Přeskočit na obsah
Městský soud v Praze 28 CO 184/2022-143 ECLI:CZ:MSPH:2022:28.Co.184.2022 .1 Usnesení

Rozhodnutí 28 CO 184/2022-143

Mgr. Michael Nippert · Rozhodnutí ze dne 21. 7. 2022

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v [anonymizováno] složeném z předsedy Mgr. Michaela Nipperta a soudců JUDr. Lucie Bičákové a Mgr. Štěpána Hnaníčka ve věci

žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci]

proti

žalovanému: [osobní údaje žalovaného]

o zaplacení [částka] s příslušenstvím

o žalobě žalovaného pro zmatečnost

k odvolání žalovaného proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],


I. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], se zrušují a řízení se zastavuje.

II. Po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena [anonymizována tři slova].

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému do tří dnů od právní moci usnesení na náhradě nákladů před soudy obou stupňů za původní řízení a za řízení o žalobě pro zmatečnost ve výši [částka].

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně zamítl žalobu pro zmatečnost proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (výrok I.) a žalovanému uložil, aby žalobkyni zaplatil na náhradě nákladů řízení [částka] (výrok II.).

2. Žalovaný podal dne [datum] u soudu prvního stupně žalobu pro zmatečnost proti shora uvedeným rozsudkům s odůvodněním, že bylo rozhodnuto ve věci, která nenáleží do pravomoci soudů, neboť věc patří do pravomoci [anonymizována tři slova] (dále jen„ [anonymizováno]“), protože mezi účastníky byla sjednána poštovní smlouva.

3. Žalobkyně navrhla zamítnutí žaloby s tím, že soudy obou stupňů se opakovaně k otázce své pravomoci vyjádřily, a není žádného důvodu na jejich závěru cokoliv měnit.

4. Soud prvního stupně uzavřel, že žaloba byla ve smyslu § 234 odst. 1 o. s. ř. podána včas a s odkazem na § 229 odst. 1 písm. a) o. s. ř. vzal za relevantní následující skutečnosti:

Obvodní soud pro Prahu 1 rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], žalovanému uložil, aby žalobkyni zaplatil částku [částka] s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení, když k námitce nedostatku pravomoci soudu poukázal na usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým bylo k odvolání žalobkyně změněno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jímž bylo řízení zastaveno a věc byla postoupena [anonymizováno], neboť odvolací soud uzavřel, že pravomoc soudu je dána, protože rozhodování sporů o náhradě škody z důvodu obecného porušení smluvní povinnosti nespadají do věcné působnosti [anonymizováno] a řídí se občanským zákoníkem. Městský soud v Praze jako soud odvolací pak svým rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], shora uvedený rozsudek soudu prvního stupně potvrdil, neboť dospěl k závěru, že žalobkyně u žalovaného reklamovala opožděné dodání poštovní zásilky, přičemž reklamace byla vyřízena kladně a žalobkyni byla vrácena zaplacená cena služby. Městský soud v Praze dále přihlédl k tomu, že [anonymizováno] následně vedl řízení o námitce proti vyřízení reklamace, ve kterém se zabýval nárokem žalobkyně na náhradu škody ve výši [částka] s příslušenstvím z důvodu porušení smluvní povinnosti žalovaného a že zastavil řízení pro nedodržení prekluzivní lhůty a vyslovil názor, že vztahy při poskytování poštovních služeb, které nejsou uvedeny v § 4 a § 15 zákona o poštovních službách, se řídí občanským zákoníkem a rozhodování o náhradě škody z důvodu obecného porušení smluvní povinnosti nespadá do výlučné pravomoci [anonymizováno] Městský soud v Praze s tímto názorem vyslovil souhlas s odůvodněním, že pro posouzení pravomoci soudu je rozhodující charakter právního vztahu, z něhož vyplývá uplatněný nárok, přičemž spory o náhradu škody jsou typickými spory ve věcech soukromého práva, ve kterých je obecně dána pravomoc soudu, není-li zákonem svěřena jinému orgánu a v souzené věci žalobkyně požaduje náhradu škody vůči žalovanému za pozdní doručení a v reklamačním řízení byla úspěšná. Podle Městského soudu v Praze škoda žalobkyni vznikla v souvislosti s chováním žalovaného, který včas zásilku nedoručil a žalobkyně tak musela zaplatit v souvislosti s uzavřenou smlouvou s Mgr. [titul] [jméno] [příjmení] fakturu na částku [částka], a proto posoudil nárok žalobkyně na náhradu škody za nárok podle občanského zákoníku.

