pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. 19C 87/2018-192,

1. Obvodní soud pro Prahu 2, dále soud prvního stupně, rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 19C 87/2018-192, uložil žalované, aby žalobkyni zaplatila [částka] s úrokem z prodlení 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení (výrok I.), co do úroku z prodlení z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] žalobní návrh zamítl (výrok II.), dále uložil žalované, aby zaplatila státu vynaložené náklady, jejichž výše bude uvedena v samostatném usnesení (výrok III.), a aby zaplatila žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] (výrok IV.).

2. Žalobkyně [příjmení] 1993 s.r.o., uplatnila nárok na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím na podkladě tvrzení, že je vlastníkem bytové jednotky [číslo] v budově [adresa] v katastrálním území Bubeneč, obec Praha, a že žalovaná nese odpovědnost za škodu, která na předmětné bytové jednotce vznikla, a kterou žalobkyně na podkladě odborných závěrů znalce [jméno] [příjmení], znalce z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace oceňování nemovitostí, vyčíslila na [částka]. Žalovaná v předmětném domě [adresa] prováděla rekonstrukci svých podkrovních prostor a v této souvislosti opakovaně došlo k zatečení dešťové vody (mimo jiné) do bytové jednotky žalobkyně. Žalobkyně žalovanou naposledy dopisem ze dne [datum] vyzvala k náhradě škody, leč marně, proto dne [datum] zahájila řízení u soudu.

3. Žalovaná potvrdila, že v domě vlastní bytové jednotky situované v podkroví a že v roce [rok] prováděla rekonstrukci těchto jednotek a rekonstrukci střechy, a to pomocí stavební firmy [jméno] [příjmení], [IČO], sídlem [adresa], a stavební firmy [jméno] [příjmení], IČO [číslo], sídlem [adresa]. V průběhu rekonstrukce došlo v květnu [rok] k protečení dešťové vody střešní krytinou do bytové jednotky žalobkyně a sousední bytové jednotky [číslo] nicméně stavební firma ihned provedla opravu těchto bytových jednotek. V červenci [rok] dokončila rekonstrukci střechy, aby se škodní událost neopakovala, a počátkem roku [rok] rekonstrukci podkroví dokončila. Dále na svoji obranu uvedla, že žalobkyní předložený znalecký posudek je nepřezkoumatelný a pro řešení sporu nepoužitelný, protože znalec neprovedl místní šetření, z posudku není zřejmý rozsah škod, k nimž údajně mělo dojít, není ani zřejmé, jak znalec dospěl k výpočtu nákladů na opravu. Dodala, že žalobkyně neuplatnila nárok na náhradu škody bezodkladně, ač by tak učinit měla, a že žalovaná není ve sporu pasivně legitimována, protože opravu neprováděla, opravu prováděly zmíněné stavební firmy. Navrhla, aby žaloba byla zamítnuta.

4. Soud prvního stupně v odůvodnění rozsudku stručně a jasně vyložil, které skutečnosti vzal za prokázané a které nikoliv, o která nesporná tvrzení účastnic a o které důkazy opřel svá skutková zjištění a jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil, jaký učinil závěr o skutkovém stavu a jak věc posoudil po právní stránce. Odvolací soud na odůvodnění rozsudku odkazuje a na tomto místě skutková zjištění a právní posouzení věci jen stručně shrnuje.

Žalovaná od roku 2015 prováděla rekonstrukci střechy a podkrovních prostor domu [adresa], [ulice a číslo], [obec a číslo], katastrální území Bubeneč. V průběhu této rekonstrukce došlo (mimo jiné) k poškození bytové jednotky [číslo] opakovaným zatékáním dešťové vody do této jednotky. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí o věci samé záviselo na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, vyšel soud prvního stupně především z důkazu znaleckým posudkem z oboru Ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí a oboru Stavebnictví, odvětví stavby obytné, se zvláštní specializací na poruchy střech, který vypracoval znalec [jméno] [příjmení] a znalce při jednání vyslechl. Rozsah poškození bytové jednotky popsal znalec ve znaleckém posudku [číslo] dodatku [číslo] tohoto posudku, a to na podkladě osobně provedeného místního šetření v lednu [rok] (popsal zjištěné závady způsobené zatékáním vody z prostoru střechy a podkroví do jednotky, tj. trvale poškozené dřevěné stropy, zničené omítky a malby, poškozené vlýskové podlahy). Na podkladě ocenění, provedeného konzultantem [jméno] [jméno], stavební údržba a rozpočtování, [IČO], sídlem [adresa], znalec stanovil výši nutných nákladů na opravu bytové jednotky na částku [částka]. Příčinu a rozsah škod shodně popsal i svědek [příjmení], který nakonec opravu v bytové jednotce nerealizoval, ale zamýšlenou opravu naceňoval a osobně v době vzniku škody stav bytové jednotky fotil. Soud prvního stupně dále dospěl k závěru, že žalovaná přes poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., neprokázala své obranné tvrzení, že předmětnou bytovou jednotku prostřednictvím stavební firmy opravila a vzniklé škody odstranila.

