Přeskočit na obsah
Městský soud v Praze 28 CO 163/2022-74 ECLI:CZ:MSPH:2022:28.Co.163.2022.1 Rozsudek

pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č.j. 13C 259/2019 - 52,

Mgr. Michael Nippert · Rozhodnutí ze dne 3. 8. 2022

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Michaela Nipperta a soudkyň JUDr. Ivany Hesové a JUDr. Aleny Bílkové ve věci

žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci]

proti

žalované: [osobní údaje žalované]

o zaplacení [částka]

k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum rozhodnutí],

č.j. 13C 259/2019 - 52,


I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náklady odvolacího řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu na zaplacení částky [částka] (výrok I.) a žalobci uložil zaplatit žalované náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozhodnutí (výrok II.).

2. Takto soud rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal zaplacení žalované částky s tvrzením,

že je vlastníkem pozemku p. [číslo] v k. ú. [obec], na kterém vystavěl v roce [rok] halu

a další objekty a pro nečinnost příslušného silničního správního orgánu nemohl dosud halu

ani vedlejší stavby zkolaudovat, neboť nebylo možno zhojit nedostatek v komunikačním napojení stavby. Žalovaná částka sestávala ze škody ve výši [částka] za ztrátu asi čtvrtiny hodnoty stavby, kterou nebylo možno připojit na pozemní komunikaci, dále ze škody ve výši [částka] za žalobcův ušlý zisk za pronájem haly, který by získal v případě, že by areál pronajímal k podnikatelské činnosti, a rovněž z peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši [částka] z důvodu nejistoty způsobené mu nečinností silničního správního orgánu. Nesprávný úřední postup měl spočívat v nečinnosti Městského úřadu Nýřany, odbor dopravy, neboť dosud nebylo zahájeno řízení o odstranění nepovolené stavby komunikace, která byla provedena v daném území jinou společností a nesplňuje parametry místní komunikace.

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s argumentací, že žalobce dobrovolně upustil od řízení,

v němž hodlal získat stavební povolení na stavbu trvalé přístupové cesty v jeho areálu

již v roce [rok] a tím je vyloučena existence příčinné souvislosti mezi tvrzeným nesprávným úředním postupem spočívajícím v nezahájení řízení o odstranění stavby a tvrzenou škodou. Žalobce měl přístup k nemovitosti zajištěn po dočasné komunikaci a dále i po přístupové komunikaci [právnická osoba] s. r. o. Žalobce nebyl dostatečně aktivní a nedomáhal

se zřízení věcného břemene v podobě práva nezbytné cesty, ani nepodal žádost o určení,

zda se na pozemku nachází veřejně přístupná účelová komunikace. Žalovaná zpochybnila rovněž vznik a výši tvrzeného ušlého zisku, stejně tak i existenci jeho nemajetkové újmy a namítla rovněž promlčení nároků, které žalobce uplatnil.

4. Soud prvního stupně provedl dokazování a zjistil následující skutkový stav. Žalobce na základě územního rozhodnutí z roku [rok] a stavebního povolení z téhož roku na svém pozemku vybudoval stavbu skladové a prodejní haly. Územní rozhodnutí nedopadalo na trvalý příjezd

k areálu žalobce a ten měl být realizován nejpozději do doby kolaudace, případně povolení stavby skladové a prodejní haly. V roce [rok] stavební úřad povolil stavebníku [právnická osoba] stavbu komunikace křížící žalobci jemu povolený přístup k jeho pozemku po dočasné komunikaci a rozhodnutí bylo v roce 2007 zrušeno. Ohledně této komunikace nebylo zahájeno řízení o odstranění stavby. Žalobce byl s rozhodnutím o zrušení rozhodnutí o vydání stavebního povolení, s důvody a dopady tohoto rozhodnutí seznámen v roce [rok]. V roce [rok] žalobce požádal o vydání stavebního povolení pro stavbu účelové komunikace ke svému pozemku,

a poté vzal svoji žádost zpět a řízení bylo zastaveno. V roce [rok] stavební úřad zamítl návrh žalobce na vydání kolaudačního rozhodnutí na stavbu skladové haly a souvisejících objektů s odůvodněním, že před vydáním stavebního povolení na příjezdovou komunikaci je potřeba projednat změnu územního rozhodnutí a o to žalobce nepožádal. Žalobce neměl k dispozici souhlas vlastníků pozemků dotčených stavbou příjezdové komunikace, neřešil zřízení věcného břemene zajišťujícího mu přístup k jím vybudované stavbě skladové haly.

