Přeskočit na obsah
Městský soud v Praze 27 C 113/2020-131 ECLI:CZ:MSPH:2022:27.C.113.2020.1 Rozsudek

o zaplacení [částka] s příslušenstvím, k odvoláním žalobkyně a žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve znění doplňujícího usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a odvolání žalované proti doplňujícímu usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]

JUDr. Ludmila Petráková · Rozhodnutí ze dne 30. 11. 2022

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Petrákové a soudců Mgr. Pavla Riedlbaucha a Mgr. Kateřiny Sedlákové ve věci

žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci]

proti

žalované: [osobní údaje žalované]

zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [jméno]

sídlem [adresa]

o zaplacení [částka] s příslušenstvím, k odvoláním žalobkyně a žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve znění doplňujícího usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a odvolání žalované proti doplňujícímu usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]


I. Rozsudek soudu I. stupně se ve vyhovujícím výroku o věci samé (ad I) mění tak, že se žaloba, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka] s 10 % úrokem z prodlení ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.

II. Rozsudek soudu I. stupně se v zamítavém výroku o věci samé (ad II), pokud jím bylo rozhodnuto o 10 % úroku z prodlení ročně z částky [částka] za den [datum], zrušuje a řízení se v tomto rozsahu zastavuje, jinak se v tomto výroku potvrzuje.

III. Usnesení soudu I. stupně se mění tak, že žalobkyně je povinna zaplatit [země] – Obvodnímu soudu pro Prahu 1 na náhradě nákladů řízení [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení před soudem I. stupně [částka] a na náhradě nákladů odvolacího řízení [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta žalované.

1. Rozsudkem ze dne [datum] soud I. stupně uložil žalované zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I), zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení z částky [částka] za den [datum] a částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (výrok II) a uložil žalované zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení [částka] k rukám jejího advokáta do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III).

2. Usnesením ze dne [datum] soud I. stupně uložil žalované zaplatit [země] – Obvodnímu soudu pro Prahu 1 na nákladech řízení státu částku [částka] do tří dnů od právní moci usnesení, když se jednalo o státem uhrazené svědečné (jednalo se o doplňující usnesení k vydanému rozsudku, jakkoliv takto nebylo označeno a formulováno, správně tak měl být rozsudek soudu I. stupně doplněn o výrok IV v uvedeném znění a uložená povinnost měla být stanovena do tří dnů od právní moci doplňovaného rozsudku – poznámka odvolacího soudu).

3. Soud I. stupně uvedl, že tak rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky [částka] z titulu nezaplaceného díla, když žalobkyně poskytovala žalované a [právnická osoba] s. r. o., [IČO], jako společným objednatelům služby spočívající v zajištění ostrahy, přičemž žalovaná a [právnická osoba] s. r. o. jsou zavázány společně a nerozdílně. Předmětem smlouvy o dílo uzavřené na základě nabídky ze dne [datum] a objednávky ze dne [datum], byla ostraha stavby na akci [anonymizována tři slova] [ulice], [obec a číslo], v termínu od [datum] do [datum], v pracovní dny od [údaj o čase] hodin do [údaj o čase] hod., během víkendů a svátků nepřetržitě, předpokládaná cena podle objednávky měla odpovídat částce [částka] bez DPH za [číslo] strážným odpracovaných hodin, žalobkyně však služby poskytovala jen od [datum] (při jednání soudu I. stupně konaném dne [datum] žalobkyně toto tvrzení opravila s tím, že poskytovala služby ostrahy až od [datum] – poznámka odvolacího soudu) do [datum], kdy došlo k ukončení spolupráce žalobkyně se žalovanou a [právnická osoba], když uvedeného dne žalovaná a [právnická osoba], respektive konkurenční společnost žalobkyně na základě pokynu žalované a [právnická osoba], bez předchozího upozornění vykázaly pracovníka žalobkyně z objektu, jenž měl být žalobkyní střežen, čímž žalovaná a [právnická osoba] znemožnily žalobkyni splnit její povinnost. Žalobkyně se nedomáhala po žalované ani po [právnická osoba] pokračování ve spolupráci a umožnění jí plnění smluvních povinností. Žalobkyně uplatnila u žalované pohledávku na zaplacení služeb jí vykonaných pro žalovanou a [právnická osoba], a to fakturou č. [rok] ze dne [datum] znějící na částku [částka] za zajištění ostrahy objektu za [anonymizováno] [rok] za [anonymizováno] hodin ostrahy a fakturou č. [rok] ze dne [datum] znějící na částku [částka] za zajištění ostrahy objektu od [datum] do [datum].

4. Soud I. stupně dále uvedl, že žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby, když sice potvrdila, že si na základě nabídky žalobkyně u ní spolu se [právnická osoba] objednaly zajištění ostrahy stavby na akci [anonymizována tři slova] [ulice], [obec a číslo], nicméně z uvedené objednávky nebyly žalovaná se [právnická osoba] zavázány společně a nerozdílně, žalobkyně zcela přehlédla ujednání, jež zaslání vlastní objednávky předcházelo, a žalovanou vymíněné podmínky, o nichž byla žalobkyně znovu zpravena při zaslání objednávky, a to, že fakturace mezi účastnice sdružení, tj. mezi žalovanou a [právnická osoba], s. r. o., bude na základě provedeného soupisu prací za měsíc rozdělena mezi účastnicemi sdružení v poměru 50 % ku 50 %. Žalobkyně uvedený způsob úhrady ceny akceptovala. Bylo tak dohodnuto, že fakturovanou cenu za zajištění ostrahy nebudou objednatelky hradit společně a nerozdílně, nýbrž každá v rozsahu jedné poloviny. Případné závazky z titulu této objednávky tudíž nejsou závazky solidárními, avšak závazky každé z účastnic sdružení ve výši jedné poloviny. Žalovaná sporovala tvrzení žalobkyně, že v měsících dubnu [rok] a květnu [rok] poskytla služby spočívající v zajištění ostrahy v rozsahu uvedeném ve fakturách. Žalobkyně svým závazkům nedostála, sjednané služby řádně neposkytovala, její zaměstnanci, kteří měli sjednanou ostrahu provádět, se na místo výkonu své práce dostavovali se značným zpožděním anebo vůbec a ani v době přítomnosti v místě výkonu práce své povinnosti často řádně neplnili. Řádná ostraha areálu přitom měla pro žalovanou zásadní význam, neboť šlo o ochranu stavebních strojů v milionových hodnotách. Pokud žalobkyně uvádí, že služby v tvrzeném rozsahu poskytla, spočívá důkazní břemeno ohledně těchto skutečností na její straně, nicméně rozsah fakturovaných služeb neodpovídal skutečnosti. Žalovaná dále namítla, že bylo dohodnuto, že fakturace bude prováděna na základě potvrzeného soupisu prací, tzv. předávacího protokolu, a že v případě, že faktura nebude obsahovat sjednané náležitosti, je žalovaná oprávněna ji neakceptovat a vrátit. Rovněž prokázání existující praxe při provádění služeb a předávání protokolů o provedené službě tíží žalobkyni. K odsouhlasení soupisu provedených prací za [anonymizováno] a květen [rok] nedošlo ani žalovanou, ani [právnická osoba], s. r. o. Faktury žalobkyně č. [rok] a č. [rok] byly vystaveny neoprávněně, bez sjednaných příloh a nadto jen na žalovanou, ačkoliv byl sjednán 50 % rozsah fakturace. Proto žalovaná dne [datum] faktury žalobkyni v souladu s ujednáním v objednávce vrátila, žádnou opravenou a řádně doplněnou fakturu žalobkyně však již žalované nezaslala, nemohla tudíž nastat splatnost faktur a žalovaná se nemohla dostat do prodlení.

5. Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (rozhodnutí ve věci předcházející nyní přezkoumávanému rozsudku ze dne [datum] – poznámka odvolacího soudu), soud I. stupně uložil žalované zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky za období od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího advokáta (výrok II). Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud I. stupně uložil žalované zaplatit [země] – Obvodnímu soudu pro Prahu 1 na nákladech řízení státu částku [částka] do tří dnů od právní moci usnesení, když se jednalo o státem uhrazené svědečné (jednalo se o doplňující usnesení k vydanému rozsudku, jakkoliv takto nebylo označeno a formulováno, správně tak měl být rozsudek soudu I. stupně doplněn o výrok III v uvedeném znění a uložená povinnost měla být stanovena do tří dnů od právní moci doplňovaného rozsudku – poznámka odvolacího soudu).