5. Na základě shora uvedených zjištění soud prvního stupně dospěl k závěru, že žaloba pro zmatečnost není důvodná. Soud prvního stupně totiž v projednávané věci opětovně posoudil pravomoc soudu a shodně s již dříve vyjádřeným názorem Městského soudu v Praze uzavřel, že je dána, přičemž plně odkázal na zdůvodnění učiněné Městským soudem v Praze. V tomto ohledu pouze shrnul, že co se týče reklamace sjednané služby, žalobkyně byla v řízení u žalovaného úspěšná a byla jí vrácena plná částka za danou službu, avšak v souvislosti s porušením smluvní povinnosti žalovaného žalobkyni vznikla další škoda spočívající v povinnosti zaplacení služeb architektky, která by jí nevznikla, pokud by žalovaný řádně splnil svou povinnost a doručil zásilku včas. Soud prvního stupně tedy dospěl k závěru, že předmětná škoda vznikla v souvislosti s chováním žalovaného, který porušil svou smluvní povinnost, a že na tyto právní vztahy se použijí obecná ustanovení občanského zákoníku. Podle názoru soudu prvního stupně se nejedná o práva a povinnosti z poštovní smlouvy, které mají souvislost s reklamovanou poštovní službou, a o kterých rozhoduje [anonymizováno]. Soud prvního stupně uzavřel, že pokud není dána pravomoc jiného orgánu, je dána pravomoc projednat a rozhodnout věc soudu, a proto dle § 235e odst. 2 o. s. ř. žalobu pro zmatečnost zamítl.

6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 a § 235a odst. 2 o. s. ř.

7. Proti uvedenému usnesení podal žalovaný včas odvolání, ve kterém především zdůraznil, že mezi účastníky řízení byla uzavřena pouze poštovní služba a že porušil smluvní povinnost uvedenou v poštovní smlouvě. Podle žalovaného tedy jakákoliv škoda vzniklá pozdním doručením zásilky je zcela jednoznačně spojena s touto poštovní smlouvou, jiná smlouva mezi účastníky uzavřena nebyla a nemohla tak jím být porušena. Vyjádřil pak názor, že se zcela jednoznačně jedná o práva a povinnosti vycházející z poštovní služby, která mají souvislost s reklamovanou poštovní službou a že je tedy i odpovědnost za předmětnou škodu třeba odvozovat podle poštovní smlouvy a poštovního zákona, nikoliv podle občanského zákoníku. Podotkl dále, že v průběhu řízení poukázal i na konstantní judikaturu v této věci, která však nebyla soudy respektována, a to na usnesení [anonymizována dvě slova] zřízeného podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], na usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a na usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. Žalovaný má za to, že účelem úpravy obsažené v § 6a a 36a odst. 1 písm. e) zákona o poštovních službách je alternativní řešení sporů z poštovní smlouvy nebo ze zákona o poštovních službách u [anonymizováno], který disponuje odborným, na danou problematiku zaměřeným aparátem. Důvodem zvláštní úpravy a odnětí věci z obecné pravomoci soudů je zpravidla požadavek na jednodušší a rychlejší vyřízení věcí daného typu odborným orgánem, v daném případě [anonymizováno]. Závěrem žalovaný zdůraznil, že v poštovní smlouvě nebylo uvedeno, že by odpovídal za jiné škody, než je uvedeno v zákoně o poštovních službách a poštovních podmínkách, tudíž nemůže odpovídat za škodu dle občanského zákoníku. Navrhl proto, aby napadené usnesení bylo změněno tak, aby byly zrušeny jak rozsudek Městského soudu v Praze č. j. [číslo jednací] i rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 č. j. [číslo jednací].

