o 378 327 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 19. dubna 2024, č. j. 6 C 388/2020-83,

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni na slevě z nájmu za dobu od [datum] do [datum] částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] z částky [částka] a dále vždy z této částky od prvního dne každého kalendářního měsíce do zaplacení (I) a žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované náklady řízení ve výši [částka] (II).

2. Rozhodl tak na podkladě žaloby, kterou se žalobkyně původně domáhala náhrady ušlého zisku ve výši [částka] s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o nájmu prostoru sloužícího k podnikání, kterou uzavřela se žalovanou dne [datum] na dobu určitou do [datum]. Předmětem nájmu byl specifikovaný prostor v [adresa] o výměře 171 m², měsíční nájemné bylo stanoveno ve výši [částka] bez DPH. Jako účel nájmu byla uvedena rychločistírna, prádelna, opravy oděvů, doplňkový prodej. Pronajatý prostor však nebyl způsobilý k řádnému užívání v souladu se smlouvou, nájemce, tj. žalobkyně mohla využívat jen menší prostor a nemohla jej využívat ke smluvenému účelu, a to provozování rychločistírny a prádelny oděvů. Byť se žalovaná zavázala k tomu, že zajistí stavební úpravy pronajatého prostoru, takto neučinila. Porušením povinností pronajímatele má proto žalobkyně jako nájemce právo na náhradu škody a ušlého zisku. Protože mimosmluvní jednání mezi účastnicemi nedospěla do zdárného konce, když žalobkyně požadovala náhradu ušlého zisku ve výši [částka] a současně odpuštění dluhu na nájemném, požaduje proto za měsíce říjen 2017 až říjen 2019 ušlý zisk, vždy po částkách [částka], a to po odečtu částky [částka], což představuje slevu z nájmu za dané období poskytnutou žalovanou, tedy celkem částku [částka], včetně příslušenství.

3. Žalovaná v rámci procesního stanoviska s žalobou nesouhlasila. Potvrdila uzavření nájemní smlouvy na dobu určitou, včetně celkové výše ročního nájemného [částka] bez DPH, tj. [částka] měsíčně. V provozovně bylo třeba stavebních úprav nutných pro spuštění provozu rychločistírny, k realizaci těchto ale nedošlo, nikoliv však v důsledku zavinění žalované. Protože žalobkyně nemohla vykonávat svoji činnost v pronajaté nebytové jednotce v plném rozsahu, proběhla mezi účastnicemi řada jednání, a to o žalobkyní požadované slevě z nájemného od počátku uzavření nájemní smlouvy. Žalovaná žalobkyni navrhla ukončení nájemní smlouvy dohodou, to žalobkyně však odmítla. Následně žalovaná dospěla k závěru o poskytnutí slevy z nájemného žalobkyni, a to za období od [datum] do [datum] ve výši 30 % ([částka] bez DPH), za období od [datum] do [datum] ve výši 20 % ([částka] bez DPH) a za období od [datum] do [datum] ve výši 15 % ([částka] bez DPH). S takto poskytnutou slevou z nájemného žalobkyně souhlasila. Posléze ještě žalobkyni byla poskytnuta sleva z nájmu za období od [datum] do [datum] ([částka] bez DPH), a v době od [datum] do [datum] bylo rozhodnuto nevyužít právo účtovat nájemci náhradu za nájemné a služby ve výši odpovídající nájemnému a službám podle nájemní smlouvy zvýšené o 10 %. Tvrzení žalobkyně ohledně ušlého zisku pak žalovaná odmítla a považovala jen za naprosto účelová. Uvedla, že z poslední dostupné účetní závěrky žalobkyně v obchodním rejstříku pro rok 2014 bylo zjevné, že žalobkyně byla ve ztrátě [částka], další účetní závěrky nedoložila. Nadto žalobkyně po celou dobu věděla o stavu a situaci předmětu nájmu, a ačkoliv žalovaná navrhla skončení nájemního vztahu dohodou, tuto dohodu neakceptovala, stejně tak ani nevypověděla nájemní smlouvu, když sama porušila prevenční povinnost předcházet vzniku škod, a pokud ji vůbec nějaká škoda (ušlý zisk) vznikla, pak si ji žalobkyně způsobila sama vlastním jednáním.

[právnická osoba] průběhu řízení žalobkyně učinila změnu žaloby podáním ze dne [datum], přes výzvu soudu prvního stupně usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka], změnu žaloby specifikovala posléze při ústním jednání dne [datum] tak, že požaduje, nikoliv ušlý zisk, ale slevu z nájmu za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum], a to z částky [částka] za každý měsíc prodlení jednotlivě až do zaplacení. Soud prvního stupně usnesením ze dne [datum] tuto změnu žaloby připustil. Současně posléze usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka], řízení co do částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, zastavil.