5. Po právní stránce soud prvního stupně odkázal na § 1 odst. 1, § 13 odst. 1, § 31a odst. 1, 2 a 3 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady

[číslo] Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), dále jen„ OdpŠk“, a tato ustanovení citoval.

6. Soud prvního stupně se především zabýval tím, zda žalobcem tvrzený nesprávný úřední postup, spočívající v nezahájení řízení o odstranění stavby nepovolené komunikace, je příčinou, která

se podílela na nepříznivém následku v podobě toho, že žalobce dosud nedosáhl vydání kolaudačního rozhodnutí na jednotlivé stavby v areálu, který žalobce vybudoval.

V této souvislosti přihlédl k tomu, že dne [datum] Krajský úřad [příjmení] kraje,

odbor dopravy a silničního hospodářství, vydal příkaz správnímu orgánu a přikázal

Městskému úřadu Nýřany, aby do 20 dnů od vrácení spisové dokumentace z ministerstva dopravy zahájil řízení z moci úřední o odstranění nepovolené stavby. Podle soudu prvního stupně však nelze však předjímat, jaký bude výsledek tohoto řízení, přičemž výsledkem nemusí být rozhodnutí o nařízení odstranění stavby komunikace a i v případě zahájení a skončení řízení

o odstranění stavby komunikace nemůže toto řízení samo o sobě zajistit, že žalobce dosáhne zkolaudování jím vybudovaných staveb, tedy že získá rozhodnutí stavebního úřadu o tom,

že stavby lze užívat k určenému účelu. Soud prvního stupně vzal dále v úvahu, že žalobce zatím nedosáhl vydání stavebního povolení na příjezdovou komunikaci ke svému areálu, ale bylo zjištěno, že to byl žalobce, kdo vzal žádost o vydání stavebního povolení zpět, a proto bylo řízení zastaveno. [ulice] úřad totiž vyžadoval předložení dokladů prokazujících žalobcova vlastnické právo k pozemku nebo stavbě, anebo právo založené smlouvou provést stavbu. Již v roce 2011 stavební úřad seznámil žalobce s tím, že vydání stavebního povolení na příjezdovou komunikaci musí předcházet změna územního rozhodnutí. O tom rozhodnuto nebylo a žalobce

byl stavebním úřadem poučen, že o to má žádat na stavebním úřadě. Žalobce o změnu územního rozhodnutí vůbec nepožádal, což sám vypověděl. Na tento nedostatek byl upozorněn rovněž stavebním úřadem v rámci vypořádání jeho námitky v rozhodnutí stavebního úřadu ze dne

[datum]. Podle soudu prvního stupně žalobce nepodnikl všechny potřebné kroky, a to ani ty, které měly předcházet dalšímu pokusu o získání stavebního povolení, bez něhož nebylo možné stavbu komunikace provést, spočívající ve změně územního rozhodnutí a zajištění souhlasu vlastníků dotčených pozemků.

7. Soud prvního stupně uzavřel, že žalobce neučinil vše, co učinit mohl a že je zřejmé, že nezahájení řízení o odstranění stavby komunikace proto nemůže být příčinou vzniku tvrzené škody,

čímž byla vyloučena odpovědnost státu za tvrzenou škodu, a proto žalobu v plném rozsahu zamítl. Z tohoto důvodu se již nezabýval otázkou příčinné souvislosti ve skutkové rovině,

tedy zda mohl tvrzený nesprávný úřední postup zapříčinit vznik právě takové majetkové škody

a nemajetkové újmy, jak žalobce tvrdil a nezabýval se rovněž ani vznesenou námitkou promlčení, neboť promlčen může být pouze nárok, který vznikl, což nebylo v souzené věci splněno.

