pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. 61C 102/2019-148,

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovaným, aby žalobcům společně a nerozdílně zaplatili částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od [datum] do zaplacení (výrok I.) a na náhradě nákladů řízení [částka] (výrok II.).

2. Žalobci žalobu odůvodnili tím, že měli zájem koupit rodinný dům, a proto reagovali na inzerát žalovaných, kteří chtěli nemovitosti prodat jako pozemky s rozestavěnou stavbou s tím, že žalobci nemovitosti takto koupí, zaplatí za ně kupní cenu [částka], na to vstoupí do příslušného stavebního řízení namísto žalovaných a rozestavěnou stavbu již jako stavebníci dokončí a požádají o schválení dokončené stavby do užívání. V prosinci [rok] došlo ke zběžné fyzické prohlídce nemovitostí ze strany žalobců a žalobci souhlasili, že si nemovitost koupí za podmínky, že nemovitosti budou v právním i technickém bezvadném stavu, o čemž byli žalovanými ubezpečeni. Podmínky, za kterých se strany zavázaly uzavřít na nemovitosti budoucí kupní smlouvu, byly dohodnuty v dohodě o složení blokovacího depozita uzavřené [datum] s tím, že budoucí kupní smlouvu strany uzavřou nejpozději do [datum]. Dodatkem [číslo] ze dne [datum] byl termín k uzavření budoucí kupní smlouvě prodloužen do [datum]. Na základě dohody o složení blokovacího depozita poskytli žalobci žalovaným zálohu [částka]. Žalovaní v článku 1.3 dohody poskytli žalobcům písemné záruky o tom, že rozestavěná stavba je realizována na základě stavebního povolení ze dne [datum] na základě řádné projektové dokumentace, je realizována kvalifikovanými osobami, kvalifikovaným způsobem, v souladu s veškerými právními předpisy. Teprve po uzavření dohody obdrželi žalobci od žalovaných přes výzvy stavebně právní dokumentaci k rozestavěné stavbě, konkrétně rozhodnutí o umístění stavby a stavební povolení, datované dnem [datum], ze kterého zjistili, že novostavba není prováděna v souladu s vydaným rozhodnutím, ale že mezi obsahem rozhodnutí o povolení stavby a skutečným provedením novostavby jsou zásadní rozdíly. Následně žalovaným předali písemnou zprávu Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] o zjištěných vadách. Žalovaní nezpochybnili zjištění žalobců o reálném stavu stavby, avšak dopisem ze dne [datum] odmítli skutečnost, že se jedná o jakékoliv vady stavby a porušení dohody ze strany žalovaných. Stranami byla dohodnuta schůzka v sídle právního zástupce žalovaných za účasti všech stran a právních zástupců na [datum] od 15:00 hodin za účelem najít řešení k odstranění vad stavby tak, aby bylo možno uzavřít kupní smlouvu v duchu uzavřené dohody. Na tuto schůzku se žalovaní bez omluvy nedostavili, a jak se později ukázalo, již [datum] ráno odeslali žalobcům poštou dopis datovaný dnem [datum] a nazvaný jako odstoupení od dohody o složení blokovacího depozita ze dne [datum], ve kterém žalobcům sdělili, že ani v poslední den neuzavřeli kupní smlouvu, jak bylo dohodnuto, čímž dohodu porušili ve smyslu článku 4.3 dohody. Současně žalovaní odmítli s odkazem na článek 4.3 dohody vrátit žalobcům uhrazenou zálohu [částka] a započetli ji jako smluvní pokutu, přičemž část zálohy ve výši [částka] uloženou do té doby advokátní úschově si nechali s poukazem na své údajné odstoupení od schovatele vyplatit. Žalobci se na schůzku dne [datum] dostavili, avšak nikdo s nimi o ničem nejednal, bylo jim ze strany právního zástupce žalovaných osobně předáno údajné odstoupení žalovaných od dohody. Když se ukázalo, že o řešení vad stavby nemají žalovaní zájem, předali žalobci na schůzce osobně právnímu zástupci žalovaných své vlastní odstoupení od dohody o složení blokovacího depozita ze dne [datum], a to s ohledem na článek 4.4 dohody. Účelové odstoupení od dohody ze strany žalovaných žalobci odmítli v dopise ze dne [datum] a opětovně vyzvali žalované k řádnému vrácení inkasované zálohy nejpozději do pátku [datum]. Prodlení žalovaných s vrácením neoprávněně inkasované zálohy nastalo [datum]. Odstoupení od dohody ze strany žalovaných je neoprávněné a zcela irelevantní, neboť žalobci zjevně dohodu neporušili. Nelze jim vytýkat, že odmítli koupit bez dalšího věc s vadami, které na věci způsobili vědomě žalovaní a které žalovaní před žalobci zatajili. Odstoupení od dohody ze strany žalovaných bylo podle žalobců v kolizi nejen s dohodou ale i § 6 o. z., neboť porušilo povinnost jednat poctivě a žalovaní se pokusili těžit ze svého protiprávního jednání.

