pro zaplacení 80 000 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 24. října 2024, č. j. 45 C 193/2022-127, ve spojení s doplňujícím usnesením ze dne 25. listopadu 2024, č. j. 45 C 193/2022-131

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni 80 000 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně od 19.11.2021 do zaplacení (I), náhradu nákladů řízení ve výši 28 650 Kč k rukám zástupce žalobkyně (II) a doplňujícím usnesením pak též České republice – Obvodnímu soudu pro [adresa] náhradu nákladů řízení ve výši 2 824 Kč, vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

2. Obvodní soud tak zcela vyhověl žalobě, kterou se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení uvedené částky z titulu smlouvy o poskytování zdravotních služeb v oblasti stomatologie z listopadu 2021. Žalobkyně poskytla žalované jako samoplátci zubařské služby za celkovou cenu 100 000 Kč. Žalovaná uhradila jen 20 000 Kč v hotovosti a zbývající část ve výši 80 000 Kč neuhradila, ačkoliv jí byla vyúčtována fakturou č. [číslo] ze dne 4. 11. 2021, splatnou dne 18. 11. 2021. Žalované byla před podáním žaloby dne 4. 5. 2022 elektronickou zprávou na adresu [e-mail] zaslána předžalobní výzva, na níž nereagovala.

3. Protože se soudu nepodařilo zjistit adresu bydliště žalované (žalovaná pravděpodobně žije někde ve [stát]), ustanovil jí opatrovníka z řad advokátů usnesením ze dne 30. 8. 2023, č. j. [spisová značka].

4. Opatrovník navrhl zamítnutí žaloby s odůvodněním, že žalované zubařské služby nebyly poskytnuty, zpochybnil i to, že podpisy na faktuře a dotazníku pacienta byly jejími podpisy.

5. Obvodní soud zjistil tento skutkový stav: Žalovaná se jako pacientka přihlásila k žalobkyni k vyšetření zubů na doporučení jiných pacientů. Formou komunikace na [www] mezi [právnická osoba], za níž je oprávněn k přístupu do účtu [funkce] [jméno FO] ([název]), [právnická osoba], [adresa], a žalovanou se dne 11. 8. 2021 žalovaná objednala na konzultaci a bělení zubů. Dne 12. 8. 2021 žalobkyně odpovídá, že v pondělí bohužel je obsazeno a nabízí úterý 14:30. Nato se dotazovala žalovaná, zda by byl volný termín pátek téhož týdne. Následně byl dohodnut termín na 11:30 (pátek téhož týdne). Žalovaná se dotazovala na cenu konzultace, žalobkyně odpověděla, že 1 000 Kč, platba se však při pokračování v léčbě odečítá od ceny další návštěvy. Žalovaná s tím souhlasila a schůzka byla potvrzena. Dne 13. 8. 2021se žalovaná dostavila k žalobkyni a vyplnila podrobnosti o svém zdravotního stavu v Dotazníku pro pacienta [právnická osoba], konalo se rovněž konzultační vyšetření. Žalovaná pracuje jako [funkce], chtěla zlepšit svůj úsměv. Žalobkyně vyhotovila předběžný rozpočet zákroku, se kterým žalovaná souhlasila. Cena služby odpovídá oficiálnímu ceníku služeb žalobkyně. Dne 17. 8. 2021 žalobkyně požádala žalovanou o posunutí návštěvy plánované na následující den až na 25.8. v 9:00 kvůli laboratoři. Žalovaná s tím souhlasila. Žalovaná se 23. 8. 2021 dotazovala žalobkyně, jak dlouho bude trvat návštěva následující den, protože je na 10:00 objednána ke kadeřnici a dotazovala se, zda je možné návštěvu posunout o 30 minut dřív. Žalobkyně žádosti vyhověla, navrhla termín v 8:45 s tím, že zákrok trvá max 30 minut. Na to žalovaná termín potvrdila a dotázala se na cenu zákroku s tím, že při minulé návštěvě neuhradila 1 000 Kč. Žalobkyně jí potvrdila, že cena bude obsahovat i neuhrazenou částku. Dne 25. 8. 2021 žádala žalovaná o otevření dveří s tím, že není přítomna recepční. Dne 19. 10. 2021 žalobkyně žalované zhotovila dostavbu zubů 23, 24, dne 4. 11. 2021 dostavbu zubů 11, 14 a preparace konstrukci provizorní korunky zubů 15–25, dne 12. 11. 2021 cementaci keramických korunek u zubů 15–25. Dne 16. 11. 2021 žalovaná na [www] napsala „Ideální zoubkyyyy“, dne 18. 11. 2021 v 11:40 hod. byla žalovaná u žalobkyně na kontrole. Žalovaná jako pacientka byla se zákrokem spokojena. Dne 12. 12. 2022 zveřejnila žalovaná svou fotografii s novými předními zuby. Dle profilu žalované na [www] se jedná o totožnou osobu. Dne 13. 12. 2022 zveřejnila žalovaná několik fotografií s vyceněnými zoubky.

