pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. 31C 125/2020-53,

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka], spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 8,05 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 8,05 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 8,5 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 8,5 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

2. Rozhodl takto o žalobě, kterou se žalobkyně (původně [právnická osoba], následně dne [datum] vstoupila podle § 107a o. s. ř. do řízení na její místo [právnická osoba]) domáhala zaplacení částky žalované částky s tvrzením, že původní žalobkyně byla vedoucím společníkem společnosti bez právní subjektivity s názvem„ Společnost GG + VZH - [ulice] [obec]“. Společnost prováděla pro žalovanou dílo nazvané„ Opatření vedoucí k nápravě starých ekologických zátěží vzniklých před privatizací ve spol. [ulice] [obec], nástupnická, a.s. - Skládka sodné strusky - I. etapa dokončení sanace“ spočívající v sanaci skládky sodné strusky v rozsahu podle projektové dokumentace zpracované [právnická osoba], a.s. (dále jako„ dílo“). Po dobu realizace díla vystavovala společnost žalované faktury, část z těchto faktur žalovaná do dnešního dne neuhradila, resp. se je pokusila uhradit započtením oproti neexistujícímu nároku žalované na smluvní pokutu. Žalovaná jako objednatel, a společníci žalobkyně a [právnická osoba] zdroje [právnická osoba], [IČO], jako zhotovitel, uzavřeli dne [datum] realizační smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala provést dílo do 6 měsíců od zahájení prací a žalovaná se zavázala zaplatit cenu díla ve výši [částka] bez DPH; cena díla měla být hrazena formou měsíčních souhrnných faktur podle rozsahu řádně provedených prací. Dodatkem ze dne [datum] ([číslo]) byla změněna cena díla na částku [částka] bez DPH a také termín dokončení díla na termín nejpozději do [datum]. Dodatkem ze dne [datum] ([číslo] -S00569-02) byla opět změněna cena díla na částku [částka] bez DPH a dodatkem ze dne [datum] ([číslo] 03) pak na konečnou částku [částka] bez DPH. Společnost žalobkyně se rozhodla využít variantu uložení vytavené soli na skládku [právnická osoba] [příjmení] GmbH, neboť podle tehdy dostupných informací žádná skládka v České republice nebyla schopna tyto vytavené soli uložit. Za tím účelem muselo být zahájeno notifikační řízení, na jehož základě odbor odpadu Ministerstva životního prostředí povolí přepravu vytavených solí přes státní hranice. Notifikační řízení ovšem trvalo delší dobu a v důsledku průtahu notifikačního řízení, tj. v důsledku objektivních okolností zcela mimo kontrolu zhotovitele, nemohla žalobkyně provést dílo ve sjednaném termínu. Žalobkyně o průtahu notifikačního řízení informovala žalovanou dopisem ze dne [datum], v němž zároveň žalovanou požádala o prodloužení termínu dokončení díla, tuto žádost žalovaná dopisem ze dne [datum] odmítla s tím, že nebyly splněny podmínky pro prodloužení termínu dokončení díla. Následně dopisem ze dne [datum] vyzvala žalovaná žalobkyni k zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka] za období od [datum] do [datum]; tuto smluvní pokutu žalobkyně žalované uhradila. Dne [datum] bylo dílo řádně předáno žalované. Dopisem ze dne [datum] vyzvala žalovaná žalobkyni k zaplacení další smluvní pokuty ve výši [částka] za období od [datum] do [datum], tuto smluvní pokutu považovala žalobkyně za neoprávněnou a odmítala ji žalované uhradit. Na to reagovala žalovaná tím, že svůj domnělý nárok na úhradu druhé části smluvní pokuty započetla na pohledávky žalobkyně na zaplacení částí ceny díla a provedla započtení tak, že dne [datum] započetla žalovaná část druhé části smluvní pokuty vůči pohledávce žalobkyně na vyplacení zádržného ve výši [částka], dne [datum] započetla žalovaná část druhé části smluvní pokuty vůči pohledávce žalobkyně na zaplacení části ceny díla, uplatněné fakturou [číslo] ze dne [datum], znějící na částku [částka], dne [datum] započetla žalovaná část druhé části smluvní pokuty vůči pohledávce žalobkyně na zaplacení části ceny díla, uplatněné fakturou [číslo] ze dne [datum], znějící na částku [částka], a to jen co do výše [částka] a zbývající část fakturované částky tvořilo zádržné, dne [datum] započetla žalovaná část druhé části smluvní pokuty vůči pohledávce žalobkyně na zaplacení části ceny díla, uplatněné fakturou [číslo] ze dne [datum], znějící na částku [částka], a to jen co do výše [částka], zbývající část fakturované částky tvořilo zádržné, dne [datum] započetla žalovaná část druhé části smluvní pokuty vůči pohledávce žalobkyně na zaplacení části ceny díla, uplatněné fakturou [číslo] ze dne [datum], znějící na částku [částka], a to jen co do výše [částka] a zbývající část fakturované částky tvořilo zádržné. Tímto způsobem tedy žalovaná započetla svůj domnělý nárok na úhradu druhé části smluvní pokuty vůči pohledávkám žalobkyně na zaplacení částí ceny díla v celkové výši [částka] a zbývající část druhé části smluvní pokuty včetně úroku z prodlení ve výši [částka] nakonec žalobkyně uhradila dne [datum], což žalovaná potvrdila ve svém dopisu ze dne [datum]. Ve smlouvě bylo sjednáno právo žalované zadržet z každé faktury částku ve výši 10 % z fakturované ceny díla, žalovaná tímto postupem zadržela částku ve výši [částka] a zádržné mělo být vyplaceno do [datum]. Nárok žalobkyně na výplatu zádržného stvrdila žalovaná v oznámení o započtení ze dne [datum], a to včetně jeho výše a splatnosti. Žalovaná zádržné nevyplatila a neuhradila žalobkyni vystavené faktury na cenu díla. Žalovaná nárok žalobkyně neuznala, vznesla námitku promlčení a navrhla zamítnutí žaloby. Bránila se tvrzením, že důvodem prodlení s dokončením předmětu smlouvy byly průtahy v notifikačním řízení vedeném Ministerstvem životního prostředí, naplňovalo definici vyšší moci, uvedenou ve smlouvě, a žalobkyně nedodržela lhůtu stanovenou v čl. XX. odst. [číslo] k oznámení okolnosti vyšší moci žalované. K započtení smluvní pokuty proti zádržnému došlo ke dni [datum], kdy nastala splatnost zádržného i smluvní pokuty, řízení bylo zahájeno žalobou dne [datum], tudíž žalobní nárok je promlčen. Notifikačního řízení trvalo řízení necelých 5 měsíců, jeho průběh byl ovlivněn tím, že žalobkyně nedodala kompletní doklady a byla vyzývána k jejich doplnění, ovšem ve smlouvě je jednoznačně stanovena povinnost smluvních stran oznámit druhé straně neprodleně, nejpozději však do pěti dnů existenci okolnosti vyšší moci, a to ve všech případech, ve kterých by smluvní strana díky okolnosti vyšší moci nemohla dostát svým smluvním závazkům a usilovala by tak od jejich osvobození (tedy např. osvobození od splnění termínu plnění předmětu smlouvy dle bodu [číslo] smlouvy) a žalobkyně podmínky sjednané v ujednání o vyšší moci nesplnila, čímž porušila smlouvu a dostala se do prodlení s plněním jejího předmětu. Smluvní pokuta tak byla vůči žalobkyni uplatněna oprávněně. Za situace, kdy žalobkyně odmítla smluvní pokutu uhradit, započetla žalovaná smluvní pokutu oproti pohledávkám žalobkyně.

