o určení vlastnického práva, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Rozsudkem v záhlaví označeným soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala určení, že [příjmení] [příjmení], [datum narození], byl ke dni svého úmrtí dne [datum] spoluvlastníkem podílu jedné poloviny na jednotce [číslo] byt, vymezené v budově [adresa], bytový dům stojící na pozemku p. [číslo] včetně podílu na společných částech budovy [adresa] o velikosti [číslo], podílu o velikosti [číslo] pozemku p. [číslo] podílu o velikosti [číslo] na pozemku [parcelní číslo], vše v obci [obec], [katastrální uzemí] (výrok I).

2. Žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů [anonymizováno] ve výši [částka] ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [příjmení] (výrok II).

3. Požadovaného určení se žalobkyně domáhala na základě tvrzení, že ke dni úmrtí pana [jméno] [příjmení], narozeného dne [datum] a zemřelého dne [datum] byla jeho manželkou a je jeho dědičkou, přičemž tato skutečnost ji legitimuje k podání této žaloby. Uvedla, že pan [příjmení] [příjmení] dne [datum] podepsal kupní smlouvu, jejímž předmětem byl převod podílu ve výši jedné poloviny na jednotce [číslo] nacházející se v budově [adresa] stojící na pozemku p. [číslo] kdy s touto jednotkou je spojen podíl na společných částech budovy [adresa] ve výši [číslo]; dále podílu ve výši [číslo] na pozemku p. [číslo] podíl ve výši [číslo] na pozemku [parcelní číslo], vše pro obec Praha [katastrální uzemí]. Na základě této smlouvy mělo být převedeno vlastnictví na žalovaného za částku [částka]. Tvrdila, že problémem podepsané smlouvy je, že specifikuje pozemek p. [číslo] který však měl být správně označen jako pozemek p. [číslo]. Ke vkladovému [anonymizováno] byla žalovaným použita smlouva, ve které je ručně připsáno označení pozemku p. [číslo] na pozemek p. [číslo] přičemž pan [příjmení] [příjmení] ani žalobkyně takovouto změnu za pana [jméno] [příjmení] neautorizovala. Tato vada činí kupní smlouvu neplatnou, neboť touto vadou není řádně specifikován předmět plnění, s ohledem na skutečnost, že pozemek p. [číslo] je navázán na vlastnictví bytu, nelze tuto část smlouvy oddělit od ostatního obsahu smlouvy. Tvrdila dále, že žalovaný na svůj závazek k úhradě kupní ceny nesplnil ničeho. K částce [částka] žalobkyně uvedla, že ji pan [příjmení] neobdržel i přesto, že součástí kupní smlouvy je i prohlášení, že tato částka byla poskytnuta před podpisem smlouvy. Žalovaný v tomto ohledu zneužil situaci, kdy žalobkyně není dostatečně jazykově vybavena. Žalobkyně dále tvrdila, že nabídka žalovaného učiněná panu [příjmení] zněla na odkoupení spoluvlastnického podílu v rozsahu jedné poloviny předmětné bytové jednotky s tím, že žalovaný zaplatí dluhy pana [příjmení] a převede na něj vlastnické právo k bytu v [anonymizováno] – [anonymizováno], který ostatně i straně žalující ukázal.

4. Žalovaný uzavřel cca v [anonymizováno] [rok] smlouvu o úvěru ve výši [částka], přičemž závazek z této smlouvy o úvěru zajistil věcnými právy – zástavním právem a právem zákazu zcizení- zapsanými v katastru nemovitostí na bytu.

5. V rámci [anonymizováno] o návrhu na vydání předběžného opatření vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 9, sp. zn. [spisová značka] učinila součástí návrhu i hmotněprávní jednání v podobě odstoupení od kupní smlouvy. Tento návrh obsahující odstoupení od smlouvy byl doručen žalovanému současně s rozhodnutím o vydání předběžného opatření.