6. V rozsudku ze dne [datum] soud I. stupně poté [anonymizováno] popsal žalobní žádání a obranu žalované, po provedeném dokazování a zjištění učiněných z důkazů a po citaci příslušných ustanovení [ustanovení pr. předpisu] občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“) upravujících smlouvu o dílo a institut pasivní závazkové solidarity, shrnul, že žalovaná neunesla důkazní břemeno ohledně svých tvrzení, že jí žalobkyně v měsících dubnu [rok] a květnu [rok] neposkytla služby spočívající v zajištění ostrahy v rozsahu uvedeném ve fakturách, kdy v této souvislosti dále uvedl, že vzal za prokázané z provedeného dokazování listinnými důkazy ve spojení s výpovědí svědka [jméno] [příjmení], že žalobkyně svým závazkům dostála, sjednané služby spočívající v ostraze staveniště řádně poskytovala prostřednictvím svých zaměstnanců. Oproti tomu žalovaná neunesla důkazní břemeno ohledně svých tvrzení, že se zaměstnanci žalobkyně vykonávající ostrahu na místo výkonu své práce dostavovali se značným zpožděním anebo vůbec a ani v době přítomnosti v místě výkonu práce své povinnosti často řádně neplnili. Soud I. stupně v této souvislosti uvedl, že žalovaná v průběhu provádění ostrahy areálu nevytkla žalobkyni vady v provádění díla. Stran potvrzeného soupisu prací pak uvedl, že bylo dohodnuto, že fakturace bude prováděna na základě potvrzeného soupisu prací, tzv. předávacího protokolu, a bylo sjednáno, že v případě, že faktura nebude obsahovat sjednané náležitosti, je žalovaná oprávněna ji neakceptovat a vrátit. Jakkoliv k odsouhlasení soupisu provedených prací za [anonymizováno] a květen [rok] ze strany žalované a [právnická osoba] s. r. o. nedošlo, tedy faktury žalobkyně č. [rok] a [rok] byly vystaveny spolu s přílohami, jež nebyly [anonymizováno] do rozsahu odvedených prací odsouhlaseny žalovanou a [právnická osoba] s. r. o., tak soud I. stupně přesto uzavřel, že bylo prokázáno, v jakém rozsahu žalobkyně provedla nehmotné dílo spočívající v ostraze, na čemž ničeho nemění skutečnost, že dne [datum] obě uvedené faktury v souladu s ujednáním vrátily žalovaná a [právnická osoba] s. r. o. žalobkyni.

7. K námitce žalované, že faktury byly vystaveny jen na žalovanou, ačkoliv byl sjednán 50 % rozsah fakturace, soud I. stupně ve svém rozsudku ze dne [datum] citoval příslušná ustanovení občanského zákoníku, dle nichž je-li několik dlužníků zavázáno plnit společně a nerozdílně, jsou povinni plnit jeden za všechny a všichni za jednoho, přičemž věřitel může požadovat celé plnění nebo jeho libovolnou část na všech spoludlužnících, jen na některých, nebo na kterémkoli ze spoludlužníků a přičemž je-li k plnění zavázáno společně několik podnikatelů, má se za to, že jsou zavázáni společně a nerozdílně; vyrovnal-li spoludlužník více, než činil jeho podíl, náleží mu od ostatních spoludlužníků náhrada.

8. Soud I. stupně tak ve svém rozsudku ze dne [datum] uzavřel, že žalobkyně plnila dílo, k němuž se zavázala, žalovaná ve sdružení se [právnická osoba] s. r. o. uvedené služby převzala, tyto byly rovněž z vůle žalované a [právnická osoba] s. r. o. ukončeny, žalovaná neuplatnila řádně a včas vady díla, ačkoliv tak mohla učinit po celou dobu poskytování ostrahy žalobkyní, jelikož žalobkyně dílo provedla, měla za jeho provedení dostat zaplaceno. Soud I. stupně vyhověl žalobnímu požadavku i [anonymizováno] se týče požadovaného úroku z prodlení z požadované jistiny jak [anonymizováno] do jeho výše, tak i data, od kdy byl požadován, nicméně své rozhodnutí v tomto směru nijak neodůvodnil.

9. Proti rozsudku ze dne [datum] podala žalovaná odvolání, v němž nejprve namítla jeho zmatečnost a nepřezkoumatelnost, neboť nekoresponduje s provedenými důkazy a s poučením žalobkyně o její důkazní povinnosti, nerespektuje základní pravidla předvídatelnosti soudního rozhodování. V této souvislosti uvedla, že při prvním jednání soud I. stupně zjistil stanovisko obou stran, provedl všechny účastnicemi navržené důkazy a na základě toho vyzval žalobkyni, aby doplnila svá skutková tvrzení ohledně poskytnutí služeb ostrahy a aby k těmto tvrzením předložila důkazy. Soud I. stupně tak při prvním jednání dospěl ke správnému závěru, že břemeno tvrzení a důkazní ohledně plnění, které měla žalobkyně poskytnout, spočívá na ní. Za situace, kdy žalobkyně tvrdila, že poskytla služby ostrahy v určitém rozsahu, a kdy z tohoto tvrzení dovozovala svůj nárok na zaplacení žalobou uplatněného nároku, spočívalo na ní, aby prokazovala, že služby ostrahy v žalobou tvrzeném rozsahu poskytla. Přestože soud I. stupně žalobkyni o jejím důkazním břemenu poučil a legitimně žalovaná očekávala, že toto poučení pro další řízení platí, soud I. stupně při druhém jednání, při němž byl proveden pouze výslech svědka, který se k vlastnímu poskytování služeb ostrahy a jeho rozsahu nijak nevyjádřil, vyhlásil rozsudek, dle něhož žalovaná neunesla důkazní břemeno ohledně svých tvrzení, že jí žalobkyně v měsících dubnu a květnu [rok] neposkytla služby spočívající v zajištění ostrahy v rozsahu uvedeném ve fakturách. Tento závěr soudu I. stupně se příčí zdravému rozumu, když nelze prokazovat, [anonymizováno] se nestalo, je v rozporu s právní úpravou, z níž vyplývá, kdo má při žalobě na zaplacení ceny díla povinnost prokazovat splnění podmínek pro vznik nároku na zaplacení ceny díla, a je v rozporu s tím, komu a jaké poučení ze strany soudu I. stupně při prvním jednání ve věci zaznělo. Žalovaná dále namítla, že i v případě, že by důkazní břemeno spočívající v tom, že jí žalobkyně sjednané služby ve sjednaném rozsahu neposkytla, mělo ležet na ní, pak absentovalo poučení soudu I. stupně dle ust. § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) o tomto důkazním břemenu. Žalovaná dále vyčetla soudu I. stupně, že své zjištění o tom, jaké práce a v jakém rozsahu žalobkyně vykonala, opřel o výkaz odpracovaných hodin ve spojení se soupisem provedených prací, nicméně tyto výkazy a soupisy nebyly nikdy odsouhlaseny, jednalo se o listiny vytvořené jednostranně žalobkyní a čímkoliv jiným podložené. Tyto podklady navíc připravoval svědek [příjmení], který se však na zajišťování služeb ostrahy nepodílel, na místě provádění díla nikdy nebyl, nekontroloval, zda vůbec a jak je ostraha zajišťována či v jakém rozsahu, nepatřilo to do jeho kompetence, nadto z jeho výpovědi ani nevyplývá, na základě jakých podkladů jím byly tyto soupisy připravovány. Z žádného důkazu nevyplynulo, zda, kdy, kým a v jakém rozsahu byly služby ostrahy poskytnuty, natož v rozsahu [anonymizováno] hodin v dubnu [rok] a v rozsahu 156 hodin v květnu [rok]. Jedná se jen o tvrzení žalobkyně, nekriticky převzaté soudem I. stupně. Jediným doplňujícím důkazem, který žalobkyně na výzvu soudu I. stupně k prokázání poskytnutých služeb navrhla, byl právě výslech svědka [příjmení], který však na stavbě nikdy nebyl, nijak se nevyjádřil k tomu, zda, kdy, kým a v jakém rozsahu byly služby ostrahy zajišťovány. Pokud žalobkyně nenavrhla na výzvu soudu I. stupně důkazy, jež by prokazovaly poskytnuté služby a jejich rozsah, například výslech osob zajišťujících ostrahu, výslech osob, které zajišťovaly pracovníky na zajištění ostrahy a vykonávaly nad jejich činností dohled, výslech osob, které se pohybovaly na stavbě, či nějaké listinné důkazy, nemohl soud I. stupně dospět ke skutkovému zjištění o tom, že žalobkyně poskytnutí služeb, nadto ve fakturovaném rozsahu, prokázala.

