o 1 143 630 Kč s příslušenstvím

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení dle nařízení vlády od [datum] do zaplacení (výrok I.) a uložil žalobci, aby zaplatil žalované náklady řízení ve výši [částka] (výrok II.).

2. Žalobce se žalobu podanou proti žalované domáhal odměny za úkony právní služby vykonané ve prospěch její právní předchůdkyně [Anonymizováno], IČO [IČO], v období od [datum] do [datum], mimo úkonů sjednaných ve smlouvě o právní pomoci, které měly být hrazeny paušální částkou, tedy prováděných tzv. nad rámec paušálu.

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že není zřejmé, za jaké konkrétní právní služby se žalobce tvrzeného nároku domáhá, resp. zda je vůbec vykonal. Současně vznesla námitku promlčení žalobou uplatněného nároku.

4. Soud prvního stupně vzal po provedeném dokazování za prokázané, že žalobce jako advokát dne [datum] uzavřel s [Anonymizováno] smlouvu o právní pomoci, a to ve znění dodatků č. [hodnota] ze dne [datum], č. [hodnota] ze dne [datum], č. [hodnota] ze dne [datum] a č. [hodnota] ze dne [datum], jejímž předmětem bylo poskytování právních služeb podle zákona o advokacii, dále se závazkem poskytnout klientovi právní pomoc podle zadání jednotlivých případů ze strany klienta na základě plné moci, jakož i právní pomoc specifikovanou v čl. 3 odst. 3.

5. Dále soud prvního stupně uzavřel, že částka uvedená ve faktuře ze dne [datum] s datem splatnosti [datum] neodpovídá jednotlivým položkám v této faktuře zahrnutých a že není zřejmé, jakým způsobem žalobce došel k jednotlivým částkám, což nevyplývá ani z provedeného dokazování.

6. Dle soudu prvního stupně z provedeného dokazování pouze vyplynulo, že žalobce vykonával právní služby pro žalovanou a že poslední věc, kdy žalobce činil právní úkony, nabyl rozsudek právní moci dne [datum], přičemž vyúčtování již objektivně mohlo být provedeno po tomto datu.

7. Po právní stránce soud prvního stupně věc posuzoval podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník účinný do [datum], dále jen „obč. zák.“, a dospěl k závěru, že v daném případě účastníci uzavřeli smlouvu o poskytování právních služeb, která měla charakter příkazní smlouvy ve smyslu § 724 a násl. obč. zák., na jejímž základě zastupoval žalobce žalovanou.

8. Dále soud prvního stupně vyšel z názoru, že odměna advokáta, který poskytuje právní služby za úplatu, k čemuž odkázal na § 1 odst. 2 a § 22 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, se řídí smlouvou s klientem, příp. ustanoveními advokátního tarifu.

9. V návaznosti na shora uvedené soud prvního stupně uvedl, že právo na odměnu i právo na náhradu nákladů spojených s činností příkazníka, jsou majetkovými právy, které se promlčují ve smyslu § 100 odst. 2 obč. zák. ve tříleté promlčecí době dle § 101 obč. zák., resp. v subjektivních a objektivních promlčecích dobách podle § 107 odst. 1 a 2 obč. zák. nárok na náhradu nákladů vynaložených advokátem za klienta, přičemž zůstává spornou otázka, od kdy běží doba, jejímž uplynutím se promlčí právo na zaplacení odměny advokáta dle § 101 obč. zák.

10. Soud prvního stupně pokračoval tím, že v závazkovém právním vztahu založeném smlouvou o poskytování právních služeb, pokud jde o odměnu, je advokát věřitelem a klient dlužníkem, k čemuž odkázal na § 488 obč. zák.

11. Dále soud prvního stupně uvedl, že okolnost, kdy žalobce (soud prvního stupně opakovaně uváděl „žalobkyně“; pozn. odvolacího soudu), při absenci jiného určení doby plnění (zákon o advokacii, advokátní tarif, ani jiný právní předpis dobu plnění nestanoví a tato nebyla určena ani rozhodnutím), vyzval žalovanou k zaplacení odměny a učinila ji tak splatnou (§ 563 obč. zák.), není z hlediska promlčení určující a že promlčecí doba začne běžet již den poté, co právo na odměnu (objektivně) vzniklo, protože tímto dnem mohl žalobce své právo vykonat, tj. odůvodněně je uplatnit žalobou u soudu, přičemž toto pojetí počátku běhu promlčecí doby, vyplývá z ustálené judikatury, např. z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 4319/2011.

12. Soud prvního stupně pak dospěl k závěru, že názor žalobce, že promlčecí doba začala běžet až po vystavení faktury, není správný a že právo na odměnu vzniklo žalobci zánikem právního vztahu založené smlouvou o právní pomoci. V této souvislosti vzal soud prvního stupně za rozhodné, že žalobce přestal úkony vykonávat v roce 2003 a vyfakturoval je dne [datum] se splatností až dne [datum], přičemž poslední věc, ve které činil žalobce úkony, byla ukončena pravomocným rozsudkem ke dni [datum]. Soud prvního stupně tedy dovodil, že objektivně mohlo být k vyúčtování přistoupeno již v této době.

