o zaplacení [částka], k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 15 C 288/2013 - 445,
JUDr. Blanka Kapitánová · Rozhodnutí ze dne 7. 4. 2022
Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Kapitánové a soudkyň JUDr. Ivety Veselé a Mgr. Zdeňky Winklerové v právní věci
žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci]
proti
žalované: [osobní údaje žalované]
o zaplacení [částka], k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 15 C 288/2013 - 445,
I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku o věci samé (I) a ve výroku o nákladech řízení ve vztahu mezi účastníky (II) potvrzuje.
II. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výrocích o nákladech státu (III, [příjmení]) vzniklých před soudem prvního stupně mění tak, že žalobkyně je povinna zaplatit České republice náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku ve prospěch účtu Obvodního soudu pro Prahu 1.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice náhradu nákladů řízení vzniklých v odvolacím řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku ve prospěch účtu Městského soudu v Praze.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Rozsudkem v záhlaví označeným soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení [částka] (výrok I). Žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka] ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku, a v téže lhůtě ji zavázal k zaplacení náhrady nákladů řízení zálohovaných státem za ustanoveného právního zástupce žalobkyni a znalečné, v rozsahu jedné poloviny ve výši, která bude stanovena v samostatném usnesení (výroky II a III). Rozhodl, že státu se nepřiznává vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu jedné poloviny nákladů řízení, které stát zálohoval za ustanoveného právního zástupce žalobkyni a znalečné (výrok [příjmení]). Výrokem V rozhodl tak, že o odměně a náhradě hotových výdajů ustanoveného právního zástupce žalobkyni bude rozhodnuto samostatným usnesením.
2. Po úpravách žaloby (částečná zpětvzetí žaloby) se žalobkyně žalované částky domáhala na základě tvrzení, že se žalovanou, resp. její právní předchůdkyní ([právnická osoba]) uzavřela dne [datum] smlouvu„ Úrazové pojištění Bonus" [číslo] (dále jen pojistná smlouva), jejíž součástí byly Všeobecné pojistné podmínky schválené představenstvem [právnická osoba], dne [datum] (dále jen VPP) a Doplňkové pojistné podmínky (dále jen DPP). Dne [datum] byla účastníkem jiné zaviněné dopravní nehody, při které byla sražena automobilem při přecházení vozovky na přechodu pro chodce v [obec] (dále jen pojistná událost). Tuto pojistnou událost telefonicky oznámila žalované dne [datum] a dne [datum] spolu s popisem tělesného poškození. Trvalé následky úrazu podle stavu ke dni [datum] žalované oznámila na formuláři žalované dne [datum]. Součástí žalobních tvrzení byl popis trvalých následků, kterými po dopravní nehodě trpí. Uvedla, že od žalované celkem obdržela částku [částka], žalovaná však neodškodnila dostatečně další trvalé následky, které v žalobě specifikovala.
3. V reakci na závěry znaleckého posudku vypracovaného MUDr. [jméno] [příjmení] zůstala předmětem sporu (po částečném zpětvzetí žaloby) částka [částka] představující plnění dle čl. 006 C oceňovacích tabulek žalované - potíže jiných částí těla. K tomuto nároku tvrdila, že se domáhá plnění za újmu na zdraví představovanou subjektivními potížemi, které jí byly způsobeny nemocí nazvanou posttraumatická stresová porucha, která u ní vznikla výlučně v důsledku úrazu. Tento trvalý následek hodnotil znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] maximálním odškodněním v rozsahu 15 %. Toto poškození však žalovaná neodškodnila. Dále se domáhala nároku podle čl. 296 oceňovacích tabulek žalované - zkrácení jedné dolní končetiny. Tvrdila, že znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] konstatoval, že dolní končetina je o 1 cm delší, a tento trvalý následek hodnotil 2,5 %. Na žalované proto požadovala za tyto trvalé následky 17,5 % (15 % + 2,5 %) a uvedla, že žalobkyni tak vznikl nárok na celkové plnění ve výši 71 % z částky [částka] násobeno třemi, tj. plnění v celkové výši [částka]. Žalovaná žalobkyni plnila částku [částka], předmětem sporu proto zůstala částka [částka].