10. V odvolání proti rozsudku ze dne [datum] žalovaná dále nesouhlasila se soudem I. stupně provedeným právním posouzením věci, když soud I. stupně měl uzavřít, že žalovaná je povinna uhradit žalobkyni celou cenu díla a nikoliv jen jeho polovinu. V této souvislosti vyčetla soudu I. stupně, že se s jejími tvrzeními a právní argumentací nevypořádal a jen citoval řadu právních ustanovení, aniž je konkrétně aplikoval na projednávanou věc, na učiněná skutková zjištění. V této souvislosti žalovaná zopakovala, že objednávka sice byla učiněna ve sdružení se [právnická osoba] s. r. o., ale zároveň bylo účastnicemi dohodnuto, že cena díla bude hrazena na základě faktur, jež budou vystaveny v rozsahu 50 % na žalovanou a v rozsahu 50 % na [právnická osoba] K tomuto skutkovému závěru sice soud I. stupně dospěl, ale toto zjištění nijak nepromítl do svého právního posouzení. Jestliže byl účastnicemi sjednán jiný, než solidární režim závazků účastníků smlouvy na straně objednatele, pak se vyvratitelná domněnka o společných dluzích, zakotvená v ust. § 1874 o. z., nepoužije a je třeba vycházet ze smluveného režimu.

11. V odvolání proti rozsudku ze dne [datum] se žalovaná dále neztotožnila se závěrem soudu I. stupně stran vzniku nároku žalobkyně na zaplacení ceny díla, kdy v této souvislosti připomněla svou právní argumentaci a vyčetla soudu I. stupně, že se s ní nevypořádal. V této souvislosti upozornila na to, že smluvní úprava má přednost před úpravou zákonnou, jež má dispozitivní charakter, přičemž v této souvislosti připomněla, že v dané věci byla povinnost uhradit cenu díla smluvně sjednána tak, že byla vázána na fakturu, nicméně žalobkyně fakturu vystavila neoprávněně, když porušila fakturovaný rozsah prací a nepředložila potvrzený soupis provedených prací a faktura jí tak byla důvodně vrácena. Proto nemohlo dojít ke vzniku nároku na zaplacení ceny díla, neboť pro to nebyly dány smluvní podmínky.

12. Žalobkyně k odvolání žalované proti rozsudku ze dne [datum] nejprve zopakovala svá žalobní tvrzení stran uzavření smlouvy, stan poskytování služeb, stran ukončení spolupráce účastnic a stran vystavení faktur.

13. Žalobkyně ve svém vyjádření k odvolání žalované proti rozsudku ze dne [datum] dále nesouhlasila s tvrzením žalované, že by po výzvě soudu I. stupně k doplnění skutkových tvrzení a návrhu důkazů dostatečně nereagovala, neboť ještě při tomtéž jednání, při němž se jí poučení dostalo, svá tvrzení doplnila a zároveň předložila důkazy k jejich prokázání (výkazy odpracovaných hodin, soupisy provedených prací). Dále doplnila svá tvrzení v podání ze dne [datum], v němž zároveň navrhla důkaz výslechem svědka [příjmení]. Žalobkyně tak vyslovila přesvědčení o tom, že výzvu soudu I. stupně řádně splnila, unesla své důkazní břemeno a řízení před soudem I. stupně není postiženo zásadní procesní vadou. Žalobkyně souhlasila se závěrem soudu I. stupně, že poskytovala služby řádně a ve fakturovaném rozsahu, když tyto vyplývají z předložených výkazů a soupisů připravovaných svědkem [příjmení] na základě podkladů od pracovníků, kteří se na poskytování služeb podíleli, jak vyplynulo z výslechu svědka [příjmení]. Nadto z e-mailové komunikace účastnic vyplývá, že předložené výkazy a soupisy odpovídají skutečnosti, když žalovaná původně fakturované částky nesporovala, jen žádala o vystavení nové faktury znějící na 50 % částky. Žalovaná až následně začala tvrdit, že služby nebyly řádně poskytnuty, což však ani žalobkyni ani soudu I. stupně nedoložila, služby v průběhu jejich poskytování nereklamovala. Jelikož se jednalo o provedení díla s nehmotným výsledkem, bylo předáno dokončením, což nastalo vždy po ukončení směny konkrétního pracovníka žalobkyně.

14. Žalobkyně se ve svém vyjádření k odvolání žalované proti rozsudku ze dne [datum] ztotožnila i se závěrem soudu I. stupně stran solidárního závazku žalované a [právnická osoba], s. r. o., na čemž dohoda o fakturaci nemá vliv.

15. Stran vzniku svého nároku na zaplacení ceny díla žalobkyně ve svém vyjádření k odvolání žalované proti rozsudku ze dne [datum] uvedla, že smluvené podmínky splnila, když fakturace neměla být provedena na základě potvrzeného soupisu prací, ale, jak vyplývá z objednávky, na základě faktury vystavené po ukončení služby a předání protokolů. Nadto nárok na zaplacení díla vzniká i předáním vadného díla, nicméně zdůraznila, že žalovaná v průběhu poskytování služeb žádné (zjevné) vady díla nevytkla, takovou reklamaci ani žalovaná netvrdila. Za situace, kdy rozsah ani kvalitu poskytovaných služeb žalovaná původně nerozporovala, je její tvrzení účelové.

16. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [anonymizována dvě slova], [číslo] - [anonymizováno], odvolací soud rozsudek soudu I. stupně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve znění doplňujícího usnesení soudu I. stupně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, když dospěl k závěru, že odvolání žalované je důvodné.

17. Odvolací soud ve svém usnesení ze dne [datum] uvedl, že zaznamenal vadu v řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, když soud I. stupně při jednání konaném dne [datum] žalobkyni postupem dle ust. § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř. vyzval k doplnění tvrzení a návrhu důkazů k jejich prokázání, mimo jiné stran poskytnutí služeb v tvrzeném rozsahu, žalobkyně bezprostředně po uvedeném poučení reagovala předložením listinných důkazů, a to výkazy odpracovaných hodin a soupisy provedených prací (kdy se jednalo o listiny vyhotovené jen samotnou žalobkyní a nijak žalovanou potvrzené), které byly provedeny k důkazu, doplňovala tvrzení v podání ze dne [datum], přičemž navrhla výslech svědka [jméno] [příjmení]. Tento svědek byl vyslechnut při jednání konaném dne [datum], nicméně z jeho výslechu se skutečně nepodává ničeho o tom, jaké práce a v jakém rozsahu žalobkyně ve skutečnosti vykonala, když měl na starosti jen přípravu podkladů pro fakturaci (výkazy a soupisy), přičemž k faktické realizaci ostrahy (jejího rozsahu) nevypověděl ničeho, když jak výslovně uvedl, nebylo to v jeho kompetenci, fakticky měl na starosti jiné zakázky. Odvolací soud uvedl, že závěr soudu I. stupně, že žalobkyně prokázala, že svým závazkům dostála, když sjednané služby (zjevně ve sjednaném a fakturovaném rozsahu) spočívající v ostraze staveniště, řádně poskytovala prostřednictvím svých zaměstnanců, tak prozatím nemůže obstát, neodpovídá provedeným důkazům. Bylo na soudu I. stupně, aby naopak žalobkyni poučil, že své důkazní břemeno neunáší a dal jí prostor k návrhu dalších důkazů s tím, že jinak bude neúspěšná ve sporu. V této souvislosti odvolací soud uzavřel, že podle ust. § 101 a ust. § 120 o. s. ř. je účastník povinen tvrdit pro rozhodnutí významné skutečnosti a k prokázání svých tvrzení označit důkazy, kdy oprávněnost tvrzení musí být postavena na jisto, nestačí připuštění možnosti či úvahy o pravděpodobnosti, přičemž odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka].