8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., tedy podle procesního úspěchu žalované ve sporu.

9. Proti tomuto rozsudku se odvolal žalobce, který namítal, že soud prvního stupně dospěl k nesprávným závěrům. Poukazoval na to, že doprava v daném území nebyla řešena do té doby, než on požádal o vydání územního rozhodnutí na stavbu haly, k tomu došlo dne [datum]. Toto rozhodnutí zahrnuje i umístění místní komunikace a účelové komunikace k jeho hale

a místní komunikace měla vést od sjezdu ze silnice první třídy do prostoru budoucí průmyslové zóny a v blízkosti jeho pozemku s halou měla kolmo z této místní komunikace odbočit přípojná komunikace jen pro příjezd k hale. V době, kdy bylo o umístění stavby rozhodováno, se hovořilo o sjezdu z komunikace první třídy, ale ten byl zbudován cizí osobou načerno a dodatečné povolení bylo vydáno dne [datum], do té doby nebylo možné na sjezd navázat v rámci povolovacího řízení, protože úředně neexistoval. Byl tedy omezován v pokračování výstavby. Mezitím došlo k situaci, že v místě, kde měla být podle platného územního rozhodnutí vedena místní komunikace, cizí osoba provedla terénní úpravy a asfaltový povrch v rozsahu, který neodpovídal místní komunikaci. Po jeho upozornění bylo nezákonné povolení této stavby zrušeno a Krajský úřad [příjmení] kraje – sekce stavební, vyjádřil názor, že příslušný silniční úřad – sekce dopravy, by se měl nadále stavbou zabývat jako nepovolenou. Uvedl dále,

že dokončil stavbu haly v roce 2011 a požádal o kolaudaci, stavební úřad zjistil některé vady, které žalobce odstranil a že došlo i k dodatečnému povolení změny na stavbě, ale zásadním nedostatkem bylo to, že nebyla vybudována komunikace místní a namísto ní je zde nepovolená účelová komunikace a nebyla ani komunikace přípojná, neboť nebylo na co se napojit. Podotkl rovněž, že měl uloženo k hale vybudovat komunikaci vhodnou pro nákladní dopravu

nad 3,5 tuny, ovšem tomu načerno vybudována účelová komunikace nevyhovuje. Namítl pak,

že nežádal o stavební povolení na místní komunikaci podle územního rozhodnutí a nevykoupil pozemky pro komunikaci, neboť musel předcházet škodám, které by si mohl způsobit, jestliže

by musel platit dokumentaci na stavbu a stejně tak platit za pozemky či věcná břemena a neměl by zaručeno, že bude moci místní komunikaci vybudovat. Podle žalobce je zřejmé, že není možné předjímat, jak bude rozhodnuto v řízení o odstranění nepovolené komunikace a nelze po něm požadovat, aby vynakládal zbytečně další náklady. V řízení o odstranění stavby nemusí dojít

k nařízení jejího odstranění, ta může být dodatečně povolena a budou určeny parametry jejího užívání. Předpokládá, že poté budou zohledněny jeho požadavky a bude odstraněna překážka nedostatečného příjezdu k jeho nemovitosti, která brání kolaudaci jeho stavby. Pokud by došlo

k nařízení odstranění, pak ihned zadá projekční práce a podle rozsahu projektované stavby bude usilovat o zajištění práv k pozemkům pro její výstavbu. Jakýkoliv výsledek řízení o odstranění nepovolené stavby komunikace mu může zaručit přístup k jeho nemovitosti. Uvedl též, že silniční úřad ovšem neměl v úmyslu ani v minulosti ani nyní vést řízení o odstranění nepovolené stavby komunikace, což je v rozporu s tím, jak dne [datum] rozhodl Krajský úřad [příjmení] kraje - odbor dopravy, který přikázal řízení o odstranění nepovolené stavby zahájit. Zdůraznil dále,