3. Žalovaní navrhli zamítnutí žaloby. Na svoji obranu uvedli, že se se žalobci dohodli, že po převodu vlastnického práva k nemovitostem na žalobce budou veškerá řízení se stavebním úřadem řešit dále žalovaní, a to na základě plné moci, aby došlo k přidělení čísla popisného, což garantovali nejpozději do [datum] s tím, že pokud k přidělení čísla popisného nedojde, vrátí žalobcům 100 % zaplacené kupní ceny. Žalovaní tedy předpokládali řádné dokončení stavby rodinného domu dle schválené dokumentace. Dále vyjádřili nesouhlas s tvrzením žalobců, že by trvali na urychleném uzavření smluv a že v prosinci došlo ke zběžné fyzické prohlídce nemovitostí. Podle žalovaných se o zběžnou prohlídku nejednalo, neboť žalobci, kteří měli klíče od nemovitosti, navštěvovali nemovitosti pravidelně se svými inženýry a architekty, se kterými průběžně posuzovali technické provedení stavby a řešili možnosti umístění dvojgaráže na pozemku, přičemž opakovaně komunikovali s projektantem žalovaných a se stavbyvedoucím a s ohledem na rozestavěnost stavby sami navrhli a požadovali změny stavby tak, aby vyhovovala jejich představám. Zdůraznili dále, že žalobci si byli vědomi a souhlasili s tím, že při žádosti o přidělení čísla popisného se bude postupovat tzv. změnou stavby před dokončením, neboli dodatečným stavebním povolením, přičemž po nich požadovali dokončení stavby včetně všech požadovaných změn. Dále uvedli, že mezi stranami bylo jednáno o uzavření smlouvy o dílo, ve které se žalovaní zavázali k dokončení stavby a v připravené kupní smlouvě dokonce poskytli žalobcům pětiletou záruku na veškeré vady stavby. Podle žalovaných se nejednalo o podstatné odchylky nebo vady stavby, které by odůvodňovaly nezkolaudování stavby. V průběhu února 2019 žalobci žalovaným začali účelově vytýkat údajné nedostatky stavby, byť některé tyto nedostatky - změny sami iniciovali a trvali na nich. V této souvislosti vyjádřili přesvědčení, že tím chtěli žalobci dosáhnout snížení kupní ceny nebo odkladu uzavření kupní smlouvy. Podle názoru žalovaných písemná zpráva Ing. [jméno] [příjmení] nemá žádnou relevantní váhu, neboť se nejedná o soudního znalce a obsahuje nepravdivá tvrzení. Vzhledem k agresivnímu chování žalobců v průběhu února 2019 se žalovaní nechtěli schůzky účastnit osobně a vyvolávat napjaté situace, a proto pověřili advokátku JUDr. [jméno] [příjmení], aby se schůzky zúčastnila. Ta se jednání osobně účastnila, omluvila je a předložila žalobcům k podpisu připravenou kupní smlouvu, která již byla ze strany žalovaných podepsaná s ověřenými podpisy. Taktéž jimi byla zmocněna k jednání o případných změnách smluvní dokumentace. Žalobci však na jednání razantně odmítli připravenou a podepsanou kupní smlouvu podepsat a jakkoliv o ní jednat. I na tento případ byla jejich právní zástupkyně připravena a předložila žalobcům odstoupení od smlouvy, jelikož bylo zřejmé a nepochybné, že žalobci kupní smlouvu ve sjednané lhůtě nepodepíší. Otázka, kdy bylo jejich odstoupení odesláno poštou, byla podle jejich názoru nerozhodná, jelikož úkon je účinný doručením, přičemž své právo na odstoupení od smlouvy dovodili z článku 4.3 dohody o složení blokovacího depozita, jelikož k neuzavření kupní smlouvy došlo vinou žalobců. Tím jim také vzniklo právo na úhradu smluvní pokuty ve výši [částka] a byli oprávněni ji započíst na složenou zálohu. Částku [částka] jim vyplatil z úschovy schovatel, neboť sám dospěl k závěru, že byly naplněny podmínky pro vyplacení. Následné odstoupení od smlouvy ze strany žalobců pokládali za ryze účelové.