18. Odvolací soud ve svém usnesení ze dne [datum] dále uvedl, že se ztotožňuje s odvolací výtkou žalované stran závěru soudu I. stupně, že žalovaná neměla unést důkazní břemeno ohledně svých tvrzení, že jí žalobkyně v měsících dubnu [rok] a květnu [rok] neposkytla služby spočívající v zajištění ostrahy v rozsahu uvedeném ve fakturách, již jen proto, že se jedná o negativní tvrzení, přičemž naopak bylo na žalobkyni, aby pozitivní tvrzení o provedení prací ve sjednaném a fakturovaném rozsahu prokázala. Pokud by bylo namístě, aby žalovaná v rámci své obrany měla něčeho dalšího tvrdit a prokazovat, musela by být k tomuto soudem I. stupně vyzvána (výzva soudu I. stupně absentovala) postupem dle ust. § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř. s patřičným poučením o důsledcích nesplnění výzvy, a to v pozitivním směru tvrzení, nicméně uvedená výzva by přicházela v úvahu, až by žalobkyně svá žalobní tvrzení prokazovala. K této otázce odvolací soud uzavřel, že by pak bylo případně na místě zabývat se soudem I. stupně namítaným neprokázáním obranných tvrzení žalované stran toho, že zaměstnanci žalobkyně vykonávající ostrahu se na místo výkonu své práce měli dostavovat se značným zpožděním anebo vůbec (pak by ale stěží žalobkyně zároveň prokázala oprávněnost rozsahu fakturovaných prací), či neměli v době své přítomnosti v místě výkonu práce své povinnosti často řádně plnit a jakým způsobem (v této souvislosti by pak případně měla místo i úvaha soudu I. stupně spočívající v tom, že žalovaná v průběhu provádění ostrahy areálu nevytkla žalobkyni vady v provádění díla a byla by na místě i úvaha o tom, zda v tomto směru případně vadné plnění by mělo vliv na fakturovanou cenu díla).

19. Odvolací soud ve svém usnesení ze dne [datum] rovněž uvedl, že se ztotožňuje i s odvolací výtkou žalované, že se soud I. stupně s tvrzeními a právní argumentací žalované stran možnosti fakturovat ve vztahu k ní jen 50 % provedených prací nevypořádal, když tento při závěru o solidárním režimu závazku hrazení poskytnutých služeb jen odkázal na příslušná ustanovení občanského zákoníku, aniž by se zabýval tím, zda tento režim nemohl být či v poměrech dané věci nebyl smluvně vyloučen. K této otázce však odvolací soud uzavřel, že její posouzení by bylo na místě jen v případě, kdy by žalobkyně prokázala své tvrzení o provedení díla z její strany.

20. Odvolací soud ve svém usnesení ze dne [datum] k odvolací argumentaci žalované stran vzniku nároku žalobkyně na zaplacení ceny díla s tím, že smluvní úprava má přednost před úpravou zákonnou (mělo být sjednáno, že povinnost uhradit cenu díla byla vázána na fakturu s potvrzeným rozsahem prací) uvedl, že k této otázce nelze přistupovat zcela formálně, tedy, že by právo na zaplacení ceny díla nevzniklo, pokud by rozsah prací nebyl žalovanou potvrzen, a to i kdyby fakturovaný rozsah prací odpovídal skutečnosti. K této otázce odvolací soud uzavřel, že i zde je stěžení, zda žalobkyně faktury vystavila oprávněně či nikoliv, tedy zda fakturovaný rozsah prací odpovídal skutečnosti.

21. Konečně odvolací soud ve svém usnesení ze dne [datum] uvedl, že rozsudek soudu I. stupně je nepřezkoumatelný ve vztahu k požadavku žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení z požadované jistiny, a to jak [anonymizováno] do jeho výše, tak i data, od kdy byl požadován, když soud I. stupně své rozhodnutí v tomto směru nijak neodůvodnil.

22. Odvolací soud ve svém usnesení ze dne [datum] soud I. stupně zavázal, aby žalobkyni vyzval postupem dle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. k návrhu důkazů stran provedení díla z její strany a v případě, že bude mít za to, že žalobkyně skutečně svá tvrzení stran poskytnutí služeb v tvrzeném rozsahu prokázala, aby se zabýval i dalšími shora nastíněnými otázkami.

23. V rozsudku ze dne [datum] po provedeném dokazování včetně jeho doplnění (po kasačním rozhodnutí odvolacího soudu), objektovou knihou žalobkyně pro zakázku P + R [anonymizováno] [ulice] a zjištění učiněných z důkazů a po citaci příslušných ustanovení občanského zákoníku, upravujících smlouvu o dílo, institut uznání závazku a úroku z prodlení, soud I. stupně uzavřel, že žalobkyně dodala žalované a [právnická osoba] s. r. o. dílo spočívající v zajištění ostrahy na základě nabídky žalobkyně ze dne [datum] a objednávky žalované ze dne [datum], přičemž žalobkyně zajistila ostrahu stavby, a to jak v dubnu, tak květnu [rok]. Jak vyplynulo z objektové knihy žalobkyně ve spojení s výkazem odpracovaných hodin za období 4/ [rok] a ze soupisu provedených prací 4/ [rok] žalobkyně pro žalovanou vykonala ostrahu v rozsahu [anonymizováno] hodin po [částka], tj. [částka]. Jak vyplynulo z objektové knihy žalobkyně ve spojení s výkazem odpracovaných hodin za období 5/ [rok] a ze soupisu provedených prací 5/ [rok] žalobkyně pro žalovanou vykonala ostrahu v rozsahu 156 hodin po [částka], tj. [částka]. Jakkoliv žalovaná odmítla uvedené dokumenty (výkazy a soupisy prací) při jejich předložení žalobkyní potvrdit, tak v objektové knize byl každý den předání staveniště k ostraze a následující den převzetí staveniště potvrzen pracovníkem žalované, což je dostačující důkaz o tom, že žalobkyní byly práce provedeny a žalovanou převzaty. Žalobkyně uvedené služby žalované podle objednávky poskytovala až do [datum], kdy došlo k ukončení spolupráce žalobkyně se žalovanou a [právnická osoba], s. r. o. Žalobkyně uplatnila u žalované pohledávku za služby vykonané pro žalovanou a [právnická osoba], s. r. o. fakturou ze dne [datum], č. [rok] znějící na částku [částka] za zajištění ostrahy za [anonymizováno] [rok] v rozsahu [anonymizováno] hodin poskytnutých služeb a fakturou ze dne [datum], č. [rok] znějící na částku [částka] za zajištění ostrahy od [datum] do [datum] v rozsahu 156 hodin poskytnutých služeb. Tyto faktury žalobkyně doručila žalované dne [datum], což žalobkyně potvrdila dne [datum]. Žalovaná ani [právnická osoba], s. r. o. za vykonanou ostrahu nezaplatily, ačkoliv byly opakovaně žalobkyní vyzývány. Smluvní strany se dohodly, že žalovaná bude platit polovinu celkové ceny za dílo. Žalovaná požádala žalobkyni o zaslání faktury znějící na 50 % provedených služeb z jejich soupisu a vyjádřila ochotu uhradit 50 % z celkové vyfakturované částky, čímž v podstatě nárok žalobkyně na zaplacení poloviny ceny za dílo uznala. Žalovaná neuplatnila řádně a včas vady díla, ačkoliv tak mohla učinit po celou dobu poskytování ostrahy žalobkyní. [anonymizováno] se týče prodlení žalované soud I. stupně uvedl, že faktury byly žalované doručeny dne [datum] (jakkoliv předtím uváděl dne [datum] – poznámka odvolacího soudu), k tomu datu bylo třeba přičíst dobu 35 dnů uvedenou v objednávce služeb, pročež se žalovaná ocitla v prodlení až dne [datum] a nikoliv již dne [datum].

24. Soud I. stupně proto žalobkyni přiznal polovinu jí požadované částky, tj. částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od [datum], ve zbytku žalobu zamítl.

