o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, k odvolání žalobců a k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve spojení s opravnými usneseními ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] a ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Soud I. stupně rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], rozhodl o zamítnutí žaloby o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobcům částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z této částky počínaje dnem [datum] do zaplacení a výrokem II rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobci domáhali zaplacení výše uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] uzavřeli s žalovanou smlouvu o zájezdu, a to v termínu od 14. 6. do [datum] do destinace [anonymizována tři slova] (dále jen„ [anonymizováno]) a za tento zájezd ihned po podpisu smlouvy zaplatili cenu zájezdu ve výši [částka]. Následující den po uzavření smlouvy žalobce b) zjistil, že v [anonymizováno] je [anonymizována dvě slova] stejného pokoje nesezdanými osobami [anonymizována dvě slova]. Informace o trestnosti [anonymizováno] hotelového pokoje nesezdaným párem nebyla uvedena v katalogu žalované a žalovaná o tom žalobce ani jinou formou neinformovala. Z tohoto důvodu se žalobci dne [datum] dostavili do pobočky žalované s tím, že nemohou zájezd konzumovat, neboť by se vystavili nebezpečí [anonymizována tři slova] porušení zákonů [anonymizováno]. Žalobci u zaměstnance pobočky žalované sepsali e-mail, který zaměstnanec pojmenoval jako reklamace, a v tomto žalobci žádali vrácení peněz za zájezd, nebo možnost uzavřít smlouvu o zájezdu na jinou destinaci. Žalovaná žalobcům sdělila, že jim nehrozí žádný [anonymizována dvě slova] za [anonymizováno] jednoho hotelového pokoje, pokud by byl přece jen problém, tak v [anonymizováno] je přítomen delegát žalované, který by danou situaci pomohl vyřešit. Žalobcům bylo navrženo, že zájezd můžou stornovat, ale pouze za podmínky uhrazení storno poplatků. Žalobce se obrátil na ambasádu [anonymizováno] v [obec] s dotazem na legálnost [anonymizováno] hotelového pokoje nesezdaným párem, dne [datum] obdržel odpověď s tím, že je protizákonné, aby nesezdaný pár byl ubytován na jednom pokoji v hotelu v [anonymizováno]. Dne [datum] žalobci odeslali předžalobní výzvu na úhradu výše uvedené částky, dne [datum] obdrželi žalobci reakci žalované, v níž byl požadavek na vrácení peněz zamítnut. Žalobci mají za to, že s žalovanou byla podepsaná smlouva, jejíž předmětem bylo plnění ze strany žalované od počátku nemožné, neboť jim, jakožto nesezdanému páru, nabídla k prodeji dvoulůžkový pokoj v destinaci, kde jim za toto jednání hrozilo nebezpečí [anonymizována dvě slova] a uvěznění. Přestože o těchto konsekvencí musela žalovaná, jakožto specialista na tuto destinaci vědět, nejednala poctivě, nadřadila svůj zájem na dosažení zisku nad život a zdraví svých klientů, a o těchto skutečnostech žalobce neinformovala. Toto jednání žalované se dle názoru žalobců zjevně příčí dobrým mravům, veřejnému pořádku, a proto nemůže požívat právní ochrany. Ze strany žalované nebyla dodržena předsmluvní povinnost tím, že žalovaná zatajila takto důležité informace, které by žalobce vedly k volbě jiné vhodné destinace.

3. Žalovaná učinila nesporným, že spolu s žalobci uzavřela smlouvu o zájezdu [číslo] týkající se zájezdu [anonymizováno] 2 osoby, v termínu od [datum] do [datum], do ubytovacího zařízení [právnická osoba]. Celková cena zájezdu činila [částka] a byla ze strany žalobců v plné výši uhrazena. Dne [datum] sdělila žalobkyně a) emailem, že na zájezd neodcestuje, čímž došlo dle žalované ze strany žalobkyně k odstoupení od smlouvy o zájezdu dle § 2533 o. z. V souladu s tímto ustanovením ve spojení s bodem 5 [anonymizována tři slova], jež jsou součástí smlouvy o zájezdu, tak vznikl žalované nárok na úhradu odstupného ve výši 100 % z ceny zájezdu. S tvrzením žalobců, že ze strany žalované nebyla splněna informační povinnost ohledně zákazu soužití nesezdaných párů v cílové destinaci zájezdu, nesouhlasila, neboť žalovaná s žalobci komunikovala, a snažila se celou situaci od počátku postavit najisto. V tomto směru odkázala na email zaměstnankyně žalované, paní [příjmení] [jméno] [příjmení], ze dne [datum], v němž byly shrnuty nejpodstatnější argumenty, zejména pak naplnění informační povinnosti a liberálnost přístupu k zahraničním turistům ze strany [anonymizováno]. Žalobci byli dále emailem ze dne [datum] informování, že i ubytovací kapacita v [anonymizováno] potvrdila, že oba účastníky zájezdu ubytuje společně v jednom pokoji. [anonymizováno] je sice zemí muslimského vyznání, nicméně přístup je zde natolik liberální, že turisté absolvující zde své dovolené mohou například konzumovat alkohol, nosit odhalené oblečení, zejména ženy mohou nosit plavky západního stylu střihu, který je značně úsporný v porovnání s kulturou původních obyvatel [anonymizováno]. [právnická osoba] zakázáno manželské soužití, které předpokládá bydlení dlouhodobějšího charakteru, nikoliv přechodné ubytování v rámci turistického zájezdu. Žalobcům tedy nevznikl nárok na odstoupení od smlouvy o zájezdu bez zaplacení odstupného (storno poplatku).