4. Žalovaní při jednání soudu prvního stupně dne [datum] vznesli kompenzační námitku ve výši [částka] z důvodu, že mají vůči žalobcům pohledávku k započtení, která vyplývá z nároku na náhradu škody, jež jim způsobili žalobci tím, že si objednali spoustu klientských změn, které žalovaní provedli v období od [datum] do [datum]. Mělo se jednat o posunutí příčky, novou příčku v prvním podlaží, demontáž a montáž vinylu na podlaze, vybourání příčky, výstavbu nové příčky, výmalbu, SOK příčky, nové dveře, nové zárubně, kování, úpravu elektrorozvodů, nový rozvod datových kabelů, přípomocné a manipulační práce, okno v nové ložnici, vybourání zdiva a nosné zabudování nového překladu, zakoupení okna, instalaci parapetu, instalaci okna, usazení, okna odbornou firmou, opravu fasády, venkovní parapet a pronájem lešení, vícenáklady na úpravu koupelen. Žalobci dále požadovali nadstandardní vybavení koupelen, dlažba, obklady, sanita, stavební a elektro přípravu kuchyně, jakož i rozvod elektřiny. K prokázání výše náhrady škody navrhli, aby soud ustanovil znalce za účelem vypracování znaleckého posudku z oboru stavebnictví.

5. Po provedeném dokazování na základě jednotlivých skutkových zjištění podrobně popsaných v odůvodnění napadeného rozsudku, se kterými se odvolací soud ztotožnil a pro stručnost na ně odkazuje, soud prvního stupně vzal v daném případě za prokázaný tento skutkový stav:

Účastníci spolu dne [datum] uzavřeli dohodu o složení blokovacího depozita, podle které žalobci uhradili blokovací depozitum ve výši [částka], a to částku [částka] přímo na účet žalovaných a částku [částka] do advokátní úschovy advokáta JUDr. [jméno] [příjmení], právního zástupce žalovaných. Podle uvedené dohody mělo dojít k uzavření kupní smlouvy na sporné nemovitosti nejpozději do konce doby trvání dohody, tedy do [datum]. Žalobci se zavázali zakoupit rozestavěnou nemovitost ve vlastnictví žalovaných, kteří prohlásili, že rozestavěná stavba je realizována na základě stavebního povolení ze dne [datum] na základě řádné projektové dokumentace a v souladu s ní. V článku 1.3 dohody bylo zakotveno oprávnění žalobců jako zájemců od dohody odstoupit v případě zjištění podstatných vad rozestavěné stavby, které by byly neodstranitelné a bránily tak budoucí kolaudaci stavby. Postup při odstoupení od smlouvy byl upraven v článku 4.2 dohody pro případ, že z důvodů na straně prodávajícího by nedošlo k podpisu kupní smlouvy nejpozději v poslední den trvání této dohody a zájemce by od této dohody odstoupil, vznikla by povinnost vrátit na požádání zpět zájemci složené blokovací depozitum nejpozději do pěti pracovních dnů od doručení písemné žádosti. V článku 4.3 bylo stanoveno, že v případě, že z důvodů, že by na straně zájemce nedošlo za uvedených podmínek k podpisu kupní smlouvy nejpozději v poslední den trvání dohody a prodávající by od dohody odstoupil, byl by zájemce povinen uhradit smluvní pokutu prodávajícímu, jejíž výše odpovídá výši blokovacího depozita. V článku 4.4 bylo stanoveno oprávnění zájemce od dohody písemně odstoupit v případech uvedených výslovně v textu dohody nebo v případě, že by se prokazatelně ukázalo nepravdivým některé z prohlášení prodávajícího uvedených v článku 1.3 dohody a v takovém případě rovněž by byli schovatel i prodávající povinni vrátit části blokovacího depozita, které by měli v držení podle této dohody, a to nejpozději do pěti pracovních dnů od doručení písemné žádosti zájemce prodávajícímu.