25. O náhradě nákladů řízení účastnic rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy aplikaci tohoto ustanovení odůvodnil tím, že jakkoliv byla žalobkyně v řízení úspěšná jen [anonymizováno] do poloviny nároku, tak bez jeho uplatnění žalobou by se zaplacení dlužné částky nedočkala, pročež proti neúspěšné žalované jí přiznal plnou náhradu nákladů řízení spočívajících v jí zaplaceném soudním poplatku, odměně advokáta počítané ale z tarifní hodnoty ve výši [částka], tedy částky, jež byla žalobkyni přiznána, paušálních náhradách hotových výdajů a 21 % dani z přidané hodnoty z odměny a náhrad.

26. Žalobkyně napadla rozsudek soudu I. stupně ze dne [datum] (jeho výroky II a III) včasným a přípustným odvoláním (návrh na znění rozhodnutí odvolacího soudu opravila při jednání odvolacího soudu konaném dne [datum]), v němž uvedla, že soud I. stupně sice došel ke správným skutkovým závěrům stran poskytování služeb ostrahy žalobkyní, za což jí náleží odměna, ale vyslovila nesouhlas s jeho právním posouzením, tedy, že žalovaná a [právnická osoba], s. r. o. nejsou z objednávky zavázáni společně a nerozdílně, což je v rozporu jak s objednávkou, tak další komunikací žalobkyně s žalovanou a [právnická osoba], s. r. o., jakožto sdružením, ve smyslu ust. § 2716 o. z. společností, ale i s povahou vlastního plnění, které žalobkyně poskytovala a které bylo nedělitelné, pročež nelze ani dělit povinnost zaplatit odměnu za jeho poskytnutí. Z ust. § 2736 o. z. se pak podává, že z dluhů vzešlých ze společné činnosti jsou společníci zavázáni společně a nerozdílně, kdy se jedná o ustanovení kogentní povahy, od něhož se nelze smluvně odchýlit. Žalobkyně zopakovala, že její příslib fakturace polovičním dílem na žalovanou a [právnická osoba], s. r. o., nic na solidární povaze jejich závazku nezměnil, nadto žalobkyně o tomto způsobu fakturace se [právnická osoba], s. r. o. jakožto jednou ze stran smlouvy o dílo nejednala. Závěrem žalobkyně vzala žalobu zpět [anonymizováno] do požadovaného 10 % úroku z prodlení ročně z částky [částka] za den [datum] a navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně změnil tak, že žalobě vyhoví.

27. Žalovaná napadla rozsudek soudu I. stupně ze dne [datum] (jeho výroky I a III) včasným a přípustným odvoláním. V něm nejprve stručně zrekapitulovala dosavadní průběh řízení a v této souvislosti vytkla soudu I. stupně, že z odůvodnění jeho rozsudku nevyplývá, zda a jak se soud I. stupně vypořádal s právním názorem odvolacího soudu a s jeho závaznými pokyny pro další řízení.

28. Žalovaná vyslovila přesvědčení o tom, že rozsudek soudu I. stupně je opět zmatečný, není zřejmé, jak soud I. stupně dospěl k tomu, že žalobkyně provedla dílo právě v jí tvrzeném hodinovém rozsahu. V této souvislosti připomněla předchozí závěr odvolacího soudu, že závěr soudu I. stupně, že žalobkyně svým závazkům dostála, prozatím nemůže obstát, neodpovídá provedeným důkazům. Za takto nadřízeným (správně odvolacím – poznámka odvolacího soudu) soudem vyhodnocené důkazní situace, po vrácení věci soudu I. stupně, byl proveden jediný nový důkaz, a to důkaz objektovou knihou. Soud I. stupně z ní sice opisuje, kdo a kdy objekt předával k ostraze, ale již nečiní žádné dílčí závěry o tom, jaký rozsah provedených služeb má za prokázaný, resp. pouze uvádí, že z tohoto důkazu lze vzít za prokázané, že žalobkyně služby ostrahy poskytovala v měsíci dubnu i květnu [rok], a to až do [datum]. Žalovaná uvedla, že tento důkaz neprokazuje, v jakém rozsahu byly služby ostrahy poskytnuty, když zpravidla je potvrzeno pouze předání staveniště k ostraze a nikoli jeho opětovné vrácení žalované, řada záznamů není potvrzena vůbec, popřípadě je podepsána nečitelnými podpisy či zcela neznámými osobami, bez tvrzení a prokázání jejich vztahu k žalované či ke [právnická osoba], s. r. o. Za této situace je důkaz v podobě objektové knihy sám o sobě nedostatečný a nemůže zpochybnit předchozí závěr odvolacího soudu o neprokázání poskytnutí předmětných služeb ostrahy. Žalovaná v této souvislosti připomněla, že odvolací soud předvídal, že nelze vyloučit rozsáhlé doplnění dokazování, žalobkyně však nabídla důkaz jediný, jenž bez potvrzení a vysvětlení způsobu evidence (nabízely by se zejména svědecké výpovědi) postrádá relevantní vypovídací hodnotu. Pokud přesto vzal soud I. stupně objektovou knihu jako nezpochybnitelné dogma, pak se měl pečlivě vypořádat zejména s rozsahem poskytnutých služeb dle této evidence v návaznosti na fakturaci, výkazy odpracovaných hodin a z nich vyplývající (zjevně žalovaná měla na mysli požadovaný – poznámka odvolacího soudu) žalobní nárok, pokud by tak učinil, shledal by rozpory (jež žalovaná namátkou nastínila) mezi objektovou knihou a výkazy odpracovaných hodin, na základě nichž žalobkyně fakturovala. Žalovaná k této otázce uzavřela, že není zřejmé, jak soud I. stupně dospěl k závěru, že žalobkyně poskytla služby spočívající v zajištění ostrahy právě v jí tvrzeném rozsahu [anonymizováno] hodin v dubnu [rok] a 156 hodin v květnu [rok].

29. Žalovaná dále vyslovila nesouhlas se závěrem soudu I. stupně, že emailem [jméno] [příjmení] ze dne [datum] požádala žalobkyni o zaslání faktury znějící na 50 % provedených služeb z jejich soupisu, čímž v podstatě nárok žalobkyně na zaplacení poloviny ceny za dílo uznala. V této souvislosti předně namítla, že uvedeným e-mailem byl proveden důkaz již při prvním jednání, po jeho provedení ani kdykoli později soud I. stupně neprezentoval svůj právní názor, že má za to, že dluh byl žalovanou [anonymizováno] do jedné poloviny uznán. Dále uvedla, že z odůvodnění napadeného rozsudku nelze jednoznačně vyčíst, zda dle názoru soudu I. stupně byly splněny podmínky pro to, aby byl email ze dne [datum] posouzen jako uznání dluhu či zda se jedná z pohledu soudu I. stupně pouze o podpůrný důkaz ve vztahu k dalším provedeným důkazům. K první možnosti žalovaná uvedla, že s ní nesouhlasí, neboť tento email není dle ní [anonymizováno] do svého obsahu, formy a osoby označené pod tímto e-mailem úkonem, který by bylo lze považovat za uznání dluhu ve smyslu ust. § 2053 o. z. Větu, že někdo žádá o zaslání faktury na 50 % ze soupisu služeb, nelze považovat za uznávací prohlášení. Předmětný úkon byl nadto učiněn formou elektronickou, bez elektronického podpisu, nikoli formou písemnou, jak vyžaduje platná právní úprava pro uznání dluhu. Uznání dluhu je úkonem, jenž nemohou činit řadoví zaměstnanci stavební firmy, s jejichž pracovní náplní takové právní jednání zjevně nemá souvislost, ale výhradně osoby s oprávněním za společnost jednat dle zápisu v obchodním rejstříku, osoby k tomuto výslovně zmocněné, popřípadě osoby, jejichž oprávnění takové úkony činit vyplývá ze smluvního vztahu v dané věci. [jméno] [příjmení] jako stavbyvedoucí takovou osobou nebyl.

30. Žalovaná rovněž setrvala na svém přesvědčení o tom, že nárok za zaplacení ceny díla nevznikl, neboť soupis provedených prací nebyl jí ani [právnická osoba], s. r. o. odsouhlasen a podepsán z důvodu, že není pravdivý a neodpovídá skutečnosti, služby v něm uvedené nebyly poskytnuty, přičemž mezi účastnicemi bylo dohodnuto, že fakturace bude prováděna na základě potvrzeného soupisu prací (předávacího protokolu). Jelikož k odsouhlasení soupisu provedených prací za [anonymizováno] a květen [rok] nedošlo, faktury žalobkyně č. [rok] a [rok] žalovaná řádně, v souladu s ujednáním v objednávce vrátila.

