pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. 21C 58/2019-155,
JUDr. Věra Sýkorová · Rozhodnutí ze dne 22. 4. 2022
Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Věry Sýkorové a soudkyň JUDr. Ivany Hesové a JUDr. Aleny Bílkové ve věci
žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci]
proti
žalované: [osobní údaje žalované]
o náhradu nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání a o náhradu nemajetkové újmy za nezákonný výkon trestu
k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 11. listopadu 2021, č. j. 21C 58/2019-155,
I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku o nákladech řízení (výrok III.) mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení ve výši [částka], do tří dnů od právní moci usnesení, k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení], ve výroku IV. o nedoplatku (výrok IV.) se mění tak, že žalobci se povinnost doplatit soudní poplatek ve výši [částka] neukládá.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady odvolacího řízení ve výši [částka], do tří dnů od právní moci usnesení, k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení].
1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované zaplatit žalobci částku [částka] s tam uvedeným příslušenstvím do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.) a zamítl žalobu na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím (výrok II.). Ohledně nákladů řízení rozhodl tak, že žádný z účastníků na jejich náhradu nemá právo (výrok III.) a žalobci uložil zaplatit na účet Obvodního soudu pro Prahu 2 doplatek soudního poplatku ve výši [částka], do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok IV.).
2. Takto soud rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal nemajetkové újmy ve výši [částka] s příslušenstvím, která mu vznikla v souvislosti s trestním stíháním, které proti němu bylo nezákonně vedeno u Okresního soudu v Jeseníku pod sp. zn. [spisová značka], rozsudkem Okresního soudu v Jeseníku ze dne [datum] byl žalobce nepravomocně uznán vinným z trestných činů, pro které mu bylo sděleno obvinění. Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], byl rozsudek soudu prvního stupně zrušen ve výroku vysloveném podle § 85 odst. 2 tr. zákoníku a ve výroku o náhradě nemajetkové újmy v penězích a odvolací soud nově rozhodl tak, že žalobci uložil, aby se ve zkušební době podmíněného odsouzení s dohledem po dohodě s probačním úředníkem podrobil podle znalce doporučenému terapeutickému programu zaměřenému na osoby s poruchou osobnosti a aby se zdržel neoprávněných zásahů do práv nebo právem chráněných zájmů poškozené [jméno] [příjmení]; uložil mu povinnost zaplatit poškozené nemajetkovou újmu ve výši [částka]. Usnesením Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], byl rozsudek Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci i rozsudek Okresního soudu v Jeseníku zrušen a věc byla vrácena soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí. Usnesením Okresního soudu v Jeseníku bylo dne [datum rozhodnutí], pod sp. zn. [spisová značka] rozhodnuto tak, že se věc dle § 222 odst. 2 trestního řádu postupuje k projednání a rozhodnutí Městskému úřadu Jeseník v rámci přestupkového řízení, které bylo poté zastaveno. Žalobce tvrdil, že mu v důsledku nezákonného trestního stíhání a označených rozhodnutí vznikla nemajetková újma v podobě psychických útrap. Žalovaná se žalobci v rámci předběžného projednání jeho nároku omluvila a přiznala mu peněžité zadostiučinění ve výši [částka]. Soud prvního stupně po provedeném dokazování žalobci přiznal ještě částku [částka] s příslušenstvím a zamítl jeho požadavek na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky odůvodnil tím, že v řízení po upřesnění žaloby byly uplatněny dva samostatné nároky na náhradu nemajetkové újmy. V jednom z nároku byl žalobce úspěšný, neboť rozhodnutí o výši plnění záviselo na úvaze soudu (§ 142 odst. 3 o. s. ř.). V druhém nároku byl žalobce neúspěšný, neboť v rámci mimosoudního projednání věci na náhradu nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání mu již byla poskytnuta dostatečná satisfakce. Žalobce byl se svými nároky uplatněnými u soudu úspěšný z 50 % a neúspěšný rovněž z 50 %, a proto žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Dále soud prvního stupně uložil žalobci zaplatit ještě jednou soudní poplatek ve výši [částka] na účet soudu prvního stupně, neboť předmětem řízení bylo uplatnění dvou samostatných nároků, a sice, jednak za nezákonné trestní stíhání, kdy za nezákonné rozhodnutí bylo označeno usnesení Policie České republiky o sdělení obvinění a dalším samostatným odpovědnostním titulem byl pravomocný rozsudek Okresního soudu v Jeseníku ve spojení s pravomocným rozsudkem Krajského soudu v Ostravě, jimiž byl žalobce uznán vinným v rozsudku specifikovanými přečiny a byly mu pravomocně uloženy tresty, které žalobce vykonával, a následně došlo k deklaraci nezákonnosti tohoto rozhodnutí zrušujícím rozhodnutím Nejvyššího soudu České republiky. Žalobce dosud zaplatil pouze jeden soudní poplatek ve výši [částka], a proto mu bylo uloženo ještě tuto částku zaplatit za druhý nárok.