4. Žalovaná tento žalobní požadavek nepovažovala za opodstatněný se zřetelem k závěrům ustanoveného znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], který dospěl k procentnímu ohodnocení trvalých následků v rozsahu 50 %. Zdůraznila, že sama žalovaná ohodnotila trvalé následky žalobkyně vyšším procentním ohodnocením (53,5 %), není zde proto důvod pro další výplatu pojistného plnění.
5. Soud prvního stupně po provedeném dokazování vyšel z nesporných tvrzení účastníků o uzavření pojistné smlouvy, o poskytnutém plnění žalované žalobkyni v rozsahu 53,5 %. Vyšel dále ze zjištění, že podle závěru znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení] mělo být ze strany žalované žalobkyni poskytnuto plnění v rozsahu 50 % pojistné částky, která za období tří let po úrazu činila částku [částka], žalovaná tedy měla nárok na plnění ve výši [částka]. K obraně žalované založené na tvrzení, že žalovanou nebyly hodnoceny některé položky (položka 296 a 006), soud prvního stupně konstatoval, že znalec posuzoval celkovou procentní výměru komplexně, a v tomto směru došel, ke konečnému ohodnocení 50 %. Nelze tedy vybrat z posouzení žalované a znaleckého posudku vždy jednotlivé položky podle toho, kde jako trvalé následky byly přiznány, příp. kde byly přiznány ve vyšší výměře, ale je nutno na procentní ohodnocení pojistné částky nahlížet jako na celek, tedy poskytnout pojistné plnění dle pojistné smlouvy za všechny trvalé následky z jedné pojistné události ze dne [datum] dohromady v odpovídajícím procentuálním rozsahu ve vztahu k pojistné částce. Akcentoval, že je nerozhodné, že některé položky dle oceňovacích tabulek nehodnotila žalovaná oproti znalci vůbec, či některé krátila víc než znalec, naopak některé položky dle oceňovacích tabulek znalec nehodnotil tak jako žalovaná, či je krátil více než žalovaná, resp. některé trvalé následky nebyly znalcem u žalobkyně shledány vůbec, či omezení vyplývající z trvalých následků bylo znalcem u žalobkyně shledáno v menším rozsahu. Rozhodný je totiž procentuální rozsah trvalých následků žalobkyně ve vztahu k sjednané pojistné částce, a pojistná částka, která byla žalovanou žalobkyni poskytnuta na pojistném plnění z pojistné události ze dne [datum]. Ze závěrů znaleckého posudku soudem ustanoveného znalce vyplynulo, že mělo být ze strany žalované poskytnuto žalobkyni pojistné plnění ve výši 50 % pojistné částky, přičemž plnění v jiné vyšší částce by představovalo bezdůvodné obohacení žalobkyně na úkor žalované. Takovému postupu, navrhovanému žalobkyní, který by ve výsledku znamenal přiznání pojistného plnění ve vyšší částce, než na které měla žalobkyně nárok, nemohla být přiznána soudní ochrana. S odkazem na § 2, § 4 odst. 4, § 60 odst. 1 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, soud prvního stupně uzavřel, že ze strany žalované bylo v součtu poskytnuto 53,5 % pojistné částky, tedy [částka]. Žalovaná tak žalobkyni plnila v součtu vyšší plnění, než jaké dle znalce odpovídalo následkům pojistné události ze dne [datum].
6. Výrok o náhradě nákladů řízení odůvodnil ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. a procesně úspěšné žalované přiznal náhradu nákladu řízení, jejichž rozsah a výši v odůvodnění svého rozhodnutí specifikoval.
