pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. 31C 158/2019-240,

18. Proti tomuto rozsudku se odvolala žalovaná. V odvolání zejména namítla, že žalobce neprokázal jím vykonané práce na projektu Migrace, neboť pracovní výkaz neobsahuje konkrétní činnosti jím provedené, když obsahuje pouze heslovité názvy činností a číselné vyjádření počtu hodin údajně žalobcem odpracovaných. Podle žalované žalobce neprokázal, ve kterých dnech vykonal jaké konkrétní činnosti a kolik času tyto činnosti trvaly, přičemž z provedených důkazů nevyplynuly žádné skutečnosti, že žalobce provedl nějaké činnosti, které by jí nevyfakturoval, a které by jí nebyly zaplaceny. Namítla dále, že důkazy, o které soud prvního stupně opřel své závěry, neprokazují údajná plnění [částka] hodin, které se žalobce snažil vyfakturovat. Zdůraznila dále, že žalobce neprokázal, že se nejednalo o činnosti provedené nad paušál a že byly již vyfakturovány a jí řádně zaplaceny nad rámec paušálů, což potvrdila svědkyně [jméno] [příjmení], která uvedla, že žalobce fakturoval za své služby měsíčně a do svých faktur zahrnoval i veškeré služby poskytnuté v daném kalendářním měsíci, tedy i ty nad paušál. K tomu dodala, že jiná praxe mezi nimi ani jinými jejími spolupracovníky neexistovala. Podle žalované e-mailová korespondence neprokázala, že by řešením projektu Migrace byla formálně pověřena společnost [právnická osoba] a že fakticky na projektu pracoval žalobce. Uvedl též, že žalobce v e-mailové korespondenci projekt Migrace několikrát zmínil, ovšem dle jejího názoru tím neprokázal, že na projektu strávil 272 hodin víceprací. Namítla také, že nebylo prokázáno, že by žalobci udělila pokyny ohledně projektu Migrace, žalobce sice byl určitým způsobem na projektu Migrace účasten, ale nikoli pro ni. Její pokyny týkající se migrace e-mailových schránek žalobce neplnil řádně, čemuž dodala, že nadto bylo fakturováno již v rámci faktur, které byly žalobci zaplaceny. Akcentovala pak, že samotný projekt Migrace se týkal migrace systému společnosti [právnická osoba], a [příjmení] & [právnická osoba], a nikoliv jí a že žalobce neprokázal, že pracovní výkaz byl schválen [jméno] [příjmení]. Podle žalované výpověď svědka [jméno] [příjmení] byla nepravdivá a účelová, když jeho tvrzení vyvrátil svědek [jméno] [příjmení] i svědek [příjmení] [jméno] [příjmení], neboť [jméno] [příjmení] jako jednatel schvaloval pouze faktury a nikoliv pracovní výkazy spolupracovníků. K tomu dále uvedla, že pokud částka na žalobcově faktuře odpovídala smluvené výši, byla jí ve lhůtě splatnosti zaplacena. Ohledně čtyřstránkového pracovního výkazu předloženého žalobcem namítla, že razítko znějící na firmu [právnická osoba] a údajná parafa [jméno] [příjmení] se nacházejí pouze na prvních dvou stranách pracovního výkazu, na kterých jsou uvedeny údajné činnosti od [datum] do [datum], přičemž parafa ani razítko se nenacházejí na třetí čtvrté straně pracovního výkazu, na kterých jsou uvedeny údajné činnosti od [datum] do [datum]. Poukázala pak na to, že dne [datum] došlo ke změně obchodní firmy žalované z [právnická osoba] na [příjmení] & Partner a partner [právnická osoba], a že v té době pořídila razítka s novou obchodní firmou, přičemž razítko [právnická osoba] mohl mít žalobce historicky k dispozici, a razítko [příjmení] & [právnická osoba], bylo jen na jejím sekretariátu a žalobce je k dispozici neměl, nemohl si orazítkovat pracovní výkaz tímto razítkem. V tomto ohledu namítla, že nebylo prokázáno, že parafa [jméno] [příjmení] byla jeho pravou parafou, a že třetí a čtvrtá strana pracovního výkazu neobsahuje ani razítko ani parafu, přičemž bylo prokázáno, že [jméno] [příjmení] nebyl od června 2015 osobou pověřenou schvalováním faktur IT, kterou byla výhradně její jednatelka JUDr. [jméno] [příjmení], což bylo prokázáno e-mailem [jméno] [příjmení] ze dne [datum]. Zdůraznila pak, že svědek [jméno] [příjmení] popřel, že by pracovní výkazy podepsal a uvedl, že podepisoval pouze faktury. Podle jejího názoru nebylo prokázáno, že by u ní existovala obchodní zvyklost, na základě které by vícepráce na projektech byly fakturovány následně až po několika měsících po vykonání činnosti na projektu. Dodala, že žádný projekt„ Pětka“ se u ní nikdy nerealizoval. Z těchto důvodů navrhla, aby odvolací dovolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalobu zamítne a přízná jí náhradu nákladů řízení.