6. Fakturou č. [číslo] ze dne 4. 11. 2021, s datem splatnosti 18. 11. 2021, žalobkyně žalované vyúčtovala 2x dostavbu po 3 100 Kč, [Předmět] za 300 Kč, anestezie za 1 200 Kč, 2x [Předmět] za [částka] a 10x celokeramické korunky po 9 250 Kč. Žalovaná uhradila zálohu v hotovosti ve výši 20 000 Kč dne 4. 11. 2021, zbývá uhradit 80 000 Kč. Dne 20. 12. 2021 se žalobkyně dotazovala na úhradu za služby s tím, že účetní potřebuje uzavřít platby v aktuálním roce. Dne 21. 12. 2021 se žalovaná omlouvala, že nezvedla telefon, protože nereaguje na neuložená čísla. Uvedla, že její otec platbu odesílal, ale neuvedl symboly. Navrhla, že ze svého účtu pošle alespoň část a po návratu z dovolené přinese zbývající část buď v hotovosti nebo převede na účet. Rovněž avizovala, že by se potřebovala objednat na bělení. Dne 18. 1. 2022 žalovaná informovala žalobkyni, že se zeptá otce, jestli již převod uskutečnil. Dne 14. 4. 2022 avizovala žalobkyně, že následující den bude její účetní oddělení řešení dluhu ve výši 80 000 Kč předávat advokátovi, nabízela žalované věc vyřešit před podáním žaloby. Zprávou z 13. 12. 2022 se žalobkyně dotazovala, zda žalovaná hodlá uhradit svůj dluh, že jí nic promíjet nebude a zda jí má poslat číslo účtu. Žalovaná reagovala, že nevěděla, že platba nebyla uhrazena, protože ji neprováděla ona osobně a nikdo ji rok nekontaktoval, že platba nepřišla. Již žije v jiném státě, a dokonce nemá ani český účet. Přislíbila se následující den věcí zabývat. Dne 13. 12. 2022 žalobkyně odpověděla, že by chtěla věřit, že situace se vyřeší touto cestou. Nato se žalovaná omlouvala za prodlení s odpovědí a žádala o soukromé číslo, přislíbila platbu a znovu se za situaci omluvila. Dne 21. 12. 2022 žalobkyně informovala žalovanou, že může zavolat [funkce] [jméno FO], který hovor očekává. Předžalobní výzvu k úhradě 80 000 Kč žalobkyně zaslala žalované e-mailem na adresu [e-mail] (kterou žalovaná uvedla v dotazníku pro pacienta). Fakturou č. [číslo] dodavatel [právnická osoba] vyúčtoval žalobkyni 60 000 Kč, z čehož dle dodacího listu č. 1 k této faktuře pro žalovanou se jednalo o služby v počtu 10 kusů za 36 500 Kč a 2 kusů za 800 Kč.

7. Ohledně osoby, se kterou žalobkyně uzavřela smlouvu, obvodní soud uzavřel, že nemá žádné pochybnosti o tom, že smlouva o provedení lékařského či kosmetického zákroku byla uzavřená se žalovanou, která se rovněž ke svému závazku přihlásila v komunikaci přes [www], proto další dokazování pro nadbytečnost neprováděl.

8. Po právní stránce prvostupňový soud aplikoval ust. § 1725, § 1726, § 1731, § 1756 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a § 4 odst. 1, 4 písm. a/, § 7 odst. 1, 2 písm. b/ a § 34 odst. 1 písm. a/, b/ a odst. 2 zákona č. 372/2011, o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, v platném znění (dále jen „ZDR“), a uzavřel, že žaloba byla podána po právu.