6. Dne [datum] při osobním jednání právní předala právní zástupkyně žalovaných žalobcům písemné odstoupení od dohody o složení blokovacího depozita ze strany žalovaných, které bylo odůvodněno tím, že k uzavření kupní smlouvy nedošlo z důvodů výlučně na straně žalobců jakožto zájemců, neboť kupní smlouvu ani v poslední den trvání dohody neuzavřeli.

7. Uvedené odstoupení od dohody soud prvního stupně posoudil jako neplatné, neboť důvodem pro neuzavření kupní smlouvy ze strany žalobců bylo zjištění podstatných vad rozestavěné stavby, které se v dané situaci jevily jako neodstranitelné a bránily tak budoucí kolaudaci stavby, ke které ostatně ani do rozhodnutí soudu nedošlo.

8. Následně žalobci odstoupili písemně od dohody o složení blokovacího depozita rovněž dne [datum], a to s odkazem na článek 4.4 dohody. Odstoupení předali právní zástupkyni žalovaných a zaslali je žalovaným elektronicky a rovněž doporučenou poštou.

9. Soud prvního stupně uzavřel, že podmínky pro odstoupení od smlouvy ze strany žalobců byly splněny, neboť rozestavěná stavba byla realizována v rozporu s projektovou dokumentací, na což žalobci upozorňovali žalované poté, co tuto tyto skutečnosti zjistili a byla rovněž osvědčena písemným vyjádřením odborně způsobilé osoby v oblasti projektové činnosti a provádění staveb Ing. [jméno] [příjmení], přičemž tento postup byl v dohodě o složení blokovacího depozita rovněž předpokládán.

10. K námitce žalovaných, že vynaložili určitou částku na změny stavby podle požadavků žalobců, soud prvního stupně odkázal na článek 1.4 dohody, ve kterém bylo sjednáno, že zájemce požaduje započít s úpravou dispozice domu ještě před podpisem kupní smlouvy, tyto úpravy bude písemně specifikovat, výše těchto úprav bude před započetím prací prodávajícím vyčíslena a zájemcem odsouhlasena. Podle názoru soudu prvního stupně z tvrzení žalovaných ohledně nákladů na tyto úpravy ale vyplynulo, že nebylo postupováno v souladu s uvedeným článkem dohody a že žádná písemná dohoda ohledně vyčíslení úprav a jeho odsouhlasení zájemci uzavřena nebyla.

11. Dále soud prvního stupně poukázal na ujednání v dohodě o složení blokovacího depozita v tom směru, že zájemce souhlasí s tím, že uhradí veškeré odsouhlasené náklady s úpravami spojené pouze za situace, kdy nedojde k podpisu kupní smlouvy, anebo smlouvy o dílo, z důvodu na straně zájemce. V tomto ohledu soud prvního stupně uvedl, že k podpisu kupní smlouvy nedošlo z důvodu na straně žalovaných, kteří nepravdivě prohlásili, že nemovitosti netrpí žádnými faktickými vadami, ačkoliv stavba byla prováděna v rozporu se schválenou projektovou dokumentací a se stavebním povolením a vykazuje takové vady, které jsou velmi těžko odstranitelné a brání budoucí kolaudaci stavby, že tedy k podpisu smlouvy nedošlo výlučně z důvodů na straně žalovaných, nikoli na straně žalobců, a že z uzavřené dohody povinnost žalobců uhradit náklady na úpravy stávajících dispozic domu nevyplývá.