že od roku [rok] je silniční správní úřad v prodlení, neboť měl takové řízení již tehdy zahájit

a jeho nečinnost trvá. Namítl také, že soud prvního stupně se nezabýval výší škody a neprovedl k tomu ani dokazování. Navrhl tedy, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

10. Žalovaná ve vyjádření k odvolání navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako správného, neboť případné zahájení a skončení řízení o odstranění stavby komunikace, kterou vybudovala [právnická osoba] s. r. o., nemůže samo o sobě zajistit, že žalobce dosáhne kolaudace

jím vybudovaných staveb. Žalobce nepodnikl potřebné kroky, a to ani ty, které měly předcházet dalšímu jeho pokusu o získání stavebního povolení, bez něhož nebylo možné stavbu komunikace provést a nezasadil se ani o změnu původního územního rozhodnutí, byť věděl, že podle něho

již nelze postupovat. Nezajistil si souhlas vlastníků dotčených pozemků a netvrdil ani neprokázal, že by měl užívací práva s vlastníky pozemku alespoň předjednána. Jestliže žalobce tvrdil, že jednal tak, aby předcházel vzniku škody na jeho straně, pak poukázala na to, že žalobce vybudoval skladovací halu v době, kdy nebylo vyřešeno dopravní spojení v dané lokalitě a nyní

se nepřípustně snaží přenést své podnikatelské riziko z toho plynoucí na stát. Zdůraznila dále,

že žalobce se dokonce nezasadil ani o zřízení věcného břemene jízdy přes pozemky vedoucí

k jeho areálu, ani neinicioval řízení o deklaraci veřejně přístupné účelové komunikace.

Podle žalované žalobcovo tvrzení o nedostatečnosti komunikace vedoucí k areálu [právnická osoba] s. r. o. je účelové a nepravdivé, neboť podle leteckých snímků, které jsou součástí veřejně dostupných mapových portálů a jsou založeny i ve spise, je evidentní, že v areálu

této společnosti se vyskytují nákladní vozidla nad 3,5 tuny.

11. Žalobce k vyjádření žalované uvedl, že s její argumentací nesouhlasí. Podrobně rozvíjel své odvolací námitky uplatněné v odvolání a akcentoval, že silniční správní úřad pochybil, což uznal i krajský úřad. Podstatné je, že žalobce musí mít k dispozici místní komunikaci, na které

se mohou pohybovat nákladní automobily nad 3,5 tuny a jinde než v původním koridoru nelze

v daném území komunikaci vybudovat. Tento koridor zabrala účelová komunikace, kterou silniční správní úřad nechce řešit v řízení o odstranění stavby. Tyto podstatné okolnosti žalovaná ani soud prvního stupně nevzali v úvahu.

12. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek i řízení mu předcházející, aniž nařizoval odvolací jednání (§ 212, § 212a, § 214 odst. 3 o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

13. Stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci (§ 1 odst. 1 OdpŠk).

14. Stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě (§ 13 odst. 1 OdpŠk).

15. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda

(§ 13 odst. 2 OdpŠk).

16. Bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu (§ 31a odst. 1 OdpŠk).

17. Zadostiučinění se poskytuje v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo (§ 31a odst. 2 OdpŠk).

18. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věta druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení,

a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného

(§ 31a odst. 3 OdpŠk).

19. Soud prvního stupně si pro své rozhodnutí opatřil dostatek důkazů, náležitě zjistil skutkový stav, který správně posoudil rovněž po stránce právní a na přesvědčivé a správné odůvodnění napadeného rozsudku odvolací soud proto odkazuje, s ním se ztotožňuje a odvolací námitky žalobce nepovažuje za důvodné.