9. Mezi účastníky byla uzavřena platná smlouva o poskytování zdravotních služeb (zubní péče) formou ambulantní péče v ústní formě. Smlouva byla iniciována samotnou žalovanou, která si poskytnutí zubní péče (10 korunek na předních zubech) přímo vyžádala. Mezi stranami byla i s ohledem na současný technologický vývoj zvolena komunikace formou sociálních sítí (konkrétně [www]). Žalovaná nejen na zákrok objednala, ale navíc jí byl tento i poskytnut, když následně se jeho výsledky „chlubila“ na sociálních sítích. Žalovaná přitom složila v hotovosti zálohu na provedené služby, zbývající část měla být žalované vyfakturována a tato ji měla uhradit bankovním převodem. Žalobkyně žalované vyúčtovala poskytnutou službu fakturou se splatností 18. 11. 2021. Žalovaná v následné komunikaci nezpochybňovala, že jí služba byla poskytnuta, nenamítala ani vadné plnění. Naopak žalovaná svůj dluh opakovaně uznávala, tvrdila, že jej měl hradit její otec, v jednom případě uváděla, že jej její otec uhradil pod špatným označením. Navzdory opakovaným slibům však svůj dluh nezaplatila. Žalovaná se tak ocitla v prodlení nejpozději ke dni 19. 11. 2021 (tedy den následující po splatnosti faktury).

10. Obranu opatrovníka, že žalovaná dané služby nečerpala a související listiny nepodepsala, soud vyhodnotil jako účelovou. Pakliže by žalovaná se zákrokem nesouhlasila, nebylo důvodu, aby se k tomuto zákroku dostavila. Případný nedostatek absence všech náležitostí smlouvy byl zhojen právě osobní účastí žalované na zákroku. Ke zpochybňování identity osoby, která se jako klient spojila se žalobkyní, podepsala vstupní dotazník, nechala si jménem žalované zákrok provést a převzala i konečnou fakturu po zákroku, obvodní soud akcentoval, že v řízení žádná pochybnost o identitě žalované nevznikla. Žalovaná totiž komunikovala prostřednictvím svého [www] účtu, vyplnila dotazník o svém zdravotním stavu, k němuž rovněž předložila svou kartu pojištěnce, poskytla žalobkyni své kontaktní údaje a prostřednictvím těchto kontaktů se žalobkyní komunikovala.

11. O nákladech řízení ve vztahu mezi účastníky rozhodl dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) s tím, že náklady žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek 4 000 Kč, náklady na dokazování 1 350 Kč a náklady na právní zastoupení ve výši 23 300 Kč (odměna advokáta a náhrada hotových výdajů ve výši dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dále jen „a. t.“), celkem tedy 28 650 Kč.

12. Doplňujícím usnesením pak žalované v souladu s ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. uložil zaplatit státu na účet soudu prvního stupně náklady na překlad listiny spojené s doručováním žalované na [stát].

13. Rozsudek napadla žalovaná odvoláním a navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalobu zamítne. Zpochybňuje, že [www] účet patří žalované a že žalobkyně prokázala pravost jejich komunikace; nebylo prokázáno, že žalobkyně své služby poskytla právě žalované a že právě žalovaná podepsala vstupní dotazník. [www] komunikace je navíc vedena se společností [právnická osoba], což zpochybňuje aktivní věcnou legitimaci žalobkyně. Žalobkyně neprokázala ani existenci dohody o ceně 100 000 Kč. Žalovaná totiž považuje za procesní chybu, že svědkyně [jméno FO] byla přítomna výslechu [tituly před jménem] [jméno FO], má za to, že k její výpovědi proto nelze přihlížet.

14. Žalobkyně navrhla rozsudek potvrdit, neboť soud zjistil správně skutkový stav, věc správně posoudil, žádné nové informace nevyšly najevo.

15. Městský soud v [adresa] jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o.s.ř.) – po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou, včas a obsahuje zákonem předvídané náležitosti (§ 201, § 202, § 204 odst. 1, § 205 o.s.ř.) – přezkoumal podle ust. § 212, § 212a o.s.ř. napadený rozsudek, včetně postupu soudu prvního stupně předcházejícího jeho vydání, a dospěl k závěru, že odvolání žalované není opodstatněné.