5. Soud prvního stupně právně věc posoudil podle zákona [číslo] občanský zákoník, dále jen„ o. z.“, aplikovaná ustanovení v odůvodnění rozsudku citoval a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Předně konstatoval, že žalovaná je ve sporu pasivně legitimována, neboť prováděla práce, jimiž způsobila žalobkyni škodu na její nemovité věci a je nerozhodné, že tyto práce prováděla prostřednictvím smluvních partnerů - stavebních firem [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Dále dospěl k závěru, že při provádění rekonstrukce střechy a podkroví v důsledku nesprávného postupu stavebních firem došlo k zatékání dešťové vody (mimo jiné) do bytové jednotky žalobkyně, že v příčinné souvislosti s tím vznikla žalobkyni škoda na její nemovité věci a náhrada této škody si vyžádá náklady, které znalec stanovil na [částka], tedy, že žalovaná je odpovědná za škodu, která žalobkyni vznikla a žaloba je co do důvodu i výše po právu. Žalovaná na podporu svého tvrzení, že škody na předmětné bytové jednotce byly menšího rozsahu, než tvrdí žalobkyně, a že škody odstranila a věc uvedla do předchozího bezvadného stavu, navrhla výslech svědka [jméno] [příjmení], přičemž soud prvního stupně podrobně vysvětlil, proč tento důkaz shledal nevěrohodným a z jakého důvodu se žalované tímto důkazem nepodařilo obranné tvrzení prokázat.

Soud prvního stupně uložil žalované, aby žalobkyni zaplatila částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, tedy od osmého dne počítaného od doručení předžalobní výzvy k plnění. Za dobu předcházející, tj. od [datum] do [datum], uplatněný nárok na zaplacení úroku z prodlení zamítl.

6. O náhradě nákladů řízení státu soud prvního stupně rozhodl podle § 148 odst. 1 o. s. ř. a uložil neúspěšné žalované povinnost zaplatit náklady řízení, které platil stát, tj. náklady na znalečné a tlumočné, s tím, že výši těchto nákladů stanoví v samostatném usnesení.

Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. soud prvního stupně uložil žalované také povinnost zaplatit náklady řízení, které žalobkyně účelně vynaložila na uplatnění práva a náhradu těchto nákladů vyčíslil na [částka].

7. Žalovaná napadla rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku o věci samé a ve výrocích o nákladech řízení (výroky I., III. a IV.) včasným a přípustným odvoláním. Namítla, že soud prvního stupně pochybil, když skutková zjištění opřel především o znalecký posudek znalce [jméno] [příjmení] a o jeho výslech. Podle žalované znalec posudek vyhotovil pouze z podkladů předaných mu žalobkyní, aniž by ověřoval, zda poskytnuté podklady odpovídají skutečnosti, dále posudek neměl náležitosti podle § 127a o. s. ř. a znalec je doplnil až v průběhu řízení. Z posudku a výslechu znalce vyplynuly zásadní nesrovnalosti, když znalec v bodu 6. POSOUZENÍ uvedl, že během rekonstrukčních prací v podkroví došlo k opakovanému zatékání do bytové jednotky [číslo] společných prostor domu, že rekonstrukce probíhala 2 roky a nebyla bezpečně zajištěna proti zatékání dešťových vod, přičemž takové skutečnosti znalec mohl tvrdit pouze na podkladě informací od žalobkyně. Dále namítla, že znalec uvedl, že pořídil podrobnou fotodokumentaci, ale ta nebyla předložena k posudku a jeho tvrzení o odkryté střeše kolidovalo s výpovědí svědka [příjmení], který vypověděl, že střecha byla v březnu 2016 hotová již zcela, a jeho tvrzení, že byt byl prázdný a neobyvatelný kolidovalo s vyúčtováním služeb pro bytovou jednotku [číslo]. Žalovaná vyjádřila přesvědčení, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní a navrhla, aby odvolací soud změnou odvoláním napadeného rozsudku žalobní návrh zamítl a přiznal jí náhradu nákladů řízení.