12. Následně soud prvního stupně dospěl k závěru, že s ohledem na to, že žalobci platně odstoupili od dohody o složení blokovacího depozita, vznikl jim v souladu s článkem 4.4 dohody nárok na vrácení blokovací depozita ve výši [částka]. Podle soudu prvního stupně, vzhledem k tomu, že žalovaní si již nechali část blokovacího depozita ve výši [částka], která byla složena do advokátní úschovy JUDr. [příjmení], vyplatit schovatelem a je tedy tato část blokovacího depozita v držení žalovaných, mají žalovaní povinnost vrátit celou část blokovacího depozita. Námitku žalovaných o nedostatku jejich pasivní legitimace ohledně části blokovacího depozita ve výši [částka], která byla složena do advokátní úschovy, soud prvního stupně tudíž posoudil jako zcela zjevně nedůvodnou.

13. Soud prvního stupně současně uzavřel, že žalovaní se do prodlení s vrácením dlužné částky dostali po uplynutí lhůty k plnění stanovené v dohodě o složení blokovacího depozita v trvání pěti pracovních dnů od doručení písemné žádosti, která byla žalovaným doručena prostřednictvím jejich právní zástupkyně dne [datum], přičemž žalobci prodloužili tuto lhůtu k vrácení zálohy do pátku [datum]. Ode dne [datum] se tak žalovaní dostali s úhradou této částky do prodlení a vznikla jim povinnost zaplatit rovněž úrok za prodlení podle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

14. Kompenzační námitku žalovaných posoudil soud prvního stupně za nedůvodnou, respektive nezpůsobilou k započtení a nepřihlížel k ní. V této souvislosti s odkazem na § 1982 odst. 1 a § 1987 odst. 2 o. z., na rozsudky Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 28Cdo 5711/2017, a ze dne 9. 9. 2020, sp. zn. 31Cdo 684/2020, jakož i na odbornou literaturu uzavřel, že pohledávka vznesená žalovanými k započtení je nejistá, neboť je sporný její základ a rovněž její výše není zcela určitá, přičemž k jejímu zjištění má být teprve soudem ustanoven znalec a vypracován znalecký posudek. Současně vzal v úvahu, že námitka započtení byla vznesena na samém konci řízení a že je zřejmé, že dokazování ke skutečnostem, z nichž žalovaní dovozují svůj nárok na náhradu škody, by zcela jednoznačně řízení prodloužilo o nikoliv nevýznamnou dobu, za situace, kdy nárok žalobců je prokázán.