16. V této věc jde o věc s mezinárodním prvkem představovaným jednak státním občanstvím žalované ([stát]) a jednak jejím pobytem v zahraničí (dle výsledků šetření nemá žalovaná bydliště ani v Česku ani na [stát], ale někde ve [stát]). Obvodní soud správně mlčky uzavřel, že je mezinárodně příslušný k projednání a rozhodnutí věci. Podle čl. 48 Smlouvy č. 123/2002 Sb. mezinárodních smluv, o smlouvě mezi Českou republikou a [stát] o právní pomoci v občanských věcech, smluvní závazkové vztahy se řídí právním řádem, na němž se účastníci shodli (1). Jestliže se účastníci na volbě práva neshodli, řídí se tyto vztahy právním řádem té smluvní strany, na jejímž území uzavřeli smlouvu, s výjimkou případů uvedených v odstavci 3 tohoto článku (2). Forma smlouvy se řídí právním řádem smluvní strany, kterým se řídí samotný smluvní závazek (4). Pravomoc k řízení o sporu ze smluvního závazku má justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště, pobyt, sídlo anebo se zde nalézá sporný nemovitý majetek (5).

17. S ohledem na to, že dvoustranná smlouva, která má přednost před aplikací vnitrostátního práva i před použitím unijních předpisů neupravuje situaci, kdy je bydliště či pobyt odpůrce v jiném státě než Česko nebo [stát], nelze otázku mezinárodní příslušnosti řešit dle uvedené smlouvy. Odvolací soud proto pro účely určení mezinárodní příslušnosti soudů aplikoval ustanovení čl. 18 nařízení Brusel I bis s přihlédnutím k judikatuře Soudního dvora Evropské unie týkající se spotřebitelů neznámého pobytu (viz rozsudek Soudního dvora ze dne 17. listopadu 2011 ve věci Hypoteční banka, a.s. proti Udovi Mikovi Lindnerovi, C-327/10).

18. Rozhodným právem je pak právo českém jak správně (byť tacitně) určil již obvodní soud, a to dle čl. 48 bod 2 Smlouvy č. 123/2002 Sb.

19. K výtce opatrovníka, že svědkyně byla přítomna výslechu jednatele žalobkyně, odvolací soud dodává, že žádný právní předpis nezakazuje, aby se svědek účastnil jednání a byl seznámen s výsledky dokazování. Ustanovení § 117 odst. 1 věty druhé o. s. ř. ve znění účinném do 31. 12. 2000 ukládalo předsedovi senátu, aby činil vhodná opatření k zajištění splnění účelu jednání a ke zdárnému provedení důkazů, aby přitom dbal také o „to, aby svědci, kteří dosud nebyli vyslechnuti, nebyli přítomni jednání.“ Občanský soudní řád ve znění účinném od 1. 1. 2001 už povinnost přijmout takové opatření, aby nebyli přítomni jednání svědci, kteří dosud nebyli vyslechnuti, soudu – na rozdíl od předchozí právní úpravy – neukládá. Platná právní úprava vychází z přesvědčení, že pravdivost (věrohodnost) výpovědi svědka zpravidla není ovlivněna tím, co vyslechl před svou výpovědí v jednací síni (což bylo v dosavadní úpravě motivem pro vyloučení svědků z přítomnosti na jednání, dokud nebyli vyslechnuti), ale především svědkovým rozhodnutím, jak bude ve věci vypovídat, a že, vyslechne-li v jednací síni průběh jednání a při něm případně provedené výslechy účastníků nebo jiných svědků, se tím jeho rozhodnutí, jak bude vypovídat, zpravidla neovlivní (naopak může přispět k tomu, že jeho údaje budou směřovat k věci, že bude sám reagovat na údaje uváděné při jednání jinými osobami a že jeho údaje budou moci být lépe vyhodnoceny z hlediska jejich věrohodnosti). Vzhledem k tomu, že právní úprava účinná od 1. 1. 2001 nestanoví, že by z přítomnosti u jednání byli vyloučeni svědci, kteří dosud nebyli vyslechnuti, vyplývá z ustanovení § 118 odst. 3 o. s. ř., že je tedy ponecháno na předsedovi senátu, aby podle okolností případu v každé jednotlivé věci posoudil, jaké opatření ve vztahu k přítomnosti dosud nevyslechnutých svědků při jednání zvolí, tedy zda učiní opatření, aby nebyli (nemohli být) až do svého výslechu při jednání přítomni, nebo zda jim v přítomnosti při jednání nezabrání. Lze tak uzavřít, že postup soudu v tomto řízení není v rozporu se zákonem. Namítaná okolnost nemůže mít sama o sobě za následek, že by k takto provedenému důkazu výslechem svědků nebylo možné „pro jeho závadnost“ přihlížet. Jedná se o součást vedení řízení, kdy právě obvodní soud rozhoduje, v jakém pořadí a za jakých procesních okolností bude provádět dokazování. Shodně viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1392/2004, publikovaný pod R 2/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Odvolací soud v tomto směru žádnou vadu řízení neshledal.