13. Vzhledem k tomu, že právní úkony probíhaly v letech 2001 až 2002 a žaloba byla podána v roce 2014, soud prvního stupně dospěl k závěru, že nárok žalobce je promlčen, a proto žalobu zamítl.

14. O náhradě nákladů řízení soud prvního stupně rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

15. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné odvolání, ve kterém zejména namítl, že podle výkladu promlčecí lhůty je splatnost palmární odměny účinná již den poté, co právo na její vyplacení objektivně vzniklo, protože tímto dnem mohl žalobce své právo vykonat, tj. odůvodněně ji uplatnit žalobou u soudu. Dále uvedl, že pokud by tímto způsobem postupoval, byla by tím popřena svoboda účastníků smluvního vztahu sjednávat dohody o účtování palmární odměny podle finančních dispozicí žalované, navíc podáním palmární žaloby by byla zásadně narušena nezbytná důvěra mezi advokátem a klientem, takže žádné další právní služby by nemohly probíhat. Zdůraznil dále, že v dané věci však nadále pokračovaly i úkony právních služeb po roce 2003, ale vzhledem k jeho nezákonnému odsouzení byly vyúčtovány až ke dni [datum], tj. ke dni ukončení advokátní praxe, což původně žalovaná akceptovala. Dle jeho názoru je nepochybné, že všechny účtované úkony právních služeb provedl ve prospěch žalované a že nechtěl finanční záruky pro uhrazení palmárních odměn do budoucna řešit formou notářského zápisu s doložkou vykonatelnosti, což nyní podle svého vyjádření považuje za zásadní chybu. Vytkl pak soudu prvního stupně, že vůbec nezjišťoval okolnosti, které předcházely vyúčtovaným úkonům právních služeb a že při odkazu na judikáty Nejvyššího soudu nadřadil jeho výklady nad ústavně zaručenou smluvní svobodu účastníků příkazní smlouvy při sjednávání celkové splatnosti palmární odměny. V tomto ohledu podotkl, že ustálená judikatura zaručuje, že výkon práv a povinností nesmí být v rozporu s dobrými mravy, proto výčet jím provedených úkonů právních služeb, které osvědčil z provedených důkazů, nesmí vést k bezdůvodnému obohacení žalované a navíc k zaplacení nákladů řízení jeho osobou, což osobně pociťuje jako zvlášť závažné porušení zásad občanského řízení. Navrhl tedy, aby byl napadený rozsudek zrušen a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení, popřípadě aby byl změněn tak, aby jeho žalobě bylo v plném rozsahu vyhověno.

16. Žalovaná navrhla potvrzení napadeného rozsudku s odkazem na správné závěry soudu prvního stupně vyplývající z provedených důkazů s tím, že žalobcův nárok byl promlčen.

17. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek ve smyslu § 212 a § 212a odst. 1 a 5 ve spojení s § 214 odst. 1 o. s. ř., přičemž podle § 213 odst. 2 o. s. ř. zopakoval důkazy sdělením podstatných obsahů smlouvy o právní pomoci ze dne [datum], ve znění jejích dodatků č. 1/2000 ze dne 27. 12 .2000, č. 2/01 ze dne [datum], č. [hodnota] ze dne [datum] a č. [hodnota] ze dne [datum], jakož i fakturou ze dne [datum], č. [hodnota].

18. Ze smlouvy o právní pomoci ze dne [datum], ve znění jejích dodatků, vzal odvolací soud za prokázané, že ji žalobce jako advokát uzavřel s [Anonymizováno], IČO [IČO].

19. Z faktury ze dne [datum], č. [hodnota], vzal odvolací soud za prokázané, že ji dne [datum] vystavil [Anonymizováno], IČO [IČO], a to za úkony právní služby vykonané v období od [datum] do [datum] v celkové výši [částka] se splatností dne [datum].

20. V návaznosti na shora uvedené skutečnosti je třeba uvést, že se žalobce žalobou podanou osobně u soudu prvního stupně dne [datum] domáhal zaplacení částky [částka] s příslušenstvím proti [Anonymizováno], IČO [IČO], a to jako odměny za úkony právní služby vykonané v její prospěch v období od [datum] do [datum], a to mimo úkonů sjednaných ve smlouvě o právní pomoci, které měly být hrazeny paušální částkou.

21. Dále vzal odvolací soud v dané věci za rozhodnou skutečnost vyplývající z obsahu spisu, a to, že [Anonymizováno], IČO [IČO], zanikla dne [datum] a že její právní nástupkyní je [Anonymizováno], IČO [IČO], jak se podává ze zprávy [Anonymizováno] ze dne [datum] na č.l. 81 spisu s tím, že usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka], soud prvního stupně podle § 107 odst. 3 o. s. ř. rozhodl, že namísto původní žalované [Anonymizováno], IČO [IČO], bude v řízení pokračovat s [Anonymizováno], IČO [IČO].