8. Po vyhlášení rozsudku soudu prvního stupně bylo usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], rozhodnuto o úpadku žalobkyně a na její majetek byl prohlášen konkurs. Insolvenční správce žalobkyně navrhl, aby v řízení bylo pokračováno, písemně se k odvolání žalované vyjádřil, skutková zjištění a právní posouzení soudu prvního stupně měl za zcela správné a navrhl, aby rozsudek soudu prvního stupně byl v odvoláním dotčených výrocích potvrzen.

9. Odvolací soud přezkoumal postupem podle § 212, § 212a, § 214 odst. 1 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.

10. Vady řízení, k nimž odvolací soud u přípustného odvolání přihlíží z úřední povinnosti (§ 212a odst. 5 o. s. ř.), odvolací soud v postupu soudu prvního stupně neshledal.

11. Odvolací soud z obsahu spisu zjistil, že znalecký posudek znalce [jméno] [příjmení], včetně dodatku [číslo] byl žalované v průběhu řízení včas doručen, soud prvního stupně při jednání znalce vyslechl a účastníci měli možnost klást znalci otázky, čehož žalovaná využila a znalec na všechny její otázky odpověděl. Po výslechu znalce a poučení soudu prvního stupně podle § 119a o. s. ř. žalovaná závěry posudku a výpověď znalce relevantně nezpochybnila, důkaz jiným znaleckým posudkem nepředložila, tudíž nebyl důvod, aby soud nechal znalecký posudek přezkoumat jiným znalcem. Podle stávající zákonné úpravy občanského soudního řízení je sporné řízení ovládáno zásadou projednací, která znamená přenesení odpovědnosti za výsledek řízení na samotné účastníky. Je tedy zásadně věcí účastníků řízení, aby uvedli skutková tvrzení a k prokázání těchto tvrzení, aby označili potřebné důkazy. Tvrdila-li žalovaná, že předmětnou bytovou jednotku žalobkyně poškozenou zatečením dešťové vody po škodní události opravila, pak bylo na ní, aby toto tvrzení prokázala, což se nestalo.

12. Podle § 127a věty první o. s. ř. jestliže znalecký posudek předložený účastníkem řízení má všechny zákonem požadované náležitosti a obsahuje doložku znalce o tom, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku, postupuje se při provádění tohoto důkazu stejně, jako by se jednalo o znalecký posudek vyžádaný soudem.

Nejvyšší soud v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 26Cdo 3928/2013 (rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na [webová adresa]), formuloval závěr, podle něhož splňuje-li znalecký posudek předložený účastníkem řízení předpoklady stanovené v § 127 odst. 2 a § 127a o. s. ř., pohlíží se na něj jako na znalecký posudek vyžádaný soudem.

13. Dlouhodobě ustálená soudní praxe zastává názor, že soud hodnotí důkaz znaleckým posudkem jako každý jiný důkaz (tj. podle ustanovení § 132 o. s. ř.), nicméně je tu při hodnocení tohoto důkazu oproti jiným důkazům určitý rozdíl, který je vyvolán některými zvláštnostmi tohoto důkazu. Při hodnocení důkazu znaleckým posudkem se soud musí zabývat tím, zda posudek znalce má všechny formální náležitosti, tedy zda závěry uvedené ve vlastním posudku jsou náležitě odůvodněny a zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda znalec vyčerpal úkol v rozsahu, jak mu byl zadán, zda přihlédl ke všem skutečnostem, s nimiž se měl vypořádat, zda jeho závěry jsou podloženy výsledky řízení a nejsou v rozporu s výsledky ostatních provedených důkazů. Nemůže však přezkoumávat věcnou správnost odborných znaleckých závěrů, neboť k tomu soudci nemají odborné znalosti nebo je nemají v takové míře, aby mohli toto přezkoumání zodpovědně učinit. To samozřejmě neznamená, že je soud vázán znaleckým posudkem a že jej musí bez dalšího převzít. Má-li pochybnost o věcné správnosti znaleckého posudku, popřípadě je-li znalecký posudek nejasný nebo neúplný, nemůže jej nahradit vlastním názorem, nýbrž musí znalce požádat, aby podal potřebná vysvětlení, zejména aby posudek doplnil nebo jinak odstranil jeho nedostatky, popřípadě aby vypracoval nový posudek; nebude-li tím pochybnost o věcné správnosti znaleckého posudku či jeho nejasnost nebo neúplnost odstraněna, soud za účelem přezkoumání znaleckého posudku ustanoví jiného znalce, popřípadě, jsou-li splněny podmínky uvedené v ustanovení § 127 odst. 3 o. s. ř., státní orgán, vědecký ústav, vysokou školu nebo instituci specializovanou na znaleckou činnost (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 26Cdo 3928/2013, či ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 21Cdo 2616/2013).

