat posudek jiným znalcem. Oponentní posudek žalobkyně k důkazu nepředložila. Z popsaných důvodů odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně prokázaných posudkem znalce [příjmení].
15. Výsledek hodnocení důkazů soudem prvního stupně odpovídá postupu vyplývajícímu z § 132 o. s. ř. a skutková zjištění mají oporu v provedeném dokazování, které soud prvního stupně zaměřil na zjištění skutečností významných pro posouzení věci z hlediska hmotného práva.
16. Správné je i právní posouzení věci, neboť soud prvního stupně správně aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ustanovení tohoto zákona rovněž správně vyložil a ze skutkových zjištění vyvodil správné právní závěry.
17. Rozhodnutí soudu prvního stupně o náhradě nákladů řízení bylo v souladu s § 137, § 142 odst. 1 o. s. ř. a vyhláškou č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen„ AT“.
18. Odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. potvrdil, protože je ve výroku o věci samé i ve výroku o náhradě nákladů řízení věcné správný.
19. Žalovaná měla v odvolacím řízení plný úspěch a odvolací soud jí podle § 142 odst. 1, § 224 odst. 1 o. s. ř. přiznal náhradu nákladů potřebných k účelnému bránění práva, kterou podle AT vyčíslil takto: odměna advokáta 2x [částka] počítaná z tarifní hodnoty [částka] podle § 7, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. g), k) AT za úkony právní služby - písemné vyjádření k odvolání a účast na jednání odvolacího soudu, paušální náhrada hotových výdajů 2x [částka] podle § 13 odst. 1 a odst. 3, a dále podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. 21% daň z přidané hodnoty ze součtu odměny a paušální náhrady hotových výdajů ve výši [částka]; celkem [částka] Lhůta a místo byly stanoveny podle § 160 odst. 1, § 149 odst. 1 o. s. ř.
Proti tomuto rozhodnutí lze podat za podmínek uvedených v § 237 o. s. ř. dovolání ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím soudu prvního stupně.
Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat pouze dovolací soud.