3. Soud prvního stupně provedl účastníky navržené důkazy, které označil v odůvodnění svého rozsudku, rovněž v odůvodnění také popsal skutková zjištění, která z nich dovodil. Vyložil, které skutečnosti vzal za prokázané a které nikoli, o které důkazy opřel svá skutková zjištění a jak věc posoudil po právní stránce. Odvolací soud na odůvodnění rozsudku odkazuje a na tomto místě skutkové a právní závěry jen stručně shrnuje. Žalovaná uzavřela dne [datum] s žalobkyní a [právnická osoba] zdroje [právnická osoba] realizační smlouvu [číslo] o dílo na poskytování služeb při sanaci ekologických škod -„ Opatření vedoucí k nápravě starých ekologických zátěží vzniklých před privatizací ve spol. [právnická osoba] - Skládka sodné strusky - I. etapa dokončení sanace“. Dne [datum] byl uzavřen dodatek [číslo] k realizační smlouvě, kterým byla změněna cena díla tak, že její nová výše byla [částka] bez DPH, a byl změněn termín dokončení díla tak, že zhotovitel provede dílo nejpozději do [datum]. Dne [datum] byl uzavřen dodatek [číslo] k realizační smlouvě, ve kterém byla opět změněna cena díla, tak že její nová výše činila [částka] bez DPH, dne [datum] byl uzavřen dodatek [číslo], v němž byla změněna cena díla tak, že její nová výše činí [částka] bez DPH. V průběhu trvání realizační smlouvy došlo k prodlení s plněním předmětu smlouvy (díla), přičemž žalovaná uplatnila na tomto základě v souladu s realizační smlouvou smluvní pokutu za prodlení. Důvodem prodlení bylo notifikační řízení, kdy z důvodu požadavku Ministerstva životního prostředí bylo nutné posoudit, zda odstranění vytavených solí je v souladu s plánem odpadového hospodářství České republiky. Dne [datum] bylo dílo řádně předáno žalované; o předání a převzetí díla byl pořízen protokol. Smluvní pokuta byla nejprve uplatněna za období od [datum] do [datum] ve výši [částka], kterou žalobkyně dne [datum] uhradila, dne [datum] uplatnila žalovaná také smluvní pokutu za prodlení s dokončením díla za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] a úroky z prodlení z této částky ve výši [částka]. Součet těchto částek ([částka]) je předmětem žaloby. Uplatněnou smluvní pokutu včetně úroků z prodlení následně žalovaná částečně započetla proti pohledávce ze zádržného ve výši [částka], částečně proti fakturám zhotovitele a částečně zhotovitel dluh uhradil. Žalovaná tak započetla na úhradu druhé části smluvní pokuty vůči pohledávkám žalobkyně na zaplacení částí ceny díla celkem částku [částka]. Dne [datum] uhradila žalobkyně bezhotovostním převodem ve prospěch bankovního účtu žalované částku ve výši [částka]. Tato částka představovala úhradu zbývající části smluvní pokuty, včetně úroků z prodlení. Část této platby ve výši [částka] vrátila žalovaná žalobkyni jako přeplatek. Soud prvního stupně vzal za prokázané, že žalobkyně nedodržela lhůtu stanovenou v čl. XX. odst. [číslo] realizační smlouvy ohledně oznámení okolnosti vyšší moci žalované, což sama žalobkyně také uvedla v žalobě. Z dikce tohoto ustanovení realizační smlouvy vyplynula povinnost smluvních stran oznámit druhé straně neprodleně, nejpozději však do pěti dnů existenci okolnosti vyšší moci. Žalobkyně nesplnila tuto povinnost vyplývající z realizační smlouvy, neboť do pěti dnů neoznámila žalované existenci okolnosti vyšší moci (v tomto případě dle tvrzení žalobkyně průtahy v notifikačním řízení vedeném Ministerstvem životního prostředí), porušila tak povinnost ze smlouvy a dostala se do prodlení s plněním jejího předmětu. S ohledem na znění čl. 20 realizační smlouvy nedošlo k osvobození žalobkyně od smluvních závazků v důsledku vyšší moci a nedošlo k prodloužení plnění termínu plnění závazku ze smlouvy. Soud prvního stupně poznamenal, že tvrzení žalobkyně o průtazích v rámci notifikačního řízení nepodložila žalobkyně důkazy. Soud prvního stupně shledal oprávněným nárok žalované na zaplacení smluvní pokuty. Konstatoval, že právní úprava smluvní pokuty stojí na objektivním principu a právo na smluvní pokutu vzniká již porušením smluvené povinnosti bez ohledu na okolnosti a příčiny, které k porušení vedly, podmínkou vzniku pohledávky na smluvní pokutu není ani vznik škody, stejně tak nemají na vznik povinnosti uhradit smluvní pokutu vliv objektivní nepředvídatelné a nepřekonatelné překážky. Úprava je dispozitivní, takže strany mohou podmínit vznik povinnosti zaplatit smluvní pokutu zaviněním dlužníka či dalšími okolnostmi. V daném případě byla smluvní pokuta v rámci realizační smlouvy obsažena v čl. VIII., ve kterém nebyla sjednána odchylná úprava od zákona, která by stanovila, že ke vzniku povinnosti zaplatit smluvní pokutu je třeba zaviněné porušení povinností zhotovitele. Žalobkyně svým faktickým jednáním dluh uznala, když zaplatila dne [datum] smluvní pokutu za první období, přičemž za neoprávněnou považovala pouze smluvní pokutu za druhé období. Žalobkyně tak neučinila výslovné formální uznání, ale plnila část dluhu (zaplacení smluvní pokuty za první období a následně částečné zaplacení smluvní pokuty i za druhé období), proto soud prvního stupně dovodil, že tímto faktickým jednáním je spojena právní domněnka uznání dluhu. Na základě uvedených závěrů žalobu v plném rozsahu zamítl. Doplnil, že námitku promlčení vznesená žalovanou neshledal důvodnou. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznané náklady vyčíslil v odůvodnění rozsudku.