6. V podání ze dne [datum] žalobkyně s odkazem na [ustanovení pr. předpisu] a na ustanovení [ustanovení pr. předpisu] mimo jiné učinila opětovně prohlášení, že odstupuje od kupní smlouvy s důrazem na svá předchozí tvrzení, že nabývací titul, který byl podkladem zápisu vlastnického práva žalovaného, nebyl způsobilý pro takový zápis, když do textu ohledně esenciálních náležitostí kupní smlouvy činil neautorizované/jednostranné zásahy žalovaný.

7. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Původně namítal nedostatek aktivní legitimace, neboť žalobkyně v době této námitky nenabyla dědictví. Součástí věcné argumentace bylo, že z celkem sjednané kupní ceny ve výši [částka] zaplatil [částka]. Současně má vůči zemřelému pohledávku na zaplacení částky [částka] splatnou dne [datum] z titulu platebního rozkazu vydaného Obvodním soudem pro Prahu 9, č. j. [číslo jednací], a pohledávku na zaplacení částky [částka] z titulu dlužné částky za náklady na provoz podílu na nemovitostech zemřelého. Žalovaný své pohledávky za zemřelým ve výši [částka] může započíst oproti zbylé úhradě kupní ceny. Uzavřel, že z kupní ceny dosud nezaplatil zemřelému částku zhruba [částka] Částku [částka] a [částka] jako části kupní cenu zaplatil žalovaný plně v souladu s kupní smlouvou uzavřenou se zemřelým /článek 3.1 písm. a) a b) /. [příjmení] [částka] byla složena do soudní úschovy.

8. Žalovaný popíral tvrzení žalobkyně, že se mělo jednat o směnu bytů.

9. Soud prvního stupně se nejprve zabýval tím, zda na požadovaném určení, je dán naléhavý právní zájem, k této otázce uzavřel, že judikatura je konstantní v tom směru, že dědicové z titulu svého dědického nároku mají právní zájem na určení, že zůstavitel byl ke dni své smrti vlastníkem určité věci, když mají přirozeně zájem na rozšíření okruhu majetku, již bude při úspěchu určovací žaloby zahrnut do jejich dědictví (odkaz na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]). V daném případě žalobkyni svědčí dědický nárok po panu [jméno] [příjmení] zemřelému dne [datum], je proto na její straně dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení.

10. K otázce platnosti/neplatnosti předmětné kupní smlouvy soud prvního stupně předeslal, že v [anonymizováno] bylo prokázáno, že v původním znění kupní smlouvy datované dne [datum] bylo uvedeno chybně označení pozemku, na němž se nachází bytový dům, ve kterém je umístěna předmětná bytová jednotka, když v původním znění byl uveden pozemek parc. [číslo] s tím, že došlo k ručnímu přepsání na pozemek parc. [číslo]. Na základě takto opravené kupní smlouvy došlo k zápisu vlastnického práva žalovaného do katastru nemovitostí. Uvedl, že ručně provedený přepis čísla parcelního u dotčeného pozemku není důvodem pro posouzení kupní smlouvy jako právního jednání absolutně neplatného, když nesprávné označení nemovitosti uvedené v kupní smlouvě, způsobené chybou v psaní, nemůže mít za následek neplatnost tohoto právního jednání, jehož význam, navzdory této chybě, je nepochybný (odkaz na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]). Z textu kupní smlouvy ze dne [datum] totiž jednoznačně vyplývá, že předmětem převodu byl spoluvlastnický podíl na bytové jednotce, včetně podílu na společných částech domu a pozemcích, které s touto bytovou jednotku byly nedílně spjaty, a význam tohoto právního jednání tak byl do té míry nepochybný, že nesprávné označení čísla parcelního a„ náprava“ daného formou ručního přepisu nemůže zakládat neplatnost daného právního jednání. Uzavřel proto, že kupní smlouva není absolutně neplatná.