4. Soud I. stupně po provedeném dokazování a na základě nesporných skutečností, jež vzal za svá skutková zjištění, dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Žalobci jakožto objednatelé uzavřeli s žalovanou jakožto pořadatelem zájezdu dne [datum] smlouvu o zájezdu [číslo] jejíž nedílnou součástí byly všeobecné podmínky, na jejímž základě měla žalovaná [anonymizováno] žalobce obstarat zájezd [anonymizováno] 2 osoby v termínu od [datum] do [datum] do ubytovacího zařízení [příjmení] [příjmení] [jméno] ( ( ( ( (, v destinaci [anonymizováno] [příjmení] [jméno] – Spojené arabské emiráty a žalobce za to žalované zaplatil [částka]. Emailovou komunikací – reklamací měl soud I. stupně za zjištěné, že dne [datum] se žalobci dostavili na pobočku žalované, kde žalovanou informovali o trestnosti [anonymizováno] jednoho pokoje nesezdaným párem v [anonymizováno]. Z tohoto důvodu nemohou zájezd konzumovat, jelikož by se vystavili možnosti [anonymizována dvě slova] v [anonymizováno]. Zaměstnanec žalované sepsal se žalobci reklamační protokol s tím, že žalobci uplatnili reklamaci spočívající v pochybení žalované při sjednávání smlouvy o zájezdu, a to zejména neposkytnutí dostačujících informací před uzavřením smlouvy o zájezdu. Žalobci požadovali vrácení zaplacené částky bez uplatnění storna, nebo náhradní zájezd v jiné destinaci ve lhůtě následujících 6 měsíců. Z emailu [jméno] [příjmení] měl soud I. stupně za zjištěné, že žalovaná dne [datum] obdržela od hotelu [příjmení] [příjmení] [jméno] [anonymizováno], týkající se ubytování nesezdaných osob stejného [anonymizováno] na jednom hotelovém pokoji, kdy hotel potvrdil, že ubytovat se mohou i nesezdané páry, a to v případě, že se jedná o osoby starší 21 let. Z emailu [jméno] [příjmení] ze dne [datum] měl soud I. stupně za zjištěné, že žalovaná reagovala na reklamaci žalobců tak, že žalobcům bylo sděleno, že informační povinnost žalované byla naplněna, jelikož žalobcům poskytla veškeré zákonem ukládané informace, žalobce opětovně ubezpečila o bezproblémovém ubytování v cílové destinaci, což bylo žalované potvrzeno i ze strany hotelu, ve kterém měl být zájezd uskutečněn. [příjmení] [příjmení] v emailu dále uvedla skutečnosti vedoucí k bezplatnému odstoupení od smlouvy o zájezdu dle čl. 6 [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], z nichž ani jeden se na danou situaci nevztahuje. Emailem ze dne [datum] informovala žalobkyně a) zaměstnankyni žalované, JUDr. [jméno] [příjmení], že se žalobci zájezdu nezúčastní s ohledem na to, že nechtějí porušovat zákony [anonymizováno] a mají důvodnou obavu o svůj život a zdraví. Žalobkyně a) dále v emailu výslovně uvedla, že se nejedná o uplatnění storna zájezdu. Z pokynů k odletu, cestovního pojištění, voucherů a shrnutí služby měl soud I. stupně za prokázané, že žalovaná zaslala žalobcům dne [datum] podrobné pokyny k odletu, informace o zájezdu a vouchery. Informace týkající se nelegálnosti [anonymizováno] jednoho hotelového pokoje nesezdaným párem stejného [anonymizováno] nejsou obsaženy v katalogu žalované, ani v informacích o destinaci poskytované žalovanou.