15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

16. Proti tomuto rozsudku podali žalovaní včasné odvolání, ve kterém především namítli, že žalobci vylíčený skutkový děj se nezakládá na pravdě, že průběh jednání žalobců s žalovanými a jimi pověřenými osobami byl zcela odlišný a že tvrzení žalobců o tom, že o změnách stavby oproti projektové dokumentaci nevěděli, je zcela liché, resp. nepravdivé. K tomu uvedli, že není pravdou, že by žalobci nebyli informováni o skutečném stavu věci a že už v prosinci 2018 se o žádnou zběžnou prohlídku nejednalo. Zopakovali pak svá tvrzení, že žalobci navštěvovali nemovitosti pravidelně se svými inženýry a architekty, se kterými posuzovali technické provedení stavby rodinného domu a že sami navrhovali a požadovali změny stavby podle jejich představ, přičemž opakovaně komunikovali s projektantem žalovaných [příjmení] [příjmení] a také se stavbyvedoucím [příjmení]. Zdůraznili, že žalobci byli již od prosince [rok] velmi detailně seznámeni s projektovou dokumentací i se samotnou rozestavěnou stavbou, přičemž souhlasili s tím, že při žádosti o přidělení čísla popisného se bude postupovat tzv. změnou stavby před dokončením neboli dodatečným stavebním povolením. Namítli dále, že mezi stranami bylo jednáno o uzavření smlouvy o dílo, ve které se žalovaní zavázali k dokončení stavby a v připravené kupní smlouvě dokonce poskytli žalobci pěti letou záruku na veškeré vady stavby. K tomu dodali, že v dobré víře provedli změny na stavbě, jež si žalobci sami vymysleli a že žalobci si nakonec rozmysleli uzavření kupní smlouvy, neboť si sehnali jinou a pro ně asi vhodnější či levnější stavbu. Námitky žalobců tudíž žalovaní považovali za čistě účelové a nepravdivé a jejich chování za nepoctivé a v rozporu s dobrými mravy. Namítli též, že svá tvrzení chtěli prokázat zejména výpověďmi přímých účastníků stavby Ing. [příjmení] a panem [příjmení], kteří také byli původně soudem prvního stupně předvoláni, avšak po přeobsazení senátu bylo již nařízeno pouze jediné jednání, při kterém byl jejich návrh na provedení důkazu zamítnut pro nadbytečnost. Touto náhlou a nečekanou změnou v dříve předjímaném procesním postupu byli žalovaní minimálně zaskočeni. Ohledně kompenzační námitky, kterou soud prvního stupně označil za obstrukční, namítli, že soud prvního stupně původně predikoval zcela jiný procesní postup ve věci, kdy se na prvním jednání s účastníky domlouval na tom, kteří svědci budou vyslechnuti, že k tomu dojde v několika jednacích dnech, a pokud by byl takový postup i dodržen, bylo by vznesení námitky nepochybně považováno za velmi včasné. Akcentovali, že samotná kompenzační námitka byla zcela jistě opodstatněná, a to jak v případě platného, tak i neplatného odstoupení od smlouvy. V této souvislosti poukázali na to, že žalobci si po dobu několika měsíců na stavbě diktovali nesčetné stavební změny a úpravy v celkové hodnotě přibližně [částka], přičemž žalovaní navrhovali standardní ocenění stavebních změn znaleckým posudkem, což nelze považovat za jakékoliv neúměrné prodlužování věci. V postupu soudu prvního stupně tak podle žalovaných lze spatřovat zjevnou a neekonomickou nadbytečnost, zatěžování účastníků i soudu dalším sporem. Ohledně námitky nedostatku jejich pasivní legitimace poukazovali na znění dohody s tím, že žalobci byli oprávněni a současně povinni požádat o uvolnění částky [částka] schovatele JUDr. [jméno] [příjmení] a pokud by tento částku v jejich prospěch neuvolnil, bylo na místě uplatnit nárok vůči němu. Žalobci však tento smluvní postup nedodrželi a uplatnili nárok rovnou vůči žalovaným. V tomto ohledu namítli, že soud prvního stupně tak zjevně„ měřil stranám dvojím metrem“, když na jedné straně formalisticky odkazoval a trval na přesném dodržení smlouvy, zatímco na straně druhé na sjednanou smlouvu rezignoval a její textaci zcela pominul. Navrhli tedy, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil, resp. v části [částka] změnil tak, že se žaloba zamítá a v druhé části [částka] věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

17. Žalobci navrhli potvrzení napadeného rozsudku s odkazem na jeho správné skutkové a věcné závěry. K odvolání uvedli, že obrana žalovaných byla zjevně mimo objektivní zjištěnou a prokázanou realitu, přičemž pouze vyjádřili svůj nesouhlas se vším, ovšem pouze rétoricky, bez jakékoli objektivně podložené argumentace. K navrženým svědkům žalovanými žalobci uvedli, že projektant stavby Ing. [příjmení] ani údajný vedoucí stavby žalovaných pan [příjmení] zjevně nebyli osobami, které by kdy s nimi přišly do relevantního styku. Ke kompenzační námitce uvedli, že mířila mimo reálný stav věci, neboť bylo zřejmé, že ji sice formálně vyslovili, ale opomněli jakkoli prokázat, jak výši svého požadavku, tak jeho důvod. K tomu dodali, že příkladné vyjmenování toho, co všechno si žalobci údajně objednali, nebylo důkazem o ničem, a že postup stran při eventuálním vyžádaných změnách na rozestavěné stavbě upravovala jasně písemná dohoda o složení blokovacího depozita ze dne [datum], přičemž bylo prokázáno, že se strany jednak na žádných změnách nedohodly a že došlo k oprávněnému odstoupení od dohody žalobci z důvodů jejího porušení žalovanými. K námitce o nedostatku pasivní legitimace žalovaných zdůraznili, že podle dohody [částka] složili ve prospěch žalovaných do advokátní úschovy advokáta a že bylo dále nepochybné, že si žalovaní od advokáta po svém údajném odstoupení od dohody o složení blokovacího depozita tuto částku pro sebe vyzvedli. Akcentovali rovněž, že složenou zálohu měli dle dohody vracet žalobcům žalovaní. Podle žalobců požadavek žalovaných, aby žalovali o vydání [částka] advokáta JUDr. [jméno] [příjmení] a ohledně zbylých [částka], aby soud prvního stupně připustil kompenzační námitku údajné tvrzené škody, byl tudíž ve světle prokázaných skutečností poněkud kuriózní.