20. Občanský soudní řád obsahuje demonstrativní výčet důkazních prostředků a stanovuje, že jako důkaz mohou sloužit všechny prostředky, kterými lze zjistit stav věci (§ 125 o. s. ř.). Ani odvolací soud pak nemá pochyb, že skutkový stav lze zjistit i elektronickou komunikací (byť je následně z důvodu nutnosti překladu předkládá ve formě listiny).

21. Obvodní soud pak zcela náležitě posoudil každý důkaz zvlášť a posléze i všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti. Pokud pak jde o zpochybnění pravosti listin, tak lze zdůraznit, že žalovaná nevznesla žádné konkrétní námitky, že by se překlad elektronické komunikace lišil od originálu (tj. že by k překladu byla tlumočnici předložená komunikace dotčená nějakými úpravami nebo že by překlad nebyl proveden správně). K námitce, že smlouva nebyla uzavřena právě se žalovanou, a právě se žalobkyní odvolací soud dodává, že [www] komunikace jen dokreslovala okolnosti uzavření smlouvy, k uzavření smlouvy však došlo až ústní formou v ordinaci žalobkyně dne 13. 8. 2021, kdy byla žalovaná ztotožněna dle dokladů a byla sjednána rovněž cena služby (viz výslech lékaře [tituly před jménem] [jméno FO]).

22. Nadto ohledně pravosti komunikace či zpochybňování identity osoby profilu odvolací soud zdůrazňuje, že součástí této námitky je pak procesní povinnost žalované poskytnout součinnost při dokazování. Ze svého nepoctivého jednání, kdy žalovaná přes opakované přísliby dluh nezaplatila a změnila své bydliště, aniž smluvnímu partnerovi sdělila nový kontakt a soudu se nepodařilo adresu jejího nového bydliště zjistit, pak žalovaná nesmí profitovat (§ 6 o. z.). Stejně tak požadavek rovnosti stran v řízení a požadavek spravedlivé ochrany subjektivních práv nemůže umožňovat úspěch ve sporu dosažený obstrukčním jednáním jedné ze stran. S ohledem na nesoučinnost žalované v tomto soudním řízení však nelze než vycházet z komplexu provedeného dokazování, které nepřipouštějí žádnou jinou variantů událostí, než jak tvrdila a prokázala žalobkyně.

23. Lze tak uzavřít, že všechny sporné pro řízení relevantní skutečnosti byly spolehlivě zjištěny dle míry účasti účastníků (§ 6 o. s. ř.) a náležitě právně posouzeny.

24. Pokud tak jde o skutkový stav, lze odkázat na bod 5. tohoto odůvodnění, neboť v odvolacím řízení nedošlo ve skutkových zjištěních k žádné změně. Odvolací soud v tomto směru konstatuje, že skutkové závěry soudu prvního stupně jsou výsledkem řádně provedeného dokazování a hodnocení důkazů provedeného dle zásad vyjádřených v § 132 o. s. ř. Se skutkovým závěrem učiněným soudem prvního stupně se proto odvolací soud plně ztotožnil.

25. Pokud jde o právní posouzení, tak vyjma obecných ustanovení zmíněných již obvodním soudem, obsahuje česká právní úprava též smlouvu o péči o zdraví v ustanoveních § 2636 - § 2651 o. z. Jedná se o zvláštní smluvní typ, který upravuje poskytování péče o zdraví v širokém smyslu, tj. nezahrnuje pouze poskytování zdravotních služeb, ale vztahuje se obecně na jakékoli léčebné výkony, které směřují ke zlepšení nebo zachování zdravotního stavu ošetřovaného.

26. Podle § 2636 o. z. smlouvou o péči o zdraví se poskytovatel vůči příkazci zavazuje pečovat v rámci svého povolání nebo předmětu činnosti o zdraví ošetřovaného, ať již je jím příkazce nebo třetí osoba (1). Příkazce zaplatí poskytovateli odměnu, je-li to ujednáno; to neplatí, stanoví-li jiný právní předpis, že se péče o zdraví hradí výlučně z jiných zdrojů (2).