5. Z emailové komunikace s ambasádou ze dne 9. 6. a [datum] měl soud I. stupně za zjištěné, že žalobce b) poslal dne [datum] email na emailovou adresu ambasády [anonymizováno] s dotazem na zákonnost ubytovávání nesezdaných párů v [anonymizováno] na jednom pokoji, dne [datum] obdržel z ambasády email s odpovědí, že ubytování nesezdaného páru na jednom pokoji v hotelu v [anonymizováno] je protizákonné. Z obsahu webové stránky Ministerstva zahraničních věcí [právnická osoba] měl soud I. stupně za zjištěné, že na těchto stránkách je uvedeno„ ve smyslu tzv. ustanovení práva šaría je v [anonymizována dvě slova] společného pokoje dvěma osobami různého [anonymizováno] (kteří nejsou manželi, nebo pokrevními příbuznými) nepřípustné. Tyto osoby se vystavují [anonymizováno] podle § 356 trestního zákona [anonymizováno], sankcionovaným trestem odnětí svobody v délce minimálně jednoho roku.“ Ze zprávy [anonymizováno] [země] v [anonymizována dvě slova] měl soud I. stupně za zjištěné, že toto si není vědomo, že by v minulosti bylo řešeno [anonymizováno] hotelového pokoje nesezdanými páry (turisty) ze strany [anonymizováno], kdy [anonymizováno] nezaznamenalo žádné spory v takové záležitosti. Ministerstvo spravedlnosti [země] neeviduje žádný případ týkající se trestnosti [anonymizováno] jednoho hotelového pokoje nesezdaným párem v [anonymizováno], jak bylo zjištěno z jeho zprávy. Z předžalobní výzvy a z reakce na ni měl soud I. stupně za prokázané, že dne žalobci zaslali žalované dne [datum] předžalobní výzvu, ve které požadovali úhradu ceny zájezdu ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlením, na tuto reagovala žalovaná dne [datum], kdy odkázala na své stanovisko ze dne [datum], prostřednictvím kterého byli žalobci ubezpečeni, že [anonymizována dvě slova] jim nehrozí, a že žalovaná neporušila informační povinnost s tím, že nebyl zde dán důvod [anonymizováno] bezplatné storno zájezdu a neabsolvování zájezdu je tak subjektivní rozhodnutí žalobců.

6. Dále soud I. stupně provedl svědecký výslech matky žalobkyně, která potvrdila schůzku žalobců na pobočce žalované následující den po podpisu smlouvy o zájezdu a reklamaci zájezdu žalobci z důvodu neposkytnutí informace týkající se trestnosti [anonymizováno] jednoho pokoje nesezdaným párem. Dále potvrdila telefonní hovor žalobkyně s pracovnicí reklamačního oddělení žalované s tím, že žalobkyně požadovala jiný zájezd do jiné destinace, což zaměstnankyně žalované přešla. Dále soud I. stupně provedl svědecký výslech otce žalobce, který potvrdil, že se žalobci ještě před odjezdem snažili navázat kontakt se středním managementem žalované za účelem reklamace. Konečně soud I. stupně vyslechl i [jméno] [příjmení], produktovou manažerku žalované, jež u žalované řeší reklamace klientů. Tato potvrdila, že za 15 let, pokud ví, nebyl žádný problém s ubytováním nesezdaných párů v [anonymizováno] s tím, že když se prodává zájezd, neřeší se u páru, zda je sezdaný či nikoli. [právnická osoba] jezdí spolu s přítelem do jednoho pokoje a nikdy se nic nestalo. V roce [rok] vycestovalo do [anonymizováno] s žalovanou přes [anonymizována dvě slova] lidí, v roce [rok] něco přes [anonymizována dvě slova] lidí.

7. Po právní stránce soud I. stupně posoudil uplatněný nárok dle § [číslo] odst. 1 o. z a dle § 9a zák. č. 159/1999 Sb., který zakládá rozsáhlou informační povinnost poskytovatele zájezdu (cestovních služeb) a podrobně vymezuje, které informace, významné z hlediska rozhodnutí zájemce o koupi zájezdu, je poskytovatel povinen zákazníkovi dodat před uzavřením cestovní smlouvy. Na tuto předsmluvní informační povinnost navazuje povinnost informovat zákazníka před odjezdem (§ 2529 o. z.) podrobněji o všech skutečnostech, které jsou důležité vzhledem k samotnému průběhu a organizaci zájezdu. Porušení zákonem stanovené povinnosti informace poskytnout nepochybně představuje porušení právní povinnosti, v tomto případě však žalovaná žalobcům poskytla veškeré zákonem stanovené informace a svou informační povinnost tak splnila. Neinformování o nelegálnosti [anonymizováno] pokoje nesezdaným párem [anonymizována dvě slova] tak soud nepovažuje za porušení předsmluvní povinnosti žalované. Odlišný přístup k nesezdaným párům v zemích s majoritním muslimským vyznáním lze považovat za notorietu a cestovní kancelář tak není povinna na tyto skutečnosti poukazovat. Žalobci si měli uvědomit již při uzavření smlouvy, že návštěva zemí s odlišnou kulturou bude vždy spojena s jistým rizikem a pokud později došli k závěru, že takové riziko se jim najednou zdá příliš vysoké, může taková změna názorů s sebou legitimně nést příslušné náklady.