18. Odvolací soud ve smyslu § 212 a § 212a odst. 1 a 5 ve spojení s 214 odst. 1 o. s. ř. přezkoumal napadený rozsudek. S ohledem na odvolací námitky žalovaných odvolací soud ve smyslu § 213 odst. 2 o. s. ř. pouze zopakoval důkaz e-mailovou korespondencí mezi 2. žalovaným a JUDr. [jméno] [příjmení].

19. V této souvislosti byl soudem prvního stupně zjištěný skutkový stav doplněn o tyto prokázané skutečnosti:

Dne [datum] ve 14:46 hodin JUDr. [jméno] [příjmení] sdělil 2. žalovanému, že obdržel od protistrany připomínkovou smlouvu, resp. dohodu, a že protistrana požaduje, aby byl kvalifikovaným způsobem popsán stav rozestavěnosti stavby a že požadují předložení projektové dokumentace a oceněný výkaz výměr, aby bylo jasné, co„ na stavbě už je a v jaké kvalitě“, přičemž se jej dotázal, zda je schopen vše zajistit (e-mail JUDr. [jméno] [příjmení] určený 2. žalovanému ze dne [datum]).

Na shora uvedený dotaz 2. žalovaný [příjmení] [jméno] [příjmení] odpověděl téhož dne v 15:16 hodin, kdy mu sdělil, že (1) to musí být rezervační smlouva, nikoli jakákoliv smlouva nebo dohoda o smlouvě budoucí; (2) ze stavebního povolení je zřejmé, že se stavební dokumentace předložila k výstavbě, a že ji nyní nebudou dokládat, že bude doložena až s kupní smlouvou, přičemž výkaz výměr žádný nebyl a nebudou jej dělat s tím, že„ (K) upují nemovitost tak, jak ji viděli a mohli si ji prohlédnout”; (3) respektují, že peníze budou uvolňovány až po zápisu, ale že to bude navázáno na stejný termín jako nastěhování do nemovitosti, že„ (Z) jednodušeně řečeno, nenastěhují se dříve, než bude zaplaceno”; (4) záruku“ drží” pouze dle zákona - nic navíc a že na„ nově dělané věci bude zákonná záruka“; (5) vyčíslovat CMSS nyní neumí přesně, bude tedy pouze orientačně„ 1,2M Kč“ (e-mail 2. žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne [datum]).

20. Na základě takto doplněného skutkového stavu, s přihlédnutím ke skutečnostem prokázaným již v rámci dokazování v řízení před soudem prvního stupně, které byly uvedeny v odůvodnění napadeného rozsudku, a na které odvolací soud pro stručnost odkazuje, odvolací soud plně souhlasil se skutkovými a právními závěry soudu prvního stupně, který své rozhodnutí náležitě odůvodnil a řádně se vypořádal všemi námitkami žalovaných, respektive jejich obranou. Podle názoru odvolacího soudu nebylo třeba ve věci vyslýchat žalovanými navržené svědky, neboť pro věc rozhodné skutečnosti byly dostatečně jasně prokázány.