4. Proti tomuto podala žalobkyně odvolání, ve kterém vytýkala soudu prvního stupně, že dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním, jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci a řízení zatížil jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Měla za to, že a) soud prvního stupně nesprávně posoudil její tvrzení tak, že žalobkyně nedostatečně tvrdila a doložila, že notifikační řízení bylo zdlouhavé, b) zároveň v rozporu s ustanovením § 118a odst. 1 o. s. ř. ji soud prvního stupně nepoučil o svém názoru, že nevylíčila všechny rozhodné skutečnosti, čímž zatížil řízení procesní vadou, c) nesprávně posoudil její právo dovolávat se důsledků překážky vyšší moci, d) nevypořádal s jejím tvrzením, že částečné uhrazení domnělé smluvní pokuty nepředstavuje uznání oprávněnosti takto uplatněné smluvní pokuty a e) napadené rozhodnutí je nedostatečně odůvodněné. Z provedených důkazů je zjevné, že notifikační řízení bylo zdlouhavé, což ostatně v předávacím protokolu potvrdila též žalovaná a k vyjádření k žalobě pak, že trvalo 5 měsíců. Žalobkyně na § 71 odst. 3 správního řádu, z něhož vyplývá, že správní orgán má vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení, přičemž ve zvlášť složitých případech lze tuto lhůtu prodloužit o dalších 30 dnů; takto stanovenou lhůtu však notifikační řízení výrazně překročilo. Pokud tedy žalobkyně netvrdila a neprokázala, že notifikační řízení bylo průtahové, pak je namístě napadené rozhodnutí zrušit pro vady řízení. Z ustanovení § 118a o. s. ř. totiž zcela jasně vyplývá povinnost soudu poučit účastníka, jestliže soud zjistí, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo nenavrhl všechny potřebné důkazy, což soud prvního nikdy žalobkyni o neúplnosti jejích tvrzení a důkazů nepoučil. K námitce nesprávného právní posouzení dovolávat se překážky vyšší moci, žalobkyně uvedla, že soud prvního stupně nezdůvodnil, z jakého ustanovení realizační smlouvy nebo zákona vyvodil, že v důsledku nesplnění oznamovací povinnosti žalobkyně zaniklo právo dovolávat se důsledků nastalé překážky vyšší moci. Původní žalobkyně již v žalobě uvedla, že lhůta podle čl. XX. odst. [číslo] realizační smlouvy je pouze lhůtou pořádkovou a jí nedodržení nemá vliv na právo žalobkyně dovolávat se důsledků nastalé překážky vyšší. Opačný názor nelze vyvodit ze žádného ustanovení realizační smlouvy Délka notifikačního řízení tak představuje překážku vyšší moci, přičemž podle ustanovení realizační smlouvy byl o dobu trvání této překážky prodloužen termín dokončení díla, a to bez nutnosti tuto skutečnost jakkoli tuto skutečnost potvrdit smluvními stranami. Uplatnění smluvních pokut tak bylo neoprávněné, stejně jako bylo neoprávněné započtení pohledávek provedené žalovanou. Závěr, že žalobkyně částečným uhrazením smluvní pokuty uznala svůj dluh vůči žalované, soud prvního stupně řádně neodůvodnil. Žalobkyně zároveň doložila korespondencí se žalovanou, že jednoznačně již od počátku tvrzený nárok žalované na úhrady smluvní pokuty odmítala, avšak tímto tvrzením se soud prvního stupně nijak nezabýval a nesprávně bez dalšího konstatoval, že žalobkyně částečnou úhradou smluvní pokuty svůj dluh vůči žalované uznala. Žalobkyně proto považovala rozhodnutí soudu prvního stupně za nedostatečně odůvodněné, tudíž nepřezkoumatelné. Navrhla, aby odvolací soud změnou napadeného rozsudku vyhověl žalobě a žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