8. Dále soud I. stupně citoval § 580 odst. 2 a 588 o. z. s tím, že splnění záležitosti, k níž se žalovaná zavázala, nebylo v době uzavření smlouvy o zájezdu objektivně nemožné. Žalovaná žalobce ve svých emailech opakovaně ujistila, že ubytování na jednom pokoji v jimi zvoleném hotelu je možné i [anonymizováno] nesezdané páry, což u hotelu na podnět žalobců ověřila. V případě závazku, jehož plnění je od počátku nemožné, se rozlišuje mezi objektivní nemožností a subjektivní nemožností. [anonymizováno] ustanovení § 580 o. z., jakož i [anonymizováno] § 588 o. z., je rozhodná jen ta objektivní, tj. nemožnost [anonymizováno] každého, [anonymizováno] každou osobu fyzickou i právnickou. Z prokázaných skutečností vyplynulo, že ubytování nesezdaného páru stejného [anonymizováno] v jednom hotelovém pokoji v [anonymizováno] není objektivně nemožné, což vyplynulo jak z [anonymizováno] hotelu o možnosti ubytování nesezdaného páru, tak i ze skutečnosti, že [anonymizováno] dané jednání nejsou v rámci [země] evidovány žádné případy [anonymizována dvě slova] občanů za takové jednání.

9. Výrok o nákladech řízení odůvodnil ust. § 150 o. s. ř., kdy žalovaná byla v řízení procesně úspěšná, a proto by jí měla být přiznána náhrada nákladů řízení dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., avšak z důvodu návrhu žalobců vzhledem k jejich majetkové a osobní situaci (studenti bez příjmů, kteří se připravují na budoucí povolání) nebyla žalované náhrada nákladů řízení přiznána z výše uvedených důvodů, které soud shledal jako důvody hodné zvláštního zřetele.

10. Proti tomuto rozsudku podali žalobci včasné a přípustné odvolání z důvodů dle § 205 odst. 2 písm. b), c), d), e) a g) o. s. ř. Namítají, že skutková zjištění soudu I. stupně neodpovídají výsledkům dokazování a rozsudek je nadto založen na zjištění, které postrádá oporu v dokazování. Soud I. stupně v odůvodnění rozsudku uvedl, že v [anonymizováno] je [anonymizováno], aby nesezdaný pár stejného [anonymizováno] sdílel jeden pokoj, správně však měl zjistit, že protizákonné je [anonymizováno] jednoho pokoje nesezdaným párem [anonymizována dvě slova]. V tomto směru tak žalobci namítají nesprávné skutkové zjištění soudu I. stupně v odst. 13 a [anonymizováno] napadeného rozsudku. Soud I. stupně po celou dobu řízení nijak nereflektoval, že žalobci jsou spotřebitelé, tedy v pozici slabší strany. Naopak žalovaná jakožto profesionál o trestnosti [anonymizováno] hotelového pokoje nesezdaným párem [anonymizována dvě slova] musela či měla vědět, když žalobci poukázali na jednotný management (produktovou manažerku) žalované [anonymizována dvě slova] a [země], přičemž [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] tuto informaci uvádí. Vědomost o této skutečnosti však není možné označit za notorietu s ohledem na nízkou dostupnost informací [anonymizováno] širší veřejnost. Žalobci postupovali s potřebnou opatrností a řádně splnili svou prevenční povinnost, kterou lze po nich požadovat. Navíc pokud žalovaná informuje o ramadánu, tím spíše by měla informovat o trestnosti [anonymizováno] hotelového pokoje nesezdaným párem [anonymizována dvě slova]. Žalovaná nikdy nedoložila [anonymizováno] o tom, že se toto nevztahuje [anonymizováno] turisty, či zda je hotel skutečně ubytuje a neunesla tak břemeno důkazní. Dále namítli nesprávné právní posouzení soudem I. stupně. Žalovaná dle žalobců nedodržela předsmluvní informační povinnost v tom, že žalobce jakožto spotřebitele neinformovala o trestnosti [anonymizováno] jednoho pokoje, ačkoli věděla, že žalobci tvoří nesezdaný pár. Žalobci považují trestnost [anonymizováno] hotelového pokoje páry [anonymizována dvě slova] za jeden z hlavních znaků ubytování [anonymizováno] ve smyslu § 9a zák. 159/1999 Sb., tato informace měla být žalobcům poskytnuta. Dále měl soud I. stupně z úřední povinnosti přihlédnout k neplatnosti smlouvy o zájezdu, neboť plnění smlouvy je od počátku nemožným ze strany žalované. Soud I. stupně dále nezkoumal, zda jednání žalované bylo poctivé, v souladu s veřejným pořádkem a dobrými mravy. Konečně soud I. stupně neprovedl důkazy (nahrávky rozhovorů s žalovanou), aniž by toto v napadeném rozsudku zdůvodnil. Žalobci navrhli změnu napadeného rozsudku tak, aby odvolací soud žalobě zcela vyhověl, popř. zrušil rozhodnutí, pokud nejsou splněny podmínky [anonymizováno] změnu.

11. Proti výroku II rozsudku podala včasné a přípustné odvolání i žalovaná s tím, že žalovaná byla v řízení úspěšná a dle § 142 odst. 1 o. s. ř. má právo na náhradu nákladů řízení. [anonymizováno] aplikaci § 150 o. s. ř. nebyl v daném případě důvod. Žalovaná nesouhlasila s odůvodnění napadeného rozsudku v tom směru, že by žalobci byli studenti bez příjmů, neboť ze společného závěrečného návrhu žalobců, v němž oba žalobci před svým jménem uvádějí titulu JUDr. je evidentní, že tito úspěšně ukončili vysokoškolské vzdělání a lze důvodně předpokládat, že pobírají odpovídající příjmy. Navíc mají právní vzdělání, tudíž měli uvážit, zda je vedení soudního sporu účelné a měli si být vědomi rizika. Žalovaná poukázala na negativní dopad pandemie [anonymizována dvě slova] na cestovní ruch a navrhla změnu rozsudku tak, aby žalované byla přiznána na náhradě nákladů částka [částka].

12. Žalobci se k odvolání žalované vyjádřili tak, že námitka týkající se [anonymizována dvě slova] je lichá, neboť ke sporu došlo během léta [rok]. V tomto ohledu se zdá být absurdní chování žalované ve vztahu k uzavření smlouvy o poskytování právních služeb v roce [rok], pokud sama disponuje rozsáhlým právním oddělením. Nepodložená tvrzení žalované jsou rovněž ta, že žalobci mají odpovídající příjmy, jelikož jsou absolventi vysoké školy a držiteli titulu JUDr. V případě, že by soud návrhu žalobců ve věci samé nevyhověl, navrhují, aby odvolací soud postupoval v intencích § 150 o. s. ř.

13. Žalovaná se k odvolání žalobců vyjádřila tak, že navrhla [anonymizováno] rozsudku soudu I. stupně jako věcně správného. Námitku žalobců o nemožnosti zúčastnit se zájezdu z důvodu údajné nezákonnosti ubytování nesezdaných párů považuje za zcela nedůvodnou, když žalobci tuto ani relevantním způsobem neprokázali. Žalovaná neměla informaci, zda jsou žalobci manželé či nikoli, před uzavřením smlouvy o zájezdu a tuto informaci ani není oprávněna zjišťovat. Navíc, i kdyby takový předpis v [anonymizováno] v minulosti platil, nebyl vůči turistům nikdy uplatňován, kdy žalovaná v tomto směru nezaznamenal jediný problém, přičemž do [anonymizováno] v letech [rok] [rok] vycestovalo více než 30 [anonymizováno] osob, jak potvrdila svědkyně [příjmení] Ani za využití veřejně dostupných informačních zdrojů nebyl žádný případ v tomto směru dohledán.

14. Odvolací soud přezkoumal z podnětu včasných a přípustných odvolání účastníků řízení napadený rozsudek včetně předcházejícího řízení podle § 212 a § 212a odst. 1, 5 o. s. ř., v souladu s § 213 odst. 2, 4 o. s. ř. zopakoval část důkazů a zároveň doplnil dokazování listinami uvedenými v bodě 15. odůvodnění a poté dospěl k závěru, že odvolání žalobců je důvodné a naopak odvolání žalované není důvodné.

15. Odvolací soud shledal důvodnou námitku žalobců týkající se nesprávnosti skutkových zjištění soudem I. stupně, když soud I. stupně v několika případech z provedených důkazních prostředků učinil skutková zjištění týkající se nesezdaného páru stejného [anonymizováno], ačkoli z důkazních prostředků správně vyplývala skutková zjištění týkající se nesezdaného páru [anonymizována dvě slova]. V tomto směru učinili účastníci řízení u jednání odvolacího soudu za nesporné, že v katalogu žalované za období [rok] [rok], ani v Informaci o destinaci poskytnuté žalovanou není obsažena informace o nelegálnosti [anonymizováno] jednoho hotelového pokoje nesezdaným párem [anonymizována dvě slova]. Odvolací soud z tohoto důvodu rovněž zopakoval důkaz emailem [jméno] [příjmení] ze dne [datum] včetně emailu z téhož dne v anglickém jazyce, jehož překlad rozhodné části byl mezi účastníky řízení nesporný, z nichž má odvolací soud za prokázané, že žalovaná dne [datum] obdržela od hotelu [příjmení] [příjmení] [jméno] and [anonymizována dvě slova] týkající se možnosti ubytování nesezdaných osob [anonymizována dvě slova] na jednom hotelovém pokoji s tím, že i nesezdaní klienti mohou být ubytování v případě, že jsou starší 21 let. Dále zopakoval důkaz emailovou korespondence žalobce b) s [právnická osoba] v [obec], jíž má odvolací soud za prokázané, že žalobce b) se dne [datum] dotázal na zákonnost [anonymizováno] jednoho hotelového pokoje nesezdaným párem [anonymizována dvě slova] ve věku 24 let (mezi účastníky řízení byl nesporný překlad anglického textu tohoto emailu ve výše uvedeném znění) s tím, že [právnická osoba] v [obec] dne [datum] žalobci b) sdělilo, že je protizákonné, aby nesezdaný pár byl na pokoji v hotelu v [anonymizováno] s tím, že se má obrátit na příslušný hotel [anonymizována dvě slova], jak postupovat. S ohledem na provedené dokazování před soudem I. stupně a odvolacího soudu lze shrnout, že v řízení bylo prokázáno tvrzení žalobců, že v době realizace zájezdu bylo v [anonymizováno] nezákonné [anonymizováno] hotelového pokoje nesezdaným párem [anonymizována dvě slova]. Odvolací soud dále k důkazu provedl článek publikovaný na [webová adresa] dne [datum] s názvem„ Destinace, kde může líbání pokazit dovolenou“, jímž má za prokázané, že tehdejší mluvčí žalované [jméno] [příjmení] v tomto článku uváděl:„ Například v [anonymizováno] sice nesmějí nesezdané páry bydlet ve stejném pokoji, [anonymizováno] turisty ale nic takového neplatí.“