19. Žalobce navrhl potvrzení napadeného rozsudku. Opakoval svoji argumentaci k otázce prokázání vykonaných prací na projektu Migrace a trval na tom, že žalovaná v řízení neprokázala, že by parafy na výkazech práce nebyly tehdejšího jednatele [jméno] [příjmení]. Uvedl, že jeho účast na speciálním projektu Migrace byla prokázána s tím, že nástupnickou [právnická osoba] s. r. o. na základě projektu fúze sloučením se stala žalovaná, a proto jí projekt Migrace účtoval. Tvrzení, že projekt Migrace se týkal jiného subjektu, bylo podle něj novým tvrzením, které není podle § 205a o. s. ř. v odvolacím řízení přípustné. Dodal dále, že vzhledem k tomu, že projekt Migrace byl velmi specifickým, bylo zásadní, kolik bude stát, jak dlouho bude trvat, co bude jeho předmětem, a jaká jsou jeho rizika a jaké na něho budou náklady, a proto bylo obvyklé, že se časy strávené činností na specifickém projektu evidovaly zvlášť mimo běžné činnosti pracovní náplně žalobce. Podotkl také, že svědek [jméno] [příjmení] byl partnerem odpovědným za IT a tedy kompetentní k vyjádření se k projektu Migrace a potvrdil, že se jednalo o časově velmi náročný projekt, v rámci kterého se vyžadovalo evidování zvlášť nákladů, neboť na něm spolupracovali i externí dodavatelé. Zdůraznil také, že za svého působení ve [právnická osoba] s. r. o. se účastnil několika speciálních projektů, a to implementace systému Maconomy, projekt Pětka nebo nákupu diskového pole, a tyto projekty byly vždy účtovány mimo běžnou servisní činnost.

20. K žalobcovu vyjádření žalovaná namítla, že neprokázal jím vykonané práce na projektu Migrace, že argumentoval pracovním výkazem, z něhož mělo vyplývat, že práce týkající se projektu Migrace provedl, ale nedoložil soudu prvního stupně konkrétní výstupy prokazující odvedenou práci na tomto projektu. Zopakovala, že pracovní výkaz neobsahoval konkrétní činnosti žalobcem provedené s tím, že heslovité názvy činností a číselné vyjádření počtu hodin žalobcem údajně odpracovaných nemohou prokázat plnění v rozsahu 272 hodin, které se snažil fakturovat. Podle žalované není pravdou, že by výkazy práce byly parafovány [jméno] [příjmení], přičemž třetí a čtvrtá strana nebyly potvrzeny vůbec, přičemž důkazní břemeno nese žalobce. Připustila drobnou žalobcovu účast na projektu Migrace pro ni, mělo se však jednat pouze o spojení e-mailových schránek poradců [právnická osoba] s koncovkou [webová adresa] s novými e-mailovými schránkami těchto poradců, které obsahovaly koncovku [webová adresa], což ani žalobce zcela nesplnil a jím navržená řešení nefungovala. Vzhledem k tomu, že žalobce neprokázal, že [jméno] [příjmení] opatřil pracovní výkaz parafami, pak podle žalované nebylo prokázáno, že schválil rozsah vykázaných prací k projektu Migrace. Pravost pracovního výkazu pak zpochybnila skutečnost, že je neobvyklé, že první a druhá strana byla opatřena razítkem a třetí čtvrtá strana neobsahovala ani razítko ani parafu. Znovu také poukázala na roční zpoždění vystavení faktury od údajně poskytnutého plnění. Výpověď svědka [jméno] [příjmení] zpochybnila jako nepravdivou a účelovou ve vztahu k tvrzené praxi schvalování faktur a pracovních výkazů s tím, že u ní neprobíhal projekt Pětka ani projekt Maconomy a že žalobce to ani neprokázal.

21. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek i řízení mu předcházející v odvolacím jednání (§ 212, § 212a odst. 1,5, § 214 odst. 1 o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

22. Soud prvního stupně provedl dokazování v nezbytném rozsahu, kdy v intencích zrušovacího usnesení odvolacího soudu doplnil dokazování, náležitě pak zjistil skutkový stav a vzhledem k tomu, že své rozhodnutí podrobně odůvodnil, že lze na jeho odůvodnění odkázat.

23. Podle § 566 odst. 1 obch. zák. mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost s uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Je-li zařízení záležitosti předmětem podnikatelské činnosti mandatáře, má se za to, že úplata bude smluvená

24. Podle § 567 obch. zák. mandatář je povinen postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí (odst. 1). Činnost, k níž se mandatář zavázal, je povinen uskutečňovat podle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy, které mandatář zná nebo musí znát. Mandatář je povinen oznámit mandantovi všechny okolnosti, které zjistil při zařizování záležitosti a jež mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta (odst. 2). Od pokynů mandanta se může mandatář odchýlit, jen je-li to naléhavě nezbytné v zájmu mandanta a mandatář nemůže včas obdržet jeho souhlas. Ani v těchto případech se však mandatář nesmí od pokynů odchýlit, jestliže je to zakázáno smlouvou nebo mandantem (odst. 3).

25. Podle § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti (odst. 1). Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů (odst. 2).

26. Podle § 2438 o. z. příkazce poskytne příkazníkovi odměnu, byla-li ujednána nebo je-li obvyklá, vzhledem k příkazcovu podnikání (odst. 1). Příkazce poskytne odměnu, i když výsledek nenastal, ledaže byl nezdar způsoben tím, že příkazník porušil své povinnosti. To platí i v případě, že splnění příkazu zmařila náhoda, ke které příkazník nedal podnět (odst. 2).

27. V poměrech projednávané věci bylo relevantní, že mezi účastníky byla smlouva uzavřena za účinnosti obchodního zákoníku, účinného do 31. 12. 2013, a nárok na zaplacení žalované částky (práce v květnu, červnu a říjnu [rok]) žalobci vznikl za účinnosti občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014.

28. Odvolací soud v tomto případě vzal za rozhodné následující skutečnosti. Žalobce požadoval zaplacení žalované částky za svoji práci na projektu Migrace nad rámec měsíční paušální odměny v měsících květnu, červnu a říjnu [rok] a na tuto částku vystavil žalované dne [datum] fakturu. Mezi účastníky nedošlo k dohodě o úhradě za tyto práce, a proto žalobce vystavil fakturu až po ukončení smluvního vztahu. Projekt Migrace probíhal v době, kdy žalobce byl ve smluvním vztahu s žalovanou na základě smlouvy o provádění servisu počítačové sítě ze dne [datum], včetně přílohy [číslo] k této smlouvě. Podle smlouvy bylo postupováno až do listopadu 2016, kdy byla ukončena výpovědí ze strany žalované. Smlouva založila platný závazkový vztah, byla stanovena paušální částka měsíční odměny a při přesáhnutí rozsahu prací žalobce mohl účtovat odměnu hodinovou sazbou.

29. Soud prvního stupně správně ohledně posouzení platnosti smlouvy odkázal na § 566 odst. 1, § 567 a § 571 odst. 2 obch. zák. Nejednalo se o smlouvu rámcovou, jak tvrdila žalovaná, která by předpokládala uzavírání dalších realizačních smluv, ať už písemně či ústně nebo konkludentně. K ničemu takovému po celou dobu trvání smluvního vztahu nedocházelo, což potvrdila rovněž svědkyně [jméno] [příjmení], která smlouvu za [právnická osoba] s. r. o. s žalobcem uzavírala v postavení jednatelky společnosti a následně byla rovněž jednatelkou žalované společnosti.