7. Výroky o náhradě nákladů řízení zálohovaných státem odůvodnil tím, že žalobkyně byl usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 25 Co 294/2014 - 98, osvobozena od placení soudních poplatků ve výši 50 % a současně jí byl usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 15 C 288/2013 - 260, ustanoven právní zástupce z řad advokátů. Poukázal na § 138 odst. 3 o. s. ř., podle něhož byl-li účastníku osvobozenému od soudních poplatků ustanoven zástupce, vztahuje se osvobození v rozsahu, v jakém bylo přiznáno, i na hotové výdaje zástupce a na odměnu za zastupování. Současně podle § 140 odst. 2 o. s. ř., byl-li ustanoven účastníku zástupce nebo opatrovník advokát, platí jeho hotové výdaje, odměnu za zastupování, popř. též náhradu za DPH stát. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Žalobkyně je proto povinna nahradit státu náklady, které platil ve stejném rozsahu, v němž nebyla osvobozena od placení soudních poplatků, tedy v rozsahu 50 % Tyto náklady jsou v souzené věci tvořeny odměnou za vypracovaný znalecký posudek MUDr. [jméno] [příjmení], jemuž byla přiznána a vyplacena částka [částka] (usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 15 C 288/2013 - 425), na niž byla žalobkyní zaplacena záloha ve výši [částka], která bude v samostatném usnesení reflektována, dále jsou tvořeny vyplacenou odměnou ustanovených právních zástupců žalobkyně, kdy první právní zástupkyni byla přiznána a vyplacena odměna za zastupování ve výši [částka] (usnesení ze dne 13. 6. 2017, č. j. 15 C 288/2013 - 286), o odměně druhého právního zástupce bude rozhodnuto v samostatném usnesení.
8. Rozsudek napadla žalobkyně včas podaným odvoláním. Rekapitulovala předchozí předmět řízení a zdůraznila, že předmětem řízení zůstalo plnění dle položky 006 C a dle položky 296 odškodňovacích tabulek žalované. Domáhá se tedy plnění nároku představujících 15 % a 2,5 %, tedy celkem 17,5 %. Celkové procentní ohodnocení trvalých následků po připočtení těchto 70,5 % k dosud žalovanou zjištěnému procentnímu hodnocení ve výši 53,5 % činí 71 %, přičemž by výpočet pojistného plnění činil (71 % z [částka]) x trojnásobek pojistného stanoveného plnění, tj. částku [částka], když žalobkyně od žalované již obdržela [částka]. Domáhá se tak částky [částka]. Uvedla, že souhlasí s prvostupňovým soudem v tom, že znalec měl posoudit celkovou procentní výměru komplexně, když na procentní ohodnocení pojistné částky je nutno nahlížet jako na celek, kdy má žalovaná poskytnout pojistné plnění podle pojistné smlouvy za všechny trvalé následky z jedné pojistné události ze dne [datum] hromady v odpovídajícím procentuálním rozsahu ve vztahu k pojistné částce. Znalec ve svém znaleckém posudku ze dne [datum] hodnotil dle oceňovacích tabulek B žalované tyto položky jako trvalé následky:
1. 006 c - subj. potíže po těžkých zraněních jiných částí těla bez obj. nálezu zjištěné lékařským
9. pozorováním - těžkého stupně.......................................................................... 15 %
1. 107 - omezení hybnosti páteře lehkého stupně................................................... 5 %
2. 189 - omezení pohyblivosti zápěstí lehkého stupně vlevo............................... 2. 5 %
3. 310 - omezení pohyblivosti kolenního kloubu lehkého stupně......................... 10 %
4. 314 - viklavost kolenního kloubu vlevo.............................................................. 5 %
5. 303 - omezení pohyblivosti kyčelního kloubu lehkého stupně............................ 5 %
6. 296 - zkrácení jedné dolní končetiny o 1-2 cm.................................................... 2,5 %
7. 353 - poúrazová atrofie svalstva DK - na stehně................................................ 5 %
11. Celkem 50 %
12. Žalovaná poskytla před podáním žaloby žalobkyni plnění podle položky
a) dne [datum]
-) položka 189 oceňovacích tabulek B žalované – omezení pohyblivosti zápěstí lehkého stupně vlevo
