pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. 4C 80/2021-52,
JUDr. Ivana Hesová · Rozhodnutí ze dne 2. 3. 2022
Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Hesové a soudkyň JUDr. Věry Sýkorové a JUDr. Aleny Bílkové ve věci
manželky: [osobní údaje manželky]
a
manžela: [osobní údaje manžela]
zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení]
sídlem [adresa]
o rozvod manželství
k odvolání manžela proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 4C 80/2021-52,
I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně rozvedl manželství [příjmení] [jméno] [příjmení], rozené [příjmení], a Ing. [jméno] [příjmení], uzavřené dne [datum] před Obvodním úřadem v Praze 8, a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. Manželka se domáhala rozvodu manželství, z něhož se narodily 3 děti, a to dvojčata [jméno] a [jméno], narození dne [datum], a [jméno], narozená dne [datum]. Manželka uvedla, že u manžela se v posledních šesti letech projevovala duševní choroba, při níž měl velmi často záchvaty a manželku a děti vulgárně urážel, bil je, rozbíjel věci v domácnosti a vyhrožoval dalším násilím, přičemž musela vyhledat lékařské ošetření a v roce [rok] byl pro své chování policií vykázán ze společného obydlí. Poté bylo soudem vydáno předběžné opatření o zdržení se jeho vstupu do společného obydlí po dobu jednoho měsíce. Manžel nedodržel svůj slib navštěvovat psychosomatické centrum a dne [datum] byl opět vykázán ze společného obydlí a poté bylo vydáno opět předběžné opatření. Manžel se již do společné domácnosti nevrátil a manželé žijí odděleně. Manžel s rozvodem manželství souhlasil, v závěrečném návrhu však uvedl, že změnil názor a nesouhlasil s tvrzením manželky a příčinu rozvratu shledává v rozdílných povahách, názorech a zájmech. Popřel, že by trpěl duševní poruchou, manželka navštěvuje psychiatra a trpí prudkými změnami nálad. Útočila na něho slovně a vyvolávala konflikty a on se nechal vyprovokovat. Od posledního vykázání z bytu manželé bydlí odděleně, manžel připustil pouze dva excesy v jeho chování, a to v roce [rok] a v roce [rok].
2. Soud prvního stupně provedl dokazování a zjistil, že rozsudkem tamního soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo rozhodnuto o výchově nezletilých dětí účastníků pro dobu do i po rozvodu, a rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Z doložených listin dále soud zjistil, že od roku [rok] docházelo k násilnému jednání manžela vůči manželce, dne [datum] byl manžel Policií České republiky vykázán na dobu 10 dnů ze společného obydlí, podle informací OSPOD [obec a číslo] mělo k incidentům vůči dětem docházet opakovaně, a poté bylo rozhodnuto o vykázání manžela po dobu jednoho měsíce. Manželka s dětmi docházela na rodinnou terapii, manžel se účastnil pouze prvního setkání, a poté již nepřišel. Manželce byla způsobena rána na bradě od kovového předmětu malé váhy. K agresivnímu chování manžela docházelo i poté, k dalšímu incidentu došlo dne [datum] a dne [datum] byl manžel Policií České republiky vykázán na dobu 10 dnů ze společného obydlí a usnesením soudu ze dne [datum] mu byla uložena povinnost zdržet se vstupu do společného obydlí a setkávání se s manželkou a dětmi po dobu jednoho měsíce od vydání rozhodnutí.
3. Soud prvního stupně postupoval podle § 755 odst. 1, § 756 a § 758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník - dále jen o. z. a vyhověl návrhu manželky na rozvod manželství. Vyšel z prokázaných zjištění, že manžel se vůči manželce opakovaně dopouštěl násilného jednání, musela vyhledat lékařské ošetření a léčila se pro poruchy spánku částečně zapříčiněné konfliktním jednáním manžela. Od prosince [rok] spolu manželé nežijí a nehospodaří a manžel se odstěhoval. Manželství je rozvráceno, neplní svou funkci a ani jeden z manželů nechce manželské soužití obnovit, což vzhledem k násilnému chování manžela vůči manželce ani nelze očekávat. Manžel s rozvodem nesouhlasil, ale pouze proto, že nesouhlasil s tvrzeními manželky a příčinu rozvratu spatřoval v rozdílnosti povah a názorů na výchovu dětí, ale žádný vážný důvod pro zachování manželství neuvedl. Příčiny rozvratu manželství soud shledal v násilném jednání manžela vůči manželce. [příjmení] náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních - dále jen z. ř. s .