30. Žalovaná v průběhu řízení zpochybňovala, že by žalobce na projektu Migrace vůbec pracoval a že by mu proto v souvislosti s tím vznikl nárok na jakoukoliv odměnu. V průběhu řízení žalovaná ohledně tohoto tvrzení měnila svá stanoviska, ve vyjádření ze dne [datum] uvedla, že z titulu práce žalobce na projektu Migrace nabídla žalobci kompenzaci ve výši [částka], což on nepřijal. V řízení před odvolacím soudem dne [datum] žalovaná navrhla, že žalobci zaplatí [částka] na vyrovnání obou nároků, což žalobce rovněž nepřijal. Při ústním jednání před soudem prvního stupně dne [datum] žalovaná uvedla, že žalobci nabízela 50 % z žalované částky s tím, že si každý ponese náklady řízení, s čímž žalobce také nesouhlasil. Podle odvolacího soudu není zřejmé, jaký by byl důvod nabízet žalobci takovýto kompromis za situace, kdy žalovaná trvala na tom, že žalobce se na projektu Migrace nepodílel, což vypověděl na závěr řízení svědek [příjmení] [jméno] [příjmení], podle kterého v roce [rok] žalobce spolupracoval pouze na prvním projektu [příjmení] [příjmení] & [právnická osoba] a [příjmení] [jméno] [příjmení]. Uvedené tvrzení však odvolací soud posoudil jako nové, ke kterému podle § 205a o. s. ř. nelze přihlížet. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] dále vypověděl, že žalobce práci bojkotoval, neboť měl zdrojové kódy, které nechtěl vydat. Postup žalované se odvolacímu soudu jeví jako nekonzistentní a spíše napovídající tomu, že verze, kterou uvádí žalobce, za podpory dalších ve věci slyšených svědků, tedy že na projektu Migrace spolupracoval ve značném rozsahu a že za tuto práci měl dostat odměnu, byla pravdivá a že žalovaná si toho byla vědoma. Žalobcovo tvrzení žalobce týkající se rozsahu jeho prací na projektu Migrace, které přesahovaly práce nad rámec měsíčního paušálu sjednaného ve smlouvě, vykonávaných i o víkendech, bylo potvrzeno svědkem [jméno] [příjmení], který byl opakovaně slyšen před soudem prvního stupně, a který vypověděl, že nejen žalobce, ale i ostatní zaměstnanci, si časy strávené na tomto projektu evidovali, neboť se jednalo o práce navíc, za které měla být zaplacena odměna. Práci na projektu Migrace ze strany žalobce potvrdila také svědkyně [jméno] [příjmení], svědek [jméno] [příjmení] a svědek [jméno] [příjmení], který mimo jiné vypověděl, že pracoval u žalované v IT podpoře do ledna [rok], žalobce byl vedoucím pracovníkem [právnická osoba] a dělal na projektu Migrace, dostával pokyny i od něho, byli v kontaktu ještě v roce 2017 a svědek se na žalobce obracel v jakoukoliv dobu a nikdy nebyl odmítnut. Uvedenou skutečnost potvrdila výpověď svědka [jméno] [příjmení], který zcela jednoznačně vypověděl, že práce na projektu Migrace musela být nutně vykonávána i o víkendech a nemohla být vykonávána, s ohledem na její charakter, v normální pracovní době.

31. Žalobce předložil k důkazu pracovní výkazy za květen, červen a říjen [rok], v nichž 3. a 4. sloupec vykazovaných hodin se týká projektu Migrace. Bylo prokázáno, že tyto pracovní výkazy byly parafovány a tím odsouhlasen rozsah prací [jméno] [příjmení], který v té době byl jednatelem žalované (k výmazu jeho pozice v obchodním rejstříku došlo dne [datum]). [jméno] [příjmení] byl slyšen před soudem prvního stupně jako svědek před zrušovacím rozhodnutím odvolacího soudu a vypověděl, že funkci jednatele žalované vykonával do druhé poloviny roku [rok]. Ohledně výkazů za rok [rok] (4 listy) uvedl, že se nejednalo o podpis, ale parafu a výslovně vypověděl, že„ nemůže potvrdit, zda to je jeho parafa“. K tomu byl opakovaně slyšen svědek [jméno] [příjmení], který byl informován o tom, že žalobce si čas strávený na projektu Migrace evidoval, neboť šlo o práci navíc, za kterou měla být vyplacena odměna a rozsah času mohli schvalovat jednatelé [příjmení] a [příjmení]. Svědek [jméno] [příjmení] byl informován o tom, že výkazy práce žalobce za květen, červen a říjen [rok] schválil [jméno] [příjmení] a viděl, že žalobce vypracované výkazy k [jméno] [příjmení] nesl a poté po návratu viděl, že je má jednatelem podepsané, přímo u podpisu nebyl. Po nahlédnutí do pracovních výkazů s parafou svědek [jméno] [příjmení] výslovně vypověděl, že tímto způsobem [jméno] [příjmení] schvaloval i odborné činnosti, podle nichž se pak fakturovalo klientům. Svědek [jméno] [příjmení] si byl jist, že se jednalo o parafu [jméno] [příjmení], nevěděl, zda [jméno] [příjmení] parafoval či podepisoval faktury, ale vždy podepisoval výkazy.