13. - 5 %
-) 188 – omezení pohyblivosti zápěstí lehkého stupně vpravo – 2 %
-) 108 – omezení hybnosti páteře středního stupně – 20 %
-) 010 – poškození obličeje provázené funkčními poruchami nebo poškození ostatních částí hlavy
14. a krku kosmeticky závažné či vzbuzující soucit nebo ošklivost lehkého stupně – 0,5 %
-) 357 – traumatická porucha nervu obturatori
-) 303 - omezení pohyblivosti kyčelního kloubu lehkého stupně – 3 %
-) 313 – viklavost kolenního kloubu při nedostatečnosti jednoho postranního vazu – 5 %
-) 310 – omezení pohyblivosti kolenního kloubu lehkého stupně – 4 %
-) 159 – omezení přivrácení a odvrácení předloktí lehkého stupně vlevo - 2 %
-) 158 – omezení přivrácení a odvrácení předloktí lehkého stupně vpravo – 2 %
15. pojistné plnění: (48,5 % celkem z [částka]) x 2 = [částka],
16. b) dne [datum] po žádosti žalobkyně o přehodnocení pojistného plnění ze dne [datum]
-) položka 189 oceňovacích tabulek B žalované – omezení pohyblivosti zápěstí lehkého stupně vlevo -
17. odpovídá hodnocení 5 %
-) 188 – omezení pohyblivosti zápěstí lehkého stupně vpravo – 2 %
-) 108 – omezení hybnosti páteře středního stupně – 20 %
-) 010 – poškození obličeje provázené funkčními poruchami nebo poškození ostatních částí hlavy
18. a krku kosmeticky závažné či vzbuzující soucit nebo ošklivost lehkého stupně – 0,5 %
-) 357 – traumatická porucha nervu obturatori
-) 313 – viklavost kolenního kloubu při nedostatečnosti jednoho postranního vazu – 5 %
-) 310 – omezení pohyblivosti kolenního kloubu lehkého stupně – 4 %
-) 159 – omezení přivrácení a odvrácení předloktí lehkého stupně vlevo - 2 %
-) 158 – omezení přivrácení a odvrácení předloktí lehkého stupně vpravo – 2 %
-) 314 – viklavost kolenního kloubu při nedostatečnosti předního zkříženého vazu – 4 %
-) 303- omezení pohyblivosti kyčelního kloubu lehkého stupně – 4 %
19. pojistné plnění: (53,5 % celkem z [částka]) x 3 = [částka]
20. již vyplaceno pojistné plnění - [částka]
21. dodatečné pojistné plnění [částka]
22. celkem a) + b) [částka].
23. Zdůraznila, že v případě, že závěr ustanoveného znalce stran rozsahu trvalých následků je správný, znamenalo by to, že žalobkyně neutrpěla trvalé následky specifikované v položkách 188, 108, 010, 357, 314, 159 a 158 oceňovacích tabulek B žalované, a že tedy plnění přijatá žalobkyní na odškodnění těchto následků přesahují bezdůvodné obohacení na straně žalobkyně. Jestliže je třeba posuzovat celkovou procentní výměru trvalých následků úrazu komplexně, přičemž nelze vybrat vždy jednotlivé položky, ale je nutno na procentní ohodnoceni pojistné částky nahlížet jako na celek, tedy poskytnout pojistné plnění podle pojistné smlouvy za všechny trvalé následky z jedné pojistné události ze dne [datum] v odpovídajícím procentuálním rozsahu ve vztahu k pojistné částce, je naprosto nezbytné, aby do výpočtu tohoto procentuálního rozsahu byly zahrnuty všechny položky zjištěné podle oceňovacích tabulek B žalované. Jedině tak lze totiž dospět ke komplexnímu, tj. správnému číselnému vyjádření rozsahu trvalých následků. V této souvislosti odvolatelka poukázala na čl. 20 odst. 1 a 4 VPP a čl. 1 DPP a uzavřela, že hodnotí-li se trvalé následky součtem jednotlivých následků, nelze si vybrat jen některé trvalé následky a ty ohodnotit příslušnými procenty, tato procenta pak sečíst a součet těchto následků prezentovat jako procentní hodnocení trvalých následků, aniž by do tohoto součtu byly zahrnuty ty trvalé následky, které odškodňovala žalovaná dobrovolně v minulosti. Je tomu tak proto, že právě až součet procentního hodnocení všech těchto trvalých následků, resp. položek udává právně relevantní rozsah, podle kterého se dle čl. 20 odst. 1, 4 VPP ve spojení s čl. 1 DPP stanoví rozsah pojistného plnění. Způsobem, jakým postupoval soudem ustanovený znalec, proto nebyl stanoven komplexní rozsah trvalých následků žalobkyně v procentech, nýbrž byla určena pouze jakási výseč trvalých následků žalobkyně. Navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