11. Soud prvního stupně se dále vypořádal se skutkovou verzí žalobkyně založenou na tvrzení,„ že nebylo úmyslem smluvní strany (pan [příjmení] [příjmení]) podíl na předmětné bytové jednotce žalovanému prodat, když dohoda stran byla taková, že žalovaný zaplatí za zůstavitele exekuce a dojde ke směně podílu na bytové jednotce v [obec] za bytovou jednotku v [anonymizováno]“. Po provedeném dokazování s důrazem na souladnost výpovědi žalobkyně a svědka [příjmení] ohledně dohody o výměně bytu se prvostupňový soud zabýval otázkou, zda kupní smlouva ze dne [datum] není stižena neplatností z důvodu omylu či nedostatku vůle smluvních stran. K vůli smluvních stran uvedl, že kupní smlouva je písemným právním jednáním, při výkladu vůle stran je proto třeba vycházet z písemného vyjádření projevené vůle. Smlouva ze dne [datum] je označená jako kupní smlouva a z jejího textu jednoznačně vyplývá, že jejím předmětem je prodej spoluvlastnického podílu na předmětné bytové jednotce. Nelze také odhlédnout od té skutečnosti, že žalobkyně zde vystupovala toliko jako zmocněnec prodávajícího pana [příjmení], když jednala na základě plné moci se dne [datum], na níž byl podpis zmocnitele úředně ověřen, a z textu plné moci jednoznačně vyplývá, že se jednalo o zastupování ve všech právních jednáních týkajících se prodeje blíže specifikovaných nemovitých věcí. Žalobkyně tak byla zmocněna k prodeji podílu na předmětné bytové jednotce, nikoliv ke směně, a v tomto směru obvodní soud odkázal na výpověď svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], který podpis na plné moci ověřoval. Navíc, pokud by neměla být kupní cena za podíl na předmětné bytové jednotce placena dle článku 3 kupní smlouvy, pak není zřejmé, proč by žalobkyně v rámci předložené [anonymizováno] komunikace sdělovala žalovanému číslo svého bankovního účtu, které bylo posléze v kupní smlouvě ze dne [datum] uvedeno jako číslo účtu, kam má být část kupní ceny uhrazena (odkaz na článek 3.1 c) kupní smlouvy, číslo listu 125 p. v., druhý odstavec zdola spisu). K této otázce pak soud prvního stupně uzavřel, že z textu kupní smlouvy i z textu plné moci k zastupování zůstavitele žalobkyní tak vyplývá jednoznačná vůle k převodu předmětných nemovitostí, respektive podílu na nich. S odkazem na § 574 a následujících o. z. k otázce platnosti smlouvy soud prvního stupně uzavřel, že kupní smlouva uzavřená dne [datum] je platným právním jednáním převodce prostým omylu (odkaz i na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]), a akcentoval zásadu vigilantibus iura scripta sunt ovládající soukromé právo, totiž, že každý si má střežit svá práva. S odkazem na provedené důkazy, zejména výpověď syna žalobkyně slyšeného jako svědka, výpověď svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] a samotné prohlášení žalobkyně učiněné při jednání konaném dne [datum] o tom, že umí výborně česky, soud prvního stupně uzavřel, že skutečnost, že český jazyk není mateřským jazykem žalobkyně, nemá vliv na posouzení platnosti daného právního jednání, když žalobkyně věděla, respektive při vynaložení obvyklé pečlivosti, kterou lze po každé fyzické osobě při realizaci právních jednání vyžadovat, si mohla ověřit, co podepisuje a jaké důsledky tento úkon vyvolá. Navíc nelze pominout protokol o předběžném šetření ze dne [datum] sepsaný u notáře a žalobkyní podepsaný, v němž je uvedeno, že podíl na předmětné bytové jednotce byl převeden před úmrtím zůstavitele, z čehož plyne, že již dne [datum] si žalobkyně byla vědoma, že došlo k prodeji podílu předmětné bytové jednotky.

12. Současně soud prvního stupně, s odkazem na § 1796 o. z. uzavřel, že nebyly shledány takové okolnosti, za nichž by bylo možno předmětnou kupní smlouvu považovat za jednání příčící se dobrým mravům (§ 588 o. z.), když se nejednalo o tak hrubý nepoměr vzájemných plnění, aby se dalo hovořit o lichvě, jež by měla za následek neplatnost dané smlouvy.