22. K tomu odvolací soud dodává, že současný název právnické osoby s identifikačním číslem organice [Anonymizováno] je [Anonymizováno], jak se podává z výpisu z Rejstříku evidovaných právnických osob [Anonymizováno]

23. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník účinný od [datum], dále jen „o. z.“, tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

24. Podle § 100 obč. zák. právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až § 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat (odst. 1). Promlčují se všechna práva majetková s výjimkou práva vlastnického. Tím není dotčeno ustanovení § 105. Zástavní práva se nepromlčují dříve, než zajištěná pohledávka (odst. 2). Nepromlčují se rovněž práva z vkladů na vkladních knížkách nebo na jiných formách vkladů a běžných účtech, pokud vkladový vztah trvá (odst. 3).

25. Podle § 106 obč. zák. právo na náhradu škody se promlčí za dva roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá (odst. 1). Nejpozději se právo na náhradu škody promlčí za tři roky, a jde-li o škodu způsobenou úmyslně, za deset let ode dne, kdy došlo k události, z níž škoda vznikla; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví (odst. 2).

26. Podle § 107 obč. zák. právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení se promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil (odst. 1). Nejpozději se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset let ode dne, kdy k němu došlo (odst. 2).

27. V poměrech projednávané věci pak bylo dle odvolacího soudu relevantní, že žalobcem předložená smlouva o právní pomoci ze dne [datum], ve znění jejích dodatků, byla uzavřena s [Anonymizováno], IČO [IČO], která je právní nástupkyní [Anonymizováno], IČO [IČO]. Žalobce se však domáhal zaplacení žalované částky za úkony právní služby, které dle faktury ze dne [datum], č. [hodnota], měl vykonat ve prospěch [Anonymizováno], IČO [IČO], ale k těmto tvrzeným úkonům právní služby žádnou smlouvu, i přes poučení soudu prvního stupně dle § 118a o. s. ř. ze dne [datum], jinou (další) smlouvu, ani plnou moc od [Anonymizováno], IČO [IČO], nedoložil.

28. Podle odvolacího soudu lze v daném případě dovodit, že pokud žalobce jím tvrzené úkony právní služby pro [Anonymizováno], IČO [IČO], vykonal, splatnost odměny s ohledem na absenci smlouvy o právní pomoci nastala provedením jednotlivých úkonů (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 1. 2011, sp. zn. 29Cdo 4594/2009, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2019, sp. zn. 32Cdo 2570/2017, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2023, sp. zn. 24Cdo 185/2023; rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na http://www.nsoud.cz), a to v období od [datum] do [datum].

29. V tomto případě sice nelze jednoznačně uzavřít, zda se ohledně žalobcem tvrzených provedených úkonů právní služby mělo jednat o nárok na odměnu ve smyslu vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), anebo o nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 451 a násl. obč. zák. (srov. § 3028 o. z.), avšak s ohledem na běh doby, která uplynula od tvrzených úkonů právní služby (od [datum] do [datum]) lze s ohledem na podání žaloby (až) dne [datum] dle odvolacího soudu zcela jistě uzavřít, že žalobcův nárok byl promlčen dle § 3028 o. z. a § 100 obč. zák., a to v objektivních lhůtách stanovených jak v § 106 odst. 2 obč. zák., tak v § 107 odst. 3 obč. zák.

30. Ze shora uvedených důvodů odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně, kterým byl žalobcův nárok zamítnut pro důvodně vznesenou námitku promlčení ze strany žalované, podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil, a to včetně výroku o náhradě nákladů řízení, ve kterém nebylo shledáno pochybení.

31. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná měla v odvolacím řízení plný úspěch, přičemž jí vznikly náklady řízení v souvislosti s jejím právním zastoupením. Náklady žalované sestávaly z odměny jejího právního zástupce spočívající z jednoho úkonu právní služby v sazbě [částka] podle § 7 bod 6. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to za účast na jednání odvolacího soudu dne [datum]. Právnímu zástupci žalované dále náležel jeden režijní paušál ve výši [částka] podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Celkové náklady žalované v odvolacím řízení tak činily [částka], resp. s připočtením 21% sazby daně z přidané hodnoty ve výši [částka] činily [částka].

32. Současně odvolací soud postupem dle § 167 odst. 1 ve spojení s § 164 o. s. ř. opravil zjevnou nesprávnost ve výroku o náhradě nákladů odvolacího řízení, pokud nesprávně uvedl výši [částka], která však neodpovídala průběhu odvolacího řízení, neboť právní zástupce žalované, jak bylo uvedeno shora, v odvolacím řízení učinil jen jeden úkon právní služby, za který mu náleží odměna ve výši [částka].