24. Žalovaná navrhla potvrzení rozsudku soudu prvního stupně s argumentací, že žalobkyně ani nežádala výslech znalce, stejně tak nenavrhovala provedení dalších důkazů. Ve shodě se soudem prvního stupně konstatovala, že rozhodný je procentuální rozsah trvalých následků žalobkyně ve vztahu k sjednané pojistné částce, a částka, která byla žalovanou žalobkyni poskytnuta na pojistném plnění z pojistné události ze dne [datum]. Ze závěrů znaleckého posudku soudem ustanoveného znalce vyplývá, že mělo být ze strany žalované poskytnuto žalobkyni pojistné plnění ve výši 50 % pojistné částky, přitom plnění v jiné vyšší částce by představovalo bezdůvodné obohacení žalobkyně na úkor žalované. Z důvodu, že ze strany žalované bylo v součtu poskytnuto plnění ve výši 53,5 % pojistné částky, tedy vyšší plnění, než jaké podle znalce odpovídalo následkům pojistné události ze dne [datum], soud prvního stupně správně žalobu stran dalšího požadavku výplaty pojistného plnění zamítl.
25. Odvolací soud z podnětu podaného odvolání přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, včetně řízení, jež předcházelo jeho vydání (§ 212, § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. o), a dokazování dále doplnil.
26. V dodatku [číslo] 2020 znaleckého posudku vypracovaného v tomto řízení znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] se jmenovaný znalec vyjádřil k rozsahu pohybu postižených kloubů a páteře v době tří let od úrazu tak, že omezení hybnosti páteře je lehkého až středního stupně, omezení pohyblivosti zápěstí lehkého až středního stupně, vlevo, omezení pohyblivosti kolenního kloubu lehkého až středního stupně, viklavost kolenního kloubu vlevo, lehký stupeň, omezení pohyblivosti kyčelního kloubu vlevo lehkého stupně. K položkám uznaným žalovanou (oproti znalci) pro účely rozsahu a výše pojistného plnění (položky trvalých následků, které jsou v tabulce B žalované označeny čísly 188 - 2 %, 158 - 2 %, 159 - 2 %, 010 - 0,5 %, 357 - 5 % a 313 - 5 %) znalec uvedl, že tyto žalovanou uznané trvalé následky neakceptuje. K důvodu hodnocení rozsahu omezení hybnosti páteře (položka 107 - 5 %) oproti hodnocení provedeného žalovanou (položka 108 v rozsahu 20 %) a k důvodu odlišného hodnocení omezení nehybnosti levého zápěstí (dle znalce položka 189 v rozsahu 2,5 %) oproti hodnocení žalované - 5 %, znalec uvedl, že vychází z vyšetření na traumatologické a neurologické klinice ve Fakultní nemocnici [obec] ze dne [datum]. Znalec akcentoval, že za stěžejní v této věci považuje posudek Fakultní nemocnice [obec] ze dne [datum], když žalobkyně byla před vypracováním tohoto posudku objektivně vyšetřena, posudek odpovídá na všechny sporné body, a s jeho závěry se znalec ztotožňuje. Sám žalobkyni osobně nevyšetřoval proto, že jeho úkolem bylo zodpovědět otázky vztahující se ke zdravotnímu stavu žalobkyně v roce [rok]. Takovéto posouzení je možné jen na základě studia dostupné dokumentace, recentní klinické vyšetření by k řešení situace nemohlo přispět. Rozhodující pro jeho znalecké závěry proto byl klinický nález provedený v rámci znaleckého posudku Fakultní nemocnice [obec]. Po částečné revizi svého původně podaného znaleckého posudku (položka 191 tj. omezení pohyblivosti zápěstí středního stupně - ohodnoceno znalcem šesti procenty, oproti jeho původnímu hodnocení - položka 189 - ohodnocení původně 2,5 %) provedl výslednou rekapitulaci hodnocení jednotlivých položek dle pojistné smlouvy následovně: položka 006C 15 %, položka 107 5 %, položka 191 6 % (znalcem v dodatku znaleckého posudku nově označena), položka 310 10 %, položka 314 5 %, položka 303 5 %, položka 296 2,5 %, položka 353 5 %, celkem 53,5 %. Výslech znalce odvolací soud neprovedl, neboť žádný z účastníků řízení jej k výzvě soudu nepožadoval.