13. Dále se prvostupňový soud zabýval tím, zda došlo k platnému odstoupení od kupní smlouvy (§ 2004 o. z.) a konstatoval, že oprávnění žalobkyně k odstoupení od smlouvy je dáno jejím postavením jediné dědičky po zůstaviteli panu [příjmení], která dědictví neodmítla. Odkázal na článek 7.2. kupní smlouvy ze dne [datum], kde bylo sjednáno, že od smlouvy je smluvní strana oprávněna odstoupit toliko v případech, kdy druhá smluvní strana poruší podstatným způsobem své povinnosti vyplývající z této smlouvy nebo v případě, kdy se některá z prohlášení strany prodávající uvedená v článku 4 této smlouvy prokáží jako nepravdivá. V poměrech souzené věci bylo ujednáno, že částka ve výši [částka] byla stranou kupující složena před podpisem kupní smlouvy k rukám prodávající, což smluvní strany stvrdily svým podpisem. [příjmení] ve výši [částka] měla být zaplacena do dvou dnů na blíže uvedený účet (účet exekutora), a doplatek kupní ceny ve výši [částka] mě být proveden do pěti pracovních dnů po zápisu do katastru nemovitostí, na bankovní účet žalobkyně. Vklad vlastnického práva byl proveden dne [datum] a k zaplacení kupní ceny v daném případě do pěti pracovních dnů, tj. do [datum], nedošlo. Žalobkyně od smlouvy odstoupila až v rámci návrhu na nařízení předběžného opatření ze dne [datum], který byl žalovanému doručen uložením na poště dne [datum]. Nejedná se tak o právní jednání učiněné bez zbytečného odkladu, když bylo učiněno s odstupem více než dvou měsíců, a z důvodu promeškání lhůty„ bez zbytečného odkladu“ již toto právo žalobkyni nepříslušelo. Zdůraznil, že současná platná právní úprava je poměrně přísnější, než byla úprava účinná do [datum]. Pokud nedojde k odstoupení od smlouvy ve lhůtě„ bez zbytečného odkladu“, tak již osobě, která od smlouvy odstupuje, toto právo nepřísluší. V daném případě sice žalobkyně od smlouvy odstoupila, ale neučinila tak bez zbytečného odkladu, proto již práva z odstoupení opožděně vykonaného nelze využít. Nenastaly z těchto důvodů účinky odstoupení od smlouvy zákonem předvídané, tedy zánik závazku od počátku. I přes tento závěr se soud prvního stupně zabýval i otázkou, zda došlo k podstatnému porušení smlouvy či nikoliv. Opětovně konstatoval, že částka [částka] byla dle smlouvy zaplacena ještě před jejím podpisem, a uvedl, z jakých důkazů vycházel. [příjmení] ve výši [částka] dle článku 3.1 b) kupní smlouvy byla zaplacena částečně exekutorovi, částečně hotovostním předáním žalobkyni. Ke zbývající části kupní ceny ve výši [částka] (článek 3.1 c) kupní smlouvy) konstatoval, že v [anonymizováno] nebylo ze strany žalovaného tvrzeno, že by k úhradě došlo v intencích smlouvy, když uvedl, že částku [částka] zaplatil v hotovosti, část kupní ceny započetl a část složil do soudní úschovy. [příjmení] dne [datum] žalovaný sdělil notáři, že má závazek vůči zůstaviteli z titulu nedoplatku kupní ceny, posléze složil částku ve výši [částka] do soudní úschovy s odůvodněním, že věřitel zemřel a složiteli není známa osoba, která má platit. Návrh na přijetí do úschovy byl sice podán až dne [datum], tj. více než jeden rok poté, co byl vklad vlastnického práva ve prospěch žalovaného proveden, nicméně teprve dne [datum] žalobkyně u notáře uvedla, že dědictví neodmítá, a až tímto prohlášením se žalobkyni dostalo pozice jediné neodmítnuvší dědičky a tím i postavení právní nástupkyně zůstavitele. Z uvedených důvodů soud prvního stupně přijal dílčí závěr, že ze strany žalovaného nedošlo k porušení kupní smlouvy, které by mohlo být důvodem pro odstoupení od smlouvy.