4. Proti tomuto rozsudku se odvolal manžel, který namítal, že s rozvodem manželství nesouhlasí a ne všechna tvrzení manželky jsou pravdivá. Popíral, že by trpěl duševní chorobou, žádná se u něho neprojevuje a nemá záchvaty, pouze se od manželky nechá vyprovokovat. Manželka zná jeho slabá místa a za roky soužití není ochotna ho neprovokovat verbálními útoky, a tak předcházet konfliktům. Manželka následně excesy řeší oznámením na policii. Manžel nepovažuje manželství ani nyní a ani dříve za formální, manželé se navštěvují a vychovávají své tři dospívající děti, jak podle rozsudku, tak na základě vlastní dohody. Nesouhlasil s tím, že by bylo prokázáno, že se dopouštěl násilného jednání vůči manželce a že by manželství bylo zcela evidentně rozvrácené a neplnilo svou funkci. Za 25 let soužití k násilnému jednání z jeho strany došlo jednou, možná 2x, a pokaždé došlo k policejnímu vykázání ze společného bydliště. V obou případech šlo o jeho neadekvátní reakci na verbální provokování manželky. [příjmení] současného nesouladu manželství je ve velké rozdílnosti povah a zájmů a také životních priorit a názorů na výchovu dětí a ve velmi rozdílné profesi manželů. Tyto odlišnosti dávají vzniknout verbálním konfliktům, které výjimečně skončily určitou mírou násilí, ale ze strany manželky šlo o psychické násilí. Jednání manžela na základě trestního oznámení manželky z letošního roku prošetřovala Policie České republiky a uzavřela, že se jedná o přestupek. Manželství není rozvráceno, ale v současnosti je v nesouladu, manželé sice spolu nebydlí, ale společně vychovávají tři děti, mají společné přátele a společný dům, o který se starají. Manželství funguje prokazatelně lépe za současných podmínek, manželé bydlí ve stejném městě a mohou se tak snadno společensky stýkat i pečovat o nezletilé děti. Z těchto důvodů manžel navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, anebo aby rozhodl, že manželství účastníků se nerozvádí.
5. Manželka navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako správného. Nadále je přesvědčena, že manžel trpí duševní chorobou, popisovala konflikty, při nichž po ní házel věci, vulgárně ji urážel a vyhrožoval rozbitím dalších věcí. Odmítl návštěvu psychiatra, k němuž manželka docházela kvůli problému se spaním a odmítl docházet s dětmi na rodinnou terapii k psychologovi Mgr. [příjmení]. Psychickými problémy trpí i bratr manžela, který je asi 10 let v invalidním důchodu z psychiatrických důvodů a dosud bydlí se svojí matkou, která se o něho stará. Otec manžela spáchal sebevraždu skokem z okna, když manželé čekali narození dvojčat. Manželka popírala, že by manžela provokovala k násilnému a vulgárnímu chování vůči ní a dětem. Zároveň popírala, že by se ze strany manžela jednalo o ojedinělé excesy z normálního chování. Vyhledala pomoc u odborníků a věc řešila na OSPOD [obec a číslo], i v centru, která pomáhají týraným ženám a dětem. Odhodlala se zavolat policii, která manžela vykázala, a to opakovaně, a nejednalo se v žádném případě o dva ojedinělé útoky s odstupem čtyř let, ale o dlouhodobé soustavné týrání. V opatrovnickém řízení soud uzavřel, že matka se v zájmu nezletilých snažila hledat cesty, jak zachovat rodinu, otec deklaroval svou snahu účasti na terapii, ale nikdy žádnou neabsolvoval. Manžel nespecifikoval, v čem má spočívat velká rozdílnost povah, zájmů a životních priorit. Za jednání manžela, které bylo hodnoceno jako přestupek, dostal pokutu [částka]. Skutečnost, že nebyl spáchán trestný čin nedokládá, že by se vůči manželce nedopouštěl fyzického a psychického násilí a není důvodem pro zachování manželství. Od [datum] manželé spolu nežijí a nevedou společnou