3. Proti tomuto rozsudku, a to pouze proti výroku o nákladech řízení (výrok III.) a proti výroku o nezaplacení soudního poplatku (výrok IV.) se včas odvolal žalobce, který namítal, že soud prvního stupně chybně vycházel z předpokladu, že předmětem řízení jsou dva samostatné nároky, a sice nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou trestním stíháním a nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou odsouzením. Nejedná se o dva samostatné nároky, ale o dvě složky jednoho nároku. Vydání odsuzujícího rozsudku je součástí trestního stíhání a představuje jeho formální završení. Akcentoval, že žalobou se původně domáhal zaplacení částky [částka] a až na základě výzvy soudu, který požadoval, ať rozliší, jakou částku požaduje za trestní stíhání jako takové, a jakou částku za odsouzení, pak původní částku rozdělil na částky dvě, ale jde stále o jeden nárok. Poukazoval rovněž na to, že i soud při rozhodnutí o věci samé rozhodl jedním vyhovujícím výrokem a jedním zamítavým výrokem a hodnotil nárok jako celek. Pokud by posuzoval dva samostatné nároky, musel by ve vztahu k prvnímu nároku vynést dva výroky a ve vztahu k druhému nároku třetí výrok. Co do základu byl žalobce úspěšný a měly mu být přiznány v plné výši náklady řízení. Protože jde o jeden nárok, soudní poplatek již byl zaplacen a není namístě, aby byl placen ještě jeden soudní poplatek [částka]. Z těchto důvodů žalobce navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek ve výroku o nákladech řízení změnil a přiznal mu v plné výši tyto náklady a výrok o soudním poplatku nechť je zrušen. Zároveň požadoval náklady odvolacího řízení.
4. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek i řízení mu předcházejících v mezích podaného odvolání, aniž nařizoval odvolací jednání (§ 212, § 212a, § 214 odst. 2 písm. e/ o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.
5. Odvoláním žalobce nebyl napaden vyhovující výrok o věci samé (výrok I.) a zamítavý výrok o věci samé (výrok II.). Tyto výroky proto nabyly samostatně právní moci (§ 206 odst. 3 o. s. ř.).
6. Ze žaloby, kterou žalobce doručil soudu, vyplývá, že požaduje nemajetkovou újmu za psychické útrapy, které mu vznikly v souvislosti s trestním stíháním a vydáním odsuzujícího rozsudku, který byl posléze zrušen Nejvyšším soudem. Soud prvního stupně vedl žalobce ke specifikaci dvou nároků. Pokud by soud prvního stupně hodnotil dva samostatné nároky, pak je důvodná odvolací námitka, že by se to muselo projevit ve výrocích soudu prvního stupně při rozhodování o věci samé, přičemž soud prvního stupně posuzoval nárok žalobce jako nárok jediný.
7. Žalobce byl se svým nárokem co do základu procesně úspěšný, proto má právo na náhradu nákladů řízení, které mu v souvislosti s uplatněným nárokem vznikly. Žalobce je zastoupen advokátem, který převzal a připravil zastoupení, sepsal kvalifikovanou výzvu ze dne [datum] a sepsal žalobu, zastupoval žalobce u jednání dne [datum], dne [datum], dne [datum] a dne [datum], na výzvu soudu zaslal vyjádření ze dne [datum]. Za tyto úkony mu náleží odměna ve výši [částka] dle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) a § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) - dále jen AT. Dále mu náleží dle § 13 odst. 4 náhrada hotových výdajů za 8 paušálních náhrad po [částka] a cestovné [obec] - [obec] a zpět 800 km za účast u všech jednání vždy ve výši [částka] (doloženo technickým průkazem vozidla Škoda Superb kombi) a náhrada za promeškaný čas vždy ve výši [částka] za účast u jednání dle § 14 odst. 1 písm. a) AT. Dále mu náleží 21 % DPH ve výši [částka] dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. Celkové náklady, včetně soudního poplatku [částka], představují částku [částka].
8. S ohledem na závěr odvolacího soudu není na místě, aby žalobce platil další soudní poplatek [částka], neboť šlo o jeden nárok.
9. Z výše uvedených důvodů byl napadený rozsudek ve výroku o nákladech řízení změněn tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení a ve výroku o soudním poplatku byl rozsudek změněn tak, že žalobci se povinnost zaplatit doplatek na soudním poplatku neukládá (§ 221a o. s. ř.).
10. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť v této fázi řízení byl žalobce procesně úspěšný a vznikly mu náklady za zastoupení advokátem ve výši [částka] (půl úkonu za [částka] dle § 7 bod 5. § 11 odst. 2 písm. c/ AT, 1x [částka] dle § 13 odst. 4 AT, 21% DPH ve výši [částka] dle § 137 odst. 3 písm. a/ o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.