21. V poměrech projednávané věci bylo relevantní, že žalobci ještě před skončením lhůty pro uzavření kupní smlouvy (§ 605 o. z.) stanovené v dohodě o složení blokovacího depozita ze dne [datum] ve znění dodatku [číslo] tedy do konce dne [datum] (§ 601 a § 602 o. z.), řádně a důvodně odstoupili od dohody podle jejího článku 4. 4, neboť bylo prokázáno, že rozestavěná stavba nebyla realizována v souladu s projektovou dokumentací. Závěry soudu prvního stupně o platném odstoupení od dohody ze strany žalobců a že k neuzavření kupní smlouvy došlo výlučně z důvodů na straně žalovaných tak byly správné.

22. Současně odvolací soud souhlasil se závěrem soudu prvního stupně o nedostatku podmínek pro odstoupení od dohody na straně žalovaných. K tomu odvolací soud dodává, že odstoupení žalovaných od dohody ze dne [datum] zdůvodněné neuzavřením kupní smlouvy ze strany žalobců, které jejich právní zástupkyně předala žalobcům na odpolední schůzce dne [datum], bylo ryze účelové. O účelovosti tohoto odstoupení svědčí to, že žalovaní zaslali totožné odstoupení žalobcům již ráno dne [datum] v 8:12 hodin, a to aniž by znali výsledky odpolední schůzky. Tvrzení, že jejich právní zástupkyně byla na schůzce též zmocněna k jednání o případných změnách smluvní dokumentace, tudíž vyznívá nevěrohodně.

23. V daném případě tak bylo lze posoudit jednání žalovaných, a to s přihlédnutím k jejich prokázané neochotě předat žalobcům stavební dokumentaci, jako nepoctivé (§ 6 o. z.) a zneužívající práva (§ 8 o. z.), a proto příčící se dobrým mravům, tedy neplatné podle § 580 odst. 1 o. z.

24. Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně uzavřel, že platným odstoupením žalobců od dohody o složení blokovacího depozita ze dne [datum], vznikl žalobcům v souladu s článkem 4.4 dohody nárok na vrácení blokovací depozita ve výši [částka], a že tak v daném případě na straně žalovaných došlo ve smyslu § 2991 o. z. k bezdůvodnému obohacení na úkor obou žalobců a že oběma žalovaným vznikla povinnost je vydat, a to včetně důvodně požadovaného příslušenství.

25. Stejně jako soud prvního stupně odvolací soud posoudil nedůvodnou námitku žalovaných o nedostatku jejich pasivní věcné legitimace ohledně částky [částka], neboť žalobci byli ve smluvním vztahu se žalovanými, nikoli s advokátem JUDr. [jméno] [příjmení].

26. Odvolací soud též plně souhlasil se závěrem soudu prvního stupně, že žalovanými vznesená kompenzační námitka je nejistá a že byla vznesena až na konci řízení před soudem prvního stupně. Námitka žalovaných, že soud prvního stupně původně predikoval zcela jiný procesní postup ve věci a pokud by byl takový postup i dodržen, bylo by vznesení námitky nepochybně považováno za velmi včasné, nemůže obstát, neboť žalovaným nebránilo nic v tom, aby tuto námitku vznesli již v rámci jejich vyjádření k žalobě.

27. Ze shora uvedených důvodů odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný podle § 219 o. s. ř., a to včetně výroku o náhradě nákladů řízení, ve kterém nebylo shledáno pochybení, potvrdil.

28. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a 2 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobci měli v odvolacím řízení plný úspěch a vznikli jim náklady řízení za jejich právní zastoupení. Advokátovi žalobců náležela odměna ve výši [částka] za dva úkony právní služby po [částka], a to za písemné vyjádření ze dne [datum] k odvolání žalovaných a za účast na jednání odvolacího soudu dne [datum] podle § 7 bod 6. ve spojení s § 12 odst. 4 a § 11 odst. 1 písm. g) a k) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právního tarifu (advokátní tarif), dále jen„ AT“. Právnímu zástupci žalobců dále náležely dva režijní paušály ve výši [částka] podle § 13 odst. 4 AT, celkem [částka]. Celkové náklady řízení žalobců za jejich zastoupení v odvolacím řízení činily [částka], respektive po připočtení 21% sazby daně z přidané hodnoty ve výši [částka] činily [částka].