domácnost. Manžel do domu od února do října 2021 jednou za 14 dní jezdil a odvážel si, co chtěl. Pokud s tím manželka nesouhlasila, vulgárně i fyzicky ji opět napadal, dělal v domě nepořádek a rozbíjel věci. [příjmení] podat trestní oznámení, které policie stále prověřuje. Manželé bydlí ve stejném městě, dodržují rozhodnutí soudu o výchově tří dětí, což není společná výchova tří dětí, z minulosti mají přátele, ale společně se s nimi nestýkají. O dům se stará výlučně manželka a manželé spolu nekomunikují. S údržbou a opravami domu manžel vůbec nepomáhá a nijak na ně nepřispívá. Manželka dům zrekonstruovala, upravila okolí domu, s dětmi žije bez násilí a vulgárních urážek. Manželství je trvale, hluboce a nenapravitelně rozvráceno, a nelze očekávat obnovení soužití.
6. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek i řízení mu předcházející v odvolacím jednání (§ 212, § 212a, § 214 odst. 1 o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.
7. Manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení (§ 755 odst. 1 o. z.).
8. Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let (§ 755 odst. 2 o. z.).
9. Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů (§ 755 odst. 3 o. z.).
10. Soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak (§ 756 o. z.).
11. Manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají popřípadě vedenou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce (§ 758 o. z.).
12. Soud prvního stupně provedl potřebné dokazování, náležitě zjistil skutkový stav a věc správně posoudil rovněž po stránce právní. Na odůvodnění napadeného rozsudku proto odvolací soud odkazuje, odvolací námitky manžela nepovažuje za důvodné a ztotožnil se rovněž se závěrem soudu prvního stupně ohledně příčiny rozvratu manželství účastníků. Nelze přehlédnout, že v průběhu řízení manžel s rozvodem souhlasil, posléze, až v závěrečném návrhu, svůj souhlas odvolal a požadoval, aby příčiny rozvratu manželství soud shledal v rozdílných povahách a názorech a zájmech manželů. Ani v odvolání manžel nepopíral konflikty, které mezi manžely v průběhu doby probíhaly a byly řešeny dokonce policií a soudními rozhodnutími o vydání předběžných opatření o zákazu vstupu manžela do společného obydlí a bezprostředního okolí. V odvolání manžel připustil pouze incidenty, které byly prokázány zcela jednoznačně rozhodnutími soudů a doklady od policie, lze však důvodně předpokládat, že takových incidentů mezi manžely probíhalo více, jak uváděla manželka. Pro odvolací soud je nepřijatelné vysvětlení manžela, že k takovému chování ho vždy vyprovokovala manželka verbálně. Je nutno zdůraznit, že řešení jakéhokoliv konfliktu za použití násilí, je obecně nepřípustné, a to zcela bezvýjimečně. Skutečnost, že počínání manžela bylo následně hodnoceno jako přestupek a nikoliv jako trestný čin nijak nesnižuje závažnost celé situace. Představy manžela, které prezentoval v odvolání a před odvolacím soudem, jakým způsobem by nadále manželství mělo za dané situace fungovat, když manželé žijí odděleně, nevedou rodinnou domácnost, pouze bydlí ve stejném městě a spojuje je péče o společné děti, jsou zcela nereálné. Ani před odvolacím soudem manžel nevyvrátil zjištění, že hlavní příčiny rozvratu manželství je nutno spatřovat v jeho násilném chování vůči manželce a nelze než konstatovat, že ani s odstupem času nezískal na své chování náhled a nadále odmítá jakékoliv odborné řešení svého problému.
13. Z výše uvedených důvodů byl napadený rozsudek jako správný potvrzen (§ 219 o. s. ř.).
14. Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn § 23 z. ř. s .
Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné