o zaplacení [částka] s příslušenstvím, k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 8 C 62/2014 - 1195,

1. Rozsudkem v záhlaví označeným soud prvního stupně uložil žalované a původně žalovanému ad 2/ [jméno] [jméno] povinnost zaplatit společně a nerozdílně žalobcům částku [částka] s příslušenstvím ve výroku specifikovaným (výrok I). Výrokem II rozhodl o vrácení zaplacené zálohy žalobcům ve výši [částka], výrokem III řízení co do částky [částka] zastavil, a žalovaným uložil povinnost zaplatit žalobcům společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám právního zástupce žalobců ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (výrok [příjmení]).

2. Žalované částky se žalobci domáhali na základě tvrzení, že mimo jiné i v době od [datum] do [datum] byli vlastníci bytové jednotky [číslo] o velikosti 2+1 a výměře 59 m² v budově [adresa] a [adresa] na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] vše zapsáno v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Plzeň - město, na LV [číslo] pro katastrální území [obec], nacházející se na adrese u [ulice] parku 22B, [obec]. Žalovaní tuto bytovou jednotku užívali nejpozději od února [rok] bez právního důvodu. Žalovaná částka tak představuje jejich požadavek na vydání bezdůvodného obohacení, které oba žalovaní získali užíváním bytové jednotky. Ve věci již opakovaně rozhodoval Okresní soud Plzeň - město (sp. zn. 19 C 578/2009, sp. zn. 11 C 54/2007), který na základě stejného vylíčení skutkových tvrzení (vznik bezdůvodného obohacení na straně žalovaných – období říjen [rok] – duben [rok]) žalobě zcela vyhověl. Žalobci uvedli, že vlastníky specifikované bytové jednotky byli až do [datum], Okresní soud Plzeň - město přitom vycházel z výše obvyklého nájemného v částce [částka] měsíčně.

3. Žalovaná i původní žalovaný [jméno] [jméno] navrhovali zamítnutí žaloby a tvrdili, že byt byl žalované„ odcizen", žádné„ nájemné“ nedluží, byli opakovaně poškozeni, zejména panem [příjmení], bývalým manželem žalované, který se jí snažil byt sebrat za pomoci Romů. Žalobci jsou ve věci od samého počátku„ bílí koně“, počínaje koupí bytu. Uvedli, že jsou diskriminováni (původně žalovaný 2/ je politický aktivista a žalovaná pro svůj„ snědý národnostní původ“). Obecně tvrdili, že žaloba je lživá, zakládá se na„ mlžení“, dále se pak v průběhu celého řízení vyjadřovali k rodinným majetkovým poměrům, resp. majetkovým záměrům rodiny žalobců a bývalého manžela žalované, [jméno] [příjmení], tato tvrzení však z hlediska žalobního požadavku na vydání bezdůvodného obohacení nebyla právně relevantní. Zpochybňovali rovněž tvrzení žalobců, že v bytě bydleli.

4. Soud prvního stupně po provedeném dokazování vyšel ze zjištění, že žalobci byli v rozhodné době vlastníky předmětné bytové jednotky, a v této souvislosti označil za právně bezvýznamnou obranu žalované (žalovaných), že byt byl zakoupen z peněz patřících do společného jmění manželů [příjmení]. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], správkyně domu, v němž se bytová jednotka nachází, soud prvního stupně zjistil, že žalovaná/žalovaní v rozhodném období bytovou jednotku užívali a za užívání bytové jednotky neposkytovali žádné platby. Soud prvního stupně uzavřel, že žalovaní v souladu s § 451 odst. 1 a 2 zákona č. 40/1964 Sb. (dále jen obč. zák.) se bezdůvodně obohatili na úkor žalobců tím, že užívali bez právního důvodu bytovou jednotku vlastnicky patřící žalobcům. Aplikaci právní normy soud prvního stupně zdůvodnil odkazem na § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, neboť právní vztahy, které vznikly přede dnem účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy. K výši bezdůvodného obohacení soud prvního stupně uvedl, že po částečném zpětvzetí žaloby zůstala předmětem sporu částka [částka], což za 17 měsíců představuje průměr mezi zjištěními znalkyně ze znaleckého posudku, kdy obvyklá cena nájemného předmětné bytové jednotky v rozhodném období kolísala mezi [částka] a [částka] měsíčně.

5. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 3 o. s. ř. a žalobcům přiznal plnou náhradu nákladů řízení s odůvodněním, že rozhodnutí o výši plnění záviselo na znaleckém posudku. Rozsah a výši nákladů účelně vynaložených žalobci na uplatnění práva v odůvodnění svého rozhodnutí specifikoval.

6. Rozsudek v celém jeho rozsahu napadli žalovaní včas podaným odvoláním. Řízení o odvolání druhého žalovaného bylo usnesením Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 8 C 62/2014 - 1316, podle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, zastaveno, neboť druhý žalovaný, ač byl soudem vyzván k zaplacení soudního poplatku, tuto svoji poplatkovou povinnost nesplnil. Toto usnesení bylo žalovanému doručováno mimo jiné na adresu dle Centrální evidence obyvatel, tj. na adresu [adresa], neboť předchozí listiny zasílané žalovaným na označenou adresu v Mexiku se odesílajícímu soudu vrátily zpět.

Odvolací řízení tedy bylo již vedeno pouze mezi žalobci a žalovanou, která napadla rozsudek soudu prvního stupně v celém jeho rozsahu, v němž argumentovala shodně jako v řízení před soudem prvního stupně, tedy především zpochybňovala, že by v bytě v rozhodném období bydlela, napadala nestrannost soudkyně rozhodující tuto věc a vznesla námitku její podjatosti. Uvedla rovněž, že byt byl zakoupen z peněz„ Čadků“ a napsán na [příjmení] pouze„ papírově". Konkrétní odvolací návrh neučinila.

7. Žalobci navrhli potvrzení rozsudku soudu prvního stupně jako věcně správného a akcentovali, že v řízení bylo prokázáno vlastnictví žalobců předmětné bytové jednotky v období, kdy ji žalovaní užívali.

8. Odvolací soud z podnětu podaného odvolání přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, včetně řízení, jež předcházelo jeho vydání (§ 212, § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

9. Odvolací soud ke vznesené námitce podjatosti soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 10 Mgr. [jméno] [příjmení] nepřihlížel, neboť o námitce podjatosti jmenované soudkyně vznesené s týmiž důvody již bylo v projednávané věci rozhodnuto usnesením odvolacího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 25 Co 3/2018 - 840.

K věcné stránce rozhodnutí

10. Žalobci se domáhali žalované částky z titulu bezdůvodného obohacení, které žalovaní získali bez právního důvodu tím, že v období od [datum] do [datum] užívali bytovou jednotku vlastnicky patřícím žalobcům, aniž by jim k tomu svědčil právní důvod, a aniž by za užívání bytové jednotky poskytli žalobcům finanční plnění.

11. Plnění bez právního důvodu je jednou ze skutkových podstat bezdůvodného obohacení, jejímž důsledkem je povinnost vydat vše, čeho bylo plněním při absenci právního titulu nabyto. Na žalobcích tedy leželo důkazní břemeno o tom, že žalovaná/žalovaní v bytové jednotce v rozhodném období bydleli, na žalované/žalovaných naopak bylo, aby prokázali existenci právního titulu, který je opravňoval k užívání bytové jednotky.

12. Soud prvého stupně provedl dokazování v souladu s § 120 o. s. ř., když z hlediska pro spor rozhodných skutečností provedl relevantní důkazy, které rovněž hodnotil v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů (§ 132 o. s. ř.), a učinil tomu odpovídající skutkové závěry. Za situace, kdy opak neplyne ani z obsahu spisu, odvolací soud ze skutkové roviny zjištěné soudem prvního stupně vycházel, a přisvědčil mu i v právním posouzení věci nejen co do závěru o vzniku bezdůvodného obohacení na straně žalovaných, ale i co do jeho výše, kterou soud prvního stupně stanovil v souladu se závěry znaleckého posudku vypracovaného znalkyní [příjmení] [jméno] [příjmení]. Odvolací námitky postrádající věcnou argumentaci pak nemohou zvrátit správnost rozsudku soudu prvního stupně, odvolací soud proto rozsudek soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil, včetně akcesoricky navazujícího výroku o nákladech řízení.

13. Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn ust. § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., i v odvolacím řízení procesně úspěšným žalobcům byla přiznána plná náhrada nákladů řízení v celkové výši [částka] Náklady žalobců účelně v odvolacím řízení vynaložené na uplatnění práva jsou tvořeny odměnou za právní zastoupení (dva úkony právní služby á [částka], 2x paušální částka á [částka]) cestovným [obec] - [obec] a zpět ve výši [částka] (osobní automobil AC kombi, Mercedes-Benz, spotřeba 6,8, cena paliva [částka], počet km 192), náhrada za promeškaný čas (2x 4 započaté půlhodiny - [částka]), 21% DPH [částka].