16. Odvolací soud považuje dále za důvodnou námitku žalobců týkající se nesprávného právního posouzení soudem I. stupně a to jednak ve vztahu k otázce porušení předsmluvní povinnosti žalované, a jednak ve vztahu k platnosti uzavřené smlouvy zájezdu. Pokud jde o otázku porušení předsmluvní povinnosti, soud I. stupně sice správně uvedl, že rozsah zákonné informační povinnosti poskytovatele zájezdu (cestovních služeb) před uzavřením smlouvy o zájezdu upravuje § 9a odst. 1, 2 zák. č. 159/1999 Sb., který zároveň ocitoval, avšak přesto dospěl k nesprávnému právnímu závěru, že žalovaná neporušila zákonnou informační povinnost vyplývající ze shora citovaného ustanovení. Dle § 9a odst. 1 zák. č. 159/1999 Sb., ve znění účinném ke dni [datum], tj. ke dni uzavření smlouvy o zájezdu (dále jen„ zák. č. 159/1999 Sb.) Cestovní kancelář a osoba zprostředkovávající podle tohoto zákona prodej zájezdu (dále jen "prodejce zájezdu") jsou povinni poskytnout zákazníkovi před tím, než učiní závaznou objednávku, nebo před uzavřením smlouvy o zájezdu informace na příslušném formuláři; vzory formulářů včetně informací v nich uvedených podle jednotlivých typů zájezdů stanoví [anonymizováno] vyhláškou; vzory formulářů musí obsahovat informaci, zda se jedná o zájezd nebo spojené cestovní služby, a informaci o způsobu právní ochrany zákazníka. Dle § 9a odst. 2 písm. a) bod 3 zák. č. 159/1999 Sb. Prodejce zájezdu, je-li to [anonymizováno] daný zájezd relevantní, poskytne zákazníkovi kromě informací podle odstavce 1 také informace o a) hlavních náležitostech služeb cestovního ruchu, a to o umístění, hlavních znacích a případné turistické kategorii, do níž je podle pravidel státu místa určení cesty nebo pobytu ubytování zařazeno. Dle odvolacího soudu tak žalovaná tím, že před uzavřením smlouvy o zájezdu neinformovala žalobce o nezákonnosti [anonymizováno] jednoho pokoje nesezdaným párem [anonymizována dvě slova] v [anonymizováno], porušila svou zákonnou povinnost stanovenou v § 9a odst. 2 písm. a) bod 3 zák. č. 159/1999 Sb., neboť nezákonnost (trestnost) [anonymizováno] jednoho pokoje nesezdaným párem [anonymizována dvě slova] lze jednoznačně považovat za jeden z hlavních znaků ve vybrané destinaci, na nějž měla žalovaná žalobce upozornit. Argumentace žalované, že tato není oprávněna zjišťovat osobní stav klientů, je zcela lichá, neboť žalovaná jakožto podnikatel a profesionál v cestovním ruchu, měla žalobce jakožto zákazníky a spotřebitele o výše uvedeném a [anonymizováno] evropskou kulturu značně specifickém znaku ubytování v [anonymizováno] upozornit, a to aniž by zjišťovala osobní stav žalobců. Dle odvolacího soudu pak nezákonnost [anonymizováno] jednoho hotelového pokoje nesezdaným párem [anonymizována dvě slova] v [anonymizováno] nelze rozhodně považovat za notorietu, naopak v povědomí české společnosti jsou [anonymizováno] vnímány spíše [anonymizováno] své liberální poměry v rámci zemí s muslimským vyznáním. Lze souhlasit s žalobci v tom směru, že pokud žalovaná informuje své zákazníky o ramadánu, tím spíše by měla informovat o nezákonnosti ubytování nesezdaného páru v jednom pokoji. Žalobci však od smlouvy o zájezdu neodstoupili /jak sami uvedli v průběhu tohoto řízení/, tudíž jejich nárok nemohl být posouzen z titulu odpovědnosti za škodu.