27. Odvolání není důvodné.
28. Soud prvního stupně aplikoval správnou právní normu, odvolací soud však nesdílí jeho právní názor, označil-li za nerozhodné, že některé položky podle oceňovacích tabulek žalovaná oproti znalci nehodnotila vůbec, či některé krátila více než znalec. Rozhodující je totiž procentuální rozsah trvalých následků žalobkyně ve vztahu ke sjednané pojistné částce a částka, která byla žalovanou žalobkyni poskytnuta na pojistném plnění z pojistné události ze dne [datum].
29. Nebylo sporu o tom, že účastníci uzavřeli dne [datum] pojistnou smlouvu o úrazovém pojištění, jejíž součástí byly Všeobecné pojistné podmínky a doplňkové pojistné podmínky. Podle čl. 20 bod 1 a 4 Všeobecných pojistných podmínek bylo upraveno plnění pojistitele za trvalé následky úrazu tak, že pojistitel vyplatí z pojistné částky tolik procent, kolika procentům odpovídá pro jednotlivá tělesná poškození podle oceňovací tabulky B rozsah trvalých následků po jejich ustálení. Způsobil-li jediný úraz pojištěnému několik trvalých následků, hodnotí podle Všeobecných pojistných podmínek pojistitel celkové trvalé následky součtem procent pro jednotlivé následky, nejvýše však 100 % O tuto situaci se také jednalo v poměrech souzené věci, když úraz žalobkyně (pojistná událost) zanechal vícero trvalých následků. Za situace, kdy znalec a žalovaná se vzájemně lišili v posouzení celkového rozsahu poškození zdraví žalobkyně (trvalé následky úrazu), bylo pro zjištění výše pojistného plnění rozhodující hodnocení každého jednotlivého trvalého následku právě proto, aby mohl být stanoven celkový procentuální rozsah poškození dle oceňovací tabulky, která byla součástí pojistné smlouvy.
30. Za účelem tohoto zjištění také odvolací soud doplnil dokazování již zmíněným dodatkem znaleckého posudku. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že žalovaná již žalobkyni poskytla pojistné plnění v částce [částka] představující 53,5 % celkové pojistné částky. Předmětem sporu tak zůstala (po dispozicích se žalobou) částka [částka] představující požadavek žalobkyně na zaplacení pojistného plnění za újmu způsobenou posttraumatickou poruchou (položka 006C - 15 %) a za zkrácení jedné dolní končetiny (položka 296 - 2,5 %). Se zřetelem ke sjednanému progresivnímu plnění za trvalé následky (čl. 21 doplňujících pojistných podmínek) tak žalobkyně požadovala spolu s již poskytnutým plněním (53,5 % z pojistné částky) 71 % z pojistné částky s trojnásobkem.
31. Závěry znaleckého posudku, včetně jeho dodatku vypracovaného MUDr. [jméno] [příjmení] však opodstatněnost takto uplatněného nároku nepodpořily, když znalec po částečné revizi svých znaleckých závěrů hodnotil rozsah trvalých následků shodně se žalovanou. Oproti skutkovému stavu, z něhož vycházel soud prvního stupně (rozdílný rozsah ohodnocení trvalých následků) se tak stalo obsolentním zjištění důvodů hodnocení jednotlivých trvalých následků, když po doplnění dokazování v uvedeném směru znalec a žalovaná shodně dospěli k závěru, že celkový rozsah poškození zdraví žalobkyně je 53,5 % z pojistné částky. Znalec přitom své hodnocení, včetně částečné revize původního znaleckého posudku odpovídajícím způsobem odůvodnil, a ani žádný z účastníků nepožadoval podrobnější objasnění znaleckých závěrů, když výslech znalců nenavrhoval.