31. Žalovaná výslovně nesouhlasila ani s výrokem o náhradě nákladů řízení účastnic, kdy soud I. stupně se při rozhodování o náhradě nákladů řízení ocitl zcela mimo rámec procesní úpravy, když přiznal žalobkyni podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. náhradu nákladů řízení, jakkoliv byla ve věci úspěšná jen [anonymizováno] do 50 % a měl tak postupovat podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. V této souvislosti uvedla, že soud I. stupně žalobkyni při jejím 50 % úspěchu ve věci přiznal plnou náhradu nákladů řízení s odůvodněním, že bez uplatnění nároku žalobou by se zaplacení dlužné částky nedočkala. Takové rozhodnutí žalovaná označila jako nepřípustný exces, ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. není použitelné, neboť žalobkyně neměla plný úspěch ve věci, nebyly ani splněny podmínky užití ust. § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť neúspěch [anonymizováno] do 50 % není neúspěchem v nepatrné části a výše přiznaného plnění nebyla odvislá od znaleckého posudku ani od úvahy soudu. Pokud tak soud I. stupně vyhověl žalobě [anonymizováno] do její poloviny, mělo být aplikováno ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy by žádná z účastnic neměla právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaná rovněž poukázala na to, že žalobkyně je účastníkem obchodního vztahu a že na straně žalované byla ochota se při správném způsobu fakturace dohodnout na zaplacení 50 % žalované částky.

32. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně změnil tak, že žalobu zamítne.

33. Žalovaná napadla usnesení soudu I. stupně ze dne [datum] včasným a přípustným odvoláním, jež odůvodnila v prvé řadě nesprávným rozhodnutím soudu I. stupně ve věci samé, kdy žaloba měla být v celém rozsahu zamítnuta a v druhé řadě, pokud by žalobě mělo být v rozsahu 50 % vyhověno, namítla po citaci ust. § 148 odst. 1 o. s. ř., že tomuto ustanovení rozhodnutí soudu I. stupně neodpovídá, neboť o náhradě nákladů řízení státu mělo být rozhodnuto podle výsledků řízení.

34. Žalobkyně k odvoláním žalované uvedla (návrh na znění rozhodnutí odvolacího soudu opravila při jednání odvolacího soudu konaném dne [datum]), že jí předložený důkaz objektovou knihou přes své drobné nedostatky poskytnutí služeb z její strany prokazuje. Soud I. stupně zhodnotil tento důkaz v souvislosti s ostatními důkazy (a to objednávkou, výkazy odpracovaných hodin a soupisy provedených prací vyhotovenými svědkem [jméno] [příjmení], jenž je zpracovával na základě informací od pracovníků žalobkyně, kteří se přímo podíleli na zakázce a emailem pracovníka žalované [jméno] [příjmení] ze dne [datum], jenž požádal o zaslání faktury ve výši 50 % ze soupisu služeb z důvodu, že služby ostrahy byly poskytovány pro žalovanou a [právnická osoba], s. r. o., nikoliv z důvodu, že služby ostrahy jak je žalobkyně fakturovala, nebyly poskytnuty) a v souvislosti s tím, že žalovaná služby během jejich poskytování nereklamovala a vady v jejich poskytování nevytkla. V objektové knize jsou kromě pracovníků žalobkyně i podpisy pracovníků žalované, kdy tito tak objekt pracovníkům žalobkyně předávali. Jednání žalované se tak příčí principu poctivosti a dobrých mravů a nemůže být chráněno. K námitce žalované, že soupis prací nepodepsala, z čehož dovozuje, že žalobkyni nárok na zaplacení jí poskytnutých služeb nevznikl, uvedla, že v objednávce se o podpisu nehovoří, nadto odvolací soud ve svém kasačním rozhodnutí uvedl, že k této otázce nelze přistupovat zcela formálně. K tvrzení žalované, že na její straně byla ochota se dohodnout na zaplacení 50 % žalované částky, uvedla, že se jedná o tvrzení nepravdivé, když právě žalobkyně ještě před podáním žaloby toto řešení žalované nabídla s tím, že [anonymizováno] do zbytku požadované částky by se obrátila na [právnická osoba], s. r. o. Závěrem žalobkyně uvedla, že jelikož měla být ve věci úspěšná zcela, pak je usnesení soudu I. stupně ze dne [datum] věcně správné.

35. Žalovaná k odvolání žalobkyně uvedla, že nepřípustně obsahuje nová skutková tvrzení ohledně toho, že žalovaná a [právnická osoba], s. r. o. vystupovaly vůči žalobkyni jako sdružení, tedy že ve smyslu ust. § 2716 o. z. tvořily společnost. Žalobkyně nikdy netvrdila, že smlouva o dílo, na základě níž se domáhá žalovaného plnění, byla smlouvou, která byla uzavřena mezi ní jako objednatelem a společností ve smyslu § 2716 a násl. o. z. V žalobě uvedla pouze to, že poskytovala žalované a [právnická osoba], s. r. o. jakožto společným objednatelům služby spočívající v zajištění ostrahy. Ve fázi odvolacího řízení, kdy řízení bylo koncentrováno, není přípustné nové skutkové tvrzení, že žalovaná se [právnická osoba], s. r. o. vystupovala jako sdružení, neboť pro pouhé společné objednatele platí jiný zákonný režim než pro společnost ve smyslu § 2716 o. z. V dané věci tedy nelze aplikovat ust. § 2716 a násl. o. z., ale ust. § [číslo][číslo] o společných závazcích. Žalovaná připomněla, že kasačním rozhodnutím odvolacího soudu bylo soudu I. stupně výslovně uloženo, aby se zabýval tím, zda solidární režim závazku hrazení poskytnutých služeb mohl být v poměrech dané věci smluvně vyloučen, pročež soud I. stupně v tomto směru nepochybil, když vzal za prokázané, že došlo k dohodě stran, že žalovaná bude platit polovinu celkové ceny za dílo. V tomto případě, kdy se jedná o plnění, k němuž se společně zavázalo několik podnikatelů, obsahuje ust. § 1874 o. z. vyvratitelnou domněnku, že tito podnikatelé jsou zavázáni společně a nerozdílně. V dané věci je nepochybné, že součástí smluvního ujednání mezi stranami bylo, že cena díla bude mezi žalovanou a [právnická osoba], s. r. o. na základě provedeného soupisu prací za měsíc rozdělena v rozsahu 50 % / 50 %. Žalobkyně toto výslovně akceptovala e-mailem ze dne [datum], jenž nelze považovat jen za příslib, ale za jednoznačný souhlas se smluvními podmínkami. Nadto proti e-mailu ze dne [datum], v němž byl tento způsob úhrady opětovně vymíněn a jehož přílohou byla vlastní objednávka, žalobkyně nevznesla připomínky. Žalovaná uzavřela, že pokud bylo dohodnuto, že cena díla bude z její strany hrazena pouze z 50 % dle skutečně provedených prací, nemůže být aplikována zákonná vyvratitelná domněnka o její solidární odpovědnosti ve vztahu k celému závazku, ale je třeba řídit se úpravou smluvní.

36. Při jednání odvolacího soudu konaném dne [datum] žalovaná vyslovila souhlas s částečným zpětvzetím žaloby.

37. Při jednání odvolacího soudu konaném dne [datum] (po zopakování dokazování objektovou knihou; žalobkyně poté uvedla, že neměla povinnost tuto objektovou knihu vést, dále uvedla, že objektová kniha by měla prokazovat vše, nicméně nebyla vedena důkladně z důvodu, že strážní službu vykonávaly osoby hendikepované, prokazuje však, že služby byly poskytnuty; žalovaná uvedla, že objektová kniha neprokazuje poskytnutí služeb žalobkyní v jí tvrzeném a fakturovaném rozsahu, je na žalobkyni, aby prokázala, jaký byl rozsah jí poskytnutých služeb, jí tvrzené hodiny služby) odvolací soud žalobkyni z důvodu předvídatelnosti svého rozhodnutí poučil o tom, že svá tvrzení o provedení prací v tvrzeném rozsahu neprokazuje, přičemž jí poskytl lhůtu k návrhu dalších důkazů.

38. Žalobkyně reagovala podáním ze dne [datum], v němž navrhla doplnění dokazování výslechem svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], svých pracovníků, kteří se na předmětné stavbě nacházeli a ostrahu vykonávali, přičemž tyto svědky označila datem narození i adresou.

39. Odvolací soud posléze žalobkyni sdělil, že se jí označeným svědkům nepodařilo doručit předvolání k odvolacímu jednání, kdy po provedené lustraci bylo poté zjištěno, že [příjmení] [příjmení] dne [datum] zemřel a žalobkyní označená adresa svědkyně [jméno] [příjmení] je adresou úřadu, pročež žalobkyni poskytl lhůtu k návrhu dalších důkazů, případně označení svědkyně [příjmení] faktickou (doručovací) adresou.

40. Žalobkyně reagovala podáním ze dne [datum], v němž sdělila, že se svědkyni [jméno] [příjmení] bezúspěšně pokusila kontaktovat telefonicky a že jinou, než jí již označenou adresu uvedené svědkyně nezná. Zároveň však navrhla doplnění dokazování výslechem svědků [jméno] [příjmení], jenž zajišťoval dohled nad předmětnou zakázkou ze strany žalobkyně a jehož podpisy jsou v objektové knize, přičemž tohoto svědka označila datem narození i adresou a [jméno] [příjmení], kdy se jednalo o zaměstnance žalované či [právnická osoba], s. r. o. a jehož podpis je uveden v objektové knize u dne [datum], přičemž žalobkyni není známa bližší identifikace svědka.

41. K výzvě odvolacího soudu stran bližší identifikace svědka [jméno] [příjmení] [právnická osoba], s. r. o. sdělila, že má za to, že se jedná či jednalo o pracovníka žalované, žalovaná pak jeho datum narození a adresu sdělila s tím, že se jedná o jejího bývalého pracovníka.

42. Při jednání odvolacího soudu konaném dne [datum] (po doplnění dokazování výslechem svědka [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]) žalobkyně vyslovila přesvědčení o tom, že bylo prokázáno, že strážní službu v jí fakturovaném rozsahu vykonávala.

43. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (ust. § 212 a ust. § 212a o. s. ř.), a po zopakování dokazování objektovou knihou žalobkyně pro zakázku P + R [ulice] podle ust. § 213 odst. 2 o. s. ř. a doplnění dokazování výslechem svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a výkazem práce za [anonymizováno] [rok] znějícím na [jméno] [příjmení] podle ust. § 213 odst. 4 o. s. ř., dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné oproti odvolání žalované, jež důvodným shledal.

44. Z objektové knihy žalobkyně pro zakázku P + R [ulice] odvolací soud zjistil, že prvním údajem je den [datum] (zjevně [rok] – poznámka odvolacího soudu), kdy bylo předáno v 18:00 hodin [příjmení] a vedle tohoto jména je i uveden podpis, absentuje hodina zpětného předání, následují údaje stran jednotlivých dní, kdy někdy jsou obsaženy údaje o hodině převzetí staveniště žalobkyní, tyto jsou proměnlivé, často chybí, v naprosté většině případů absentují údaje o zpětném předání staveniště žalobkyní, u některých dnů jsou údaje škrtnuté, u některých chybí jakékoliv údaje, posledním údajem je den 8. 5. (zjevně [rok] – poznámka odvolacího soudu), kdy bylo převzato [jméno] [příjmení] bez uvedení hodiny převzetí, nebyla uvedena hodina zpětného předání, jakkoliv u tohoto dne byl uveden podpis u kolonky přijal a byl uveden i podpis u kolonky kontrola.

45. Výslechem svědka [jméno] [příjmení], odvolací soud zjistil, že se jedná o bývalého zaměstnance žalobkyně, pracoval pro ni jako technik zakázek ještě před třemi až čtyřmi lety, mohl být jejím zaměstnancem v roce [rok], v současné době je zaměstnancem dceřinné společnosti žalobkyně, zajišťoval dohled nad předmětnou zakázkou ze strany žalobkyně s tím, že jeho náplní práce je kontrola strážných, zda jsou v práci, zda práci vykonávají, zda jsou ve stavu způsobilém pro její výkon, počátku výkonu této zakázky se neúčastnil, převzal ji od nějakého kolegy, příliš si na ni nepamatuje, musel však fyzicky na zakázce být, možná i víckrát, neboť na [anonymizováno] [ulice] si pamatuje, na žádné problémy s jejím výkonem si nepamatuje, pokud strážný na místo výkonu práce nepřijde, zaměstnanec objednavatele jemu jako technikovi zakázek zavolá a on zajistí náhradu, že by se to stalo na předmětné zakázce si nevybavuje, zakázka pravděpodobně proběhla na jaře či v létě, od kolika hodin do kolika hodin strážní služba probíhala již neví, může se stát, že objednavatel změní dobu hlídání, zda se to stalo v předmětném případě již rovněž neví, podpis v objektové knize je jeho.

46. Výslechem svědka [jméno] [příjmení] odvolací soud zjistil, že se jedná o bývalého zaměstnance žalované, stavbyvedoucího, hlavním stavbyvedoucím na akci [anonymizováno] [ulice] byl pan [příjmení], svědek kontroloval, zda je strážní služba plněna, kdy kontrolu provedl 1x měsíčně, o problémech s výkonem strážní služby neví, neví, že by se něco ze staveniště ztratilo, neví, že by se stalo, že strážný nepřišel, občas nějakou docházku strážnému podepsal, že by někdo jiný za žalovanou kontrolu výkonu strážní služby vykonával neví, v jakém roce byla strážní služba pro zakázku [anonymizováno] [ulice] plněna neví, bylo to však na jaře, domnívá se, že byl zaměstnancem žalované v roce 2012, mohl to však být jiný kalendářní rok, kdy připustil, že tím rokem mohl být i rok [rok], jejím zaměstnancem byl jeden rok, kdo strážní službu prováděl neví, jména [příjmení], [příjmení], [příjmení] ani [příjmení] mu nic neříkají, pracovní doba na stavbě začínala v [údaj o čase] hodin a končila v 15:30 hodin, vždy měl být někdo pověřen, aby na příchod strážného počkal, kdy strážní služba začínala v [údaj o čase] hodin.

47. Z výkazu práce za [anonymizováno] [rok] znějícím na [jméno] [příjmení] odvolací soud zjistil, že pracoval u žalované od 1. 4. do 12. 4. na akci [ulice], na akci [ulice] pracoval od 15. 4. s tím, že pracovní dobu měl od 7.00 hodin do 15.30 hodin.

48. Odvolací soud vycházeje ze skutkových zjištění učiněných soudem I. stupně, po zopakování dokazování po kasačním rozhodnutí odvolacího soudu v řízení před soudem I. stupně žalobkyní jediným navrženým důkazem (objektovou knihou) a doplnění dokazování v odvolacím řízení žalobkyní navrženými důkazy (výslechy svědků), dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala jí tvrzený rozsah provedených prací spočívajících v ostraze předmětného objektu.