17. Dále se odvolací soud zabýval otázkou platnosti uzavřené smlouvy o zájezdu, a to s ohledem na poctivost jednání žalované a souladnost s veřejným pořádkem a dobrými mravy. Podle § 6 odst. 1 o. z. Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Dle odst. 2 cit. ust. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Dle § 8 o. z. Zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. Zákaz zneužití práva zakotvený v § 8 o. z. je institutem ztělesňujícím korigující funkci principu poctivosti. Slouží k tomu, aby pomocí něj byla odepřena právní ochrana takovému výkonu práva, který sice odpovídá zákonu či obsahu existujícího právního vztahu, avšak je vzhledem k okolnostem případu nepřijatelný (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Nejvyšší soud dále opakovaně judikoval, že institut zjevného zneužití práva podle § 8 o. z. je v zásadě totožný s dříve užívaným pojmem dobrých mravů podle § 3 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (účinný do 31. 12. 2013), proto je v tomto ohledu i nadále použitelná dosavadní judikatura (např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Rozpor s dobrými mravy tak lze spatřovat jak v právním jednání, tak chování faktickém (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], nebo rozsudek z [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Stanoví-li tak § 8 o. z., že zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany, znamená to, že mu upírá přiznat právní následky, které by jinak mělo (srov. [příjmení], [jméno]. In: [příjmení], [jméno], a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ [číslo]). 1. vydání. [obec]: [anonymizováno] C. H. Beck, [rok], s. 87. ISBN [tel. číslo] [číslo]). Dle § 580 odst. 1 o. z. Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

18. Odvolací soud se tak s ohledem na konkrétní okolnosti případu zabýval tím, zda v daném případě lze jednání žalované považovat v souladu se zásadou poctivosti a dobrými mravy. Jak již odvolací soud uvedl výše, žalovaná před uzavřením smlouvy o zájezdu porušila svou předsmluvní informační povinnost, když žalobce neinformovala o nezákonnosti (trestnosti) [anonymizováno] jednoho hotelového pokoje nesezdaným párem. Z provedeného dokazování je zřejmé, že žalovaná sama touto informací disponovala dlouhodobě (minimálně od roku [rok]), přičemž dle odvolacího soudu žalovaná tuto informaci žalobcům (klientům) zamlčela zcela záměrně motivována ekonomickými důvody, neboť je evidentní, že pokud by žalobci, resp. dle názoru odvolacího soudu i velké množství dalších nesezdaných párů, tuto informaci měli, pak by smlouvu o zájezdu s žalovanou do [anonymizováno] neuzavřeli z důvodu obavy možného [anonymizována dvě slova]. Dále je třeba zohlednit i charakter daného vztahu, účel smlouvy o zájezdu a chování žalované. V daném případě je smlouva o zájezdu smlouvou spotřebitelskou, kdy na jedné straně stojí cestovní kancelář jakožto podnikatel a profesionál v cestovním ruchu a na druhé straně spotřebitel, který je v daném vztahu logicky slabší stranou, již jen z toho důvodu, že smlouva o zájezdu je zpravidla realizována ve vzdáleném místě v [anonymizováno], tedy daleko od bydliště zákazníků a v případě problémů po odjezdu na zahraniční zájezd, se zákazník ocitá v cizím prostředí, ve kterém je zpravidla obtížnější se orientovat. Spotřebitel od zájezdu očekává zejména odpočinek a rekreaci, poznání nových míst a zážitky. Při zakoupení zájezdu investuje značné finanční prostředky a vyhrazuje mu svůj volný čas (dovolenou), který je mnohdy nejintenzivnějším obdobím na zážitky v roce. Účelem smlouvy o zájezdu je tedy úplatné poskytnutí zájezdu, tedy typicky jakéhosi cestovního zážitku přinášejícího konzumentovi prostřednictvím souboru hmotných i nehmotných plnění radost, poznání, vzrušení nebo jiné podobné benefity (srov. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Je evidentní, že tento účel by u žalobců v daném případě nemohl být naplněn, neboť těžko lze očekávat odpočinek a radost z poznání zároveň při vědomí, že se tito svým jednáním (sdílením jednoho pokoje jakožto nesezdaný pár) dopouští nezákonného jednání, tím spíše při vědomí, že tohoto jednání se dopouští ve vzdálené zemi se zcela odlišným kulturním a především právním systémem. Konečně soud přihlédl i k jednání žalované, která po tzv. reklamaci zájezdu se žalobcům nesnažila nijak vyjít vstříc například v podobě návrhu na změnu zájezdu (změnu destinace, ubytování v jednolůžkových pokojích), navíc žalobcům ani k jejich žádosti nezaslala požadované [anonymizováno] hotelu obsahující ujištění o ubytování žalobců. Žalovaná žalobcům sice tvrdila, že nezákonnost [anonymizováno] hotelového pokoje nesezdaným párem se nevztahuje na turisty, avšak toto své tvrzení žalobcům nijak relevantně nezdůvodnila (neuvedla odkaz na konkrétní právní úpravu, mezinárodní úmluvu apod.), jak by se očekávalo od profesionála cestovního ruchu, naopak stále i v tomto řízení setrvávala na svém stanovisku bez ohledu na opačné vyjádření [právnická osoba], z něhož je evidentní, že z nezákonnosti [anonymizováno] hotelového pokoje nesezdaným párem nebyli v rozhodné době vyjmuti ani turisté. Ze sdělení [právnická osoba], aby žalobce b) kontaktoval příslušný hotel, jak postupovat, pak rozhodně nelze dovozovat opak. Rovněž lze souhlasit s žalobci, že argument, že do [anonymizováno] běžně v rozhodné době jezdilo tisíce nesezdaných párů a nebyl s tím problém, není z právního hlediska nijak relevantní. S ohledem na výše uvedené tak odvolací soud dospěl k závěru, že jednání žalované nebylo ve vztahu k žalobcům poctivé a z tohoto důvodu tak nepožívá právní ochrany, neboť jej lze jednoznačně považovat za jednání v rozporu s dobrými mravy.