8. Žalobkyně se k odvolání nevyjádřila.

9. Odvolací soud ve smyslu § 212 a § 212a odst. 1 a 5 ve spojení s § 214 odst. 1 o. s. ř. přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání bylo důvodné.

10. Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, v usnesení ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] (rozhodnutí je dostupné na [webová adresa]), uzavřel, že„ (J) e-li předmětem smlouvy poskytnutí poštovní služby, jedná se vždy o poštovní smlouvu (§ 5 odst. 1 zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách). Příslušný k rozhodnutí o právech a povinnostech vyplývajících z poštovní smlouvy, mají-li souvislost s reklamovanou poštovní službou, je [anonymizována tři slova], a to včetně návrhu na náhradu škody.“

11. Odvolací soud vzal v úvahu závěry uvedené ve shora uvedené usnesení [anonymizována dvě slova], znovu posoudil skutkový děj popsaný soudem prvního stupně v napadeném usnesení, o kterém ostatně nebylo ani sporu, a dospěl k závěru, že v poměrech projednávané věci má nárok žalobkyně na náhradu škody vůči žalovanému souvislost s reklamovanou poštovní službou. Nebýt totiž toho, že žalovaný porušil svoji smluvní povinnost z mezi účastníky uzavřené poštovní smlouvy tím, že opožděně doručil zásilku žalobkyně, žalobkyně by pak nemusela zaplatit Mgr. [titul] [jméno] [příjmení] částku [částka] Odvolací soud tudíž uzavřel, že příslušný k rozhodnutí o nároku žalobkyně na náhradu škody je [anonymizováno].

12. Z výše uvedených důvodů s přihlédnutím k tomu, že nebyly dány podmínky ani pro potvrzení, ani pro zrušení napadeného rozhodnutí, odvolací soud podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. napadené usnesení změnil tak, že podle § 235e odst. 2 ve spojení s § 229odst. 1 písm. a) o. s. ř. napadená rozhodnutí zrušil, řízení zastavil a rozhodl o postoupení věci [anonymizováno] jako pravomocnému orgánu.

13. O náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů bylo rozhodnuto ve smyslu § 224 odst. 1 ve spojení s § 235i odst. 2, § 142 odst. 1 (za řízení o žalobě pro zmatečnost) a § 146 odst. 2 věta první (za původní řízení) o. s. ř., neboť žalovaný měl plný úspěch v řízení o žalobě pro zmatečnost a žalobkyně zavinila, že původní řízení muselo být zastaveno, pokud podala žalobu u nepravomocného orgánu. V daném případě žalovanému vznikly následující náklady řízení.

14. V původním řízení žalovanému ve smyslu § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a), c), f) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. vznikly náklady řízení za písemné vyjádření k žalobě [datum], za účast na jednání soudu prvního stupně dne [datum], za odvolání proti rozsudku ze dne [datum] včetně jeho doplnění ze dne [datum] a za účasti na jednáních odvolacího soudu ve dnech [datum] a [datum], tedy celkem ve výši [částka]. Současně mu vznikly náklady za zaplacený soudní poplatek z odvolání ve výši [částka].

15. V řízení o žalobě pro zmatečnost žalovanému ve smyslu § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 písm. c), f) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. vznikly náklady řízení za žalobu pro zmatečnost, za účast na jednání soudu prvního stupně dne [datum], za odvolání proti usnesení ze dne [datum] a za účast na jednání odvolacího soudu dne [datum], tedy celkem ve výši [částka]. Současně mu vznikly náklady za zaplacené soudní poplatky ze žaloby ve výši [částka] a z odvolání ve výši [částka].

16. Celkové náklady řízení žalovaného za původní řízení a za řízení o žalobě pro zmatečnost činily [částka].

Proti tomuto usnesení lze podat za podmínek uvedených v § 237 o. s. ř. a násl. dovolání ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím soudu prvního stupně (§ 238a o. s. ř.).

Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat pouze dovolací soud (§ 239 o. s. ř.).