49. Jak již odvolací soud uvedl ve svém předešlém (kasačním) rozhodnutí, předešlý závěr soudu I. stupně, že žalobkyně (poté, [anonymizováno] byla vyzvána postupem dle ust. § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř. s poučením o nesplnění výzvy) prokázala, že svým závazkům dostála, když sjednané služby (zjevně ve sjednaném a fakturovaném rozsahu) spočívající v ostraze staveniště řádně poskytovala prostřednictvím svých zaměstnanců, prozatím nemůže obstát, neodpovídá provedeným důkazům. Bylo na soudu I. stupně, aby žalobkyni poučil, že své důkazní břemeno neunáší a dal jí prostor k návrhu dalších důkazů s tím, že jinak bude neúspěšná ve sporu. Odvolací soud uzavřel, že podle ust. § 101 a ust. § 120 o. s. ř. je účastník povinen tvrdit pro rozhodnutí významné skutečnosti a k prokázání svých tvrzení označit důkazy, kdy oprávněnost tvrzení musí být postavena na jisto, nestačí připuštění možnosti či úvahy o pravděpodobnosti, přičemž odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. V řízení před soudem I. stupně po kasačním rozhodnutí odvolacího soudu žalobkyně navrhla k prokázání jí tvrzeného rozsahu prací jediný důkaz, a to objektovou knihou, na rozdíl od soudu I. stupně však odvolací soud po zopakování dokazování právě objektovou knihou nedospěl k závěru, a to ani ve spojení s předešlými důkazy (kdy jak již odvolací soud uvedl ve svém kasačním rozhodnutí předchozí závěr soudu I. stupně, že žalobkyně prokázala, že sjednané služby v jí tvrzeném a fakturovaném rozsahu spočívající v ostraze staveniště poskytovala, neodpovídá provedeným důkazům), že žalobkyně prokázala tvrzený rozsah prací, pročež žalobkyni při jednání konaném dne [datum] poučil, že své důkazní břemeno neunáší a dal jí opakovaně prostor (poskytl jí opakovaně lhůtu) k návrhu dalších důkazů s tím, že jinak bude neúspěšná ve sporu. Ani z výslechu svědků, k němuž došlo při jednání konaném dne [datum] se však žalobkyní tvrzený (fakturovaný) rozsah prací nepodává, jakkoliv je nadále zřejmé a bylo to zřejmé i v době předcházející, že činnost spočívající v ostraze předmětného objektu ([anonymizováno]) žalobkyně vyvíjela, jí tvrzený rozsah se však nepodává z žádného ve věci provedených důkazů. Odvolací soud uzavírá, že žalobkyně neunesla své důkazní břemeno stran rozsahu jí vyvíjené činnosti spočívající v ostraze objektu a nemůže tak být ve sporu úspěšná, přičemž v této souvislosti odvolací soud doplňuje, že se nejedná o nárok, jehož výše by mohla být určena úvahou soudu.

50. Z uvedených důvodů odvolací soud ve výroku I svého rozhodnutí rozsudek soudu I. stupně ve vyhovujícím výroku o věci samé podle ust. § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil a žalobu zamítl, ve výroku II svého rozhodnutí rozsudek soudu I. stupně v zamítavém výroku o věci samé podle ust. § 222a odst. 1 o. s. ř. v rozsahu zpětvzetí žaloby, k němuž došlo za odvolacího řízení s tím, že žalovaná se zpětvzetím žaloby souhlasila, zrušil a řízení zastavil, jinak jej jako správný podle ust. § 219 o. s. ř. potvrdil, aniž by se pro nadbytečnost zabýval další, košatící se argumentací účastnic, kdy jak již uvedl ve svém usnesení ze dne [datum], zabývat se dalšími otázkami, by bylo namístě jen v případě, kdy by žalobkyně skutečně svá tvrzení stran poskytnutí služeb v tvrzeném rozsahu prokázala. Jen doplňkově odvolací soud uvádí, že požadavek žalované na fakturaci ve výši 50 % žalobkyní nelze za uznání dluhu považovat jen proto, že žalovaná při tomto požadavku výslovně rozsah služeb ostrahy nesporovala, z tohoto požadavku odůvodněného ať již předchozím smluvním ujednáním či pouhým příslibem žalobkyně nelze dovodit, že by žalovaná učinila uznávací prohlášení, soudem I. stupně uvedená původní ochota žalované vystavené faktury hradit z jedné poloviny je pro uznání dluhu nedostačující.

51. O náhradě nákladů řízení státu představovaných jím vyplaceným svědečným rozhodl odvolací soud ve výroku III podle ust. § 224 odst. 1 o. s. ř. a ust. § 148 odst. 1 o. s. ř., kdy v řízení byla žalobkyně zcela neúspěšná.

52. O náhradě nákladů řízení účastnic před soudy obou stupňů (ust. § 224 odst. 2 o. s. ř.) rozhodl odvolací soud ve výroku IV podle ust. § 224 odst. 1 o. s. ř. a ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití ust. § 146 odst. 2 první věty o. s. ř., kdy v řízení byla zcela úspěšná žalovaná.

53. Náklady řízení před soudem I. stupně ve výši [částka] sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za odvolání proti předchozímu rozsudku soudu I. stupně ve výši [částka], z odměny za právní zastoupení žalované ve výši [částka] za 8 úkonů právní služby dle ust. § 7 bod č. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ vyhláška č. 177/1996 Sb.“), kdy za každý ze 7 úkonů právní služby přísluší částka [částka] (počítáno z tarifní hodnoty [částka]), a to dle ust. § 11 odst. 1 písm. a), d), g), k) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za převzetí a přípravu zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne [datum], účast při jednání dne [datum], účast při jednání dne [datum], podání ze dne [datum], odvolání ze dne [datum] proti rozsudku, účast při odvolacím jednání dne [datum] a za jeden úkon právní služby přísluší částka [částka], a to dle ust. § 11 odst. 2 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za odvolání ze dne [datum] proti doplňujícímu usnesení, z částky [částka] odpovídající 8 režijním paušálům po [částka] dle ust. § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhrady za promeškaný čas dle ust. § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. strávený cestou ze sídla zástupce žalované do místa jednání soudu I. stupně (ve dnech [datum], [datum]) a odvolacího soudu (dne [datum]) a zpět, kdy za 18 započatých půlhodin po [částka] přísluší částka [částka], cestovného k uvedeným jednání, jemuž odpovídá celková částka [částka], neboť zástupce žalované použil k dopravě osobní automobil, kdy tato částka byla vypočtena dle ust. § 157 odst. 4 písm. b), dle ust. § 158 odst. 2 a odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve spojení s ust. § 1, § 4 vyhlášky 358/2019 Sb. o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad a ve spojení s ust. § 1, § 4 vyhlášky 589/2020 Sb. o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad s tím, že odvolací soud vycházel z trasy sídla zástupce žalované do místa jednání a zpět, částky [částka] odpovídající 21 % DPH z odměny a náhrad (částky [částka]), jejíž je právní zástupce žalované plátcem.

54. Náklady odvolacího řízení ve výši [částka] sestávají z odměny za právní zastoupení žalované ve výši [částka] za 5 úkonů právní služby dle ust. § 7 bod č. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., kdy za každý ze 2 úkonů právní služby přísluší částka [částka] (počítáno z tarifní hodnoty [částka]), a to dle ust. § 11 odst. 1 písm. k) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za odvolání ze dne [datum] proti rozsudku a za vyjádření k odvolání žalobkyně ze dne [datum], za 1 úkon právní služby přísluší částka [částka] (počítáno z tarifní hodnoty [částka]), a to dle ust. § 11 odst. 2 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za odvolání ze dne [datum] proti doplňujícímu usnesení, a kdy za každý ze 2 úkonů právní služby přísluší částka [částka] (počítáno z tarifní hodnoty [částka]), a to dle ust. § 11 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za účast při odvolacím jednání dne [datum] a za účast při odvolacím jednání dne [datum], z částky [částka] odpovídající 5 režijním paušálům po [částka] dle ust. § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhrady za promeškaný čas dle ust. § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. strávený cestou ze sídla zástupce žalované do místa jednání odvolacího soudu (ve dnech [datum], [datum]) a zpět, kdy za 12 započatých půlhodin po [částka] přísluší částka [částka], požadovaného cestovného k uvedeným jednáním, jemuž odpovídá celková částka [částka], neboť zástupce žalované použil k dopravě osobní automobil, kdy tato částka byla vypočtena dle ust. § 157 odst. 4 písm. b), dle ust. § 158 odst. 2 a odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve spojení s vyhláškou č. 116/2022 Sb., kterou se mění vyhláška č. 511/2021 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, ve znění vyhlášky č. 47/2022 Sb., respektive vypočtenou částku nepřesahuje, s tím, že odvolací soud vycházel z trasy sídla zástupce žalované do místa jednání a zpět, částky [částka] odpovídající 21 % DPH z odměny a náhrad (částky [částka]), jejíž je právní zástupce žalované plátcem.

55. O lhůtě k plnění ve výrocích o náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 211 o. s. ř. a ust. § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., když ke stanovení lhůty delší či plnění ve splátkách neshledal odvolací soud důvod. O platebním místě ve výroku o náhradě nákladů účastnic bylo rozhodnuto podle ust. § 211 o. s. ř. a ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu I. stupně, jestliže rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o. s. ř.). Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud. Pouze proti výrokům o náhradě nákladů řízení není dovolání přípustné (ust. § 238 odst. 1 písm. h o. s. ř.)