19. Z tohoto důvodu tak odvolací soud posoudil uzavřenou smlouvu o zájezdu za neplatné právní jednání příčící se dobrým mravům dle § 580 odst. 1 o. z. Žalobci tak mají vůči žalované právo na vrácení zaplacené ceny zájezdu ve výši [částka], jež po právní stránce představuje pohledávku z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 o. z. Jelikož je žalovaná v prodlení s plněním peněžitého dluhu, vzniklo žalobcům dle § 1970 právo na úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. s tím, že prvním dnem prodlení je dne [datum] O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.

20. Z výše uvedených důvodů odvolací soud rozsudek soudu I. stupně ve výroku o věci samé postupem podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. změnil tak, že žalobě v plném rozsahu vyhověl.

21. Nad rámec odůvodnění tohoto rozhodnutí odvolací soud uvádí, že se neztotožňuje s jednoznačným závěrem soudu I. stupně o deficitu nemožnosti plnění dle smlouvy od počátku, tj. o objektivní nemožnosti plnění. V daném případě jde o zcela specifickou situaci, kdy fyzicky od počátku mohla žalovaná zajistit nabízené služby [anonymizováno] spotřebitele, avšak její jednání ke splnění závazku dle smlouvy by směřovalo k plnění nezákonnému v poměrech zákonodárství [anonymizováno], rovněž se nejedná o nemožnost následného plnění, kdy okolnosti ohledně ubytování byly při uzavření smlouvy a v okamžiku předpokládaného nástupu na zájezd shodné; při respektování logického a systematického výkladu ust. § 580 a § 588 občanského zákoníku je nutno situaci posoudit obdobně jako v případě objektivní nemožnosti plnění, byť z pouhého gramatického výkladu předmětných ustanovení takový závěr učinit nelze.

22. O nákladech řízení před soudy obou stupňů bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 a § 224 odst. 1, 2 o. s. ř., neboť žalobci byli v řízení plně úspěšní a mají tedy právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Z důvodu procesního úspěchu žalobců ve věci samé, pak odvolací soud shledal nedůvodné odvolání žalované proti nákladovému výroku. Náklady řízení žalobců činí celkem [částka] a se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za žalobu a za odvolání (2 x [částka]) a z paušální náhrady žalobců jakožto nezastoupených účastníků dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., a to každý z žalobců ve výši 300 [spisová značka], v případě žalobkyně a) jde o [anonymizováno] úkonů (žaloba, příprava účasti na jednání, účast na ústním jednání dne [datum], písemné podání ze dne [datum], příprava účasti na jednání, účast na jednání dne [datum], příprava účasti na jednání, účast na jednání dne [datum], příprava účasti na jednání, účast na jednání dne [datum], písemné podání ve věci samé ze dne [datum], účast na jednání /vyhlášení rozsudku/ dne [datum], odvolání, vyjádření žalobců k odvolání žalované, příprava účasti na jednání u odvolacího soudu, účast na jednání odvolacího soudu dne [datum]), v případě žalobce jde o [anonymizováno] úkonů, totožných jako u žalobkyně a) s výjimkou úkonu přípravy na jednání a účasti na jednání dne [datum], když žalobce b) se ústního jednání dne [datum] nezúčastnil. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 211 a § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.