32. Lze uzavřít, že ani skutková zjištění přijatá odvolacím soudem po doplnění dokazování neprokázala skutkovou verzi žalobkyně o jejím nároku odpovídajícím trojnásobku 71 % z pojistné částky (po odečtení již poskytnutého pojistného plnění), odvolací soud proto rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o věci samé (výrok I.) a v akcesoricky navazujícím výroku o nákladech řízení ve vztahu mezi účastníky navzájem (výrok II.) jako výrokově věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil.
33. Pokud jde o výroky týkající se nákladů státu vzniklých v řízení před soudem prvního stupně (výrok III. a IV.), nepostupoval obvodní soud správně, neboť mezi tyto náklady zahrnul rovněž náhradu hotových výdajů a odměnu ustanoveného advokáta, které jsou však podle současné koncepce zákona součástí nákladů řízení účastníka, jemuž byl advokát soudem ustanoven. Mezi náklady státu podle § 148 odst. 1 o. s. ř. tak v posuzované věci patří pouze náklady spojené se znaleckým posudkem vypracovaným MUDr. [jméno] [příjmení], jemuž bylo přiznáno znalečné ve výši [částka] (viz usnesení obvodního soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 15 C 288/2013-425). Na náklady znaleckého posudku žalobkyně v řízení před soudem prvního stupně složila zálohu ve výši [částka] (viz č. l. 358), která byla na úhradu znalečného v plném rozsahu vyčerpána. Z rozpočtových prostředků obvodního soudu tak bylo použito pouze [částka]. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 25 Co 294/2014-98, osvobozena od soudních poplatků v rozsahu 50 %, je povinna podílet se na těchto nákladech v rozsahu poloviny, tj. částkou [částka].
Z uvedených důvodů odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích o nákladech státu změnil postupem podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. a rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit České republice náhradu nákladů řízení v rozsahu 50 % ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku ve prospěch účtu Obvodního soudu pro Prahu 1, z něhož byly náklady tohoto důkazu hrazeny.
34. Obdobně odvolací soud postupoval, pokud jde o náklady státu vzniklé v odvolacím řízení, které rovněž tvoří náklady důkazů, konkrétně znalečné ve výši [částka] za výslech znalce (viz usnesení odvolacího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 25 Co 164/2021-527) a za doplněk ke znaleckému posudku vypracovaný MUDr. [jméno] [příjmení] ve výši [částka] (viz usnesení odvolacího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 25 Co 164/2021-556), celkem tedy [částka], z čehož 50 % činí částku [částka]. Tuto částku je žalobkyně povinna zaplatit do tří dnů od právní moci rozsudku ve prospěch účtu Městského soudu v Praze, z něhož byly náklady těchto důkazů hrazeny.
35. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení mezi účastníky je odůvodněn § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná byla v rámci odvolacího řízení plně úspěšná, a náleží jí proto náhrada nákladů této fáze řízení. Tyto náklady sestávají z náhrady hotových výdajů celkem ve výši [částka] dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 1, 3 písm. a, b), c) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a podle § 89 a exekučního řádu (8 úkonů po [částka] - vyjádření k odvolání, písemné podání ze dne [datum], příprava a účast na odvolacím jednání dne [datum], příprava a účast na odvolacím jednání dne [datum] a příprava a účast na odvolacím jednání dne [datum]).
36. Na soudu prvního stupně bude, aby rozhodl o odměně ustanoveného zástupce.
Proti tomuto rozsudku je přípustné dovolání za podmínek stanovených v § 237 o. s. ř. Dovolání se podává do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu ČR v [obec] prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1.