14. K zahájeným [anonymizováno] stíháním proti žalovanému a jejich vlivu na věrohodnost žalovaného soud prvního stupně uvedl, že se jedná o počáteční fázi činnosti orgánů činných v [anonymizována dvě slova], není postaveno najisto, zda bude podána obžaloba proti žalovanému, zda bude uznán žalovaný vinným ze spáchání zde uvedených trestných činů. Z těchto důvodů nelze z uvedeného dovodit protiprávní jednání ve vztahu k žalobkyni, respektive jejímu zesnulému manželovi. V poměrech souzené věci soud zkoumal, že v daném konkrétním případě byly naplněny podmínky pro neplatnost právních jednání či zda v daném konkrétním případě byly naplněny předpoklady pro odstoupení od smlouvy, a skutečnost, že nedošlo k reálnému naplnění smluv uzavíraných žalovaným v jiných případech, neznamená, že tomu tak bylo i v případě žalobkyně.

15. O náhradě nákladů [anonymizováno] rozhodl podle procesního úspěchu ve věci (§ 142 odst. 1 o. s. ř.) a rozsah a výši nákladů vynaložených procesně úspěšným žalovaným v odůvodnění svého rozhodnutí specifikoval.

16. Rozsudek napadla žalobkyně včas podaným odvoláním, v němž tvrdila, že v [anonymizováno] bylo prokázáno, že jednání žalovaného bylo vedeno podvodným úmyslem s cílem neuhradit za převod vlastnického práva protihodnotu, respektive poskytnout slíbené protiplnění v podobě převodu vlastnického práva k jinému bytu. Při odvolacím jednání odvolatelka ústy svého právního zástupce zopakovala své procesní stanovisko vyjádřené již v [anonymizováno] před soudem prvního stupně, tedy tvrdila, že nemá dostatečnou znalost českého jazyka, vládne pouze slovem. Opětovně uvedla, že mezi účastníky měla být uzavřena směnná smlouva, nikoliv smlouva kupní, v této souvislosti poukazovala na jednání žalovaného s tvrzením, že se„ takto“ živí na osobách, které jsou v exekuci, je to modus operandi, a nejinak tomu bylo i ve vztahu k žalobkyni. Ačkoliv v písemném vyhotovení odvolání navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil a žalobu v plném rozsahu zamítl, z obsahu podaného odvolání včetně přednesu právního zástupce u odvolacího jednání je zřejmé, že navrhovala změnu rozsudku soudu prvního stupně a vyhovění žalobě.

17. Z obsahu repliky žalovaného k podanému odvolání vyplývá, že navrhoval potvrzení rozsudku soudu prvního stupně. Zdůraznil, že veškeré jednání žalobkyně je nyní vedeno pouze snahou oddálit nabytí právní moci rozsudku soudu prvního stupně. Jestliže by žalobkyně své odvolání myslela vážně, zcela jistě by její právní zástupce odvolání proti rozsudku v rozsahu 24 stran neodůvodnil dvěma větami, jak to učinil v tomto případě. Vyjádřil souhlas se skutkovými i právními závěry, které prvostupňový soud přijal. Odmítl tvrzení žalobkyně, že by byl prokázán jeho podvodný úmysl, ostatně žalobkyně ani neuvedla, z jakých provedených důkazů by takové zjištění mělo vyplývat.

18. Odvolací soud z podnětu podaného odvolání přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, včetně [anonymizováno], jež předcházelo jeho vydání (§ 212, § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

19. Z obsahu podaného odvolání je zřejmé, že odvolatelka brojí proti skutkové rovině sporu, když svoji odvolací obranu zakládá na zpochybnění správnosti závěrů, které soud prvního stupně na základě provedeného dokazování přijal. Této argumentaci žalobkyně nelze přisvědčit z následujících důvodů:

20. Soud prvního stupně provedl dokazování v souladu s § 120 o. s. ř., když provedl účastníky nabízené důkazy (kromě důkazu listinou – stížnost žalovaného proti zahájení [anonymizována dvě slova]), provedené důkazy hodnotil v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů, a závěry z takto korektně provedeného procesu dokazování přehledně a velmi podrobně vyjádřil v odůvodnění svého rozhodnutí. Argumenty vznášené v odvolání jsou za této procesní situace jen polemikou se skutkovými závěry prvostupňového soudu, kterým nelze přiznat právní relevanci právě proto, že skutkovým závěrům předcházel procesní postup prostý vad, hodnocení důkazů bylo provedeno v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů, když soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny ve vzájemné souvislosti. Odvolací soud, který je skutkovou instancí, není vázán skutkovým stavem, jak jej zjistil soud prvního stupně, tedy skutkový stav se v odvolacím [anonymizováno] může změnit i v důsledku odchylného hodnocení důkazů již provedených soudem prvního stupně. Jestliže však má ke změně skutkového stavu dojít toliko v důsledku odchylného hodnocení důkazů, musí odvolací soud důkazy provedené v [anonymizováno] před soudem prvního stupně zopakovat (vyjma důkazu listinou – srovnej rozsudek Nejvyššího soudu [spisová značka]).

21. V poměrech souzené věci však odvolací soud neshledal důvod k takovému postupu, když celému procesu dokazování nelze ničeho vytknout. Soud prvního stupně se pak v odůvodnění svého rozhodnutí velmi pečlivě vypořádal s provedenými důkazy a všemi argumenty, které zazněly v procesním stanovisku žalobkyně, a které byly shodné i s námitkami použitými v odvolání. Jednotlivá učiněná skutková zjištění na sebe logicky navazují, a v souhrnu tak vytvářejí celkový skutkový obraz souzené věci. Na tomto místě považuje odvolací soud za potřebné akcentovat i správnost závěru obvodního soudu stran věrohodnosti žalovaného. Soud prvního stupně právní jednání žalovaného při uzavírání kupní smlouvy důsledně zkoumal a následně posuzoval jeho právní relevanci z hlediska příslušných ustanovení zák. č. 89/2012 Sb., v tomto směru lze proto odkázat na přesvědčivé závěry prvostupňového soudu. Skutečnost, že byla proti žalovanému zahájena [anonymizována dvě slova], pak sama o sobě není schopna zvrátit správnost závěrů soudu učiněných po provedeném dokazování v této souzené věci.

22. Zjištěný skutkový stav obvodní soud i správně právně posoudil, když aplikoval správnou právní normu, kterou také správně vyložil a své právní závěry přehledně vyjádřil v odůvodnění svého rozhodnutí včetně odkazů na soudní judikaturu. Ostatně žalobkyně proti právnímu posouzení věci ani v odvolání nebrojila, odvolací soud proto i v tomto směru odkazuje odůvodnění přezkoumávaného rozhodnutí.

23. S uvedenými důvody odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil, včetně akcesoricky navazujícího výroku o nákladech [anonymizováno].

24. Výrok o náhradě nákladů odvolacího [anonymizováno] je odůvodněn ustanovením § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť i v této fázi [anonymizováno] byl žalovaný plně procesně úspěšný. Náklady žalovaného jsou tvořeny odměnou za právní zastoupení v celkové výši [částka] Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně vycházel z toho, že předmět sporu je penězi ocenitelný a se stejnými důvody stanovil odměnu právního zástupce procesně úspěšného žalovaného z tarifní hodnoty [částka] (jeden úkon právní služby [částka]; [ustanovení pr. předpisu]. Zástupce žalobce, který není plátcem DPH, učinil v této fázi [anonymizováno] dva a půl úkonu právní služby (vyjádření k podanému odvolání, účast u odvolacího jednání, účast při publikaci rozhodnutí). Dále právnímu zástupci žalovaného náleží 2 x náhrada za promeškaný čas strávený na cestě - cesta k odvolacímu jednání, k publikaci rozhodnutí a zpět (14 odst. 3 AT; á 8 x [částka] za každých započatých 30 minut) ve výši [částka], a náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 4 AT ve výši [částka] (cesta právního zástupce žalovaného ze sídla advokátní kanceláře k odvolacímu jednání, k publikaci rozhodnutí a zpět; á 2x 114 km vozidlem [anonymizováno] [registrační značka] s průměrnou spotřebou 6,81 benzínu na 100 km). Celkem tak činí náklady účelně vynaložené žalobcem částku [částka].