14. Posudek znalce [jméno] [příjmení] má všechny formální náležitosti, znalec vyšel z relevantních podkladů, které v nálezu označil, osobně provedl místní šetření v předmětném domě a bytové jednotce, tudíž podle názoru odvolacího soudu nemohla obstát námitka žalované, že vyšel pouze z podkladů, které mu poskytla žalobkyně. Nebylo na překážku, že znalec až v průběhu řízení doplnil doložku o tom, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku, ani to, že si přibral konzultanta, který vypracoval položkový rozpočet na provedení opravy poškozené bytové jednotky a na podkladě tohoto rozpočtu vyčíslil konečné ocenění v dodatku posudku. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že rekonstrukční práce na střeše a v podkroví domu [adresa] probíhaly asi dva roky, a že došlo k zatékání dešťové vody do bytových jednotek [číslo] [číslo] společných prostor domu, tudíž byla irelevantní námitka žalované, že znalec tyto informace, promítnuté do bodu 6. POSOUZENÍ, čerpal jen od žalobkyně. Fotodokumentaci znalec pořídil a k posudku kopie fotografií připojil, žalovaná nežádala, aby předložil originály fotografií, tudíž byly irelevantní její výhrady ke kvalitě či množství fotografií. Jestliže se žalovaná bránila tvrzením, že opravu předmětné bytové jednotky provedla, pak bylo na ní, aby tvrdila, jaké konkrétní práce a kdy za účelem opravy bytové jednotky provedla, a aby svá tvrzení prokázala, což neučinila, byť byla soudem prvního stupně vyzvána k doplnění tvrzení a označení důkazů podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. a byla poučena o následcích nesplnění výzvy. V projednávané věci bylo nerozhodné, zda v bytové jednotce, kterou znalec v den místního šetření viděl vystěhovanou a dovodil, že je neobývaná, byly tzv.„ přihlášeny“ nějaké osoby a s počtem osob bylo kalkulováno při vyčíslení nákladů na služby (vodné, stočné, apod.). Pro rozhodnutí nebylo významné ani zjišťování, zda poškozený byt byl užíván, neboť žalovaná v řízení netvrdila, že by k poškození bytu došlo jinak, než zatečením dešťové vody. Konec konců znalec přesvědčivě vysvětlil, že poškození, která v bytové jednotce shledal, vznikla právě a jedině zatečením dešťové vody.

15. Odvolací soud neshledal, že by nález a závěry posudku byly v rozporu s výpovědí znalce, vysvětlení znalce bylo úplné a srozumitelné, znalecký posudek je jasný a úplný, znalec při jednání své závěry dostatečně vysvětlil, přičemž žalované se v řízení nepodařilo nález a závěry znalce relevantně zpochybnit, tudíž nebylo a není třeba přezkoumat posudek jiným znalcem. Oponentní posudek žalovaná k důkazu nepředložila. Z popsaných důvodů odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně prokázaných posudkem a výslechem znalce [jméno] [příjmení].

16. Výsledek hodnocení důkazů soudem prvního stupně odpovídal postupu vyplývajícímu z § 132 o. s. ř. a skutková zjištění měla oporu v provedeném dokazování, které soud prvního stupně zaměřil na zjištění skutečností významných pro posouzení věci z hlediska hmotného práva.

17. Správné bylo i právní posouzení věci, neboť soud prvního stupně správně aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ustanovení tohoto zákona rovněž správně vyložil a ze skutkových zjištění vyvodil správné právní závěry.

18. Rozhodnutí soudu prvního stupně o náhradě nákladů řízení bylo v souladu s § 137, § 142 odst. 1 o. s. ř. a vyhláškou č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif).

19. Odvolací soud ze shora uvedených důvodů rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadených výrocích podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil.

20. Žalobce měl v odvolacím řízení plný úspěch, a proto mu odvolací soud podle § 142 odst. 1 a § 224 odst. 1 o. s. ř. přiznal náhradu nákladů potřebných k účelnému bránění práva, kterou podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen„ AT“, vyčíslil takto: odměna advokáta 2x [částka] počítaná z tarifní hodnoty [částka] podle § 7, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. g), k) AT za úkony právní služby - písemné vyjádření k odvolání a účast na jednání odvolacího soudu, paušální náhrada hotových výdajů 2x [částka] podle § 13 odst. 4 AT a dále podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ze součtu odměny a paušální náhrady hotových výdajů, tedy ve výši [částka]. Celkové náklady tak činily [částka] Lhůta a místo byly stanoveny podle § 160 odst. 1, § 149 odst. 1 o. s. ř.