32. Ohledně výpovědi svědka [jméno] [příjmení], odvolací soud dospěl k závěru, že z jeho výpovědi nebylo lze učinit jednoznačný závěr, že se na pracovních výkazech nejednalo o jeho parafu, neboť ve své výpovědi to výslovně rozhodně nevyloučil. V kontextu s výpovědí svědka [jméno] [příjmení] pak odvolací soud vzal za prokázané, že jednatel žalované [jméno] [příjmení] žalobci schválil rozsah hodin, které odpracoval na projektu Migrace v květnu, červnu a říjnu [rok]. Na výkazech za květen a červen je připojeno rovněž razítko [právnická osoba], které nebylo připojeno na výkazu za říjen [rok], neboť v té době se již mělo používat jiné razítko. Tvrzení žalované, že žalobce měl z minulosti k dispozici razítko [právnická osoba], a to použil, bylo novým tvrzením žalované a odvolací soud ve smyslu § 205a o. s. ř. k němu proto nepřihlédl. Skutečnost, že na posledním listu výkazů za část hodin v říjnu [rok] není parafa, je vysvětlena tím, že výkaz za říjen obsahuje 2 listy a parafována byla první strana. Žalobce vystavil fakturu za tyto práce s odstupem, neboť mezi účastníky probíhalo jednání o odměně, které bylo neúspěšné.

33. Podle názoru odvolacího soud ze shora uvedeného nebylo lze učinit závěr, že by žalobce neměl nárok na zaplacení prací, které na projektu Migrace odvedl, a které žalovaná nejdříve zpochybňovala, posléze určitý rozsah prací připustila, dokonce nabízela zaplacení poloviny požadované částky, aby na úplný závěr soudního řízení svědek žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] zcela zpochybnil žalobcovu práci a jakýkoliv jeho nárok na odměnu. Takový postup činí žalovanou zcela nevěrohodnou. Žalovaná rovněž zpochybňovala svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], protože s [jméno] [příjmení] vedla spor před rozhodcem a s [jméno] [příjmení] pak vedla soudní spor. Uvedené dle odvolacího soudu svědčí o konfrontačním postupu žalované, ale bez dalšího nečiní svědky nedůvěryhodnými.

34. Odvolací soud tedy uzavřel, že žalobce svůj nárok na zaplacení žalované částky vůči žalované uplatnil důvodně ve smyslu § 566 odst. 1 obch. zák. a § 2438 o. z., neboť bylo prokázáno, že žalované poskytl plnění ve formě práce na projektu Migrace, přičemž rozsah prací mu k tomu kompetentní osoba potvrdila a odsouhlasila a žalovaná mu za odvedenou práci odmítla zaplatit.

35. Ze shora uvedených důvodů odvolací soud napadený rozsudek, včetně správného výroku o nákladech řízení, jako věcně správný potvrdil (§ 219 o. s. ř.).

36. Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn § 224 odst. 1 o. s. ř. a § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce byl v této fázi řízení procesně úspěšný a vznikly mu náklady za 2 úkony právní služby po [částka], a to za vyjádření k odvolání a účast na soudním jednání (§ 7 bod 6., § 11 odst. 1 písm. d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen„ AT“), za dva režijní paušály po [částka] podle § 13 odst. 4 AT a za 21 % DPH ve výši [částka] podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. Celkové náklady představují částku [částka].

Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání do dvou měsíců od jeho doručení u soudu prvního stupně k Nejvyššímu soudu České republiky, za podmínek § 237 o. s. ř. O přípustnosti dovolání rozhodne dovolací soud.