5. Žalobkyně se k odvolání podrobně vyjádřila, zdůraznila, že ze žaloby, ani z žádného jiného vyjádření žalobkyně není zřejmé, na základě jakých dokumentů, zkušeností či původních předpokladů žalobkyně označuje notifikační řízení jako průtahové, nedoložila soudu žádné rozhodnutí, které by deklarovalo nesprávný úřední postup spočívající v průtazích či nepřiměřené délce řízení (např. podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem), ani rozhodnutí, ve kterém by soud rozhodl o žalobě proti nečinnosti správního orgánu, popř. podanou stížnost. Na ústním jednání dne [datum] byla žalobkyně dotázána soudem prvního stupně, zda k doplnění svých tvrzení stran průtahového notifikačního řízení může předložit další listiny, žalobkyně však prostřednictvím svého zástupce uvedla, že žádné další důkazy ani listiny nedoplňuje. Zásadní pro posouzení existence smluvní pokuty je porušení povinnosti žalobkyně oznámit zásah vyšší moci ve lhůtě ujednané ve smlouvě, nikoli posouzení notifikačního řízení, či jeho označení za průtahové. V průběhu řízení žalobkyně opakovaně sama uznala, že nedodržela lhůtu stanovenou smlouvou pochyb, proto není pochyb, že uznala svoje pochybení a uznala nesplnění povinnosti vyplývající ze smlouvy. Soud prvního stupně proto vycházel ve svém rozhodnutí nejen z částečného uhrazení smluvní pokuty, ale také z faktického uznání porušení smluvní povinnosti ze strany žalobkyně. Žalovaná navrhla, aby napadený rozsudek byl jako věcně správný potvrzen.

6. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně postupem podle ust. § 212 a § 212a, § 214 odst. 1 o. s. ř., včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.

7. Vady řízení, k nimž odvolací soud u přípustného odvolání přihlíží z úřední povinnosti (§ 212a odst. 5 o. s. ř.), odvolací soud neshledal.

8. Rozsudek soudu prvního stupně má náležitosti předepsané občanským soudním řádem, soud prvního stupně stručně jasně vyložil, z jakých skutkových zjištění vyšel, podrobně vysvětlil, jak věc posoudil po právní stránce, odůvodnění rozsudku je přesvědčivé a jde o rozhodnutí přezkoumatelné. Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, neboť rozhodné skutečnosti byly zjištěny procesně správným způsobem a v dostatečném rozsahu. Odvolací námitky nemohou obstát.

9. Soud prvního stupně správně vyložil ustanovení § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, že smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu, i ustanovení § 2048 odst. 1 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

10. Odvolací námitka, že notifikační řízení bylo průtahové, neboť správní orgán výrazně překročil lhůtu stanovenou mu v § 71 odst. 3 správního řádu, a pokud soud prvního stupně v této souvislosti posoudil tvrzení žalobkyně jako nedostatečná, měl ji v souladu s § 118a odst. 1 o. s. ř. o tom poučit, je nepřípadná. Ve vztahu žalobkyně a žalované je bez vlivu skutečnost, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu správního orgánu (z nějž může nést odpovědnost stát ve smyslu zák. č. 82/1982/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem), ale rozhodující je, zda průtah v řízení oznámila žalobkyně žalované ve lhůtě, která byla stanovena v čl. XX. odst. [číslo] realizační smlouvy. Žalované lze přisvědčit shodně se soudem prvního stupně, že lhůta k oznámení existence vyšší moci není jen pořádkovou lhůtou, s jejímž nedodržením nejsou spojeny žádné sankce, naopak ze znění realizační smlouvy je nepochybné, že povinnost oznámit vznik okolnosti vyšší moci i samotná lhůta k tomuto oznámení jsou ve smlouvě koncipovány jako nutná podmínky pro aktivaci liberačního důvodu (od toho zvolené slovní spojení„ musí neprodleně“), a to z toho důvodu, že existence okolnosti vyšší moci má zásadní dopad na veškeré smluvní závazky a povinnosti smluvních stran upravených ve realizační smlouvě, stejně jako má zásadní význam na trvání smlouvy a smlouvu jako takovou. Soud prvního stupně tento závěr také dostatečně ve svém rozhodnutí odůvodnil. Námitka o nepřezkoumatelnosti tohoto závěru soudu prvního stupně proto neobstojí. V daném případě nedošlo k osvobození od smluvních závazků v důsledku vyšší moci a k prodloužení termínu plnění závazku podle bodu [číslo] realizační smlouvy. Za této situace, kdy žalované vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty, a tudíž i právo na započtení této pohledávky proti pohledávce žalobkyně na zaplacení ceny díla, je odvolací námitka, že částečné uhrazení smluvní pokuty nepředstavuje uznání oprávněnosti takto uplatněné smluvní pokuty, irelevantní.

11. Odvolací soud proto napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil podle § 219 o. s. ř., včetně správného výroku o nákladech řízení.

12. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v odvolacím řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř., za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., podle které účastníkovi řízení náleží částka [částka] za každý ze čtyř úkonů (vyjádření k odvolání, příprava a účast na jednání před odvolacím soudem dne [datum] a účast na jednání, při kterém byl vyhlášen rozsudek dne [datum]).