5. Následně po provedeném řízení a dokazování soud prvního stupně uzavřel, že účastnice řízení uzavřely dne [datum] smlouvu o nájmu prostoru sloužícího k podnikání na specifikované adrese v [adresa], dle níž žalovaná pronajala žalobkyni nebytové prostory o výměře 172 m² k účelu nájmu rychločistírna, prádelna, opravy oděvů a doplňkový prodej. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou od [datum] do [datum], nájemné bylo stanoveno částkou [částka] měsíčně bez DPH. Pronajatý prostor však nebyl způsobilý k provozování účelu nájmu v plném rozsahu, neboť žalobkyni nebylo umožněno používat stroj na chemické čištění prádla. Žalobkyně proto provozovala pouze sběrnu prádla, prádelnu, žehlírnu a opravy oděvů, chemické čištění pro ni vykonával další subjekt. Soud prvního stupně rovněž vyšel z toho, že žalovaná v průběhu doby žalobkyni poskytla slevu z nájmu, a to celkem ve výši [částka] bez DPH, a to za období od [datum] až do [datum]. Současně žalobkyni nabízela předčasné ukončení nájemního vztahu, avšak žalobkyně tuto nabídku neakceptovala, sama nájemní smlouvu rovněž nevypověděla.

6. V souvislosti s připuštěnou změnou žaloby ze strany žalobkyně, žalovaná vznesla námitku promlčení žalobou uplatněného nároku s odůvodněním, že se jedná o zcela jiný skutkový základ, včetně nedostatečných skutkových tvrzení změněné žaloby.

7. Soud prvního stupně aplikoval na zjištěný skutkový stav věci § 609 - § 611 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), § 629 odst. 1, § 2201, § 2202, § 2205 a § 2208 tohoto zákona. Následně dospěl k závěru, že žalobkyně se původně domáhala náhrady újmy způsobené jí žalovanou tím, že žalobkyni neumožnila v nebytových prostorách, jež jí pronajala nájemní smlouvou ze dne [datum], provozovat podnikání v plném rozsahu, ač se k tomu v nájemní smlouvě zavázala, neboť žalobkyně nemohla používat stroj na chemické čištění oděvů. Nemohla tak z uvedeného důvodu provozovat v pronajatých prostorách rychločistírnu oděvů a měl jí ujít zisk, celkem ve výši [částka]. Teprve v důsledku důkazní nouze, když žalobkyně nebyla schopna, respektive se domnívala, že není schopna prokázat výši ušlého zisku, změnila žalobu na slevu z nájmu z předmětných prostor sloužících k podnikání. Soud prvního stupně zhodnotil, že tím žalobkyně zcela změnila skutková tvrzení, přičemž hmotněprávní účinky změněného návrhu nastávají dnem, kdy soudu došla písemná změna návrhu, respektive nastávají dnem, když žalobkyně učinila toto podání ústně do protokolu. Zkonstatoval, že běh promlčecích a prekluzivních lhůt se tak ohledně takto uplatněných práv staví tímto dnem, a nikoliv dnem, kdy bylo zahájeno řízení o původním návrhu nebo kdy bylo rozhodnuto o připuštění změny žaloby. V uvedeném odkázal na komentářovou literaturu a následně se zabýval tím, že žalovaná na připuštěnou změnu žaloby reagovala vznesením námitky promlčení nově uplatněného nároku.

8. Poté se soud prvního stupně zabýval tím, zda takto vznesená námitka promlčení ze strany žalované je, či není důvodná. Dospěl k závěru, že je na místě k této námitce přihlížet, neboť ji neshledal rozpornou s dobrými mravy ve smyslu § 8 o. z. Námitka promlčení je totiž zcela legitimní obranou žalované, neboť žalobkyni neuváděla v omyl, že by jí slibovala další slevy z nájmu před podáním žaloby a v průběhu řízení sliby odvolala. Poté dospěl k závěru, že žalobkyně měla a mohla a také tak v průběhu trvání nájemního vztahu i úspěšně činila, uplatnit své nároky na slevu nájmu v tříleté promlčecí lhůtě stanovené dle § 629 odst. 1 o. z. Takto však zjevně neučinila, byť se sleva z nájmu z její strany vztahuje k období od [datum] do [datum], a svůj nárok uplatnila až dne [datum]. Soud prvního stupně proto uzavřel, že nárok na slevu z nájmu požadovaný žalobkyní je promlčen, přičemž se z důvodu hospodárnosti nezabýval jeho oprávněností a žalobu z důvodu promlčení nároku v plném rozsahu zamítl.

9. Výrok o nákladech řízení soud prvního stupně odůvodnil § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).

10. Žalobkyně proti rozsudku podala včasné a přípustné odvolání. Nesouhlasila se závěry soudu prvního stupně, že její nárok na podkladě změny žaloby, jehož se v průběhu řízení domáhala, je promlčený. Má za to, že naopak žalobu podala včas a skutková tvrzení nezměnila. Změnila pouze právní důvod, proč po žalované požaduje odškodnění. Námitka promlčení proto není důvodná, přičemž odkázala na nález Ústavního soudu I. ÚS 1737/8. Navrhla, aby odvolací soud žalobě vyhověl a přiznal jí náhradu nákladů řízení.