27. Podle § 2637 o. z. péče o zdraví zahrnuje úkon, prohlídku nebo radu a všechny další služby, které se týkají bezprostředně ošetřovaného a které jsou vedeny snahou zlepšit nebo zachovat jeho zdravotní stav. Péče o zdraví však není činnost spočívající jen v prodeji nebo jiném převodu léků.

28. Podle § 2643 o. z. poskytovatel postupuje podle smlouvy s péčí řádného odborníka, a to i v souladu s pravidly svého oboru (1). Ošetřovaný sdělí poskytovateli podle svého nejlepšího vědomí potřebné údaje a poskytne mu součinnost nutnou podle rozumného očekávání k tomu, aby mohl splnit povinnosti podle smlouvy (2).

29. Podle § 2647 odst. 1 o. z. poskytovatel vede záznamy o péči o zdraví, z nichž musí být zřejmé údaje o zdravotním stavu ošetřovaného a o poskytovatelově činnosti, včetně podkladů osvědčujících správnost těchto údajů, v rozsahu nezbytném pro poskytování řádné péče o zdraví. Záznamy poskytovatel uchová tak dlouho, jak to vyžaduje potřeba odborné péče.

30. Pro uzavření smlouvy o péči o zdraví platí v obecné rovině běžná pravidla pro uzavírání smluv (srov. DOLEŽAL, Tomáš. Smlouva o péči o zdraví – problematické aspekty jejího uzavření a ukončení při poskytování zdravotních služeb. Časopis zdravotnického práva a bioetiky, 2025, č. 2, s. 1-25). Smluvními stranami jsou ten, kdo péči poskytuje – poskytovatel, a ten, kdo její poskytnutí s poskytovatelem ujednal – příkazce. Příjemce péče, jehož zákon nazývá ošetřovaným, je smluvní stranou, je-li totožný s příjemcem. Předmětem plnění poskytovatele není „zdraví“ jakožto výsledný stav, nýbrž „péče“ jakožto služba, tedy úsilí, které je v souladu se stavem poznání a příslušnými profesními standardy považováno za nejvhodnější pro dosažení takového stavu. Smlouva o péči o zdraví může být uzavřena jako úplatná či bezúplatná.

31. S ohledem na shora popsaný skutkový stav, se odvolací soud ztotožnil s právním posouzením ze strany obvodního soudu. Žalobkyně jako poskytovatel a žalovaná jako příkazce uzavřeli smlouvou o péči o zdraví za úplatu ve výši 100 000 Kč a to dne 13. 8. 2021 ústně. Žalobkyně veškeré své smluvní povinnosti splnila, své služby vyúčtovala a vznikla jí tak pohledávka na zaplacení sjednané úplaty 100 000 Kč do 18. 11. 2021. Žalovaná svou smluvní povinnost zaplatit sjednanou úplatu splnila jen v rozsahu 20 000 Kč a ve zbytku své povinnosti zaplatit 80 000 Kč se dne 19. 11. 2021 ocitla v prodlení. Výše úroku z prodlení pak byla správně stanovena dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a to v souladu s ust. § 1970 o. z.

32. Odvolací soud ze shora uvedených důvodů napadený rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný postupem podle dle § 219 o. s. ř. potvrdil, když proti akcesorickým výrokům o nákladech řízení a nákladech státu žádné konkrétní námitky uplatněny nebyly a odvolací soud žádné pochybení rovněž neshledal (výrok I).

33. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. Úspěšné žalobkyni byly přiznány náklady za právní zastoupení 4 750 Kč, které sestávají z odměny za jeden úkon právní služby advokáta ve výši 4 300 Kč dle § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 a. t. za účast na jednání odvolacího soudu (§ 11 odst. 1 písm. g/ a. t., jedné paušální náhrady ve výši 450 Kč dle § 13 odst. 1, 4 a.t. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o místě k plnění bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok II).

34. O povinnosti žalované zaplatit soudní poplatek za odvolání bylo rozhodnuto podle § 9 odst. 6 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích v platném znění, výše soudního poplatku byla určena dle položky 22 bod 1 písm. a) ve spojení s položkou 1 sazebníku poplatků, který tvoří přílohu k zákonu č. 549/1991 Sb. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto rovněž dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. (výrok III).

35. O odměně opatrovníka a náhradě hotových výdajů v souvislosti s odvolacím řízením rozhodne soud prvního stupně.