20. Soud prvního stupně správně vycházel z toho, že úspěch žaloby o náhradu majetkové a nemajetkové újmy proti státu závisí na současném splnění tří podmínek, a to podmínky existence nesprávného úředního postupu či nezákonného rozhodnutí, podmínky vzniku majetkové či nemajetkové újmy a podmínky existence vztahu příčinné souvislosti mezi nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím a vznikem majetkové

či nemajetkové újmy na straně žalobce. Bylo na místě se primárně zabývat tím, zda nesprávný úřední postup, dle tvrzení žalobce spočívající v nezahájení řízení o odstranění stavby nepovolené komunikace, je příčinou, která se podílela na vzniku škody na jeho straně, neboť nedosáhl vydání kolaudačního rozhodnutí na jednotlivé stavby v areálu, které vybudoval. Odvolací soud

se ztotožňuje s argumentací soudu prvního stupně, že žalobce se nechoval dostatečně aktivně

při střežení svých práv, neboť nelze odhlédnout od skutečnosti, že dne [datum] žalobce podal žádost o vydání stavebního povolení ke stavbě přípojné komunikace, a poté, co byl vyzván k doložení dalších rozhodných skutečností, vzal svoji žádost zpět a dne [datum] bylo právě z tohoto důvodu řízení zastaveno. Rozhodnutím ze dne [datum] byl zamítnut návrh žalobce na vydání kolaudačního rozhodnutí na stavbu skladové haly a dočasné komunikace po dobu výstavby, neboť mimo jiné byl vjezd do areálu umístěn v rozporu se stavebním povolením a bude nutné před vydáním stavebního povolení na příjezdovou komunikaci změnit územní rozhodnutí, o což měl žalobce požádat na stavebním úřadě a poté měl požádat o stavební povolení

na příjezdovou komunikaci. Žalobce přesto o změnu územního rozhodnutí vůbec nepožádal,

což sám vypověděl, a to ani poté, co byl na tuto okolnost upozorněn znovu dne [datum] stavebním úřadem. Za této situace nemůže být důvodná jeho argumentace, že bylo povinností Městského úřadu v Nýřanech, aby z moci úřední zahájil řízení o odstranění nepovolené stavby, kterou zřídila [právnická osoba] s. r. o. Žalobce mohl proti nečinnosti úřadu brojit

od roku [rok], kdy byl seznámen s rozhodnutím o zrušení stavebního povolení na komunikaci zbudovanou [právnická osoba] s. r. o., měl možnost nechat úřad rozhodnout o žádosti

o vydání stavebního povolení, měl možnost proti případnému pro něho nepříznivému rozhodnutí podat opravný prostředek, což neučinil a zůstal pasivní při hájení svých práv. Relevantním v této souvislosti není ani odkaz žalobce na vysoké náklady, které by s tím

byly spojeny, a naopak lze přiznat opodstatněnost poukazu žalované strany na to, že v době,

kdy nebylo v dané lokalitě vyřešeno dopravní spojení, žalobce vybudoval skladovací halu

a má snahu přenášet podnikatelské riziko, které z toho plyne, na stát. Odvolací soud se proto ztotožňuje s názorem soudu prvního stupně, že nezahájení řízení o odstranění stavby komunikace nemůže být příčinou vzniku tvrzené škody. S ohledem na tento závěr se soud správně nezabýval otázkou výše tvrzené škody ani námitkou promlčení, neboť posouzení těchto otázek je nadbytečné.

21. Z výše uvedených důvodů byl napadený rozsudek jako správný potvrzen (§ 219 o. s. ř.).

22. Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn § 224 odst. 1 za použití § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť v této fázi řízení byla žalovaná procesně úspěšná a vznikly jí náklady ve výši [částka]

za vyjádření k odvolání (§ 151 odst. 3 o. s. ř. za použití § 2 odst. 1 vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb.).

Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení u soudu prvního stupně k Nejvyššímu soudu České republiky, za podmínek § 237 o. s. ř.

O přípustnosti dovolání rozhodne dovolací soud.