11. Žalovaná se k odvolání žalobkyně vyjádřila tak, že s odvoláním nesouhlasí. Poukázala na § 2208 odst. 3 o. z., na podkladě něhož je žalobkyní požadovaný žalobní nárok promlčen, neboť žalobkyně nárok na slevu z nájmu uplatnila opožděně. Navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil a přiznal jí náhradu nákladů odvolacího řízení.

12. Odvolací soud přezkoumal na podkladě včas podaného a přípustného odvolání napadený rozsudek, včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 210, § 210a o. s. ř.), a poté dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněné.

13. Soud prvního stupně si pro své rozhodnutí opatřil postupem podle § 120 o. s. ř. relevantní skutková zjištění, jím zjištěný skutkový stav odpovídá obsahu spisu a v odvolacím řízení nebyl soudem prvního stupně zjištěný skutkový stav žalobkyní ani napadán. Jedná-li se o právní hodnocení věci, odvolací soud vychází z toho, že soud prvního stupně použil přiléhavou právní normu a ani v právním hodnocení věci nepochybil. Zcela správně se v dané věci, s ohledem na žalobkyní učiněnou změnu žaloby, jíž se původně domáhala nároku z titulu ušlého zisku, nyní domáhala slevy z nájmu za období od [datum] do [datum] ve výši [částka], zabýval námitkou promlčení vznesenou ze strany žalované. Správně pak vyšel z toho, že změnou žaloby, kterou připustil, došlo ke změně skutkových tvrzení, z nichž žalobkyně odvozovala uplatněný nárok, nikoliv pouze ke změně právní kvalifikace totožného nároku. Hmotněprávní účinky změněného návrhu tak nastávají dnem, jak již soud prvního stupně konstatoval, kdy soudu dojde tato změna návrhu, případně, dnem, kdy žalobkyně takto učinila ústně do protokolu. V dané věci je zjevné, že takto žalobkyně učinila ústně při jednání konaném před soudem prvního stupně dne [datum] a při tomto jednání také jí provedená změna žaloby byla usnesením soudu prvního stupně připuštěna. V dané věci je mezi účastníky nesporné a bylo též prokázáno, že účastnice uzavřely nájemní smlouvu na dobu určitou, jejímž předmětem byl nájem specifikovaných nebytových prostor pro předmět nájmu rychločistírna, prádelna, opravy oděvů, doplňkový prodej. Bylo též prokázáno, respektive mezi účastnicemi nesporné, že žalobkyně, jakožto nájemce nemohla od počátku nájemního vztahu provozovnu užívat plně ke sjednanému předmětu nájmu, neboť nemohla v těchto prostorách provozovat rychločistírnu. Pokud se tedy domáhala slevy nájmu za jí vytčené období, a to od [datum] do [datum], je zjevné, že takto měla ve smyslu § 2208 odst. 1 o. z. učinit dle odst. 3 tohoto ustanovení do šesti měsíců ode dne, kdy vadu zjistila nebo mohla zjistit a pokud takto neučinila, soud slevu z nájmu žalobkyni, jakožto nájemci nemůže přiznat, namítne-li pronajímatel, v daném případě žalovaná, jeho opožděné uplatnění. Žalovaná v průběhu řízení namítla promlčení žalobkyní uplatněného nároku po jeho provedené změně, nutno proto uzavřít, že nárok žalobkyně je promlčen i dle § 629 odst. 1 o. z., neboť žalobkyně svůj nárok u soudu uplatnila až dne [datum]. Dospěl-li proto soud prvního stupně k závěru o tom, že nárok žalobkyně na slevu z nájmu je promlčen a nadále se nezabýval jeho případnou oprávněností, a to z důvodu hospodárnosti a žalobu jako plně nedůvodnou, včetně požadovaného příslušenství, zamítl, odvolací soud tento jeho postup považuje za zcela správný.

14. S ohledem na to, že odvolací námitky žalobkyně nelze považovat za relevantní, a to ani s odkazem na případný nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1737/08, odvolací soud napadený rozsudek, včetně správného akcesorického výroku o nákladech řízení, jako věcně správný dle § 219 o. s. ř. potvrdil.

15. Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn § 224 odst. 1 o. s. ř. a § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná byla v průběhu odvolacího řízení plně úspěšná, má proto právo na náhradu nákladů této fáze řízení. Náklady žalované sestávají ze tří paušálních náhrad po [částka] dle § 1 a § 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve spojení s § 151 odst. 3 o. s. ř., tedy náklady řízení žalované celkem ve výši [částka].